MMR dokončilo poslední vlnu napojení na technologický bypass digitalizace stavebního řízení.* 

MPO podniká kroky na ochranu českých firem před dopady amerických cel.* 

Více než třetině stavebníků poklesly kvůli digitalizaci tržby.* 

MMR dokončilo poslední vlnu napojení na technologický bypass digitalizace stavebního řízení. Nasadilo ho už na 435 úřadech.

7.4.2025, Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Ministerstvo pro místní rozvoj v šesté vlně napojení na technologický bypass digitalizace stavebního řízení (DSŘ) poskytlo přihlašovací údaje a související podporu dalším 110 stavebním úřadům. Celkem ho nasadilo na 435 institucích, které používají lokální agendový systém VITA. Svůj software upravený pro napojení na bypass testuje firma VERA, která ho dodává 42 stavebním úřadům. Zbývající zhruba stovka institucí různou měrou pracuje v Informačním systému stavebního řízení (ISSŘ). Téměř 58 % respondentů průzkumu mezi uživateli ze třetí a čtvrté vlny uvedlo, že se pracnost vyřizování agendy díky bypassu snížila.

Z celkových 652 stavebních úřadů v zemi jich zhruba 500 používá lokální agendový systém VITA, který jeho dodavatel zatím jako jediný připravil pro použití s technologickým bypassem DSŘ. MMR rozhraní dosud nasadilo na 435 institucích. Tyto mají přihlášené uživatele a během posledního pracovního dne si stáhly z centrálního úložiště 3788 dokumentů. Dobrovolné zapojení zbývajících úřadů, které používají systém VITA, bude MMR zajišťovat individuálně podle potřeb úřadů. „Potíže se objevují hlavně u napojení na různě nastavené lokální spisové služby – to si vyžádalo speciální přístup dodavatele téměř ke každému jednotlivému úřadu. Zřídili jsme online skupinu, ve které mohou pokládat dotazy na připojení a používání bypassu – v 90 % případů dostanou odpověď ještě ten samý den,“ vysvětlila vrchní ředitelka sekce IT na MMR Eva Pavlíková. V případě lokálního agendového systému VERA pokračuje jeho dodavatel v testování úprav pro použití s bypassem. Tento software je v současnosti na 42 stavebních úřadech. Zbývající stovka institucí v lokálních agendových systémech nepracuje.

Ministerstvo pro místní rozvoj také vyhodnotilo průzkum mezi 160 uživateli na stavebních úřadech, které se připojily přes technologický bypass ve třetí a čtvrté vlně. Na dotazník jich reagovala necelá čtvrtina. Ze 38 respondentů jich přes 47 % uvedlo, že se pracnost vyřizování agendy díky bypassu snížila, dalších více než 10 % uvedlo významné snížení. Přes 42 % respondentů v tomto ohledu nezaznamenalo změnu. Jako dobrý hodnotilo uživatelský komfort po napojení na bypass přes 39 % respondentů, stejný podíl ho označil za standardní a více než 21 % uvedlo, že je špatný. „Chtěl bych poděkovat všem stavebním úřadům za trpělivost. Cením si jejich zpětné vazby s používáním bypassu a doporučení pro další úpravy a zlepšení. Snažíme se je zohlednit a vyjít vstříc tam, kde je to možné. Bohužel se stále jedná pouze o dočasné řešení, dokud nebudeme mít k dispozici nové systémy postavené primárně na potřebách uživatelů,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.

Technologický bypass představuje datové rozhraní propojující starší lokální systémy stavebních úřadů s novými, které byly spuštěny v červenci minulého roku. Jeho používání je dobrovolné – organizace si mohou vybrat, v jaké aplikací povedou řízení. Zároveň bude mít stát díky propojení lokálních agendových systémů s centrálním úložištěm přístup k datům ze stavebního řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj zároveň připravuje technické zadání nového řešení digitalizace stavebního řízení. To by mělo být v provozu po skončení přechodného období nejpozději od začátku roku 2028.

MPO podniká kroky na ochranu českých firem před dopady amerických cel.

