Sdělení Finanční správy.* 

Průšvihy ve zdravotním pojištění a jejich řešení.* 

Účetní vykazování zaměstnaneckých požitků.* 

Změna kategorizace účetních jednotek a povinnost auditu.* 

Jak se v roce 2026 zvýší paušální daň? Hlaste se k ní od října do ledna.* 

Sdělení Finanční správy.

29.9.2025, Zdroj: Finanční správa

Finanční správa zveřejnila Informace k upravenému znění § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů s cílem odlišení daňového režimu zaměstnaneckých benefitů od naturální mzdy a obdobných plnění zaměstnavatele zaměstnancům.

Úvod

Generální finanční ředitelství vydává tuto informaci v reakci na změnu ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“) provedenou návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, přijatým Poslaneckou sněmovnou ve znění schváleném Senátem Parlamentu České republiky.

Novelizace předmětného ustanovení reaguje na judikaturu Nejvyššího správního soudu (viz rozsudky č. j. 6 Afs 354/2023-48 ze dne 11. října 2024 a č. j. 5 Afs 295/2023-67 ze dne 14. října 2024), ze které vyplývá, že stávající právní úprava umožňuje uplatnění osvobození od daně z příjmů fyzických osob i u těch příjmů, které mají charakter naturální mzdy, resp. odměny za výkon práce.

Záměrem zákonodárce však nikdy nebylo zakotvit v zákoně o daních z příjmů odlišný daňový režim mzdy, platu či jiné odměny za výkon práce podle toho, zda je zaměstnanci vyplácena v peněžité nebo v jiné formě. Při formulování pravidel v zákoně o daních z příjmů byla dlouhodobě uplatňována základní konstrukce zdanění příjmů ze závislé činnosti, podle níž jsou od daně osvobozena plnění dobrovolně poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům nad rámec běžné mzdy, platu či odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, která zároveň směřují do zákonem vyjmenovaných oblastí naplňujících určité celospolečenské zájmy (vzdělání, kultura, sport, zdravotní prevence apod.). Výjimka ze zdanění příjmů ze závislé činnosti v podobě osvobození se tedy vždy měla vztahovat na tzv. zaměstnanecké benefity.

Novelizovaná úprava má proto za cíl pro účely uplatňování osvobození příjmů zaměstnanců výslovně odlišit zaměstnanecké benefity od takových druhů příjmů, které jsou vázány na pracovní výkon zaměstnance, ať už jsou poskytovány v jakékoliv formě.

Změna ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů

Předchozí znění § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů stanovilo, že od daně z příjmů fyzických osob jsou osvobozena „nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci“, pokud splňují další zákonné podmínky. Nově toto ustanovení obsahuje dovětek, který blíže specifikuje povahu nepeněžních plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci, která jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozena, jako „nepeněžní plnění, která nejsou mzdou, platem, odměnou ani náhradou za ušlý příjem“.

Z novelizovaného znění ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů tak již jednoznačně vyplývá, že osvobození od daně z příjmů fyzických osob nelze uplatnit v případě nepeněžního plnění poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnanci, které svým charakterem představuje mzdu, plat, odměnu nebo náhradu za ušlý příjem, tedy plnění poskytovaná zaměstnanci za vykonanou práci.

Základní rozlišení zaměstnaneckých benefitů od plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem práce 

Základem pro odlišení zaměstnaneckých benefitů od plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci, která jsou vázána na jeho pracovní výkon, je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Z praktického hlediska je důležité, že toto rozlišování není pro zaměstnavatele nijak nové, naopak je v praxi běžně aplikováno. Zaměstnavatel totiž plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem práce (viz bod 3.1. níže) zohledňuje při výpočtu průměrného výdělku (využívaného například při čerpání dovolené), zatímco zaměstnanecké benefity (viz bod 3.2. níže) při výpočtu průměrného výdělku nezohledňuje.

3.1. Plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem práce

Odměňování za práci a další odměny obdobného charakteru jsou upraveny v části šesté zákoníku práce.

Ustanovení § 109 zákoníku práce stanoví, že za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, pokud nestanoví zákoník práce či jiný zvláštní právní předpis jinak.

