Dohlášení údajů o jeho zaměstnancích.* 

JMHZ v dotazech a odpovědích – 2. část.* 

Jak bojovat s nelegální prací? Řešit ji má vládní iniciativa.* 

Přestávky v práci v nepřetržitém provozu.* 

Rozšiřování odborných obzorů aneb pravidla pro prohlubování kvalifikace.* 

Dohlášení údajů o jeho zaměstnancích.

20.4.2026, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Česká správa sociálního zabezpečení upozorňuje zaměstnavatele na povinnost dohlásit údaje o jeho zaměstnancích.

Pro účely kompletnosti nové evidence zaměstnanců vedené v rámci systému JMHZ je zaměstnavatel podle zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele povinen u zaměstnanců, kteří byli vedeni v registru pojištěnců podle zákona o nemocenském pojištění ve znění účinném před 1. 4. 2026, alespoň 1 den v období od 1. 1. 2026 do 31. 3. 2026 (v případech, kdy bude zaměstnavatel za zaměstnance posílat jednotné měsíční hlášení, např. z důvodu odloženého příjmu, týká se tato povinnost i u zaměstnanců před tímto obdobím), dohlásit o jeho zaměstnancích údaje, které ČSSZ neevidovala v registru pojištěnců.

Dohlášení údajů o zaměstnancích je nutné učinit elektronicky ve stanoveném formátu a struktuře, a to v období od 1. do 30. dubna 2026.

ČSSZ připravila přehlednou tabulku údajů, které je třeba dohlásit, a to ve vazbě na státní občanství, druh činnosti a daňovou rezidenci zaměstnance, včetně uvedení (ne)povinnosti či podmíněné povinnosti jednotlivých atributů.

Upozorňujeme, že pro účely následného podávání a přijímání jednotného měsíčního hlášení je nezbytné v měsíci dubnu tyto údaje dohlásit. U každého zaměstnance je nutné uvést stát daňové rezidence, to platí i u českých pracovníků s daňovou rezidencí v České republice, a to včetně data platnosti změny kódu státu rezidentství.

Pro prvotní dohlášení rezidentství platí tato pravidla:

• Pokud zaměstnanec nastoupil před 1. 1. 2026, uvede se do položky „Platnost změny kódu státu rezidentství od“ (atribut 10459) datum 1. 1. 2026.
• Pokud zaměstnanec nastoupil 1. 1. 2026 a později, uvede se do položky „Platnost změny kódu státu rezidentství od“ (atribut 10459) datum shodné s datem nástupu zaměstnance do zaměstnání.
• Pokud dojde k jakékoliv pozdější změně v položce „kód státu rezidenství“ (atribut 10068), bude změna hlášena k datu, ke kterému nastala.

Tyto údaje jsou nezbytné pro správné vyhodnocení nároku na uplatnění daňových slev a pro validaci podání v systému. V této souvislosti bylo zaznamenáno, že se někdy zaměňuje údaj o státním občanství zaměstnance s jeho daňovou rezidencí. Jedná se však o dva rozdílné údaje – státní občan České republiky může být daňovým rezidentem v zahraničí a naopak.

Pokud je zaměstnanec daňovým rezidentem v zahraničí, v evidenci zaměstnanců uvedete kód příslušného zahraničního státu daňové rezidence.

U zaměstnance, který je daňovým rezidentem v České republice, uvedete kód státu daňové rezidence Česká republika (CZ).

Na ePortálu ČSSZ není v současnosti možné ve službě Registrace zaměstnance (REGZEC) vyhledat zaměstnance, kteří již byli odhlášeni z evidence zaměstnanců, tj. prozatímně není možné za tyto osoby dohlašovat údaje prostřednictvím Akce 3 (Změna). Funkcionalita nezbytná pro splnění této povinnosti bude zahrnuta do nejbližší plánované aktualizace ve druhé polovině dubna 2026. O nasazení funkcionality budeme informovat bezprostředně po jejím uvolnění.

Praktický návod krok za krokem na zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele získáte zde.

---

JMHZ v dotazech a odpovědích – 2. část.

17.4.2026, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Stejně jako v minulém týdnu i v tomto Vám přinášíme hrst odpovědí na otázky spojené se zaváděním jednotného měsíčního hlášení do praxe.

