DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Špatná zpráva pro živnostníky. Minimální zálohy na pojistné v roce 2026 skokově narostou.*
Sleva na pojistném pro sezonní pracovníky v ovocnářství.*
Novelizace pravidel pro kategorizaci účetních jednotek a povinný audit.*
Chcete letos ušetřit na daních? Využijte odpočty z darů, hypoték či dárcovství krve.*
Špatná zpráva pro živnostníky. Minimální zálohy na pojistné v roce 2026 skokově narostou.
Pro drobné živnostníky, kteří platí minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, má vláda jako každoročně špatnou zprávu. V roce 2026 se jim zálohy u sociálního i zdravotního pojištění meziročně zvednou nejvíc v historii. Zaplatí na nich měsíčně v součtu o 1124 korun více než v roce 2025.
19.09.2025 | BusinessInfo.cz
Radost nemohou mít ani ti, kteří využívají režim paušální daně. Těm s nejnižšími příjmy se paušální daň zvedne o závratných 1268 korun měsíčně. Za celý rok si tak připlatí více než patnáct tisíc korun.
Kromě zvýšení průměrné mzdy, která je pro stanovení záloh určující, došlo nedávno ještě k dalším změnám v rámci vládního konsolidačního balíčku, které budou minimálně do příštího roku zvedat minima razantněji než obvykle.
Výše minimálních záloh na sociální pojištění pro rok 2026:
- OSVČ hlavní činnost: 5720 Kč
- OSVČ vedlejší činnost: 1574 Kč
- Začínající OSVČ (první dva roky podnikání): 3575 Kč
Zvýšení základu? Zatím o pět procent každoročně
Tou nejdůležitější úpravou je navýšení takzvaného minimálního vyměřovacího základu.
„Ten do přijetí konsolidačního balíku představoval 25 procent průměrné mzdy. Z rozhodnutí vlády se ale každý rok až do příštího roku zvyšuje o pět procent. V roce 2026 se dostává až na úroveň 40 procent průměrného výdělku,“ přibližuje poradce Michal Dvořáček.
Úměrně tomu samozřejmě rostou i odvody většiny podnikatelů státu. Stejný základ pro OSVČ, které mají podnikání jako vedlejší činnost, zůstane v roce 2026 na 11 procentech průměrné mzdy.
SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2025
Odvody vyšší nejen u minima?
Dopady konsolidačního balíku už v příštím roce nepocítí OSVČ s vyššími příjmy (týká se i plátců paušální daně ve zbývajících dvou pásmech). U těchto podnikatelů zůstane vyměřovací základ na 55 procentech daňového základu tak jako v loňském roce. K jeho zvýšení došlo naposledy předloni.
Pro jistotu připomínáme, že nové minimální zálohy na zdravotní pojištění budete muset uhradit už za leden, tedy do 8. února 2026. Bude to o 163 korun měsíčně více než loni. U sociálního pojištění záleží termíny na odevzdání přehledů o příjmech a výdajích (následuje až po daňovém přiznání)
| Rok | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | 2026 |
| Minimální základ (Kč) | 17 721 | 19 456 | 20 162 | 21 984 | 23 414 | 24 483 |
| Minimální záloha u zdr. poj. | 2 393 Kč | 2 627 Kč | 2 722 Kč | 2 968 Kč | 3 143 Kč | 3306 Kč |
Zálohy na zdravotní pojištění
Minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění
Živnostníci v Česku si už zvykli, že je zvyšování plateb standardem. Za posledních patnáct let narostly u zdravotního pojištění asi na dvojnásobek a u sociálního dokonce ještě výrazněji. V roce 2026 je bohužel čeká zejména u plateb pro ČSSZ nejvyšší nárůst v historii samostatné ČR.
Pokud si podnikatel platí dobrovolně nemocenské pojištění, přesáhnou minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění dokonce hranici deseti tisíc korun měsíčně. Jinak vyrostou u odvodů pro sociálku oproti letošku o 961 korun až na 5720 Kč, což bude v součtu se zdravotním 9026 korun za měsíc (o 1124 korun měsíčně více než letos).
Minimální zálohy na zdravotní pojištění se pak zvýší ze současných 3143 korun na 3306 Kč měsíčně.
