Výzva OP TAK podpoří spolupráci podniků a výzkumníků dalšími 150 miliony korun.* 

Stát spouští IPO fond 2025+ na podporu růstu MSP a rozvoje kapitálového trhu.* 

Mladí zemědělci si polepší, dotace půjdou také na změny klecových chovů.* 

Dalších 6 miliard na zelenější teplárenství.* 

Výzva OP TAK podpoří spolupráci podniků a výzkumníků dalšími 150 miliony korun.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo již III. výzvu aktivity Partnerství znalostního transferu z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK).

18.06.2025 | Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Výzva je primárně zaměřena na vytváření partnerství mezi malým a středním podnikem nebo malou společností se střední tržní kapitalizací a organizací pro výzkum a šíření znalostí s cílem zajistit přenos technologií a dovedností, ke kterým podnik nemá přístup. Alokace činí 150 milionů korun. Žádosti o podporu bude možné podávat od 1. července 2025 do 14. listopadu 2025 prostřednictvím portálu ISKP2021+.

„Podporujeme strategická partnerství mezi firmami a výzkumnými institucemi, protože právě sdílení znalostí, technologií a inovací je klíčem k růstu a konkurenceschopnosti české ekonomiky,“ říká vrchní ředitel sekce ekonomiky, fondů EU a zakladatelských činností Petr Doškář a dodává: „Malé a střední podniky díky tomu mohou rychleji vyvíjet nové produkty a služby, zatímco výzkumné instituce získávají přístup k reálným potřebám trhu. Společně tak vytváříme prostředí pro udržitelný a inovativní rozvoj.“

Výzva z OP TAK se zaměřuje na podporu firem při zavádění pokročilých technologií, vývoji a inovacích nových produktů a služeb i zlepšování procesů spojených s jejich výrobou, uváděním na trh a fungováním podniku. Cílem je zvýšit efektivitu a inovativnost firem a tím posílit jejich konkurenceschopnost.

Z laboratoře do byznysu: Proč to nejde rychleji? Vysvětluje profesor Martin Fusek

Kliknutím na náhled / tlačítko Přehrát Vás přesměrujeme na samotný audio/video obsah na webu třetí strany. Pro přehrávání audio/video obsahu přímo na stránkách BusinessInfo.cz, prosím potvrďte jednorázově souhlas s ukládáním cookies třetích stran.

Transfer je realizován za účasti Asistenta znalostního transferu, který musí být absolventem magisterského/doktorského studia s omezenými pracovními zkušenostmi. Přímo v provozovně podniku se bude věnovat přenosu a využití znalostí za odborného dozoru akademického pracovníka vybraného výzkumného pracoviště.

„Asistent provádí transfer přímo v provozovně podniku za odborného dozoru akademického pracovníka z expertního pracoviště. Tímto způsobem tak fakticky dochází k propojování podniku s akademickým prostředím za účelem zavádění inovačních procesů v podnicích,“ upřesňuje Doškář.

Další informace k výzvě jsou na webu OP TAK. Zájemci o dotaci se mohou obracet na Agenturu pro podnikání a inovace, která je zprostředkujícím subjektem OP TAK a pomáhá s přípravou žádostí o dotaci a administrací projektu. Agentura je zastoupena ve všech regionech republiky a zároveň provozuje bezplatnou Zelenou linku 800 800 777.

OP TAK 2021-2027 je jeden z klíčových evropských programů na podporu podnikatelů. Jeho cílem je zvýšit přidanou hodnotu podniků, podpořit rozvoj nových inovativních firem a usnadnit chytrý přechod k udržitelné a digitální ekonomice. Program se primárně zaměřuje na podporu malých a středních podniků. V oblasti úspor energií, energetické a digitální infrastruktury nebo výzkumu a vývoje nechybí ani podpora pro velké podniky. Řídicím orgánem je Sekce ekonomiky, fondů EU a zakladatelských činností Ministerstva průmyslu a obchodu.

---

Stát spouští IPO fond 2025+ na podporu růstu MSP a rozvoje kapitálového trhu.

Vláda na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu schválila vznik nového finančního nástroje IPO fond 2025+, jehož cílem je podpořit vstup malých a středních podniků (MSP) a firem se střední kapitalizací na burzu a zároveň posílit rozvoj kapitálového financování v České republice.

03.07.2025 | Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

„Chceme malým a středním podnikům usnadnit vstup na burzu a přístup ke kapitálu. IPO fond 2025+ pomůže firmám nejen získat nové investory, ale i posílit důvěru trhu. Zároveň tím podpoříme rozvoj domácího kapitálového trhu, který má v Česku stále značný potenciál,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček s tím, že celková alokace programu do roku 2030 činí přibližně 360 milionů korun.

