RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Zrušení oznamovací povinnosti při příležitostném prodeji lihovin.*
Novela stavebního zákona přináší od 1. srpna zrychlení a zjednodušení stavebního řízení.*
Novely stavebního zákona účinné od 1.8.2025.*
Kvóty na dovoz potravin z Ukrajiny doléhají na české výrobce, hrozí uzavírání firem.*
Zrušení oznamovací povinnosti při příležitostném prodeji lihovin.
31.7.2025, Zdroj: Celní správa ČR
Novelizací zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen „zákon o ochraně zdraví“) zákonem č. 218/2025, který nabyl účinnosti dnem 1.7.2025, dochází v oblasti příležitostného prodeje alkoholických nápojů ke změně ustanovení § 14.
Změna týkající se příležitostného prodeje alkoholických nápojů spočívá ve zrušení odst. 3 a 4 v § 14 zákona o ochraně zdraví, kterými byla nařízena oznamovací povinnost osob, které hodlaly prodávat v rámci příležitostného prodeje lihoviny na ochutnávce lihovin, výročním, farmářském a tradičním trhu, veřejnosti přístupné slavnosti, tradiční, kulturní, taneční a jim podobné akci.
Z výše uvedeného vyplývá, že od 1.7.2025 nejsou osoby povinny oznamovat příležitostný prodej lihovin správci daně, v jehož územní působnosti se bude tento prodej uskutečňovat.
Zdroj článku: Celní správa ČR; úplné znění
Nové stavební normy otevírají cestu moderním dřevostavbám. Přinesou mimo jiné udržitelnější a rychlejší výstavbu.
1.8.2025, Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
Od 1. srpna začne platit úprava stavební normy, která zjednoduší výstavbu moderních bytových domů, škol i veřejných budov ze dřeva. Změny výrazně usnadní navrhování vícepodlažních staveb až do výšky 22,5 metru a otevřou cestu udržitelnému a dostupnějšímu bydlení. Dříve bylo možné takové dřevostavby stavět jen složitým inženýrským postupem. K rychlejší výstavbě budov v Česku pomůže také zákon o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí, který včera schválil Senát.
„Dřevo a jeho využití je pro Českou republiku tradicí od nepaměti. Stavebnictví se od něj historicky odklonilo, ale nastal čas se k dřevostavbám vrátit. Česko je druhým největším exportérem kulatiny v Evropské unii a vždy mě štvalo sledovat, jak kvalitní dřevo z našich lesů vyvážíme za hranice, abychom zpět přiváželi výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Nevyužíváme tedy naplno ekonomický potenciál jedné z mála přírodních surovin, kterou v naší zemi produkujeme. I proto jsem hned po svém zvolení do sněmovny začal pracovat na koncepčním řešení. Posadili jsme k jednomu stolu hasiče, odborníky z ministerstev, akademického sektoru i zástupce byznysu a rozjeli jsme důležité změny. Mám obrovskou radost, že po třech letech práce máme hotovo a můžeme dnes představit nové stavební normy pro dřevostavby,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček a dodává: „Stavění ze dřeva je navíc ekologickou alternativou k tradičním stavebním materiálům, protože je k jeho výrobě zapotřebí méně energie a produkuje se méně emisí skleníkových plynů. Stavby ze dřeva jsou méně energeticky náročné na výrobu stavebního materiálu, dřevo také dobře izoluje vnitřní teplotu a váže oxid uhličitý. Dřevostavby rostou rychle, stavba tak dlouho nezatěžuje okolí prašností a hlukem.“
Jednou z klíčových změn je nová verze normy ČSN 73 0802 – Požární bezpečnost staveb, která vstupuje v platnost 1. srpna 2025. Úprava odstraňuje zásadní technické bariéry pro využití dřeva ve výstavbě – umožňuje totiž požárně bezpečné řešení až do výšky 22,5 metru. Díky tomu lze nyní běžně navrhovat a stavět vícepodlažní dřevostavby, a to i s využitím inovativních technologií jako jsou CLT panely. Norma rovněž umožňuje inženýrské řešení požární bezpečnosti, což zjednoduší přípravu projektů a sníží náklady.
