Změny v pojištění cizinců s mezinárodní ochranou od 12. 6. 2026.* 

Uplatnění slevy na pojistném zaměstnavatele na zkrácené úvazky – uplatnění slevy za duben 2026.* 

Storno jednotného měsíčného hlášení.* 

JMHZ a prodloužení DPČ dodatkem.* 

Změny v pojištění cizinců s mezinárodní ochranou od 12. 6. 2026.

11.6.2026, Zdroj: VZP

Od 12. 6. 2026 vstupuje v účinnost novela zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, které se dotýkají cizinců s mezinárodní ochranou (tj. doplňková ochrana nebo azyl) na území ČR. Níže přinášíme výčet změn z pohledu veřejného zdravotního pojištění.

Žadatelé o mezinárodní ochranu

Nově mají nárok na vstup do systému veřejného zdravotního pojištění pouze nezletilí žadatelé, a to do doby, než bude rozhodnuto o udělení mezinárodní ochrany nebo do dosažení zletilosti (podle toho, která z těchto skutečností nastane dříve). Stát je za tyto nezletilé osoby plátcem pojistného.

Po dosažení zletilosti přestává mít tento žadatel nárok na účast v systému veřejného zdravotního pojištění. Po dovršení 18 let věku je nutné zřídit si komerční zdravotní pojištění do doby, než bude o žádosti o mezinárodní ochranu rozhodnuto.

Zletilí žadatelé, kteří před 12. 6. 2026 podali žádost o mezinárodní ochranu a k tomuto datu jsou stále žadateli, zůstávají v systému veřejného zdravotního pojištění do doby, než bude rozhodnuto o jejich pobytu na území ČR. Zároveň od 12. 6. 2026, pokud nebudou zaměstnáni, nebudou OSVČ a nebude za ně plátcem pojistného stát z jiného důvodu (např. z důvodu studia, pobírání peněžité pomoci v mateřství, evidence na Úřadu práce atd.), si budou muset hradit pojistné sami jako osoby bez zdanitelných příjmů.

Naopak zletilí žadatelé, kteří se stanou žadateli nově k 12. 6. 2026 a dále, nemají na vstup do systému veřejného zdravotního pojištění nárok a je nutné zřídit si komerční zdravotní pojištění, protože stát za ně bude hradit pouze neodkladnou zdravotní péči.

Dítě, které se narodí na území ČR žadateli o mezinárodní ochranu, má nárok být v systému veřejného zdravotního pojištění po dobu 60 dnů ode dne narození. Poté bude v systému pouze za předpokladu, že za něj bude podána do 60 dnů ode dne narození žádost o některý z pobytů na území ČR. Za tyto děti je plátcem pojistného stát. Pokud za ně ale žádost o pobyt na území ČR nebude podána, nebo bude podána déle než do 60 dnů ode dne narození, pak pro ně bude nutné zřídit komerční zdravotní pojištění.

Osoby s udělenou mezinárodní ochranou

Osoby, kterým byla udělena mezinárodní ochrana od 11. 6. 2026 včetně, zůstávají i nadále v systému veřejného zdravotního pojištění, ale je nutné VZP ČR oznámit plátce pojistného. Pokud nebudou tito pojištěnci po 12. 6. 2026 zaměstnáni, nebudou OSVČ a nebude za ně plátcem pojistného stát z jiného důvodu (např. z důvodů studia, pobírání peněžité pomoci v mateřství, evidence na Úřadu práce atd.), budou si muset hradit pojistné sami jako osoby bez zdanitelných příjmů.

Dítě, které se narodí na území ČR osobě s udělenou mezinárodní ochranou, má nárok být v systému veřejného zdravotního pojištění po dobu 60 dnů ode dne narození. Poté bude v systému pouze za předpokladu, že za něj bude podána do 60 dnů ode dne narození žádost o některý z pobytů na území ČR. Za tyto děti je plátcem pojistného stát. Pokud za ně ale žádost o pobyt na území ČR nebude podána, nebo bude podána déle než do 60 dnů ode dne narození, pak pro ně bude nutné zřídit komerční zdravotní pojištění.

Osoby strpěné na území ČR podle § 78b zákona o azylu

Osoby strpěné na území ČR, se kterými bylo přede dnem 12. 6. 2026 vedeno řízení o kasační stížnosti, které stále pokračuje, zůstávají v systému veřejného zdravotního pojištění. Nicméně od 12. 6. 2026, pokud nebudou zaměstnáni, ani OSVČ, ani za ně nebude plátcem pojistného stát z jiného důvodu (např. z důvodu studia, pobírání peněžité pomoci v mateřství, evidence na Úřadu práce atd.), budou si muset hradit pojistné sami jako osoby bez zdanitelných příjmů.

