Daňové odpočty na výzkum a vývoj? Kdy a proč budou pro firmy dostupnější a výhodnější.* 

Podpůrné programy pro podnikatele a obce pokračují.* 

Dotace z OP TAK: Na posílení infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace jde 200 milionů.* 

Daňové odpočty na výzkum a vývoj? Kdy a proč budou pro firmy dostupnější a výhodnější.

Každá firma má nárok na každoroční snížení daně z příjmu, pokud se věnuje vlastnímu výzkumu a vývoji. Administrativně náročné daňové odpočty ale dosud odrazovaly zejména malé podniky. Změnit to má novela zákona, kterou poslanci schválili letos v září.

10.10.2025 | BusinessInfo.cz

Více než tři čtvrtiny firem, jež do roku 2024 využívaly daňovou podporu na vědu a výzkum, patřily mezi velké podniky s více než 250 zaměstnanci. Pouze osm procent z těch, kterým odpočty finančně ulevily, náleží mezi nejmenší subjekty.

Zástupci malých a středních podniků si dlouhodobě stěžují především na komplikovanou administrativu a malou vstřícnost finančních úřadů, které často nárok na odpočty na vědu a výzkum neuznávají.

„Většina malých podniků se o to, aby získala tuto podporu, ani nepokoušela, ačkoli by na ni měly nárok. Dlouhodobě se potýkaly s nejednoznačným výkladem daňové uznatelnosti odpočtů a měly pocit, že jim úředníci házeli klacky pod nohy. Nezměnily to ani dřívější úpravy legislativy,“ shrnuje daňový poradce Michal Dvořáček.

Finanční úřady postupovaly vůči inovativním firmám „postaru“, nepřiměřeně, a vyžadovaly nesplnitelné, glosovala před časem Kristína Šumichrastová ze společnosti Ayming, která pomáhá firmám korektně zpracovat podklady pro odpočet na výzkum a vývoj.

Od roku 2015 počet firem využívajících daňovou podporu pro svoji výzkumnou a vývojovou činnost stabilně klesá. Za rok 2023 využilo v Česku daňový odpočet na výzkum a vývoj 731 soukromých podniků, což byl nejnižší počet od roku 2010. Díky této nepřímé veřejné podpoře ušetřily 2,7 miliardy korun, o 12 procent méně než v roce předchozím.

Podniky častěji na výzkum a vývoj využívají přímé dotace ze státního rozpočtu než daňovou podporu.

Michal Dvořáček, daňový poradce

Na špatný stav v této oblasti poukazují dlouhodobě i zástupci podnikatelských organizací. „Přes dílčí změny mají firmy po problémech z minulých let stále o tuto podporu malý zájem. To je z pohledu zajištění posunu ekonomiky ze subdodavatelské role k vyšší přidané hodnotě špatný signál,“ upozorňoval Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Fialova vláda se proto rozhodla vyjít podnikatelům vstříc. Ministři Marek Ženíšek a Zbyněk Stanjura letos představili pozměňovací návrh k novele zákona o jednotném měsíčním hlášení, který má zpřístupnit daňové odpočty na VaV širšímu okruhu poplatníků a zároveň snížit administrativní zátěž.

S přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele byl v září 2025 schválen doprovodný zákon, který zasahuje do zákona o daních z příjmů

Úprava odpočtu na výzkum a vývoj (§ 34a ZDP)

Novela přináší firmám nové limity i vyšší daňovou podporu:

• odpočty lze uplatnit nejpozději v pěti následujících zdaňovacích obdobích,
• výše odpočtu činí 150 % uznatelných výdajů, max. 50 mil. Kč,
• nad tento limit je odpočet jen ve výši 100 %,
• limit 50 milionů Kč se posuzuje za celý „odpočtový celek“ (pro propojené firmy).

Firmy ušetří statisíce, velké podniky i miliony

Náklady na výzkum a vývoj si mohou české podniky v přiznání k dani z příjmu odečíst dokonce dvakrát. Poprvé v rámci klasických nákladů, podruhé v rámci odečitatelné položky od základu daně.

Pokud například firma investuje do vývoje tři miliony korun ročně, její obrat je 80 milionů korun a celkové náklady dosahují šedesáti milionů, může díky odpočtům ušetřit každoročně statisíce korun.

