Definiční znaky závislé práce.* 

Nastavení spolupráce zaměstnavatele s OSVČ.* 

Nekolidující zaměstnání.* 

Pozor na chyby při vyplnění přehledu OSVČ vykonávající vedlejší činnost.* 

Sleva na pojistném zaměstnavatele (zkrácené úvazky) v JMHZ.* 

Definiční znaky závislé práce.

15.5.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer

Kdy jde o závislou práci a kdy už nikoliv? Odpověď na tuto otázku dává zákoník práce poměrně jasně. Závislá práce má několik konkrétních znaků a právě jejich naplnění často rozhoduje o tom, zda nejde o nelegální švarcsystém či nikoliv.

Ustanovení  § 2 odst.  1 zákoníku práce definuje závislou práci. Hlavní definiční znaky závislé práce jsou:

• vztah nadřízenosti a podřízenosti mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem;
• výkon práce se koná jménem zaměstnavatele; výsledek práce přebírá zaměstnavatel a produkt vzniklý výkonem práce vlastní zaměstnavatel, který má právo s ním následně nakládat;
• práce je konána podle pokynů zaměstnavatele, tzn. je to zaměstnavatel, nikoliv zaměstnanec, kdo určuje, jakým způsobem a za splnění jakých podmínek je práce konána; závislá práce znamená, že zaměstnanec nemůže ovlivňovat to, jakým způsobem bude práce vykonávána, protože je povinen se podřídit pokynům zaměstnavatele;
• výlučně osobní a jiným nezastupitelný výkon druhově sjednaných prací zaměstnancem na sjednaném místě (zpravidla na pracovišti zaměstnavatele), které vykonává pro zaměstnavatele, tedy fyzickou nebo právnickou osobu na základě smluvního vztahu.

V § 2 odst. 2 zákoníku práce v návaznosti na shora uváděné čtyři definiční znaky jsou uvedeny další požadavky na výkon závislé práce. Tyto požadavky se však již nepovažují za definiční znaky, pouze vymezují způsob výkonu práce. Mezi tyto požadavky patří:

• výkon práce je prováděn za mzdu, plat či odměnu, které vyjadřují cenu vykonávané práce (pracovní síly),
• práce je konána na náklady a odpovědnost zaměstnavatele,
• časové vymezení konání prací (stanovení pracovní doby, která se střídá s dobou odpočinku, či jiné vymezení počátku a ukončení prací s omezením, které stanoví pracovněprávní předpisy).

Mezi fyzickými osobami a zaměstnavateli (fyzickými či právnickými osobami) vznikají v souladu s výše uvedenými znaky pracovněprávní vztahy, a to na základě právních jednání či právních skutečností, s nimiž pracovněprávní předpisy tento vznik (či zánik) spojují.

Při závislé práci je vlastníkem výsledků vykonávané práce zaměstnavatel. Nejde tedy o samostatnou činnost, kterou by fyzická osoba vykonávala „ve vlastní režii“ na základě své právní a ekonomické odpovědnosti (tzv. švarcsystém).

---

Nastavení spolupráce zaměstnavatele s OSVČ.

14.5.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer

Nastavení spolupráce s OSVČ by mělo zahrnovat celkem čtyři etapy.

V první fázi by se měl zaměstnavatel seznámit s odlišnostmi obchodních a pracovních vztahů. Pokud na základě provedené analýzy dospěje k závěru, že obchodní charakter smlouvy a realizaci spolupráce s OSVČ není možné nastavit, jelikož se jedná o činnost, která naplňuje znaky závislé práce, pak je možné použít limitované dohody o provedení práce anebo dohody o pracovní činnosti, případně poptat na trhu práce agenturní zaměstnance.

Je-li možné s ohledem na charakter spolupráce sjednat nezávislý obchodní vztah mezi podnikatelem a OSVČ, pak přichází na řadu správný výběr nové anebo revize dosavadní smluvní dokumentace.

Další fáze se sestávají z nastavení realizace spolupráce a přípravy na správný postup při případné kontrole inspektorátu práce.

Při výběru smlouvy se v praxi pro spolupráci s OSVČ nejčastěji volí smlouva o poskytování služeb, smlouva o obchodní spolupráci, smlouva o dílo, příkazní smlouva, zprostředkovatelská smlouva nebo smlouva o obchodním zastoupení.

---

Nekolidující zaměstnání.

