PERSONALISTIKA – Informace nejen pro podnikatele.
JMHZ v dotazech a odpovědích – 1. část.*
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele.*
Aktuální chyby v podáních JMHZ.*
Práce ve svátek a zásady odměňování.*
Pravidla pro převedení dovolené k jinému zaměstnavateli.*
JMHZ v dotazech a odpovědích – 1. část.
10.4.2026, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Dotazů, které se týkají jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, přibývá. Podívejme se na některé z nich.
Dotaz č. 1
Potřebuji podat dvě hlášení, a to za dvě skupiny zaměstnanců zvlášť (například HPP a DPP, nebo zaměstnanci a top management). Jak to mohu udělat?
Máte tři možnosti:
- Zaměstnavatel zřídí druhou (případně další) mzdovou účtárnu, která bude zpracovávat mzdy a podávat měsíční hlášení samostatně za vymezený okruh zaměstnanců, jenž jí byl při registraci přiřazen. Za mzdovou účtárnu se ale pro tyto účely nepovažuje externí poskytovatel služeb (např. účetní či mzdová firma).
- Zaměstnavatel vygeneruje údaje ze dvou oddělených zdrojů (například ze dvou mzdových účtáren) a následně je sloučí do jednoho výstupu. Výsledné hlášení ale musí obsahovat správné součty, zejména v souhrnné a pojistné části.
- Zaměstnavatel odešle řádné měsíční hlášení obsahující údaje za první skupinu zaměstnanců a údaje za další skupinu následně doplní formou opravného hlášení. I v tomto případě musí být souhrnná a pojistná část upravena tak, aby odpovídala celkovému součtu za všechny zaměstnance.
Dotaz č. 2
Jsme společnost, která pro své klienty zajišťuje zpracování mezd pouze pro vybraný okruh zaměstnanců (například vrcholový management) a potřebujeme tyto mzdy i nadále zpracovávat oddělení od hlavního mzdového okruhu zaměstnavatele. Je možné se zaregistrovat jako samostatná mzdová účtárna zaměstnavatele a podávat měsíční hlášení pod odlišným variabilním symbolem?
Nikoli, externí subjekt nelze zaregistrovat jako mzdovou účtárnu, definice mzdové účtárny stále vychází ze zákona č. 187/2006 Sb., z ustanovení § 3 písm. d), kdy se mzdovou účtárnou rozumí útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd nebo platů zaměstnanců; je-li zaměstnavatelem stát, rozumí se mzdovou účtárnou útvar příslušné organizační složky státu, ve kterém je vedena evidence platů. Z uvedeného vyplývá, že mzdová účtárna je vždy interním útvarem vytvořeným zaměstnavatelem, nikoli externím dodavatelem služeb. V tomto případě se nejedná o vztah mezi zaměstnavatelem a jeho mzdovou účtárnou, ale o vztah mezi zaměstnavatelem a třetí stranou poskytující mzdové a účetní služby. Pro tento účel je nutno tedy zřídit samostatnou mzdovou účtárnu v rámci organizace zaměstnavatele (minimálně 1 zaměstnanec), který pak může prostřednictvím externího dodavatele tyto činnosti zajišťovat.
Pokud druhá interní mzdová účtárna zřízena nebude, bude nutné postupovat jedním z těchto způsobů:
- Zaměstnavatel vygeneruje údaje ze dvou oddělených zdrojů (zaměstnavatel a externí poskytovatel služeb) a pak z nich vytvoří jeden výstup (souhrnná a pojistná vrstva musejí být řádně sečteny).
- Zaměstnavatel odešle z prvního útvaru řádné hlášení s první kategorií dat a druhou kategorii zaměstnanců dopošle jako opravné hlášení. Musíte také opravit souhrnnou a pojistnou vrstvu na součet za obě skupiny zaměstnanců.
Dotaz č. 3
Poskytuji osobám pouze plnění od daně osvobozené. Budou tyto osoby také evidovány a budou součástí hlášení JMHZ?