Základ daně je v tomto případě ve výši dvacet milionů (celkové příjmy mínus náklady). Daň z příjmu právnických osob ve výši 21 procent tedy bez uznání odpočtů na výzkum a vývoj představuje 4 200 000 korun. Protože má ale dosud firma ze zákona nárok odečíst od základu 100 procent – tedy všechny náklady na VaV, základ se jí sníží o tři miliony na 17 milionů korun. Na výsledné dani pak nezaplatí 4,2 milionu, ale pouze 3 570 000 Kč.

Z laboratoře do byznysu: Proč to nejde rychleji? Vysvětluje profesor Martin Fusek

Kliknutím na náhled / tlačítko Přehrát Vás přesměrujeme na samotný audio/video obsah na webu třetí strany. Pro přehrávání audio/video obsahu přímo na stránkách BusinessInfo.cz, prosím potvrďte jednorázově souhlas s ukládáním cookies třetích stran.

Novela zákona firmy a organizace finančně zvýhodní ještě výrazněji. Co se tedy od roku 2026 mění?

Zásadní novinkou je to, že se zvyšuje podpora výdajů na výzkum a vývoj. Až do výše 50 milionů korun budou moci podniky uplatnit náklady na VaV dokonce ve výši 150 procent. Součástí novely je také prodloužení lhůty pro potenciální uplatnění odpočtu na VaV ze tří na pět let.

„Tím, že odpočty bude možné využít v pěti následujících zdaňovacích obdobích, získají firmy více prostoru pro daňové plánování a budou moci lépe kombinovat různé daňové výhody, například slevy na dani za zdravotně znevýhodněné zaměstnance. Aby se předešlo účelovému dělení firem nebo vyčleňování výzkumných aktivit, vztahuje se limit 50 milionů korun na celý odpočtový celek, tedy na propojené subjekty,“ shrnuje odcházející ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek.

V praxi to znamená, že si firma může od základu daně odečíst veškeré náklady na výzkum a vývoj a ještě dalších 50 procent z dané částky. Za výzkumný projekt realizovaný letos tak může učinit například až v roce 2029 (nebo kdykoli do té doby). Podstatné je také zjednodušení celého procesu tak, aby na bonus dosáhlo více podniků.

Jak postupovat při přípravě odpočtu na VaV?

• Identifikujte správně všechny projekty výzkumu a vývoje.
• Zašlete na finanční úřad oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet (tzv. avízo).
• Stanovte si předem způsob kontroly a hodnocení postupu řešení projektů a dosažených výsledků.
• Identifikujte uplatnitelné náklady na VaV a nastavte si jejich průkaznou oddělenou evidenci.
• Zpracujte projektovou dokumentaci k projektům dle aktuálních požadavků finanční správy.
• Nastavte si způsob průběžné evidence změn skutečností uvedených v projektové dokumentaci.
• Uveďte celkovou výši odpočtu na výzkum a vývoj do daňového přiznání.

Zdroj: Ayming

„V ideálním případě by žádost o odpočet měla být formalitou, i když kontroly finančních úřadů samozřejmě nikdo rušit nebude,“ připomíná Dvořáček.

Zda se skutečně změní přístup úředníků, ukáže čas. „Každopádně ale budou mít díky novým metodickým pokynům prostor pro větší vstřícnost,“ dodává poradce.

To potvrzuje i ministr Ženíšek. Tradiční obavy, zda jim odpočty uznají finanční úřady, budou možná ještě nějakou dobu mezi zástupci firem přetrvávat. Změna v tom, kdo bude posuzovat, zda projekty splňují například kritéria tzv. ocenitelného prvku novosti (viz níže), totiž zatím nenastane.

„Kontrola ze strany finančních úřadů zůstává zachována, což je podle nás důležité pro udržení právní jistoty i stability systému. Zároveň ale chceme, aby posuzování výzkumných a vývojových aktivit bylo předvídatelnější a transparentnější. Proto jsme oslovili odpovědné orgány ke koordinované přípravě metodických pokynů, které jasně vymezí, jak mají být odpočty na výzkum a vývoj uplatňovány a jaké parametry mají jednotlivé projekty splňovat,“ popisuje ministr.

Tyto materiály by měly podle Ženíška sloužit jak firmám, tak i samotným finančním úřadům – a to především proto, aby se předešlo nejasnostem a zajistila se jednotná interpretace pravidel v celé republice.