„Změna stavební normy v oblasti požární bezpečnosti vícepodlažních dřevostaveb otevírá nové příležitosti pro realizaci projektů dostupného a udržitelného bydlení s vyšším využitím dřeva. Velmi si vážím, že jsme se na této změně mohli za ČVUT UCEEB aktivně podílet a uplatnit výsledky našich vědecko-výzkumných projektů zaměřených na moderní dřevostavby a jejich požární bezpečnost. Jsem přesvědčen, že již brzy se setkáme s novými projekty prefabrikovaných konstrukcí, které využijí normativní přístup umožněný touto změnou,“ říká vedoucí pracoviště materiály a konstrukce z Univerzitního centra efektivních budov ČVUT Petr Kuklík.
Součástí reformy jsou i další aktualizace – například norma ČSN 73 0582 pro denní osvětlení budov, která nově umožní flexibilnější návrhové přístupy, nebo změny v normě ČSN 73 0540 pro tepelnou ochranu budov, které jdou vstříc vyšší energetické účinnosti. V přípravě je také aktualizace normy ČSN 73 6058 pro parkování elektromobilů, která má usnadnit výstavbu i rekonstrukce garáží při zachování požární bezpečnosti.
„Rychlost technologických změn a dostupnost nových materiálů se zásadním způsobem promítá do celé řady oborů. Jedním z nich je také stavebnictví. Je proto naprosto klíčové trendy sledovat, vyhodnocovat a předpisy (včetně norem) nejen novelizovat, ale také v pravidelných intervalech revidovat. Cestou je úzká spolupráce státní správy s technologickými lídry a soukromým sektorem. Vzájemná výměna informací a důvěra,“ říká náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR pro prevenci a civilní nouzovou připravenost Daniel Miklós.
„Jako mezinárodní firma, která se orientuje na udržitelné stavebnictví, jsme v Praze postavili první vícepodlažní bytový projekt ze dřeva Timber Praha. Při tom jsme přemýšleli, proč je v ČR možné stavět ze dřeva pouze do výšky 12 m. Založili jsme proto s dalšími Platformu pro udržitelné stavebnictví a začali před dvěma lety jednat s úřady a politiky o změně požárních předpisů. Je pro nás až neuvěřitelné, jak rychle Dodatek k požární normě vznikl a byl schválen. Těšíme se, že na základě této změny bude možné i u nás stavět ze dřeva stavby, které běžně stavíme v Německu a Rakousku. Pro dřevostavby přichází změna, která nás posouvá k vyspělým zemím,“ říká za Platformu pro udržitelné stavebnictví ze dřeva ředitel projekčního oddělení UBM Development Czechia Tomáš Krejčí.
„My architekti rádi využíváme dřevo na stavby již od pradávna. Na krovy, sruby, rekreační stavby, sportovní haly, rozmanité přístřešky a další. Nejprve z masivních trámů, hranolů, později z lepených a sbíjených vazníků. Ale systém CLT panelů přináší zcela nové možnosti pro stavbu vícepodlažních či výškových staveb, a to i pro jejich architektonický výraz. Navíc tak zásadním způsobem přispíváme k udržitelnému stavění – snižování uhlíkové stopy, šetření nerostných surovin, energií a vody. Spolu s výrobci a dodavateli jsme před dvěma roky uvítali iniciativu tehdy poslance, dnes ministra Lukáše Vlčka, odstranit legislativní bariéry a změnit přístup státu k dřevostavbám,“ oceňuje přínos Ministerstva průmyslu o obchodu předseda České komory architektů Jan Kasl a dodává: „Děkuji panu ministrovi, že se mu podařilo změnit pohled institucí na stavění ze dřeva, které je obnovitelnou surovinou a může tak zásadně přispět k uhlíkové neutralitě. Zatím jsme sice ještě daleko za sousedy, kde se začínají z CLT panelů stavět celé čtvrti, ale důležité je začít.“
Ministerstvo průmyslu a obchodu současně pracuje na zajištění dostupnosti klíčových stavebních materiálů, včetně kameniva a písku, jejichž rostoucí cena prodražuje náklady na výstavbu. Resort připravuje vládní nařízení, které identifikuje ložiska strategického významu a umožní v těchto oblastech efektivnější těžbu. Důležitou roli mohou sehrát také alternativní a recyklované stavební materiály. MPO proto podporuje jejich širší využití prostřednictvím úpravy technických norem i podporou investic do recyklačních technologií.
