Student a zdravotní pojištění o prázdninách.* 

Odvolání z dovolené něco stojí.* 

Nová povinnost evidovat zaměstnance ještě před nástupem do práce.* 

Nastavení zmocnění pro podání související s JMHZ.* 

Student a zdravotní pojištění o prázdninách.

5.6.2026, Zdroj: VZP

Nejčastější dotazy na toto téma.

Musí absolvent střední a vysoké školy řešit úhradu zdravotního pojištění v průběhu prázdnin?

Obecně platí, že stát je plátcem pojistného na zdravotní pojištění za nezaopatřené dítě (studenta) po dobu jeho soustavné přípravy na budoucí povolání, nejdéle však do dovršení 26 let věku. Výjimku tvoří pouze studenti doktorských programů (doktorandi), kde není věková hranice nijak omezena. Konkrétní podmínky uznání soustavné přípravy na budoucí povolání se liší podle toho, zda jde o studenta střední nebo vysoké školy, a také dle toho, zda student po prázdninách ve studiu pokračuje, či nikoli. Všechny změny související se studiem musí mít student nahlášeny u své zdravotní pojišťovny.

Jak je to se zdravotním pojištěním přes prázdniny u středoškoláků?

Studentovi, který v květnu nebo červnu úspěšně vykonal závěrečnou nebo maturitní zkoušku, hradí stát zdravotní pojištění i po dobu bezprostředně navazujících školních prázdnin, tedy až do 31. srpna. Školní prázdniny jsou považovány za soustavnou přípravu na budoucí povolání, jen pokud dítě po celý kalendářní měsíc nevykonávalo výdělečnou činnost, nebylo vedeno v evidenci na úřadu práce nebo tyto dvě kategorie na sebe nenavazovaly tak, že trvají po celý kalendářní měsíc. Pokud středoškolák po vykonání maturitní zkoušky nastoupí bezprostředně, tzn. ve stejném kalendářním roce na další školu, zůstává za něj nadále plátcem pojistného stát bez ohledu na výše uvedené podmínky (maximálně do dovršení 26 let věku).

Co když po maturitě středoškolák po prázdninách na další školu nenastoupí?

Absolvent střední školy, který po skončení prázdnin nenastoupí do zaměstnání, nezačne podnikat, ani není v evidenci uchazečů o zaměstnání a zároveň za něj z jiného důvodu nehradí pojistné stát (např. pobírání rodičovského příspěvku, invalidní důchod), se od září stává osobou bez zdanitelných příjmů (OBZP) a má povinnost se do této kategorie přihlásit u své zdravotní pojišťovny a začít si zdravotní pojištění hradit sám. Aktuální výši měsíčního pojistného uvádíme na webových stránkách.

Jak je to se zdravotním pojištěním přes prázdniny u vysokoškoláků?

Jestliže student ukončí studium na vysoké škole řádně, tzn. vykonáním státní závěrečné zkoušky a ve studiu již dále nepokračuje, přestává být nezaopatřeným dítětem, za které hradí zdravotní pojištění stát. Na rozdíl od středoškoláků ale nemá po celé školní prázdniny hrazené zdravotní pojištění státem. Za soustavnou přípravu na budoucí povolání se u vysokoškolských studentů považuje kalendářní měsíc, ve kterém student řádně ukončil studium bez jakéhokoli omezení, a zároveň ještě následující kalendářní měsíc, za podmínky, že po celý tento měsíc nevykonává výdělečnou činnost ani není veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Pokud tedy například složí poslední státní zkoušku 10. června, stát za něj hradí zdravotní pojištění za celý červen a červenec.

Následně musí řešit úhradu zdravotního pojištění dle nastalé životní situace, tzn. nárokováním zařazení mezi státní pojištěnce (například registrací na úřadu práce), zahájením podnikatelské činnosti jako osoba samostatně výdělečně činná, nástupem do zaměstnání nebo si začít pojištění hradit sám jako osoba bez zdanitelných příjmů.

Přechod z bakalářského na magisterské studium

Za studenta je zdravotní pojištění hrazeno státem také v období mezi ukončením jednoho vysokoškolského studia a nástupem do dalšího, nejdéle však 3 kalendářní měsíce od ukončení studia, pokud na sebe studia bezprostředně navazují. To platí typicky při přechodu z bakalářského na navazující magisterský studijní program. Podrobnosti uvádíme v textu: Ukončení studia na vysoké škole a doktorské programy.

Co když student studium přeruší nebo ho předčasně ukončí?