Jak celý proces funguje?

Mají-li podnikatelé v úmyslu provádět výzkumné a vývojové práce, na které chtějí využít veřejné podpory ve formě daňového odpočtu na VaV, musejí si dát především pozor, aby jejich projekt naplňoval jednu z definic ustanovení § 2 zákona 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků.

Zjednodušeně řečeno musí si podnikatel odpovědět na otázku a následně dokázat, zda se vůbec jedná o výzkum a vývoj.

Michal Dvořáček, poradce

„Pokud není možné práce podřadit jedné z definic (základní, aplikovaný či průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj), není možné o uplatnění odpočtu dále uvažovat. Následně je nutné zamyslet se nad tím, zda projekt obsahuje tzv. „ocenitelný prvek novosti“,“ popisuje daňový poradce ze společnosti Rödl a partner Tomáš Jirásek.

V rámci prvku novosti kontrola zjišťuje, zda to, k čemu výzkum a vývoj směřuje (například výrobek) v současnosti již neexistuje u konkurence, a zda je případně poplatníkovi dostupný (tedy o něm ví).

Jinými slovy: odpočty můžete využít jen v případě, že je váš výrobek úplnou novinkou. Případně musí podnikatel prokázat, že je mu již existující konkurenční produkt „věcně či ekonomicky“ nedostupný, anebo o něm v době řešení projektu neměl informace. Odpočet nelze uplatnit na běžné inovace již existujících výrobků či řešení.

Jak identifikovat projekt výzkumu a vývoje?

Odpočet na VaV mohou využít společnosti, které se věnují například:

• vývoji nebo výrobě nových či zlepšených materiálů, výrobků, zařízení nebo služeb
• navržení nebo zavedení nových či zlepšených technologií, systémů a výrobních procesů
• výrobě funkčního vzorku či prototypu
• projekčním či konstrukčním pracím
• vývoji software, vývoji operačních systémů, aplikací, řízení dat, oblasti AI
• robotizaci a automatizaci
• výrobě jednoúčelových strojů

Zdroj: Ayming

„Pokud na straně poplatníka existuje nejistota, zda je obsažen prvek novosti, může se obrátit na odborníka v oboru či znalce. A konečně je potřeba, aby byl v jeho projektu obsažen tzv. prvek „výzkumné a technické nejistoty“. Ten je naplněn tehdy, pokud poplatník vynakládá peněžní prostředky, aniž by si byl jist, že se dostaví pozitivní výsledek,“ dodává Jirásek.

Odpočet proto není možné uplatnit v případě, kdy poplatník například poskytuje doplňkovou službu jinému vývojáři, ale sám takzvané výzkumné riziko nenese.

Tomáš Jirásek, Rödl a partner

Pokud dojdou zástupci firem k závěru, že jejich projekt nárok splňuje, obrátí se na správce daně. Krokem číslo jedna je podání oznámení o záměru odečíst odpočet na podporu VaV.

„Projekt jako takový může započít dříve a teoreticky i později, ale teprve od okamžiku podání oznámení je poplatník oprávněn náklady do odpočtu zahrnout. Dalším požadavkem je zpracování projektové dokumentace a její následné schválení za podmínek uvedených v zákoně o dani z příjmu,“ přibližuje Tomáš Jirásek.

Chcete letos ušetřit na daních? Využijte odpočty z darů, hypoték či dárcovství krve

Jde o základní dokument obsahující přesně vymezené náležitosti dané § 34c ZDP. „Z judikatury víme, že absence kterékoliv z těchto náležitostí může mít za následek neuznání odpočtu jako celku, a proto nesmíte tento dokument podceňovat,“ připomíná expert.

Jak uspokojit úřadníky? Cíle projektu určujte konkrétně

Firma musí také jednoznačně a konkrétně určit cíle svého projektu. Tyto cíle musí být podle Jiráska dosažitelné při zahájení projektu a vyhodnotitelné během trvání výzkumu a vývoje i po jejich skončení.

Z projektové dokumentace musí být jasné, čím se projekt VaV zabývá a co je jeho cílem. „Poplatník musí popsat, v čem spatřuje prvek novosti, srovnat stav poznání před a po započetí vývojových prací, dovodit jaký bude mít výsledek přínos oproti aktuálnímu stavu a navrhnout postup, jak k němu směřovat. Obecné či lakonické vymezení cílů má za následek přinejmenším dotazy správce daně,“ dodává Jirásek.

