Možnosti zaměstnavatelů v oblasti kontroly práceneschopných zaměstnanců.  

Novinky v nemocenském pojištění.  

Novela zákona o důchodovém pojištění.  

Informativní důchodová aplikace v dotazech a odpovědích.  

Možnosti zaměstnavatelů v oblasti kontroly práceneschopných zaměstnanců.

6.1.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer

Zaměstnavatel může kontrolovat, zda se zaměstnanec zdržuje v místě pobytu a zda dodržuje dobu a rozsah povolených vycházek.

Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práceneschopným, dodržuje v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dočasně práceneschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost stanovenou zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek.

Režimem dočasně práce neschopného zaměstnance se rozumí stanovení léčebného režimu ošetřujícím lékařem, tj. povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat povolené vycházky, jestliže je léčebný režim nevylučuje. Práceneschopný zaměstnanec může požádat ale též o povolení změny místa pobytu v době své pracovní neschopnosti, jestliže tuto změnu stanovený léčebný režim a zdravotní stav nevylučuje. Změna místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti na dobu delší než 3 kalendářní dny je možná pouze se souhlasem ošetřujícího lékaře a okresní správy sociálního zabezpečení (Pražské správy sociálního zabezpečení). Ke změně místa pobytu do ciziny je nutný předchozí písemný souhlas České správy sociálního zabezpečení. V prvních 14 kalendářních dnech je pojištěnec povinen oznámit změnu přímo svému zaměstnavateli.

Zaměstnavatel je oprávněn v období, kdy je povinen zaměstnanci poskytovat náhradu mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti, provádět jeho kontrolu, zda dodržuje povinnost vyplývající z režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, a to zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek.

Zaměstnavatel je povinen v případě zjištění porušení povinnosti uvedeném výše vyhotovit o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu. Stejnopis tohoto záznamu je zaměstnavatel povinen doručit dotyčnému zaměstnanci do vlastních rukou (§ 334 odst. 1 zákoníku práce), okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu zaměstnance a ošetřujícímu lékaři dočasně práce neschopného zaměstnance.

Zaměstnavatel může požádat ošetřujícího lékaře, který stanovil zaměstnanci režim dočasně práceneschopného pojištěnce, o sdělení tohoto režimu v rozsahu, který je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat, a o zhodnocení zaměstnavatelem zjištěných případů porušení tohoto režimu. Zaměstnanec musí umožnit zaměstnavateli kontrolu dodržování výše uvedených povinností. Poruší-li zaměstnanec v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti tyto povinnosti, které jsou součástí režimu dočasně práceneschopného pojištěnce, může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy nebo platu snížit nebo neposkytnout. Postih lze uplatnit nejen ode dne, v němž k porušení povinností došlo nebo kdy je zaměstnavatel zjistil nebo se o něm dověděl, ale též například za celé období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, tedy i zpětně.

Kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce zaměstnavatel provádět sám nemusí, neboť zákon o nemocenském pojištění v § 65 odst. 2 písm. a) zákona o nemocenském pojištění mu umožňuje u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení podat podnět ke kontrole důvodnosti trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, zda pojištěnec dodržuje režim, a tento orgán je povinen do 7 dnů od obdržení žádosti kontrolu provést a o jejím výsledku žadatele neprodleně informovat.

Zaměstnanec podle zákona o nemocenském pojištění nemá ale s ohledem na ústavní ochranu obydlí povinnost vpustit zástupce zaměstnavatele do svého bytu nebo domu, je však ze zákona povinen poskytnout kontrolujícímu nezbytnou součinnost k provedení kontroly.

---

Novinky v nemocenském pojištění.

16.12.2022, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

S účinností od 1. 12. 2022 a od 1. 1. 2023 dochází ke změnám v oblasti nemocenského pojištění.

Účinnost od 1. ledna 2023

Změna výpočtu nemocenské

Redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu, který slouží pro výpočet výše dávek nemocenského pojištění, se pro rok 2023 zvyšují takto:

• první redukční hranice na 1 345 Kč,
• druhá redukční hranice na 2 017 Kč,
• třetí redukční hranice na 4 033 Kč

Zvyšuje se rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění z 3 500 Kč na 4 000 Kč.

Účinnost od 1. prosince 2022

Nárok na otcovskou poporodní péči při úmrtí dítěte

Nárok na otcovskou poporodní péči se nově týká otců, jejichž dítě se narodí mrtvé nebo zemře v období 6 týdnů ode dne narození. Novinka má umožnit oběma rodičům, které postihla takto závažná událost, vyrovnávat se společně s touto ztrátou. Matka má v případě úmrtí dítěte nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Psychický stav zpravidla neumožňuje řádný výkon zaměstnání, a proto je důležité zajistit i otci možnost pracovního volna s náhradou ucházejícího příjmu ze zaměstnání.

