RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Novela vyhlášky o stanovení obecních stavebních úřadů.*
Prodej drůbežího masa ze dvora je od září jednodušší. Chystají se i změny prodeje u malovýrobců.*
Zdravotní pojištění a oznamovací povinnost studentů 2025.*
Ocel a průmysl jako pilíř stability. Češi volají po jejich ochraně.*
Novela vyhlášky o stanovení obecních stavebních úřadů.
22.8.2025, Zdroj: Fulsoft / Verlag Dashöfer (www.fulsoft.cz)
Novela vyhlášky o stanovení obecních stavebních úřadů řeší neskladebnosti ve správních obvodech a reaguje na požadavky obcí, které většinou odmítly rozsáhlejší změny. Nově se doplňují kódy RÚIAN u obcí se shodnými názvy, aby se předešlo nejasnostem při určování příslušnosti.
Ve Sbírce zákonů ČR vyšla vyhláška č. 281/2025 Sb., kterou se mění vyhláška č. 130/2024 Sb., o stanovení obecních stavebních úřadů, ve znění vyhlášky č. 421/2024 Sb.
Vydáno dne: 7. 8. 2025
Účinné od: 1. 1. 2026
Prodej drůbežího masa ze dvora je od září jednodušší. Chystají se i změny prodeje u malovýrobců.
Ministerstvo zemědělství upravilo vyhlášku o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty.
18.09.2025 | Ministerstvo zemědělství (MZe)
Na základě této změny mohou od začátku září letošního roku drobní farmáři prodávat místním maloobchodům nebo přímo spotřebiteli 2000 kusů drůbeže za jeden rok. Ministerstvo rovněž připravuje rozšíření prodeje masa z menších provozoven.
„Přímý prodej spotřebiteli, na trhu nebo do místních obchodů, takzvaný prodej ze dvora, je jednou z možností, jak si mohou drobní zemědělci zvýšit příjmy. Často prodávají vysoce jakostní produkty v biokvalitě. Podpora malých zemědělců zároveň pomáhá i rozvoji celého venkova. Proto jsme upravili vyhlášku, která zvyšuje počty prodávané drůbeže a také upřesňuje prodej vajec,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Drobní farmáři, kteří nemají na svém hospodářství zpracovnu masa ani jatka, mohli doposud prodávat přímo zákazníkům nebo v místních obchodech buď jatečně opracované trupy z 10 krůt, nebo 35 hus, případně 35 kachen, či 35 kusů ostatní drůbeže za týden. Po novele vyhlášky o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty mohou od začátku letošního září prodat až 2 tisíce kusů drůbeže, bez ohledu na druh, za rok.
Novela také prodloužila lhůtu pro dodání vajec spotřebiteli na 28 dní od snůšky. Dosud to bylo 21 dní. Vyhláška zpřesnila, že ze dvora může být prodáno až 6 tisíc vajíček za měsíc. Maso z nutrií už není možné ze dvora prodávat, protože to neumožňuje novelizovaný veterinární zákon.
Ze záchrany staré sušírny vznikla Květomluva. Unikátní farma na bylinky prošla i těžkým obdobím
MZe rovněž chystá novelu vyhlášky o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky. Důvodem navrhované úpravy je rozšíření možnosti maloobchodních potravinářských podniků a chovatelů drůbeže a králíků při dodávání potravin, a to při zachování veterinárních a hygienických standardů stanovených Evropskou unií.
Malé farmy, které mají výrobnu masa a masných produktů a porážku, budou moci dodávat své výrobky až do vzdálenosti 100 kilometrů od své provozovny. Dosud mohou zboží prodávat do obchodů nebo na trzích pouze v rámci svého kraje a v sousedních krajích, což některé regiony znevýhodňovalo. Takto budou moci dodávat na trh až 10 tisíc kusů jatečně opracované drůbeže nebo 10 tisíc jatečně opracovaných trupů králíků ročně.
Zjednodušením pro menší podniky také je, že v nich nebude probíhat veterinární prohlídka zvířat před a po poražení. Takto zpracované maso bude viditelně označené upozorněním, že produkty nebyly veterinárně vyšetřeny a jsou určeny po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele. Farma však bude muset být registrována u krajské veterinární správy a hygienu výroby v ní budou kontrolovat veterinární inspektoři.
Chystanou novinkou také je, že malovýrobci budou moci dodávat pasterované mléko do školských, zdravotnických a sociálních zařízení, což dosud není možné. Novelizovaná vyhláška by podle předpokladů mohla nabýt účinnosti od začátku příštího roku.
Zdravotní pojištění a oznamovací povinnost studentů 2025.
5.9.2025, Zdroj: OZP
Připomínáme, že studenti středních a vysokých škol mají se začátkem nového školního roku důležitou oznamovací povinnost. Pokud zahájí, přeruší, nebo ukončí studium, musí o tom do 8 dnů informovat svou zdravotní pojišťovnu. Tato informace má totiž vliv na to, jestli za ně bude, nebo nebude platit zdravotní pojištění stát.
V případě nesplnění této povinnosti by se mohlo stát, že pojistné za studenta nebude platit nikdo a jemu tak vznikne u zdravotní pojišťovny dluh. Školy sice tyto informace pojišťovnám někdy předávají, ale ne vždy a ne všechny. Informační povinnost totiž mají ve vztahu k zahájení, přerušení a ukončení studia pouze po výzvě správce centrálního registru pojištěnců.
Co když přerušíte, nebo ukončíte studium?