6.5.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer

Zaměstnavatel může navázat pracovněprávní vztah s fyzickou osobou ve formě dohody o pracovní činnosti (stejně jako pracovní poměr) v případě, že jde o uchazeče o zaměstnání evidovaného na Úřadu práce České republiky. Za určitých podmínek přitom nebude vznik tohoto pracovněprávního vztahu a výkon práce v jeho rámci překážkou dalšího vedení této osoby v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Jde o tzv. nekolidující zaměstnání. To neplatí v případě pracovněprávního vztahu založeného dohodou o provedení práce, ve vztahu k němu nekolidující zaměstnání možné není (jeho vznik vede k vyřazení z evidence, resp. brání zařazení do ní).

Základní podmínkou pro nekolidující zaměstnání je, že měsíční výdělek (resp. měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší) zaměstnance a uchazeče o zaměstnání v jedné osobě nepřesáhne v hrubém polovinu (měsíční) minimální mzdy. Nutno upozornit, že v případě výkonu více činností se pro účely splnění uvedené podmínky měsíční výdělky (odměny) sčítají. Výkon práce v rámci nekolidujícího zaměstnání nesmí ovšem bránit uchazeči o zaměstnání v poskytování součinnosti Úřadu práce při zprostředkování zaměstnání a v přijetí nabídky vhodného zaměstnání ve smyslu § 20 zákona o zaměstnanosti.

Uchazeč o zaměstnání má v souvislosti s nekolidujícím zaměstnáním oznamovací povinnost vůči Úřadu práce. Bez ohledu na výši měsíčního výdělku je povinen oznámit tomuto úřadu výkon nekolidující činnosti při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k ní. Může tak učinit písemně, elektronicky nebo osobně. Ve lhůtě stanovené Úřadem práce pak musí dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny. Je zřejmé, že i když ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti uchazeč o zaměstnání činnost v rámci pracovněprávního vztahu nevykonává, ale tento pracovněprávní vztah existuje, musí to Úřadu práce oznámit rovněž, protože to samo o sobě má vliv na poskytování podpory v nezaměstnanosti. Nutno poznamenat, že žádnou podobnou povinnost nemá vůči Úřadu práce zaměstnavatel. Nemusí tedy nutně zjišťovat, jestli osoba, která se u něho uchází o zaměstnání, je nebo není v evidenci Úřadu práce.

Existence pracovněprávního vztahu i ve formě dohody o pracovní činnosti v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce má ale vliv na poskytování podpory v nezaměstnanosti. Platí, že po dobu trvání takového pracovněprávního vztahu nenáleží uchazeči o zaměstnání podpora v nezaměstnanosti. Doba, po kterou uchazeč o zaměstnání vykonává nekolidující zaměstnání a z tohoto důvodu mu není vyplácena podpora v nezaměstnanosti, se ale nezapočítává do podpůrčí doby, její běh se v podstatě přerušuje. Po ukončení nekolidujícího zaměstnání tak může být uchazeči o zaměstnání nadále vyplácena podpora v nezaměstnanosti.

---

Pozor na chyby při vyplnění přehledu OSVČ vykonávající vedlejší činnost.

12.5.2026, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Chyba při vyplnění přehledu OSVČ, které vykonávají vedlejší činnost, se může prodražit!

OSVČ, která alespoň po část roku 2025 vykonávala samostatnou výdělečnou činnost (činnost), je povinna předložit Přehled o příjmech a výdajích OSVČ (přehled) za tento rok nejpozději do:

• 4. 5. 2026 pokud bylo daňové přiznání podáno OSVČ nebo daňovým poradcem ve lhůtě 3 měsíců od uplynutí zdaňovacího období, bez ohledu na to, zda bylo podáno elektronicky či v papírové podobě,
• 1. 6. 2026 (prodloužená lhůta) pokud OSVČ podala daňové přiznání elektronicky po 1. 4. 2026,
• 3. 8. 2026 pokud daňové přiznání podal daňový poradce po 1. 4. 2026.

S blížícím se koncem lhůt pro podání přehledů také vzrůstá počet přehledů, které OSVČ ve spěchu vyplní chybně. Některé chyby, ale již následně nelze napravit a mají na OSVČ nepříznivý finanční dopad. K nejčastějším chybám se řadí dvě:

• neuvedení informace o vedlejší činnosti v části B., C. a D. přehledu. Řada OSVČ svoje podnikání považuje za vedlejší činnost při zaměstnání, pobírání důchodu, studiu nebo při péči o dítě do 4 let věku či o osobu závislou na péči jiné osoby. Pokud ale OSVČ v přehledu činnost za vedlejší neoznačí, považuje se její činnost v daném kalendářním roce za hlavní. Pak vždy vzniká povinnost platit pojistné na důchodové pojištění a často výrazně vyšší než z vedlejší činnosti. Charakter činnosti (hlavní/vedlejší) uvedený na řádném přehledu po jeho podání není možné dodatečně změnit, a to ani podáním opravného přehledu.
• OSVČ vykonávající vedlejší činnost na přehledu v části E. nesprávně zaškrtne křížkem variantu „ano“, a tím se přihlásí k účasti na důchodové pojištění, přestože by jinak, vzhledem k nízkým příjmům z podnikání, neměla povinnost platit pojistné a toto pojistné platit ani dobrovolně nechce. Přihlášku k účasti na důchodovém pojištění po podání přehledu rovněž nelze vzít zpět, a to ani podáním opravného přehledu. Podáním přihlášky vždy vzniká povinnost uhradit pojistné na důchodové pojištění!

Doporučujeme všem OSVČ zkontrolovat, jaké údaje do přehledu vyplnily, zejména pak výši vypočítaného vyměřovacího základu v řádcích č. 27. a 28. a doplatku nebo přeplatku v řádku č. 34. Správa sociálního zabezpečení při stanovení pojistného vychází z údajů, které OSVČ v přehledu uvedla. Vzniklý doplatek na pojistném je OSVČ povinna uhradit příslušné správě sociálního zabezpečení. Nepozornost se tak nemusí vyplatit.

Tiskopis přehledu je zveřejněný zdarma na ePortále ČSSZ a je k dispozici zde: Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2025. Přihlášeným uživatelům ePortálu ČSSZ jsou nabídnuty předvyplněné údaje: základní identifikační údaje (správný variabilní symbol důchodového pojištění); údaje o době výkonu a charakteru činnosti v daném roce, pokud je předtím správě sociálního zabezpečení OSVČ oznámila; částka úhrnu zaplacených záloh na pojistné na daný rok, které mají vliv na stanovení správné výše doplatku na pojistném na důchodové pojištění aj. Podání přehledu je tak výrazně jednodušší.

Vyúčtování přehledu a další informace o stavu pohledávek OSVČ budou po zpracování přehledu dostupné v online službě(nejsou zasílány tištěnou formou): Stav pohledávek na pojistném, penále a pokutách OSVČ | ePortál ČSSZ, informace o možnostech a způsobech přihlášení se do ePortálu ČSSZ získáte zde.

---

Sleva na pojistném zaměstnavatele (zkrácené úvazky) v JMHZ.

11.5.2026, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zaznamenala několik dotazů zaměstnavatelů, z nichž vyplývá, že zaměstnavatelé mají určitou pochybnost, jakým způsobem uplatňovat v rámci JMHZ slevu na pojistném zaměstnavatele, na niž má zaměstnavatel nárok za zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru, kteří splňují zákonem stanovené podmínky. Níže uvádíme shrnutí problematiky.

Slevu na pojistném zaměstnavatele uplatňuje zaměstnavatel prostřednictvím „Pojistné části“, která je součástí každého jednotného měsíčního hlášení (JMH) a která nahradila tiskopis „Přehled o výši pojistného“, jehož prostřednictvím zaměstnavatel slevu dříve uplatňoval.

V „Pojistné části“ JMH zaměstnavatel vykazuje počet zaměstnanců, za které slevu uplatňuje, úhrn jejich vyměřovacích základů a výši slevy na pojistném zaměstnavatele (sleva činí 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, za které ji zaměstnavatel uplatňuje, a zaokrouhluje se na celé koruny směrem nahoru).

V „Individualizované části“ JMH, tedy ve formulářích za jednotlivé zaměstnance, pak uvádí důvod pro uplatnění slevy (např. zaměstnanec dosáhl 55 let) a rozsah kratší pracovní/služební doby (podmínkou je sjednání kratší pracovní/služební doby se zaměstnancem; tato podmínka neplatí jen pro zaměstnance mladšího 21 let, pak se tento údaj vůbec neuvádí). Sleva náleží pouze z jednoho zaměstnání zaměstnance, pokud jich má u téhož zaměstnavatele více. Sleva náleží za zaměstnance pouze jednou, i když splňuje více důvodů pro nárok na slevu.

Slevu na pojistném zaměstnavatele lze uplatnit jen do dne splatnosti pojistného, tj. obecně do 20. dne následujícího kalendářního měsíce (stejná lhůta jako pro podání JMH). Pokud tedy zaměstnavatel podá JMH včetně „Pojistné části“ v uvedené lhůtě a „Pojistná část“ nebude zamítnuta, má slevu uplatněnu ve výši, kterou v „Pojistné části“ uplatnil, a to i tehdy, pokud budou některé součásti (formuláře zaměstnanců) „Individualizované části“ zamítnuty.

