PERSONALISTIKA – Informace nejen pro podnikatele.
Proměna českého švarcsystému? Pokuty už nemají hrozit pracovníkům, jen firmám.*
Dlužné pojistné, pokuty a penále ve zdravotním pojištění.*
Instruktážní video k JMHZ.
12.5.2026, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Na ePortálu ČSSZ bylo zveřejněno další instruktážní video k Jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatele (JMHZ).
Nový videonávod „JMHZ – jak podat jednotné měsíční hlášení (JMH)“ krok za krokem ukazuje postup podání hlášení prostřednictvím ePortálu ČSSZ. Uživatelé se v něm seznámí s jednotlivými kroky procesu podání i se základní orientací ve formuláři.
Video je určeno jak pro zaměstnavatele a mzdové účetní, kteří s JMHZ začínají, tak pro ty, kteří si chtějí ověřit správný postup při podání.
Instruktážní videa jsou součástí podpory, kterou ČSSZ poskytuje zaměstnavatelům při zavádění JMHZ. Jejich cílem je usnadnit práci se systémem, zjednodušit orientaci v jednotlivých krocích podání a pomoci předcházet chybám.
Videa naleznete v sekci JMHZ – Informační materiály a videonávody.
Hlášení nástupu do zaměstnání nebo k výkonu práce cizích státních příslušníků přes JMHZ od 1. dubna 2026.
22.4.2026, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Níže uvedený text se věnuje pouze jednomu z procesů JMHZ, a to Registraci zaměstnance (REGZEC), která nahrazuje dřívější způsoby plnění informační povinnosti zaměstnavatele při nástupu do zaměstnání osoby jiné než české státní příslušnosti (§ 87 zákona o zaměstnanosti).
- Rozsah hlášení a nahrazení stávajících povinností
Proces Registrace zaměstnance, který je součástí systému JMHZ, plně nahradí stávající postup plnění povinnosti zaměstnavatele hlásit nástup osoby jiné než české státní příslušnosti1 do zaměstnání nebo k výkonu práce (informační karty a sdělení) podle § 87 zákona o zaměstnanosti.
Prostřednictvím tohoto systému bude inspekce práce kontrolovat, zda nedochází k přestupku nehlášené práce ve smyslu § 5 písm. j) zákona o zaměstnanosti. Z toho důvodu je nezbytné před okamžikem nástupu registrovat zaměstnance provádějící veškerou závislou činnost, nikoliv jen zaměstnání, které založí účast na nemocenském pojištění.
Konkrétně se do evidence zaměstnanců budou hlásit nástupy cizinců:
- do zaměstnání,
- k výkonu činnosti držitele karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance (§ 5a zákona o zaměstnanosti),
- pracovníka vyslaného ze třetí země (§ 95 zákona o zaměstnanosti).
Z pohledu informační povinnosti zaměstnavatele podle § 87 zákona o zaměstnanosti procesu Registrace zaměstnance (REGZEC) nepodléhají nástupy pracovníků vyslaných v rámci poskytování služeb na vnitřním trhu EU, které jsou nadále hlášeny přes portál SÚIP podle § 101a zákona o zaměstnanosti.
Vzhledem k vlivu právních předpisů daňového systému a předpisů pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení nicméně mohou nastat situace, kdy jsou vyslaní pracovníci do systému JMHZ (a tudíž i REGZEC) zahrnuti. Základní vymezení je obsaženo v bodě 6, a)
1 občan Evropské unie, jeho rodinný příslušník, rodinný příslušník občana České republiky, cizinec podle § 98 písm. a) až e), j) a l) až v) nebo podle § 98a zákona o zaměstnanosti, u kterého se nevyžaduje povolení k zaměstnání, nebo cizinec, u kterého se vyžaduje povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta
- Lhůty a registrace (Prevence nehlášené práce)
V rámci prevence nekorektního zaměstnávání a souvisejících nežádoucích jevů jsou pravidla nastavena následovně:
- Zaměstnavatel: Proces Registrace zaměstnavatele je prvním krokem nového systému JMHZ. Pokud zaměstnavatel již u ČSSZ registrován byl, je zapotřebí pouze dohlásit některé údaje, které systém JMHZ z důvodu včlenění dalších agend zavádí nad rámec původní Registrace zaměstnavatele u ČSSZ. Dohlášení údajů je možné pouze elektronicky prostřednictvím podání doplnění Registrace zaměstnavatele (REGZELDOPL).
- Zaměstnanec (jiné než české státní příslušnosti): Musí být nahlášen nejpozději před okamžikem nástupu k výkonu práce. Registraci zaměstnance lze učinit nejdříve ve lhůtě 8 dní před předpokládaným dnem nástupu.