Základním kritériem pro odlišení projektu výzkumu a vývoje od ostatních činností je:

• přítomnost ocenitelného prvku novosti
• vyjasnění výzkumné nebo technické nejistoty

Zdroj: Ayming

Složitá dokumentace a nepochopení cílů projektu za strany FS ČR byly ostatně dosud nejčastějším důvodem pro neuznávání odpočtů. Podle ministra Ženíška dochází díky novele přijaté letos na podzim ke zjednodušení dokumentace.

„Zjednodušení dokumentace spočívá v tom, že nově nebude nutné uvádět údaje o kvalifikaci osob, které zajišťují výzkumné projekty, ani informace o formě jejich pracovního poměru,“ shrnuje ministr.

Tento krok podle zástupce vlády výrazně snižuje byrokracii a uleví zejména malým a středním podnikům.

Zjednodušení projektové dokumentace přispěje k větší dostupnosti odpočtů a snižuje riziko formálních chyb.

Marek Ženíšek, ministr pro vědu, výzkum a inovace

Další náležitostí je také „způsob kontroly a hodnocení postupu řešení projektu a dosažených výsledků“. Průběh projektu je totiž nutné důkladně dokumentovat. Podnik musí také vést samostatnou evidenci nákladů na výzkum a vývoj (oddělených od zbylých nákladů podniku). Více v paragrafu § 34c zákona o DP.

Kdo má projekt kontrolovat? O pilotní projekt nebyl zájem

O tom, zda mají kontrolu všech náležitostí provádět úředníci finančního úřadu, kteří nemají potřebnou kvalifikaci, se vedou dlouhodobě diskuze.

„Jak má kontrolorka z finančního úřadu s ekonomickým vzděláním ve firmě posuzovat, jaký projekt patří do kategorie výzkumu, vývoje či inovací?“ ptala se kdysi v rozhovoru pro BusinessInfo.cz ředitelka poradenské společnosti Ayming ČR Kristína Šumichrastová.

Stát proto přichází s různými nápady, jak kontrolní proces zpružnit a vylepšit. V rámci pilotního projektu mělo být například testováno posuzování vývoje a výzkumu odborníky z Technoké agentury ČR prostřednictvím takzvané technické karty (speciálního dotazníku). Ze strany firem ale bohužel chyběl zájem.

Odpočet na výzkum a vývoj se v rámci daňové kontroly složitě obhajuje. Nelze než doporučit, aby poplatník při přípravě projektu VaV spolupracoval s technickým odborníkem na danou tematiku a daňovým poradcem.

Tomáš Jirásek, Rödl a partner

„Pilotní projekt byl před časem připraven ve spolupráci s Technologickou agenturou ČR a Generálním finančním ředitelstvím jako možnost, jak v praxi ověřit odborné posuzování výzkumných činností prostřednictvím tzv. technické karty. Z naší strany byla veškerá metodická i procesní příprava dokončena, nicméně projekt se nakonec fakticky nespustil z důvodu nezájmu samotných firem,“ potvrzuje ministr Ženíšek.

Podle Ženíška ale dávají podobné projekty smysl a do budoucna jde o využitelný model.

„Pro úspěch podobných iniciativ je ale klíčová také aktivní účast podnikatelské sféry. Věřím, že při případném dalším pokusu může sehrát důležitou roli i větší zapojení zástupců firem a profesních svazů při motivaci podniků k účasti,“ dodává ministr.

Spolupráce s podnikatelskými organizacemi na novele, která má podnikatelům ulehčit život, zejména se Svazem průmyslu a dopravy ČR, byla přesto podle ministra konstruktivní.

„Výsledná podoba novely je kompromisem mezi požadavky firem na větší dostupnost a jednoduchost odpočtu a zájmem státu na zachování kontroly a efektivity veřejně vynaložených prostředků,“ uzavírá zástupce vlády.

Jakub Procházka

---

Podpůrné programy pro podnikatele a obce pokračují.

