PERSONALISTIKA – Informace nejen pro podnikatele.
Krácení dovolené za neomluveně zameškanou směnu.*
Nová povinnost evidovat zaměstnance ještě před nástupem do práce.*
Soukromá zastávka na pracovní cestě.*
Upozornění pro zaměstnavatele – přepočet stavu JMH.*
Krácení dovolené za neomluveně zameškanou směnu.
30.6.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer
Neomluvená absence může zaměstnance připravit o část dovolené, konečné rozhodnutí je však na zaměstnavateli. Jaká pravidla pro krácení dovolené stanoví zákoník práce a jaké limity musí zaměstnavatel dodržet?
Zaměstnavatel dovolenou z tohoto důvodu krátit nemusí, záleží na jeho rozhodnutí. Krátit za neomluveně zameškanou pracovní směnu lze nejenom dovolenou za kalendářní rok, či její poměrnou část podle § 213 zákoníku práce, ale také dodatkovou dovolenou poskytovanou podle § 215 ZP. Neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se pro toto krácení dovolené mohou sčítat.
Zda se jedná o neomluvené zameškání práce, určuje zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací (§ 348 odst. 3 zákoníku práce), pokud u něj působí. Postačí pouze projednání s odborovou organizací, a to na rozdíl od právní úpravy platné do 31. 12. 2011.
Rozsah krácení je omezen právní úpravou. Zaměstnavatel může dovolenou krátit pouze o počet skutečně zameškaných hodin. Právní úprava sankci zmírňuje a maximem možného krácení je počet skutečně zameškaných hodin. Jedná se o maximální počet krácených hodin. Ačkoliv to § 223 zákoníku práce výslovně neupravuje, není vyloučeno, aby dovolená byla krácena o menší počet hodin, než byly neomluveně zameškány. Toto oprávnění vyplývá obecně z toho, že zaměstnavatel není povinen dovolenou z tohoto důvodu krátit, pouze má oprávnění tak postupovat.
Je však důležité vědět, že při krácení dovolené pro zameškané doby nebo absenci musí být zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená v délce alespoň dvou týdnů. Jestliže pracovní poměr zaměstnance netrvá po celý kalendářní rok, může se právo na dovolenou za toto období zkrátit celé.
Forma krácení dovolené není zákoníkem práce výslovně upravena, nemusí být proto písemná. Ostatně zákoník práce nevyžaduje povinnou písemnou formu ani pro určení, v jakém rozsahu má zaměstnanec v konkrétním kalendářním roce dovolenou. Zaměstnanec by však měl být s tím, že mu je dovolená pro neomluvenou absenci krácena, seznámen, a proto je pravděpodobně nejvhodnější písemná forma. Nejedná se však o právní jednání v tom smyslu, že by muselo být vyhotoveno v písemné formě, doručeno zaměstnanci a že by jeho právní účinky měly vznikat až po jeho doručení zaměstnanci.
Nová povinnost evidovat zaměstnance ještě před nástupem do práce.
1.7.2026, Zdroj: ČSSZ
Od 1. července 2026 vstupuje v účinnost významná změna v oblasti zaměstnávání.
Nově budou zaměstnavatelé povinni přihlásit zaměstnance do evidence zaměstnanců nejpozději před okamžikem nástupu tohoto zaměstnance k výkonu práce (nejdříve 8 kalendářních dnů před předpokládaným dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání). Dosud se tato povinnost vztahovala pouze na zahraniční pracovníky, nově však bude platit pro všechny zaměstnance bez rozdílu.
Co se mění pro zaměstnavatele?
Zaměstnavatel musí nového zaměstnance přihlásit:
- nejpozději před začátkem výkonu práce,
- nejdříve 8 dní před plánovaným nástupem.
K dispozici bude mít zaměstnavatel dvě možnosti:
První variantou je „kompletní“ přihlášení, což znamená, že veškeré kroky spojené s předběžným přihlášením zaměstnance do evidence zaměstnanců budou dokončeny ještě před tím, než zaměstnanec začne vykonávat svoji práci. Tato varianta je od 1. 4. 2026 již povinná u zaměstnanců – cizích státních příslušníků. Zaměstnavatel k tomuto účelu může využít on-line službu ePortálu ČSSZ Registrace zaměstnance, která od 23. 6. 2026 umožní zaměstnavateli přihlásit do evidence zaměstnanců i zaměstnance – občany ČR, pokud datum nástupu do zaměstnání bude 1. 7. 2026 a později.
