DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Příležitostný příjem z pohledu daňového.*
Sdělení Finanční správy k mezinárodnímu pronájmu pracovní síly.*
Sdělení pro tuzemské osoby registrované do přeshraničního režimu DPH pro malé podniky.*
Výplata podílu na zisku společníkům.*
Příležitostný příjem z pohledu daňového.
17.3.2025, Zdroj: businessinfo (http://www.businessinfo.cz)
Příležitostný příjem umožňuje formu přivýdělku, který nemusejí lidé danit, pokud výše odměny nepřesáhne stanovenou částku.
Příležitostné příjmy do výše 50 tisíc korun ročně za rok 2024 (do roku 2023 30 tisíc korun) nepodléhají zdanění. Připomínáme, že sem nepatří výdělky autorů. Musí se jednat o jednorázové aktivity či služby, pro které nemá člověk zavedené živnostenské oprávnění.
Pokud si příležitostnými pracemi za rok vyděláte víc, státu daň odvedete, a vaší povinností je podat daňové přiznání, i pokud nejste OSVČ. Pro příjmy za rok 2023 navíc platí ještě třicetitisícový limit.
„Legislativa osvobozuje od daně z příjmů fyzických osob příjmy z příležitostných činností nebo příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem,“ přibližuje mluvčí Generálního finančního ředitelství Hana Baráková. Může jít o nepravidelné a nárazové příjmy z činností jako doučování, úklid domácnosti, prodej vámi vypěstovaného ovoce, zeleniny, vajec nebo občasný pronájem movitých věcí (počítač, auto).
Co vše patří mezi příležitostné příjmy?
- činnosti, které provozujete příležitostně (například na smlouvu o dílo)
- příležitostný pronájem movitých věcí
- zemědělská výroba, pokud ji neprovozujete jako podnikatelé
- činnost a příjem včelařů – pokud jste během roku měli maximálně 60 včelstev, počítá se vám jako příležitostný příjem 500 korun na jedno včelstvo (od roku 2024 dochází ke změně – na jedno včelstvo se bude počítat maximálně 1000 korun, pokud jste měli maximálně 50 včelstev)
Poznámka: Nepatří sem autorské honoráře, i kdyby byly jen občasným (příležitostným) výdělkem. Autorské příjmy musí poplatník zdanit vždy.
Za příležitostný příjem není možné považovat ani nízký příjem pod 50 tisíc korun, pokud ho člověk má na základě svého živnostenského oprávnění.
Pro úplnost připomínáme, že podnikatelé s živnostenským oprávněním nemusejí za všech okolností podávat přiznání k dani z příjmu. Pokud je roční příjem OSVČ pod 50 tisíc korun, daně přiznávat nemusí. Netýká se to ani zaměstnanců, kteří mají vedlejší příjmy (kromě zaměstnání) do 20 tisíc korun. Do loňského roku byly limity ve výši 15, respektive 6 tisíc korun.
Příklady
Penzista pan Novák jednou týdně doučuje angličtinu syna svého souseda za 500 korun na hodinu. Celkově si za rok vydělá 40 000 korun. Jeho příležitostný příjem je tedy nižší než limit 50 000 a pan Novák z něj neplatí žádné daně, nevyplňuje formuláře pro správce daně a příjmy nemusí nikde přiznávat.
Zaměstnanec pan Dvořák si během roku 2024 vydělá příležitostným pronájmem movité věci 35 000 korun. Přestože za něj daňové odvody za normálních okolností řeší pouze jeho zaměstnavatel, na jaře 2025 bude muset podat daňové přiznání sám a přiznat v něm všechny příjmy (zaměstnání plus pronájem). Od zaměstnavatele si k tomu vyžádá potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2024.
Hrozí vám přísné pokuty?
Při překročení limitu 50 tisíc korun je nutné zdanit celý příležitostný příjem (nikoli jen částku nad limit).
Pokud neodevzdáte daňové přiznání nebo nezaplatíte včas daň, hrozí vám standardní postih jako každému jinému, kdo platí daň z příjmu.