Pokud jste své studium ukončili, nebo přerušili, máte povinnost oznámit své zdravotní pojišťovně, kdo za vás teď bude pojistné platit (do které kategorie pojištěnců tedy budete nově patřit).
Mohou nastat čtyři situace.
- Nastupujete do zaměstnání. V tom případě se stáváte zaměstnancem a pojistné za vás hradí zaměstnavatel. Ten má také povinnost oznámit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně.
I v tomto případě vám ale doporučujeme, abyste si s odstupem (cca jednoho měsíce) po nástupu do zaměstnání zkontrolovali, že zaměstnavatel tuto povinnost vůči zdravotní pojišťovně splnil. - Začínáte podnikat. V tom případě jste osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ) a pojistné na zdravotní pojištění si hradíte sami.
- Hlásíte se do evidence úřadu práce. Nejste tedy zaměstnaní, ani nepodnikáte. Stáváte se tzv. „státním pojištěncem“ a pojistné za vás musí platí stát.
- Ani jedna z předchozích variant. V takové situaci jste osobou bez zdanitelných příjmů (OBZP) a pojistné na zdravotní pojištění v zákonem stanovené výši musíte platit sami.
Ocel a průmysl jako pilíř stability. Češi volají po jejich ochraně.
3.9.2025, Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR (www.spcr.cz)
V očích české veřejnosti zůstává průmysl a zejména ocelářství nejen symbolem národní identity, ale i zárukou ekonomické stability. Potvrzuje to aktuální kvantitativní výzkum agentury STEM/MARK. Výzkum odhalil, že veřejnost považuje průmysl za nezbytný a zároveň vnímá jeho aktuální ohrožení. Výzkum se zaměřil na vnímání průmyslu obecně, ale i na jeho specifické odvětví – ocelářství.
Průmysl jako základ národní identity a prosperity
Česká populace má silné a pozitivní vazby na průmysl a ocelářství. Podle výzkumu agentury STEM/MARK si devět z deseti Čechů uvědomuje klíčovou roli průmyslu pro zaměstnanost a ekonomickou stabilitu. Ocel samotnou pak vnímá více než 7 z 10 Čechů jako strategický materiál nezbytný pro chod společnosti a tři čtvrtiny Čechů ji považují za klíčovou i z hlediska bezpečnosti státu.
„Ocel je klíčová ve strojírenství, automobilovém průmyslu, stavebnictví nebo železniční dopravě. Neobejde se bez ní ani obranný průmysl, proto je třeba na ocelářství nahlížet jako na strategické odvětví a výrobu oceli udržet v Česku a Evropě,” připomíná Daniel Urban, generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Osm z deseti lidí chce, aby bylo Česko v oblasti oceli co nejvíce soběstačné a nezávislé na jejím dovozu. Obdobný podíl veřejnosti podporuje i státní pomoc ocelářství kvůli jeho náročným podmínkám v oboru a silné mezinárodní konkurenci.
Pozitivní vnímání oceli se týká i environmentálního aspektu: téměř dvě třetiny Čechů ji označují za ekologický materiál.
Průmysl je pro většinu Čechů srdcem české tradice a bojí se o něj
Podle výzkumu panuje shoda napříč společností, že by měl stát průmysl a ocelářství podporovat, protože čelí náročným podmínkám, jako je mezinárodní konkurence, regulace EU, Green Deal a další. Souhlas s touto podporou průmyslu vyjádřilo 86 % Čechů. Devět z deseti Čechů spojuje průmysl s českou tradicí a národní identitou a sedm z deseti jej vnímá jako motor ekonomického rozvoje. Význam, který veřejnost průmyslu přikládá, roste s věkem.
„Celkové výsledky ukazují, že pro většinu Čechů má průmysl – a v neposlední řadě také ocelářství – nejen ekonomickou, ale i symbolickou hodnotu. Stále rezonuje představa, že průmysl drží zemi pohromadě a zajišťuje prosperitu. Zároveň sílí volání po tom, aby stát tato strategická odvětví chránil, ideálně formou finanční podpory,“ vysvětluje analytik STEM/MARK Dalibor Stehno.
Státní podporu průmyslu obecně schvaluje 86 % veřejnosti. Rezervovanější jsou vysokoškolsky vzdělaní lidé a respondenti z domácností s vyššími příjmy.
Češi zároveň vnímají český průmysl jako ohrožený. Více než polovina Čechů vidí největší hrozby pro český průmysl v cenách energií (58 %) a regulacích z EU (53 %). Konkurenci mimo EU považuje za riziko 49 % respondentů.
Regionální dopad průmyslu: práce je víc než regionální rozvoj
Průzkum také ukázal, že sedm z deseti Čechů věří, že průmysl má pozitivní dopad na rozvoj regionů. Jen 15 % však považuje regionální rozvoj za jeho hlavní přínos – veřejnost klade větší důraz na zaměstnanost a hospodářský růst. Zachování těžkého průmyslu v Moravskoslezském kraji podporuje 8 z 10 Čechů, přičemž podpora je nejvyšší mezi obyvateli samotného kraje. Proti se vyslovilo pouze 8 % respondentů.
Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na National Sample se zúčastnilo 4609 respondentů reprezentujících českou obecnou populaci ve věku 18+ let proporčně podle pohlaví, věku, dosaženého vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Šetření probíhalo v termínu od 3. do 17. července 2025.
Zdroj: https://www.spcr.cz/ocel-prumysl-jako-pilir-stability-cesi-volaji-po-jejich-ochrane
Devizový trh.
25-10-07 IN Devizový trh