Obdobný charakter mají další plnění přímo vázaná na pracovní výkon zaměstnance, jako příklad lze uvést poskytnutí odměny za splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu nebo předem stanoveného mimořádně náročného úkolu výslovně upravené v § 134 a § 134a zákoníku práce pro zaměstnance odměňované platem. V soukromé sféře se může jednat o klasické čtvrtletní, pololetní či roční odměny vyplácené zaměstnancům ve vazbě na jejich pracovní výkon. Tato plnění bývají v praxi poskytována převážně peněžní formou, mohou však být poskytována i jako nepeněžní plnění (např. naturální mzda ve smyslu § 119 zákoníku práce).

Tato plnění podléhají nejen zdanění daní ze závislé činnosti v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 zákona o daních z příjmů, ale i odvodům na sociální a zdravotní pojištění. S ohledem na to, že jsou tato plnění poskytována v přímé souvislosti s pracovním výkonem zaměstnance, z povahy věci by související náklady měly být na straně zaměstnavatele výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů.

Zaměstnanecké benefity

Jako zaměstnanecké benefity jsou v praxi označována plnění poskytovaná zaměstnavatelem nad rámec běžné mzdy, platu či odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, přičemž jejich poskytnutí nesouvisí s vykonanou prací zaměstnance. Nárok zaměstnance na tato plnění je tedy typicky spojen s existencí jeho pracovněprávního vztahu se zaměstnavatelem. Rozsah a podmínky těchto plnění bývají zpravidla upraveny kolektivní smlouvou, vnitřní směrnicí zaměstnavatele nebo jiným druhem smlouvy zaměstnavatele se zaměstnanci.

Smyslem poskytování zaměstnaneckých benefitů je nejen zvýšení motivace zaměstnanců, jejich loajality a spokojenosti, ale i zvýšení atraktivity zaměstnavatele na trhu práce. Jako příklad těchto zaměstnaneckých benefitů lze uvést Multisport karty, benefity v systému Cafeterie, nepeněžní plnění poskytnutá zaměstnanci v souvislosti s péčí o jeho zdraví, rekreací, životním či pracovním výročím apod.

Zaměstnanecké benefity poskytované jako nepeněžní plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů jsou ve smyslu ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů od daně z příjmů fyzických osob do zákonem stanovené výše osvobozeny. Na straně zaměstnavatele nemohou být související náklady uplatněny jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve smyslu § 25 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů.

Závěr

Generální finanční ředitelství vydává tuto informaci s cílem předejít výkladovým nejasnostem ohledně dopadů novelizace ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů, které provázely legislativní proces při přijímání této úpravy.

Daňový režim zaměstnaneckých benefitů, které zaměstnavatel poskytuje jako nepeněžní plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů, nad rámec vyplacené mzdy nebo platu či jiných odměn za výkon práce na účely stanovené v ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů, není touto novelizací nijak dotčen. Zaměstnanecké benefity tedy zůstávají za zákonem daných podmínek od daně z příjmů fyzických osob i nadále osvobozeny.

---

Průšvihy ve zdravotním pojištění a jejich řešení.

1.9.2025, Zdroj: VZP

Chyby a omyly při výpočtu a odvodu zdravotního pojištění mohou přijít zaměstnavatele draho. Při neplnění povinností na sebe totiž pokuty a penále nenechají dlouho čekat. Ke slovu pak může přijít institut odstranění tvrdosti.

Dlužné pojistné a penále pro zaměstnavatele

Penále je 0,0315 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy nebylo pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo zaplaceno v nižší částce.

Nebylo-li pojistné nebo záloha zaplaceno ve stanovené lhůtě, anebo bylo zaplaceno v nižší částce, než mělo být zaplaceno, je zaměstnavatel povinen za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala, zaplatit penále ve výši stanoveného procenta dlužné částky. Zdravotní pojišťovna však nemůže vymáhat nedoplatek pojistného, který u jednoho plátce nepřesahuje částku 50 Kč, a penále se nepředepisuje, pokud v úhrnu za jeden rok nepřesáhne 100 Kč.

• V období od 1. 7. 2025 je penále 0,0315 % dlužné částky neuhrazeného pojistného za každý kalendářní den prodlení.
• V období od 1. 1. 2025 do 30. 6. 2025 bylo penále 0,0329 %.
• V období od 1. 7. 2024 do 31. 12. 2024 bylo penále 0,0348 %.
• V období od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024 bylo penále 0,0403 %.
• V období od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2023 bylo penále 0,0411 %.
• V období od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 bylo penále 0,0322 %.
• V období od 1.1.2007 do 31. 12. 2021 bylo penále 0,05 %.
• V období od 1. 5. 1995 do 31. 12. 2006 bylo penále 0,1 %.
• V období od 1. 7. 1993 do 30. 4. 1995 bylo penále 0,3 %.
• V období od 1. 1. 1993 do 30. 6. 1993 bylo penále 0,1 %.