Osoby, které se stanou strpěnými na základě podané kasační stížnosti k 12. 6. 2026 a dále, nemají na vstup do systému veřejného zdravotního pojištění nárok a je nutné zřídit si komerční zdravotní pojištění, protože stát za ně bude hradit pouze neodkladnou zdravotní péči.

Děti:

narozené osobám strpěným na území ČR z důvodu řízení o kasační stížnosti před 12. 6. 2026 mají nárok na vstup do systému veřejného zdravotního pojištění po dobu 60 dnů ode dne narození, následně je nutné zřídit si komerční zdravotní pojištění, protože stát za ně bude hradit pouze neodkladnou zdravotní péči.

narozené osobám strpěným na území ČR z důvodu řízení o kasační stížnosti k 12. 6. 2026 a dále nemají nárok na vstup do systému veřejného zdravotního pojištění a je nutné zřídit si komerční zdravotní pojištění.

Cizinec, který požádal o dobrovolný návrat

Na cizince, kteří požádali o dobrovolný návrat, se hledí jako na žadatele o mezinárodní ochranu.

Co pojištěnci dokládají?

K prokázání nároku na vstup nebo setrvání v systému veřejného zdravotního pojištění cizinci dokládají průkaz Žadatele o mezinárodní ochranu. Strpěnci předkládají Potvrzení o strpění cizince dle § 78b zákona č. 325/1999 Sb. Tato potvrzení jsou pojištěnci ze zákona povinni doložit a to nejpozději 8 kalendářních dnů ode dne, od kterého mají na vstup do systému veřejného zdravotního pojištění nárok. V případě azylantů a cizinců požívajících doplňkové ochrany je nutné do 30. 6. 2026 zaslat řádně vyplněný formulář. V případě, že zároveň dokládá nárok na zařazení mezi pojištěnce, za něž je plátcem pojištění stát, je nutné formulář doplnit patřičným dokladem (např. potvrzení o studiu, doklad o pobírání peněžité pomoci v mateřství, doklad o evidenci na Úřadu práce atd.). Doklady je možné VZP ČR předat jedním z následujících způsobů:

• datovou schránkou: ID i48ae3q,
• poštou na adresu: VZP ČR, P.O. BOX 111, 586 11 Jihlava,
• na e-mail: podatelna@vzp.cz

Oznámení lze podat i osobně na kterémkoli klientském pracovišti.

Odpovědnost a oznamovací povinnost za přihlášení dítěte/nezletilou osobu k veřejnému zdravotnímu pojištění má jeho/její zákonný zástupce, opatrovník či poručník. Za dítě/nezletilou osobu je potřeba doložit:

• rodný list dítěte/nezletilé osoby (a/nebo doklad o opatrovnictví nebo svěření do péče či rozhodnutí soudu o ustanovení poručníka), je-li předložený dokument vystavený v jiném než českém jazyce, je nutné, aby byla doložena prostá kopie překladu,
• pobytové oprávnění dítěte/nezletilé osoby – má-li dítě/nezletilá osoba již své pobytové oprávnění,
• doklad totožnosti zákonného zástupce, opatrovníka nebo poručníka,
• pobytové oprávnění rodiče, kterému se dítě narodilo.

Komerční zdravotní pojištění

V případě, že je nutné zřídit komerční pojištění, doporučujeme se obrátit na dceřinou společnost VZP ČR – Pojišťovnu VZP, která nabízí, mimo jiné, i produkty komerčního zdravotního pojištění cizinců.

Příklady:

Zletilý žadatel o mezinárodní ochranu, se kterým se vede řízení o mezinárodní ochraně od 5. 3. 2026 – může být i po 12. 6. 2026 v systému veřejného zdravotního pojištění? Byla by situace jiná, pokud by se žadatelem stal až např. 15. 6. 2026?

Vzhledem k tomu, že se s ním řízení o mezinárodní ochranu vedlo již před 12. 6. 2026 zůstává v systému veřejného zdravotního pojištění až do dne, kdy bude toto řízení skončeno (nabyde právní moci). Nicméně od 12. 6. 2026, pokud nebude zaměstnaný, OSVČ, ani za něj nebude plátcem pojistného stát z jiného důvodu, bude si muset pojistné hradit sám jako osoba bez zdanitelných příjmů.

Pokud by se však žadatelem o mezinárodní ochranu stal až 12. 6. 2026 a dále (uvádíte 15. 6. 2026), pak by nárok na vstup do systému veřejného zdravotního pojištění neměl a musel by si zařídit komerční zdravotní pojištění.

