Aktualizovaný harmonogram výzev OPŽP na rok 2025.* 

Nový DeepTech fond podpoří vysoce inovativní startupy.* 

Vláda spouští nový systém podpory bydlení a chystá registr všech bytů v Česku.* 

Výzva OP TAK: MPO a CzechInvest posilují konkurenceschopnost startupů, spin-offů a inovátorů.* 

Aktualizovaný harmonogram výzev OPŽP na rok 2025.

20.10.2025, Zdroj: MMR, MPO, MŽP

• Aktualizovaný harmonogram výzev OPŽP na rok 2025
• MPSV navýší financování sociálních služeb
• MPO alokovalo 800 milionů korun na podporu firem při přechodu na oběhové hospodářství v méně rozvinutých regionech
• Od listopadu můžete žádat o dotaci na přírodní hřiště a zahrady pro MŠ a ZŠ

Ministerstvo průmyslu a obchodu uvolnilo 800 milionů korun na podporu přechodu firem k oběhovému hospodářství v méně rozvinutých regionech. Zároveň od listopadu startují výzvy k podávání žádostí o dotace na přírodní hřiště a zahrady pro mateřské a základní školy.

Aktualizovaný harmonogram výzev OPŽP na rok 2025

Změna spočívá v dřívějším ukončení příjmu žádostí do výzvy č. 100.

U výzvy č. 100 na vodní a vegetační krajinné prvky byl zkrácen termín ukončení příjmu žádostí ze 17. 12. 2025 do 24. 10. 2025.

Aktuální verze harmonogramu ke stažení: Harmonogram výzev OPŽP 2021–2027 na rok 2025

MPSV navýší financování sociálních služeb

Na financování sociálních služeb půjde v roce 2026 celkem 57,6 mld. Ve srovnání s rokem 2025 se jedná o částku, která je vyšší o 1,972 mld.
Ministerstvo práce a sociálních věcí v uplynulém volebním období zvládlo náročné výzvy a zároveň prosadilo zásadní reformy v oblasti sociální politiky, důchodového systému i digitalizace. Všechna důležitá data zazněla na v rámci bilanční tiskové konference. „Rozhýbali jsme věci, na které si před námi nikdo netroufl. O reformách se roky jen mluvilo, odkládaly se a zapadaly v šuplících. My jsme je dokázali dotáhnout a prosadit,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Více informací naleznete zde.

MPO alokovalo 800 milionů korun na podporu firem při přechodu na oběhové hospodářství v méně rozvinutých regionech

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyhlásilo II. výzvu aktivity Oběhové hospodářství z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Výzva na podporu přechodu na oběhové hospodářství je určena pro malé a střední podniky, ale také pro malé společnosti se střední tržní kapitalizací. Získat lze od 2 do 250 milionů korun způsobilých výdajů a žádosti o podporu bude možné podávat od 31. října 2025 do 30. července 2026 prostřednictvím portálu ISKP2021+.

Přechod na oběhové hospodářství je pro firmy klíčový, protože přináší úspory nákladů, snižuje závislost na dovozu surovin a zvyšuje jejich odolnost vůči výkyvům na trzích. Abychom podnikům pomohli tento přechod co nejvíce urychlit, připravili jsme výzvu na zavádění technologií, které umožňují předcházet vzniku odpadů, posilovat recyklační infrastrukturu, omezovat plýtvání druhotnými surovinami a zvyšovat obsah recyklovaných materiálů ve výrobcích,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

Cílem výzvy je podpořit přechod firem na oběhové hospodářství prostřednictvím opatření zaměřených na předcházení vzniku odpadů, rozvoj recyklační infrastruktury a efektivní využívání druhotných surovin. Výzva rovněž směřuje ke zvýšení podílu recyklovaných materiálů ve výrobcích a k posílení surovinové bezpečnosti ČR.