V období od 1. 1. 2022 úpravou § 18 odst. zákona č. 592/1992 se výše penále odvozuje podle výše úroků z prodlení, které odpovídá ročně výši reposazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

Výše penále u dlužného pojistného za dobu před 1. lednem 2022 se řídí předpisy platnými před tímto dnem.

Dlužné pojistné jsou zaměstnavatelé povinni doplatit. Doplatek je splatný na účet té zdravotní pojišťovny, u které byli zaměstnanci pojištěni v době, kdy dluh vznikl.

Pokud zaměstnanec zjistí (nebo má podezření), že za něho zaměstnavatel neodvádí pojistné, měl by informovat svoji zdravotní pojišťovnu.

Jestliže zaměstnavatel neplní své závazky a neplatí pojistné, není zaměstnanec nikterak sankcionován. Nezaplacené pojistné a případné související penále či pokuty pojišťovna nevymáhá po zaměstnancích, ale pouze po zaměstnavateli (s tím, že případný právní nástupce zaměstnavatele ručí za pojistné, které měl platit jeho předchůdce).

Za nesplnění oznamovací povinnosti však může zdravotní pojišťovna vyměřit pokutu i zaměstnanci, jestliže příslušné skutečnosti nesdělil svému zaměstnavateli a ten proto nemohl splnit svoji oznamovací povinnost ve vztahu k pojišťovně svého zaměstnance.

Zaměstnavatel je povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení, o změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem (pokud mu to zaměstnanec sdělil) a o skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné (jsou-li mu tyto skutečnosti známy).

Za nesplnění oznamovací povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci pokutu až do výše 10 000 Kč. Jestliže oznamovací povinnost nesplnil jen zaměstnavatel, uloží pokutu pouze zaměstnavateli (až do výše 200 000 Kč).

Pokuty

Pokud zaměstnavatel nebo zaměstnanec nesplní některou povinnost danou zákony, může mu být zdravotní pojišťovnou uložena pokuta.

Zaměstnavateli může být uložena pokuta:

• za nesplnění oznamovací povinnosti do výše 200 000 Kč
• při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti až 400 000 Kč
• za nepředložení dokladů ke kontrole, případně zatajení dokladů ke kontrole, za jednotlivé nesplnění až do výše 50 000 Kč
• při neodeslání záznamů o pracovních úrazech za uplynulý kalendářní měsíc až do výše 100 000 Kč.

Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy bylo zjištěno nesplnění oznamovací povinnosti plátcem pojistného, nejdéle však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo.

Zdravotní pojišťovna může vyměřit pokutu i zaměstnanci, jestliže nesplnil vůči svému zaměstnavateli svoji oznamovací povinnost (zejména pokud ho neinformoval o změně zdravotní pojišťovny), a zaměstnavatel proto nemohl splnit svoji oznamovací povinnost ve vztahu k pojišťovně svého zaměstnance.

Zaměstnavatel je povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení, o změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem (pokud mu to zaměstnanec sdělil) a o skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné (jsou-li mu tyto skutečnosti známy).

Za nesplnění oznamovací povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci pokutu až do výše 10 000 Kč.

Odvolání

Plátce pojistného má právo na odvolání proti platebnímu výměru, ale odvolání nemá odkladný účinek.

Ve sporných případech placení pojistného, penále, vracení přeplatků na pojistném a snížení záloh (jen OSVČ) a ve všech případech týkajících se pokut a přirážek k pojistnému se postupuje podle předpisů o správním řízení. Takové řízení je zahájeno na podnět jednoho z účastníků, tj. na podnět plátce nebo zdravotní pojišťovny. Po vystavení platebního výměru má plátce pojistného právo na odvolání. Odvolání proti platebním výměrům, kterým pojišťovna nevyhoví v plném rozsahu autoremedurou, vyřizuje Rozhodčí orgán, nezávislý na zdravotní pojišťovně.

Odvolání se nezasílají přímo Rozhodčímu orgánu, ale podávají se prostřednictvím zdravotní pojišťovny, která zahájila správní řízení a vystavila platební výměr.