Za normálních okolností jsou poplatníci sankcionováni, opozdí-li se s přiznáním či placením o více než pět pracovních dnů. V případě delšího zdržení dostanou pokutu a následně jim naskakují úroky z prodlení.
Sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně (případně 0,01 procenta ztráty). Maximální postih se může vyšplhat na pět procent z vyměřené daně. Pokud nepodáte daňové přiznání vůbec, pokuta bude minimálně 500 korun. Stejný postih vás čeká, pokud nezaplatíte včas daň.
Pozor! Pokud nezdaníte příjmy „při výkonu pravidelné soustavné samostatné činnosti“, živnostenský list nemáte a odvoláváte se na to, že jde o příjem příležitostný, jedná se o nedovolené podnikání, za což hrozí dle živnostenského zákona podstatně vyšší sankce.
Například za provozování volné živnosti bez příslušného živnostenského oprávnění může být uložena sankce do půl milionu. Pokud provozujete i živnosti řemeslné nebo vázané bez živnostenského listu, může vaše peněženka zhubnout až o 750 00.
Sdělení Finanční správy k mezinárodnímu pronájmu pracovní síly.
15.5.2025, Zdroj: Finanční správa
Finanční správa zveřejnila informace pro zaměstnavatele pronajímající své zaměstnance do zahraničí k povinnosti odvádět zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.
Právní zaměstnavatel („zaměstnavatel“), který je daňovým rezidentem České republiky a pronajímá své zaměstnance do zahraničí jinému subjektu (v praxi často označovaného jako „uživatel“ nebo „ekonomický zaměstnavatel“), u kterého tito zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, má podle současné právní úpravy povinnost srážet z příjmů těchto zaměstnanců zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti („zálohy na daň“). Zaměstnavatel v této situaci může podle § 38h odst. 12 zákona o daních z příjmů požádat správce daně o plné nebo částečné zrušení povinnosti srážet z předmětných příjmů zálohy na daň.
Generální finanční ředitelství si je vědomo, že finanční úřady v současné době nepostupují při zpracovávání žádostí o zrušení (plné nebo částečné) povinnosti srážet zálohy na daň u pronájmu pracovní síly do zahraničí jednotně. Zatímco v některých případech žádost posoudí a ve věci rozhodnou, v jiných případech žádost posoudí jako nepřípustnou a řízení zastaví. U zaměstnavatelů tak mohlo vzniknout legitimní očekávání, že u zaměstnanců pronajatých do zahraničí nevzniká zákonná povinnost srážet zálohy na daň.
Na podkladě výše uvedeného Generální finanční ředitelství sděluje, že správci daně budou dočasně akceptovat oba přístupy (právního) zaměstnavatele u pronájmu pracovní síly do zahraničí. Tento postup bude možný do okamžiku změny zákonné úpravy. V současné době totiž Ministerstvo financí ČR připravuje novelu zákona o daních z příjmů, která by měla výše popsanou problematiku jednoznačně upravit.
Sdělení pro tuzemské osoby registrované do přeshraničního režimu DPH pro malé podniky.
5.5.2025, Zdroj: Generální finanční ředitelství
Generální finanční ředitelství připomíná: první Oznámení o výši obratů za kalendářní čtvrtletí v přeshraničním režimu DPH pro malé podniky je nutné podat do 30. 4. 2025.
Osobám registrovaným do přeshraničního režimu pro malé podniky pro jiný členský stát se blíží termín pro podání prvního Oznámení o výši obratů za kalendářní čtvrtletí v přeshraničním režimu DPH pro malé podniky (dále jen „čtvrtletní oznámení“). Povinnost podat toto oznámení vzniká po skončení čtvrtletí, a to do konce kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního čtvrtletí, kterého se oznámení týká. Čtvrtletní oznámení je nutno podat, i když se žádné plnění spadající do obratu neuskutečnilo. První kalendářní čtvrtletí končí dne 31. 3. 2025, proto poslední den pro podání prvního čtvrtletního oznámení je 30. 4. 2025.
