Citelné pokuty. Při neplnění povinností k DPH jsou postihy přísnější.* 

Od roku 2025 mají nárok na ošetřovné i OSVČ a dohodáři.* 

Osvobození od daně při prodeji nebytového prostoru.* 

Příležitostný příjem do 50 000 nedaníte. Kde je rozdíl mezi podnikáním a příležitostnou činností?* 

Citelné pokuty. Při neplnění povinností k DPH jsou postihy přísnější.

Plátci DPH musejí podávat jednou za měsíc či za čtvrtletí kontrolní hlášení. Kromě toho nesmějí zapomenout ve stejných lhůtách na přiznání a úhradu daně. Jinak jim hrozí poměrně přísné postihy.

10.04.2025 | BusinessInfo.cz

Připomeňme, že někteří plátci odevzdávají i takzvané souhrnné hlášení. Další informace o něm najdete v paragrafu 102 zákona o DPH. Podrobnosti k pokutám a sankcím u daně z přidané hodnoty nabízíme v následujícím textu na BusinessInfo.cz.

Kontrolní hlášení bičem na podvodníky

Kontrolní hlášení (KH) vyplňují ti, kteří odvádějí státu daň z přidané hodnoty, už od roku 2016.

Podle statistik omezilo v prvních letech daňové úniky i karuselové podvody. Finanční úřady jsou ovšem na ty, kteří jej nevyplní správně, nebo se opozdí s jeho podáním, přísnější než u klasických daňových přiznání.

Další informace ke kontrolnímu hlášení najdete na BusinessInfo.cz

„Hlášení nenahrazují daňová přiznání, jsou jejich podrobnějším doplňkem. Jedná se vlastně o výkazy všech přijatých i vydaných faktur. Ale plátci DPH by si měli dát pozor. KH jsou specifická tím, že se u nich trestají sebemenší zpoždění, opomenutí nebo nepřesnosti. Pokutu dostanete i za pouhé nepotvrzení bezchybnosti řádně podaného hlášení,“ varuje poradce Michal Dvořáček.

Základní sankce související s kontrolním hlášením:

• pokuty, které správce daně ukládá za zákonem daných podmínek v pevné výši, a to 1 000 korun, 10 000, 30 000 a 50 000 korun (případně poloviční po změně zákona)
• sankce s maximálním limitem 50 000 respektive půl milionu korun, jejichž výši i uložení určuje sám správce daně.

Výhody a nevýhody registrace k DPH: Kdy se vyplatí stát se dobrovolným plátcem?

Od roku 2023 se snížila výše některých pokut pro OSVČ a společnosti s ručením omezeným, kde je fyzická osoba jediným společníkem, na polovinu (viz tabulku).

Podle zákona je pokuta poloviční, „pokud je plátce fyzickou osobou, nebo pokud ke dni, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu, má plátce zdaňovací období kalendářní čtvrtletí, nebo jde o plátce, který je společností s ručením omezeným, jež má jednoho společníka (a to fyzickou osobu)“.

Tyto podmínky musejí být splněny k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí, kdy došlo k porušení povinnosti ve vztahu ke kontrolnímu hlášení.

Výše pokuty
1 000 Kč	plátce DPH nepodal KH ve stanovené lhůtě, bez vyzvání finančního úřadu podá dodatečně
10 000 Kč / 5 000,- Kč	plátce nepodal KH ve stanovené lhůtě a podá jej v náhradní lhůtě po vyzvání finančním úřadem
30 000,- Kč / 15 000,- Kč	plátce nepodal následné KH ve stanovené lhůtě od finančního úřadu k opravě, doplnění nebo potvrzení údajů v původním hlášení
50 000,- Kč / 25 000,- Kč	plátce DPH nepodal KH v náhradní lhůtě nebo po výzvě k opravě neprovedl změny v následném KH
500 000,- Kč	plátce DPH neplní své daňové povinnosti a ztěžuje nebo maří finančnímu úřadu výkon správy daně

Přísnější berňák

Základní pokutu ve výši tisíc korun dostanete vždy, pokud neodevzdáte kontrolní hlášení včas, a to dokonce i v případě, že se opozdíte o jediný den. Na rozdíl od přiznání k DPH případně k dalším daním, kde berní úředníci vždy tolerují zpoždění do pěti pracovních dní, u kontrolního hlášení taková benevolence obecně neexistuje.