„Věřím, že mezi podnikatelskými subjekty bude o projekty v oblasti oběhového hospodářství značný zájem a že poskytnutá podpora napomůže zvýšení jejich odolnosti i dlouhodobé udržitelnosti. Přechod na oběhové hospodářství zároveň představuje příležitost pro inovace, modernizaci výroby a posílení konkurenceschopnosti českých firem,“ doplňuje Martin Hronza pověřený řízením sekce ekonomiky a fondů EU.

Podpora je poskytována v souladu s článkem 47 Nařízení Komise (EU) 651/2014, obecné nařízení
o blokových výjimkách. Maximální výše podpory 60 % (malý podnik), 50 % (střední podnik), 40 % (small mid-cap) z prokázaných způsobilých výdajů. Výše způsobilých výdajů na projekt je minimálně ve výši 2 mil. Kč a maximálně do výše 250 mil. Kč.

Celá alokace II. výzvy aktivity Oběhové hospodářství je na rozdíl od předcházejících výzev přidělena pouze projektům s místem realizace na území méně rozvinutých regionů NUTS II. – kraj Ústecký, Karlovarský, Pardubický, Liberecký, Královéhradecký, Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský.

Zájemci o dotaci se mohou obracet na Agenturu pro podnikání a inovace, která je zprostředkujícím subjektem OP TAK a pomáhá s přípravou žádostí o dotaci a administrací projektu.

Od listopadu můžete žádat o dotaci na přírodní hřiště a zahrady pro MŠ a ZŠ

V listopadu bude spuštěn příjem žádostí pro výzvu Národního programu Životního prostředí „Přírodní zahrady“, která podporuje budování a úpravy přírodních zahrad v mateřských a základních školách.

Cílem je podpořit environmentální vzdělávání dětí skrze úpravy jejich školních areálů tak, aby děti mohly častěji a efektivněji využívat venkovní prostředí pro výuku.

Výzva cílí na environmentální vzdělávání dětí v mateřských školách a žáků základních škol prostřednictvím častějšího využívání přírodního prostředí pro výuku. Podporu získají projekty nových úprav zahrad a venkovního zázemí nebo projekty, které vhodným způsobem rozvíjí již existující přírodní zahrady či venkovní zázemí. Současně však platí, že podpořeny mohou být i přírodní zahrady subjektů, které jsou provozovány alespoň jeden školní rok zpětně, tzn. ve školním roce 2024/2025 a déle. O dotaci mohou zažádat MŠ a ZŠ uvedené v rejstříku škol, popř. jejich zřizovatelé.

Výše dotace a její limity

Mezi uznatelné náklady patří zejména terénní úpravy a výsadba zeleně, didaktické a demonstrační prvky, zahradní mobiliář, kompostéry, záhony, menší zahradní domky do 15 m² či projektová dokumentace. V první vlně příjmů žádostí, tj. v období od 13. do 28. listopadu 2025, mohou podat žádost o dotaci subjekty uvedené v seznamu vymezených obcí s podporou státu, přičemž míra dotace pro tyto obce je 60 % uznatelných nákladů. V rámci druhé vlny příjmů žádostí, tj. v období 3. až 19. prosince 2025, mohou podat žádost ostatní obce. Míra dotace u těchto obcí pak činí 50 % uznatelných nákladů. Výše dotace pro obě kategorie obcí činí 100 až 500 tis. Kč.

Projekty musí být dokončeny nejpozději do 31. prosince 2028 a je důležité podat žádost co nejdříve, protože se jedná o nebodovací výzvu, nikoliv o výzvu s hodnocením podle pořadí. K podání žádosti jsou nezbytné projektová dokumentace (nebo podrobný popis pomůcek/zařízení) a rozpočet akce.

---

Nový DeepTech fond podpoří vysoce inovativní startupy. V první fázi půjde až o miliardu korun.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Národní rozvojovou investiční připravuje nový investiční nástroj zaměřený na podporu špičkových technologií – DeepTech fond.