Plná elektronizace karantény

Zaměstnavatelé již nebudou přijímat tiskopis „Potvrzení o nařízení karantény“ a předávat jej příslušné OSSZ. Postup při uplatňování nároku na nemocenskou z důvodu nařízené karantény bude shodný, jako je v současnosti při uplatňování nároku na nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti. V zásadě dochází k legalizaci již uplatňovaných postupů zavedených v době pandemie.

---

Novela zákona o důchodovém pojištění.

14.12.2022, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Sněmovna schválila novelu zákona o důchodovém pojištění, kterou jí s pozměňovacím návrhem vrátil na začátku prosince Senát.

Nově budou mít možnost jít až o 5 let dříve do penze jak pracovníci záchranné služby, tak i členové jednotek podnikových hasičských záchranných sborů. Součástí schváleného zákona je také snížení starobních důchodů komunistickým prominentům, kteří působili před rokem 1989 ve vysokých politických funcích.

Nižší důchodový věk pro zdravotnické záchranáře

Odejít dříve do důchodu bude mít možnost více než 6 000 záchranářů a dalších zhruba tři tisíce členů jednotek profesionálních podnikových hasičských sborů. „Jejich práce je neobyčejně náročná a vyžaduje bezchybný zdravotní stav. Dřívější odchod do důchodu je v těchto případech určitě namístě,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Konkrétně půjde o členy výjezdových skupin a řidiče záchranky, operátory zdravotnického operačního střediska a horských záchranářů. Přidají se k nim i členové jednotek podnikových hasičských sborů. Dřívější nárok na starobní důchod je vázán na zvýšené pojistné placené zaměstnavateli za dobu výkonu této práce. Ostatní zaměstnanci, kteří tyto výhody nemají, tak nebudou na snížený důchodový věk vybrané skupiny doplácet.

Krácení důchodů komunistických funkcionářů

Lidí, kteří působili před rokem 1989 ve vysokých politických funkcích, se podle návrhu MPSV bude týkat snížení důchodů. Jde o vyrovnání se s totalitní minulostí, stejně tak jako tomu bylo v jiných evropských zemích.

Starobní důchody se budou krátit paušální částkou 300 korun za každý započatý rok, kdy dotyčný zastával post vysokého funkcionáře. Snížení důchodu se poprvé promítne do splátky jejich důchodů v březnu 2024.

Výchovné i u invalidních a vdovských důchodů

Příspěvek za vychované dítě (tzv. výchovné) náleží tomu z rodičů, který se převážně věnoval výchově dítěte. Reaguje především na skutečnost, že ženy mají dlouhodobě výrazně nižší důchody než muži. Vypočítávají se totiž z nižších platů, protože část kariéry obětovaly dětem. Tuto nerovnost z části kompenzuje tzv. výchovné, které činí 500 korun měsíčně za každé vychované dítě. „Výchovné je pro mě prioritou. Bez potomků společnost nemá budoucnost, a proto se roky strávené výchovou dětí konečně docení i prostřednictvím penze,“ dodal ministr Marian Jurečka.

Výchovné mohou od příštího roku dostávat i lidé, kteří vstoupili do starobní penze z invalidního důchodu, ale nesplnili podmínku potřebné doby pojištění. Nedojde rovněž ke krácení výchovného při souběhu starobního důchodu s vdovským nebo vdoveckým důchodem.

---

Informativní důchodová aplikace v dotazech a odpovědích.

11.1.2023, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Jak funguje informativní důchodová aplikace a k čemu slouží?

Co je hlavním cílem služby Informativní důchodová aplikace –  IDA? (Resp. proč mám službu IDA používat?)

IDA je nová služba ePortálu ČSSZ, která poskytne odpovědi na základní otázky snad každého z nás: zda budu mít nárok na starobní důchod, odkdy a jak vysoký by mohl být. Zároveň odpoví i na otázku, co ještě musím splnit pro nárok na starobní důchod, tj. zejména kolik let mi chybí k dosažení důchodového věku nebo pro získání potřebné doby pojištění. K zodpovězení všech těchto otázek využívá IDA údajů o dobách pojištění a vyměřovacích základech (včetně vyloučených dob) uložených v evidenci ČSSZ. Vyloučená doba je tzv. sociální událost bez výdělku, např. doba dočasné pracovní neschopnosti, doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, doba péče o dítě do 4 let věku nebo péče o závislou osobu aj. Účelem je, aby se ekonomicky aktivní generace do budoucnosti zajistily a nespoléhaly pouze na stát, resp. na starobní důchod. Služba IDA nabádá k ekonomickému jednání. Je to taková důchodová kalkulačka pro každého.