4.4.2025, Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Český export do USA dosahuje necelých 200 miliard korun, přičemž nová cla mohou znamenat výrazné ztráty v desítkách miliard korun.

Praha, 3. dubna

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) aktivně reaguje na situaci spojenou s americkými cly, která se dotknou českého exportu. K již existujícím sektorovým clům na ocel, hliník a jejich deriváty, clům na automobily a k plánovaným clům na autodíly oznámil prezident Donald Trump 2. dubna zavedení tzv. recipročních cel. Prvním krokem by mělo být zavedení základního cla ve výši 10 % na veškerý dovoz do Spojených států, které vstoupí v platnost 5. dubna 2025 v 12:01 východního času (EDT). O čtyři dny později, 9. dubna 2025, se začnou uplatňovat vyšší individuální cla na země, s nimiž mají USA největší obchodní deficit. Na Evropskou unii budou nově uvalena cla ve výši 20 % na veškerý dovoz, mimo sektorů, které již mají zvláštní cla.

Evropská unie připravila první balíček protiopatření v hodnotě přes 20 miliard eur, který by měl být aktivován v polovině dubna. MPO se v rámci veřejné konzultace podílelo na jeho přípravě a ve spolupráci se sektorovými asociacemi a firmami zohlednilo také specifické české zájmy. „Obchodní vztah mezi EU a USA je největším na světě, celní války nikomu nepomohu a posilují naše společné rivaly. Že Donald Trump cla zavedl před jednáním s Evropou, proto považuji za velkou chybu,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček a dodává: „Budeme reagovat jednotně, ale uměřeně. Stále totiž věříme, že je možné dosáhnout dohody. K aktuální situaci se také v pondělí sejde mimořádná Rada ministrů EU. Na Ministerstvu průmyslu a obchodu už několik měsíců také aktivně pracujeme na tom, jak posílit expanzi českých firem na nové trhy.“

Český export do USA dosahuje necelých 200 miliard korun, přičemž nová cla mohou znamenat výrazné ztráty v desítkách miliard korun. Dopady se navíc projeví nejen na českých firmách, ale i na ekonomice dalších evropských zemí, zejména Německa, Irska a Itálie.

Silné hospodářské vazby mezi Spojenými státy a Evropskou unií, které se budovaly po desetiletí, byly vytvořeny především na základě příznivých podmínek pro obchod na obou stranách a na zájmu amerických i evropských společností je rozvíjet. „Jednoznačně odmítáme to, že jde o „reciproční“ cla, která by odrážela bariéry na evropské straně. Průměrné vzájemné celní zatížení EU a USA je srovnatelné. V obchodě se službami mají Spojené státy vůči EU výrazný přebytek. USA míří na tzv. netarifní bariéry, jejichž odstranění by v některých případech znamenalo zásah do našich vlastních pravidel,“ říká Vlček.

MPO v rámci opatření proti dopadům cel spolupracuje s Ministerstvem financí na posílení exportní podpory, zejména prostřednictvím návratných finančních nástrojů. „S ohledem na možné dopady amerických cel na českou ekonomiku aktivně hledáme způsoby, jak ještě více posílit podporu exportu a konkurenceschopnost našich firem v zahraničí,“ říká vrchní ředitel sekce EU a zahraničního obchodu David Müller s tím, že součástí podpory je také rozšíření aktivit agentury CzechTrade v USA, konkrétně otevření pobočky v San Franciscu, která se zaměří na inovativní startupy a malé a střední podniky.

Další prioritou MPO je rozšíření exportních trhů mimo USA. Česká republika se zaměřuje na dokončení dohody s Mercosurem a posílení obchodních vztahů s Asií a Blízkým východem. „Musíme diverzifikovat export a snižovat naše závislosti. Pokud by jednání s USA nevedla k dohodě, budeme hledat způsoby, jak pomoci jinde, například prostřednictvím zvýšené podpory exportu do Asie, Latinské Ameriky, ale i tradičních trhů jako Kanady, Mexika a dalších zemí,“ uzavírá Vlček.

Příští týden bude situaci řešit mimořádná Rada ministrů odpovědných za obchod v Lucemburku, kde Českou republiku zastoupí náměstek ministra Štěpán Hofman. O výsledcích jednání a dalších krocích na podporu českých exportérů bude MPO průběžně informovat.