Pozor: Povinnost zaměstnavatele zaregistrovat (nahlásit) zaměstnance před nástupem k výkonu práce se bude od 1. dubna vztahovat pouze na zaměstnance jiné než české státní příslušnosti. Na české zaměstnance se tato povinnost začne vztahovat až od 1. července 2026. Přestože se od 1. července 2026 sjednotí okamžik registrace (hlášení) u všech zaměstnanců (nehledě na státní příslušnost), zůstane mezi nimi jeden podstatný rozdíl. Zaměstnance jiné než české státní příslušnosti bude nutné nahlásit v plném rozsahu, tedy vyplnit všechny zákonem požadované údaje již před nástupem do zaměstnání nebo k výkonu práce. U českých zaměstnanců bude oproti tomu možné využít tzv. předregistraci, kdy se před nástupem nahlásí pouze část údajů, přičemž zbývající údaje bude možné doplnit do osmi dnů od nástupu.
- Jak registrovat stávajícího zaměstnance jiné než české státní příslušnosti?
Jestliže nastane situace, kdy
- nastoupil cizinec k zaměstnavateli před 1. dubnem 2026,
- jeho nástup byl nahlášen prostřednictvím tzv. informačních karet nebo sdělení,
- byl tento zaměstnanec veden i v registru pojištěnců ČSSZ do 31. března 2026 a zároveň
- jeho zaměstnání trvá i po 1. dubnu 2026,
musí zaměstnavatel dohlásit rozšířený set údajů prostřednictvím podání Registrace zaměstnance (REGZEC) s typem akce 3 (Změna), které dosud nebyly v rámci ONZ2 evidovány, a to ve lhůtě do 30. dubna 2026.
Pozor!! Vzhledem k přijatému technickému řešení bohužel nemůže být proveden přesun (migrace) stávajících dat z evidence Úřadu práce do nového systému JMHZ. Informace uvedené v § 102 zákona o zaměstnanosti, které nejsou zároveň obsaženy v dosavadním ONZ, je nutné do 30. dubna 2026 dohlásit prostřednictvím podání REGZEC s typem akce 3 (Změna) znovu.
2 Oznámení nástupu do zaměstnání – stávající formulář ČSSZ
- Ukončení zaměstnání po 1. dubnu 2026 a opravy
Pokud bude zaměstnání popsané pod bodem 3. ukončeno po 1. dubnu 2026, provede se ukončení již prostřednictvím podání REGZEC s typem akce 2 (Skončení), nikoliv přes informační karty nebo sdělení. Podle výše uvedeného bodu totiž budou muset být během dubna všichni stávající zaměstnanci z důvodu přechodu na JMHZ plně evidováni v Evidenci zaměstnanců. Bude tedy nezbytné již prostřednictvím podání REGZEC s typem akce 2 provést i ukončení jejich zaměstnání.
Pro veškeré opravy a změny je v systému vyhrazena specifická funkcionalita, resp. samostatná akce v podání REGZEC.
- Jak postupovat, pokud cizinec nastoupí právě 1. dubna 2026?
Registrace zaměstnanců, kteří budou do zaměstnání nastupovat od 1. dubna 2026, je již prováděna v rámci procesu Registrace zaměstnance, který je součástí systému JMHZ. U cizinců pak platí povinnost provést registraci prostřednictvím podání REGZEC s typem akce 1 před okamžikem nástupu, přičemž tato povinnost může být standardně splněna až 8 dní před okamžikem nástupu. Vzhledem k tomu, že systém JMHZ bude spuštěn právě 1. dubna 2026, není možné dřívější registraci provést v případech, kdy zaměstnanci 1. dubna 2026 nastupují do zaměstnání. I v těchto případech je bohužel nutné registraci provést před okamžikem nástupu, ale ne dříve než 1. dubna 2026.
- Co když má zaměstnavatel sídlo v jiném státě?
Pokud má zaměstnavatel sídlo mimo území České republiky a vysílá svého zaměstnance k výkonu práce na území ČR, může vzniknout povinnost hlášení:
- pouze do portálu Státního úřadu inspekce práce (SÚIP),
- současně do portálu SÚIP a do systému JMHZ (podání REGZEC),
- nebo pouze do systému JMHZ.
Rozhodující je zejména to, zda se jedná o vyslání pracovníka v rámci nadnárodního poskytování služeb na vnitřním trhu Evropské unie, nebo o vyslání ze státu mimo EU, a dále zda vzniká povinnost odvádět v České republice daň z příjmů nebo pojistné.