Ano. Pro účely zákona o JMHZ se zaměstnancem mimo jiné rozumí poplatník daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti dle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o JMHZ. Proto do evidence zaměstnanců musíte přihlásit i osoby s příjmy osvobozenými od daně. Rozhodující je, že jde o příjem ze závislé činnosti bez ohledu na to, zda je peněžní či nepeněžní či zda je nebo není od daně osvobozen. Zaměstnance budete uvádět v JMH a bude jim přiděleno OIČ i identifikátor zaměstnání.
Ministerstvem financí ČR a Generálním finančním ředitelstvím bylo vydáno stanovisko pro rok 2026 k zavedení výjimky osvobozených příjmů od daně a z povinnosti evidence u ČSSZ a z povinnosti podávat jednotné měsíční hlášení.
Jedná se zejména o tyto situace:
- příjmy žáků a studentů z praktického výcviku (§ 6 odst. 9 písm. k) zákona o daních z příjmů)
- odměny členů okrskových volebních komisí (§ 6 odst. 9 písm. s) zákona o daních z příjmů)
- zvýhodnění bývalých zaměstnanců poskytované zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu (§ 6 odst. 9 písm. e) zákona o daních z příjmů)
- příjmy plynoucí z účasti bývalých zaměstnanců na společenských akcích organizovaných bývalým zaměstnavatelem (§ 6 odst. 9 písm. g) zákona o daních z příjmů, po novele písm. d))
- stravování bývalých zaměstnanců, kteří odešli do starobního nebo invalidního důchodu, poskytované bývalým zaměstnavatelem (§ 6 odst. 9 písm. t) zákona o daních z příjmů).
Dotaz č. 4
Považuje se autor s honorářem do 1 000 Kč měsíčně za zaměstnance pro účely JMHZ?
Ne. Autorské honoráře na základě autorské smlouvy (smlouvy o dílo) jsou příjmem ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů, nejde o příjem ze závislé činnosti podle § 6 tohoto zákona. Osoby samostatně výdělečně činné nespadají dle zákona o JMHZ do definice zaměstnance (§ 3 zákona o JMHZ) a zákon se na ně nevztahuje.
Dotaz č. 5
Jsme společenství vlastníků jednotek – SVJ. Zaměstnáváme jednoho člověka na dohodu o provedení práce a odvádíme srážkovou daň. Týká se nás povinnost podávat JMHZ?
Ano. Pokud jste plátcem daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, jste zaměstnavatelem ve smyslu zákona o JMHZ a budete povinni podávat JMHZ a plnit související povinnosti.
Dotaz č. 6
Je nutné přihlásit do evidence zaměstnanců zaměstnance, kterým nevznikla účast na pojištění? Např. zaměstnance na dohodu o provedení práce s výdělkem do 11 500 Kč či dohodu o pracovní činnosti s výdělkem nepřevyšujícím 4 499 Kč?
Ano. V evidenci zaměstnanců podle zákona o JMHZ budou muset být nově evidováni i zaměstnanci, kteří dosud nebyli vedeni v registru pojištěnců ČSSZ, protože nebyli účastni nemocenského pojištění. Zákon o JMHZ nově definuje, kdo je zaměstnancem, a to bez ohledu na sjednaný nebo zúčtovaný příjem.
Dotaz č. 7
Jak se budou od 1. 7. 2026 hlásit zaměstnanci, u nichž „zaměstnání“ vzniká volbou okamžitým nástupem do funkce (např. členové statutárního nebo kontrolního orgánu)? Jedná se o členy statutárního a kontrolního orgánu, kteří jsou zvoleni v situaci, kdy předchozím funkcionářům již zanikla. Podle zákona vzniká funkce okamžikem zvolení, není-li v usnesení uvedeno jinak. Pokud je právnická osoba bez statutárů, nemůže zvolení odložit např. kvůli dodržení lhůty přihlášení v rámci JMHZ. A částečná registrace také nepřipadá v úvahu, neboť v subjektu 100 členů dopředu nelze předjímat, kdo bude do funkce zvolen.
Povinnost evidence zaměstnance vzniká dnem zvolení do funkce, pokud je za výkon funkce poskytováno plnění (odměna). Pokud zaměstnavatel nemůže použít přihlášení podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona o JMHZ, použije se režim § 19 písm. b) (lhůta 8 dnů ode dne, kdy zaměstnavateli vznikla povinnost poskytovat plnění).
