Exportéry trápí drahé energie a levná konkurence víc než Trump, ukázal průzkum.* 

Finanční správa se soustředí na stovky milionů nepřiznaných tržeb z provozování e-shopů.* 

Jak práva duševního vlastnictví chrání kreativitu a inovace.* 

Sněmovna schválila zákon zavádějící informační model stavby, tzv. BIM.* 

Exportéry trápí drahé energie a levná konkurence víc než Trump, ukázal průzkum.

S poklesem zahraniční poptávky aktuálně zápolí 43 procent českých exportujících firem. Problémem jsou hlavně dlouhodobější faktory jako jsou ceny energií nebo asijská konkurence. Ukázal to aktuální průzkum pojišťovny EGAP a Hospodářské komory.

09.07.2025 | Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Čtvrtinu tuzemských exportérů nyní nejvíc pálí ztráta konkurenceschopnosti v důsledku vyšších nákladů na energie v porovnání s konkurencí. A podobné množství vývozců trápí narůstající konkurence ze třetích zemí, zejména z Asie.

V květnu vzrostl český export meziročně o dvě procenta na téměř 390 miliard korun.

Ztrátu konkurenceschopnosti v důsledku Trumpových cel naopak označila za překážku jen desetina dotázaných. Vyplývá to ze společného šetření Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) a Hospodářské komory ČR, kterého se zúčastnilo 272 firem napříč různými obory a všemi regiony České republiky.

Výsledky šetření ukazují, že řada českých vývozců dnes čelí zvýšené nejistotě na zahraničních trzích. „Přesto zůstávají aktivní a hledají cesty, jak si udržet konkurenceschopnost třeba právě pomocí finančních nástrojů, které jim pomáhají lépe řídit exportní rizika,“ uvedl viceprezident Hospodářské komory Radek Jakubský.

Výzvou nejsou až tolik cla, ale strukturální problémy

Pro nadpoloviční část respondentů tvoří příjmy z exportu více než čtvrtinu z celkových ročních tržeb. Pouze 17 procent firem uvedlo, že neexportují vůbec.

Téměř 43 procent respondentů uvedlo jako aktuální problém pokles poptávky, se kterým se při exportu potýkají. Řada dotázaných ale uvádí jako překážky pro export faktory, které nesouvisí se cly, ale jsou spíše dlouhodobého, respektive strukturálního charakteru. Například ztrátu konkurenceschopnosti v důsledku vyšších nákladů na energie v porovnání s konkurencí uvedlo 26 procent respondentů.

A podobný počet firem označilo jako problém narůstající konkurenci ze třetích zemí, zejména z Asie. „Průzkum ukazuje příčiny toho, čeho jsme svědky již delší dobu, a sice že řada českých firem musí o své místo na světovém trhu bojovat ještě tvrději než dosud. Jsou to hlavně vysoké ceny energií v Evropě, nejistota a levná konkurence. Právě proto, aby měly podmínky financování srovnatelné se zahraničním, jsme představili pojištění pro exportně orientované podniky. EGAP tak pomohl exportérům zafinancovat jejich provoz téměř dvě miliardami korun a další víc než tři miliardy exportéři použili na investice. Je ale zřejmé, že s vyšší mírou nejistoty ve světě stoupají rizika, do kterých se čeští vývozci pouštějí méně často,“ uvedl předseda představenstva EGAP David Havlíček.

Zahraniční obchod se v květnu vrátil do přebytku

Příliš vysokou administrativní a byrokratickou zátěž související s regulatorními požadavky na export označilo za komplikaci necelých 19 procent firem, kurzová rizika pak 15 procent a problémy v dopravě zboží zhruba 14 procent. Zavedení cel vedoucí ke ztrátě konkurenceschopnosti označila jako překážku pouze desetina exportérů.

Trumpova obchodní válka zasahuje jen necelou pětinu exportérů

Omezení svého exportu do USA v důsledku uvalení cel hlásí 12 procent respondentů a dalších pět procent snížení očekává. Přitom ale 5,5 procenta respondentů, kteří zaznamenali snížení exportu, věří, že se jejich export do USA opět navýší. Více než polovina respondentů žádné omezení nepředpokládá. Omezení exportu je častější u velkých firem a ve zpracovatelském průmyslu.

Představa amerického prezidenta Donalda Trumpa, že firmy začnou kvůli vysokým clům houfně přesouvat výrobu z Evropy do USA, přinejmenším u českých exportérů zatím narazila.