Nezletilý žadatel o mezinárodní ochranu, se kterým se vede řízení o mezinárodní ochraně od 5. 3. 2026 – může být i po 12. 6. 2026 v systému veřejného zdravotního pojištění? Byla by situace jiná, pokud by se žadatelem stal až např. 15. 6. 2026?

Vzhledem k tomu, že se jedná o nezletilého žadatele, zůstává stále v systému veřejného zdravotního pojištění i po 12. 6. 2026 a plátcem pojistného je za něj stát. Stejná situace by byla i v případě, že by se stal žadatelem kdykoli po 12. 6. 2026 (uvádíte 15. 6. 2026).

Žadateli o mezinárodní ochranu se na území ČR narodí 15. 6. 2026 dítě. Jak bude jeho zákonný zástupce/opatrovník/poručník postupovat?

Takové dítě má nárok na účast v systému veřejného zdravotního pojištění po dobu 60 dnů ode dne narození. Pokud za něj v tuto dobu zákonný zástupce/opatrovník/poručník podá žádost o udělení pobytu na území ČR, bude dítě nadále v systému veřejného zdravotního pojištění do dne, než bude o jeho pobytu na území rozhodnuto. Pojistné za toto dítě hradí stát.

Zákonný zástupce/opatrovník/poručník se dostaví do 8 dnů ode dne narození dítěte na jakoukoli pobočku VZP ČR a doloží rodný list dítěte, svůj doklad totožnosti a doklad o svém pobytovém oprávnění na území ČR vydaný Oddělením azylové a migrační politiky při Ministerstvu vnitra ČR.

---

Uplatnění slevy na pojistném zaměstnavatele na zkrácené úvazky – uplatnění slevy za duben 2026.

18.5.2026, Zdroj: ČSSZ

• Sleva na pojistném zaměstnavatele (zkrácené úvazky) – uplatňování v rámci JMHZ

Zaměstnavatel je povinen splnit všechny povinnosti spojené s podáním měsíčního hlášení v zákonné lhůtě, přičemž slevu na pojistném za zaměstnance pracující na zkrácené úvazky za měsíc duben 2026 může uplatnit nejpozději do dne splatnosti pojistného, tedy do 20. května 2026.

Tato povinnost vychází z § 7c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., a podrobný popis problematiky lze dohledat na odkazu zde: Sleva na pojistném zaměstnavatele (zkrácené úvazky).

Sleva se uplatňuje prostřednictvím měsíčního hlášení, konkrétně v jeho pojistné části, kde zaměstnavatel uvede výši požadované slevy.

Skutečnost, že zaměstnavatel nepodá do tohoto dne kompletní údaje za všechny zaměstnance, nevylučuje možnost následného doplnění opravným hlášením. Po termínu splatnosti pojistného je tedy možné hlášení dále doplňovat a opravovat, ale není možné navýšit částku uplatněné slevy uvedenou v pojistné části hlášení.

Praktický příklad

Zaměstnavatel zaměstnává celkem 1 000 osob, z toho 40 zaměstnanců pracuje na zkrácený úvazek a splňuje podmínky pro uplatnění slevy na pojistném. Každý z těchto zaměstnanců měl za duben vyměřovací základ ve výši 30 000 Kč a celkový úhrn vyměřovacích základů tedy činí 1 200 000 Kč (sleva na pojistném představuje 5 % z této částky, tedy 60 000 Kč).

Pro řádné uplatnění slevy je nutné do 20. května 2026 podat měsíční hlášení, které nebude zamítnuto jako celek, a bude přijata jeho pojistná část, ve které bude mimo jiných údajů uvedena částka uplatňované slevy 60 000 Kč. Pokud zaměstnavatel podá hlášení pouze za část zaměstnanců a zbylé údaje doplní opravnými hlášeními po 20. květnu, zůstává nárok na slevu 60 000 Kč zachován.

Pokud by však zaměstnavatel dodatečně zjistil, že úhrn vyměřovacích základů osob, u kterých bylo možno uplatnit slevu, je vyšší, např. 1 220 000 Kč, částku uplatněné slevy již po 20. květnu na 61 000 Kč Kč již zvýšit nemůže.

Sleva na pojistném zaměstnavatele (zkrácené úvazky) – uplatňování v rámci JMHZ

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zaznamenala několik dotazů zaměstnavatelů, z nichž vyplývá, že zaměstnavatelé mají určitou pochybnost, jakým způsobem uplatňovat v rámci JMHZ slevu na pojistném zaměstnavatele, na niž má zaměstnavatel nárok za zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru, kteří splňují zákonem stanovené podmínky. Níže uvádíme shrnutí problematiky.

