EPRÁVO – informace nejen pro podnikatele.

 13. 6. 2022

Elektronická (r)evoluce v pracovním právu?  

Zákon o elektronizaci zdravotnictví.  

Je nutné organizační změny číslovat?  

Co je kontokorent pro podnikatele, kdy vám pomůže a kdy může uškodit?  

 

Elektronická (r)evoluce v pracovním právu?

Lze uzavřít platně dohodu o ukončení pracovního poměru e-mailem? Nejvyšší soud v recentním rozhodnutí (21 Cdo 2061/2021) řešil dosud neřešenou právní otázku, zdali může dojít k dohodě zaměstnance a zaměstnavatele, jednajících distančně, v případě, kdy při doručování písemností, obsahujících nabídku dohody (ofertu) a její přijetí (akceptaci), nebyly dodrženy zákonné podmínky pro doručování písemností upravené v ustanovení
§ 334 až § 337 zákoníku práce.

Skutkový stav: Mezi účastníky byla uzavřena pracovní smlouva na dobu určitou, kdy zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Účastníci následně jednali o uzavření dohody o narovnání, neboť zaměstnanec s výpovědí nesouhlasil a trval na dalším zaměstnávání.

Zaměstnavatel zaslal zaměstnanci jako přílohu e-mailové zprávy scan dohody o narovnání, podepsané mj. předsedou představenstva, právní zástupkyně zaměstnance následně zaslala zaměstnavateli e-mailovou zprávu – potvrzení o tom, že dohoda byla zaměstnancem akceptována a podepsána.

Obsahem dohody o narovnání bylo konstatování spornosti platnosti výpovědi, odvolání této výpovědi ze strany zaměstnavatele, souhlas zaměstnance s tímto odvoláním, uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru k určitému dni a závazek zaměstnavatele k úhradě odstupného.

Zaměstnavatel ve sporu se zaměstnancem o úhradu odstupného namítal mj. neplatnost dohody o narovnání s tím, že dohoda nebyla zaměstnanci doručena řádně do vlastních rukou podle
§ 334 zákoníku práce a nebyl zvolen ani postup při doručování podle § 335 zákoníku práce.

Právní závěry Nejvyššího soudu:

1) Zákoník práce postrádá komplexní úpravu právních jednání. Zákoník práce tak neupravuje postup při uzavírání pracovněprávních smluv (dohod). Na uzavření těchto smluv (dohod), a tedy i na uzavření dohody o odstupném, je proto třeba použít občanský zákoník.

2) Zvláštní úprava doručování písemností v pracovněprávních vztazích, provedená v hlavě XIV, části třinácté zákoníku práce, nemá zásadní význam pro posouzení předpokladů vzniku dvoustranného právního jednání (dohody); smyslem právní úpravy doručování písemností zaměstnanci je, aby se písemnost skutečně dostala do dispozice zaměstnance.

3) Byť tedy právní úprava spojuje s porušením pravidel pro doručování písemností, obsažených v ustanovení § 334 až §336 zák. práce, neexistenci takového právního jednání (v písemnosti obsaženého), neznamená to, že dvoustranné právní jednání by nemohlo vzniknout (nastat) jiným, zákonem předpokládaným způsobem.

4) Na postup při uzavírání pracovněprávních smluv se tak užijí pravidla obsažená v občanském zákoníků, zejména potom ustanovení části první, hlavy V., § 545 a násl. a části čtvrté, hlavy I., § 1721 a násl.

5) Závěr odvolacího soudu, že došlo k platně uzavřené dohodě o narovnání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem v režimu § 562 odst. 1 občanského zákona je tak správný.

Slovo na konec:

Předmětné rozhodnutí Nejvyššího soudu je krokem správným směrem a odpovídá současným trendům v oblasti elektronizace právního jednání.

Jeho závěry lze nepochybně vztáhnout také kupř. na úpravu týkající se vzniku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tedy na e-mailovou výměnu nascanovaných vlastnoručně podepsaných listin (pracovní smlouvy, dohody o provedené práci či dohody o pracovní činnosti).

Pokud jde o jednostranná právní jednání adresovaná zaměstnanci, nelze vyloučit, že v těchto případech by Nejvyšší soud naopak trval na dodržení zákonných podmínek doručování písemností  upravených v ustanovení § 334 až § 337 zákoníku práce.