Dotaz č. 1

Ke kterému dni budou přihlašování statutáři při nepravidelném pobírání odměny – například jim je v prosinci schválena odměna za uplynulý rok, pak 11 měsíců opět bez odměny. Bude se hlásit datum z volení do funkce, nebo datum výplaty odměny? Schůze rozhodne např. 20. 12., takže zpětně přihlášení k 1. 12. 2026 rovněž nebude možné.

Pokud se podle smlouvy, stanov nebo jiného dokumentu odměna předpokládá, přihlašuje se dnem zvolení do funkce.

Dotaz č. 2

Potvrďte, prosím, že zvolení funkcionáři, kteří vykonávají funkci bezplatně, nebudou do registru zaměstnanců hlášeni a nebude se za ně podávat JMHZ.

Ano. Pokud je bezplatný výkon funkce ve smlouvě výslovně ujednán (nevzniká povinnost poskytovat plnění), nevzniká ani povinnost podávat za tyto osoby JMHZ. V případě, že bezplatný výkon funkce není výslovně ujednán, považuje se tato osoba za zaměstnance, kterému v době výkonu činnosti plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, a proto by byla tato osoba považována za zaměstnance ve smyslu zákona o JMHZ.

Dotaz č. 3

Vedeme mzdy několika klientům, kteří pouze jednou ročně vyplácejí odměnu 1 – 3 osobám (jednatelům, členům dozorčí rady apod.). Dnes je po výplatě přihlašujeme a následně odhlašujeme. Jak to bude v režimu zákona o JMHZ?

Podle zákona o JMHZ bude nutné jednotné měsíční hlášení podávat.

Pokud byl zaměstnanec účasten nemocenského pojištění aspoň v jednom kalendářním měsíci za trvání zaměstnání, oznamoval se nástup do zaměstnání, tj. v tomto případě den zvolení do funkce, a potom až skončení zaměstnání, tj. den skončení výkonu funkce. Od 1. 1. 2026 se oznamuje den nástupu do zaměstnání a den skončení zaměstnání, je-li zaměstnanec odměňován, i když není účasten nemocenského pojištění.

Pokud zaměstnání trvá, nelze zaměstnance odhlásit z evidence zaměstnanců. Zaměstnání člena dozorčí rady je vykonáváno (trvá) nepřetržitě. Způsob odměňování není kritériem pro přihlášení do evidence zaměstnanců a jeho odhlášení z evidence zaměstnanců. Zaměstnavatel podává za zaměstnance, který nemá příjmy, ale jehož zaměstnání trvá, hlášení, ve kterém vykazuje nulové hodnoty.

Dotaz č. 4

Jak postupovat při nástupu jednatele do zaměstnání v období duben 2026 – červen 2026?

V tomto období musíte přihlásit zaměstnavatele do evidence zaměstnavatelů a následně jednatele do evidence zaměstnanců do 8 dnů od nástupu. Přihlášení zaměstnance před okamžikem nástupu do zaměstnání se v tomto období nevyžaduje.

Dotaz č. 5

Za práci ve spolku rodičů a přátel školy se vyplácí předsedkyni a jednatelce jako uznání za jejich práci a čas symbolická odměna na základě dohody o provedení práce, a to s nástupem od leda do ukončení doby do června. Přitom leden až květen jsou příjmy zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci nulové. Odměna bude pouze v červnu.

Evidence zaměstnanců podle zákona o JMHZ zahrnuje i zaměstnance, kteří dosud nebyli vedeni v registru pojištěnců ČSSZ (např. proto, že nebyli účastni nemocenského pojištění). Zákon o JMHZ vymezuje zaměstnance bez ohledu na sjednaný nebo zúčtovaný příjem; rozhodující je, že jde o vztah, v němž je osoba poplatníkem daně ze závislé činnosti a zaměstnavatel je plátcem této daně. Pokud tedy vyplácíte nepravidelně odměnu z dohody o provedení práce, musíte plnit povinnosti zaměstnavatele podle zákona o JMHZ, včetně podání JMHZ.

Dotaz č. 6

Jak se bude ohledně hlášení volených zastupitelů dle § 69 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích?