Zavedení nových norem je praktickým krokem k rozvoji moderního, dostupného a udržitelného stavebnictví, které bude lépe odpovídat současným potřebám občanů i průmyslu. V podpoře dřeva jako stavebního materiálu bude resort i nadále pokračovat.
Dalším krokem k modernizaci českého stavebnictví je například i nový zákon o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí, tzv. Building Information Modelling (BIM), neboli správu informací o stavbě, který včera schválil Senát. „Náš zákon zavádí jednotná pravidla pro digitální sdílení dat o stavbách a jejich zapojení do širšího urbanistického kontextu. Digitální modelování metodou BIM je cesta, jak propojit stavebnictví s technologiemi 21. století, protože nastavuje jasná pravidla pro práci s daty. Z výhod budou čerpat nejen projektanti a stavebníci, ale i města, obce a stát,“ dodává ministr.
Schválený zákon o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí se zaměřuje na dvě základní oblasti – informační model stavby a informační model vystavěného prostředí. Jeho cílem je zohlednit každý stavební projekt nejen jako izolovanou stavbu, ale i jako součást širšího systému, včetně vzájemných vztahů mezi objekty. Tím se umožní efektivnější využití dat napříč veřejnou správou a zlepší se plánování na místní i regionální úrovni.
Zdroj: https://mpo.gov.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/nove-stavebni-normy-oteviraji-cestu-modernim-drevostavbam–prinesou-mimo-jine-udrzitelnejsi-a-rychlejsi-vystavbu–288796/
Novela stavebního zákona přináší od 1. srpna zrychlení a zjednodušení stavebního řízení.
1.8.2025, Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj
Od 1. srpna 2025 nabývá účinnosti novela stavebního zákona, která přináší zásadní změny zejména pro drobné a jednoduché stavby. Novela rozšiřuje okruh staveb, které nevyžadují povolení a kolaudaci. Zároveň zvyšuje instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie, do něhož nevyžadují povolení.
„Naším cílem je, aby stavebníci mohli své projekty uskutečnit rychleji a bez zbytečné byrokracie. Novela se zaměřuje především na rozšíření okruhu drobných staveb, tedy takových, které nevyžadují povolení. Zároveň rozšiřuje i okruh jednoduchých staveb, které povolení sice vyžadují, ale není nutné pro ně zpracovávat dokumentaci pro provádění stavby a nevyžadují kolaudaci. V neposlední řadě novela otevírá cestu k většímu rozvoji malých fotovoltaických elektráren,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.
Přehled nejdůležitějších změn:
Jednodušší kolaudace a méně papírování
- Rozšiřuje se výčet jednoduchých staveb (např. studny, domovní čistírny odpadních vod, některé přípojky), pro které nebude povinnost kolaudace a zpracování dokumentace pro provádění stavby – stačí povolení stavebního úřadu.
Drobné stavby nesplňující požadavek na odstupové vzdálenosti od hranic pozemku
- Drobné stavby nesplňující požadavek na odstupové vzdálenosti budou nově považovány za jednoduché stavby. Bude pro ně tedy vyžadována pouze dokumentace, která nemusí být zpracována projektantem, a povolení stavebního úřadu. Nebude však již nutná projektová dokumentace ani dokumentace pro provádění stavby a kolaudace.