„Veškeré prostředky pocházejí z návratných zdrojů předchozích finančních nástrojů. Díky opakovanému využití výnosů z prodeje investic je navíc fond koncipován jako dlouhodobě samofinancovatelný,“ dodává ministr.

IPO fond 2025+ navazuje na úspěšný program z období Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), který realizovala společnost Národní rozvojová investiční (NRI). Dosud investované prostředky dosáhly průměrného zhodnocení 65 %. Konečné zhodnocení se ještě může změnit, jelikož odprodej akcií u většiny podpořených podniků dosud neproběhl. Příkladem úspěšné investice IPO fondu je český výrobce bezpilotních letounů Primoco UAV SE, který po vstupu na burzu zaznamenal výrazný růst. Investice z IPO fondu výrobci pomohla stát se jedním z nejvýznamnějších hráčů ve svém oboru.

„Stejně jako v minulosti bude i nyní fond spravován NRI, která bude provádět kapitálové investice prostřednictvím nákupu akcií. Do budoucna také zvažujeme tzv. pre-IPO investice prostřednictvím kapitálového vstupu (private equity) poskytnutého společnostem směřujícím k primárnímu úpisu akcií na veřejném trhu,“ říká vrchní ředitel sekce ekonomiky, fondů EU a zakladatelských činností Petr Doškář.

Program se zaměřuje na dvě hlavní aktivity:

• V osvědčené Aktivitě A bude NRI investovat do veřejných nabídek akcií způsobilých firem na trhu START pražské burzy. Podíl fondu bude maximálně 30 % z objemu nově upsaných akcií, čímž se zajistí, že většina prostředků pochází od soukromých investorů a investice fondu zůstávají v tržním prostředí.
• V nově připravované Aktivitě B bude fond realizovat tzv. pre-IPO investice, tedy kapitálové vstupy do firem, které se na vstup na burzu teprve připravují.

IPO fond 2025+ představuje konkrétní krok v naplňování Hospodářské strategie: Česko do top 10 a přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky prostřednictvím silného podnikatelského sektoru a rozvinutého kapitálového trhu.

---

Mladí zemědělci si polepší, dotace půjdou také na změny klecových chovů.

V 6. kole příjmu žádostí na rozvoj venkova ze Strategického plánu společné zemědělské politiky dostanou zemědělci, lesníci a potravináři více než 7 miliard korun.

31.07.2025 | Ministerstvo zemědělství (MZe)

Příspěvky podpoří mladé začínající zemědělce, přinesou investice na obnovu lesů po kalamitách a pomohou zemědělcům rozšířit jejich podniky a zmodernizovat výrobu. Žádosti o dotace bude možné podávat od 14. října do 4. listopadu letošního roku prostřednictvím Portálu farmáře.

Na podzim se v 6. kole příjmu žádostí na rozvoj venkova rozdělí přibližně 7 miliard, které budou směřovat zejména na investice do zemědělských a potravinářských podniků, na zahájení činnosti mladých zemědělců, do lesnictví a také na podporu inovací a projektů spolupráce.

„V letošním podzimním kole dotací na rozvoj venkova jsme se opět zaměřili na mladé zemědělce a menší zemědělské podniky. Mladí zemědělci mohou v tomto kole získat až 1,1 miliardy korun, navíc jsme jim usnadnili administrativu, takže si bez zbytečného papírování budou moci sami určit, na co dotaci nejlépe využijí. Menším podnikům zase pomůžeme tím, že jim přidělíme bodové zvýhodnění například při žádosti o dotaci na rekonstrukci stájí nebo přechodu z klecových chovů nosnic na jiný způsob chovu,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný.

Novinkou pro mladé začínající zemědělce je zavedení sazbového systému podpory. Zemědělci tak již nebudou muset dokládat konkrétní výdaje, na které dotaci použili. To maximálně zjednoduší administrativní proces a pomůže odstranit zbytečné překážky při zahájení zemědělské činnosti. Základní sazba dotace je 1 500 000 korun na uskutečnění podnikatelského plánu zaměřeného na zemědělskou výrobu. Pokud bude předmětem plánu i výroba potravin z vlastní produkce, je sazba 2 030 000 korun.