Do 30. 6. 2026 platí podle § 35 zákona o JMHZ povinnost přihlásit zaměstnance (ve smyslu zákona o JMHZ) do 8 dnů od nástupu k výkonu práce. Od 1. 7. 2026 se uplatní § 19 odst. 1 zákona o JMHZ (přihlášení nejpozději před nástupem, nejdříve 8 dnů před předpokládaným nástupem).

U členů zastupitelstev je za den nástupu do zaměstnání považován den, od něhož náleží odměna za výkon funkce, a tento den bývá zpravidla dopředu znám. Je-li to vhodné, lze využít i částečnou registraci podle § 19 odst. 2 zákona o JMHZ s doplněním kompletních údajů do 8 dnů od skutečného nástupu.

Pokud není u členů zastupitelstva možné stanovit předpokládaný den nástupu, postupuje se při přihlašování do evidence zaměstnanců podle § 19 odst. 1 písm. b) bod 1. zákona o JMHZ. Toto pravidlo platí obecně pro všechny obdobné situace, v nichž nelze využít režim podle § 19 odst. 1 písm. a).

Vyhodnocení možnosti stanovit předpokládané datum nástupu je vždy na zaměstnavateli. Zaměstnavatel zvolí odpovídající postup (přihlášení dle § 19 odst. 1 písm. a), nebo následné přihlášení dle § 19 odst. 1 písm. b) bod 1.).

Dotaz č. 7

Jak to bude se členy volební komise a členy zvláštní okrskové volební komise?

Za členy volební komise nebude zasíláno měsíční hlášení, resp. tyto osoby nebudou registrovány v evidenci zaměstnanců podle JMHZ. Ovšem pouze v případě, že zaměstnanec v daném měsíci nedosáhne u zaměstnavatele žádných jiných příjmů – ať osvobozených, či zdanitelných.

---

Jak bojovat s nelegální prací? Řešit ji má vládní iniciativa, Češi věří restrikcím.

Vláda chce výrazně přitvrdit v boji proti nelegální práci. Spouští proto iniciativu Kobra 26, na které spolupracují ministerstva financí, vnitra a práce a sociálních věcí. Nový průzkum agentury STEM ukázal, jaká opatření proti nelegální práci považují Češi za účinná.

15.04.2026 | BusinessInfo.cz

Tak jako před deseti lety vyhlásila Sobotkova vláda s Andrejem Babišem a Alenou Schillerovou na ministerstvu financí boj proti daňovým podvodům zavedením kontrolního hlášení a projektem Daňová kobra, hodlá prý současná Babišova vláda zatočit s prací na černo.

Jak bude její iniciativa přesně vypadat a jak bude účinná, ale zatím není jisté. Legislativní změny se teprve připravují.

Nový vládní tým Kobra 26 má posílit boj s nelegálním zaměstnáváním a šedou ekonomikou, ve které podle odhadů mizí desítky miliard korun ročně. Ministerstvo práce a sociálních věcí zároveň připravuje legislativní změny, které mají zjednodušit vymáhání sociálního pojištění i postih nelegálních agentur.

„V tuto chvíli máme přes Státní úřad inspektorátu práce udělaný průzkum, že až 80 procent nelegálních agentur, které zaměstnávají spoluobčany, jsou v držení cizích státních příslušníků. To znamená, že oni vždy, když dojde ke kontrole, tu agenturu někam převedou, někde ji uspí a probudí tu, kterou už mají připravenou a ty lidi tam jen přesměrují,“ popisuje ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.

Spojili jsme finančák, sociálku, celníky a policii do jednoho týmu. Jeho jméno je KOBRA 26. Odteď jdeme tvrdě proti nelegální práci.

Alena Schillerová, ministryně financí

Zástupci minulé vlády popírají, že by proti nelegální práci nepřijímali účinná opatření. „Od podzimu loňského roku platí povinná registrace zahraničních pracovníků před jejich nastoupením do práce. Jen během třech měsíců od platnosti opatření se na českém pracovním trhu nově zaregistrovalo šedesát tisíc osob,“ říká exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Od 1. července 2026 bude navíc povinná i registrace pro české občany.