Vyšší pokutě 10 000 (respektive 5 000) korun se plátce nevyhne, pokud podá kontrolní hlášení až na základě výzvy ze strany správce daně. Dochází k tomu v případě, že poplatník kontrolní hlášení v zákonné lhůtě vůbec nepodá, případně jej pošle s chybami a není uznáno za platné. Pozor! Po výzvě musíte stihnout napravit svou chybu do pěti pracovních dnů.

„Plátci by si měli své povinnosti bedlivě hlídat. Pokud to nestihnou do pěti pracovních dní od přijetí výzvy, dostanou pětkrát vyšší pokutu,“ připomíná daňová poradkyně Blanka Štarmanová ze společnosti TaxVision.

U všech typů daní hrozí opozdilcům a neplatičům postihy. Jak se sankcím vyhnout?

„Správci daně jsou přesto shovívaví, pokud uděláte chybu v daném roce poprvé,“ doplňuje poradce. Jinými slovy: sankce vám nemusí být vyměřena, pokud se opozdíte pouze jednou za rok.

I v případě 50 tisíc jde o sankci povinnou. Jak bylo řečeno výše, postih je udělen automaticky v případě, že se opozdíte po výzvě finančního úřadu o více než týden. Budete-li tedy vyzváni například ve čtvrtek 7. srpna, musíte své opomenutí napravit do 14. srpna. V pátek 15. 8. už si můžete být jisti, že vám bude vyměřena sankce 50 tisíc. Do lhůty se samozřejmě započítávají pouze pracovní dny.

Stejný postih se bude týkat i plátce DPH, který správně KH nepodal, ale nestihl v opravné lhůtě odevzdat takzvané negativní (nulové) kontrolní hlášení.

Daňová evidence u DPH: Jak si ulehčit práci s komplikovanou administrativou?

„A pak je tu ještě jedna – ne zcela obvyklá sankce, kterou úředníci ukládají v případě vaší pozdní reakce na výzvu ke změně, doplnění nebo potvrzení nejasných údajů v řádně odevzdaném hlášení.  Správce daně může najít chybu například v DIČ odběratele či dodavatele, čísle dokladu, částce, datu plnění a podobně,“ popisuje poradce.

Pokud není chyba u vás, ale špatné údaje dodal váš obchodní partner, musíte to správci daně neprodleně sdělit a potvrdit, že na vaší straně jsou údaje bezchybné. Pokud výzva zůstane bez reakce, zhubne vaše peněženka o 30 tisíc.

Kdy a kdo má nárok na prominutí?

Pokyn D-29 Generálního finančního ředitelství (GFŘ), který umožňuje sankce u pokut vyšších než 1000 Kč plně nebo částečně prominout:

• jedno pochybení během jednoho kalendářního roku
• zpoždění s podáním či reakcí v případě živelné katastrofy (nutné doložit)
• zpoždění v případě neplánovaného zhoršení zdravotního stavu (nutné doložit)
• zpoždění maximálně 5 pracovních dnů s reakcí na výzvu správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů (v případě, kdy poplatník pouze potvrzuje správnost původního podání)
• zpoždění maximálně 5 pracovních dnů s reakcí na výzvu správce daně k podání kontrolního hlášení v případě, kdy poplatníkovi povinnost podat kontrolní hlášení ze zákona nevznikla

Žádost o prominutí sankce je možné podat do 90 dnů od doručení platebního výměru. Žádost není zadarmo, musíte vždy zaplatit tisíc korun.

V případě takzvaného závažného porušení daňových nebo účetních předpisů vám ale správce daně nevyhoví.

Jde například o situaci, kdy je plátce nespolehlivou osobou nebo nespolehlivým plátcem (odkaz), kdy byl plátce uznán pravomocně vinným ze spáchání některého z trestných činů uvedených v § 53 odst. 2 daňového řádu či mu například byla udělena v minulosti pokuta (za spáchaný delikt dle daňových  či účetních předpisů), jejíž horní hranice je zákonem stanovena na nejméně čtvrt milionu korun.

Další příklady závažného porušení najdete ve výše zmíněném předpisu (pokynu) GFŘ.

Správce daně může najít chybu například v DIČ odběratele či dodavatele, čísle dokladu, částce, datu plnění a podobně

Michal Dvořáček, poradce

Správce daně vám nemůže vyhovět ani v případě, že jste v minulosti nevedli správně účetnictví, nebo vám byl vydán takzvaný zajišťovací příkaz. Smůlu má i ten plátce DPH, který dvakrát za uplynulých dvanáct měsíců nesplnil své povinnosti a nápravu sjednal až po výzvě.