Zvýšily se celkové podpory pro mladé začínající zemědělce

Zatímco v minulém kole mohli mladí zemědělci získat 714 milionů korun, v letošním podzimním kole si mohou rozdělit 1,1 miliardy korun. Při nastavování výše dotací tak Ministerstvo zemědělství (MZe) reagovalo na poslední kolo, kdy byl o tento typ dotací velký zájem, podaných žádostí bylo 780, doporučeno k financování 427. Právě proto nyní v podzimním kole MZe celkovou částku pro mladé začínající zemědělce do 40 let zvýšilo, aby mohlo uspokojit více zájemců.

Další přibližně 3 miliardy korun budou moci získat zemědělci na rekonstrukce stájí (včetně přeměny klecových chovů, například pro nosnice, na jiný způsob chovu), skladů ovoce a zeleniny či pořízení precizní zemědělské techniky. Dotace může být ve výši až 25 milionů korun na jeden projekt. Novinkou je podpora skladů bioprodukce obilovin a olejnin, skladů semenných trav a jetelovin. Přednost při žádosti budou mít mikro, malé a střední podniky, které budou bodově zvýhodněné. Významný bodový bonus mohou získat také školní podniky vysokých a středních škol.

Zemědělci budou mít možnost dostávat vyšší zálohy u přímých plateb pro rok 2025

Podpora velkých podniků se má omezit

Přes 2 miliardy korun čeká na zpracovatele zemědělské produkce, kteří mohou využít dotaci na vybudování jatek, bouráren, mlékáren nebo zpracování ovoce a zeleniny. Hlavním cílem této podpory je zkrácení dodavatelských řetězců, podpora místních trhů a zvýšení přidané hodnoty zemědělského podniku. Podpora velkých zemědělských a potravinářských podniků je zde výrazně omezena pouze na projekty, které přispějí ke snížení spotřeby vody, energie, obalů, odpadů nebo zaměřené na bioprodukci. Bodově jsou opět zvýhodněny menší projekty. Mikro a malé podniky mají o 10 % vyšší míru dotace než střední a velké.

Dotaci až 15 milionů korun na projekt mohou získat operační skupiny Evropského inovačního partnerství. Cílem operační skupiny je podle principu rozhodování „zdola“ propojit partnery zejména z vědy, výzkumu, zemědělství, potravinářství, odborných nevládních organizací, poradců a napomoci přenosu poznatků vědy, výzkumu a inovací do praxe. Dotaci lze získat jak na spolupráci i na konkrétní investice.  Až 18 milionů korun na projekt mohou získat potravináři na inovace (například uvedení na trh zcela nového produktu, zavedení inovovaného postupu nebo nové technologie výroby).

Peníze na 6. kolo SZP jdou z národního i evropského rozpočtu. Na investice pro zahájení činnosti mladého zemědělce přispívá ze 100 % rozpočet EU.

Žádosti bude možné podávat pouze prostřednictvím Portálu farmáře v termínu od 14. 10. 2025 do 4. 11. 2025

Předběžná výše dotací u jednotlivých intervencí:

Intervence	Alokace (Kč)
Investice do zemědělských podniků	2 999 506 072
Investice do zpracování zemědělských produktů	2 260 000 000
Investice do obnovy kalamitních ploch	128 417 768
Investice do ochrany melioračních a zpevňujících dřevin	29 712 904
Přeměna porostů náhradních dřevin	111 840 467
Zahájení činnosti mladého zemědělce	1 100 000 000
Inovace při zpracování zemědělských produktů	294 000 000
Podpora operačních skupin a projektů EIP	147 000 000
Celkem	7 070 477 211

Poznámka: Konečná částka může být upravena podle aktuálního kurzu, podle plnění finančního plánu, či může být navýšena o případné nevyčerpané prostředky z předchozích kol příjmu žádostí.

Úplné znění Pravidel je k dispozici v elektronické podobě na internetové adrese Ministerstva zemědělství www.mze.gov.cz/spszp  (subportál Dotace – Strategický plán SZP 2023–2027 a příslušné intervence) a také na stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu v sekci Strategický plán 2023–2027.

---

Dalších 6 miliard na zelenější teplárenství.

7.7.2025, Zdroj: Priorita (www.priorita.cz)

Nová výzva z programu HEAT financovaného z Modernizačního fondu pokračuje v úsilí výrazně urychlit dekarbonizaci českého teplárenství a podpořit zavádění inovativních nízkoemisních technologií. Program HEAT přináší nejen ekologický, ale i ekonomický impulz. Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR vyčlenili na transformaci teplárenství dalších 6 miliard korun.