- a) Vyslání pracovníka do ČR z členského státu EU – tzv. směrnicové vyslání3
Pokud je pracovník vyslán zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státě EU v rámci nadnárodního poskytování služeb na vnitřním trhu podle § 101a zákona o zaměstnanosti a jeho příjem nepodléhá v České republice dani z příjmů ani není tento pracovník v ČR účasten nemocenského pojištění, plní se informační povinnost pouze prostřednictvím portálu SÚIP: Vysílání zahraničních pracovníků
Pokud však v souvislosti s výkonem práce na území České republiky vznikne povinnost odvádět daň z příjmů nebo vznikne účast na nemocenském pojištění4 v České republice, je nutné pracovníka nahlásit jak prostřednictvím portálu SÚIP, tak současně do systému JMHZ prostřednictvím podání REGZEC.
- b) Vyslání pracovníka do ČR ze státu mimo EU
V případě vyslání pracovníka zaměstnavatelem se sídlem ve státě mimo Evropskou unii se informační povinnost podle § 87 zákona o zaměstnanosti plní prostřednictvím systému JMHZ. Zaměstnanec se proto registruje do REGZEC.
3 Úprava se řídí unijními předpisy, z nichž hlavní je směrnice 96/71/ES v konsolidovaném znění TEXT v úplném znění: 31996L0071 — CS — 30.07.2020
Více informací k vysílání pracovníků na vnitřním trhu naleznete na oficiálním webu státní správy Informace o vysílání pracovníků | Státní úřad inspekce práce
4 Viz článek 12 nařízení 883/2004 TEXT v úplném znění: 32004R0883 — CS — 31.07.2019
Atributy k registraci zahraničního zaměstnance v rámci JMHZ (REGZEC)
| Kategorie | ID atributu | Název atributu | Vysvětlivka |
| Základní identifikace cizince | 10053 | Příjmení | Pokud nemá příjmení, uveďte „Neuvedeno“ |
| 10054 | Jméno | Uveďte všechna. | |
| 10056 | Datum narození | ||
| 10057 | Rodné číslo | Pokud má přiděleno. Bez mezer a bez lomítka. | |
| 10058 | EČP | Pokud má přiděleno. Bez mezer a bez lomítka. V případě cizince bez EČP a RČ ponechte prázdné | |
| 10059 | Pohlaví | ||
| 10065 | Stát | ||
| 10066 | Obec | ||
| 10067 | Státní občanství | Pokud má více občanství, vyberte ČR, případně jiný stát EHP. Nemá-li občanství ČR ani žádného státu EHP a má-li občanství někt. ze států v nařízení vlády č. 158/2024 Sb., pak vyberte tento stát. Nemá-li občanství žádného z výše uvedených států s volným přístupem na trh práce v ČR a má-li více státních občanství, pak vyberte stát dle svého uvážení. | |
| Cestovní doklad | 10069 | Typ dokladu | V případě cizinců ze 3zemí pas, v případě občanů EU pas nebo občanský průkaz |
| 10070 | Číslo dokladu | ||
| 10071 | Orgán, který vydal doklad v zahraničí | Název zahraničního orgánu, který doklad totožnosti vydal. Pokud není v dokladu název vydávajícího orgánu, uveďte opět název státu, který doklad vydal. | |
| 10072 | Kód státu, který doklady vydal | ||
| Adresa v zemi trvalého pobytu | 10076 | Kód adresního místa | Adresa v zemi trvalého pobytu. Nemá-li trvalý pobyt, uveďte adresu: sídla obecního úřadu, nebo úřadu městské části nebo městského obvodu. Pokud zaměstnanec neměl pobyt na území ČR nebo jej nelze zjistit, a narodil se v cizině, uveďte adresu zvláštní matriky, tj. úřadu Městské části Brno-střed (§ 10 odst. 3 až 5 a § 10a zákona č. 133/2000 Sb.) |
| 10077 | Ulice | ||
| 10078 | Číslo popisné | ||
| 10079 | Číslo orientační | ||
| 10080 | Obec | ||
| 10082 | PSČ | ||
| 10083 | Stát | ||
| Kontaktní adresa | 10505 | Kód adresního místa | Adresa pro doručování zásilek |
| 10506 | Ulice | ||
| 10507 | Číslo popisné | ||
| 10508 | Číslo orientační | ||
| 10509 | Obec | ||
| 10510 | PSČ | ||
| 10511 | Stát | ||
| Adresa v ČR, je-li trvalý pobyt mimo ČR | 10512 | Kód adresního místa | Adresa uvedená jako místo pobytu v IS MV ČR. U pendlerů, kteří pobyt v ČR nemají, se nevyplňuje. |
| 10513 | Ulice | ||
| 10514 | Číslo popisné | ||
| 10515 | Číslo orientační | ||
| 10516 | Obec | ||
| 10517 | PSČ | ||
| Vzdělání | 10091 | Nejvyšší dosažené vzdělání podle KKOV | V případě cizince vyberte nejvyšší dosažené vzdělání bez ohledu na to, zda byla provedena nostrifikace v České republice. |
| Volný přístup na trh práce | 10414 | Volný přístup na trh práce | ANO x NE |
| 10105 | Důvod pro volný přístup na trh práce | Číselník | |