Při přerušení nebo předčasném ukončení studia přestává stát hradit za studenta zdravotní pojištění, protože již nejde o soustavnou přípravu na budoucí povolání. Aby bylo zdravotní pojištění hrazeno státem i během přerušení studia, musí existovat zákonný důvod, například nemoc nebo úraz. V takovém případě je nutné zdravotní pojišťovně doložit potvrzení od ošetřujícího lékaře, že zdravotní stav studium dočasně neumožňuje. Pokud se však na studenta žádná z uvedených výjimek nevztahuje, musí být pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazeno jiným způsobem.

Co má student zdravotní pojišťovně nahlásit a na co si dát pozor?

Školy mají na základě výzvy správce centrálního registru pojištěnců povinnost hlásit za své studenty změny, které mají vliv na platbu pojistného státem. Pokud škola neoznámila změny týkající se studia, je nutné, aby to své zdravotní pojišťovně oznámil sám student. Všechny tyto skutečnosti je možné online ověřit a nahlásit přímo v aplikaci Moje VZP. V případě zaslání oznámení do datové schránky VZP (i48ae3q) je nutné přiložit vyplněný formulář „Přihláška a evidenční list pojištěnce“. Vždy je také nezbytné doložit příslušný doklad o začátku či ukončení studia, například potvrzení o studiu nebo maturitní vysvědčení, a to v elektronické podobě jako přílohu k oznámení. Stejný postup platí i při zaslání oznámení poštou na adresu VZP ČR, P. O. BOX 111, 586 11 Jihlava. Začátek či ukončení studia je možné nahlásit také osobně na kterékoliv pobočce VZP, kde doporučujeme předem se objednat na konkrétní den a čas.

---

Odvolání z dovolené něco stojí.

2.6.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer

Zaměstnavatel může změnit termín dovolené nebo zaměstnance z dovolené odvolat. Takový krok ale může znamenat povinnost uhradit veškeré prokazatelné náklady, které zaměstnanci v souvislosti s přerušením dovolené vzniknou.

Zaměstnavatel je oprávněn odvolat zaměstnance z dovolené a může změnit dříve určenou dobu čerpání dovolené. Výslovně toto oprávnění sice není upraveno, ale odvozuje se z § 217 odst. 4 zákoníku práce, podle kterého je zaměstnavatel povinen uhradit zaměstnanci náklady, které mu v důsledku změny termínu určené dovolené nebo odvolání z dovolené bez jeho zavinění vzniknou.

Zpravidla se jedná o náklady spojené s cestou z místa pobytu v době dovolené na pracoviště zaměstnavatele, případně náklady vzniklé úhradou pobytu, který zaměstnanec nevyužil apod. Výše nákladů omezena zákonem není, zaměstnavatel je povinen je zaměstnanci uhradit v zaměstnancem prokázané výši. Zaměstnanec také musí prokázat, že tyto náklady vznikly v příčinné souvislosti s odvoláním z dovolené. Důkazní prostředky zákoníkem práce stanoveny nejsou.

Jedná se o majetkové právo, které se promlčuje v tříleté promlčecí lhůtě, její běh a počátek upravuje občanský zákoník. Délka promlčecí lhůty podle § 629 občanského zákoníku trvá 3 roky a podle § 619 občanského zákoníku počne běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

Možnost zaměstnance z dovolené odvolat však předpokládá, že zaměstnavatel má reálnou možnost toto odvolání zaměstnanci v době čerpané dovolené doručit, protože zaměstnanec tráví dovolenou buď v místě svého bydliště, anebo je zaměstnavateli jeho pobyt znám. Reálná možnost zaměstnance z dovolené odvolat závisí často i na místě pobytu zaměstnance v době dovolené a jeho faktické možnosti dostavit se k výkonu práce v určené době. Vzhledem k tomu, že čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen učinit písemně, i při neexistenci výslovné právní úpravy, je možné dovodit, že i odvolání z dovolené musí být písemné. Není ani vyloučeno, aby zaměstnavatel zaměstnance odvolal z dovolené pouze telefonem nebo elektronickou poštou.

Jestliže by však zaměstnanec této výzvy neuposlechl, nemohl by zaměstnavatel z nenastoupení do práce dovozovat žádné právní důsledky, pokud nebude schopen doručení odvolání prokázat.

---

Nová povinnost evidovat zaměstnance ještě před nástupem do práce.

22.6.2026, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Od 1. července 2026 vstupuje v účinnost významná změna v oblasti zaměstnávání.

Nově budou zaměstnavatelé povinni přihlásit zaměstnance do evidence zaměstnanců nejpozději před okamžikem nástupu tohoto zaměstnance k výkonu práce (nejdříve 8 kalendářních dnů před předpokládaným dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání). Dosud se tato povinnost vztahovala pouze na zahraniční pracovníky, nově však bude platit pro všechny zaměstnance bez rozdílu.