Jak se mohu ke službě IDA přihlásit/zaregistrovat?

Jak službu jednoduše použít, se dozvíte na ePortálu ČSSZ. Pro využití online služeb ePortálu ČSSZ je třeba se přihlásit. Identifikace přihlášením zaručuje, že konkrétní osobě jsou přístupné konkrétní služby s jejími osobními údaji. (Práce s tiskopisy nevyžaduje přihlášení do ePortálu ČSSZ.) Přihlášení prostřednictvím eIdentity je určeno pro fyzické osoby. Pro úspěšné ověření je nutné zadat souhlas s poskytnutím následujících údajů: příjmení, jméno, datum narození, místo narození. Vyberete si způsob přihlášení. Doporučujeme eIdentitu. Přihlášení je možné také přes datovou schránku.

Je používání služby IDA bezpečné (v systému jsou nahrány osobní údaje)?

Používání služby IDA je bezpečné. Služba IDA se spouští v prostředí ePortálu ČSSZ. Protože pracuje s osobními údaji pojištěnců, je přístupná pouze těm lidem, kteří disponují tzv. elektronickou identitou. Ta obecně zaručuje, že v prostředí internetu dojde ke ztotožnění občana bez jeho osobní přítomnosti na úřadě. Ztotožnění sama ČSSZ neprovádí, ale využívá Národní bod pro identifikaci a autentizaci, který nabízí poměrně širokou škálu možností, jak se v elektronickém světě identifikovat. Využít lze např. bankovní identitu, kdy jsou pro přihlášení na ePortál použity přihlašovací údaje do internetového bankovnictví, stejně jako by se občan přihlašoval do své banky.

Jaké nové údaje mi služba IDA poskytne?

Jedinečnost nové služby IDA spočívá především v zodpovězení základních otázek uživatele služby, tj. zda jsou v jeho informativním osobním listu důchodového pojištění evidovány všechny informace o pojištění. Služba umožňuje i vložení vybraných náhradních dob pojištění či dob zaměstnání nebo výkonu samostatné výdělečné činnosti, které ČSSZ dosud nemá ve své evidenci. Pojištěncem doplněné informace jsou však využity pouze jednorázově pro zadanou službu a nejsou ukládány v evidenci ČSSZ. Cílem je ukázat informaci o celkové době pojištění a odhad výše starobního důchodu maximálně reálně.

Od kolika let je možné službu IDA využívat?

Služba IDA je určena všem pojištěncům od 19 let, resp. po získání alespoň jednoho roku důchodového pojištění. Především je však určena pojištěncům v produktivním věku, tj. 30 a více let. Uvádí služba IDA údaj o možném odchodu do předčasného důchodu? Aplikace vypočte důchodový věk s ohledem na pohlaví a v případě ženy s ohledem na počet vychovaných dětí. Neuvádí datum, kdy může jít pojištěnec do předčasného starobního důchodu, ani k jakému datu získal potřebnou dobu pojištění. Nárok na starobní důchod nevzniká pouze splněním jedné ze dvou zákonem stanovených podmínek, ale až splněním obou podmínek. Pokud někdo získá 35 let pojištění ve svých 55 letech, i tak mu nárok na starobní důchod vznikne až dosažením jeho důchodového věku.

Proč se musí v Informativní důchodové aplikaci vyplňovat údaje o dětech, když jinak všechny údaje systém má?

Údaj o počtu vychovaných dětí je jedním z údajů, které ČSSZ obvykle ve své evidenci nemá. Takovou „chybějící“ dobou je též doba učení či studia na střední nebo vysoké škole a u mužů doba vojenské či civilní služby. Informaci o počtu vychovaných dětí vyplní pouze ženy (automaticky je přednastavena hodnota 0), v případě mužů je výpočet proveden ihned. Uvedený údaj je podstatný jak pro určení ženina důchodového věku, tak pro hodnocení doby péče o dítě do 4 let věku jako doby důchodového pojištění.

Započítává se doba studia do potřebné doby pojištění pro odchod do starobního důchodu? A má studium vliv na výši starobního důchodu?

Hraje roli, v jakém roce jsem školu studoval? Studium před rokem 2010 se považuje většinou za tzv. náhradní dobu pojištění. To znamená, že za tuto dobu sice není nikým placeno sociální pojištění, ale přesto se tato doba bere v potaz pro nárok na starobní důchod i při jeho výpočtu. Je však velmi důležité, v jaké době studium probíhalo. Studenti po 31. prosinci 2009 podle současné právní úpravy své studium jako náhradní dobu pojištění hodnoceno mít nebudou. Studium před rokem 2010 není nicméně hodnoceno vždy v plném rozsahu, po 18. roce věku pojištěnce lze hodnotit jako náhradní dobu pojištění maximálně 6 let takového studia.