Na úrodnou půdu mezi českými podniky podle šetření zatím příliš nepadají časté apely amerického prezidenta Trumpa, který v rámci celních válek opakovaně vyzývá exportéry k přesunu výroby za Atlantik. Výrobu do USA totiž neplánuje přesunout téměř 90 procent respondentů.

Asi 35 procent firem jako důvod neochoty přesouvat výrobu uvádí obecně přílišnou náročnost takového kroku a necelých 30 procent podniků věří, že se situace stabilizuje. Dále pak uvádí fakt, že americký trh není pro firmu významný.

Trump? Evropu spravíme! Upravme priority, podpořme inovace a kapitálový trh

Kliknutím na náhled / tlačítko Přehrát Vás přesměrujeme na samotný audio/video obsah na webu třetí strany. Pro přehrávání audio/video obsahu přímo na stránkách BusinessInfo.cz, prosím potvrďte jednorázově souhlas s ukládáním cookies třetích stran.

Exportní pojištění v reakci na zvýšená rizika související se cly zavedenými ze strany USA častěji využívá nebo o něm uvažuje osm procent firem, přičemž většinou jde o střední a velké podniky. „EGAP se soustřeďuje speciálně na náročné trhy, kde doplňujeme nabídku komerčních pojišťoven. A tomu odpovídá i objem českého exportu do rizikových zemí, který každoročně pojistíme. Průzkum ovšem ukazuje, že o pojištění nyní uvažuje čtyřnásobně více firem, než které ho dnes pravidelně využívá. Bohužel často se stává, že pojistnou smlouvu firmy reálně řeší, až když se dostanou do problémů, a to bývá pozdě,“ dodává Havlíček.

---

Finanční správa se soustředí na stovky milionů nepřiznaných tržeb z provozování e-shopů.

24.7.2025, Zdroj: Finanční správa

Finanční správa spustí na konci srpna kontrolní akci s názvem EMPORION, ve které se zaměří na přiznávání příjmů provozovatelů elektronických obchodů s dopadem do daní z příjmů a daně z přidané hodnoty.

Analytici finanční správy detekovali v rámci první fáze prověřování v této oblasti celkem 734 milionů nezdaněných tržeb.

Finanční správa se dlouhodobě zabývá problematikou elektronického obchodu, který zažívá v posledních letech značný rozmach – a to zejména v důsledku pandemie COVID-19, kdy se velká část prodejů přesunula na internet a zákazníci si na komfort online nákupů zvykli. Bohužel však s rostoucí oblibou rostou i případy, kdy provozovatelé e-shopů nepřiznávají všechny své tržby. Finanční správa proto tuto oblast aktivně sleduje. Díky datům třetích stran se podařilo vytipovat provozovatele e-shopů, u kterých existuje závažné podezření, že část svých příjmů před státem skrývají.

„Vydání této tiskové zprávy má podobný cíl jako Daňové echo, tedy dát obchodníkům před zahájením kontrolních úkonů správců daně prostor na to, aby své tržby řádně přiznali. Doporučujeme proto všem prodejcům podnikajícím prostřednictvím e-shopů, aby si prověřili, že skutečně své příjmy z elektronického obchodování zdanili. Mohou se tak mimo jiné vyhnout i některým sankcím, které jsou s doměřením daně spojeny,“ uvedla generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.

První fáze kontrolní akce odstartuje na konci prázdnin. Finanční úřady se v ní zaměří na osoby, které realizují obchodní činnosti prostřednictvím e-shopů, přičemž nepřiznávají žádné tržby ani nejsou registrovány k dani z přidané hodnoty, přestože jim tato povinnost v minulosti velmi pravděpodobně vznikla. Celkem bylo do první fáze vybráno 85 subjektů, přičemž výše nepřiznaných tržeb činí 734 milionů korun.

Druhá fáze se pak soustředí na podnikatele, kteří prostřednictvím obchodování na elektronických platformách pravděpodobně dosáhli významně vyšších tržeb, než které vykázali ve svých daňových přiznáních.

---

Jak práva duševního vlastnictví chrání kreativitu a inovace.

2.7.2025, Zdroj: iso.org (www.iso.org)

• Co jsou práva duševního vlastnictví?
• Druhy práv duševního vlastnictví
• Výzvy k právům duševního vlastnictví
• Ochrana duševního vlastnictví v digitálním věku
• Ochrana práv duševního vlastnictví nyní i v budoucnu

Kreativita a inovace jsou páteří naší civilizace. Od technologií a vědy po hudbu a umění lidstvo podnítilo řadu průlomových revolucí, které nás pozvedly od našich skromných počátků k tomu, kým jsme dnes. Přesto, stejně jako všechny cenné zdroje, může být lidský intelekt a jeho výtvory předmětem sporů – zejména pokud jde o vlastnictví. Právě tyto spory daly vzniknout termínu „duševní vlastnictví“ (IP).