30.09.2025 | Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Cílem fondu je posílit inovační ekosystém české ekonomiky, rozvíjet projekty s vysokou přidanou hodnotou, podpořit vznik nových technologických lídrů a postupně zařadit Českou republiku mezi země s nejvyspělejší technologickou základnou. DeepTech fond zlepší financování startupů v rané fázi vývoje, kterým v Česku často schází kapitál. MPO na fond plánuje vyhradit v první fázi až 1 miliardu korun.

„Česká republika potřebuje silný a moderní inovační ekosystém, který nebude jen následovat, ale sám určovat technologické trendy. DeepTech fond umožní našim nejodvážnějším startupům překonat kritické začátky a získat potřebné financování, aby z nápadů a výzkumů vznikly nové technologické firmy s globálním dosahem. Je to investice do budoucí konkurenceschopnosti celé české ekonomiky,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

DeepTech fond bude fungovat na principu „fondu fondů“. Jeho řízením budou pověřeni experti z NRI, dceřiné společnosti Národní rozvojové banky (NRB). NRI zajistí výběr profesionálních fondů rizikového kapitálu (Venture Capital, VC) spravovaných zkušenými investičními manažery v souladu s tržními standardy, přičemž podmínkou bude většinová spoluúčast dalších soukromých investorů, kteří znásobí investované veřejné prostředky. Jedním z cílů je ve větší míře motivovat i zapojení soukromých institucionálních investorů. Rozhodování o investicích do jednotlivých startupů bude následně plně v rukou vybraných investičních týmů, v souladu se stanovenou investiční strategií.

„DeepTech fond přináší do Česka ověřený model fungující v řadě vyspělých zemí – propojení veřejných a soukromých zdrojů. Díky principu fondu fondů dokážeme zajistit nejen multiplikační efekt státních prostředků, ale i profesionální výběr startupů za tržních podmínek. Startupy tak získají stabilnější přístup k financování a investoři jistotu, že jejich prostředky směřují do projektů s reálným inovačním a tržním potenciálem,“ říká náměstek ministra Štěpán Hofman s tím, že se vedle změn zaměstnaneckých akcií a připravovaného startupového zákona jedná o další krok, jak pomoci začínajícím firmám s jejich financováním.

Atraktivní prostředí pro startupy a investory: Nová analýza i připravovaný startupový zákon

Oproti předchozím jednorázovým státním iniciativám by měl DeepTech fond fungovat na principu dlouhodobě otevřené výzvy, která umožní kontinuální výběr fondů a předvídatelnou podporu sektoru, po vzoru dobré praxe v jiných evropských zemích. Cílem nástroje je postupně investovat do diverzifikovaného portfolia VC fondů a podpořit týmy s různorodou investiční strategií.

Fond se zaměří na rozvoj pokročilých technologií s významným inovačním potenciálem v sektorech české ekonomiky identifikovaných v Hospodářské strategii: Česko do top 10, které mohou zásadně proměnit průmysl a zvýšit konkurenceschopnost České republiky. Zároveň bude fungovat jako flexibilní investiční nástroj: efektivně využije svěřené prostředky k podpoře silných sektorů české ekonomiky, kde prostřednictvím provedených investic zajistí jejich dlouhodobé zhodnocení a navrácené zhodnocené zdroje následně využije k podpoře dalších perspektivních odvětví.

Fond bude prioritně vyhledávat VC fondy zaměřené na investice do startupů:

• Transfer technologií, tedy investice do startupů, které vznikají přenosem technologií z výzkumných institucí do komerční sféry (tzv. spin-offy). Na univerzitách a výzkumných institucích totiž vzniká řada špičkových výzkumů, které však často zůstávají „v zásuvce“ bez přenosu do komerčního prostředí. Cílem je proto podpořit transformaci výsledků výzkumu do tržně realizovatelných projektů a zajistit, aby znalosti financované z veřejných prostředků posilovaly inovační potenciál české ekonomiky.
• Pre-seed investice do začínajících startupů v jejich nejranější fázi, kdy existuje nápad či prototyp, avšak dosud nebyly dosaženy příjmy. Právě v této fázi řada perspektivních projektů zaniká, neboť pro soukromé investory se jedná o rizikovou fázi rozvoje podniku a projekty tak na financování často nedosáhnou, ačkoliv mají značný inovační potenciál.  Cílem podpory proto je pomoci překlenout tzv. „údolí smrti“ mezi vznikem projektu a jeho prvním komerčním úspěchem.
• Investice do deep tech startupů, které jsou současně velmi náročné a rizikové, ale v případě úspěchu mohou zásadně proměnit průmysl a dát vzniknout firmám s globálním dopadem. Do oblasti deep tech spadají například umělá inteligence, biotechnologie, pokročilé materiály, robotika, nanotechnologie, kvantové výpočty, práce s velkými daty, letectví a kosmonautika a mnohé další.