V případě dlužného pojistného nemá odvolání odkladný účinek. Plátce je povinen uhradit částku vyměřenou platebním výměrem, i když podal odvolání. V případě kladného vyřízení odvolání je platba vrácena. Dlužné pojistné zůstává dluhem, i když je vyměřeno platebním výměrem, vůči kterému bylo podáno odvolání. Vyměřování penále se nepřerušuje. Platební výměr na dlužné pojistné je vykonatelný (může být soudně vymáhán) po 15 dnech od doručení plátci. Za doručení se považuje i případ, kdy plátce odmítne platební výměr převzít.

Odstranění tvrdosti

Institut odstranění tvrdosti slouží ke zmírnění tvrdosti kdy účinky, které nastanou důslednou a přesnou aplikací zákona, by vedly k zvlášť tíživým důsledkům.

Plátce pojistného může požádat o prominutí přirážky k pojistnému nebo penále.

Zdravotní pojišťovna může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při předepsání penále, jehož výše nepřesahuje 30 000 Kč ke dni doručení žádosti o odstranění tvrdosti.

Rozhodčí orgán může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při vyměření přirážky k pojistnému nebo předepsání penále, jehož výše přesahuje 30 000 Kč.

Plátce může taktéž podat žádost o odstranění tvrdosti ve věci penále vyčísleného vyúčtováním.

O prominutí přirážky k pojistnému nebo penále se rozhoduje písemné žádosti žadatele
(v analogové nebo elektronické podobě), tj. plátce (případně jeho zástupce – zákonný zástupce, opatrovník nebo zmocněnec na základě plné moci) nebo jiné oprávněné osoby (osoba, která prokazatelně uhradila pojistné místo plátce, např. rodiče, příbuzní a dále osoba, na kterou přešla povinnost uhradit dluh, např. dědic, likvidátor)

O odstranění tvrdosti nelze rozhodnout, jestliže:

• plátce má dluh na pojistném – plátce pojistného je povinen uhradit pojistné splatné do dne vydání rozhodnutí o prominutí penále;
• na plátce byl podán insolvenční návrh;
• plátce vstoupil do likvidace.

Lhůta pro podání žádosti o odstranění tvrdosti je zachována, je-li poslední den lhůty žádost doručena do datové schránky VZP ČR, podána prostřednictvím držitele poštovní licence na adresu sídla RP, Ústředí VZP ČR, RO, klientského pracoviště nebo jakéhokoliv pracoviště VZP ČR. Na uvedená místa lze žádost podat i osobně. Žádost je považována za včas podanou bez ohledu na to, zda při podání byla dodržena věcná či místní příslušnost.

• Výkaz nedoplatků – žádost může být podána nejpozději do 8 dnů ode dne vykonatelnosti (tj. doručení) výkazu nedoplatků.
• Platební výměr – žádost může být podána do nabytí právní moci tohoto výměru. Jestliže se následně objeví nové skutečnosti, které žadatel bez vlastního zavinění nemohl uplatnit do doby nabytí právní moci tohoto platebního výměru, může být žádost podána do tří let od jeho právní moci.
• Dědic, na kterého přešla povinnost uhradit dluh na pojistném či na penále – může žádost podat kdykoliv, a to i v případě, že ve věci bylo již na základě žádosti zemřelého plátce rozhodnuto. V tomto případě bude vydáno nové rozhodnutí.
• Penále vyčíslené vyúčtováním – plátce může žádost podat kdykoliv.

O žádosti musí být rozhodnuto do 30 dnů, ve zvlášť složitých případech do 60 dnů ode dne doručení žádosti orgánu příslušnému k rozhodování.

Nedodržení lhůty k vydání rozhodnutí se plátce nemůže dovolávat tehdy, jestliže nedodržení sám způsobil nebo je v jeho prospěch (plátce má dluh na pojistném a byl vyzván k jeho úhradě, plátce požádá o úhradu dluhu formou splátek, plátce byl vyzván k odstranění nedostatků žádosti).

Na prominutí přirážky k pojistnému nebo penále není právní nárok.

Proti rozhodnutí o odstranění tvrdosti nejsou přípustné odvolání ani obnova řízení.

Podpora de minimis 

U žadatelů, kteří jsou ke dni rozhodování o odstranění tvrdosti zařazeni v kategorii OSVČ nebo v kategorii zaměstnavatel nebo jsou právnickou osobou (která již není zaměstnavatelem, ale je podnikem dle práva EU), je prominutí, resp. snížení penále v rámci odstranění tvrdosti dle § 53a ZVZP, dle právních předpisů EU považováno za poskytnutí podpory de minimis.