Vyhodnocení možnosti stanovit předpokládané datum nástupu je vždy na zaměstnavateli. Zaměstnavatel zvolí odpovídající postup (přihlášení dle § 19 odst. 1 písm. a), nebo následné přihlášení dle § 19 odst. 1 písm. b) bod 1.).
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele.
10.4.2026, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Přehledně a bez obav.
- Co je to JMHZ?
Jde o digitalizační projekt, který zjednoduší administrativní povinnosti zaměstnavatelů a znamená efektivnější systém komunikace mezi státem a podnikatelským sektorem.
Jedná se o společnou iniciativu klíčových institucí – Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), Úřadu práce České republiky (ÚP ČR), Ministerstva financí (MF), Finanční správy ČR (FSČR) a Českého statistického úřadu (ČSÚ).
JMHZ má 3 procesy:
- Registrace zaměstnavatele
- Registrace zaměstnance
- Měsíční hlášení
Obě registrace je potřeba doplnit před prvním podáním Měsíčního hlášení.
Proč má JMHZ smysl?
25 různých formulářů posílaných každý měsíc na různé úřady v různé termíny nahrazuje 1 formulář na 1 místo v 1 termín. Navíc elektronicky a od druhého měsíce pomocí předvyplněného formuláře na ePortálu ČSSZ.
Co nahrazuje
Vybraná hlášení ČSSZ, MPSV, MF, FSČR a ČSÚ. Seznam všech postupně nahrazovaných tiskopisů najdete na vývojářském portálu MPSV v dokumentu Data – formuláře jako základ JMHZ.
Legislativa JMHZ
Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele – zákon č. 323/2025 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele vyhlášen – ve Sbírce zákonů pod č. 360/2025.
Nařízení vlády č. 417/2025 Sb.
- Týká se JMHZ právě mě?
- Pracuje u mě někdo na pracovní smlouvu/dohodu?
- Odvádím za někoho pojistné?
- Vyplácím příjem někomu, kdo z něj platí daň z příjmu?
Pokud je odpověď alespoň jednou ANO, JMHZ se mě týká.
Typické případy
- Firmy, OSVČ se zaměstnanci, SVJ a další
Další případy a výjimky
Firma s pracovněprávními vztahy (včetně DPP, DPČ)
Ano – hlásí všechny
Firma jenom s jednou DPČ pod limitem
Ano – dřív nehlásila nic
Společenství vlastníků jednotek
Ano – pokud někomu vyplácí odměnu
Plátce odměn jednatelům
Ano – zahrnuje příjmy podléhající daní ze závislé činnosti
Koho se netýká
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ/IČaři), pokud samy nikoho nezaměstnávají.
- Do kdy to musím stihnout?
Projekt má 2 fáze, v každé z nich je potřeba provést určité kroky.
Přípravná fáze
- 1. 2026
účinnost zákona č. 323/2025 Sb
JMHZ začíná legislativně platit (musíte evidovat všechny potřebné údaje, včetně nově požadovaných).
- 1. 1. – 31. 3. 2026
přechodné období
Nezasíláte přehledy o výši pojistného ani výkazy DPP, platby pojistného a ostatní procesy probíhají jako doposud.
- 1. 3. – 31. 3. 2026
kontrola evidence zaměstnanců
Je třeba stáhnout soubor zaměstnanců z portálu ČSSZ a interně doplnit údaje ve své personální evidenci (OIČ, ID PPV).
- 1. 4. – 30. 4. 2026
dohlášení údajů zaměstnavatele
V tomto období doplníte údaje o sobě do systému JMHZ.
- 1. 4. – 30. 4. 2026
dohlášení údajů zaměstnanců
V tomto období doplníte údaje o svých zaměstnancích do systému JMHZ.
- 1. 4. – 30. 6. 2026
hlášení za 1. čtvrtletí
V tomto období musí být podáno JMHZ za leden, únor a březen 2026. Ale až po té, co doplníte registraci zaměstnavatele a zaměstnanců.
Běžný provoz
- 1. 4. 2026
přihlašování zaměstnanců
Registrace nových zaměstnanců již jen v JMHZ; končí stávající oznámení o nástupu do zaměstnání.
