Změny v oblasti cestovních náhrad od 1. 6. 2026.* 

Upřesnění pravidel pro provedení storna jednotného měsíčného hlášení.* 

Práce ve více pracovněprávních vztazích.* 

Neprokázané výdaje zaměstnance na pracovní cestě a co s nimi.* 

Elektronické podání přehledu OSVČ.* 

Změny v oblasti cestovních náhrad od 1. 6. 2026.

28.5.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer

Na základě vyhlášky č. 78/2026 Sb. dochází s účinností od 1. 6. 2026 ke změně v oblasti cestovních náhrad.

Vyhláškou č. 78/2026 Sb. ze dne 26. května 2026 se mění vyhláška č. 573/2025 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2026.

Od 1. 6. 2026 se výše průměrné ceny pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce se u motorové nafty mění z částky 34,10 Kč za 1 litr motorové nafty na částku 44,50 Kč.

---

Upřesnění pravidel pro provedení storna jednotného měsíčného hlášení.

6.5.2026, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Stornovat JMH je možné pouze do konce lhůty stanovené zákonem pro jeho podání, tj. zpravidla do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který se hlášení podává.

Například za duben 2026 do 20. května 2026 a za květen 2026 do 22. června 2026 (posun lhůty pro podání z důvodu víkendu). Toto pravidlo je platné obecně.

Jak má zaměstnavatel postupovat? Storno lze provádět pouze v rámci zákonné lhůty pro podání JMH a po jejím uplynutí již nelze storno využít a veškeré opravy lze řešit pouze podáním opravného hlášení za příslušný měsíc. Možnost podat storno v rámci zákonné lhůty pro podání JMH je pouze klientskou službou a vychází z toho, že zaměstnavatel má po provedení storno beztak povinnost JMH v zákonné lhůtě podat.

Pro podání JMH za měsíce leden až březen 2026 zákon stanovuje do 30. června 2026, a proto nelze na podání za uvedené měsíce storno použít. Od 1. května 2026 je spuštěna kontrola, která tuto skutečnost ověřuje. Pokud potřebujete opravit údaje v již podaném JMH, využijte opravné hlášení.

---

Práce ve více pracovněprávních vztazích.

5.5.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer

Více pracovněprávních vztahů u jednoho zaměstnavatele? Ano, ale za splnění určitých pravidel.

Není vyloučeno, aby zaměstnanec vykonával pro jednoho a téhož zaměstnavatele práci ve více pracovněprávních vztazích najednou (např. v pracovním poměru a vedle toho na základě dohody o provedení práce).

V takovém případě musí být ale dodrženo pravidlo o jiném druhovém vymezení práce v každém z těchto pracovněprávních vztahů. Dodržování tohoto pravidla nesmí být ovšem jen formální a nesmí tím být obcházena právní úprava týkající se přesčasové práce. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou v tomto smyslu často „zneužívány“ a zaměstnanec pod hlavičkou odlišného druhu práce vykonává stejnou práci jako v pracovním poměru.

---

Neprokázané výdaje zaměstnance na pracovní cestě a co s nimi.

12.5.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer

V některých případech může zaměstnavatel v souladu s § 185 zákoníku práce poskytnout zaměstnanci náhrady i při jejich neprokázání a v některých případech je dokonce i při neprokázání zaměstnanci poskytnout musí.

Podle uvedeného ustanovení totiž v případě, kdy se podle zákoníku práce pro poskytnutí cestovních náhrad požaduje prokázání příslušných výdajů, a zaměstnanec je neprokáže, může mu zaměstnavatel tuto náhradu poskytnout v jím uznané výši, která odpovídá určeným podmínkám konání pracovní cesty, pokud zákoník práce nestanoví jinak (§ 158 odst. 3 zákoníku práce). Použití § 185 zákoníku práce se tak v zásadě prakticky týká pouze náhrady jízdních výdajů veřejnou hromadnou dopravou a taxislužbou a náhrady výdajů za ubytování. Pro jízdní výdaje vozidlem, které zaměstnavatel zaměstnanci na pracovní cestu neposkytl (např. soukromé vozidlo zaměstnance), stanoví pravidla § 157 zákoníku práce a § 158 zákoníku práce. Jízdní výdaje MHD v obci, ve které má zaměstnanec sjednáno místo výkonu práce, stravné, zahraniční stravné a kapesné se žádným dokladem neprokazuje a v případě nutných vedlejších výdajů, které zaměstnanec nemůže prokázat, přísluší zaměstnanci podle § 164 zákoníku práce náhrada odpovídající ceně věcí a služeb obvyklé v době a místě konání pracovní cesty a § 185 zákoníku práce se tedy v tomto případě nepoužije.

Čestné prohlášení zaměstnance je vzhledem k uvedené dikci § 185 zákoníku práce nadbytečné. Zcela postačuje, když zaměstnanec při vyúčtování uvede, jakou částku za předmětný výdaj vynaložil a proč příslušný doklad nemá. Zaměstnavatel pak zváží okolnosti daného případu, pokud možno ověří vhodným způsobem (např. pomocí internetu, telefonickým dotazem) výši výdaje a rozhode, zda náhradu předmětného výdaje zaměstnanci poskytne. Nemusí tak učinit, je to prakticky jen jeho dobrá vůle, učiní-li tak. Uvedené ustanovení není ale možno chápat tak, že podle něho lze postupovat vždy. Lze ho možno využít v případech, kdy zaměstnanec nemůže doklad předložit z objektivních důvodů, např. protože hradil jízdné místní dopravou prostřednictvím SMS zaslané z jeho mobilního telefonu, protože parkovací automat, do kterého vložil mince, nevydal doklad o příslušné úhradě, anebo protože jízdenku z vlaku ztratil a kopii anebo opis této jízdenky nelze získat. Přestože jde v uvedených případech ze strany zaměstnavatele o jeho dobrovolné plnění, lze příslušnou částku vyplacenou takto zaměstnanci uplatnit jako daňově uznatelný náklad zaměstnavatele, protože postup zaměstnavatele podle § 185 zákoníku práce je v souladu se zákoníkem práce.