Kdo platí minimum
Nejnižší možnou zálohu platí OSVČ, které s podnikáním v daném roce začínají (ti ji mají nyní ještě sníženou), případně ti, jejichž roční hrubý zisk nepřesáhl dvanáctinásobek průměrné měsíční mzdy.
Letos byla průměrná mzda stanovena na 46 557, pro rok 2026 to bude 48 967 korun. Roční hrubý zisk plátců minimálních záloh tedy bude muset být do budoucna nižší než 587 604 Kč (48 967 x 12). Pokud bude váš roční příjem vyšší, minimální zálohy se vás týkat nebudou a zaplatíte odvody vyšší.
„Princip pro výpočet sazeb jinak zůstává stejný jako v uplynulých letech. V případě minimálních záloh to je u zdravotního pojištění 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy. U sociálního pojištění šlo letos o 29,2 procenta z 35 procent průměrné mzdy, od roku 2026 půjde o stejný díl z 40 procent průměrného výdělku,“ popisuje daňová poradkyně ze společnosti Forvis Mazars Gabriela Ivanco.
Kdo a kdy platí zálohy na povinná pojištění. Jak vyplnit přehledy a jaké sankce hrozí opozdilcům?
Nevýhodou pro drobné podnikatele je výrazné zvýšení průměrné mzdy na rok 2026, která zvedá minima ještě více než loni.
Ještě připomeňme, že začínajících podnikatelů se navyšování minimálního vyměřovacího základu (MVZ) v prvních třech letech netýká. Jejich minimální záloha je odvozena od MVZ odpovídajícího 25 procentům průměrné mzdy a pro příští rok tedy bude ve výši 3575 korun.
Průměrná mzda (PM) se stanovuje jako součin tzv. všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za předchozí rok (2025) a koeficientu pro úpravu VVZ. Rozhodná průměrná mzda v roce 2026 bude výše zmíněných 48 967 korun. Pro hlavní výdělečnou činnost bude činit minimální měsíční vyměřovací základ u soc. pojištění nově 40 procent z průměrné mzdy. Měsíční záloha je 29,2 procenta z této částky. U zdravotního pojištění je to stále 13,5 procenta z poloviny PM.
Jak přesně se zvednou zálohy?
Minimální měsíční zálohy u odvodů pro ČSSZ se tedy v roce 2026 zvyšují ze 4759 na 5720 korun. Jinými slovy: drobní živnostníci, jejichž hrubý zisk nepřesahuje průměrnou mzdu, zaplatí na zálohách o 961 korun měsíčně víc než loni.
Méně narostou minimální zálohy na zdravotní pojištění. Od ledna budete hradit měsíčně o 163 korun více než loni, a to 3306 korun (13,5 % z poloviny průměrné mzdy).
Pro placení zdravotním pojišťovnám platí, že se zvýšené pojistné hradí od začátku nového roku. Zálohy fungují zpětně, takže novou sazbu uhradíte zdravotní pojišťovně již v únoru. Splatnost minimální zálohy je vždy do osmého dne následujícího měsíce.
| Sociální pojištění | 2023 | 2024 | 2025 | 2026 |
| Průměrná mzda v Kč |
40 324 | 43 967 | 46 557 | 48 967 |
| Minimální záloha (u hlavní činnosti) v Kč | 2 944 | 3 852 | 4 759 | 5 720 |
| Minimální záloha (u vedlejší činnosti) v Kč |
1 178 | 1 413 | 1 496 | 1 574 |
Účast na zdravotním pojištění je ze zákona povinná a nemůže být nahrazena komerčním pojištěním. Na trhu nicméně působí sedm zdravotních pojišťoven a jednou za rok je možné zdravotní pojišťovnu změnit. Pokud jste plátci vyšších než minimálních záloh, ty se vám zvyšují (případně snižují) na základě předložení nového přehledu o příjmech a výdajích za daný rok.
Podnikáte-li prvním rokem, platíte minimální zálohu automaticky.
Brutální zvýšení paušální daně, ale ne pro všechny
O 1268 korun bude v roce 2026 vyšší měsíční paušální daň v 1. pásmu (pro ty s nižšími příjmy do milionu korun). V ostatních dvou zůstane stejná jako v roce 2025.
Od roku 2021 mohou OSVČ s určitým ročním příjmem plnit své daňové povinnosti týkající se daně z příjmu, sociálního pojištění a zdravotního pojištění formou jedné platby – tzv. paušální daně. Předloni se příjmový limit zvedl na dva miliony korun ročně a byla stanovena tři pásma paušální daně.