- 1. 5. – 20. 5. 2026
termín 1. JMHZ
V této lhůtě musíte podat JMHZ za duben 2026.
- každý další měsíc
pravidelné podání
JMHZ podáváte vždy do 20. dne následujícího měsíce; tj. za duben podávám v květnu, za květen v červnu atd.
- od 1. 7. 2026
změna registrace
Začíná povinnost přihlašovat nové české zaměstnance před nástupem k výkonu práce.
- Jak mohu JMHZ podat?
JMHZ můžete podat přes datovou schránku (ve formátu XML), nahráním XML na ePortál ČSSZ, vyplněním na ePortálu ČSSZ nebo přes rozhraní APEP/VREP ze mzdového softwaru.
Tomu, kdo JMHZ podává, přijde také odpověď.
JMHZ musí vyplnit autorizovaný uživatel (např. s bankovní identitou). V případě, že hlášení podávám za někoho jiného, potřebuji mít jeho plnou moc (pokud ji mám z dřívějška, její platnost trvá, více na ČSSZ – Správa plných mocí).
JMHZ nelze podat papírově, pouze elektronicky.
Co musím udělat před podáním JMHZ
- Přihlásit sebe jako zaměstnavatele u ČSSZ (pokud nejsem registrován).
- Pokud jsem u ČSSZ registrován, musím svou registraci doplnit přes podání REGZEL_DOPL, a to nejpozději do 30. 4.
- Zaregistrovat si více mzdových účtáren a získat tak další variabilní symbol, pokud vám mzdy zpracovává více subjektů.
- Zaregistrovat zaměstnance, kteří registrováni u ČSSZ nebyli a u ostatních sdělit doplňující údaje.
- Ověřit a doplnit identifikační údaje zaměstnanců a jejich pracovních vztahů.
- Zkompletovat všechny mzdové a statistické údaje pro hlášené měsíce.
- Zajistit technické připojení a ověřit software.
JMHZ se podává
- na ePortálu ČSSZ
- přes datovou schránku
- přes API/mzdový systém
Bližší informace k jednotlivým podáním najdete na vývojářském portálu MPSV v dokumentu Pravidla podání JMHZ a související procesy.
- Co když udělám chybu?
- Při podání přes ePortál ČSSZ vám systém nedovolí zapsat nepřípustné hodnoty. Zadáte-li nesprávné údaje, budete vyzvání příslušným uživatelem údajů k podání opravného hlášení. Toto můžete podat i opakovaně, pokud napoprvé neopravíte všechny chyby.
- Pokud posíláte datovou větu přes datovou schránku, nebo API rozhraní, přijde vám zpět zpráva, zda bylo JMHZ přijato, odmítnuto, nebo přijato částečně a také u kterého zaměstnance a jakou chybu jste udělali. I zde chybu odstraníte opravným hlášením.
Jednotlivá chybová hlášení detailně popisuje Katalog kontrol.
Praktický návod krok za krokem na zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele získáte zde.
Aktuální chyby v podáních JMHZ.
23.4.2026, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Na základě dosavadních zkušeností z provozu JMHZ jsme identifikovali nejčastější chyby, kterých se uživatelé dopouštějí. Níže uvádíme jejich přehled, včetně doporučeného postupu k jejich předcházení.
Potíže s oprávněním pro přístup do služeb JMHZ
Někteří zaměstnavatelé mají nesprávně nastavená oprávnění, případně si je nově registrovaní zaměstnavatelé dosud nenastavili. Důležité je také správně využít volbu „Přehlásit se“ v menu – například i jednatel, který se do ePortálu ČSSZ přihlásí jako fyzická osoba, se musí následně přehlásit jako zaměstnavatel. Zdá se také, že část zaměstnavatelů mylně předpokládá, že oprávnění pro datovou schránku automaticky zajišťuje i přístup k on-line službám ePortálu ČSSZ.
Nová online služba pro nahrání XML
XML pro Registraci zaměstnance (REGZEC) a Jednotné měsíční hlášení (JMH) lze na ePortálu ČSSZ nahrát pouze prostřednictvím služby „Podání nahráním dat z účetního systému“. Tato služba umožňuje XML vytvořené příslušným softwarem nahrát, zvalidovat a prostřednictvím ePortálu ČSSZ odeslat. Nahrané údaje již nelze nijak upravit.