13.10.2025, Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

• Program Obchůdek 2021+
• Program Česko platí kartou

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s dalšími partnery pokračuje v podpoře podnikatelů i obcí prostřednictvím programů Obchůdek 2021+, Technologie pro MAS a projektu Česko platí kartou. Tyto aktivity pomáhají zachovat obchodní obslužnost na venkově, modernizovat prodejny a usnadnit podnikání díky rozvoji bezhotovostních plateb. V lednu 2026 resort spustí už pátou výzvu programu Obchůdek 2021+, který dlouhodobě přispívá k zachování nákupní obslužnosti venkova pro více než 260 tisíc lidí v obcích do 1 000 obyvatel.

Program Obchůdek 2021+

„O prodloužení programu Obchůdek 2021+ jsem rozhodl do roku 2028. Díky tomu pomůžeme zajistit dostupnost služeb a udržení kvality života na venkově. Stejně tak prodlužujeme termín pro podávání žádostí do programu Technologie pro MAS, který umožní většímu počtu malých a středních podniků nakoupit moderní zařízení pro své provozy, například pro automatizované prodejny, které pomáhají snižovat provozní náročnost a náklady. Navíc pokračuje také projekt Česko platí kartou, který poskytuje pro podnikatele platební terminál či bránu až na dvanáct měsíců zdarma,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

Mezi podporované provozní výdaje prodejen z programu Obchůdek 2021+ patří stejně jako v předchozí výzvě výdaje na mzdy pro zaměstnance, nájem, vytápění, osvětlení, připojení k internetu, telekomunikační služby, výdaje spojené s bezobslužným provozem obchodu, výdaje spojené s obsluhou bezhotovostních plateb, výdaje na pořízení drobného neinvestičního majetku a další. Žádost o dotaci podávají kraje, které následně vyhlašují své krajské dotační programy pro provozovatele obchodů na svém území. Resort zajistil na novou pátou výzvu 50 milionů korun. Kraj tak může získat až 3,8 milionu korun a prodejna, která je pouze jediná v obci, může získat až 130 tisíc korun.  Více informací k programu je k dispozici na tomto odkazu.

 „Menší prodejny na venkově mají o program Obchůdek 2021+ velký zájem. V první výzvě jsme podpořili 428 prodejen v 11 krajích, druhá výzva znamenala podporu pro 599 prodejen ve 13 krajích, třetí pro 614 prodejen také ve 13 krajích a čtvrtá výzva stálé probíhá. Celkově jsme v dosavadních výzvách krajům poskytli téměř 126 milionů korun,“ říká ředitel odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání Pavel Vinkler.

Současně MPO podporuje také rozvoj automatizovaných a hybridních řešení prodejen prostřednictvím výzvy Technologie pro MAS. Získat je možné dotaci na projekt od 125 tisíc korun do 1,07 milionu korun v případě využití maximální výše přímých nákladů. Podnikatelé mohou finance využít na digitální řešení a inovace, které zvyšují konkurenceschopnost a usnadňují podnikání. Žádat lze do 31. prosince letošního roku.

Program Česko platí kartou

Významným nástrojem je rovněž projekt Česko platí kartou, který vznikl na základě memoranda podepsaného v roce 2020 mezi MPO, kartovými společnostmi Mastercard a VISA, poskytovateli platebních terminálů a bran a podnikatelskými svazy. Tento projekt představuje celosvětově unikátní iniciativu na podporu bezhotovostních plateb. Projekt poskytl již bezmála 52 tisíc platebních terminálů a 13 tisíc platebních bran.

„Projekt Česko platí kartou má v digitalizaci podnikatelského sektoru své místo a já jsem rád, že o něj mají podnikatelé zájem. Nárůst počtu platebních terminálů a bran dokazuje, že bezhotovostní platby jsou pro zákazníky zásadním faktorem při rozhodování o nákupu,“ říká ministr Vlček.

„Podpora digitalizace českého obchodu je velmi důležitá, ať už jde o zavádění bezhotovostních plateb nebo posilování obchodní obslužnosti na venkově. V řadě případů je využití moderních technologií a e-commerce jedinou cestou, jak udržet kvalitu služeb tam, kde není dostatek zákazníků ani zaměstnanců. Digitalizace přináší širší nabídku i vyšší kvalitu obchodu a služeb a díky tomu se řada lidí z měst vrací na venkov,“ vysvětluje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

V roce 2020, kdy tento projekt vznikl, bylo v průměru přibližně 26 terminálů na 1 000 obyvatel v České republice. Za rok 2024 je to již 32 terminálů na 1 000 obyvatel. Na základě dohody všech partnerů byl projekt prodloužen až do 31. března 2028. Podnikatelé a veřejné instituce tak mohou i nadále využívat platební terminál, mobilní terminál nebo platební bránu bezplatně po dobu až 12 měsíců. Po skončení bezplatného období lze zařízení vrátit bez sankcí, nebo pokračovat v jeho využívání za běžných tržních podmínek.

