Novinky v postupu u navazujících zaměstnání od 1. 4. 2026.* 

Povinnosti k JMHZ související s ukončením dohody o pracovní činnosti.* 

Rekapitulace změn při plnění povinností zaměstnavatelů od 1. 4. 2026 ve vazbě na JMHZ.* 

Souběhy více kategorií plátců ve zdravotním pojištění.* 

Novinky v postupu u navazujících zaměstnání od 1. 4. 2026.

1.4.2026, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

U navazujících zaměstnání stejného druhu platí ode dne 1. 4. 2026 nový postup, a to z důvodu, že došlo v souvislosti s jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatele k zásadní změně.

Již se nebude hlásit jen pojistný vztah (dále jen „PV“) s ohledem na vznik účasti na nemocenském pojištění (dříve se prostřednictvím ONZ hlásily zaměstnavatelé pouze pojistné vztahy, tedy takové vztahy, jež zakládaly účast na pojištění, proto v případě navazujících PV stejného druhu nebylo nutno s ohledem na zachování nepřetržité účasti na pojištění hlásit jejich skončení a následný nástup), ale nyní se však nově v souvislosti s JMHZ bude hlásit každé zaměstnání jako takové zvlášť (jednotlivě), a to bez ohledu na účast na pojištění, proto je nyní nezbytné hlásit trvání každého zaměstnání i v případě, že nepřetržitá účast na pojištění zůstane v příslušných případech zachována.

S ohledem na uvedené je tak i u běžných navazujících zaměstnání, u kterých tato skutečnost nastala od 1. 4. 2026 (PP navazuje na PP, DPP na DPP a DPČ na DPČ), nezbytné hlásit skončení prvního zaměstnání a nástup do druhého zaměstnání. Z hlediska účasti na nemocenském pojištění pak dojde k vyhodnocení nepřetržitě trvající účasti na pojištění, neboť v těchto případech lze § 10 odst. 6 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“), aplikovat.

V těchto případech tak dochází ke změně postupu, a to následovně: Je-li bezprostředně od 1. 4. 2026 navazován stejný druh pracovněprávního vztahu a platí-li pro něj stejné podmínky účasti na pojištění (např. je skončen pracovní poměr a od následujícího dne uzavřen nový pracovní poměr), přičemž se neaplikuje, je-li jedno ze zaměstnání zaměstnáním malého rozsahu nebo dohodou o provedení práce, doba pojištění trvá bez přerušení (§ 10 odst. 6 ZNP), pak se podání „Registrace zaměstnance – Skončení zaměstnání“ a podání „Registrace zaměstnance – Nástup do zaměstnání“ podává i v těchto případech. Zaměstnavatel tak má povinnost podat za zaměstnance podání týkající se skončení doby původního zaměstnání „Registrace zaměstnance – Skončení zaměstnání“ a následně podání týkající se nástupu do nového zaměstnání „Registrace zaměstnance – Nástup do zaměstnání“.

Podání „Registrace zaměstnance – Nástup do zaměstnání“ a „Registrace zaměstnance – Skončení zaměstnání“ se podává i v případě, že se jedná o opakovaně bezprostředně navazující stejný druh pracovněprávního vztahu. Protože nemohou být navazována zaměstnání, u nichž by byla přerušená registrace, bude se v těchto situacích za den nástupu do zaměstnání u navazujících zaměstnání považovat vždy den vzniku pracovní smlouvy, tzn. den bezprostředně následující po ukončení první smlouvy, tedy po ukončení prvního zaměstnání. Den vzniku zaměstnání a den nástupu do zaměstnání bude v těchto situacích, tedy v případě navazujícího zaměstnání, vždy shodný.

---

Povinnosti k JMHZ související s ukončením dohody o pracovní činnosti.

7.4.2026, Mgr. Adriana Kvítková, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Vzhledem k zavedení povinnosti JMHZ ukončilo k 1. 2. 2026 SVJ dohodu o pracovní činnosti s pracovnicí, která zajišťovala úklid společných prostor (ten si nyní budou provádět sami). Musí SVJ za měsíc leden provést všechny předepsané kroky vztahující se k JMHZ? Co když to neprovede, jaký postih hrozí?