| Pracovní oprávnění | 10106 | Druh pracovního oprávnění | Vyberte z číselníku |
| 10107 | Vydala Krajská pobočka ÚP ČR | Pokud druh pracovního oprávnění = povolení k zaměstnání | |
| 10108 | Identifikátor pracovního oprávnění | Uveďte číslo pracovního oprávnění. V případě povolení k zaměstnání číslo jednací vydaného povolení k zaměstnání, např. KLA-123/2021. V případě Zaměstnanecké karty, Karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance, Modré karty číslo dokladu uvedené na kartičce. Pokud pracovní oprávnění (typicky Zaměstnanecká karta) ještě nebylo vydáno, uveďte číslo volného pracovního místa, na které bylo oprávnění vydáno. Po obdržení pracovního oprávnění je nutné údaj aktualizovat. | |
| 10109 | Trvání oprávnění od | Uveďte datum, od kterého je pracovní oprávnění platné. Pokud oprávnění ještě nebylo vydáno, ale cizinec je již oprávněn vstupovat na trh práce, uvede se datum nástupu do zaměstnání. Po vydání oprávnění je nutné správný údaj doplnit. | |
| 10110 | Trvání oprávnění do | Pokud pracovní oprávnění (typicky Zaměstnanecká karta) ještě nebylo vydáno, uveďte datum předpokládaného konce trvání pracovněprávního vztahu, ke kterému bude oprávnění vydáno. Po obdržení pracovního oprávnění je nutné údaj aktualizovat | |
| Zaměstnavatel | 10120 | Název zaměstnavatele | |
| 10221 | Variabilní symbol | ||
| 10222 | Nový variabilní symbol | ||
| Zaměstnání | 10223 | Datum nástupu do zaměstnání | datum |
| 10224 | Datum skončení zaměstnání | datum | |
| 10226 | Zaměstnanec nenastoupil | datum | |
| 10526 | Předpokládané/á místo/a výkonu práce | Uveďte název jednoho nebo více míst výkonu práce zaměstnance. Jedná se o všechna konkrétní místa, na kterých může zaměstnanec vykonávat práci. Pokud je místo výkonu práce shodné s adresou sídla zaměstnavatele, stačí do pole uvést „sídlo zaměstnavatele”. V případě místa výkonu práce cizince, který nemá volný vstup na trh práce v ČR, tj. zahraničního zaměstnance s pracovním oprávněním, zadejte název v souladu s místem výkonu práce, které je uvedeno v pracovním oprávnění. | |
| 10527 | Místo výkonu práce uvedené v pracovní smlouvě zaměstnance | text | |
| 10528 | Název obce | ||
| 10529 | Kód obce | ||
| 10234 | Profese | Číselník CZ-ISCO | |
| 10235 | Název pozice | Název pracovní pozice, jak je u zaměstnavatele označována (dle pracovní smlouvy, organizačního řádu apod) | |
| 10239 | Druh činnosti | Číselník. (např. první prac. poměr, první dohoda, atd.) | |
| 10248 | Vzdělání požadované pro výkon profese | Číselník KKOV. V případě osob, které nemají volný vstup na trh práce ČR, musí odpovídat požadavkům na vzdělání u nahlášeného volného pracovního místa na ÚP ČR, na základě kterého bylo vydáno pracovní oprávnění. | |
| 10249 | Postavení v zaměstnání | Číselník Národní klasifikace postavení v zaměstnání pro určení typu zaměstnání. (např. zaměstnanec v prac. poměru, zam. ve služebním poměry, vojáci, policisté, atd.) | |
| 10534 | Důvod předčasného ukončení | číselník |
Proměna českého švarcsystému? Pokuty už nemají hrozit pracovníkům, jen firmám.
Český švarcsystém zřejmě čeká od ledna 2027 zásadní změna. Pokuty by se nově měly týkat jen zaměstnavatelů, kteří tento druh nelegální, ale v Česku velmi rozšířené práce umožní, nikoli samotných pracovníků.
21.04.2026 | BusinessInfo.cz
Navrhuje to Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Plánovaný zákon o platformové práci, který změnu přináší, reaguje na evropskou směrnici, regulující zaměstnávání kurýrů či taxikářů platformami jako Bolt, Uber, Rohlík či Foodora.
Platformová práce je dnes v Česku a v celé Evropě na vzestupu a dávno se netýká jen taxislužeb či rozvážení jídla. „V debatách se často mluví o kurýrech a řidičích, ale v Česku to jsou dnes už stovky různých digitálních start-upů. Máme tady i platformy v oblasti hlídání dětí, sociálních služeb či úklidu,“ vyjmenovává prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
MPSV proto chtělo určit pro tento druh výdělečné činnosti jasná pravidla a mantinely. Ve skutečnosti ale bude mít tato norma na tuzemský trh práce výraznější dopady než pouhá regulace digitálních platforem. V návrhu se totiž skrývá zásadní změna definice závislé práce.