Čtvrtletní oznámení lze podat správci daně pouze elektronicky přes Daňový portál „Moje daně“ (www.mojedane.cz) a aplikaci Elektronická podání pro finanční správu (EPO), nebo prostřednictvím Daňové informační schránky (DiS). Čtvrtletní oznámení nelze podat přes datové schránky.
Výplata podílu na zisku společníkům.
2.4.2025, Ing. Pavel Novák, Zdroj: Verlag Dashöfer
Jaká jsou pravidla?
Dotaz:
Společnost s. r. o. vykazuje ke dni 31.12.2024 na účtu 428 – Nerozdělený zisk minulého období částku 1,4 mil. Kč.
– Za jakých účetních a daňových podmínek lze vyplatit společníkům podíl na zisku?
– A má to na společníka – fyzickou osobu – daňový dopad při podání ročního přiznání k dani z příjmů, ve kterém zdaňuje příjmy ze zaměstnání a z nájmů?
– Když bude vyplacený podíl zatížen 15% daní srážkou, promítne se to do ročních příjmů poplatníka – společníka (FO).
– Stále platí, že výplata podílu na zisku nepodléhá odvodům pojistného?
Odpověď:
Po dosažení zisku v s. r. o. záleží na rozhodnutí s. r. o. jak s tímto ziskem naloží. Z dotazu plyne, že na účtu 428 – Nerozdělený zisk minulého období vykazuje s. r. o. částku 1 400 000 Kč. Dosažený zisk lze rozdělit pouze mezi společníky, ledaže společenská smlouva určí jinak (§ 34 odst. 1 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZOK). Dále dle § 34 odst. 2 ZOK platí, že částka určená k rozdělení zisku, nesmí překročit součet výsledku hospodaření posledního skončeného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů, které může s. r. o. použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů (pokud je s.r.o. vytváří) v souladu se ZOK a společenskou smlouvou. Také mimo jiné platí, že s. r. o. nesmí vyplatit podíl na zisku, když by si tím přivodila úpadek podle insolvenčního zákona. To platí i pro vyplácené zálohy na podíl na zisku (§ 40 ZOK). Omezení pro výplatu podílu na zisku plynou i z jiných zákonných předpisů. Např. dle § 53 zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, ve znění pozdějších předpisů, platí, že když skutečný majitel s. r. o. není zapsán v evidenci skutečných majitelů podle uvedeného zákona, nesmí s. r. o. vyplácet podíl na zisku. Podíl na zisku s. r. o. se stanoví v praxi nejčastěji na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schvalované valnou hromadou s. r. o.
Co se týče samotného rozhodování o rozdělení zisku s. r. o., tak to je dle § 190 odst. 2 písm. g) ZOK v působnosti valné hromady. ZOK nestanovuje pro konání valné hromady rozhodující o rozdělení zisku na základě schválené účetní závěrky žádný termín. Tzn., že k samostatnému rozhodování o rozdělení zisku může valná hromada přistoupit kdykoli během účetního období.
Vzhledem ke skutečnosti, že se vyplácí společníkovi podíl na zisku snížený o sraženou daň z příjmů (daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně ve výši 15 %), kterou musí s. r. o. jako plátce daně uhradit svému správci daně, tak to na společníka – fyzickou osobu, která je daňovým rezidentem v tuzemsku, nemá daňový dopad při podání ročního přiznání k dani z příjmů (ve kterém společník zdaňuje příjmy ze zaměstnání a z nájmů).
Příjem společníka – fyzické osoby, která je daňovým rezidentem v tuzemsku, po srážce daně dle § 36 odst. 2 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se už u společníka podruhé nedaní a ani se neuvádí do přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Znamená to tudíž, že se takový příjem do ročních příjmů poplatníka nepromítne.
Podíl na zisku u společníka – fyzické osoby nepodléhá odvodům pojistného na důchodové a zdravotní pojištění.