Připravovaný DeepTech fond je dalším krokem k tomu, aby Česká republika nebyla pouze uživatelem zahraničních technologií, ale stala se i jejich tvůrcem. Systematicky se zaměřuje na podporu inovačních projektů od jejich nejranějších a nejzranitelnějších fází a vytváří tím podmínky pro vyšší růst, konkurenceschopnost a dlouhodobou prosperitu – nejen pro samotné firmy, ale i pro celou českou ekonomiku.

Startupy mnohdy neřeší skutečné či důležité problémy, říká investor

Kliknutím na náhled / tlačítko Přehrát Vás přesměrujeme na samotný audio/video obsah na webu třetí strany. Pro přehrávání audio/video obsahu přímo na stránkách BusinessInfo.cz, prosím potvrďte jednorázově souhlas s ukládáním cookies třetích stran.

MPO připravuje DeepTech fond jako součást balíčku opatření na rozvoj kapitálového trhu a startupového ekosystému ČR. Po přijetí chybějící regulace zaměstnaneckých akcií (ESOP) probíhají práce na startupovém zákonu. DeepTechfond pak reaguje na omezený přístup start-upů a investorů ke kapitálu. MPO na něj plánuje vyhradit v první fázi až 1 miliardu korun.  Přípravu fondu v současnosti zajišťuje pracovní skupina s experty z MPO, NRB, NRI a CzechInvestu společně s Českou startupovou asociací.

---

Vláda spouští nový systém podpory bydlení a chystá registr všech bytů v Česku.

22.10.2025, Zdroj: Vláda ČR (www.vlada.cz)

• Vláda schválila výši příspěvků podle nového zákona o podpoře bydlení
• Stát vytvoří registr bytů – přehled o tom, kde a jak lidé bydlí
• Jak je to s registrem bytů? Půjde o doplnění čtyř popisných údajů do už existující databáze

Vláda schválila výši příspěvků podle nového zákona o podpoře bydlení. Stát vytvoří registr bytů – přehled o tom, kde a jak lidé bydlí.

Vláda schválila výši příspěvků podle nového zákona o podpoře bydlení

Vláda dnes potvrdila výši příspěvků, které budou od ledna 2026 směřovat k obcím a majitelům bytů podle nového zákona o podpoře bydlení. Cílem je zlepšit dostupnost bydlení pro lidi ohrožené bytovou nouzí a nastartovat systém, který se v jiných zemích EU již osvědčil.

Ministerstvo pro místní rozvoj se dohodlo s ministerstvem financí na kompromisu – příspěvek na správu bytů do 50 jednotek se stanoví na 17 000 Kč ročně za byt, místo původně plánovaných 20 000 Kč. Zákon počítá s několika typy podpory: příspěvkem na správu, poskytování bydlení s ručením, podnájemního bydlení, obecního podporovaného bydlení a asistence v bydlení.

Zákon má pomoci především domácnostem s příjmem do 1,6násobku životního minima. Odhadem 160 tisíc lidí v Česku dnes žije v bytové nouzi, přičemž desetkrát tolik čelí riziku, že o bydlení může přijít.

Podle ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka (STAN) má opatření potenciál nejen zlepšit situaci na trhu s bydlením, ale také dlouhodobě snižovat náklady státu. První rok fungování systému má stát zhruba 600 milionů korun, po plném rozběhu kolem 1,5 miliardy ročně.