„Pokud žádost podá právnická osoba (firma), bude se zkoumat splnění podmínek pro uznání žádosti nejen u žadatele, ale i u všech statutárních orgánů či jejich členů,“ připomíná poradce.

Sankce u DPH, které nelze prominout

Druhá skupina sankcí (s horním limitem):

• Pokuta až do výše 50 000 korun – může být uložena „plátci, který na základě výzvy k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení a nepodá následné kontrolní hlášení „dle výzvy správce daně ke změně.“ Tuto pokutu nelze prominout.
• Pokuta až do výše 500 000 korun – může být uložena plátci, který nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžuje nebo maří správu daně z přidané hodnoty (což je čistě na rozhodnutí finančního úřadu). Ani tuto sankci není možné odpustit.

Už pět let lze tento postih použít i bez předchozího uložení jiných pokut týkajících se kontrolního hlášení. Důvodem jeho „zavedení“ bylo to, že mnozí plátci podávali kontrolní hlášení včas, ale vyplňovali neúplné či odhadované údaje.

Přiznání ke všem typům daní: Kdy a v jakých případech je musíte podávat?

Systém sankcí je tedy v případě DPH poměrně přísný. Poplatníkům, kteří se chtějí vyhnout jakýmkoli problémům, doporučujeme, aby pečlivě sledovali komunikaci s finančním úřadem (a to i v době nemoci či dovolené) a nezapomínali na upozornění a výzvy okamžitě reagovat.

Majitelé aktivní datové schránky, kterými jsou od roku 2023 i všechny OSVČ, by měli schránku pravidelně prohlížet – v době, kdy vás čekají povinnosti spojené s placením DPH, nejlépe každý den.

Pokuty za nepodané přiznání

Dobrou zprávou pro zapomnětlivé poplatníky je přijetí novely daňového řádu, která snižuje sankce za pozdní podání přiznání a úhradu daně. Novela platí od roku 2021 (týká se všech daní, tedy i DPH).

Pokud se za normálních okolností opozdíte po termínu o méně než pět pracovních dnů, nic vám nehrozí. V případě delšího zdržení vám naskakují úroky z prodlení.

Sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně (případně 0,01 procenta daňové ztráty). Maximální postih je pět procent z daně/daňové ztráty/odpočtu či 300 tisíc korun. Pokud daňové přiznání nepodáte vůbec, a to ani dodatečně na výzvu berňáku, pokuta bude minimálně 500 korun.

Poloviční výše pokuty je za situace, že je tvrzení podáno do 30 dnů po marném uplynutí lhůty pro jeho podání a ke dni vydání platebního výměru nebylo v kalendářním roce zjištěno jiné prodlení u daňového subjektu.

Z nedávné novely daňového řádu ovšem vyplývá, že reálně Finanční správa ČR vymáhá jen pokuty vyšší než 1000 korun.

Podobný postih vás čeká, pokud nezaplatíte včas daň. Opozdilcům neustále naskakuje úrok z prodlení, a to o několik setin procenta za 24 hodin. Roční úrok činí repo sazba ČNB, tradičně navýšená o 14 procentních bodů. Aktuálně je tato sazba na 3,75 procentech. Snížena byla naposledy v únoru 2025 a očekává se její další mírný pokles v průběhu letošního roku. Maximální roční pokuta je tedy 17,75 procenta.

Penále z dodatečně vyměřené daně (platí nejen pro DPH)

Podle paragrafu 251 daňového řádu daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit penále z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, ve výši

• 20 %, je-li daň zvyšována,
• 20 %, je-li snižován daňový odpočet
• 1 %, je-li snižována daňová ztráta.

Penále tedy představuje sankci, kterou správce daně vždy uplatní, pokud dodatečně vyměří daňovou povinnost DPH na základě kontroly u plátce. V tomto případě je penále vždy 20 procent z dodatečně vyměřené daně z přidané hodnoty nebo snížení nároku na odpočet daně a je součástí platebního výměru na dodatečně doměřenou daň. Kromě penále samozřejmě platíte i výše zmíněný úrok z prodlení.