Chceme omezit vykořisťování lidí

Babišova vláda se chce aktuálně zaměřit primárně na omezení vykořisťování lidí a zneužívání zdravotního a sociálního systému. Zároveň by se měla zpřísnit pravidla pro agentury práce. Podle Juchelky by se mělo omezit také účelové zakládání společností, které pomáhají organizátory nelegálního zaměstnávání skrýt.

Základní podmínkou k legální činnosti agentury je v současnosti udělení licence, která ji opravňuje k dočasnému přidělování zaměstnanců pro výkon práce dalším firmám a kterou vydává Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Agentura musí pro její přijetí dodržovat pravidla – od řádné registrace, přes odvody sociálního a zdravotního pojištění, až po srovnatelné pracovní podmínky a dodržování pracovněprávních předpisů. Podvodníci ale povinnosti obcházejí a mnohé firmy (ve snaze ušetřit) jim v tom bohužel pomáhají.

Spolehlivým signálem, že nabídka pracovní síly není v souladu se zákonem a stojí za ní nelegální agentura, je cena.

Asociace poskytovatelů personálních služeb

Náklady na zaměstnance totiž netvoří pouze mzda, ale i povinné odvody a další zákonem stanovené náklady. Pokud agentura nabízí zaměstnance příliš levně, je téměř jisté, že někde podvádí, obvykle právě na odvodech.

Nelegální práce: Stát přichází o desítky miliard

Spuštění mezirezortní iniciativy s názvem Kobra 26 oceňuje Asociace poskytovatelů personálních služeb (APPS), která sdružuje legální pracovní agentury.

Iniciativa prý přináší to, co na trhu práce dlouhodobě chybělo a na co APPS opakovaně poukazuje – sdílení dat, společné analytické kapacity a koordinovaný postup kontrolních orgánů, které mají cílit zejména na organizované formy nelegálního zaměstnávání.

„Stát přichází kvůli nelegální práci o desítky miliard ročně. Odhady ukazují až na 80 miliard korun na neodvedených platbách. Nelegální zaměstnávání přitom není okrajový jev – týká se stovek tisíc lidí a zásadně deformuje podnikatelské prostředí,“ upozorňuje prezidentka APPS Jaroslava Rezlerová.

KOBRA 26 průlomem v boji s nelegální prací? Klíčové je rozlišit férové agentury od podvodných

Asociace upozorňuje na rostoucí problém tzv. šedých agentur a pseudoagentur, které obcházejí legislativu a v některých případech vedou až k nepřijatelným praktikám vykořisťování pracovníků. „Setkáváme se s případy, které jsou v Evropě 21. století těžko představitelné – a přesto se dějí, často skrytě, v průmyslových zónách napříč Českem. Proto je důležité, že stát nyní přistupuje k systematickému řešení,“ doplňuje Rezlerová.

Podle asociace je nutné důsledně oddělovat férové agentury od těch, které provozují zastřené zaměstnávání a neplatí odvody. A tyto podvodné agentury trestat. „Regulace musí směřovat právě tímto směrem – nezatěžovat plošně všechny, ale cíleně eliminovat nepoctivé hráče,“ říká Jaroslava Rezlerová.

Vedle kontrol, které vláda plánuje, je podle asociace klíčová také odpovědnost odběratelů pracovní síly. Právě tlak na nízkou cenu často umožňuje existenci nelegálních struktur. „Bez zapojení firem, které pracovníky využívají, nebude možné šedý trh dlouhodobě omezit,“ připojuje výkonný manažer APPS Ivan Dzido.

Regulace sama o sobě problém nevyřeší. Rozhodující je funkční kontrola a vymahatelnost pravidel.

Ivan Dzido, APPS

Asociace zároveň upozorňuje na konkrétní problematické jevy, které deformují trh – například zneužívání tzv. ready-made agentur, obchodování s licencemi nebo formální využívání odpovědných zástupců bez reálného zapojení do činnosti agentur.