Stát vytvoří registr bytů – přehled o tom, kde a jak lidé bydlí

Vláda schválila vznik registru bytů, který má státu umožnit přesně zjistit, kolik bytů v Česku existuje, kde se nacházejí a jaké mají parametry. Registr připraví ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s ministerstvem financí a měl by být hotový do dvou let od schválení zákona o základních registrech. Plně funkční má být do sčítání lidu v roce 2031.

„Díky nové evidenci budeme vědět nejen počet a rozmístění bytů, ale i jejich velikosti a vhodnost pro jednotlivce či rodiny. To nám umožní lépe cílit programy na podporu dostupného bydlení,“ vysvětlil ministr Petr Kulhánek.

Dosud stát čerpá data o bytech z několika zdrojů – katastru nemovitostí, Českého statistického úřadu či sčítání lidu. Poslední údaje z roku 2021 ukázaly, že v Česku je asi 200 tisíc neobydlených bytů, přičemž od roku 2011 jejich počet vzrostl o 40 %. Mnohé z nich jsou investiční nebo krátkodobě pronajímané byty, jiné zůstávají prázdné kvůli špatnému technickému stavu.

Nový registr má přinést větší přehlednost, efektivnější plánování bytové politiky a lepší využití dostupného bytového fondu. Doplní tak již existující cenovou mapu nájemného, kterou dříve spustilo ministerstvo financí.

Jak je to s registrem bytů? Půjde o doplnění čtyř popisných údajů do už existující databáze

Vláda v polovině října schválila doplnění Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) o základní údaje o jednotlivých bytech. Tato změna technického charakteru představuje drobnou úpravu ve struktuře už sbíraných dat. Napravuje dlouhodobý nedostatek v evidenci bytového fondu v Česku. Ve skutečnosti se nejedná o nový registr, ale o doplnění už existujícího systému, který stát využívá pro evidenci budov a adres.

V Česku se dosud evidovaly informace o budovách, pozemcích a adresách, ale ne o jednotlivých bytech. Rozšíření RÚIAN tento nedostatek napravuje a umožňuje, aby i byty měly v systému jednoznačný identifikátor – podobně, jako má každá ulice své číslo orientační nebo každá budova své číslo popisné. Evidovány budou pouze základní popisné technické údaje o bytových jednotkách.

1. kód bytu, tedy jednotné ID automaticky přidělované systémem,
2. číslo bytu v rámci stavebního objektu,
3. podlaží, na kterém je byt umístěn,
4. užitná plocha jednotky.

Žádné další údaje (o vlastníkovi, uživateli, nájemníkovi nebo vybavení bytu) se do registru nedoplňují. Evidence nebude obsahovat ani žádné osobní nebo ekonomické informace. Shora uvedené údaje pouze rozšíří už existující registr z roku 2012, který spravuje Český úřad zeměměřický a katastrální. „Nejde o nový registr obyvatel ani o sledování soukromí vlastníků. Doplňujeme čtyři technické údaje, které už dnes stát různými způsoby eviduje. Díky tomu ušetříme peníze i čas při budoucím sčítání a zpřesníme plánování bytové politiky, která nebude závislá na někdy i deset let starých údajích. V západní Evropě je taková evidence standardem,“ zdůrazňuje ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.

Rozšíření registru navíc neznamená žádné dodatečné náklady pro státní rozpočet. Naopak pomůže ušetřit státu peníze a občanům čas. Přehled o skutečném bytovém fondu je základním předpokladem pro jakoukoli funkční politiku bydlení – od plánování výstavby obecních bytů a infrastruktury po vyhodnocování regionálních potřeb nebo energetickou náročnost budov. Dosud musel stát podobná data složitě zjišťovat prostřednictvím desetiletého sčítání lidu, domů a bytů, které je nákladné, časově náročné a ve výsledku často zastaralé. „Cílem je sjednotit roztříštěné a neúplné informace, které stát už dnes různými cestami získává například ze stavebních řízení, statistických šetření či z katastru nemovitostí a umožnit jejich využití napříč úřady bez nutnosti opakovaného dotazování občanů,” doplňuje Kulhánek.