---

Účetní vykazování zaměstnaneckých požitků.

15.9.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer

Národní účetní rada schválila interpretaci na způsob vykazování zaměstnaneckých požitků.

V české účetní praxi se účtují zaměstnanecké požitky buď výsledkově s přímým dopadem na výsledek hospodaření, nebo rozvahově na vrub vlastního kapitálu. Tento rozdíl vede k tomu, že účetní závěrky účetních jednotek nejsou srovnatelné, pokud jde o výsledek hospodaření i struktury vlastního kapitálu a výše nákladů.

Proto se národní účetní rada zabývala touto problematikou.

Pro tyto účely se zaměstnaneckým požitkem rozumí takový, na který zaměstnanci vyplývá nárok z právního předpisu, kolektivní smlouvy, interního předpisu, závazného příslibu zaměstnavatele a zaměstnavatel již z vlastní vůle nemůže tento požitek neposkytnout. Nejde o platby a přísliby odvozené od hodnoty akcií či obchodních podílů.

Podle národní účetní rady mají být zaměstnanecké požitky poskytnuté zaměstnancům vykazovány výsledkově. Vykazování všech forem zaměstnaneckých požitků je založeno na principu uznání závazku zaměstnavatelem vůči zaměstnanci. Náklad vzniká v období, kdy zaměstnanec svoji práci, za níž mu vzniká nárok na zaměstnanecké požitky vykonával.

Závazek i náklad zaměstnavatele i v případě dlouhodobých požitků vzniká již v okamžiku, kdy zaměstnanec vykonal práci pro zaměstnavatele, ze kterého nárok na konkrétní požitek vyplývá. Tento druh nároku se vykazuje průběžně po celou dobu výkonu práce zaměstnance, přičemž výše závazku společnosti se postupně vyvíjí.

Tvorba fondů ze zisku z titulu zaměstnaneckých požitků je samostatnou otázkou, kterou již řešila jiná interpretace (I-8).

---

Změna kategorizace účetních jednotek a povinnost auditu.

8.9.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer

Parlament schválil novelizaci zákona o účetnictví, která od roku 2026 změní kritéria pro velikost účetních jednotek a pro povinný audit.

Novelizace mění prahové hodnoty pro určení velikosti účetní jednotky:

Účetní jednotka	Netto aktiva (v mil. Kč)		Obrat (v mil.  Kč)		Počet zaměstnanců
	Dosavadní	Nová	Dosavadní	Nová	Dosavadní	Nová
Mikro	9	11	18	22	10
Malá	100	120	200	240	50
Střední	500	600	1 000	1 200	250
Velká	nad 500	nad 600	nad 1 000	nad 1 200	nad 250

Pokud jde o povinnost mít účetní jednotku ověřenou auditorem, doposud platila tato kritéria.

Povinný audit musely mít:

1. a) velké účetní jednotky s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu,
2. b) střední účetní jednotky,
3. c) malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy podle občanského zákoníku a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jednu z uvedených hodnot

1. aktiva celkem 40 mil. Kč,
2. roční úhrn čistého obratu 80 mil. Kč,
3. průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50,

3. d) ostatní malé účetní jednotky, pokud překročily nebo již dosáhly alespoň 2 hodnoty uvedené v písmeni c) bodech 1 až 3.

Nově mají být povinně auditovány velké a střední účetní jednotky, po zohlednění nových prahových hodnot.

---

Jak se v roce 2026 zvýší paušální daň? Hlaste se k ní od října do ledna.

K paušální dani se mohou přihlásit OSVČ, které neplatí DPH, nejsou v insolvenčním řízení a mají roční příjmy z podnikání do dvou milionů korun. Paušální daň pro ty s nejnižšími příjmy se pro rok 2026 se výrazně zvyšuje.

26.09.2025 | BusinessInfo.cz

V prvním pásmu paušální odvod naroste o 1268 Kč až na 9984 korun měsíčně. Připomínáme, že k paušální dani se musejí OSVČ přihlásit nejpozději do 12. ledna 2026 (první pracovní den po 10. 1.), první zálohu v nové výši je třeba zaplatit do 20. ledna.

Podnikatelé v tomto režimu s příjmy do jednoho milionu korun (první pásmo) letos platí 8716 korun měsíčně. Půjde tedy o další skokové navýšení.

V roce 2024 se naposledy dočkali nárůstu i živnostníci s vyššími příjmy ve zbývajících dvou pásmech. Ti ale mohou být tentokrát v klidu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jejich odvody zůstanou stejné jako letos.