Odpověď:

Z účinné právní úpravy vyplývá, že zaměstnavatel musí od 1. do 30. dubna 2026 sdělit České správě sociálního zabezpečení – způsobem podle § 8 odst. 1 zákona č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, v platném znění, (dále jen „zákon o JMHZ“), tj. pouze elektronicky prostřednictvím a) informačního systému datových schránek do datové schránky České správy sociálního zabezpečení, b) elektronické aplikace portálu České správy sociálního zabezpečení, nebo c) datového rozhraní České správy sociálního zabezpečení – údaje ve stanoveném formátu a obsahové struktuře, které tento zaměstnavatel sděluje při přihlášení zaměstnance do evidence zaměstnanců podle zákona o JMHZ a které Česká správa sociálního zabezpečení neeviduje v registru pojištěnců podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném před 1. dubnem 2026.
Uvedené se týká zaměstnance, jehož pracovní poměr skončil k 1. 2. 2026, byl-li zaměstnanec veden v registru pojištěnců podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, alespoň 1 den v období od 1. ledna 2026 do 31. března 2026, a v tomto období je tento zaměstnanec zaměstnancem podle zákona o JMHZ (ust. § 39 odst. 5 zákona o JMHZ). Přičemž zaměstnancem zákon o JMHZ rozumí a) zaměstnance podle zákona o nemocenském pojištění, b) zaměstnance podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, c) fyzickou osobu, kterou zaměstnavatel podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení zaměstnává nebo k níž je ve vztahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění, d) poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, nebo e) zaměstnance podle zákoníku práce.
Z ust. § 7 odst. 2 písm. a) zákona o JMHZ dále vyplývá, že zaměstnavatel je povinen podat jednotné měsíční hlášení naposledy za období, v němž skončilo zaměstnání jeho posledního zaměstnance.
Co se týče přestupků, ty jsou včetně sankcí vymezeny jak v zákoně o JMHZ, tak v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojistném na sociální zabezpečení“).
Zákon o JMHZ stanoví pro výše popsaný případ (porušení povinnosti dle ust. § 39 odst. 5 zákona o JMHZ) sankci – pokutu do výše 50.000,- Kč (ust. § 28 odst. 2 písm. b) zákona o JMHZ). Obecná sankce pro případ nepodání JMHZ je pokuta až do výše násobku počtu zaměstnanců zaměstnavatele, kteří jsou evidováni v evidenci zaměstnanců v poslední den období, za které mělo být jednotné měsíční hlášení nebo opravné hlášení podáno, a částky 5 000 Kč (tj. počet zaměstnanců x 5000).
Zákon o pojistném na sociální zabezpečení vyjmenovává v ust. § 25d odst. 1 písm. b) mezi přestupky právnických osob i situace, kdy právnická osoba nesdělí České správě sociálního zabezpečení údaje podle § 9 odst. 2 nebo, pokud byla uplatněna sleva na pojistném podle § 7c odst. 1, nesdělí údaje podle § 9 odst. 3 anebo, pokud byla uplatněna sleva na pojistném podle § 7e odst. 2, nesdělí údaje podle § 9 odst. 4. Přičemž dle § 9 odst. 2 zákona je zaměstnavatel povinen sdělovat České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení údaje o výši vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. a), podle § 5a odst. 1 písm. b) nebo podle § 5a odst. 1 písm. c) a o výši pojistného, které je povinen odvádět, s uvedením čísla účtu, z něhož byla platba pojistného provedena; stanoví-li se pojistné z více vyměřovacích základů zaměstnavatele, uvádí se i výše pojistného stanoveného z jednotlivých vyměřovacích základů zaměstnavatele. Sankce – pokuta je zde stanovena až do výše 50.000,- Kč (ust. § 25d odst. 2 zákona o pojistném na sociálním zabezpečení).

---

Rekapitulace změn při plnění povinností zaměstnavatelů od 1. 4. 2026 ve vazbě na JMHZ.

27.3.2026, Zdroj: ČSSZ

• Způsob přihlášení zaměstnanců do evidence
• Přihlašování zahraničních zaměstnanců
• Dohlášení údajů o zaměstnancích a dohlášení všech zaměstnaných osob

Rekapitulujeme změny při plnění ohlašovacích a oznamovacích povinností zaměstnavatelů týkajících se jejich zaměstnanců a zaměstnavatele od 1. 4. 2026 v souvislosti s JMHZ.