Ti, kteří fungují v paušálním režimu neodevzdávají (kromě daňového přiznání) ani přehledy ČSSZ a zdravotní pojišťovně. Na druhou stranu tito živnostníci ztrácejí možnost uplatňovat slevy na dani, daňová zvýhodnění a nezajímají je ani nezdanitelné položky.
OSVČ stále využívají paušální výdaje. Komu se při výpočtu daně i po změnách vyplatí?
Paušální odvod se nadále skládá z minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně ve výši 100 korun měsíčně.
V roce 2025 tak paušální daň v 1. pásmu vyšplhá z 8716 korun měsíčně až na 9984 (6 578 korun navýšené sociální, 3306 Kč zdravotní pojištění a 100 Kč daň z příjmů).
Průměrná mzda a nemocenské pojištění
Vedle důchodového pojištění se v posledních letech zvyšuje i rozhodný příjem, tedy hranice minimální výše sjednaného příjmu pro účast na nemocenském a důchodovém pojištění. V roce 2022 činila tato hranice 3 500 korun za měsíc, předloni se zvýšila na 4 000 korun a pro rok 2025 by měla narůst na 4500 korun. Pro rok 2026 ale zůstane ve stejné výši.
Dvojnásobek této hodnoty je pak minimálním vyměřovacím základem u nemocenského pojištění pro OSVČ, v roce 2026 bude tedy jeho výše stejně 9 000 korun. I zde ale zvednul konsolidační balík vlády sazbu pro výpočet minimálního pojištění z min. vyměřovacího základu z 2,1 na 2,7 procenta. Minimální měsíční záloha na nemocenské pojištění pro OSVČ tedy narostlo z 216 na 243 korun měsíčně.
Minimální zálohy na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) se odvozují od výše minimální mzdy pro daný rok (činí 13,5 % MM) a zaokrouhlují se na celé koruny nahoru. Pro rok 2025 tedy minimum pro OBZP činí 2808 korun měsíčně.
Ještě dodejme, že se v roce zvedne i maximální vyměřovací základ, a to na 2,35 milionu Kč. Rozhodná částka pro účast na pojištění u vedlejší činnosti pak bude v roce 2026 nově 117 521 korun (111 736 korun letos).
Jakub Procházka
Sleva na pojistném pro sezonní pracovníky v ovocnářství.
22.9.2025, Zdroj: ČTK
Sezonní zaměstnanci, kteří pracují v ovocnářství a zelinářství, získají slevu 7,1 procenta na sociálním pojistném.
Zákon, který to umožní, podepsal prezident Petr Pavel. Oznámila to prezidentská kancelář. Jde o zákon, kterým se mění jiné zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení. Do zákona se tato novinka dostala ve Sněmovně z popudu koaličních poslanců v čele s ministrem práce Marianem Jurečkou.
Slevu získá zaměstnanec, který má sjednanou dohodu o provedení práce podle zákona o zemědělství. Slevu dostane za každý měsíc, což znamená, že nebude platit žádné sociální pojištění, uvedlo již dříve ministerstvo zemědělství.
Nově se podle ministerstva také zvýší celkový limit hodin, který může sezonní pracovník pro zemědělský podnik vykonat. „Pokud bude dohoda o provedení práce sjednána výlučně k výkonu práce v období od 1. dubna do 30. listopadu a tato práce bude spočívat ve sklizni, péči o porost, posklizňové úpravě, třídění, skladování, balení a přípravě k přepravě při produkci ovoce a zeleniny, bude moci pracovník v tomto období pracovat pro zemědělský podnik až 1280 hodin,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný.
Za sezonní pracovníky v ovocnářství a při pěstování zeleniny se podle ministerstva budou považovat zaměstnanci pracující na základě dohody o provedení práce. Jejich zaměstnavatelem je subjekt, který v předchozím roce dostával podpory vázané na produkci, a to podpory ovocných a zeleninových druhů s velmi vysokou pracností nebo vysokou pracností.
Novelizace pravidel pro kategorizaci účetních jednotek a povinný audit.