Daň zvedá především sociální pojištění

Důvodem každoročního výrazného nárůstu paušální daně v prvním pásmu je především zásadní změna odvodů na sociální pojištění. Každoroční navýšení vyměřovacího základu, který zvedá odvody na sociální pojištění, by měla skončit právě v roce 2026.

Dodejme, že zálohy platí podnikatelé celoročně vždy do 20. daného měsíce respektive do prvního pracovního dne po tomto datu. Například v červnu 2026 bude nejzazším termínem až pondělí 22. 6. , protože 20. června připadá na sobotu.

Paušální daň: Méně byrokracie a často i nižší odvody

Vysoké zálohy na povinná pojištění budou ovšem OSVČ muset hradit i v případě, že se k paušální dani nepřihlásí. Na dani z příjmů fyzických osob nadále plátci paušální daně (i v roce 2026) odvedou státu jen symbolických 100 korun měsíčně. Paušální daň proto (i po razantním zvýšení záloh v posledních třech letech) stále znamená pro většinu drobných živnostníků nižší odvody i méně byrokracie.

SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2025

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mohou takzvanou paušální daň využívat od roku 2021. První rok se k ní přihlásilo přes 70 tisíc lidí. Celkový počet těch, kteří tuto výhodu využívají, se postupně vyšplhal asi na 130 tisíc. Plátců výrazně přibylo se zvýšením příjmového limitu na dva miliony korun ročně.

Vstup do režimu paušální daně není složitý

Kdo se chce připojit od roku 2026, může se na berňák hlásit jen do 12. ledna 2026 (první pracovní den po 10.1.). Pokud to nestihne, bude si muset rok počkat.

Co říká zákon?

Lhůta pro podání oznámení je do desátého dne rozhodného zdaňovacího období, tj. období, ve kterém poplatník vstupuje do paušálního režimu. Prvním dnem období je čtvrtek 1. ledna 2025, desátým tedy logicky 10.1. (první pracovní den po této lhůtě je pondělí 12.1.)

Oznámit finanční správě o vstupu do paušálního režimu můžete online (přes portál či datovou schránku) nebo osobně na finančním úřadu. Kontaktovat ČSSZ či vaši zdravotní pojišťovnu už není nutné, úřady si potřebné informace automaticky předají mezi sebou.

„Jestliže chcete paušální režim opustit a v roce 2026 se vrátit k zálohám, musíte to finanční správě oznámit ke stejnému datu. Pokud podmínky pro paušální režim nesplňujete, ačkoli jste jej dosud využívali, musíte to správci daně oznámit také, a to nejpozději do patnácti dnů,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

Vstup do takzvaného paušálního režimu je dobrovolný. Kdo chce nadále využívat výdajové paušály nebo si vést daňovou evidenci a počítat se skutečnými výdaji, se k paušální dani nepřihlásí. „Pak má i nadále nárok na slevy a daňová zvýhodnění. Kdo se rozhodne pro paušál, o tyto bonusy přijde,“ doplňuje poradce.

Plátci paušální daně nic oznamovat nemusejí

Pro úplnost připomínáme, že budete-li na paušální daň přecházet, nesmíte zapomenout na doplacení všech záloh na pojistném za rok 2025. Kdy naposledy zaplatíte zálohy samostatně, se odvíjí od toho, jak je hradíte.

Více informací najdete na webu Finanční správy (otázky a odpovědi)

Pokud jste paušální daň platili už letos a chcete ji využívat i nadále, nemusíte podnikat žádné kroky, automaticky pokračujete i v dalších letech. Pokud si nejste jisti, zda se vám režim vyplatí, můžete se přesvědčit sami. Stačí zadat potřebné údaje do kalkulačky Ministerstva financí ČR.

Formulář oznámení je možné vyplnit buď písemně vlastní rukou nebo online v interaktivní aplikaci Finanční správy. Vyplněný formulář odevzdáte vašemu místně příslušnému finančnímu úřadu. Můžete tak učinit přes datovou schránku, poslat jej poštou, nebo ho osobně přinést na podatelnu berňáku.

Co přihlášením k paušální dani získáte?

Ušetřit na daních z příjmů a nemuset každoročně podávat daňové přiznání ani přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. To jsou hlavní výhody nového režimu pro plátce daně z příjmu, který vláda schválila před čtyřmi lety.

Kdo všechno má nárok?

