PERSONALISTIKA – Informace nejen pro podnikatele.
Průzkum: Většina účetních vnímá JMHZ jako zátěž, mnozí zvažují změnu profese.*
Novela důchodového pojištění přinese větší motivaci pracovat v důchodu.*
Mladiství na pracovišti – pracovněprávní aspekty.*
Průvodce JMHZ.
9.9.2026, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Jak kombinovat podání pro měsíční hlášení a jak číst protokoly o přijetí podání.
Česká správa sociálního zabezpečení připravila praktickou pomůcku pro zaměstnavatele podávající jednotné měsíční hlášení (JMH).
„Malý průvodce“ přehledně vysvětluje, jak správně kombinovat typy podání za účelem podání JMH za kalendářní měsíc a jak chápat obsah protokolů o přijetí a výsledku zpracování podání.
Průvodce vysvětluje rozdíl mezi protokolem o přijetí podání (z dílčího podání) a protokolem o výsledku jeho zpracování (o kompletnosti podání) a přibližuje význam jednotlivých stavů měsíčního hlášení na základě jeho přijetí. Na konkrétních příkladech ukazuje správné kombinace řádného, opravného a storno podání. Součástí jsou také doporučené postupy pro případy, kdy je potřeba doplnit chybějící formuláře, opravit údaje nebo řešit zamítnuté podání.
Nová pomůcka má zaměstnavatelům pomoci vyhnout se chybám a potřebě činit následně nápravu.
Průvodce najdete ke stažení zde.
Průzkum: Většina účetních vnímá JMHZ jako zátěž, mnozí zvažují změnu profese.
Pro téměř čtyři pětiny účetních je zavedení Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ) nepochopitelné a není jim zřejmý jeho význam. Hlášení jim zabírá více času a přidává jim další administrativu, přestože byli na jeho zavedení připraveni.
13.07.2026 | BusinessInfo.cz
Zmíněné závěry vyplývají z výsledků průzkumu, který zveřejnila Komora certifikovaných účetních. Záměr zákonodárců byl přitom opačný. JMHZ mělo od letošního dubna firmám i účetním ulevit od byrokratické zátěže a čas jim ušetřit.
V červnovém průzkumu odpovídalo 290 respondentů. Více než polovinu dotázaných představují členové Komory, zbytek všech odpovědí tvořili OSVČ, kteří zajišťují zpracování mezd.
Dotazník byl rozdělen na několik částí, které se týkaly komunikace ze strany státních institucí, práci v samotném systému a technického řešení či podpory.
Komplikované je to i pro zkušené účetní
Ačkoliv téměř polovina dotázaných měla dřívější zkušenosti s ePortálem ČSSZ, sekce JMHZ připadala příliš komplikovaná i jim. S technickými problémy se potýkalo více než 80 procent dotázaných.
Státní instituce podle respondentů selhaly v komunikaci směrem k účetním, a to primárně v přípravě vlastních webových stránek, kde chyběly potřebné informace. Také samotný systém podával pro více čtyři pětiny účetních nesrozumitelné informace.
Komunikaci o samotném zavedení se strany státních institucí vnímalo 47 procent pouze jako informaci o tom, že bude JMHZ zavedeno (bez dostatečného vysvětlení souvislostí) a 27 % ji označilo jako zcela nedostačující bez možnosti pochopit důvody zavedení a účel hlášení. Význam a smysl zavedení JMHZ tak zůstal pro větší část účetních utajen a pochopila ho jen hrstka (11,4 %).
Deloitte: Firmy řeší JMHZ hlavně operativně, nejvíc je trápí technická a metodická nejistota
Někteří účetní připouštějí, že je JMHZ potřebným nástrojem, jeho start ale kritizují téměř všichni. „Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele má potenciál českému podnikatelskému prostředí dlouhodobě ulevit. Digitalizace státu je správnou cestou a bez podobných kroků se veřejná správa neposune. Start projektu byl ale velmi nešťastný,“ připouští Marcela Lonková z účetní společnosti This One. Více si přečtěte v článku Start JMHZ byl tragický, problémy nelze přejít. Firmy i účetní potřebují čas na BusinessInfo.cz. Na JMHZ si stěžují nejen účetní, ale většinově i zástupci vedení firem.