Upozorňujeme, že pro tato podání nelze využít funkcionalitu „Načíst tiskopis ze souboru“ v sekci „Tiskopisy“.
Doplnění údajů k registraci zaměstnavatele
Údaje, které zaměstnavatel musí v průběhu dubna 2026 doplnit ke své registraci, hlásí výhradně prostřednictvím jednorázového podání „Registrace zaměstnavatele – Doplňující podání“.
Tiskopis „Registrace zaměstnavatele – změna/oprava evidovaných údajů zaměstnavatele“ zaměstnavatel použije pouze v situaci, že potřebuje změnit nebo opravit již evidované údaje.
Doplnění údajů k registraci zaměstnance
Údaje, které zaměstnavatel musí v průběhu dubna 2026 doplnit k registraci zaměstnance, hlásí zaměstnavatel prostřednictvím podání „Registrace zaměstnance“ typ akce změna.
Nejčastější zjištěné chyby v podáních REGZEC
- Nevyplnění povinných (podmíněně povinných) položek
- Vyplnění zakázaných položek
- Uvedení nesprávných číselníkových hodnot
- Nesprávná kombinace OIČ a ID zaměstnání
Práce ve svátek a zásady odměňování.
7.4.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer
Máme za sebou svátky velikonoční, čekají nás svátky květnové. Proto není od věci připomenout si zásady odměňování v případě, že zaměstnanec během svátečních dnů pracuje.
Dny svátků vymezuje ustanovení § 1 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů.
Podle § 91 zákoníku práce (dále jen „ZP“) je dnem pracovního klidu. Práci ve svátek může zaměstnavatel nařídit podle tohoto ustanovení jen výjimečně, a to jen pro výkon prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech a které je možné zaměstnanci nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu (naléhavé opravné práce, nakládací a vykládací práce, inventurní a závěrkové práce, práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu, při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech, práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva, práce v dopravě, krmení a ošetřování zvířat), a dále práce v nepřetržitém provozu a práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele.
Doba svátku trvá od 00:00 do 24:00 hodin příslušného kalendářního dne. Pouze u zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec koná práci v nočních směnách, začíná podle § 91 odst. 6 ZP den svátku (pracovního klidu) hodinou odpovídající nástupu směny, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Končí v tomto případě hodinou, kterou končí poslední směna. Takto stanovený počátek a konec svátku je možno použít pro účely práva na mzdu, odměnu z dohod a pro zjišťování průměrného výdělku.
Za práci ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Za dobu čerpání náhradního volna zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Náhradní volno je zaměstnavatel zaměstnanci povinen poskytnout nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Poskytnutí náhradního volna je nutno pečlivě předem zvážit a naplánovat, protože ustanovení o mzdě za práci ve svátek nepočítá s jeho neposkytnutím a dodatečným přiznáním příplatku, jak je tomu v ustanovení u mzdy za práci přesčas.
Použití druhého možného postupu, podle něhož přísluší zaměstnanci za práci ve svátek dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna, podmiňuje zákoník práce dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Forma dohody o poskytnutí příplatku místo náhradního volna není předpisem stanovena, takže se řídí obecnými zásadami pro uzavírání smlouvy. Záleží na konkrétních podmínkách a zvyklostech, zda se zvolí v praxi forma hodinového příplatku, zvýšení některé složky mzdy, například základní mzdy, mzdového zvýhodnění nebo odměny za práci ve svátek nebo jiné mzdové formy. Zohlednění práce ve svátek mzdovou sazbou ve stálé měsíční výši je však nepraktické.
Zákoník práce stanoví postup při poskytování náhrady mzdy v případě, když zaměstnanci ujde mzda, protože nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den. V této souvislosti je nezbytně nutné přesně specifikovat mzdové složky nebo celkovou mzdu, která v důsledku svátku uchází. Z logiky a konstrukce například hodinové, příp. denní mzdy, podílové mzdy, provizní, výkonnostní složky mzdy podle hodnotového nebo objemového ukazatele vykazovaného průběžně, u kterého se dá určit, že nebyl plněn v důsledku svátku, který připadl na obvyklý pracovní den, je zřejmé, že mzda uchází. Naopak neuchází například paušální neměnná měsíční, čtvrtletní, roční nebo jinak dlouhodobě poskytovaná mzda nebo část mzdy, jejíž výše se nemění podle rozdílného fondu pracovní doby. Skutečnost, zda mzda v důsledku svátku uchází, musí být zřejmá z ustanovení vnitřních mzdových úprav. Není-li tomu tak, platí prioritně zákonná zásada, že mzda přísluší pouze za práci, a když zaměstnanec nepracuje, mzda mu nepřísluší, a tudíž uchází, a přísluší náhrada mzdy. Nekrácení mzdy v důsledku svátku je nutno zřetelně vyjádřit, například zněním ustanovení, že „měsíční mzda se v důsledku svátku nekrátí“. Z tohoto znění jasně vyplývá, že tato složka mzdy v důsledku svátku zaměstnanci neuchází a nepřísluší mu tudíž náhrada mzdy.
Pravidla pro převedení dovolené k jinému zaměstnavateli.
14.4.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer
Zákoník práce umožňuje zaměstnanci v případě změny zaměstnání v průběhu roku požádat o převedení části dovolené, na kterou mu vzniklo právo u dosavadního zaměstnavatele, k novému zaměstnavateli.
Podívejme se na to, jakými pravidly se převedení dovolené k novému zaměstnavateli řídí:
- převedení dovolené se použije pouze v případě, že má zaměstnanec sjednán u dosavadního i nového zaměstnavatele pracovní poměr, dovolená je totiž ze zákona právem vznikajícím zaměstnanci pouze v pracovním poměru,
- zaměstnanec musí mít u dosavadního zaměstnavatele nevyčerpanou dovolenou,
- zaměstnanec musí o převedení dovolené požádat svého dosavadního zaměstnavatele, bez žádosti zaměstnance se postup podle 221 ZP neuplatní,
- dosavadní a nový zaměstnavatel musí mít zájem se na převedení dovolené dohodnout. To v sobě zahrnuje i to, že zaměstnanec musí mít již sjednánu pracovní smlouvu s jiným zaměstnavatelem a musí také dosavadnímu zaměstnavateli sdělit, ke kterému zaměstnavateli nastupuje. Pokud zaměstnanec nebude mít zájem, aby jeho dosavadní zaměstnavatel věděl, ke kterému zaměstnavateli nastupuje, nelze vůbec o ničem jednat,
- ze strany původního i nového zaměstnavatele se jedná o dobrovolnou záležitost, ani jeden z nich není povinen dohodu sjednat, není ostatně povinen o převedení dovolené ani jednat. Zákoník práce nestanoví, který ze zaměstnavatelů má jednání začít, zpravidla je to dosavadní zaměstnavatel, protože podmínkou celého postupu je, že o to zaměstnanec požádá před skončením pracovního poměru dosavadního zaměstnavatele. Dosavadní zaměstnavatel je povinen zaměstnanci při skončení pracovního poměru poskytnout náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou, a je proto jeho zájmem, bude-li ochoten žádosti zaměstnance vyhovět a o dohodě jednat, aby učinil kroky ke sjednání dohody. Pokud k dohodě mezi dosavadním a novým zaměstnavatelem nedojde, původní zaměstnavatel musí poskytnout náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou. Obsahem dohody je především to, že se zaměstnavatelé musí dohodnout na rozsahu dovolené, která nebyla u dosavadního zaměstnavatele vyčerpána, a na úhradě náhrady mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niž u zaměstnavatele poskytujícího dovolenou právo nevzniklo. Není vyloučeno, že zaměstnanec požádá o převedení pouze části práva na dovolenou, které mu u původního zaměstnavatele zbývá k dočerpání. Při skončení pracovního poměru proto za část, která není převedena k novému zaměstnavateli, musí být zaměstnanci poskytnuta náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku a převedena k čerpání je pouze ta část, o kterou zaměstnanec požádal,
- dojde-li k dohodě mezi zaměstnavateli, dovolenou poskytuje zaměstnavatel nový.