OSVČ, která může platit daň z příjmů paušálně, nesmí mít v uplynulém kalendářním roce obrat přes dva miliony korun, nesmí být plátcem DPH a být pod kuratelou insolvenčního správce. Zároveň nelze být společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti.

Paušální daň (PD) se netýká příjmů ze závislé činnosti. Výjimku mají činnosti, kde je vybírána srážková daň, což se týká těch, kteří pracují na dohodu.

„Paušální daň přináší živnostníkům významnou úlevu od byrokracie a papírování a některým i finanční úsporu. Žádná daňová přiznání, přehledy pojistného ani komunikace se třemi různými úřady najednou. Jedinou měsíční platbou máte splněno,“ shrnuje ministerstvo.

Živnostníkům s nižšími příjmy může paušální daň přinést také větší jistotu v podobě vyšší starobní penze. „Mnozí totiž odvádějí na sociálním pojistném pouze zákonné minimum. V rámci pravidelné paušální zálohy na sociální pojištění přispívají vyšší částkou, a to o 15 procent,“ připomíná správce daně.

Příjmy stačí odhadnout

O paušální daň se nežádá, podnikatelé pouze oznamují přistoupení do příslušného režimu. Finanční úřad oznámení neschvaluje a nemusíte mu nic dokládat. Majitel živnostenského listu by měl jen předem odhadnout, zda budou jeho příjmy za následující rok nižší než dva miliony korun.

Živnostníci si opět připlatí. Minimální zálohy na pojištění skokově narostou i v roce 2026

„Pokud správce daně zjistí, že poplatník nesplňuje podmínky, žadatele o tom vyrozumí. Splnění všech podmínek však nemůžeme na počátku ověřit, v lednu nemáme kompletní údaje ani o výši příjmů žadatele za předchozí rok. Posouzení splnění podmínek pro vstup je tedy především na uvážení každého živnostníka,“ vysvětluje generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová.

V případě, že žadatel výši příjmů neodhadne a přesáhne nastavený strop, musí být následně připraven podat standardně daňové přiznání k dani z příjmů a přehledy k povinným pojistným.

Co platíte měsíčně?

Paušální daň se vypočítává z minimálních záloh na oba typy povinného pojistného, daň z příjmu je pak stanovena pouze na 100 korun měsíčně.

Letos činí nejnižší paušální daň 8716 korun měsíčně. Příští rok se se vzhledem ke zvýšení minimálních záloh (vypočítávají se z průměrné mzdy) zvedne o více než 1 200 korun. V jediném odvodu tak živnostníci v prvním pásmu zaplatí (od ledna do prosince 2026) výše zmíněných 9984 korun za měsíc.

Kromě 100 korun bude i v roce 2026 součástí odvodu minimum na sociální pojištění navýšené o 15 procent (příští rok 6 578 korun) a záloha 3306 korun na zdravotní pojištění.

Paušální daň nemusíte platit s měsíční periodicitou, je možné si ji samozřejmě předplatit, a to i na celý rok dopředu. Zaplacená částka se pak postupně započítává na zálohy za jednotlivé měsíce. Peníze převádíte na účty jednotlivých finančních úřadů s předčíslím bankovního účtu 2866, číslem matriky finančního úřadu a kódem banky 0710 (ČNB).

Podrobnější informace a čísla účtu pro placení paušální daně

„Ten, kdo paušální daň využívá už letos a chce v tomto režimu pokračovat, si pouze zvýší od ledna 2026 platbu, nové oznámení se ho netýká. Kdo se chce od paušální daně odhlásit, to ovšem musí finančnímu úřadu samozřejmě nahlásit s předstihem,“ doplňuje poradce.

Zdravotní pojišťovnu ani ČSSZ o změně informovat nemusíte, úřady si informaci mezi sebou předají automaticky. Odpovědnost je v tomto případě na finančním úřadě.

Oznámení o vstupu do paušálního režimu lze podat jen:

• na tiskopisu vydaném ministerstvem financí,
• na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah a uspořádání údajů shodné s tiskopisem ministerstva financí, nebo
• datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně učiněnou elektronicky způsoby podle daňového řádu.

Platby záloh v roce 2026

Ti, kteří v paušálním režimu fungují již v roce 2025, musejí nově nastavené zálohy pro rok příští zaplatit do úterý 20. ledna.