Stát selhal v poskytování informací
Jedním z důležitých milníků při zavádění systémů bylo datum 31. března 2026, do kterého měla být provedena kontrola registru zaměstnanců v systémech ČSSZ. Do konce třetího měsíce si 83 procent respondentů registr zkontrolovalo a podle dvou pětin byl v pořádku. Případně do začátku dubna, kdy se JMHZ spouštělo, stihli provést potřebné opravy (44%).
Státní instituce (MPSV a ČSSZ) však podle účetních zcela selhaly v poskytování informačních materiálů na svých stránkách. Ty 37 procent respondentů označilo jako nedostatečné s řadou chybějících důležitých informací. V menší míře chyběly informace zhruba třetině dotázaným.
Jednotné hlášení: ČSSZ reaguje na zpětné vazby uživatelů a výrobců mzdových systémů
Stránky pak ohodnotilo 26,9 % respondentů jako nepřehledné s obtížnou orientací. To se následně ukázalo i na samotném ePortálu ČSSZ, se kterým již před zavedením JMHZ pracovala téměř polovina respondentů, přesto sekci JMHZ označilo 48 procent z nich za méně přehlednou a 17 procent dokonce jako zcela nepřehlednou.
Pokud se podíváme na práci v samotném systému, která se spuštěním JMHZ souvisela, více než třetina účetních hodnotila odezvu zejména chybových hlášení při odevzdání dokumentu jako nedostatečnou a 22 procent si stěžovalo na nedostatek informací o dalším postupu, což vyplynulo i z otázky na srozumitelnost chybových hlášení a výstupů.
Nejasná chybová hlášení. Stát se pokouší chybu napravit
Pro 46 procent respondentů byla chybová hlášení často nejasná a museli si informace dohledávat, pro 40 procent byla dokonce zcela nesrozumitelná a nedostačující pro další práci. Jinými slovy: informace, které systém podával, byly pro drtivou většinu účetních nedostatečné.
Stát se nyní ve spolupráci s Komorou daňových poradců a dalšími organizacemi pokouší chyby napravit. „Omezení počtu takzvaných nepropustných chyb je klíčové – v tuto chvíli systém odmítne celé podání kvůli jedinému formálnímu pochybení, i když se týká marginálního údaje. To je nepřiměřené,“ upozorňuje Marcela Lonková.
V tuto chvíli systém odmítne celé podání kvůli jedinému formálnímu pochybení, i když se týká marginálního údaje. To je nepřiměřené
Marcela Lonková, This One
Technické problémy, které byly již před samotným spuštěním ze strany účetních často pranýřovány, se podepsaly na výsledku ohledně funkčnosti sekce JMHZ na ePortálu.
Celkem 81 procent dotázaných se shodlo na občasných (32,1 %) nebo častých problémech (26,9 %) a 22,4 % hodnotilo technickou stránku jako dlouhodobě problematickou, omezující jejich běžnou práci – a to přesto, že měla téměř polovina svůj mzdový program na zavedení JMHZ připravený s menšími nedostatky, nebo ho měli plně funkční a včas (30 procent).
Co znamená JMHZ pro účetní do budoucna?
JMHZ bohužel přináší podle dotázaných zásadní (36,2 %) či výrazné (40,3 %) navýšení administrativy. Pro téměř 80 procent účetních to znamená také zásadní či výrazné zvýšení časové náročnosti.
To u 43 procent respondentů dokonce vyvolává úvahy nad změnou profese či odchodu do důchodu (11,7 %). Dobrou zprávu podle autorů průzkumu je, že zbylo 45,2 % účetních hrdinů a hrdinek, kteří s nástrahami státních institucí chtějí stále „bojovat“.