Co je platformová práce?
Forma výdělečné činnosti, kterou zprostředkovává digitální (online) platforma. Mezi nejčastější typy patří rozvážení jídla a zboží, individuální přeprava osob, nabídka pronájmů bytů, ale i kreativní práce.
Loni přitom došlo k výraznému zpřísnění pokut, které může inspekce práce za švarcsystém uložit. Zaměstnavateli nyní hrozí pokuta až ve výši 10 milionů (nejméně 50 000 korun), zaměstnanec pak může být potrestán pokutou ve výši 100 tisíc korun. Podle ministerstva práce a sociálních věcí, které změnu navrhuje, je ale „škodlivost jednání fyzické osoby vykonávající nelegální práci“ velice nízká.
Pracovníci dostávají pokuty jen výjimečně
Poradce Michal Dvořáček souhlasí s Juchelkovým rezortem v tom, že jsou pokuty pro ty, kteří tuto práci vykonávají, spíše výjimkou. „Fyzické osoby jsou trestány jen málokdy,” dodává poradce.
Práce přes digitální platformy dostane v Česku nová pravidla
Jeho slova potvrzují i statistická čísla za rok 2025. Orgány inspekce práce loni našli při kontrolách zhruba 2500 lidí, kteří měli práci vykonávat nelegálně. Přestupkové řízení však vedla inspekce jen ve 166 případech, kdy byly ukládány spíše symbolické pokuty – celkově za necelých 440 tisíc korun (průměrná pokuta tak činila 2 600 Kč).
Reálně přitom v Česku využívají švarcsystém statisíce lidí a je stále velmi populární. Firmám totiž šetří desítky procent nákladů a pracovníkům většinou zvýší čistý příjem.
Co se s novým zákonem mění?
Návrh zákona o platformové práci je aktuálně v připomínkovém řízení. V současné podobě předloha kromě jiného ruší i přestupek výkonu nelegální práce a také ustanovení zakotvující výši sankce. Nově mají být za nelegální práci trestáni jen zaměstnavatelé, kteří ji organizují, nikoli samotní pracovníci.
Důvodem úprav je podle MPSV především nerovné (podřízené) postavení fyzické osoby vůči zaměstnavateli, který ji umožní výkon této nelegální práce (tzv. kvazi zaměstnavatel).
Kvazi zaměstnavatel podle důvodové zprávy k novému zákonu nelegální práci organizuje, ale především z ní má hlavní hospodářský prospěch. Firma neplatí za tyto pracovníky daňové odvody, sociální ani zdravotní pojištění jako u řádných zaměstnanců.
Z toho vyplývá i neoprávněná konkurenční výhoda oproti jiným zaměstnavatelům, kteří své zaměstnance řádně přihlásili do pojistných a daňových systémů, sděluje ministerstvo.
Jak ukázala kontrolní praxe, nositelem vzniku nelegální práce je zaměstnavatel, který pod vlivem „ušetření“ finančních prostředků na odvodech volí nezákonný postup a vyhledává osoby, kterým za práci platí na ruku v rámci šedé ekonomiky, či je najímá na švarcsystém.
MPSV
Autoři zákona vycházejí také z toho, že firmy často zneužívají rodinné a finanční situace lidí, kteří těžko hledající práci, mají dluhy, splácejí půjčky a podobně. Tyto osoby jsou lehce manipulovatelné a zaměstnavatel je přesvědčí o tom, že je nelegální práce oboustranně výhodná, vysvětluje se dále v důvodové zprávě.
MPSV navíc připomíná, že fyzické osoby, které výhod švarcsystému využívají, jsou často postihovány v jiných řízeních. Například je-li tento člověk uchazečem o zaměstnání evidovaným u úřadu práce, je v případě zjištění nelegální práce z evidence vyřazen a musí vrátit dříve vyplacenou podporu v nezaměstnanosti.
Cizinci jsou pak nahlášeni cizinecké policii a nakonec bývají vyhoštěni. To je podle MPSV další sankce, která je pro český trh práce důležitější než pokuta za švarcsystém. Tuzemské úřady tak uplatňují druhou sankci vůči cizinci, která má pro trh práce významnější dopad než možná pokuta za výkon nelegální práce, dodalo MPSV. To vše by se po přijetí nového zákona mělo změnit.
Vysoké paušály? Ekonomové navrhují reformu, jež má omezit švarcsystém a ulevit nízkopříjmovým
Regulace platformové práce pro Uber a spol
Novinky v zákoně se ale samozřejmě netýkají jen švarcsystému. Základem je regulace zmíněné platformové práce pro Uber, Bolt, Foodoru a další společnosti.