Způsob přihlášení zaměstnanců do evidence

S ohledem na ustanovení § 35 zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (ZoJMHZ) budou muset od 1. 4. 2026 pro účely vedení evidence zaměstnanců Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) zaměstnavatelé uplatňovat postupy z něj vyplývající:

• Od 1. 4. 2026 lze přihlášení zaměstnance provést pouze prostřednictvím podání Registrace zaměstnance (REGZEC). Podání je možno učinit vůči ČSSZ pouze v elektronické podobě (podáním buď do datové schránky ID: 5ffu6xk, či přes ePortál ČSSZ, či přes datové rozhraní ČSSZ – APEP/VREP).
• Od 1. 4. 2026 nelze pro přihlášení zaměstnance do evidence zaměstnanců či odhlášení zaměstnance z evidence použít tiskopis Oznámení o nástupu do zaměstnání / skončení zaměstnání (ONZ). Taktéž jej nelze použít pro účely hlášení změn.
• Pokud nastala událost (nástup do zaměstnání, skončení zaměstnání, změna v dosud evidovaných údajích) do 31. 3. 2026 včetně a tato událost nebyla v rámci zákonem určené lhůty zaměstnavatelem ohlášena ČSSZ do 31. 3. 2026 včetně prostřednictvím tiskopisu ONZ, použije zaměstnavatel pro účely plnění těchto zákonných ohlašovacích a oznamovacích povinností po tomto datu, tj. od 1. 4. 2026, výhradně podání REGZEC.

Přihlašování zahraničních zaměstnanců

• Od 1. 4. 2026 je zaměstnavatel povinen přihlásit zahraničního zaměstnance do evidence zaměstnanců vedené ČSSZ nejpozději před okamžikem nástupu tohoto zaměstnance k výkonu práce. Zahraničního zaměstnance stačí přihlásit i v den jeho nástupu do práce, ale musí to být před samotným započetím výkonu práce. (V případě zahraničních zaměstnanců, kteří nastupují k výkonu práce dne 1. 4. 2026, lze tuto povinnost splnit nejdříve dne 1. 4. 2026, jelikož systém JMHZ bude spuštěn právě až 1. 4. 2026.). Bližší komentář k cizincům obsahuje také článek Cizinci ve vztahu k JMHZ.

Dohlášení údajů o zaměstnancích a dohlášení všech zaměstnaných osob

Zaměstnavatel je povinen:

• do 30. 4. 2026 dohlásit ČSSZ rozšířený set údajů o stávajících zaměstnancích (prostřednictvím REGZEC – Akce „Změna“), přehled dohlašovaných údajů naleznete zde: Evidence zaměstnanců (přihlášení, změna, odhlášení) – Česká správa sociálního zabezpečení.
• do 30. 4. 2026 dohlásit ČSSZ všechny zaměstnané osoby, které nově spadají podle ZoJMHZ pod definici „zaměstnance“ – např. zaměstnance bez účasti na pojištění (např. tzv. nepojištěné DPČ apod.), včetně rozšířeného setu údajů o nich (prostřednictvím REGZEC).

Dále bude muset zajistit dohlášení údajů o zaměstnavateli a přihlášení zaměstnavatele do evidence zaměstnavatelů za dále uvedených podmínek.

Zaměstnavatel je povinen:

• do 30. 4. 2026 dohlásit údaje za zaměstnavatele, který do té doby byl veden v registru zaměstnavatelů ČSSZ, a ta je o něm doposud v tomto registru neeviduje, z důvodu jejich potřeby vedení v evidenci zaměstnavatelů (prostřednictvím podání Registrace zaměstnavatele – Doplňující podání – REGZELDOPL).
• ­do 15. 4. 2026, jestliže před 1. 4. 2026 zaměstnává zaměstnance a toto zaměstnání trvá alespoň ještě 1. 4. 2026, se přihlásit do evidence zaměstnavatelů, pokud nebyl před 1. 4. 2026 veden ČSSZ v registru zaměstnavatelů podle zákona o nemocenském pojištění ani do něj nebyl přihlášen ČSSZ z moci úřední (neobdržel od územní správy sociálního zabezpečení usnesení o určení místní příslušnosti a vyrozumění o přidělení variabilního symbolu).