Podpora fotovoltaiky
- Limit pro malé fotovoltaické elektrárny v kategorii drobné stavby se zvyšuje z 50 kW na 100 kW, tyto stavby tedy nebudou vyžadovat povolení stavebního úřadu. U jednoduchých staveb se limit zvyšuje na 250 kW.
- Limit 100 kW platí i pro instalace fotovoltaické elektrárny na střeše stavby. Pokud budou splněny ostatní bezpečnostní požadavky, nebude ani zde nutné povolení stavebního úřadu.
Nižší poplatky a kratší lhůty
- Poplatek za povolení studní nebo domovních čistíren odpadních vod klesá z 10 000 Kč na 5 000 Kč.
Novela zákona obsahuje také některá opatření, která vstoupí v platnost až v letech 2026–2030. Od roku 2027 budou muset nebytové budovy s více než deseti parkovacími místy nabídnout alespoň jeden nabíjecí bod pro elektromobily. Od roku 2030 se pak u vybraných velkých objektů zavede povinnost instalace inteligentních systémů pro řízení vytápění, chlazení a osvětlení. Novinka se dotkne hlavně novostaveb a budov, které procházejí významnou renovací.
Novely stavebního zákona účinné od 1.8.2025.
31.7.2025, Zdroj: ČKAIT (www.ckait.cz)
Od srpna 2025 se mění pravidla pro jednoduché stavby. Novela stavebního zákona výrazně rozšiřuje okruh záměrů, které nebude nutné projektovat, kolaudovat ani vést stavbyvedoucím – například FVE do 250 kW, stavby do 1000 m² nebo studny a ČOV menšího rozsahu. Zároveň novela zlegalizuje odklad povinných dobíjecích stanic v garážích a zmírní personální požadavky na stavební úřady.
K počátku srpna nabydou účinnost novely č. 87/2025 Sb. a č. 223/2025 Sb., zákona č. 283/2021 Sb. stavebního zákona. Mění seznam jednoduchých staveb, pro které není třeba autorizovat projektovou dokumentaci, projektovat prováděcí dokumentaci ani je kolaudovat či vést autorizovaným stavbyvedoucím. Přibydou mezi ně OZE do 250 kW, stavby ploch do 1000 m2, veškeré stavby, terénní úpravy, stavební úpravy a udržovací práce na území vojenských újezdů nebo ve vojenských objektech, studny do 6 000 m3 za kalendářní rok nebo 500 m3 měsíčně, čistírny odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, zemní kabelové vedení na hladině nízkého a vysokého napětí, elektrické stanice nejvýše o jednom nadzemním podlaží, nepodsklepené, do rozlohy 40 m2 a 5 metrů výšky a podzemní vedení distribuční soustavy plynu o tlakové hladině do 4 bar, pokud nejde o drobné stavby. Výjimku tvoří stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci vyžadují autorizovanou projektovou dokumentaci a prováděcí dokumentaci, stavební deník, a podléhají povinné kolaudaci. Svépomocí nelze provádět výměnu vedení a sítí infrastruktury, instalovat obnovitelné zdroje energie, studny ani čistírny odpadních vod ani jsou-li drobnými či jednoduchými stavbami.
Novela zlegalizuje odklad pro předepsané dobíjecí stanice v hromadných garážích. Vyhláškou předepsané části a obsah projektové dokumentace se uplatní podle druhu stavby. Speciální úpravu získají stavby ve vojenských újezdech, kde podle přílohy č. 1 NSZ odst. prvého písm. i) stavby, terénní úpravy, stavební úpravy a udržovací práce budou drobné, zatímco všechny ostatní záměry budou jednoduché.
Stavební úřady upustí od požadavku praxe při zaměstnávání úředníků, rozšíří se i okruh přijatelných oborů, kterými splní požadovanou kvalifikaci.
Více o tématu v textu Ve sbírce zákonů vyšel LEX OZE III novelizující energetický, stavební a další zákony
Kvóty na dovoz potravin z Ukrajiny doléhají na české výrobce, hrozí uzavírání firem.