Účetní profese láká schopné a odolné jedince, kteří poradí i s takovými nástrahami, které JMHZ dokázalo přinést a které osobně považuji za jedny z nejkomplikovanějších, se kterými jsem se setkal.
Jaromír Hrazdira, Komora certifikovaných účetních
„Proces ukázal, že účetní profese láká schopné a odolné jedince, kteří poradí i s takovými nástrahami, které JMHZ dokázalo přinést a které osobně považuji za jedny z nejkomplikovanějších, se kterými jsem se setkal. Pevně věřím, že se systém, jehož základní myšlenku osobně považuji za přínosnou, podaří dopracovat a doladit tak, aby byl i uživatelsky komfortnější a ve svém důsledku dokázal přinést vyšší efektivitu,“ shrnuje předseda Komory certifikovaných účetních Jaromír Hrazdira.
„Ukazuje se, že komplexnost dnešní doby, vazba na termíny, nutnost věnovat se širokému spektru informací, bude více tlačit i na specializaci v oboru účetnictví a že situace, kdy jedna účetní mohla sama dělat vše, se bude stávat více a více minulostí,“ uzavírá šéf komory.
Redakčně upravená tisková zpráva Komory certifikovaných účetních
Novela důchodového pojištění přinese větší motivaci pracovat v důchodu.
27.7.2026, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo vládě novelu zákona o důchodovém pojištění. Návrh obsahuje několik praktických změn, které reagují na potřeby seniorů, zkušenosti z praxe i na současnou situaci na trhu práce i v ekonomice.
Zavádí pravidelné navyšování důchodů od 80 let věku, posiluje motivaci u pracujících seniorů a upřesňuje pravidla pro výplatu důchodů do zahraničí.
Pracující důchodci budou za svou aktivitu odměněni
Novela zároveň posiluje motivaci seniorů zůstávat na trhu práce i po přiznání starobního důchodu. Pracujícím důchodcům se bude procentní výměra důchodu zvyšovat o 1,5 % za každý odpracovaný rok. Zároveň odpadne povinnost podávat žádost o přepočet důchodu – zvýšení bude u zaměstnanců probíhat automaticky podle rozsahu jejich výdělečné činnosti.
Opatření reaguje nejen na demografický vývoj, ale také na nedostatek pracovníků v řadě profesí. Delší ekonomická aktivita seniorů pomůže zmírnit nedostatek pracovních sil, podpoří hospodářský výkon české ekonomiky a současně přinese vyšší příjmy samotným důchodcům.
Rozhodné období začne v nejbližším možném termínu v září 2026, případně později podle data vyhlášení zákona. První automatické navýšení důchodů proběhne v lednu 2028.
Vyšší podpora pro seniory od 80 let
Jedním z hlavních opatření novely je zavedení pravidelného navyšování procentní výměry důchodu od dosažení 80 let věku. K navýšení bude docházet automaticky v pětiletých intervalech. Ve věku 80, 85, 90 a 95 let se důchod zvýší vždy o 500 korun měsíčně, po dosažení 100 let věku pak o 1 000 korun měsíčně.
Důvodem je skutečnost, že právě ve velmi vysokém věku výrazně rostou výdaje na zdravotní péči, léky, kompenzační pomůcky i sociální služby. Zároveň nově přiznávané důchody bývají zpravidla vyšší než důchody přiznané v minulosti, což se u nejstarších seniorů postupně promítá do rozdílů ve výši důchodů. Novela proto tuto situaci zohledňuje a přináší cílenou podporu těm, kteří ji potřebují nejvíce.
Navrhovaná změna by měla nabýt účinnosti od 1. ledna 2027.
Jasnější pravidla pro výplatu důchodů do zahraničí
Součástí novely je také legislativní zakotvení dosavadní praxe při výplatě důchodů do zahraničí v jiné než české měně. Novela zároveň jednoznačně stanoví pravidla pro úhradu nákladů spojených se směnou měn. Cílem je sjednotit zákonnou úpravu s dlouhodobou praxí České správy sociálního zabezpečení a posílit právní jistotu příjemců důchodů žijících v zahraničí.