Protože takto může postupovat i zaměstnavatel ve státní a příspěvkové sféře, není u zaměstnance takto mu poskytnutá částka předmětem daně z příjmů ze závislé činnost.

---

Elektronické podání přehledu OSVČ.

6.5.2026, Zdroj: VZP

Nejčastější otázky ohledně podání OSVČ.

Jak mají OSVČ od roku 2026 podat přehled o výši daňového základu, když už to nejde papírově? Kdy nejpozději musí přehled podat?

Od 1. ledna 2026 se mění způsob, jakým OSVČ podávají přehled o výši daňového základu. Nově je možné jej podat pouze elektronickou cestou. Dosavadní formy odevzdání přehledu, jako byly sběrné boxy na pobočkách VZP, které sloužily k odevzdání listinných dokumentů, nebo podání poštou, již nebudou k dispozici. Přehled je nutné podat včas, aby nedošlo ke vzniku nedoplatku na pojistném, proto níže uvádíme také konkrétní termíny. Minimální výše zálohy na zdravotní pojištění OSVČ je od 1. 1. 2026 stanovena na částku 3 306 Kč.

Jakým způsobem můžu přehled doručit zdravotní pojišťovně?

Nejjednodušší a nejrychlejší je podání přehledu v aplikaci Moje VZP. Interaktivní formulář provede plátce celým procesem podání. Většinu potřebných dat formulář čerpá přímo ze systému VZP – např. úhrn zaplacených záloh či dobu pojištění. OSVČ vyplní výši daňového základu a následně zkontroluje automaticky vyplněná data a případně doplní chybějící údaje, které systém VZP nemá k dispozici. Formulář zároveň vypočítá pojistné, vyčíslí přeplatek nebo nedoplatek a v případě vzniku nedoplatku je součástí potvrzení QR kód, pomocí kterého lze platbu ihned snadno provést.

OSVČ může také přehled podat přes VZP Point nebo datovou schránkou (i48ae3q).

Jaké jsou termíny pro podání přehledu o výši daňového základu OSVČ za rok 2025?

Termíny pro podání přehledu o výši daňového základu OSVČ zdravotní pojišťovně se odvíjejí od data pro podání daňového přiznání. V praxi to znamená, že OSVČ má povinnost zdravotní pojišťovně přehled předložit nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání.

• OSVČ, které nemají povinnost podávat daňové přiznání za rok 2025 – do 8. 4. 2026
• OSVČ, kterým nezpracovává daňové přiznání za rok 2025 daňový poradce – do 4. 5. 2026
• OSVČ, které nepodaly daňové přiznání do 1. 4. 2026 a následně ho do 4. 5. 2026 podaly elektronicky – do 4. 6. 2026
• OSVČ, kterým zpracovává daňové přiznání za rok 2025 daňový poradce – do 3. 8. 2026

Dokdy musím zaplatit nedoplatek?

Případný nedoplatek je třeba uhradit do osmi dnů od data, kdy byl nebo měl být přehled OSVČ podán.

Vznikl mi přeplatek na pojistném, jak o něj požádat a dokdy mi ho zdravotní pojišťovna vrátí?

Pokud jste na přehledu OSVČ zaškrtl, že žádáte o vrácení přeplatku a máte ho skutečně evidován, pak vám bude automaticky vrácen do jednoho měsíce ode dne, kdy jste přehled OSVČ podal.

Zálohy dle přehledu OSVČ

OSVČ hradí pojistné formou měsíčních záloh na pojistné. Novou výši zálohy platnou pro další období, vypočtenou dle přehledu, zaplatí OSVČ poprvé za měsíc, ve kterém byl nebo měl být přehled OSVČ odevzdán.

OSVČ, pro které od 1. 1. 2026 neplatí povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, nemusí během roku hradit zálohy na pojistné. Pojistné uhradí až po podání přehledu za rok 2026. Mezi takové osoby patří:

• OSVČ v souběhu se zaměstnáním, kdy samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem příjmů a v zaměstnání odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu,
• OSVČ, která je po celý kalendářní měsíc uznána práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů,
• OSVČ, za niž je zároveň plátce pojistného stát (studenti, maminky na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené, poživatelé starobního důchodu, osoby osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku atd.),
• OSVČ, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P,
• OSVČ, jež dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, ale nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání.

Pro OSVČ, které musejí minimální vyměřovací základ dodržet, je minimální výše zálohy na zdravotní pojištění OSVČ v roce 2026 stanovena ve výši 3 306 Kč.

Záloha je vždy splatná od 1. dne kalendářního měsíce, na který se platí, do 8. dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li termín na sobotu, neděli či svátek, je posledním dnem splatnosti nejbližší následující pracovní den.

Další informace

Další užitečné informace k přehledu o výši daňového základu OSVČ naleznete v rubrice Plátci – Informace.