17.9.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer
Až na začátku září byla ve Sbírce zákonů zveřejněna novela zákona o účetnictví a zákona o auditorech č. 316/2025 Sb., která přináší důležité změny v kategorizaci účetních jednotek a v povinnosti auditu. Novela má dělenou účinnost, a to od 3. 9. 2025 a 1. 1. 2026.
Hlavní změny
Novela č. 316/2025 Sb.:
- zvyšuje limity aktiv a čistého obratu, podle nichž se podniky zařazují do jednotlivých velikostních skupin (mikro, malá, střední, velká), což povede k úlevě pro řadu menších firem, které tak spadnou do nižší kategorie s jednoduššími povinnostmi;
- současně zužuje okruh účetních jednotek, jež budou muset povinně podstupovat audit;
- zároveň reflektuje požadavky EU a OECD, a tím české účetní prostředí přibližuje mezinárodním standardům včetně oblasti udržitelnosti a ESG reportingu.
Účinnost změn
Od 3. 9. 2025 jsou účinné změny týkající se hranic aktiv a obratu, které určují rozdělení účetních jednotek podle velikosti.
Od 1. 1. 2026 jsou pak účinné změny týkající se zúžení okruhu účetních jednotek, které budou podléhat povinnému auditu.
Přehled změněných hranic
Přehled změn hranic aktiv a obratu podle novely č. 316/2025 Sb.
| Kategorie účetní jednotky | Původní limit – AKTIVA | Nový limit – AKTIVA | Původní limit – ČISTÝ OBRAT | Nový limit – ČISTÝ OBRAT |
| Mikro | do 9 mil. Kč | do 11 mil. Kč | do 18 mil. Kč | do 22 mil. Kč |
| Malá | do 100 mil. Kč | do 120 mil. Kč | do 200 mil. Kč | do 240 mil. Kč |
| Střední | do 500 mil. Kč | do 600 mil. Kč | do 1 mld. Kč | do 1,2 mld. Kč |
| Velká | překročení alespoň dvou limitů střední kategorie | překročení alespoň dvou limitů střední kategorie | překročení alespoň dvou limitů střední kategorie | překročení alespoň dvou limitů střední kategorie |
Další informace
- Nové limity aktiv a obratu se uplatní už při posouzení kategorie účetní jednotky za účetní období roku 2024 [tzn., když podnik sestavuje účetní závěrku za rok 2024 (ať už v řádném termínu, nebo při případné opravě), už se řídí těmito navýšenými hranicemi].
- Pravidlo „dvou limitů“ zůstává – tj. účetní jednotka je zařazena do kategorie, pokud nepřekročí alespoň dvě ze tří kritérií (aktiva, obrat, počet zaměstnanců).
Doplňme, že novelou se mění jen limity aktiv a čistého obratu. Kritérium průměrného počtu zaměstnanců zůstává beze změny, tj. účetní jednotka:
- Mikro: do 10 zaměstnanců
- Malá: do 50 zaměstnanců
- Střední: do 250 zaměstnanců
- Velká: nad 250 zaměstnanců
Chcete letos ušetřit na daních? Využijte odpočty z darů, hypoték či dárcovství krve.
Podnikatelé, kteří chtějí ušetřit na daních z příjmů, mohou využít nejen tradičních slev, ale také nezdanitelných částí základu daně. Díky takzvaným odpočtům si jednoduše sníží základ daně z příjmu.
08.09.2025 | BusinessInfo.cz
Díky odpočtům z darů, hypoték, příspěvků za dárcovství krve nebo penzijního připojištění vám výrazně klesnou daně z příjmů, často až na nulu. Legálně tak lze ušetřit tisíce korun.
Připomeňme, že některé odpočty zrušila v roce 2023 vláda v rámci takzvaného konsolidačního balíčku. Většina ovšem v legislativě zůstává. Minulostí už jsou odpočty za příspěvky odborové organizaci či za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.
Nárok mají i zaměstnanci
Nezdanitelné části základu daně mohou uplatnit zaměstnanci i OSVČ. Zaměstnanci je uplatňují v ročním zúčtování, podnikatelé v daňovém přiznání. Zaměstnanci musejí u zaměstnavatele vyplnit příslušné kolonky ve formuláři Prohlášení k dani. S tím jim pomůže mzdová účetní.