Slevu na pojistném zaměstnavatele uplatňuje zaměstnavatel prostřednictvím „Pojistné části“, která je součástí každého jednotného měsíčního hlášení (JMH) a která nahradila tiskopis „Přehled o výši pojistného“, jehož prostřednictvím zaměstnavatel slevu dříve uplatňoval.

V „Pojistné části“ JMH zaměstnavatel vykazuje počet zaměstnanců, za které slevu uplatňuje, úhrn jejich vyměřovacích základů a výši slevy na pojistném zaměstnavatele (sleva činí 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, za které ji zaměstnavatel uplatňuje, a zaokrouhluje se na celé koruny směrem nahoru).

V „Individualizované části“ JMH, tedy ve formulářích za jednotlivé zaměstnance, pak uvádí důvod pro uplatnění slevy (např. zaměstnanec dosáhl 55 let) a rozsah kratší pracovní/služební doby (podmínkou je sjednání kratší pracovní/služební doby se zaměstnancem; tato podmínka neplatí jen pro zaměstnance mladšího 21 let, pak se tento údaj vůbec neuvádí). Sleva náleží pouze z jednoho zaměstnání zaměstnance, pokud jich má u téhož zaměstnavatele více. Sleva náleží za zaměstnance pouze jednou, i když splňuje více důvodů pro nárok na slevu.

Slevu na pojistném zaměstnavatele lze uplatnit jen do dne splatnosti pojistného, tj. obecně do 20. dne následujícího kalendářního měsíce (stejná lhůta jako pro podání JMH). Pokud tedy zaměstnavatel podá JMH včetně „Pojistné části“ v uvedené lhůtě a „Pojistná část“ nebude zamítnuta, má slevu uplatněnu ve výši, kterou v „Pojistné části“ uplatnil, a to i tehdy, pokud budou některé součásti (formuláře zaměstnanců) „Individualizované části“ zamítnuty.

Příklad

Zaměstnavatel zaměstnává 2 zaměstnance v pracovním poměru, u kterých jsou splněny podmínky, aby za ně mohl zaměstnavatel uplatnit slevu na pojistném. Pan Novák má v květnu vyměřovací základ 20 000 Kč, paní Svobodová má vyměřovací základ 30 000 Kč. Zaměstnavatel v „Pojistné části“ vykáže úhrn jejich vyměřovacích základů 50 000 Kč a slevu na pojistném zaměstnavatele ve výši 2 500 Kč (tj. 5 % z 50 000 Kč). Podání JMH bylo dne 16. 6. přijato částečně, kvůli chybě byla zamítnuta součást týkající se paní Svobodové. Zaměstnavatel podal 25. 6. opravné hlášení, kterým doplnil součást týkající se paní Svobodové (oprava se netýkala jejího vyměřovacího základu). Sleva na pojistném zaměstnavatele ve výši 2 500 Kč byla uplatněna řádně („Pojistná část“ JMH byla přijata ve lhůtě splatnosti pojistného).

Mezi „Pojistnou částí“ JMH a „Individualizovanou částí“ JMH jsou nastaveny určité kontroly (např. zda úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců, za které zaměstnavatel uplatňuje slevu, vykázaný v „Pojistné části“ odpovídá součtu vyměřovacích základů takových zaměstnanců vykázaných v „Individualizované části“). Tyto kontroly jsou však propustné a neznamenají, že by podání bylo zamítnuto, pouze upozorňují podávajícího na nesrovnalosti, které má odstranit. Na uplatnění slevy nemají, resp. nemusejí mít takové propustné vady vliv.

Po uplynutí splatnosti pojistného nelze uplatnit vyšší slevu na pojistném zaměstnavatele, než která byla uplatněna do dne splatnosti pojistného.

Na povinnosti nejpozději s uplatněním slevy oznámit ČSSZ záměr uplatňovat slevu na pojistném za konkrétního zaměstnance se nic nemění. Slevu může za téhož zaměstnance uplatnit pouze jeden zaměstnavatel. Připomínáme, že v případě skončení zaměstnání, resp. skončení posledního zaměstnání zaměstnance u téhož zaměstnavatele, dochází automaticky ze zákona k ukončení záměru uplatňovat slevu na pojistném zaměstnavatele za tohoto zaměstnance, a to ke dni skončení tohoto zaměstnání. To platí také pro tzv. navazující zaměstnání nebo pro přechod z pracovního do služebního poměru a obráceně (také se hlásí skončení zaměstnání a nový nástup do zaměstnání). To znamená, že pro nové navazující zaměstnání (včetně přechodu z pracovního do služebního poměru a obráceně) musí zaměstnavatel vždy oznámit nový záměr uplatňovat slevu na pojistném za takového zaměstnance, neboť předchozí záměr se skončením zaměstnání také skončil.

