Zvýšení cestovních náhrad od 1. 10. 2026.* 

Stát chce udržet penzisty v práci. Ekonomicky aktivním přidá k důchodu.* 

Sabbatical a jeho zakotvení v českém pracovním právu.* 

Příspěvky na obědy z FKSP pro dohodáře.* 

Zvýšení cestovních náhrad od 1. 10. 2026.

23.9.2026, Zdroj: ČTK

Na základě vyhlášky č. 175/2026 Sb. dochází s účinností od 1.10. 2026 ke změně v oblasti cestovních náhrad.

Vyhláška upravuje ceny benzinu Natural 95 z částky 34,70 Kč na 41,80 Kč.

Kvůli zdražování zvedlo ministerstvo práce v letošní vyhlášce od června už náhradu za litr nafty, a to z původních 34,10 na 44,50 koruny. U benzinu od ledna činí částka 34,70 Kč či 39 korun podle oktanů. Od října se upraví jen u 95 oktanů, u 98 oktanů zůstává stejná. Za kilowatthodinu elektřiny se letos platí 7,20 koruny.

Stát chce udržet penzisty v práci. Ekonomicky aktivním přidá k důchodu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí přichází s novelou důchodového systému, která má motivovat penzisty k tomu, aby déle pracovali. Procentní výměra starobního důchodu by se pracujícím penzistům zvyšovala o 1,5 procenta za každý odpracovaný rok.

12.08.2026 | BusinessInfo.cz

Podle MPSV, které novelu v červenci předložilo vládě, mají být pracující důchodci za pokračování ve výdělečné činnosti odměněni od roku 2027 rychlejším navyšováním penzí.

Úprava neznamená, že se jim každoročně zvedne měsíční důchod (nad rámec běžné valorizace) o 1,5 procenta, navýšení by přesto mohlo být pro mnoho penzistů zajímavé. Většinou půjde každoročně o přidání stovek korun k měsíčnímu důchodu. O 1,5 procenta se zvyšuje zmíněná procentní výměra.

Co znamená zvýšení procentní výměry?

Procentní výměra důchodu je zásluhová složka penze, která se odvíjí od výše dřívějších výdělků a celkové doby získaného důchodového pojištění.

OSVČ: Co udělat před odchodem do penze a kdy máte nárok na předčasný důchod?

Starobní důchod se v Česku skládá ze dvou částí – základní výměry (pevná částka, která je pro všechny stejná) a výměry procentní. Základní výměra aktuálně představuje 4 900 korun měsíčně – tedy desetinu průměrné mzdy. Procentní výměra se vypočítá jako 1,495 procenta z výpočtového základu za rok pojištění.

Základ, z něhož se vychází, je průměrem hrubých měsíčních výdělků za léta, kdy jste platili sociální pojištění. Z dodatečně upraveného výpočtového základu se počítá důchod. Za každý odpracovaný rok získáte 1,495 procenta z VZ. Výpočet je poměrně složitý, proto uvádíme příklad.

Pokud je váš osobní vyměřovací základ 40 000 korun (průměr vašich výdělků za měsíc), výpočtový základ pro důchod se stanoví takto:

Z částky do 21 546 Kč se vezme 99 % = 21 546 x 0,99 = 21 330,54 Kč. Ze zbývající částky nad 21 546 korun jen 26 % = 18 454 x 0,26 = 4 798,04 Kč
Výpočtový základ je součtem obou cifer: 21 330,54 + 4 798, 04 = 26 128,58 Kč

Pokud jste odváděl pojistné například čtyřicet let, pak máte nárok na měsíční důchod ve výši 40 x 1,495 (což je 59,8 procenta) z 26 128 korun, tedy 15 625 plus 4 900 = 20 525 Kč. V případě, že vyjde důchodci výpočtový základ za rok na tuto částku, zvýší se mu v roce následujícím důchod o 1,495 procenta z 26 128 korun, což je 391 korun.

Nižší administrativa i extra valorizace u nejstarších

Vláda slibuje také výrazné zjednodušení administrativy. Důchodci by totiž podle návrhu nemuseli o přepočet důchodu žádat sami. U zaměstnanců by se zvýšení mělo provádět automaticky.

Navrhovanou změnu nyní musejí schválit zákonodárci a podepsat prezident. Účinnosti by měla nabýt zřejmě od 1. ledna 2027.

Návrh zavádí také pravidelné navyšování důchodů u osmdesátiletých a starších penzistů. K navýšení bude docházet automaticky v pětiletých intervalech. Ve věku 80, 85, 90 a 95 let se důchod bude zvyšovat o 500 korun měsíčně, po dosažení 100 let věku pak dostanou lidé přidáno 1 000 korun za měsíc.

Kolik podnikatelé platí na pojistném a jaký důchod dostanou

Sabbatical a jeho zakotvení v českém pracovním právu.