Odpočty vyřešte do prosince 2025
Zdaňovacím obdobím při vyplňování přiznání k daním z příjmů, jež OSVČ odevzdávají do května (dnes již pouze elektronicky) respektive do července, pokud využívají služeb daňového poradce či mají ze zákona povinný audit, je obvykle kalendářní rok.
Na rozdíl od slev, které jsou automatické a můžete je zohlednit až při vyplňování daňového přiznání, musíte bonus v podobě nezdanitelných částí daně vyřešit do konce roku.
Například hodnotu daru, který jste poskytli v listopadu 2025, můžete odečíst při přiznání daní z příjmu na jaře či v létě 2026. Pokud darujete krev v lednu 2026, musíte počkat do následujícího roku.
„Chcete-li optimalizovat daně v přiznání, jež budete odevzdávat příští rok, máte na to, abyste využili výhody odpočtů čas do konce letošního roku. Všechny základní odečitatelné položky jsou uvedeny v paragrafu 15 zákona o daních z příjmů,“ potvrzuje poradce Michal Dvořáček.
Paragraf 15 Zákona 586/1992 Sb. obsahuje tyto odečitatelné položky (daň z příjmu fyzických osob):
- bezúplatná plnění (dříve dary) včetně darování krve či plazmy,
- úroky ze stavebního spoření, hypotečního úvěru a dalších obdobných úvěrů
- pojistné na penzijní připojištění,
- pojistné na soukromé životní pojištění.
Zákon obecně říká, že „od základu daně lze odečíst příspěvky v celkovém úhrnu nejvýše 48 000 korun zaplacené poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem“.
Právnické osoby (firmy) si zase mohou z daní odečíst (podle paragrafu 34 zákona) prostředky věnované na výzkum a vývoj.
Zaměstnanci a také osoby samostatně výdělečně činné, jež platí zálohy na daň z příjmu v průběhu roku, mají šanci dosáhnout na přeplatek, který jim uhradí stát. Musejí o něj ovšem vždy sami požádat.
SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2025
Zálohy se ovšem týkají jen omezeného počtu podnikatelů s vysokými příjmy. „Zálohy na daň z příjmů platí opravdu jen malé procento OSVČ. Nehradí je ti, kteří se samostatně výdělečnou činností v daném roce začínají, ani ti, kteří zaplatili na dani z příjmů fyzických osob ročně 30 tisíc korun nebo méně,“ připomíná ještě poradce.
Těchto drobných živnostníků, kterých je stále drtivá většina, se tedy netýká přeplatek, ale jen možnost snížit si daňový základ. Základ je roven rozdílu mezi vašimi ročními příjmy a výdaji.
Podmínkou uvedenou v zákoně (odstavec 7 paragrafu 15) je, aby byl poplatník daňovým rezidentem Česka nebo jiného členského státu Evropské unie (či státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, například Norsko či Island).
Přiznání ke všem typům daní: Kdy a za jakých okolností je musíte podávat?
„Úhrn jeho příjmů v Česku musí ovšem představovat minimálně 90 procent všech jeho ročních výdělků. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně. A pokud tyto příjmy z ciziny máte, doložit je musíte,” dodává poradce.
Odpočty: Jak postupovat při vyplňování přiznání?
Nezdanitelné části základu daně respektive seznam odečitatelných položek najdete ve formuláři daňového přiznání na druhé straně v oddílu č. 3.
Potvrzení o tom, že jste poskytli dar, zaplatili příspěvek či splátku na hypotéku musí být vždy součástí přiznání, jinak vám berňák nárok neuzná. Přidává se k němu jako příloha na samostatném listu.
Co je daňový přeplatek?
Daňový přeplatek vzniká tehdy, pokud během roku odvede plátce (zaměstnavatel za zaměstnance či podnikatel sám za sebe) zálohu na daně z příjmu, která je vyšší než daň vypočtená po skončení roku. Přeplatek odpovídá rozdílu těchto částek. Pokud nemáte evidované nedoplatky, bude vám přeplatek vrácen. Musíte o něj ale zažádat a finanční úřad má následně na vyplacení peněz čas 30 dní.
Zaměstnanec, kterému provedl roční zúčtování zaměstnavatel, obvykle žádá o vracení přeplatku do 15. února a vyplacenou vratku dostane ve výplatě za březen.