Druhou variantou je možnost tzv. Předregistrace, která umožní zaměstnavateli provést částečné předběžné přihlášení zaměstnance s uvedením definované užší sady údajů (tento postup lze uplatnit jen u zaměstnanců – občanů ČR). Pro částečné předběžné přihlášení zaměstnance byla vytvořena nová on-line služba ePortálu ČSSZ Předregistrace zaměstnance, která bude pro zaměstnavatele spuštěna od 23. 6. 2026. Po faktickém nástupu zaměstnance do zaměstnání je zaměstnavatel povinen do 8 dnů oznámit všechny údaje, které je povinen v procesu registrace zaměstnance a jeho zaměstnání sdělit (tj. dokončit již formálně zahájenou registraci), a to prostřednictvím standardní Registrace zaměstnance.
Pokud zaměstnanec do zaměstnání nenastoupí, je zaměstnavatel povinen oznámit tuto skutečnost bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 8 dnů od předpokládaného dne nástupu k výkonu práce. Oznámení se provádí v případě úplného přihlášení prostřednictvím Registrace zaměstnance – Akce 8 (storno) a v případě částečného přihlášení prostřednictvím Předregistrace zaměstnance – Akce 2 (oznámení o nenastoupení).
Proč se změna zavádí?
Cílem nové právní úpravy je:
- omezit nelegální práci,
- zvýšit transparentnost pracovního trhu,
- zjednodušit kontrolní činnost státu,
- zajistit férové podmínky pro poctivé zaměstnavatele.
Kontrolní orgány inspekce práce budou mít nově k dispozici aktuální a přesná data, což umožní rychleji odhalit případy nelegálního zaměstnávání.
Soukromá zastávka na pracovní cestě.
7.7.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer
Povolené přerušení pracovní cesty ze soukromých důvodů může na první pohled působit jednoduše. V praxi však často vyvolává otázky, od kterého okamžiku zaměstnanci vzniká nárok na stravné, ubytování či další cestovní náhrady a jak správně postupovat při jejich vyúčtování. Nabízíme přehled zákonných pravidel i praktických doporučení pro správné vyúčtování cestovních náhrad.
Při předem dohodnutém přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance přísluší zaměstnanci:
- náhrada jízdních výdajů (§ 160 zákoníku práce) v prokázané výši, nejvýše však do výše, která by zaměstnanci náležela v případě, že by k přerušení pracovní cesty nedošlo;
- náhrada prokázaných výdajů za ubytování (§ 162 odst. 2 zákoníku práce) od okamžiku začátku výkonu práce při přerušení pracovní cesty před nástupem k výkonu práce, příp. do okamžiku ukončení výkonu práce při přerušení pracovní cesty po ukončení výkonu práce. Zaměstnavatel není po dobu přerušení pracovní cesty povinen výdaje za ubytování hradit.
- stravné od okamžiku začátku výkonu práce při přerušení pracovní cesty před nástupem k výkonu práce, příp. do okamžiku ukončení výkonu práce při přerušení pracovní cesty po ukončení výkonu práce (uvedené doby lze dohodnout i jinak). Podle § 163 odst. 5 zákoníku práce zaměstnanci stravné nepřísluší po dobu přerušení pracovní cesty z důvodu na straně zaměstnance.
- zahraniční stravné (§ 170 odst. 6 zákoníku práce) od okamžiku začátku výkonu práce při přerušení pracovní cesty před nástupem k výkonu práce, příp. do okamžiku ukončení výkonu práce při přerušení pracovní cesty po ukončení výkonu práce.
Vzhledem k uvedenému musí být při vyúčtování cestovních náhrad v souvislosti s povoleným přerušením pracovní cesty uvedena také doba začátku, příp. ukončení výkonu práce.