14.8.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer

Mezi stále vyhledávanější zaměstnanecké benefity se v poslední době řadí také sabbatical – delší pracovní volno, zpravidla v délce několika měsíců až jednoho roku. Zaměstnavatel jej může poskytnout bez náhrady mzdy, s částečnou náhradou nebo s náhradou ve výši průměrného výdělku.

Toto pracovní volno může být účelově určené (např. k účasti na zahraničním jazykovém kurzu nebo k absolvování stáže na ministerstvu či u jiného úřadu). Po dobu čerpání sabbaticalu existuje překážka v práci na straně zaměstnance, a to jiná (právními předpisy nepojmenovaná) důležitá osobní překážka v práci, než jsou důležité osobní překážky v práci vyjmenované v ustanovení § 191 ZP a násl. Jedná se tak o jinou důležitou osobní překážku v práci ve smyslu ustanovení § 199 odst. 1 ZP.

Český zákoník práce sabbatical výslovně neupravuje, současně jej však ani nezakazuje. Sabbatical lze chápat jako benefit poskytovaný zaměstnanci zaměstnavatelem, a tudíž jako přípustné odchýlení se od zákona ve prospěch zaměstnance, při němž je nicméně vždy nutné dbát, aby byly zachovány základní zásady pracovněprávních vztahů, zejména zásada zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance, zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace. Jako nepřípustné by bylo proto možno vyhodnotit např. povinné čerpání sabbaticalu bez náhrady mzdy.

Na sabbatical neexistuje ze zákona nárok. Má-li jej tedy zaměstnanec čerpat, musí být zaměstnavatel vůbec ochoten tento benefit poskytnout. Poskytnutí sabbaticalu a jeho podmínky lze upravit v dohodě o sabbaticalu uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, v jednostranném rozhodnutí zaměstnavatele vydaném na základě žádosti zaměstnance nebo ve vnitřním předpisu zaměstnavatele o poskytování sabbaticalu (či o poskytování benefitů obecně).

Podstatným znakem sabbaticalu je nepřerušené trvání pracovního poměru i během čerpání tohoto benefitu. Pracovní poměr, jeho trvání a základní obsah tedy čerpání sabbaticalu neovlivňuje, ledaže se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou jinak.

Období sabbaticalu není dobou faktického výkonu práce (jedná se naopak o období, kdy je dána překážka v práci na straně zaměstnance, což výkon práce z povahy věci vylučuje). To se projeví např. ve výpočtu průměrného výdělku.

Má-li být zaměstnanci zajištěno, že se po skončení sabbaticalu vrátí na své původní pracovní místo anebo na původní pracoviště, musí být tento postup mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem ujednán (ideálně v písemné dohodě o sabbaticalu). Dohoda se v závislosti na preferencích, možnostech a potřebách stran může týkat konkrétní pracovní pozice (např. vedoucí marketingového oddělení) nebo konkrétního pracoviště (např. konkrétní pobočky zaměstnavatele) nebo obojího.

Pokud taková dohoda chybí, není zaměstnavatel povinen zaměstnance zařadit na původní práci a pracoviště, nýbrž postačí zařazení pouze podle pracovní smlouvy, tedy tak, aby byla dodržena ujednání o druhu práce a místě výkonu práce v pracovní smlouvě (nebo případně jiná související ujednání v pracovní smlouvě, např. ujednání o konkrétní pracovní pozici). Sabbatical totiž nelze podřadit pod žádnou z překážek v práci vyjmenovaných v ustanovení § 47 odst. 1 ZP, po jejichž odpadnutí je zaměstnavatel povinen zaměstnance zařadit na původní práci a pracoviště.

Příspěvky na obědy z FKSP pro dohodáře.

30.7.2026, Verlag Dashöfer, spol. s r.o., Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Je možné zaměstnanci na DPP přispívat na obědy z FKSP?

Odpověď:

Podle § 236 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování. Zaměstnavatelé se však mohou rozhodnout, že zaměstnancům stravování nejen umožní, jak jim ukládá zákon, ale že jim takové stravování poskytnou. Poskytování stravování zaměstnancům je třeba upravit v kolektivní smlouvě, kolektivní dohodě nebo ve vnitřním předpisu zaměstnavatele, a to v souladu s § 236 odst. 2 ZP. Současně stanoví podmínky pro vznik práva na stravování, výši finančního příspěvku zaměstnavatele, bližší vymezení zaměstnanců (bývalých zaměstnanců), kterým se stravování poskytuje, organizaci tohoto stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem, pokud nejsou tyto otázky upraveny obecně nebo pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním předpisem. Tím nejsou dotčeny daňové předpisy.

Zaměstnavatel může blíže vymezit okruh zaměstnanců, kterým bude stravování poskytnuto – např. zaměstnancům ve všech směnách, včetně zaměstnanců činných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, bývalým zaměstnancům (například důchodcům, kteří před odchodem do důchodu u zaměstnavatele pracovali) apod.