17.7.2025, Zdroj: Potravinářská komora ČR (www.foodnet.cz)
Domácí producenti potravin se důrazně staví proti chystanému rozšíření bezcelních dovozních kvót na vybrané komodity z Ukrajiny. Potravinářská komora ČR proto naléhavě vyzývá vládu, aby odmítla další navyšování ukrajinských dovozů. Zároveň varuje před opakováním situace, kdy letos došlo k uzavření cukrovaru v Hrušovanech nad Jevišovkou. Právě levné dovozy z Ukrajiny byly jednou z příčin zániku tohoto tradičního jihomoravského podniku. Komora se obává, že se negativní dopad dovozů rozšíří i na další odvětví českého potravinářství a zemědělství.
„Je zjevné, že Evropské komisi vůbec nedochází, jaké škody páchá její politika volného obchodu na evropskou potravinářskou produkci obecně. Například příliv levného cukru z Ukrajiny již nyní devastuje domácí producenty. Pokud se kvóty dále navýší, hrozí reálné riziko, že uvidíme další uzavřené provozy a zmařené investice, nejen v cukrovarnictví, ale i v dalších citlivých odvětvích,“ řekla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
Cukrovarnický sektor pod drtivým tlakem
Navrhované zvýšení bezcelních dovozních kvót na cukr z Ukrajiny do EU z 20 070 tun na neuvěřitelných 100 000 tun je podle Komory zcela neadekvátní a neodpovídá realitě vnitřního trhu EU. Jde o nárůst o 400 %, což je totální odchylka od původně avizované komunikace a deklarovaného přístupu „minimálních navýšení“ pro citlivé sektory. Takové rozhodnutí nemohlo být učiněno na základě faktických podkladů.
Situace je o to vážnější, že dopady dovozu ukrajinského cukru jsou již nyní citelné. Zatímco v roce 2020 se do České republiky dovezlo z Ukrajiny pouhých 88 tun cukru, v loňském roce to bylo již 27 901 tun. I když se toto číslo může na první pohled zdát malé, výrazně zahýbalo s cenou na domácím trhu. Důsledkem je skutečnost, že i takto relativně malé objemy dovozu vedly k uzavření cukrovaru v Hrušovanech. Navrhované pětinásobné navýšení dovozních kvót by tak mohlo mít devastující dopad na zbytek českého cukrovarnického průmyslu a mohlo by ohrozit pracovní místa a snížit soběstačnost České republiky v produkci cukru.
Cukrovarnický sektor v Evropské unii již nyní čelí hluboké krizi. Od roku 2017 bylo uzavřeno více než 20 cukrovarů, z toho pět jen v letošním roce. Tento trend se promítá i do zemědělství, kde pěstitelé postupně opouštějí pěstování cukrové řepy – jen za toto období klesl v EU počet pěstitelů cukrovky o 25 %. Komora je obzvláště znepokojena faktem, že Evropská komise k tomuto kroku přistoupila, přestože modely Společného výzkumného střediska (JRC), které poskytuje poradenství a podporu pro politiku EU, jasně upozorňují, že takové navýšení dovozů z Ukrajiny povede k snížení cen pro evropské producenty až o 2,5 % a k dalšímu útlumu domácí výroby.
„Nezpochybňujeme, že nižší ceny cukru mohou potěšit spotřebitele. Musíme ale jasně říci, že tyto ceny bohužel ani nepokryjí naše výrobní náklady. Důsledkem je omezování výroby, ztráta pracovních míst, nižší příjmy státního rozpočtu a ohrožení samotné existence celého odvětví. Co je dnes výhodné pro peněženky, může zítra vést ke ztrátě domácí produkce a k závislosti na dovozu,“ uvedl Martin Kolář, generální ředitel cukrovarnické společnosti Tereos TTD.
V souvislosti s návrhem je důležité připomenout, že se očekává, že bezcelní dovozy cukru od partnerů v rámci dohod o volném obchodu (FTA) dosáhnou od sezóny 2025/26 objemu 1,7 milionu tun – včetně dovozů ze zemí Mercosuru, Indie a Thajska.