Kdy si dávat pozor…

Kontrolní hlášení podává každý plátce DPH, pokud:

• uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění,
• přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo poskytl úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění,
• ve zvláštním režimu pro investiční zlato přijal zprostředkovatelskou službu, u které byla uplatněna daň, uskutečnil dodání investičního zlata osvobozeného od daně, u kterého má nárok na odpočet daně, nebo investiční zlato vyrobil nebo zlato přeměnil na investiční zlato.

Podrobnosti a pokyny k vyplnění KH najdete ve formuláři Kontrolní hlášení k DPH na internetových stránkách finanční správy.

Firmy a ostatní měsíční plátci jsou povinni odesílat kontrolní hlášení jednou měsíčně. U podnikatelů (fyzických osob) je rozhodující lhůta, v níž podávají daňové přiznání. Znamená to, že kvartální plátci podají hlášení jednou za čtvrtletí. Ti, co odvádějí daň dvanáctkrát za rok, pak jednou za měsíc, a to nejpozději do 25. dne od skončení zdaňovacího období (pokud tento den nevychází na víkend).

Termín, dokdy je možné formulář odevzdat u čtvrtletních plátců, je opět stanoven nejpozději na 25. den po uplynutí příslušného čtvrtletí. Budete-li například platit DPH za červenec až září 2025, musíte vyplněný interaktivní formulář odeslat do 25. října.

Kvartální plátci si v kalendáři podtrhnou data 25. dubna, 25. července, 27. října a 26. ledna 2026. Některá data nevycházejí na pracovní den. V případě, že tedy je 25. den v měsíci víkendový, deadline se posouvá na první následující všední den.

Jakub Procházka

---

Od roku 2025 mají nárok na ošetřovné i OSVČ a dohodáři. Za jakých podmínek?

Od 1. ledna 2025 mají nárok na krátkodobé ošetřovné nejen zaměstnanci, ale také OSVČ a lidé pracující na dohodu. Podmínkou je, aby tři měsíce předtím platili nemocenské pojištění.

02.02.2025 | BusinessInfo.cz / Jakub Procházka

Novelu, která to umožňuje, schválila loni v říjnu Sněmovna a v listopadu se k poslancům přidal Senát. Výjimku mají živnostníci, kteří byli předtím zaměstnaní a do osmi dnů po odchodu z práce se přihlásí k hrazení odvodů. Ti budou mít nárok na dávku ihned.

„Novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení ulevila začínajícím podnikatelům v tom, že nemusejí hradit zálohy na sociální pojištění v roce zahájení činnosti a také v roce následujícím,“ doplňuje poradce Michal Dvořáček. Pokud začnete podnikat například v únoru 2025, bude se vás placení záloh týkat až v roce 2027.

Celou částku budou tyto OSVČ odvádět při ročním zúčtování. Zrušeno bylo také penále z případného dluhu na zálohách.

Jak je to s ošetřovným od ledna 2025?

Dávka za ošetřování nemocné osoby do loňska náležela pouze zaměstnancům, kteří nemohou pracovat z důvodu péče o nemocného či zraněného příbuzného případně zdravé dítě do 10 let. Pokud rozhodne lékař, můžete s ošetřovným pečovat i o starší děti případně i další dospělé členy rodiny.

SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2025

V případě příbuzenství v přímé linii není podmínkou společná domácnost (týká se například péče prarodičů o vnouče).

Od nového roku se ošetřovné pro OSVČ vyřizuje výhradně elektronicky. Živnostníkům, kteří mají povinné datové schránky, by to nemělo přinášet žádné komplikace.

Kromě OSVČ a dohodářů mají nárok na dávku od ledna 2025 také zahraniční zaměstnanci a lidé s takzvaným zaměstnáním malého rozsahu. Výše zmíněnou podmínkou je jejich účast na nemocenském pojištění, a to alespoň po dobu tří měsíců před nástupem na ošetřování. Stejná podmínka samozřejmě platí i u zaměstnanců, za které ale odvádí nemocenské zaměstnavatel.

Co je zaměstnání malého rozsahu?

Podle zákona jde o zaměstnání, kde sjednaná částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem (minimální výše sjednaného příjmu pro účast na nemocenském a důchodovém pojištění), případně kde příjem nebyl sjednán vůbec. Rozhodný příjem byl letos 4 000 korun měsíčně (od roku 2025 se zvyšuje na 4500 korun za měsíc).

Při dobrovolné účasti na nemocenském pojištění bylo dosud osobám samostatně výdělečně činným poskytováno jen nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská a dlouhodobé ošetřovné.