Podle dostupných dat dosáhl vývoz zboží z České republiky do USA v loňském roce 186 miliard korun a dovoz z USA do Česka činil 149 miliard korun. Existují přitom jak české, tak americké statistiky zahraničního obchodu, které se mohou lišit – ať už kvůli metodice, načasování nebo započítání reexportů přes třetí země. Nejvíce vypovídající je použití kombinace obou zdrojů. U vývozu zboží z Česka lze tedy vycházet z dat americké US International Trade Commission, která eviduje, co reálně dorazilo na americký trh (včetně reexportů), a u dovozu do Česka pak vycházet z údajů českých celních statistik. Tento postup nejlépe odpovídá skutečnému toku zboží a služeb mezi oběma zeměmi.

Průzkum: Více než třetině stavebníků poklesly kvůli digitalizaci tržby.

16.4.2025, Zdroj: ČTK

Více než třetině stavebních firem poklesly kvůli nedostatečně funkční digitalizaci stavebního řízení tržby, a to v průměru o 18 procent. Objem zakázek pak kvůli ní klesl 38 procentům stavebníků průměrně o 19 procent. Zhruba dvě třetiny stavebních firem naopak dopad digitalizace nepocítily, negativně však ovlivnila výběrové řízení podle 54 procent firem. Vyplývá to z aktuálního průzkumu analytické společnosti CEEC Research, které se zúčastnilo 128 stavebních společností. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) se na dnešní konferenci „Setkání lídrů developmentu 2025“, na kterém byl průzkum prezentován, za nedostatečně fungující digitalizaci za politiky omluvil.

Hlavní problémy s digitalizací podle firem souvisely s technickými nedostatky systému, administrativními komplikacemi nebo zpomalením schvalovacích procesů, což vedlo k opoždění stavebních projektů a snížení příjmů dotčených firem. Ty musely projekty neustále odkládat a kvůli tomu se jim snížil objem zakázek.

Důvody špatně fungující digitalizace jdou podle Jurečky jak za současnou vládní koalicí, tak za minulou vládou. „Když jsem měl krátce na podzim loňského roku možnost nahlédnout pod pokličku ministerstva pro místní rozvoj (MMR), tak jsme si uvědomil, že jsme udělali několik chyb, a to nejenom v digitalizaci. Když chci něco měnit a píši zákon, tak souběžně s tím musí běžet to, že přemýšlím nad tím, jak k tomu poběží celý digitalizační proces. Je třeba férově přiznat a říct ‚ano, toto se nepovedlo‘,“ řekl Jurečka.

Komplikace kromě digitalizace přinesly podle 65 procent stavebních firem také legislativní změny spojené s novým stavebním zákonem, který nabyl platnosti stejně jako digitalizace 1. července. Změny v legislativě podle nich povolování staveb neurychlily. „Naším nejvýraznějším aktuálním problémem jsou potíže spojené s požadavkem využívat portál stavebníka pro přenos dokumentace a příloh v rámci stavebních řízení, konkrétně zejména nespolehlivost přenosu k úřadům, administrativní zátěž spojená s opakovaným nahráváním dokumentace na portál při změnách, a nesoulad mezi portálem stavebníka a lokálními systémy úřadů,“ uvedl generální ředitel a jednatel projektové společnosti HBH Projekt Ondřej Budík.

S digitálními systémy stavebního řízení mají úředníci i stavebníci problémy od jejich spuštění v červenci roku 2024. Loni na podzim byl kvůli nedostatečně funkční digitalizaci odvolán bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), což nakonec vyústilo v odchod jeho strany z vládní koalice. Vláda po Bartošově odvolání následně rozhodla v dalším vývoji systému nepokračovat a vypsala na něj novou zakázku. Kompletní a otestovaný nový systém digitalizace stavebního řízení by měl být hotový do roku 2028. Do té doby bude platit přechodné období, ve kterém budou stavební úřady moci souběžně využívat původní lokální systémy a nové digitální systémy stavebního řízení.

jbr mha