Příklad

Zaměstnavatel zaměstnává 2 zaměstnance v pracovním poměru, u kterých jsou splněny podmínky, aby za ně mohl zaměstnavatel uplatnit slevu na pojistném. Pan Novák má v květnu vyměřovací základ 20 000 Kč, paní Svobodová má vyměřovací základ 30 000 Kč. Zaměstnavatel v „Pojistné části“ vykáže úhrn jejich vyměřovacích základů 50 000 Kč a slevu na pojistném zaměstnavatele ve výši 2 500 Kč (tj. 5 % z 50 000 Kč). Podání JMH bylo dne 16. 6. přijato částečně, kvůli chybě byla zamítnuta součást týkající se paní Svobodové. Zaměstnavatel podal 25. 6. opravné hlášení, kterým doplnil součást týkající se paní Svobodové (oprava se netýkala jejího vyměřovacího základu). Sleva na pojistném zaměstnavatele ve výši 2 500 Kč byla uplatněna řádně („Pojistná část“ JMH byla přijata ve lhůtě splatnosti pojistného).

Mezi „Pojistnou částí“ JMH a „Individualizovanou částí“ JMH jsou nastaveny určité kontroly (např. zda úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců, za které zaměstnavatel uplatňuje slevu, vykázaný v „Pojistné části“ odpovídá součtu vyměřovacích základů takových zaměstnanců vykázaných v „Individualizované části“). Tyto kontroly jsou však propustné a neznamenají, že by podání bylo zamítnuto, pouze upozorňují podávajícího na nesrovnalosti, které má odstranit. Na uplatnění slevy nemají, resp. nemusejí mít takové propustné vady vliv.

Po uplynutí splatnosti pojistného nelze uplatnit vyšší slevu na pojistném zaměstnavatele, než která byla uplatněna do dne splatnosti pojistného.

Na povinnosti nejpozději s uplatněním slevy oznámit ČSSZ záměr uplatňovat slevu na pojistném za konkrétního zaměstnance se nic nemění. Slevu může za téhož zaměstnance uplatnit pouze jeden zaměstnavatel. Připomínáme, že v případě skončení zaměstnání, resp. skončení posledního zaměstnání zaměstnance u téhož zaměstnavatele, dochází automaticky ze zákona k ukončení záměru uplatňovat slevu na pojistném zaměstnavatele za tohoto zaměstnance, a to ke dni skončení tohoto zaměstnání. To platí také pro tzv. navazující zaměstnání nebo pro přechod z pracovního do služebního poměru a obráceně (také se hlásí skončení zaměstnání a nový nástup do zaměstnání). To znamená, že pro nové navazující zaměstnání (včetně přechodu z pracovního do služebního poměru a obráceně) musí zaměstnavatel vždy oznámit nový záměr uplatňovat slevu na pojistném za takového zaměstnance, neboť předchozí záměr se skončením zaměstnání také skončil.

Uplatnění slevy na pojistném zaměstnavatele za leden, únor a březen 2026

Podle přechodných ustanovení k zákonu o pojistném na sociální zabezpečení platí, že za leden, únor a březen 2026 se sleva uplatňuje odečtením od pojistného. Lhůta pro uplatnění se nezměnila. Zaměstnavatel uplatnil slevu, pokud ji ve lhůtě splatnosti pojistného za kalendářní měsíc, za který náleží, odečetl od pojistného, jež ve lhůtě splatnosti odvedl. Nedílnou součástí uplatnění slevy je její následné vykázání v JMH za příslušný měsíc. Za měsíce leden, únor a březen 2026 má zaměstnavatel povinnost podat JMH nejpozději do 30. 6. 2026. Aby byla sleva řádně uplatněna, musí tedy za příslušný měsíc být nejpozději do 30. 6. 2026 podáno JMH a v něm vykázána uplatněná sleva (výše slevy, kterou zaměstnavatel odečetl od pojistného za leden, únor a březen 2026).

Pro úplnost uvádíme, že zaměstnavatel, který přestal být zaměstnavatelem před 1. 4. 2026 ve smyslu předpisů o sociálním zabezpečení účinných do 31. 3. 2026, nemá povinnost podávat dodatečně za měsíce leden, únor a březen 2026 JMH. Takový zaměstnavatel uplatnil slevu na pojistném zaměstnavatele za uvedené tři měsíce odečtením od pojistného, které ve lhůtě platnosti odvedl, a vykázal ji na „Přehledech o výši pojistného“, které byl podle přechodných ustanovení k zákonu o pojistném na sociální zabezpečení povinen podat.