Mladiství na pracovišti – pracovněprávní aspekty.
17.7.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer
Zaměstnávání mladistvých podléhá přísnějším pravidlům, která chrání jejich zdraví, bezpečnost i vzdělávání. A protože je léto a brigádnická sezóna jsou v plném proudu, hodí se připomenout pravidla, na která by zaměstnavatelé neměli zapomínat.
Ustanovení § 243 až 246 zákoníku práce poskytují zvýšenou ochranu zaměstnancům mladším 18 let, kteří nesmějí být zaměstnáváni prací přesčas a prací v noci a dále pracemi, které jsou pro ně nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé jejich zdraví. Od roku 2007 je stanovena povinnost zaměstnavatele vést seznam mladistvých zaměstnanců, kteří jsou u něj zaměstnáni, s uvedením údajů identifikujících tohoto zaměstnance včetně uvedení příslušného druhu vykonávané práce.
Závislá práce nezletilých mladších než 15 let nebo nezletilých, kteří neukončili povinnou školní docházku, je zakázána (§ 34 OZ). Tito nezletilí mohou vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti. Nezletilí po dosažení pracovněprávní svéprávnosti závislou práci již konat mohou bez omezení. Nově také nezletilý, který dovršil 14 let, může od 1. 6. 2025 vykonávat závislou práci v období hlavních prázdnin. K výkonu závislé práce v období hlavních prázdnin se ale nezletilý podle § 34 odst. 2 OZ může zavázat jen s písemným souhlasem zákonného zástupce. Zaměstnance mladší než 18 let považuje zákoník práce za mladistvé a z důvodu ochrany pro ně upravuje při výkonu práce některá omezení.
Mladistvé zaměstnance se zakazuje zaměstnávat prací přesčas a prací v noci. Práce přesčas je u nich absolutně vyloučena, práce mladistvý zaměstnanec nemůže konat ve větším rozsahu než 40 hodin týdně, což je maximální připuštěná délka týdenní pracovní doby. Mladiství zaměstnanci nemohou vykonávat ani práce v noci, u noční práce je však výjimka pro zaměstnance starší 16 let, kteří práci v noci mohou konat v rozsahu nepřesahujícím jednu hodinu za podmínky, že noční práce bezprostředně navazuje na práci zaměstnance připadající podle rozvrhu směn na denní dobu. S ohledem na snížení věkové hranice pro možnost uzavření pracovněprávního vztahu na 14 let věku mladistvého zaměstnance, mají tito zaměstnanci při výkonu práce kromě shora uvedených další omezení, např. v maximální délce směny 7 hodin a týdenní pracovní doby 35 hodin. Je také zakázáno je kromě práce v noci od 22 do 6 hodin zaměstnávat i prací v době mezi 20 a 22. hodinou.
Mladistvý zaměstnanec mladší než 15 let nebo mladistvý zaměstnanec, který neukončil povinnou školní docházku, smí podle § 244a ZP v období hlavních prázdnin konat pouze lehké práce, které neškodí jeho zdraví, vzdělávání a morálnímu rozvoji. Lehkými pracemi jsou práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví, pokud součástí práce není činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jiným právním předpisem.
V § 247 ZP jsou uvedeny povinné pracovnělékařské prohlídky, které musí zaměstnavatel u mladistvých zajistit a jimž jsou mladiství zaměstnanci povinni se podrobit. Zákon výslovně stanoví, že tyto prohlídky musí zaměstnavatel zabezpečit na své náklady, aby tak v této záležitosti nevznikaly pochybnosti (zejména u vstupních prohlídek).
Právní úprava v § 247 ZP požaduje pracovnělékařské prohlídky u zaměstnance v pracovním poměru a od 1. 6. 2025 také u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zaměstnavatel musí pracovnělékařskou prohlídku uhradit, i kdyby mladistvý nebyl přijat do práce (neuplatní se tak § 59 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb. o hrazení vstupních pracovnělékařských prohlídek).