JUDr. Vladimír Janošek,
advokát

trvale spolupracující s

Plzeňská 3350/18
150 00  Praha 5 – Smíchov

Tel.:    +420 731 773 563
e-mail:    janosek@arws.cz

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

JUDr. Vladimír Janošek (ARROWS)

11.05.2022


Zákon o elektronizaci zdravotnictví.

Elektronizace zdravotnictví je cestou ke zrychlení a zefektivnění procesů ve zdravotnictví a zlepšení kvality a dostupnosti lékařské péče. Některé prvky zavádějící elektronické zdravotnictví již v české právní úpravě nalezneme, právní úprava je však roztříštěná. Za účelem nastavení základních pravidel a standardů pro fungování elektronického zdravotnictví, jakož i zřízení základních prvků jeho infrastruktury, byl přijat nový zákon č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví.

Dosavadní prvky elektronizace zdravotnictví

Český právní řád zná systém eRecept, upravený zákonem o léčivech. Systém eRecept představuje centrální úložiště elektronických receptů a s účinností k 1. 1. 2022 také centrální úložiště záznamů o očkování. Ve zkratce lze říci, že systém eRecept umožňuje oprávněným osobám nahlížení do lékového záznamu pacienta, který obsahuje údaje o předepsaných a vydaných léčivých přípravcích a umožňuje nahlížet na údaje o provedeném očkování u konkrétního pacienta. Dalším prvkem zavádějícím elektronické zdravotnictví je v oblasti nemocenského pojištění eNeschopenka, která představuje lékařem elektronicky vystavené hlášení pracovní neschopnosti. Legislativně ukotvený je také tzv. pacientský souhrn, upravený v zákoně o zdravotních službách. Jedná se o elektronický soubor údajů o pacientovi, který je určen především pro potřebu sdílení informací s poskytovateli zdravotních služeb v jiném státu Evropské unie prostřednictvím Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví. Zpracování pacientského souhrnu je dobrovolné a je tedy na uvážení poskytovatele, zda bude pacientský souhrn zpracovávat či nikoli.

Zákon o elektronizaci zdravotnictví

Nový zákon č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví, přináší ucelený právní rámec pro základní infrastrukturu elektronizace zdravotnictví a definuje role a odpovědnost subjektů v systému elektronického zdravotnictví. Nová právní úprava má dělenou účinnost s tím, že první část zákona nabyla účinnosti 1. 1. 2022, další části nabydou účinnosti v průběhu let 2023 a 2024 a v plném znění by pak měl zákon nabýt účinnosti 1. 1. 2026.

Zákon představuje první fázi elektronizace zdravotnictví. Definuje pojem elektronické zdravotnictví, který zahrnuje mimo jiné centrální infrastrukturu, kterou je tzv. integrované datové rozhraní. Zákon nejde cestou vytvoření nového centrálního uložiště údajů, nýbrž cestou vytvoření datového rozhraní, přes které budou bezpečným a státem garantovaným způsobem sdílena data mezi zúčastněnými stranami. Vybudování integrovaného datového rozhraní má zajistit jednotný přístup ke službám elektronického zdravotnictví a představuje základ pro sdílení informací mezi poskytovateli zdravotních služeb, pacienty a pojišťovnami. Sdílení a předávání zdravotnické dokumentace mezi poskytovateli zdravotních služeb je v zákoně zakotveno prostřednictvím služby výměnné sítě. Pacienti budou mít přes Portál elektronického zdravotnictví přístup k tomu, jaké informace jsou o nich v registrech vedeny.

Součástí integrovaného datového rozhraní budou tzv. kmenové registry – registr pacientů, registr poskytovatelů a registr zdravotnických pracovníků. Vedení a propojení kmenových registrů má za cíl zajistit přehlednost a snadnou využitelnost údajů v nich uvedených.

Zákon dále zavádí a definuje identifikátor pacienta, který má nahradit ve zdravotnictví používaná rodná čísla a identifikátor zdravotnického pracovníka, jako jedinečné identifikátory osob v elektronickém zdravotnictví. Stěžejní část zákona zakotvující integrované datové rozhraní a identifikátory osob nabyde účinnosti 1. 1. 2023.

V zákoně jsou rovněž definovány standardy elektronického zdravotnictví, jejichž vydávání je svěřeno Ministerstvu zdravotnictví. Povinnost jejich dodržování se uplatní od 1. 1. 2026.