Uplatnění slevy na pojistném zaměstnavatele za leden, únor a březen 2026

Podle přechodných ustanovení k zákonu o pojistném na sociální zabezpečení platí, že za leden, únor a březen 2026 se sleva uplatňuje odečtením od pojistného. Lhůta pro uplatnění se nezměnila. Zaměstnavatel uplatnil slevu, pokud ji ve lhůtě splatnosti pojistného za kalendářní měsíc, za který náleží, odečetl od pojistného, jež ve lhůtě splatnosti odvedl. Nedílnou součástí uplatnění slevy je její následné vykázání v JMH za příslušný měsíc. Za měsíce leden, únor a březen 2026 má zaměstnavatel povinnost podat JMH nejpozději do 30. 6. 2026. Aby byla sleva řádně uplatněna, musí tedy za příslušný měsíc být nejpozději do 30. 6. 2026 podáno JMH a v něm vykázána uplatněná sleva (výše slevy, kterou zaměstnavatel odečetl od pojistného za leden, únor a březen 2026).

Pro úplnost uvádíme, že zaměstnavatel, který přestal být zaměstnavatelem před 1. 4. 2026 ve smyslu předpisů o sociálním zabezpečení účinných do 31. 3. 2026, nemá povinnost podávat dodatečně za měsíce leden, únor a březen 2026 JMH. Takový zaměstnavatel uplatnil slevu na pojistném zaměstnavatele za uvedené tři měsíce odečtením od pojistného, které ve lhůtě platnosti odvedl, a vykázal ji na „Přehledech o výši pojistného“, které byl podle přechodných ustanovení k zákonu o pojistném na sociální zabezpečení povinen podat.

---

Storno jednotného měsíčného hlášení.

13.5.2026, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Česká správa sociálního zabezpečení upřesňuje pravidla pro provedení storna jednotného měsíčného hlášení.

Stornovat JMH je možné pouze do konce lhůty stanovené zákonem pro jeho podání, tj. zpravidla do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který se hlášení podává.

Například za duben 2026 do 20. května 2026 a za květen 2026 do 22. června 2026 (posun lhůty pro podání z důvodu víkendu). Toto pravidlo je platné obecně.

Jak má zaměstnavatel postupovat? Storno lze provádět pouze v rámci zákonné lhůty pro podání JMH a po jejím uplynutí již nelze storno využít a veškeré opravy lze řešit pouze podáním opravného hlášení za příslušný měsíc. Možnost podat storno v rámci zákonné lhůty pro podání JMH je pouze klientskou službou a vychází z toho, že zaměstnavatel má po provedení storno beztak povinnost JMH v zákonné lhůtě podat.

Pro podání JMH za měsíce leden až březen 2026 zákon stanovuje do 30. června 2026, a proto nelze na podání za uvedené měsíce storno použít. Od 1. května 2026 je spuštěna kontrola, která tuto skutečnost ověřuje. Pokud potřebujete opravit údaje v již podaném JMH, využijte opravné hlášení.

Bližší informace naleznete v dokumentu Pravidla podání JMHZ a související procesy.

---

JMHZ a prodloužení DPČ dodatkem.

12.5.2026, Ing. Růžena Klímová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Jak řešit hlášení zaměstnance v rámci JMHZ v případě prodloužení dohody o pracovní činnosti (DPČ)?

Dotaz:

Je potřeba v případě prodloužení DPČ dodatkem provádět (myšleno od 1. 4. 2026) odhlášení zaměstnance a nové přihlášení prostřednictvím REGZEC?

Pohlíží ČSSZ na prodloužení DPČ dodatkem stejně jako na novou smlouvu, která vyžaduje registraci, či není potřeba REGZEC provádět, když se fakticky nepodepisuje nová smlouva, pouze se dodatkuje datum platnosti?

Odpověď:

I když se ČSSZ k § 10 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, vyjádřila, tak dle mého málo srozumitelně. Tedy co platí?

Pokud jakýkoliv pracovněprávní vztah (PPV) prodlužuji změnou nebo dodatkem, nejedná se o ukončení dřívějšího PPV a vznik nového PPV a uzavřený vztah trvá i nadále.  Pokud však učiním rozvaz a následující kalendářní den uzavřu stejný druh PPV se stejným charakterem zaměstnání, musím kopírovat postup jako v pracovním právu, tedy jde o ukončení   a pak nový nástup.