OSVČ pak nesmějí zapomenout podat žádost spolu s daňovým přiznáním a peníze jim přijdou na účet nejpozději do června, respektive do srpna (vyplňuje-li jim přiznání poradce). Připomínáme, že přeplatky se vracejí pouze tehdy, jsou-li vyšší než 100 korun.
Co si můžete odečíst ze základu daní z příjmů?
- Bezúplatná plnění (dříve dary) – odstavce 1,2 paragrafu 15 zákona
Zákon hovoří o tom, že za bezúplatné plnění (dar) se považuje poskytnutí jakékoli hmotné věci, finanční částky, služby či nemovitosti jiné osobě (fyzické i právnické) zcela zdarma. Komu lze dar poskytnout?
Platí to samozřejmě i tehdy, poskytnete-li dar na veřejně prospěšné účely (například útulky, školy nebo zdravotnictví). Pak si můžete ze základu daně odečíst jeho hodnotu.
Pro uplatnění tohoto odpočtu doložte jakékoliv potvrzení o daru, nejčastěji se využívá darovací smlouva. Potvrzení musí každopádně obsahovat základní údaje, ze kterých je evidentní, kdo je poskytovatelem a příjemcem daru, jaká je jeho hodnota, účel či datum darování.
Abyste mohli prezent zahrnout do svého ročního zúčtování, musí mít hodnotu alespoň 1 000 korun nebo přesáhnout dvě procenta vašeho základu daně. Postačí přitom splnit pouze jednu z obou uvedených podmínek.
„Pokud například darujete jednou za rok LDN, kde leží vaše babička, 3 000 korun, samozřejmě si je můžete od daňového základu odečíst. Nezapomeňte ale, že si lze odečíst jen určité procento,“ potvrzuje poradce.
Příklad:
Pan Novák daroval sociálnímu zařízení 2000 korun, jeho daň z příjmu fyzických osob tedy bude ve výsledku nižší o 300 korun. Vzhledem k tomu, že příslušnou částku odečítáte z daňového základu, odepíše z výsledné daně nikoli celou částku, ale patnáct procent.
Dlouhodobě nebylo možné mezi odečitatelné položky zahrnout dar, respektive dary, jejichž úhrnná hodnota přesahuje 15 procent základu daně. Od roku 2020 je ale teoreticky možné odečíst si ze základu daně až 30 procent, a to v případě darů na dobročinné účely. Dočasná úprava, která toto umožnila, měla podle legislativců skončit v roce 2021, nakonec ale vydržela v platnosti i v dalších letech.
O prodloužení výjimky rozhodla ruská invaze na Ukrajinu, kvůli níž byl přijat speciální zákon o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Jinými slovy: Limit na odečet darů byl zvýšen na 30 % kvůli covidové pandemii a válce na Ukrajině. Tento limit by měl ale zatím platit jen do roku 2026.
Jednotlivé dary (do zmíněného limitu) lze také sčítat. Pokud někoho během roku obdarujete několika drobnějšími prezenty, všechny položky si můžete odečíst.
Mezi takzvaná bezúplatná plnění patří i bezplatné dárcovství krve či plazmy. Pokud jste pravidelným dárcem, opět se můžete těšit na nižší daň z příjmu. A v tomto případě nejde o malé sumy. Jeden odběr je aktuálně oceněn částkou 3 000 korun. U složitějších lékařských zákroků je pak částka ještě výrazně vyšší. Žijící dárce orgánů nebo člověk, který daruje kostní dřeň či kmenové buňky, má nárok na odpočet od základu až 20 tisíc korun.
Bezúplatná plnění mohou podle litery zákona společně poskytovat i manželé v rámci „společného jmění manželů“.
Daň z příjmů: Kdo a kdy musí platit čtvrtletní a pololetní zálohy?
Pokud dárce podává daňové přiznání sám, zapíše úhrnnou hodnotu daru do příslušného řádku DP. Písemný doklad potvrzující poskytnutí daru na A4 je přílohou daňového přiznání.
Pokud za dárce vyúčtování daně z příjmů provádí zaměstnavatel, předá dárce doklad potvrzující poskytnutí daru zaměstnavateli do 15. 2. následujícího roku a ten doklad do vyúčtování zahrne.
Zákon samozřejmě umožňuje odečíst také dary poskytnuté na financování odstraňování následků živelní pohromy, jakou byly například loňské nedávné ničivé povodně. Primárně jde ovšem o dary poskytnuté obcím, krajům, organizačním složkám státu a právnickým osobám „na zákonem vymezené účely“.