Jsou v evidenci ČSSZ, resp. ve službě IDA, obsaženy i údaje z posledního roku pojištění?

Ve většině případů jsou v evidenci ČSSZ všechny údaje o dobách zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti. V případě, kdy údaje z posledního roku pojištění chybí, umožní služba IDA pojištěnci si je vložit, a to o posledních 2 letech pojištění, tj. o zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti. Vzhledem k tomu, že výše zmíněné údaje mají vliv na splnění podmínky nároku na starobní důchod a jeho výši, je nutné si je do služby IDA samostatně vložit, aby byl odhad výše starobního důchodu proveden přesněji. Jiné doby pojištění však není možné vkládat. Pokud nejsou nějaké další údaje z minulých zaměstnání obsaženy ve službě IDA (tzn. nejsou v evidenci ČSSZ), doporučujeme obrátit se na místně příslušnou OSSZ pro poskytnutí rady, jak chybějící doby do evidence ČSSZ doložit a na základě jakých podkladů.

Za jakých předpokladů je možné dosáhnout na částku, která se teď v aplikaci zobrazuje? Jaké parametry vstupují do výpočtu měsíčního důchodu?

Jde o současnou, nebo budoucí hodnotu peněz? Výpočet odhadu starobního důchodu je proveden v aktuálním roce používání této služby, a to s ohledem na parametry výpočtu důchodu v tomto roce. Pokud tedy použijete službu IDA v roce 2021, je proveden odhad výpočtu důchodu pro rok 2021. Při výpočtu se vychází z předpokladu, že až do dosažení důchodového věku bude pojištěnec pracovat/vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, odhad výše důchodu pak nezohledňuje budoucí výdělky nebo vyloučené doby. V případě, kdy bude pojištěnec používat službu IDA v pravidelných ročních intervalech, bude se měnit i hodnota odhadu výše starobního důchodu, a to právě s ohledem na výdělky, kterých před jeho prováděním dosáhl.

Vzhledem k právní úpravě důchodového pojištění lze nicméně ve většině případů garantovat, že tato odhadovaná výše starobního důchodu bude minimální hodnotou, kterou bude pojištěnec v budoucnu pobírat. Jak bude služba IDA reflektovat vývoj inflace a změny dalších faktorů? A jak bude reagovat na důchodové reformy, které se připravují?

Služba IDA pracuje vždy s aktuálně platnými parametry určenými pro výpočet starobního důchodu pro rok, kdy se pojištěnec na službu dívá. Odhad výše důchodu je proveden zjednodušeně řečeno tak, že tzv. výpočtový základ čili částka odvíjející se od dosahovaných příjmů vychází z údajů obsažených v evidenci ČSSZ, případně doplněných pojištěncem za poslední dva roky zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti. V rámci těchto podkladů se počítá jak s dobou pojištění, tak s dosahovanými výdělky (vyměřovacími základy) a vyloučenou dobou. K celkové době pojištění získané pojištěncem k datu použití služby se přičtou roky, které mu zbývají do dosažení důchodového věku, a výsledkem je tak částka důchodu ve výši, jako by všechny podmínky pro nárok na důchod pojištěnec splnil ke dni užití služby. U dopočtené doby se přitom vychází z předpokladu, že se bude v budoucnu jednat o dobu důchodového pojištění.

Jaké další služby kromě služby IDA ePortál ČSSZ nabízí?

Po přihlášení do ePortálu lze vyplnit a odeslat ČSSZ tiskopisy, požádat o informativní osobní list důchodového pojištění apod. Můžete využívat všech služeb ePortálu, např. provádět výpočet starobního důchodu, pokud jste v předdůchodovém věku. Přihlášený pojištěnec si může zkontrolovat, zda jej zaměstnavatel přihlásil k nemocenskému pojištění, získat přehled svých dočasných pracovních neschopností apod. Výhodou přihlášení do ePortálu ČSSZ je nejen přímé odeslání vyplněných tiskopisů ČSSZ (nemusíte tedy tiskopis tisknout, podepisovat a odeslat či odnést na ČSSZ/OSSZ), ale také skutečnost, že se v daných tiskopisech/formulářích automaticky předvyplní vaše údaje. Zároveň v případě důchodových služeb jsou předvyplněny informace o dobách pojištění, dosažených výdělcích a počtu vyloučených dob, které má ČSSZ v evidenci.