Povinnosti poskytovatelů zdravotních služeb

Byť důvodová zpráva k zákonu uvádí, že elektronizace zdravotnictví bude probíhat na principu dobrovolnosti (to ať z pohledu poskytovatele, tj. dobrovolnost implementace a využívání elektronického zdravotnictví, tak z pohledu pacienta, tj. nezbytný souhlas pacienta s nakládáním s jeho údaji), zákon přesto stanovuje jisté povinnosti pro poskytovatele zdravotních služeb a jejich nedodržení je klasifikováno jako přestupek a je spojeno se sankcí.

Poskytovatelé zdravotních služeb budou od 1. 1. 2023 povinni zapisovat údaje v rozsahu stanoveném zákonem do kmenových registrů, které za tímto účelem ke shodnému datu zřídí Ministerstvo zdravotnictví. Pro zajištění ochrany osobních údajů zavádí zákon s účinností
k 1. 7. 2023 povinnost všech osob oprávněných využívat integrované datové rozhraní, včetně poskytovatelů zdravotních služeb, zajistit kompatibilitu vlastních informačních systémů s integrovaným datovým rozhraním. Poskytovatelé zdravotních služeb budou povinni zajistit postupný přechod od rodného čísla k nově zavedeným identifikátorům a využívat a řídit se údaji z kmenových registrů s účinností k 1. 1. 2024. Od 1. 1. 2026 budou poskytovatelé zdravotních služeb povinni dodržovat standardy elektronického zdravotnictví vydané Ministerstvem zdravotnictví.

Navazující kroky v rámci elektronizace zdravotnictví

Zákon připravuje zázemí pro elektronizaci procesů ve zdravotnictví se zřetelem k tomu, aby elektronická cesta byla tou primární a nahrazovala listinné agendy. Stávající procesy ve zdravotnictví nejsou zákonem měněny, samotné ukotvení vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě je ponecháno ve stávající úpravě zejména v zákoně o zdravotních službách.

Další fází elektronizace zdravotnictví by mělo být zavedení indexu zdravotnické dokumentace jako informačního systému popisujícího základní typologii existující zdravotnické dokumentace a sdružující metadata o dokumentaci (nikoli však informace ze samotného obsahu zdravotní dokumentace). Jako další krok by mělo navazovat zakotvení záznamu, který by obsahoval základní set život zachraňujících údajů uložených v centrální databázi.

Základ pro mezinárodní spolupráci

Zákon rovněž představuje krok směrem k umožnění budoucí mezinárodní spolupráce v oblasti zdravotnictví. Jednou z priorit Evropské komise je vytvoření tzv. Evropského prostoru pro zdravotní údaje (European helth data space “EHDS“). Komise se za tímto účelem chystá v polovině roku 2022 přijmout legislativní návrh. Společný evropský prostor pro zdravotní údaje by měl usnadnit výměnu různých druhů zdravotních údajů (např. elektronických zdravotních záznamů, údajů z registrů pacientů atp.) a přístup k nim, a to nejen k podpoře poskytování zdravotní péče.

Monika Mašková,
partnerka PRK Partners

Kristýna Kupcová,
koncipientka PRK Partners

PRK Partners s.r.o. advokátní kancelář

Jáchymova 2

110 00 Praha 1

Tel.:    +420 221 430 111

Fax:    +420 224 235 450

e-mail:    prague@prkpartners.com

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

Monika Mašková, Kristýna Kupcová (PRK Partners)

17.05.2022


Je nutné organizační změny číslovat?

Pod touto poněkud zvláštní otázkou se skrývá příspěvek k věčnému tématu organizačních změn a jejich dopadů do pracovněprávních vztahů. V jednom ze svých letošních rozhodnutí se Nejvyšší soud[1] zabýval otázkou, jakým způsobem musí zaměstnavatel v souladu se zákoníkem práce skutkově vymezit důvod výpovědi z organizačních důvodů.

Okolnosti posuzovaného případu

Zaměstnanci, který byl zaměstnán jako technik péče o hmotný majetek, doručil zaměstnavatel výpověď tohoto znění: „Na základě rozhodnutí vedení akciové společnosti v souvislosti s racionalizačními opatřeními došlo k organizační změně, v důsledku které jste se stal pro akciovou společnost nadbytečným. Z tohoto důvodu s Vámi rozvazujeme pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. c) zákoníku práce.“

Zaměstnanec podal žalobu na neplatnost uvedené výpovědi a tvrdil mj. to, že jeho zaměstnavatel žádné rozhodnutí o organizační změně nepřijal, že ve výpovědi organizační změnu nespecifikoval a že nikdy nedošlo k seznámení zaměstnance s rozhodnutím o organizační změně, která měla vést k jeho nadbytečnosti.