Podle průzkumu agentury STEM jsou podle Čechů v boji s nelegální prací účinnější restrikce než prevence. Češi jsou zastánci přístupu: „Aby lidé nepracovali načerno, donuťme je pracovat legálně“. Preferují zákazy, kontroly a sankce před systémovými opatřeními, která by měla dlouhodobý pozitivní dopad do státního rozpočtu

Práce načerno má v současnosti v Česku v podstatě dvě roviny. První z nich se vztahuje k Čechům s nízkými příjmy, kteří obcházejí krácení sociálních dávek nebo exekučních srážek, kterému by se vystavili, pokud by pracovali ve standardním pracovním poměru.

Druhou rovinou jsou zahraniční pracovníci. V drtivé většině jde o lidi z třetích zemí (mimo EU), kteří sem přicházejí za prací nebo o válečné uprchlíky – v posledních letech zejména z Ukrajiny.

Všichni společně využívají poptávky firem po levné práci. Rizika s tím spojená jsou zřejmá – žádná právní jistota při jednání se zaměstnavatelem, která přináší nejistotu vyplacení mzdy, nulovou ochranu v případě nemoci, pracovního úrazu nebo ukončení pracovního vztahu.

APPS

Co ukázal průzkum?

V souvislosti s novou mezirezortní iniciativou testovali výzkumníci z agentury STEM možná řešení a jejich podporu mezi veřejností a podnikateli.

Práce načerno je veřejností často spojována pouze s lidmi v evidenci Úřadu práce nebo s těmi, kdo pobírají sociální dávky. Ti podle Čechů systém obcházejí. Nelegální práci ale pomáhají udržovat při životě především firmy a jejich poptávka po levné práci.

Podle analytičky STEM Kateřiny Broži je problém v tom, že jsou preventivní opatření složitější na pochopení i komunikaci. Nerozumí jim víc jak pětina respondentů. Zákazy a přísnější pravidla působí na lidi přímočaře a „spravedlivě“, ale často se neřeší jejich reálná vymahatelnost ani dopady.

„Ve výsledku tak vzniká napětí mezi dvěma přístupy: jedním, který sází na kontrolu a sankce, a druhým, který se snaží nastavit systém tak, aby se legální práce skutečně vyplácela,“ dodává Broža.

Polovina firem zaměstnává cizince ze třetích zemí, převažují Ukrajinci

Nadpoloviční většina Čechů a Češek hodnotí jako účinné opatření zavedení povinnosti odpracovat alespoň 30 hodin ve formě dobrovolnictví (57 %) nebo povinnost pracovat pro obec (58 %). Naopak méně účinné se občanům jeví zvýšení nezabavitelné částky (42 %) a nejnižší podporu má zavedení záporné daně z příjmu, které za účinné považuje přibližně třetina respondentů.

Zvýšení nezabavitelné částky u lidí v exekuci – tedy krok, který má posílit motivaci pracovat legálně – podporují především ekonomicky zranitelné skupiny: lidé, kteří obtížně vycházejí se svým příjmem (29 %), a domácnosti pobírající sociální dávky (46 %).

Opatření založená na povinné práci pro příjemce dávek častěji podporují muži, starší věkové skupiny a osoby v důchodovém věku či zaměstnaní, zatímco mladší lidé a studenti jsou k jejich účinnosti výrazně skeptičtější.

Vzdělanější a bohatší preferují restrikce, zranitelní prevenci

S rostoucím materiálním zajištěním a vzděláním se bohužel zvyšuje podpora restriktivnějších opatření. Naopak opatření jako zvýšení nezabavitelné částky nebo záporná daň z příjmu jsou relativně častěji považována za účinná mezi nezaměstnanými, materiálně hůře zajištěnými a dělníky.

„Podpora povinné práce ukazuje silnou normativní představu, že problém práce načerno je primárně otázka motivace a morálky jednotlivce. Jinými slovy: lidé věří, že kdyby byl větší tlak, lidé by pracovali ‚správně‘. Tahle interpretace je ale nesmírně zjednodušující,“ dodává Broža.

Zaměstnávání cizinců? Češi mají smíšené pocity. Prý nám berou práci, ale zároveň je potřebujeme

Jiná situace je v případě nelegální práce u cizinců z třetích zemí, kdy se názory na metody represe nebo prevence odlišují od opatření vůči českým občanům.

Češi a Češky považují za nejúčinnější opatření proti práci načerno mezi cizinci zpřísnění sankcí pro zaměstnavatele. To jako účinné hodnotí přibližně sedm z deseti občanů (70 %).