• poplatníci, kteří zahájí samostatnou činnost v lednu 2026 a chtějí využít výhod paušální daně uhradí měsíční zálohy na paušální daň  za první dva měsíce 2026 do 20. února, od března do prosince pak budou platit do 20. v každém měsíci (stejně jako ostatní).
• OSVČ, jež zahájí činnost v průběhu roku 2026 zaplatí první zálohu na paušální daň do 20. dne následujícího měsíce (a to společně se zálohou na druhý měsíc), například při registraci v dubnu uhradíte do 20. 5. dubnovou a květnovou zálohu

Účty finančních úřadů pro platby paušální daně v roce 2025

Finanční úřad pro hlavní město Prahu	2866-77628031/0710
Finanční úřad pro Středočeský kraj	2866-77628111/0710
Finanční úřad pro Jihočeský kraj	2866-77627231/0710
Finanční úřad pro Plzeňský kraj	2866-77627311/0710
Finanční úřad pro Karlovarský kraj	2866-77629341/0710
Finanční úřad pro Ústecký kraj	2866-77621411/0710
Finanční úřad pro Liberecký kraj	2866-77628461/0710
Finanční úřad pro Královéhradecký kraj	2866-77626511/0710
Finanční úřad pro Pardubický kraj	2866-77622561/0710
Finanční úřad pro Kraj Vysočina	2866-67626681/0710
Finanční úřad pro Jihomoravský kraj	2866-77628621/0710
Finanční úřad pro Olomoucký kraj	2866-47623811/0710
Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj	2866-77621761/0710
Finanční úřad pro Zlínský kraj	2866-47620661/0710

Po navýšení limitu má nárok víc lidí. Jaká jsou pásma?

Vláda v roce 2023 zavedla tři pásma paušální daně. Ta jsou odvozena od výše příjmu a výdajového paušálu, který OSVČ využívá. Především se zvýšil roční příjmový limit pro ty, kdo mají na vstup do režimu nárok, a to z jednoho na dva miliony ročních příjmů. Ti bohatší ovšem platí vyšší daň, i když se postupně pomyslné nůžky svírají. Přehled pásem PD a změn parametrů od roku 2026 najdete níže.

1. pásmo – Příjmy do 1 milionu korun (daň 9984 Kč)

Do 1. pásma nadále spadají všechny OSVČ s ročním příjmem do milionu korun. To se týká drtivé většiny podnikatelů (fyzických osob) v Česku.

Mohou do něj vstoupit ale i podnikatelé s příjmy do 1,5 milionu Kč, pokud mají minimálně tři čtvrtiny všech výdělků z činností, na které je možné uplatnit osmdesáti či šedesátiprocentní výdajový paušál – tedy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a všech živností včetně řemeslných. Nárok mají i v případě, že dosud výdajový paušál v daňovém přiznání neuplatňovali.

Na nejnižší možnou paušální daň mají nárok i ti s příjmy do dvou milionů ročně, již mají nejméně tři čtvrtiny z příjmů z činnosti, na kterou lze uplatnit pouze osmdesátiprocentní výdajový paušál. V tomto pásmu se pro rok 2026 zvyšuje paušální daň ještě více než pro letošní rok, a to o 1268 korun měsíčně.

Kteří živnostníci mají nárok na šedesátiprocentní a osmdesátiprocentní výdajový paušál

2. pásmo – Příjmy 1 až 1,5 milionu korun (daň 16 745 Kč)

Ve druhém pásmu v roce 2025 zůstane daň ve stejné výši jako letos (v roce 2024 narostla naposledy o 745 korun). Důchodové pojištění představuje necelou polovinu této částky, tedy 8191 korun.

Do 2. pásma spadají OSVČ s ročním příjmem od 1 do 1,5 milionu Kč, a to bez ohledu na typ samostatné činnosti (včetně OSVČ uplatňující výdajový paušál ve výši 40 procent).

Do 2. pásma mohou ale vstoupit také OSVČ s příjmy do dvou milionů korun, které mají alespoň 75 % příjmů z činnosti, na kterou lze uplatnit osmdesáti či šedesátiprocentní výdajový paušál.

3. pásmo – Příjmy od 1,5 milionu do 2 milionů korun (daň 27 139 Kč)

V tomto pásmu, kam patří ti s vyššími příjmy, se paušální daň zvedla od roku 2024 o 1139 korun. V letech 2025 a 2026 ale rovněž zůstane stejná. Do 3. pásma patří jednoduše OSVČ s příjmem od 1,5 do 2 milionů korun, a to bez ohledu na typ samostatné činnosti.

Jakub Procházka