„Vnímáme potřebu kontinuální a předvídatelné podpory transformace teplárenského sektoru, zejména v kontextu závazků České republiky v oblasti dekarbonizace a zvyšování energetické účinnosti,“ říká ministr životního prostředí ČR Petr Hladík a dodává: „Vyhlášením výzvy reagujeme na trvalý zájem a potřebu dokončení investic do modernizace soustav zásobování tepelnou energií a na potřebu urychlení přechodu k inovativním nízkoemisním a obnovitelným zdrojům energie. Přestože jsou disponibilní prostředky Modernizačního fondu určené teplárnám již z velké části alokovány, cílem výzvy je motivovat k přípravě a podporovat následnou realizaci již připravených projektů, které jsou zejména významným environmentálním přínosem a zároveň jsou investičně náročnější. Proto do teplárenství posíláme dalších šest miliard korun.“

Provozovatelé stávajících tepláren i vlastníci nových zdrojů energie zapojených do soustavy zásobování teplem mohou od 7. července 2025 žádat o dotaci na modernizaci zdroje tepelné energie a soustav zásobování tepelnou energií s cílem snížit spotřebu primární energie a emisí CO2. Finanční prostředky mohou využít například na změnu palivové základny z uhlí a uhelných derivátů na biomasu či bioplyn. Podpořen bude i přechod na inovativní teplárenské technologie využívající energii z prostředí pomocí tepelných čerpadel či geotermální energii a energii z odpadního tepla. V kombinaci s inovativními a obnovitelnými zdroji energie je možné podpořit i využití zemního plynu. Výše podpory může dosáhnout až 60 % způsobilých výdajů v závislosti na typu projektu.

„Tři miliardy korun půjdou na inovativní a obnovitelné zdroje energie, jedna miliarda na modernizaci rozvodů a zbylé nevyhrazené dvě miliardy korun je možné použít i na kombinované projekty s obnovitelnými a inovativními zdroji společně s přechodem na zdroje na zemní plyn,“ dodává ministr Hladík.

Program HEAT je již od roku 2021 hlavním motorem transformace českého teplárenství

Teplárenství patří mezi klíčové sektory ovlivňující kvalitu ovzduší i celkovou uhlíkovou stopu České republiky. Ročně vyprodukuje více než 15 milionů tun CO₂, což představuje přibližně 20 % emisí z energetiky. Přechod od uhlí ke klimaticky šetrnějším technologiím umožňuje snížení emisí skleníkových plynů o 60 až 80 % v závislosti na typu nahrazovaného zdroje, a zároveň významně snižuje lokální znečištění ovzduší. Modernizace přináší zásadní provozní úspory, které pomáhají zajišťovat dostupnost tepla pro domácnosti i veřejné instituce v době rostoucích nákladů na energie a emisní povolenky. V některých případech může modernizovaná soustava uspořit až 30 % primární energie, což má přímý dopad na dlouhodobou stabilitu cen tepla pro koncové odběratele.

Díky projektům v oblasti teplárenství podpořeným z Modernizačního fondu se daří dosahovat výrazných úspor odpovídajícím ročním emisím více než dvou milionů osobních aut nebo zhruba 15 % celkové roční spotřeby zemního plynu v České republice.

Program HEAT je z tohoto pohledu nejúspěšnějším programem financovaným z Modernizačního fondu. Jasně ukazuje, že zájem o transformaci české energetiky i potenciál jejího uskutečnění je nezpochybnitelný.

„Na mnoha místech v České republice už teplárny přešly nebo právě přecházejí na jiné zdroje než uhlí. Jsou to velmi náročné a drahé modernizace, které podporujeme penězi z Modernizačního fondu. Dosud bylo v rámci programu HEAT vypsáno celkem pět výzev, díky nimž již získalo podporu nebo bylo schváleno Evropskou investiční bankou 50 projektů s celkovou dotací 74 miliard korun,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Ve většině případů teplárny nahrazují spalování hnědého či černého uhlí jinými palivy – nejčastěji zemním plynem nebo biomasou. Významnou roli v transformaci sehrávají také investice do energetického využití komunálních odpadů či tuhých alternativních paliv, které patří mezi finančně nejnáročnější projekty. Mezi teplárny, které přešly z uhlí na ekologičtější zdroje, patří například ty v Českých Budějovicích, Plané nad Lužnicí či v Mladé Boleslavi.

Žádosti o dotaci ve výzvě HEAT 1/2025 je možné podávat od 7. července 2025 12:00 do 28. listopadu 2025 prostřednictvím systému AIS SFŽP ČR. Po vyčerpání celkové alokace budou následně podané žádosti zařazeny do zásobníku žádostí.