Naopak nejmenší podporu má zpřístupnění českého trhu práce osobám ze zemí mimo EU bez omezení, které polovina respondentů nepovažuje za účinné.

U možnosti nahlásit zaměstnavatele nebo osoby pracující načerno, se vyšší důvěra v účinnost objevuje zejména mezi zaměstnanci a důchodci, zatímco podnikatelé vyjadřují skepsi

Podpora zpřísnění sankcí pro zaměstnavatele a bezodkladné vyhoštění osob pracujících načerno stoupá s věkem, přičemž nejvyšší důvěru v něj vyjadřují osoby starší 60 let a důchodci. Naopak mladší respondenti a studenti jsou k těmto represivním opatřením výrazně skeptičtější.

V případě opatření „možnost čerpat dávky státní sociální pomoci v případě legální práce“ jsou nejvíc proti podnikatelé, pouze pětina z nich (19 %) považuje toto opatření za velmi či poměrně účinné.

Naopak nejvyšší podporu tomuto opatření vyjadřují nezaměstnaní, z nichž jej za velmi či poměrně účinné považují více než dvě pětiny (43 %). Zároveň u nich pozoruje STEM i nejnižší míru skepse.

Jakub Procházka

---

Přestávky v práci v nepřetržitém provozu domova důchodců.

10.4.2026, JUDr. Jan Vácha, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Zaměstnankyně v nepřetržitém provozu (domov důchodců) pracuje jako zdravotní sestra, začíná noční směnu v 18:30 a končí druhý den ráno 6:30. Na směně je sama. V tomto případě nevykazuje přestávku, protože nemůže opustit pracoviště, vzhledem k tomu, že ji nemá kdo vystřídat. Má zaplaceno celých 12 hodin. Je to správné řešení?

Odpověď:

Ve Vámi popsaném případě, kdy zaměstnankyně pracuje v rámci směny začínající v 18:30 a končící v 6:30, na které je sama, se bude aplikovat § 88 odst. 1 věta druhá zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákoník práce,,), a sice: Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní doby.

To znamená následující: Směna naplánovaná na dobu od 18:30 do 6:30 se poskytnutím tzv. přiměřené doby na oddech a jídlo nepřerušuje. Jako odpracovaná se zaměstnankyni tedy započte veškerých 12 hodin. Je tomu tak proto, že tzv. ,,přiměřená doba na oddech a jídlo,, nemá charakter tzv. ,,přestávky v práci na jídlo a oddech,,. V rámci ,,přiměřené doby na oddech a jídlo,, totiž zaměstnankyně nemůže opustit pracoviště, nemůže nakládat s touto dobou jako s volným časem, nemůže zcela nevykonávat pracovní povinnosti. Má pouze možnost v rámci plnění pracovních povinností určených zaměstnavatelem se na pracovišti přiměřeně okolnostem občerstvit, případně si pouze lehce oddechnout. Je zřejmé, že charakter takového občerstvení a oddechnutí nemá pro zaměstnance takový osvěžující a regenerační charakter jako ,,přestávka v práci na jídlo a oddech,, , v rámci které se může zaměstnanec zcela odpojit od pracovních povinností. Proto zákonodárce v případě ,,přiměřené doby na oddech a jídlo,, v § 88 odst. 1 větě druhé pasáži za středníkem zákoníku práce výslovně stanoví, že se přiměřená doba na oddech a jídlo započítává do pracovní doby zaměstnance. Ve Vámi popsaném případě je pak tato doba součástí směny, tj. je považována za část odpracované stanovené týdenní pracovní doby nebo sjednané kratší pracovní doby zaměstnance. Ve Vámi popsaném případě by se o pracovní dobu ostatně jednalo i z toho důvodu, že zaměstnavatel požaduje po zaměstnankyni zdržování se na pracovišti (zaměstnankyně nemůže opustit pracoviště). Je tak naplněna definice pracovní doby obsažená v § 78 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, a sice tato její zvýrazněná část: pracovní dobou je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele.

Postupujete tedy zcela správně a v souladu s tím, co požaduje pracovněprávní zákonná úprava.