Během přerušení pracovní cesty ze soukromých důvodů zaměstnance tedy zaměstnanci přísluší jen náhrada jízdních výdajů do místa, kam byl na pracovní cestu vyslán. Ostatní náhrady za dobu uvedeného přerušení pracovní cesty zaměstnanci nepřísluší, a to ani náhrada výdajů za ubytování, náhrada prokázaných nutných vedlejších výdajů, stravné, zahraniční stravné ani kapesné. To se týká i doby cestování (doby jízdy v dopravním prostředku) do místa, kam byl na pracovní cestu vyslán, příp. zpět. Tato doba je totiž součástí doby přerušení pracovní cesty, tj. soukromé doby strávené na cestě, a není prakticky součástí pracovní cesty. Uvedené přerušení vždy v zásadě bezprostředně navazuje na výkon práce nebo předchází výkonu práce. Proto také cestovní náhrady zaměstnanci přísluší v zásadě až od začátku výkonu práce, příp. do ukončení výkonu práce podle toho, zda bylo přerušení pracovní cesty povoleno před nebo po ukončení výkonu práce. Neposkytují se tedy od okamžiku, kdy měl zaměstnanec podle příkazu k pracovní cestě na pracovní cestu nastoupit, ani od odjezdu dopravního prostředku, ale až od okamžiku skutečného začátku výkonu práce (do skutečného okamžiku ukončení výkonu práce), kterou byl zaměstnanec na pracovní cestu vyslán vykonat.
Podle § 163 odst. 5 zákoníku práce (§ 170 odst. 6 zákoníku práce) lze sice pro stanovení výše stravného (zahraničního stravného) dohodnout i jinou dobu než okamžik zahájení či ukončení výkonu práce, nicméně měla by to být doba, která má nějakou souvislost se zahájením (ukončením) výkonu práce. Stravné (zahraniční stravné) tak lze poskytnout např. za dobu od začátku pracovní doby zaměstnance v den zahájení výkonu práce, od odchodu z místa ubytování v den zahájení výkonu práce do místa, kde má zaměstnanec práci vykonat apod. a při povoleném přerušení pracovní cesty po ukončení výkonu práce pak např. do konce pracovní doby zaměstnance nebo příchodu do místa, kde je ubytován. V žádném případě však ne od původně předpokládané doby nástupu na pracovní cestu nebo jejího ukončení, ani odjezdu (příjezdu) dopravního prostředku, který měl zaměstnanec k pracovní cestě použít. Jednak by se takovým způsob zcela odstranila návaznost na zahájení (ukončení) výkonu práce a prakticky by tak došlo k obcházení zákona.
Z praktických důvodů a k zamezení vzniku případných možných komplikací a sporů při určování výše nároku zaměstnance na cestovní náhrady je vhodné stanovit (dohodnout) co nejpřesněji nejen podmínky konání pracovní cesty, ale také podmínky přerušení pracovní cesty.
Upozornění pro zaměstnavatele – přepočet stavu JMH.
31.8.2026, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Některým zaměstnavatelům může být doručen nový protokol, aniž by v mezidobí provedli nové podání nebo jinou související akci.
Praha, 28. srpna
V rámci průběžného vyhodnocování zpracování jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele byl identifikován nedostatek ve vyhodnocování některých kontrol (č. 164, 270, 290, 291 a 333).
V návaznosti na jeho odstranění dojde u dotčených podání k automatickému přepočtu jejich stavu a k opětovnému vystavení protokolu o kompletnosti podání. Některým zaměstnavatelům proto může být doručen nový protokol, aniž by v mezidobí provedli nové podání nebo jinou související akci.
V důsledku přepočtu může na konci srpna v některých případech dojít ke změně vyhodnocení podání tak, že bude nově považováno za zpracované a úplné. Pokud však nový protokol nadále obsahuje jiné vady než ty související s uvedenými kontrolami, je nutné tyto vady standardním způsobem odstranit prostřednictvím opravného hlášení.
Kontroly č. 164, 270 a 333 jsou nastaveny jako nepropustné. V důsledku jejich nového vyhodnocení tak může v takových případech dojít k dodatečnému přijetí, příp. částečnému přijetí podání.
Realizace přepočtu by měla přispět ke snížení počtu nesprávně vyhodnocených vad podání
a k nápravě stavů jednotného měsíčního hlášení.