Čtenářům připomínáme, že je nemocenské pojištění součástí součástí sociálního pojištění, do kterého ještě patří povinné důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Pro zaměstnance je nemocenské povinné, ale OSVČ ho mohou platit dobrovolně.

Minimální pojistné představuje 2,7 procenta z minimálního vyměřovacího základu. Pro rok 2025 je to 243 korun. Živnostníci si nicméně mohou sami určit, kolik budou na nemocenské odvádět, méně než zmíněných 243 korun za měsíc platit ovšem nemohou. „Čím větší částku státu odvádíte, tím větší bude logicky vaše krátkodobé ošetřovné,“ dodává poradce. Více informací najdete v článku Daně a pojistné: Co vše ovlivňují průměrná a minimální mzda a co se v roce 2025 změní?

Ošetřovné doznalo mnoha změn. Dotkly se zaměstnavatelů

K platbě se můžete přihlásit u České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), a to v podstatě kdykoli. Účast na pojištění vznikne ke dni uvedeném na přihlášce, informuje ČSSZ.

Na jak vysoké ošetřovné máte nárok?

Výše ošetřovného se nadále vypočítává jako 60 procent z redukovaného vyměřovacího základu.

Od ledna 2025 se o 6,5 procenta zvyšují redukční hranice pro výpočet nemocenských dávek, tedy i ošetřovného. Zvýšení dávky zaznamenají ovšem jen lidé, kteří si měsíčně vydělají více než 45 tisíc korun.

Výše redukčních hranic pro účely nemocenského pojištění v roce 2024

• První redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činila 1.466 korun
• Druhá redukční hranice 2 199 korun
• Třetí redukční hranice pro úpravu činila 4 397 korun

Redukční hranice pro rok 2025
do 1 552 Kč	90 %
1 552 Kč až 2 328 Kč	60 %
2 328 Kč až 4 656 Kč	30 %
nad 4 656 Kč	nepřihlíží se

Jak dlouho můžete dávku pobírat?

Ošetřovné můžete pobírat nanejvýš po dobu devíti kalendářních dnů. Horní hranice se posouvá na 16 dní, pokud jako osamělý rodič pečujete o školou povinné dítě mladší 16 let.

Pozor! Pokud ještě nejste rozvedeni, nejste podle zákona osamělým rodičem, i když o dítě pečujete sami. Během ošetřování se můžete jednou vystřídat s jinou osobou. Máte-li víc dětí, které onemocní ve stejnou dobu, dostanete ošetřovné pouze jednou.

Ještě dodejme, že zaměstnanci pracující na home office nemají na ošetřovné nárok, a to ani v případě, že jinak splňují všechny zákonem stanovené podmínky.

Jakub Procházka

---

Osvobození od daně při prodeji nebytového prostoru. 

17.2.2025, Ing. Zdeněk Morávek, daňový poradce, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Platí při prodeji nebytového prostoru a danění zisku stejné podmínky pro osvobození od daně jako u bytů. Koupě proběhla 10.1.2022, bydliště tam není, pokud do roka koupíme jiný byt jsme od daně osvobození?

Odpověď:

Podmínky pro osvobození jsou vymezeny odlišně. V § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), jsou vymezeny podmínky pro osvobození příjmu z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku. V § 4 odst. 1 písm. b) ZDP jsou vymezeny podmínky pro osvobození příjmu z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozených podle písmene a). Pokud se tedy jedná o nebytový prostor, musí být pro osvobození naplněny podmínky§ 4 odst. 1 písm. b) ZDP. To tedy znamená, že příjem z prodeje nebytového prostoru bude osvobozen, přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 10 let. Pokud tedy koupě nebytového prostoru byla uskutečněna 10.1. 2022, podmínky pro osvobození nejsou splněny.

Z § 4 odst. 1 písm. s) ZDP vyplývá osvobození příjmu získaného formou nabytí vlastnictví k jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, jako náhrady za uvolnění bytu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, náhrada (odstupné) za uvolnění bytu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, vyplacená uživateli této jednotky nebo bytu za podmínky, že poplatník náhradu (odstupné) použije na obstarání vlastní bytové potřeby, a příjem z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, pokud v souvislosti s tímto převodem bude zrušena nájemní smlouva k bytu, použije-li poplatník získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby. Protože se jedná o nebytový, nikoliv bytový prostor, toto osvobození uplatnit nelze.

Použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby jako možnost osvobození obsahuje i úprava § 4 odst. 1 písm. b) ZDP, ale pouze s odkazem na nemovité věci neosvobozené podle písmene a), tedy opět pouze rodinný dům, jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a související pozemek.

Z výše uvedeného tak vyplývá, že tento příjem osvobodit nelze a bude se pravděpodobně jednat o ostatní příjem podle § 10 odst. 1 písm. b) ZDP.

---

Příležitostný příjem do 50 000 nedaníte. Kde je rozdíl mezi podnikáním a příležitostnou činností?

Příležitostný příjem umožňuje formu přivýdělku, za který nemusejí lidé odvádět daň z příjmu, pokud výše odměny nepřesáhne částku 50 tisíc korun za rok. Co přesně jsou příležitostné příjmy a jaké jsou daňové povinnosti při překročení limitu, si přečtěte v následujícím textu na BusinessInfo.cz.

10.04.2025 | BusinessInfo.cz

Příležitostné příjmy do výše 50 tisíc korun ročně (do roku 2023 30 tisíc korun) nepodléhají zdanění za žádných okolností.  Připomínáme, že sem nepatří výdělky autorů, tedy takzvané autorské honoráře.

„Musí se jednat o jednorázové aktivity či služby, pro které nemá člověk zavedené živnostenské oprávnění,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

Kdy zásadně nemůže jít o příležitostné příjmy?

• Příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání nebo práce na dohodu)
• Příjmy z autorských honorářů (například za články do novin a časopisů)
• Příjmy z kapitálového majetku nebo pronájmu
• Příjmy z podnikání

Pokud si příležitostnými pracemi za rok vyděláte víc, státu daň odvedete, a vaší povinností je podat daňové přiznání, přestože nejste OSVČ. Pro příjmy za rok 2024 platí padesátitisícový limit poprvé.

„Legislativa osvobozuje od daně z příjmů fyzických osob příjmy z příležitostných činností nebo příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem,“ přibližuje Hana Baráková z Generálního finančního ředitelství. Podrobnosti o zdanění příležitostných příjmů najdete v paragrafu 10 zákona o dani z příjmu

Může jít o nepravidelné a nárazové příjmy z činností jako doučování, úklid domácnosti, prodej vámi vypěstovaného ovoce, zeleniny, vajec nebo občasný pronájem movitých věcí (počítač, auto).

Co vše patří mezi příležitostné příjmy?

• činnosti, které provozujete příležitostně (například na smlouvu o dílo)
• příležitostný pronájem movitých věcí
• zemědělská výroba, činnosti v lesní a vodní hospodářství, pokud je neprovozujete jako podnikatelé
• činnost a příjem včelařů – Za příležitostný příjem se považuje i prodej medu spojený s chovem včel v případě, že jste měli maximálně 50 včelstev. Za jedno včelstvo se jako příležitostný příjem počítá 1000 Kč.

„Za příležitostný příjem není možné považovat ani nízký příjem pod 50 tisíc korun, pokud ho člověk má na základě svého živnostenského oprávnění,“ dodává poradce.

Pro úplnost připomínáme, že ani podnikatelé s živnostenským oprávněním nemusejí za všech okolností podávat přiznání k dani z příjmu. Pokud je roční příjem OSVČ pod 50 tisíc korun, daně přiznávat nemusí. Netýká se to ani zaměstnanců, kteří mají vedlejší příjmy (kromě zaměstnání) do 20 tisíc korun. Do předloňského roku byly limity ve výši patnáct respektive šest tisíc korun.

SPECIÁL: Daně z příjmů 2024

Příklad:

Penzista pan Novák jednou týdně doučuje angličtinu syna svého souseda za 500 korun na hodinu. Celkově si za rok vydělá 40 000 korun. Jeho příležitostný příjem je tedy nižší než limit 50 000 a pan Novák z něj neplatí žádné daně, nevyplňuje formuláře pro správce daně a příjmy nemusí nikde přiznávat.

Nespornou výhodou příležitostného příjmu je také to, že se z něj neodvádí zdravotní ani sociální pojištění, a to bez ohledu na jeho výši.