---

Dotace z OP TAK: Na posílení infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace jde 200 milionů.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyhlašuje III. výzvu aktivity Potenciál z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost. Na jeden projekt mohou firmy získat maximálně 60 milionů korun.

24.10.2025 | Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Výzva je určena malým a středním podnikům, ale také malým společnostem se střední tržní kapitalizací, a to k získání podpory pro zavádění a zvyšování počtu společností s vlastní infrastrukturou pro výzkum, vývoj a inovační aktivity. Příjem žádostí o podporu bude probíhat od 6. listopadu 2025 do 17. února 2026 prostřednictvím portálu ISKP2021+.

Podpora pro firmy s vlastní inovační infrastrukturou

„Podpora rozvoje podniků, které budují vlastní výzkumnou a inovační infrastrukturu a investují nemalé zdroje do vývoje a inovací s pomocí evropských fondů, je klíčová pro zvyšování konkurenceschopnosti jak samotných podniků, tak celé české ekonomiky,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

Firmy v přechodových regionech mohou získat podporu na založení nebo rozvoj center výzkumu, vývoje a inovací, konkrétně na pozemky, budovy a další potřebné vybavení.

Ve výzvě jsou podporovány aktivity související s pořízením nových technologií a zařízení pro zajištění průmyslových výzkumných a vývojových aktivit podnikového centra (laboratorní přístroje, měřící a simulační zařízení) včetně investic do stavebních úprav či budov.

Dotace z OP TAK: 800 milionů na přechod firem k cirkulární ekonomice

Na projekty VaV infrastruktury mohou firmy získat až 60 milionů korun. Preferovány jsou projekty, které se budou zaměřovat na aktuální technologické trendy s vysokým rizikem a vysokým aplikačním potenciálem a jež povedou k vyššímu využití potenciálu a zvýšení úrovně technologické připravenosti pokročilých technologií typu DEEP TECH a pokročilých digitálních řešení, která mohou přinést nová řešení pro aktuální průmyslové a společenské výzvy.

„Výzva si dále klade za cíl podpořit nové slibné oblasti a technologické trendy s vysokým rizikem a vysokým potenciálem, které mohou významně podpořit hospodářský růst a které mohou přispět k transformaci průmyslových ekosystémů se zaměřením na aktuální průmyslové a společenské výzvy a stát se základem pro nové rychle rostoucí společnosti, nová průmyslová odvětví nebo nové způsoby řešení společenských výzev,“ dodává zastupující vrchní ředitel Sekce fondů EU Martin Hronza.

Cíl: Nepoškozovat životní prostředí

Celá alokace výzvy aktivity Potenciál je určena pro firmy a projekty s místem realizace v přechodových regionech NUTS 2 Střední Čechy, Jihozápad a Jihovýchod. Model hodnocení je v souladu s principem „významně nepoškozovat“ životní prostředí, který je ukotven v Zelené dohodě pro Evropu.

OP TAK podpoří digitalizaci malých a středních podniků. Připravena je miliarda

Zájemci o dotaci se mohou obracet na Agenturu pro podnikání a inovace, která je zprostředkujícím subjektem OP TAK a pomáhá s přípravou žádostí o dotaci a administrací projektu. Agentura je zastoupena ve všech regionech republiky a zároveň provozuje bezplatnou Zelenou linku 800 800 777.

OP TAK 2021-2027 je jeden z klíčových evropských programů na podporu podnikatelů. Jeho cílem je zvýšit přidanou hodnotu podniků, podpořit rozvoj nových inovativních firem a usnadnit chytrý přechod k udržitelné a digitální ekonomice. Program se primárně zaměřuje na podporu malých a středních podniků. V oblasti úspor energií, energetické a digitální infrastruktury nebo výzkumu a vývoje nechybí ani podpora pro velké firmy. Řídicím orgánem je Sekce ekonomiky a fondů EU Ministerstva průmyslu a obchodu.