Co se mění pro zaměstnavatele

Zaměstnavatel musí nového zaměstnance přihlásit:

• nejpozději před začátkem výkonu práce,
• nejdříve 8 dní před plánovaným nástupem.

K dispozici bude mít zaměstnavatel dvě možnosti:

První variantou je „kompletní“ přihlášení, což znamená, že veškeré kroky spojené s předběžným přihlášením zaměstnance do evidence zaměstnanců budou dokončeny ještě před tím, než zaměstnanec začne vykonávat svoji práci. Tato varianta je od 1. 4. 2026 již povinná u zaměstnanců – cizích státních příslušníků. Zaměstnavatel k tomuto účelu může využít on-line službu ePortálu ČSSZ Registrace zaměstnance, která od 23. 6. 2026 umožní zaměstnavateli přihlásit do evidence zaměstnanců i zaměstnance – občany ČR, pokud datum nástupu do zaměstnání bude 1. 7. 2026 a později.

Druhou variantou je možnost tzv. Předregistrace, která umožní zaměstnavateli provést částečné předběžné přihlášení zaměstnance s uvedením definované užší sady údajů (tento postup lze uplatnit jen u zaměstnanců – občanů ČR). Pro částečné předběžné přihlášení zaměstnance byla vytvořena nová on-line služba ePortálu ČSSZ Předregistrace zaměstnance, která bude pro zaměstnavatele spuštěna od 23. 6. 2026. Po faktickém nástupu zaměstnance do zaměstnání je zaměstnavatel povinen do 8 dnů oznámit všechny údaje, které je povinen v procesu registrace zaměstnance a jeho zaměstnání sdělit (tj. dokončit již formálně zahájenou registraci), a to prostřednictvím standardní Registrace zaměstnance.

Pokud zaměstnanec do zaměstnání nenastoupí, je zaměstnavatel povinen oznámit tuto skutečnost bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 8 dnů od předpokládaného dne nástupu k výkonu práce. Oznámení se provádí v případě úplného přihlášení prostřednictvím Registrace zaměstnance – Akce 8 (storno) a v případě částečného přihlášení prostřednictvím Předregistrace zaměstnance – Akce 2 (oznámení o nenastoupení).

Proč se změna zavádí

Cílem nové právní úpravy je:

• omezit nelegální práci,
• zvýšit transparentnost pracovního trhu,
• zjednodušit kontrolní činnost státu,
• zajistit férové podmínky pro poctivé zaměstnavatele.

Kontrolní orgány inspekce práce budou mít nově k dispozici aktuální a přesná data, což umožní rychleji odhalit případy nelegálního zaměstnávání.

---

Nastavení zmocnění pro podání související s JMHZ.

30.6.2026, Zdroj: ČSSZ

• Jak zmocnění nastavit?

V souvislosti s časem dovolených ČSSZ upozorňuje na nastavení příslušného zmocnění. Pokud za zaměstnavatele zajišťuje elektronická podání související s JMHZ vůči ČSSZ konkrétní zaměstnanec, doporučujeme před obdobím dovolených ověřit nastavení zmocnění a zajistit jeho zastupitelnost.

Zmocněná osoba s oprávněním pro JMHZ může za zaměstnavatele využívat všechny online služby související s JMHZ, včetně předregistrace zaměstnanců. Doporučujeme proto pečlivě zvážit, komu bude zmocnění uděleno a v jakém rozsahu.

Jak zmocnění nastavit?

1) Prostřednictvím ePortálu ČSSZ

V aplikaci Správa plných mocí na ePortálu ČSSZ. Podrobný postup naleznete v návodu ČSSZ Nové nastavení zmocnění v systému ČSSZ.

Jedná se o preferovaný způsob, který předpokládá zákon o nemocenském pojištění (§ 163b zákona č. 187/2006 Sb.). Výhodou aplikace Správa plných mocí je, že při správném vyplnění
je zmocnění zavedeno, změněno nebo zrušeno online.

2) Pomocí tiskopisu „Plná moc k úkonům a službám ČSSZ a Úřadu práce ČR (zaměstnavatel)“

Vyplněný tiskopis zašlete na příslušné pracoviště ÚSSZ (OSSZ) datovou schránkou nebo
na elektronickou adresu podatelny s uznávaným elektronickým podpisem.

• Pokud bude zaměstnanec zastupovat pouze Vaši organizaci, část E – Ustanovení dalšího zástupce nevyplňujte.
• Pokud má zastupovat i zmocnitele Vaší organizace, je nutné tuto skutečnost v části
  E označit. To se týká zejména účetních firem zastupujících zaměstnavatele.

Doporučujeme nastavení zmocnění neodkládat.