Zaměstnavatel se vyjádřil v tom smyslu, že vzhledem ke špatným hospodářským výsledkům a špatnému výhledu do budoucna byl nucen organizační změnou snížit počet zaměstnanců. Uvedl číslo i datum organizační změny a dodal, že podle jeho názoru má výpověď všechny zákonné náležitosti, neboť zřetelně zmiňuje přijetí racionalizačního opatření, což si nelze vysvětlovat jinak než tak, že byl nucen snížit počet zaměstnanců, a to na základě rozhodnutí o organizační změně, na které je ve výpovědi „explicitně odkázáno“.

Okresní soud v Ústí nad Labem žalobu zamítl a vyjádřil názor, že nelze dovodit neurčitost či nesrozumitelnost výpovědi, protože z jejího obsahu vyplývá její důvod – organizační změny, které zaměstnavatel přijal, tedy důvod podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Dále uvedl, že rozhodnutí o organizační změně bylo přijato písemně a doplnil číslo rozhodnutí i datum jeho přijetí podle vyjádření zaměstnavatele. A dodal, že zaměstnanec byl s organizační změnou seznámen nejen ve výpovědi, ale i před jejím předáním, neboť to bylo prokázáno výpovědí svědka.[2]

Podle Krajského soudu v Ústí nad Labem ovšem byla výpověď neplatná. Soud stručně uvedl, že se ztotožňuje se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně. Dále však konstatoval, že výpověď není určitá, protože v ní schází konkrétní skutkové vymezení výpovědního důvodu, když chybí údaj o tom, o jakou konkrétní organizační změnu se jedná či údaj o tom, že se výpověď týká zrušení pracovního místa žalujícího zaměstnance. Vyjádřil názor, že z hlediska určitosti výpovědi bylo na místě minimálně číselné označení příslušné organizační změny, případně uvedení toho, že se změna týká zrušení místa „technik péče o hmotný majetek“. Pouze to by podle soudu zabránilo pochybnostem o důvodu rozvázání pracovního poměru. Konečně dodal, že z dokazování neplyne, že byl zaměstnanec s organizační změnou seznámen před předáním výpovědi, neboť si svědek nebyl jistý ani tím, kdy zaměstnance o organizační změně a jejím obsahu informoval.[3]

… a Nejvyšší soud

Věc se tak dostala k Nejvyššímu soudu a ten dospěl k závěru, že dovolání žalovaného zaměstnavatele je opodstatněné. Nejprve mj. připomněl, že pro neurčitost nebo nesrozumitelnost výpovědního důvodu je výpověď neplatná jen tehdy, jestliže by se nedalo ani výkladem projevu vůle zjistit, proč byla výpověď zaměstnanci dána.[4] Následně pak výslovně konstatoval, že organizační změna nemusí být ve výpovědi vyjádřena číselným či jiným podobným označením, jak uvedl odvolací soud. Podstatné je, aby zaměstnanci bylo zřejmé, v čem spočívala organizační změna, v jejímž důsledku se stal nadbytečným.

V posuzovaném případě bylo podle Nejvyššího soudu z výpovědi jasné nejen to, z jakého z důvodů podle § 52 zákoníku práce byla výpověď dána, ale i v čem byl důvod k výpovědi spatřován. Vymezení bylo nedostatečně určité pouze v tom, že nešlo dovodit, v důsledku jaké konkrétní organizační změny se stal zaměstnanec nadbytečným; to však v daném případě nevedlo k nemožnosti zjištění obsahu projevu vůle výkladem (zejména dle § 555 a § 556 občanského zákoníku).[5]

Závěr

Popsané rozhodnutí Nejvyššího soudu tedy jasně uzavírá, že neplatnost výpovědi z organizačních důvodů nezpůsobí absence číselného či jiného podobného označení organizační změny (v posuzovaném případě nebylo ve výpovědi uvedeno ani datum jejího přijetí). Na druhou stranu však soud jasně vyjádřil, že zaměstnanci musí být zřejmé, v čem spočívala organizační změna vedoucí k jeho nadbytečnosti. Zaměstnavatelé by tedy měli počítat s tím, že mohou být postaveni před nutnost tuto zřejmost doložit, a přizpůsobit tomu plány svého postupu při realizaci organizační změny.