V digitálním věku jsou práva duševního vlastnictví (IPR) důležitější než kdy dříve. Tvůrci sice nyní mají nebývalé možnosti sdílet svá díla s globálním publikem, ale zároveň jsou ohroženi nebezpečnými hrozbami pro informační bezpečnost . Vzestup digitálního obsahu usnadnil neoprávněné kopírování a distribuci těchto výtvorů, což představuje výzvy pro ochranu duševního vlastnictví. Zároveň nové technologie, jako je generativní umělá inteligence (AI), stále více přispívají k záplavě digitálního obsahu a stírají hranici mezi materiálem generovaným člověkem a počítačem.

Ochrana před těmito online riziky je klíčová, což činí práva duševního vlastnictví (IPR) nezbytným aspektem informační bezpečnosti. Aby organizace chránily svá digitální aktiva, musí k právům duševního vlastnictví přistupovat proaktivně. To zahrnuje implementaci digitálního vodoznaku pro sledování neoprávněného použití, monitorování online platforem z hlediska porušování autorských práv a podnikání právních kroků na ochranu svých práv.

Tento článek poskytuje komplexní přehled duševního vlastnictví, včetně různých typů práv duševního vlastnictví a jejich fungování v digitálním kontextu.

Co je duševní vlastnictví?

Duševní vlastnictví označuje nehmotné výtvory mysli, jako jsou vynálezy, literární a umělecká díla, symboly, jména, obrazy a obchodní vzory. Je to způsob, jak přiřadit vlastnictví kreativního produktu konkrétní osobě nebo právnické osobě. Myšlenkou je zajistit, aby ti, kdo tvoří, vynalézají a inovují, mohli udržet kontrolu nad svými návrhy, chránit je před zneužitím a sklízet zasloužené plody své práce. Duševní vlastnictví je chráněno zákonem prostřednictvím patentů, autorských práv, ochranných známek, obchodního tajemství a dalších forem práv duševního vlastnictví, které dávají tvůrcům a autorům výhradní práva k užívání jejich výtvorů po určitou dobu.

Co jsou práva duševního vlastnictví?

Ochrana duševního vlastnictví se zajišťuje prostřednictvím práv duševního vlastnictví (IPR). Jedná se o zákonná práva spojená s nehmotným majetkem vlastněným osobou nebo společností a chráněná před použitím bez souhlasu. IPR podporují inovace a kreativitu tím, že dávají zákonnému vlastníkovi vynálezu nebo kreativního nápadu výhradní příležitost z něj po stanovenou dobu těžit.

Na individuální úrovni ochrana práv duševního vlastnictví znamená zajistit, aby tvůrci obdrželi uznání, které jim za jejich práci náleží, a aby si mohli udržet kontrolu nad svým výtvorem. Z obchodního hlediska se práva duševního vlastnictví týkají zajištění tržní výhody. Zajišťují ochranu inovativních produktů a procesů, což firmám poskytuje konkurenční výhodu. Práva duševního vlastnictví také brání konkurentům ve využívání duševního vlastnictví jiných pro vlastní prospěch.

Mezi příklady práv duševního vlastnictví patří doménová jména, průmyslový vzor, ​​loga, ochranné známky, práva k průmyslovým vzorům, obchodní názvy nebo obchodní názvy, práva k databázím a počítačový software.

Druhy práv duševního vlastnictví

Technologické společnosti používají kombinaci různých typů práv duševního vlastnictví k ochraně svého digitálního duševního vlastnictví. Například Microsoft se spoléhá na kombinaci těchto práv k ochraně duševního vlastnictví svého softwaru Windows.

Patří mezi ně:

• Patenty na ochranu určitých funkcí softwaru Windows. Patent uděluje výhradní práva na vynálezy a technologický pokrok a brání ostatním v jejich používání, prodeji nebo výrobě bez povolení – obvykle po dobu 20 let od data podání žádosti.
• Autorská práva chrání kód softwaru Windows před neoprávněným kopírováním. Autorská práva obecně chrání originální autorská díla zaznamenaná v hmotném médiu vyjádření. Za zmínku stojí, že ochrana autorských práv se vztahuje jak na doslovný kód, tak na strukturu, posloupnost a organizaci kódu.
• Ochranné známky chrání identifikátory značek produktů a brání konkurentům v používání podobných značek, které by mohly zmást spotřebitele nebo oslabit rozlišovací schopnost značek. Tato ochrana, která se často používá k označení určité úrovně kvality, pomáhá udržovat povědomí o značce a důvěru spotřebitelů v produkty společnosti Microsoft.
• Zákon o obchodním tajemství k ochraně struktury a metodologie zdrojového kódu. Obchodní tajemství jsou cenné a důvěrné informace, které poskytují firmě konkurenční výhodu. Na rozdíl od patentů, autorských práv a ochranných známek se obchodní tajemství veřejně nezveřejňuje a teoreticky může trvat neomezeně dlouho, dokud zůstane důvěrné.