---

Rozšiřování odborných obzorů aneb pravidla pro prohlubování kvalifikace.

17.4.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer

Prohlubování kvalifikace není dobrá vůle zaměstnance, ale zákonem daná povinnost. Zákoník práce stanoví pravidla, kterými se řídí.

Prohlubováním kvalifikace se rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata. Za prohlubování kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování. Prohlubování kvalifikace se vztahuje k výkonu práce, kterou zaměstnanec koná v rámci svého pracovního závazku, tj. zásadně na základě pracovní smlouvy. Zákoník práce proto rovněž ukládá zaměstnanci povinnost prohlubovat si svoji kvalifikaci a přiznává zaměstnavateli právo uložit zaměstnanci účast na vzdělávání k prohloubení kvalifikace. To se vztahuje nejen na školení, ale též na studium, přičemž je zdůrazněno, že zaměstnavatel může požadovat, aby prohlubování kvalifikace zaměstnanec absolvoval u jiné právnické nebo fyzické osoby (např. vzdělávací agentury či ve škole). Účast na školení k prohloubení kvalifikace je i  považována za výkon práce, za který přísluší mzda nebo plat, včetně eventuální mzdy za práci přesčas nebo v sobotu a v neděli.

Náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace je povinen hradit zaměstnavatel (neboť se tím udržuje schopnost zaměstnance konat pro zaměstnavatele sjednanou práci), avšak připouští se, aby se zaměstnanec za stanovených podmínek na těchto nákladech podílel. Zákoník práce umožňuje, že pokud sám zaměstnanec požaduje, aby mohl absolvovat prohlubování kvalifikace ve finančně náročnější formě, může se na nákladech prohlubování kvalifikace finančně podílet. Zákon ale zakazuje, aby se vzdal práva na mzdu či plat nebo na část mzdy či platu nebo aby souhlasil, že část doby účasti na prohloubení kvalifikace nebude považována za výkon práce. Finanční podíl zaměstnance se tak může vztahovat například na školné či kursovné. Posouzení, kdy jde o finančně náročnější formu prohlubování kvalifikace, je výlučně na zaměstnavateli, neboť ten zaměstnance k prohloubení kvalifikace vysílá (jde o pracovní pokyn). Jestliže je tedy iniciativa na straně zaměstnance, je na zaměstnavateli, aby zvážil, zda je schopen takovéto prohloubení kvalifikace zaměstnance finančně zabezpečit. Pokud nikoliv, může zaměstnanci navrhnout, aby se na příslušných nákladech podílel.

Pro prohlubování kvalifikace platí dále tato pravidla:

• prohloubením kvalifikace nikdy nemůže být studium k dosažení vyššího stupně vzdělání (viz též 231 odst. 2 ZP),
• musí-li se zaměstnanec k prohloubení kvalifikace dostavit mimo sjednané místo výkonu práce, respektive mimo pravidelné pracoviště, jde o pracovní cestu, při níž zaměstnanci přísluší cestovní náhrady,
• změní-li se předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon práce, které stanoví zaměstnavatel, a zaměstnanec dosud příslušné předpoklady či požadavky splňoval, není účast na školení, jiné formě přípravy anebo studiu získáním nově stanovených předpokladů nebo požadavků (není tedy zvyšováním kvalifikace), ale jde o prohloubení kvalifikace (s výjimkou studia k dosažení vyššího stupně vzdělání),
• při prohlubování kvalifikace zaměstnanci nepřísluší pracovní volno (nejde nikdy o překážku v práci), neboť při účasti na něm zaměstnanec koná práci, byť jiným než obvyklým způsobem. Rozsah potřebného uvolnění zaměstnance k absolvování příslušného vzdělávání není právním předpisem stanoven a je věcí zaměstnavatele. Lze i analogicky použít ustanovení 232 ZP o rozsahu pracovního volna při zvyšování kvalifikace, avšak zaměstnanci po celou tuto dobu přísluší mzda či plat. Je-li například odměňován úkolovou mzdou nebo přísluší-li mu při výkonu práce podíl z tržeb, je možné mu stanovit pro účel prohlubování kvalifikace mzdu ve výši jeho průměrného výdělku. Ani v takovém případě ale nejde o náhradu mzdy.