Nové evropské nařízení o statistice o obyvatelstvu, domech a bytech (ESOPH) navíc stanovuje, že členské státy mají povinnost poskytovat aktualizovaná data o bytech každé tři roky, u některých údajů dokonce každoročně. Česko by bez tohoto technického kroku nebylo schopno tyto povinnosti plnit.

První fáze doplnění evidence by měla skončit do dvou let od schválení novely zákona o základních registrech, tedy do konce roku 2029. Plně funkční by pak rozšíření registru mělo být pro Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2031.

---

Výzva OP TAK: MPO a CzechInvest posilují konkurenceschopnost startupů, spin-offů a inovátorů.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyhlásilo II. výzvu aktivity Poradenství – CzechInvest z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK).

25.09.2025 | Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Výzva je určena na podporu projektu Akcelerace startupů z OP TAK agentury CzechInvest. Pro podniky je připraveno 120 milionů korun.

Cílem výzvy je zvýšit podíl startupů a jejich úspěšné adaptace do podnikání, zlepšit manažerské dovednosti podnikatelů, prohloubit znalosti z mezinárodního prostředí a přenést know-how do ČR. Výzva má také motivovat startupy k dalšímu vývoji produktů, získávání obchodních partnerů, zákazníků či investorů a také usnadní přístup k alternativním zdrojům financování.

„V souladu s Hospodářskou strategií: Česko do top 10 dlouhodobě podporujeme inovace, růst a globální expanzi českých startupů. Naším cílem je vytvořit přívětivé prostředí, kde začínající podnikatelé získají přístup k mezinárodnímu know-how, otevřou si dveře na světové trhy a rozvinou klíčové manažerské dovednosti,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

Malé podniky na startupových akcích v zahraničí

Agentura CzechInvest plánuje v rámci výzvy předložit projektový záměr, kterým naváže na úspěšný projekt Podpora startupů realizovaný v letech 2016–2022. V rámci projektu budou realizovány dvě klíčové aktivity: účast malých a středních podniků (MSP) na mezinárodních startupových akcích a akcelerační program v zahraničí.

CzechInvest povede nový národní tým evropské sítě podpory podnikání

„Jedná se o nový, navazující program agentury CzechInvest podporující propojování českých startupů se zahraničními aktéry a jejich expanzi do zahraničí. To je pro startupy klíčové jak z pohledu vyhledávání nových klientů, tak z hlediska zvyšování možností inovovat a dostat se k patřičnému know-how či k dalším potenciálním investorům,“ dodává ředitel Odboru akcelerace startupů agentury CzechInvest Tomáš Navrátil.

Podpora je MSP poskytována formou zvýhodněných služeb a maximální výše podpory pro konečného žadatele zvýhodněných služeb je 3,5 miliony korun, nicméně se liší dle jednotlivých klíčových aktivit a nemůže být překročena ani v případě, že bude jeden příjemce podpory vybrán do účasti ve více aktivitách. Míra podpory je stanovena v rozdílné míře od 75 do 100 procent způsobilých nákladů.

Startupy mnohdy neřeší skutečné či důležité problémy, říká venture kapitálový investor (podcast)

Zájemci o podporu se mohou obracet na agenturu CzechInvest, která pomáhá s přípravou žádostí o podporu a administrací projektu.

OP TAK 2021-2027 je jeden z klíčových evropských programů na podporu podnikatelů. Jeho cílem je zvýšit přidanou hodnotu podniků, podpořit rozvoj nových inovativních firem a usnadnit chytrý přechod k udržitelné a digitální ekonomice. Program se primárně zaměřuje na podporu malých a středních podniků. V oblasti úspor energií, energetické a digitální infrastruktury nebo výzkumu a vývoje nechybí ani podpora pro velké podniky. Řídicím orgánem je sekce ekonomiky a fondů EU MPO.