JUDr. Tomáš Mls,
advokát

Aegis Law, advokátní kancelář, s.r.o.

Jungmannova 26/15
110 00 Praha 1

Tel:   +420 777 577 562
Email: office@aegislaw.cz

[1] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.1.2022, sp. zn. 21 Cdo 3156/2021

[2] Svědek vypověděl, že „kolem 25. 11. 2015“ mluvil se zaměstnancem a oznámil mu, že došlo k organizační změně, kterou bylo jeho místo zrušeno.

[3] To odvolací soud uvedl přesto, že předtím označil skutková zjištění prvostupňového soudu za správná.

[4] Viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 1996 sp. zn. 3 Cdon 946/96, uveřejněný pod č. 29 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1997.

[5] Odvolacímu soudu pak Nejvyšší soud vytkl nesprávný procesní postup v rámci pokusu o výklad projevu vůle. Odchylka od skutkových zjištění prvostupňového soudu sice možná byla, ale jen za podmínky zopakování provedených důkazů, na nichž soud prvního stupně postavil svůj závěr (což odvolací soud neučinil – výslech svědka nezopakoval a od skutkových zjištění z výslechu se odchýlil).

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

JUDr. Tomáš Mls (Aegis Law)

13.06.2022


Co je kontokorent pro podnikatele, kdy vám pomůže a kdy může uškodit?

Kontokorent patří mezi velmi oblíbené finanční produkty. Často ho využívají fyzické osoby, ale také podnikatelé se ke kontokorentu uchylují. Kdy je kontokorent pro podnikatele vhodný a jaká jsou jeho rizika?

Co je podnikatelský kontokorent?

Podnikatelský kontokorent firmám dává možnost čerpat peníze z vlastního účtu i nad rámec vlastních prostředků.

Jedná se o tzv. debet. Podnikatelský kontokorent je v podstatě stejný jako kontokorent pro fyzické osoby. Liší se především ve svých podmínkách.

Podmínky podnikatelského kontokorentu – čím se liší od kontokorentu pro fyzické osoby?

Fyzické osoby mohou jít do debetu obvykle v rámci několika tisíc – maximálně desítek tisíc, a to obvykle na 30 dní. Firmy mohou v rámci podnikatelského kontokorentu čerpat i několik milionů se splatností 360 dnů.

Konkrétní podmínky si určují bankovní instituce individuálně, rozdíl je však v obou případech stejný – podnikatelé mohou čerpat výrazně vyšší částku s delší dobou splatnosti. Stejně jako u kontokorentu pro fyzické osoby se půjčka splácí s každou příchozí platbou na účet.

Kdy se kontokorent pro podnikatele vyplatí?

Podnikatelé po kontokorentu sahají především ve chvílích, kdy nastane zádrhel v jejich cashflow. Může se jednat například o okamžik skvělé investiční příležitosti v nevhodnou chvíli. Hodí se také v případě, kdy zákazníci pomaleji proplácí faktury a tím podnikatele ohrožují druhotnou platební neschopností.

Kontokorent se v podobných případech zdá jako ideální volba, protože jde o rychlou půjčku, kterou máte hned při ruce. I samotná žádost o podnikatelský kontokorent je snadná a většinou poměrně rychle schválená. Ale se všemi výhodami kontokorentu se samozřejmě pojí i jistá rizika.

Rizika a alternativy podnikatelského kontokorentu

Čerpání kontokorentu je flexibilní, tím však flexibilita tohoto úvěru končí. Chcete odložit splátku? Nebo snad půjčku prodloužit? S kontokorentem máte smůlu. Pokud částku nesplatíte včas, čeká vás vysoké penále a banky u podnikatelského kontokorentu skutečně neumožňují s dobou splatnosti pohnout.

Pokud chcete riziku vysokého penále předejít, můžete zkusit sáhnout do vlastních zdrojů. Vhodnou možností je například financování faktur, které vám zatím zákazníci nezaplatili. Tuto možnost můžete využít také u vratek DPH nebo například dotací.

Tím si ušetříte riziko a peníze, které potřebujete, získáte téměř obratem.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

Cashbot

03.05.2022

 

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje

IČ: 25948890DIČ: CZ25948890
Zapsána: Krajským soudem v Hradci Králové, Spisová značka A 9526