Návrh zákona obecně cílí na situace, kdy pracovník formálně vystupuje jako OSVČ, ale fakticky pracuje za podmínek, které má zaměstnanec. Zavádí proto takzvanou vyvratitelnou právní domněnku. Pokud práce ponese znaky závislé práce, bude se předpokládat zaměstnanecký vztah. Digitální platformy budou muset prokázat opak.
„Platformová ekonomika je dnes plnohodnotnou součástí trhu práce a využívají ji desítky tisíc lidí. Právní úprava by měla reagovat na realitu, ale zároveň nepřipravit pracovníky o flexibilitu, která je pro ně často klíčová. Výzvou bude najít rovnováhu mezi ochranou a svobodou a zároveň nastavit pravidla tak, aby byla srozumitelná pro pracovníky i platformy,“ říká Anna Kevorkyan, CEO portálu JenPráce.cz.
Návrh zákona se zaměřuje také na způsob, jakým platformy organizují práci prostřednictvím digitálních systémů. Platformy dnes často pomocí algoritmů přidělují zakázky, hodnotí výkon nebo upravují odměny. Nová pravidla proto počítají s větší transparentností, s povinností informovat o fungování těchto systémů a s lidským dohledem nad klíčovými rozhodnutími.
Platformy budou muset pracovníkům srozumitelně vysvětlit, jak fungují systémy přidělování práce, jak hodnotí výkon, jaké typy dat při tom používají a jak stanovují odměnu
Anna Kevorkyan, JenPráce.cz
„Platformy budou muset pracovníkům srozumitelně vysvětlit, jak fungují systémy přidělování práce, jak hodnotí výkon, jaké typy dat při tom používají a jak stanovují odměnu,“ upozorňuje Anna Kevorkyan.
„Zakázané má být například automatizované zpracování údajů o emocionálním nebo psychologickém stavu, údajů o soukromých konverzacích, dat získaných v době, kdy člověk práci přes platformu nenabízí ani nevykonává, nebo údajů, z nichž by bylo možné dovozovat výkon chráněných práv, například odborové organizování,“ doplňuje Anna Kevorkyan. Pro platformy to může znamenat nutnost přenastavit některé monitorovací a analytické nástroje.
Směrnice zároveň počítá s tím, že lidé mají mít možnost spolu bezpečně a neveřejně komunikovat, a to prostřednictvím digitální infrastruktury platformy nebo obdobně účinným způsobem. Platformy se přitom mají zdržet přístupu k takovým kontaktům a jejich monitorování.
Konec švarcsystému v nedohlednu
Nový zákon rozhodně neodstraní z českého pracovního trhu populární švarcsystém, který vznikl v 90. letech a byl pojmenován po Miroslavu Švarcovi, který po roce 1990 s tímto „podnikáním“ začal. V tomto systému platí, že lidé vykonávají pro zaměstnavatele běžné činnosti v závislém vztahu, ale nejsou jeho zaměstnanci. Formálně vystupují jako samostatní podnikatelé (OSVČ, živnostníci).
V průběhu let se mění pouze způsoby, jak je švarcsystém úřady posuzován a případně sankcionováni ti, kteří jej provozují nebo využívají.
Aby byl pracovní vztah označen za švarcsystém, musí splňovat následující kritéria:
- Pracovník je organizačně a časově řízen zaměstnavatelem.
- Práci vykonává osobně, pravidelně a za odměnu.
- Vztah vykazuje znaky závislé práce, ale je maskován fakturací OSVČ.
Jako závislou práci OSVČ dnes úřady vidí například situaci, kdy pracovník fakturuje pouze jedné firmě, využívá pro práci její prostory, e-mail s firemní doménou, firemní počítač, softwarové licence nebo se řídí pracovní dobou určenou firmou a figuruje v její evidenci zaměstnanců.
V minulosti přitom spadaly do švarcsystému pouze dlouhodobé závislé činnosti. Od ledna 2024 se však díky novele zákona pravidla zpřísnila a doba trvání závislé práce nehraje při posuzování roli.
Zatímco se dříve zdálo, že soudy začínají být při posuzování švarcsystému benevolentnější, aktuální rozhodovací praxe ukazuje opak. Soudci přihlížejí nejen k formálnímu vymezení spolupráce ve smlouvě, ale zejména k jejímu faktickému fungování. Judikatura tak přináší mnoho vodítek, pomocí kterých je jednodušší nelegální práci identifikovat a postihovat.
Jakub Procházka
Dlužné pojistné, pokuty a penále ve zdravotním pojištění.
27.4.2026, Zdroj: VZP
Pokud nebylo pojistné na zdravotní pojištění zaplaceno řádně a včas, vystavuje se zaměstnavatel nemalým finančním sankcím.