Výzvy k právům duševního vlastnictví

Všudypřítomnost online platforem a povaha digitálního obsahu mohou ztěžovat vymáhání práv duševního vlastnictví, což vede k rozsáhlému pirátství nebo neoprávněné spotřebě a distribuci kreativních materiálů, jako je hudba, filmy a dokonce i software.

Mezi některé výzvy v oblasti práv duševního vlastnictví patří:

• Porušení autorských práv: S rozšířenou dostupností digitálního obsahu je pro lidi mnohem snazší kopírovat a sdílet díla chráněná autorskými právy bez svolení. To vedlo k významným ztrátám pro tvůrce a distributory duševního vlastnictví a ztěžovalo vymáhání práv duševního vlastnictví.
• Ochrana patentů: Patentoví „trollové“ jsou společnosti, které získávají patenty s jediným účelem – využít je k žalobám nebo hrozbě právními kroky proti jiným společnostem za údajné porušení patentů. To může vést k nákladným soudním sporům pro společnosti, zejména malé podniky. Rychlé tempo inovací navíc může ztížit určení, zda je vynález skutečně patentovatelný, nebo zda se jedná pouze o variantu existující technologie. To může vést k neshodám ohledně platnosti patentu a ztěžuje společnostem ochranu jejich práv duševního vlastnictví.
• Porušení doménových jmen: S nárůstem počtu webových stránek a doménových jmen může být pro společnosti obtížné chránit své ochranné známky před porušením. Mezi příklady patří „kybersquatteři“, kteří registrují doménová jména obsahující populární ochranné známky s úmyslem je prodat zpět vlastníkovi ochranné známky za nadsazenou cenu, a „typosquatting“, kdy jsou doménová jména registrována s drobnými pravopisnými chybami ve známých ochranných známkách, aby se odklonila návštěvnost určená pro legitimní webové stránky.
• Zosobnění značky: Sociální média a online tržiště usnadnila firmám vytváření falešných účtů nebo webových stránek, které se vydávají za zavedené značky. To může vést k matení spotřebitelů a poškození reputace původní značky.

Ochrana duševního vlastnictví v digitálním věku

Jak tedy mohou organizace uplatňovat svá práva duševního vlastnictví v digitálním věku? Ochrana digitálních výtvorů vyžaduje robustní kombinaci právních opatření, technologických řešení a proaktivního vymáhání práva.

Zde je několik konkrétních kroků, které je třeba zvážit:

• Zaveďte robustní bezpečnostní opatření: Může se jednat o šifrování, kontrolu přístupu, firewally a postupy bezpečného ukládání dat k ochraně digitálního obsahu a proprietárních technologií. Existují také bezpečnostní protokoly, které využívají technologii blockchain a chytré smlouvy. Pravidelná aktualizace těchto opatření pomáhá organizacím udržet si náskok před vyvíjejícími se hrozbami.
• Monitorování a vymáhání práv duševního vlastnictví: Je důležité sledovat online platformy, tržiště a digitální kanály, zda nedošlo k porušení nebo zneužití práv duševního vlastnictví. Organizace mohou přijmout proaktivní opatření k vymáhání svých práv duševního vlastnictví prostřednictvím dopisů o zastavení činnosti, oznámení o odstranění obsahu a právních kroků proti porušovatelům, aby odradily od neoprávněného použití.
• Vzdělávejte zaměstnance a partnery: Stanovte jasné pokyny pro zaměstnance a partnery týkající se používání sociálních médií a internetu, jelikož každý hraje roli v ochraně duševního vlastnictví. Organizace by měly zavést školicí programy a zásady na podporu povědomí o duševním vlastnictví mezi zaměstnanci, dodavateli a partnery.
• Spolupracujte s odborníky: Advokáti v oblasti duševního vlastnictví, technologičtí experti a odborníci na duševní vlastnictví vám mohou poskytnout poradenství při řešení složitých právních a technologických výzev spojených s uplatňováním práv duševního vlastnictví v digitálním věku.