Příležitostný příjem: Doklad

U příležitostného příjmu můžete jako potvrzení o poskytnutí služeb nebo o prodeji zboží vystavit fakturu bez IČO. V tomto případě je nutné rozlišovat mezi fakturou a daňovým dokladem. Faktura je dokumentem, který může vystavit prakticky kdokoliv, tedy i nepodnikatel.

Hrozí vám pokuty?

Při překročení limitu padesát tisíc korun je samozřejmě nutné zdanit celý příležitostný příjem (nikoli jen částku nad limit). Pokud neodevzdáte daňové přiznání nebo nezaplatíte včas daň, hrozí vám standardní postih jako každému jinému, kdo platí daň z příjmu.

Za normálních okolností jsou poplatníci sankcionováni, opozdí-li se s přiznáním či placením o více než pět pracovních dnů. V případě delšího zdržení dostanou pokutu a následně jim naskakují úroky z prodlení.

Sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně (případně 0,01 procenta ztráty). Maximální postih se může vyšplhat na pět procent z vyměřené daně. Pokud nepodáte daňové přiznání vůbec, pokuta bude minimálně 500 korun. Stejný postih vás čeká, pokud nezaplatíte včas daň.

Podáváte i letos daňové přiznání? Jaké jsou nejčastější omyly a nejasnosti

Pozor! Pokud nezdaníte příjmy „při výkonu pravidelné soustavné samostatné činnosti“, živnostenský list nemáte a odvoláváte se na to, že jde o příjem příležitostný, jedná se o nedovolené podnikání, za což hrozí dle živnostenského zákona podstatně vyšší sankce.

Například za provozování volné živnosti bez příslušného živnostenského oprávnění může být uložena sankce do půl milionu. Pokud provozujete i živnosti řemeslné nebo vázané bez živnostenského listu, může vaše peněženka zhubnout až o 750 000 korun.

Co si mohou podnikatelé odečíst z nákladů?

Pro podnikatele je důležité, že pokud pro ně někdo vykoná nějakou příležitostnou práci, ze které má „nezdanitelný příležitostný příjem“, mohou si živnostníci a firmy takový výdaj odečíst z nákladů.

Podle mluvčí FS ČR Petry Homolové by měl ovšem člověk, vykonávající byť jednorázovou službu pro podnikatele pracovat na základě smluvního ujednání, ať už ústního nebo písemného.

Kupní smlouvu nebo smlouvu o dílo je možné v případě poskytnutí služeb uzavřít takzvaně konkludentně, a to pouhým zaplacením věci nebo služby a jejím převzetím. Smlouva tedy nemusí mít písemnou formu. Má to ovšem svá rizika.

U ústních dohod však finanční ředitelství upozorňuje na to, že v případě kontroly z finančního úřadu je to podnikatel, kdo musí dokládat skutečnosti, které uvádí v daňovém přiznání. „V takovém případě by důkazní pozice podnikatele, ale i nepodnikatele-příjemce by byla značně oslabena,“ konstatuje mluvčí.

Poradíme vám: Jak vyplnit daňové přiznání řádek po řádku

Jelikož ten, kdo nepodniká nemůže vystavit daňový doklad, bylo by vhodné mu příjem vyplatit na základě smlouvy o příležitostné činnosti, například smlouvy o dílo, případně vystavit výdajový pokladní doklad, kde vám potvrdí, že peníze převzal.

Záleží ovšem na tom, jaký je rozsah práce a výše odměny. „U malých, zanedbatelných částek by mohl být dostatečný i popis služby na výdajovém pokladním dokladu,“ doplňuje Alice Šrámková z Komory daňových poradců

Provedení příležitostné služby bez smlouvy má podle ní i další rizika. „Při neexistenci písemné smlouvy může být pro podnikatele obtížné vymáhat na protistraně plnění sjednané ve smlouvě v případě neplnění smluvních podmínek,“ doplňuje Alice Šrámková.

Soustavná činnost (podnikání)

Za soustavnou činnost, která je definovaná v paragrafu 7 zákona o daních z příjmů, se považuje činnost, kterou máte v úmyslu opakovat a která je systematická. Výše příjmů v tomto případě není rozhodující. Pro finanční úřad jste podnikatelem a nezáleží na tom, jak vysoké máte příjmy.

Příležitostná činnost

Příležitostnou činnost je možné definovat jako jednorázovou, nahodilou, neopakující se výjimečnou činnost. Řídí se paragrafem 10 zákona o daních z příjmů a je do částky 50 000 Kč za rok osvobozena od daně.

Jakub Procházka