Dlužné pojistné a penále pro zaměstnavatele
Penále je 0,0315 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy nebylo pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo zaplaceno v nižší částce.
Nebylo-li pojistné nebo záloha zaplaceno ve stanovené lhůtě, anebo bylo zaplaceno v nižší částce, než mělo být zaplaceno, je zaměstnavatel povinen za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala, zaplatit penále ve výši stanoveného procenta dlužné částky. Zdravotní pojišťovna však nemůže vymáhat nedoplatek pojistného, který u jednoho plátce nepřesahuje částku 200 Kč, a penále se nepředepisuje, pokud v úhrnu za jeden rok nepřesáhne 200 Kč.
V období od 1. 7. 2025 je penále 0,0315 % dlužné částky neuhrazeného pojistného za každý kalendářní den prodlení.
V období od 1. 1. 2022 úpravou § 18 odst. zákona č. 592/1992 Sb., se výše penále odvozuje podle výše úroků z prodlení, které odpovídá ročně výši reposazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Výše penále u dlužného pojistného za dobu před 1. lednem 2022 se řídí předpisy platnými před tímto dnem.
Výše penále u dlužného pojistného za dobu před 1. lednem 2022 se řídí předpisy platnými před tímto dnem.
Dlužné pojistné jsou zaměstnavatelé povinni doplatit. Doplatek je splatný na účet té zdravotní pojišťovny, u které byli zaměstnanci pojištěni v době, kdy dluh vznikl.
Pokud zaměstnanec zjistí (nebo má podezření), že za něho zaměstnavatel neodvádí pojistné, měl by informovat svoji zdravotní pojišťovnu.
Jestliže zaměstnavatel neplní své závazky a neplatí pojistné, není zaměstnanec nikterak sankcionován. Nezaplacené pojistné a případné související penále či pokuty pojišťovna nevymáhá po zaměstnancích, ale pouze po zaměstnavateli (s tím, že případný právní nástupce zaměstnavatele ručí za pojistné, které měl platit jeho předchůdce).
Za nesplnění oznamovací povinnosti však může zdravotní pojišťovna vyměřit pokutu i zaměstnanci, jestliže příslušné skutečnosti nesdělil svému zaměstnavateli a ten proto nemohl splnit svoji oznamovací povinnost ve vztahu k pojišťovně svého zaměstnance.
Zaměstnavatel je povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení, o změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem (pokud mu to zaměstnanec sdělil) a o skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné (jsou-li mu tyto skutečnosti známy).
Za nesplnění oznamovací povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci pokutu až do výše 10 000 Kč. Jestliže oznamovací povinnost nesplnil jen zaměstnavatel, uloží pokutu pouze zaměstnavateli (až do výše 200 000 Kč).
Pokuty
Pokud zaměstnavatel nebo zaměstnanec nesplní některou povinnost danou zákony, může mu být zdravotní pojišťovnou uložena pokuta.
Zaměstnavateli může být uložena pokuta:
- za nesplnění oznamovací povinnosti do výše 200 000 Kč
- při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti až 400 000 Kč
- za nepředložení dokladů ke kontrole, případně zatajení dokladů ke kontrole, za jednotlivé nesplnění až do výše 50 000 Kč
- při neodeslání záznamů o pracovních úrazech za uplynulý kalendářní měsíc až do výše 100 000 Kč.
Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy bylo zjištěno nesplnění oznamovací povinnosti plátcem pojistného, nejdéle však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo.
Zdravotní pojišťovna může vyměřit pokutu i zaměstnanci, jestliže nesplnil vůči svému zaměstnavateli svoji oznamovací povinnost (zejména pokud ho neinformoval o změně zdravotní pojišťovny), a zaměstnavatel proto nemohl splnit svoji oznamovací povinnost ve vztahu k pojišťovně svého zaměstnance.
Zaměstnavatel je povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení, o změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem (pokud mu to zaměstnanec sdělil) a o skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné (jsou-li mu tyto skutečnosti známy).
Za nesplnění oznamovací povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci pokutu až do výše 10 000 Kč.
Odvolání
Plátce pojistného má právo na odvolání proti platebnímu výměru, ale odvolání nemá odkladný účinek.
Ve sporných případech placení pojistného, penále, vracení přeplatků na pojistném a snížení záloh (jen OSVČ) a ve všech případech týkajících se pokut a přirážek k pojistnému se postupuje podle předpisů o správním řízení. Takové řízení je zahájeno na podnět jednoho z účastníků, tj. na podnět plátce nebo zdravotní pojišťovny. Po vystavení platebního výměru má plátce pojistného právo na odvolání. Odvolání proti platebním výměrům, kterým pojišťovna nevyhoví v plném rozsahu autoremedurou, vyřizuje Rozhodčí orgán, nezávislý na zdravotní pojišťovně.