Mezinárodní normy, jako je ISO/IEC 27002, popisují kroky, které by organizace měly podniknout k zajištění souladu s legislativou a předpisy týkajícími se duševního vlastnictví. Patří mezi ně používání proprietárního softwaru zakoupeného, ​​předplaceného nebo pronajatého od třetí strany. Norma poskytuje efektivní proces pro správu a zabezpečení digitálních aktiv, jako je duševní vlastnictví, finanční data a informace o zaměstnancích.

• ISO/IEC 27002:2022 Bezpečnost informací, kybernetická bezpečnost a ochrana soukromí – Opatření pro bezpečnost informací

Ochrana práv duševního vlastnictví nyní i v budoucnu

Ochrana duševního vlastnictví v digitálním věku vyžaduje mnohostranný přístup. Ačkoli tradiční základy patentů, autorských práv a obchodního tajemství zůstávají i dnes relevantní, je třeba je posílit, aby se vypořádaly s jedinečnými výzvami v oblasti zabezpečení duševního vlastnictví v internetové éře.

Zlepšení kybernetické bezpečnosti, používání nástrojů pro digitální správu duševního vlastnictví a řešení problémů s autorskými právy a ochranou obsahu jsou nezbytnými součástmi účinné strategie ochrany duševního vlastnictví. Proaktivními kroky k pochopení, zabezpečení a vymáhání vašich práv duševního vlastnictví v digitálním věku můžete chránit svou značku a chránit aktiva duševního vlastnictví, která budou pohánět vaše podnikání vpřed.

Zdroj: https://www.iso.org/information-security/intellectual-property-rights

---

Sněmovna schválila zákon zavádějící informační model stavby, tzv. BIM.

27.6.2025, Zdroj: ČTK

Ušetřit veřejným zadavatelům peníze a zkrátit přípravu staveb může informační model stavby, známý pod zkratkou BIM. Zákon, který ho zavádí, dnes přijala Sněmovna. Informační model stavby se bude týkat nejenom stavby samotné, ale i úpravy jejího okolí, tedy vystavěného prostředí. Může tak pomoci třeba obcím a městům. Metodu už použil například Nejvyšší kontrolní úřad při stavbě svého nového sídla. Zákon nyní dostane k posouzení Senát.

Povinnost pořídit informační model stavby se bude vztahovat pouze na stavby nebo jejich části, jejichž pořizovací cena překročí limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Tento finanční limit činí 135 milionů korun. Půjde o stavby, které se zapisují do katastru nemovitostí nebo do technické mapy kraje. Pořizovat tyto modely bude muset hlavně stát a jeho úřady, státní podniky nebo kraje a státní příspěvkové organizace.

Výjimky se budou vztahovat na stavby v zahraničí nebo na stavby, které povolují ministerstva obrany, vnitra nebo spravedlnosti. Pojem vystavěné prostředí vychází z definice ve stavebním zákonu a představuje prostředí vytvořené nebo upravené člověkem, které zahrnuje stavby a volná prostranství veřejná i neveřejná. Informační model vystavěného prostředí má seskupovat informace o území, stavbách na něm i o omezeních nebo procesech, které se v něm odehrávají.

Sněmovní hospodářský výbor doporučil do zákona vložit technickou změnu týkající se Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Sněmovna tento návrh schválila.

Sněmovna k tomuto zákonu přijala i pozměňovací návrh poslance ODS Jiřího Havránka, aby se povolování billboardů v blízkosti silnic týkalo jen těch, které jsou ze silnice viditelné a aby povolení nebylo vydáváno maximálně na pět let. Nově by se povolování mělo vztahovat i na reklamní zařízení podél dálnic v zastavěném území. Doporučil usnadnit realizaci drobných staveb v blízkosti železnic, silnic a dálnic se souhlasem vlastníka.

Silvie Doušová (za STAN) uspěla s návrhem doplnit zařízení pro ukládání energie do výčtu staveb, které jsou zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu. Tato zařízení s kapacitou do 100 kilowattů by podle poslankyně měla patřit mezi drobné stavby. Z nich chce Doušová naopak vyjmout větrné elektrárny o stejném uvedeném výkonu. Lidovec Róbert Teleky a další koaliční poslanci uspěli s návrhem zachovat podporu výroby elektřiny z důlního plynu i po konci letošního roku. Argumentují tím, že elektřina z těchto zdrojů není cenově konkurenceschopná vůči jiným existujícím zdrojům elektřiny.

nlm mhm rdo