Bližší informace k JMHZ naleznete na webu ČSSZ: Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) – Česká správa sociálního zabezpečení.

---

Souběhy více kategorií plátců ve zdravotním pojištění.

7.4.2026, Zdroj: VZP

Podívejme se na povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele vůči zdravotní pojišťovně v případě, že dochází k souběhu více zaměstnaneckých poměrů, k souběhu zaměstnání a s kategoriemi OSVČ a státní pojištěnec.

Souběh více zaměstnaneckých poměrů

• Alespoň v součtu příjmů musí být dodržen minimální vyměřovací základ, nebo se zaměstnanec musí rozhodnout, který jeho zaměstnavatel bude provádět doplatek do minima.
• V případech, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů a příjmy od všech zaměstnavatelů (od každého z nich) dosahují alespoň minimální vyměřovací základ, odvádí se pojistné ze všech zaměstnání ze skutečného vyměřovacího základu.
• V případech, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů a příjmy v jednom zaměstnání jsou vyšší než minimální vyměřovací základ, příjmy z dalších zaměstnání nikoli, odvede se ve všech případech ze skutečného vyměřovacího základu. Odvod alespoň z minima je splněn. Zaměstnavatelé s nižším vyměřovacím základem však potřebují mít tuto skutečnost od „hlavního“ zaměstnavatele potvrzenu.
• V případech, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů, jednotlivé příjmy jsou nižší než minimální vyměřovací základ, ale v součtu dosáhnou minima, odvádí se pojistné ze skutečně dosažených příjmů. Zaměstnanec nebude doplácet do minima prostřednictvím jednoho zaměstnavatele, podmínka dodržení minimálního vyměřovacího základu je splněna v součtu. Povinností zaměstnance, je doložit doklad každému ze zaměstnavatelů o výši vyměřovacího základu od ostatních zaměstnavatelů.
• V případech, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů a příjmy v součtu jsou nižší, než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit do minima prostřednictvím zaměstnavatele, kterého si zvolí. Povinností zaměstnance, je doložit doklad zvolenému zaměstnavateli o výši vyměřovacího základu od ostatních zaměstnavatelů.

Souběh zaměstnání s kategorií OSVČ

Povinnosti se liší v závislosti na tom, jestli je hlavním zdrojem příjmů zaměstnání, nebo samostatná výdělečná činnost.

Při souběhu zaměstnanec + OSVČ, kde hlavním zdrojem příjmů je samostatná výdělečná činnost

• je povinnost dodržet minimální vyměřovací základ jako OSVČ
• je povinnost platit zálohy alespoň ve výši minima stanoveného pro OSVČ
• v zaměstnání není povinnost dopočtu do minima

Při souběhu zaměstnanec + OSVČ, kde hlavním zdrojem příjmů je zaměstnání, nikoli samostatná výdělečná činnost

• není povinnost dodržet minimální vyměřovací základ jako OSVČ, v zaměstnání ale musí být odváděno pojistné alespoň ve výši minima stanoveného pro zaměstnance
• není povinnost platit zálohy (pojistné se zaplatí za celý rok po podání přehledu),
• pokud souběh trvá po celé rozhodné období, tj. po celý kalendářní měsíc, za který se pojistné platí.

Pro určení, zda je příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavním, nebo vedlejším zdrojem příjmu, není směrodatné prosté porovnání výše příjmů. Rozhodující je písemné prohlášení, které OSVČ učiní při zahájení činnosti a pak vždy v podávaném přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní rok.

Souběh zaměstnání s kategorií státní pojištěnec

Takový zaměstnanec není povinen dodržen minimální vyměřovací základ.

Při souběhu zaměstnanec + státní pojištěnec (důchodce, student)

• není povinnost v zaměstnání dodržet minimální vyměřovací základ (minimální vyměřovací základ zde musí být dodržen pouze v té části měsíce, kdy zaměstnanec nebyl v kategorii, za kterou platí pojistné i stát)

Zaměstnanci, kterým je přiznán invalidní důchod (tzn. je za ně zároveň plátcem pojistného stát) a jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, mají nárok na odpočet. Odpočet může být uplatněn i v případě, kdy uvedené skutečnosti netrvají po celý kalendářní měsíc.