Připomínáme, že u nepeněžních darů je třeba stanovit jejich hodnotu. Ta je buď známá anebo musí být určena podle takzvaných oceňovacích předpisů.
- Úroky z hypoték, stavebního spoření a obdobných úvěrů – odstavce 3,4 paragrafu 15 zákona
Hypotéky nebo úvěry poskytnuté stavební spořitelnou patří dnes v Česku k nejčastěji využívaným odčitatelným položkám a jsou pro plátce daní z příjmů velmi výhodné.
Pokud jste si pořídili dům nebo byt k vlastnímu bydlení a pravidelně splácíte hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření, můžete si ze základu daně odečíst až 150 000 korun (v případě úvěrů sjednaných do konce roku 2020 300 000 korun).
V podstatě to znamená, že pokud jste si zařídili hypotéku do roku 2020 a v uplynulém roce jste na úrocích z hypotéky zaplatili například 200 000 korun, celou částku uvedete do daňového přiznání a na daních celkem ušetříte 30 000 Kč.
U hypoték zařízených po roce 2020 vám může výsledná roční daň teoreticky klesnout maximálně o 22 500 korun (patnáct procent ze 150 tisíc).
Od základu si dnes můžete odečíst maximálně 150 tisíc korun ročně (ze všech úvěrů poplatníků v jedné společně hospodařící domácnosti), které jste zaplatili na úrocích plynoucích z poskytnutého hypotečního úvěru nebo stavebního spoření.
Pokud si zařídíte hypoteční úvěr až v průběhu roku, lze si odečíst pouze poměrnou část (jednu dvanáctinu za 150 tisíc, což je nejvýše 12 500 korun měsíčně). Ti, kteří první splátku zaplatí v září, tak budou mít nárok maximálně na 50 tisíc korun odpočtu.
Nabízíme přehled slev na daních. Některé zrušil vládní balíček
Vlastníte-li nemovitost pro účely podnikání nebo ji pronajímáte, základ daně si tímto způsobem snížit nemůžete.
K prokázání přiložte k daňovému přiznání nebo ročnímu zúčtování potvrzení o výši zaplacených úroků od banky nebo stavební spořitelny. Banky i spořitelny ho posílají automaticky.
III. Pojistné na penzijním připojištění a životním pojištění – odstavce 5,6 paragrafu 15 zákona
Pokud jde o penzijní připojištění se státním příspěvkem, můžete si od základu daně odečíst zaplacené pojistné za uplynulý rok, maximálně ale 48 tisíc korun. Nejvyšší možná roční úspora na dani je tak 7200 korun.
Jako potvrzení vám poslouží potvrzení o výši vkladů od penzijního fondu, které vám přijde automaticky poštou/do DS??.
„U soukromých životních pojištění (ŽP) je situace obdobná jako u klasického „penzijka“. I v tomto případě si můžete ze základu odepsat maximálně 48 tisíc korun ročně,“ informuje Dvořáček.
Na maximální daňový odpočet za rok 2025 vzniká při pravidelném vkladu na smlouvu nárok při měsíční úložce ve výši 3 000 korun a více. Bohužel ale nejde toto pravidlo uplatnit u smlouvy na ŽP, která obsahuje možnost mimořádných výběrů peněz. Podle poradkyně Gabriely Ivanco ze společnosti Mazars přitom není podstatné, jestli peníze během daného roku vyberete nebo nikoliv. Stačí, je-li ve smlouvě zmíněna ona možnost.
Částka 48 000 Kč je maximum, které si můžete odečíst dohromady za tzv. státem podporované produkty:
- penzijní připojištění,
- doplňkové penzijní spoření (DPS),
- životní pojištění,
- dlouhodobý investiční produkt (DIP).
Další podmínky pro možnost daňových odpočtů ze ŽP:
- pojištění je sjednáno alespoň na dobu 5 let,
- máte sjednanou částku alespoň 40 000 korun pro případ dožití (pojistná doba 5 až 15 let), respektive 70 000 korun a více, pokud se jedná o pojistnou dobu delší než 15 let,
- nemůže dojít k výplatě jiného příjmu, který není pojistným plněním a v jehož důsledku nedojte k ukončení pojistné smlouvy.
Jakub Procházka