Odvolání se nezasílají přímo Rozhodčímu orgánu, ale podávají se prostřednictvím zdravotní pojišťovny, která zahájila správní řízení a vystavila platební výměr.
V případě dlužného pojistného nemá odvolání odkladný účinek. Plátce je povinen uhradit částku vyměřenou platebním výměrem, i když podal odvolání. V případě kladného vyřízení odvolání je platba vrácena. Dlužné pojistné zůstává dluhem, i když je vyměřeno platebním výměrem, vůči kterému bylo podáno odvolání. Vyměřování penále se nepřerušuje. Platební výměr na dlužné pojistné je vykonatelný (může být soudně vymáhán) po 15 dnech od doručení plátci. Za doručení se považuje i případ, kdy plátce odmítne platební výměr převzít.
Odstranění tvrdosti
Institut odstranění tvrdosti slouží ke zmírnění tvrdosti, kdy účinky, které nastanou důslednou a přesnou aplikací zákona, by vedly k zvlášť tíživým důsledkům.
Plátce pojistného může požádat o prominutí přirážky k pojistnému nebo penále.
Zdravotní pojišťovna může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při předepsání penále, jehož výše nepřesahuje 30 000 Kč ke dni doručení žádosti o odstranění tvrdosti.
Rozhodčí orgán může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při vyměření přirážky k pojistnému nebo předepsání penále, jehož výše přesahuje 30 000 Kč.
Plátce může taktéž podat žádost o odstranění tvrdosti ve věci penále vyčísleného vyúčtováním.
O prominutí přirážky k pojistnému nebo penále se rozhoduje písemné žádosti žadatele
(v analogové nebo elektronické podobě), tj. plátce (případně jeho zástupce – zákonný zástupce, opatrovník nebo zmocněnec na základě plné moci) nebo jiné oprávněné osoby (osoba, která prokazatelně uhradila pojistné místo plátce, např. rodiče, příbuzní a dále osoba, na kterou přešla povinnost uhradit dluh, např. dědic, likvidátor)
O odstranění tvrdosti nelze rozhodnout, jestliže:
- plátce má dluh na pojistném – plátce pojistného je povinen uhradit pojistné splatné do dne vydání rozhodnutí o prominutí penále;
- na plátce byl podán insolvenční návrh;
- plátce vstoupil do likvidace.
Lhůta pro podání žádosti o odstranění tvrdosti je zachována, je-li poslední den lhůty žádost doručena do datové schránky VZP ČR, podána prostřednictvím držitele poštovní licence na adresu sídla RP, Ústředí VZP ČR, RO, klientského pracoviště nebo jakéhokoliv pracoviště VZP ČR. Na uvedená místa lze žádost podat i osobně. Žádost je považována za včas podanou bez ohledu na to, zda při podání byla dodržena věcná či místní příslušnost.
Výkaz nedoplatků – žádost může být podána nejpozději do 8 dnů ode dne vykonatelnosti (tj. doručení) výkazu nedoplatků.
Platební výměr – žádost může být podána do nabytí právní moci tohoto výměru. Jestliže se následně objeví nové skutečnosti, které žadatel bez vlastního zavinění nemohl uplatnit do doby nabytí právní moci tohoto platebního výměru, může být žádost podána do tří let od jeho právní moci.
Dědic, na kterého přešla povinnost uhradit dluh na pojistném či na penále – může žádost podat kdykoliv, a to i v případě, že ve věci bylo již na základě žádosti zemřelého plátce rozhodnuto. V tomto případě bude vydáno nové rozhodnutí.
Penále vyčíslené vyúčtováním – plátce může žádost podat kdykoliv.
O žádosti musí být rozhodnuto do 30 dnů, ve zvlášť složitých případech do 60 dnů ode dne doručení žádosti orgánu příslušnému k rozhodování.
Nedodržení lhůty k vydání rozhodnutí se plátce nemůže dovolávat tehdy, jestliže nedodržení sám způsobil nebo je v jeho prospěch (plátce má dluh na pojistném a byl vyzván k jeho úhradě, plátce požádá o úhradu dluhu formou splátek, plátce byl vyzván k odstranění nedostatků žádosti).
Na prominutí přirážky k pojistnému nebo penále není právní nárok.
Proti rozhodnutí o odstranění tvrdosti nejsou přípustné odvolání ani obnova řízení.
Podpora de minimis
U žadatelů, kteří jsou ke dni rozhodování o odstranění tvrdosti zařazeni v kategorii OSVČ nebo v kategorii zaměstnavatel nebo jsou právnickou osobou (která již není zaměstnavatelem, ale je podnikem dle práva EU), je prominutí, resp. snížení penále v rámci odstranění tvrdosti dle § 53a ZVZP, dle právních předpisů EU považováno za poskytnutí podpory de minimis.