Kritické navýšení kvót u drůbeže a vajec
Rovněž další navýšení bezcelních a bezkvótových dovozů u drůbežího masa a vajec z Ukrajiny do EU sleduje s velkým znepokojením i Českomoravská drůbežářská unie. Tyto kroky podle Unie představují vážnou hrozbu pro konkurenceschopnost a přežití domácích producentů. Konkrétně se kvóta na drůbeží maso navyšuje z 90 000 na 120 000 tun, a u vajec a albuminů dokonce z 6 000 na 18 000 tun.
„Zatímco my v EU musíme dodržovat přísné normy v oblasti welfare zvířat, hygieny, používání antibiotik a environmentálních standardů, ukrajinští producenti často těží z podstatně nižších výrobních nákladů a podstatně méně regulovaného prostředí. To vytváří nerovnou konkurenci, kterou naši producenti jednoduše nemohou ustát,“ řekla předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.
Zvláště paradoxní je situace u vajec. V Česku dochází k značným investicím ze strany českých chovatelů kvůli zákonnému zákazu klecových chovů, který začne platit od roku 2027. Přesto se k nám budou i nadále dovážet vejce právě z klecových chovů z Ukrajiny. Tento krok tak podle drůbežářů podkopává jakékoli úsilí o zlepšení životních podmínek nosnic v EU.
Navíc se v minulosti objevily případy, které vrhají stín na transparentnost původu dováženého drůbežího masa. Kuřecí maso z Ukrajiny bylo v některých případech záměrně přebalováno na Slovensku, aby na první pohled vyvolalo dojem „evropského“ původu. V oválu na potravině tak byla uvedena písmena SK, přestože slovenský podnik byl jen posledním článkem, kde došlo ke zpracování suroviny. Na druhou stranu, i když byla na obalu malým písmem uvedena povinná informace o chovu, v tomto případě na Ukrajině.
Potravinářská komora uvádí, že české firmy se konkurence nebojí, pokud dodržuje pravidla a podmínky EU. U některých firem momentálně probíhají audity nadnárodních řetězců. Tyto audity začínají prověrkou welfare zvířat v první fázi líhnutí, pokračují u dodavatele krmných směsí a následně se zaměřují na fázi výkrmu. Poté následuje audit zpracovatelského závodu. Samotný audit welfare trvá zhruba pět dní.
U dodavatelů z Ukrajiny, jejichž zboží putuje přes Slovensko, se údajně audit provádí pouze v porcovně, a nikde jinde. Je proto nezbytné požadovat u jakéhokoli masa dováženého do EU kompletní audit, a to včetně firem na Ukrajině. V opačném případě by šlo o nekalou obchodní soutěž a nedodržování pravidel EU, což by poškozovalo české producenty.
Stopka pro zvýšené dovozy z Ukrajiny
Je klíčové zdůraznit, že soulad s výrobními, pracovními a environmentálními standardy EU musí být nezbytným předpokladem pro jakékoli dovozy, nikoli vzdáleným budoucím cílem. Komora proto kategoricky odmítá plánovanou vymahatelnost těchto pravidel až od roku 2028.
Po technickém upřesnění detailů Komise předloží návrh rozhodnutí Radě EU k formálnímu schválení. Komora naléhavě vyzývá českou vládu, aby důrazně odmítla další navyšování ukrajinských dovozů a hájila zájmy domácích producentů.
Proti navrhovaným novým kvótám aktivně vystupují také zemědělci v Polsku, Rakousku a ve Francii, kteří se obávají negativního dopadu na své domácí trhy. Rumunsko zašlo ještě dál a prodloužilo povinné licencování dovozu zemědělských a potravinářských produktů z Ukrajiny až do konce roku 2025. Cílem opatření je důsledná ochrana domácích zemědělců a zajištění potravinové bezpečnosti země.
Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR