DANĚ – informace nejen pro podnikatele.

Úvod
INFORMAČNÍ SERVIS KHK KHK
Daně a účetnictví
DANĚ – informace nejen pro podnikatele.

4. 3. 2024

Letos naposled.*

Novelizace daňových novinek.*

Ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance.*

Poradíme vám: Jak vyplnit daňové přiznání řádek po řádku.*

Praktická pomoc s podáním daňového přiznání.*

Příspěvky na stravování zaměstnanců od 1. 1. 2024.*

Vozidlo pro zaměstnance – jak ke služebním, tak k soukromým účelům.*

Vznik povinnosti podat přiznání k dani z příjmů FO.*

Zdanění firemních školek coby nepeněžního benefitu.*

Daňový pohled na akce pro zaměstnance a rodinné příslušníky.*

Letos naposled.

29.1.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer

Naposledy za rok 2023 si zaměstnanci mohou uplatnit v rámci ročního zúčtování či daňového přiznání ještě slevu na studenta a slevu za umístění dítěte, tzv. školkovné. Od roku 2024 jsou tyto slevy zrušené.

Slevu na studenta ve výši 4 020 Kč si mohl poplatník do konce roku 2023 uplatnit po dobu, po kterou se soustavně připravoval na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání, až do dovršení věku 28 let.

Slevu za umístění dítěte si může poplatník uplatnit při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění nebo v daňovém přiznání (naposledy za rok 2023). Výše slevy odpovídá výši výdajů prokazatelně poplatníkem vynaložených za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení na dané zdaňovací období, pokud jím nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 ZDP. Tuto slevu lze uplatnit, žije-li vyživované dítě s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti a nelze ji uplatnit na vnuka. Na vnuka lze tuto slevu uplatnit pouze v případě, že je vnuk prarodiči rozhodnutím svěřen do péče, která nahrazuje péči rodičů.

Za každé vyživované dítě lze uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy (v roce 2023 činila 17 300 Kč). Vyživuje-li dítě v domácnosti více poplatníků, může si slevu uplatnit jen jeden z nich.

Novelizace daňových novinek.

2.1.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer

Změny v daňových zákonech postupně míří do Sbírky a k účinnosti.

Konsolidační balíček, který mění celou řadu daňových předpisů, byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 349/2023 Sb. dne 12. 12. 2023.
Novelizace zákona o DPH, která zavádí nové povinnosti pro poskytovatele platebních služeb, zejména povinnost vést evidenci o přeshraničních platbách (tisk 385), byla schválena Parlamentem a doručena k podpisu prezidentovi. Vyšla pod č. 417/2023 Sb. dne 29. 12. 2023 ve Sbírce zákonů (částka 191).
Novelizace zákona o DPH, která mění den uskutečnění zdanitelného plnění při dodání elektřiny, plynu, tepla nebo chladu, sdílení elektřiny nebo poskytnutí související služby v elektroenergetice, vody nebo odstranění odpadních vod, při poskytnutí služeb elektronických komunikací (tisk 487), byl schválen Poslaneckou sněmovnou i Senátem. Tento tisk byl jako zákon č. 469/2023 Sb. zveřejněn 31. 12. 2023 ve Sbírce zákonu (částka 207).

Ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance.

27.2.2024, Zdroj: Finanční správa

V důsledku poměrně významných změn v oblasti zaměstnaneckých benefitů je třeba se podrobněji zabývat rovněž otázkou ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance vzniklého v důsledku plnění poskytnutého zaměstnavatelem.

Je třeba zdůraznit, že změny zákona o daních z příjmů (dále také „ZDP“) vyvolané novelou obecně účinnou od 1. 1. 2024 se nijak nedotkly pravidel pro ocenění nepeněžního příjmu pro účely daně z příjmů fyzických osob. Je tedy možné využívat všechny metody či způsoby ocenění dosud standardně uplatňované a akceptované v aplikační praxi. Dále uvádíme příklady některých možných způsobů ocenění, přitom je na poplatníkovi, kterou metodu zvolí jako nejvíce přiléhavou či z administrativního hlediska nejlépe realizovatelnou s ohledem na druh poskytovaného plnění, způsob jeho zajištění apod.

Obecně k ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance

Nepeněžní příjem se pro účely daně z příjmů fyzických osob oceňuje ve smyslu ustanovení § 3 odst. 3 ZDP podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku, tedy podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o oceňování majetku“), nebo jako pětinásobek hodnoty ročního plnění, pokud je příjmem opakující se nebo trvající plnění na dobu neurčitou, dobu života člověka nebo dobu delší než 5 let. V oblasti plnění poskytovaných zaměstnavateli jejich zaměstnancům je na místě připomenout rovněž ustanovení § 6 odst. 3 ZDP, podle něhož se za příjem zaměstnance považuje také částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění nižší, než je cena určená podle zákona o oceňování majetku nebo cena, kterou zaměstnavatel účtuje jiným osobám (popř. stanovená podle § 6 odst. 6 ZDP v případě poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely).

Ocenění nepeněžního příjmu podle zákona o oceňování majetku

Z konstrukce uvedených ustanovení ZDP je zřejmé, že základním způsobem ocenění nepeněžního příjmu fyzické osoby je postup podle zákona o oceňování majetku. ZDP nestanoví povinnost, aby ocenění, resp. cena určená podle zákona o oceňování majetku, bylo vyhotoveno znalcem, znaleckou kanceláří nebo znaleckým ústavem ve smyslu zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, ve znění pozdějších předpisů. Ocenění tedy může provést jakákoli osoba (např. účetní zaměstnavatele nebo ekonom), musí však být provedeno v souladu se zákonem o oceňování majetku.

Pro účely ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance podle zákona o oceňování majetku lze využít Souhrnné stanovisko odboru cenová politika č. 7/2022 ze dne 12. 5. 2022 k problematice oceňování po 1. lednu 2021 vydané Ministerstvem financí pod č. 016 2022/078 a Stanovisko odboru cenová politika č. 3/2022 ze dne 12. 5. 2022 k obvyklé ceně po 1. 1. 2021 č. 016 2022/039 , na které je v Souhrnném stanovisku odkazováno.

Ocenění poskytnutých plnění vytvořených vlastní činností zaměstnavatele

Specifický způsob ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance lze využít v situacích, kdy jsou poskytovaná plnění zajištěna interně, resp. vytvořena vlastní činností zaměstnavatele.

a) Situace, kdy zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci nepeněžní plnění, které úplatně poskytuje jiným osobám Výši nepeněžního příjmu zaměstnance lze určit také rozdílem mezi úhradou zaměstnance za poskytnuté plnění a částkou, kterou zaměstnavatel za poskytnuté plnění účtuje jiným osobám ve smyslu ustanovení § 6 odst. 3 ZDP (samozřejmě i v tomto případě lze vycházet z rozdílu mezi částkou hrazenou zaměstnancem a oceněním poskytnutého plnění podle zákona o oceňování majetku).

V praxi se budou vyskytovat situace, kdy shodné plnění poskytuje zaměstnavatel různým odběratelům za různé ceny. Pro účely určení výše nepeněžního příjmu zaměstnance lze zvolit takovou z cen účtovaných třetím osobám, která není ovlivněna specifickým vztahem zaměstnavatele a jeho odběratele a teoreticky by tedy byla pro zaměstnance dostupná.

Příklady:

Zaměstnavatel účtuje třetím osobám ceny v závislosti na množství odebraného zboží či služeb – pokud platí, že skupina zaměstnanců nebo jiných osob, které by se spojily za účelem pořízení předmětného plnění v obdobném rozsahu, by rovněž získala nižší ceníkovou cenu, je akceptovatelné využít pro ocenění nepeněžního plnění zaměstnance tuto cenu účtovanou třetím osobám (nebude tedy striktně posuzována srovnatelnost individuální pozice každého jednotlivého zaměstnance a třetí osoby, které je účtována, ale hypotetická dosažitelnost takové ceny). Toto zjednodušení však nesmí vést ke zjevnému nepoměru ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance stanoveného tímto způsobem a obvyklé ceny, resp. cena využitá pro porovnání musí odpovídat běžným obchodním vztahům, nemůže být nižší než související náklady apod.

Tento způsob ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance lze využít například v případě, kdy zaměstnavatel provozuje vlastní závodní stravování, ve kterém je umožněno stravování za úplatu třetím osobám nebo pokud je třetím osobám umožněno využití rekreačního zařízení zaměstnavatele za úplatu apod.

V případě využívání jídelny či jiných zařízení zaměstnavatele ze strany bývalých zaměstnanců (např. důchodců) je možné jim účtovanou cenu využít pro ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance pouze za předpokladu, že je stanovena na úrovni obvyklé ceny nebo kalkulována s marží při zahrnutí všech relevantních nákladů a není dotována ze strany zaměstnavatele.

Pokud je cena účtovaná zaměstnavatelem jiné osobě ovlivněna specifickým vztahem zaměstnavatele a jeho odběratele nebo specifickým obchodním záměrem (například je účtována cena pod úrovní výrobních nákladů s cílem proniknout na určitý trh nebo zalistovat produkt u určitého prodejce, důvodem účtování nižší ceny je nějaká forma barterového ujednání nebo v případě bývalých zaměstnanců (důchodců) zohlednění této skutečnosti s ohledem na jistou formu ocenění předchozích přínosů zaměstnavateli apod.), nelze takovou cenu účtovanou jiným osobám využít pro stanovení nepeněžního příjmu zaměstnance.

b) Situace, kdy zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci nepeněžní plnění, které neposkytuje jiným osobám

Za předpokladu, že nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnanci netvoří hlavní činnost zaměstnavatele, představuje de facto rutinní aktivitu a netvoří podstatný obrat na straně zaměstnavatele, a má tedy obdobný charakter jako vnitroskupinové služby s nízkou přidanou hodnotou upravené v Pokynu GFŘ D–10 ke službám s nízkou přidanou hodnotou poskytovaným mezi spojenými osobami/sdruženými podniky ze dne 8. 11. 2012 publikovaném pod č.j. 37488/12-3131-1322810, lze z důvodu snížení administrativy podpůrně využít pro účely ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance postup podle tohoto pokynu.

Výši nepeněžního příjmu zaměstnance lze tedy určit:

metodou srovnatelné nezávislé ceny nebo
prostřednictvím nákladů a přirážky (Cost +).

Pro účely stanovení srovnatelné ceny lze využít postupů běžně uplatňovaných v daňové praxi a tuto cenu určit například na základě zjištění ceny účtované jiným subjektem, který poskytuje srovnatelné plnění za úplatu, šetřením provedeným na internetu a podobně. Zvolený postup musí být zaměstnavatel schopen prokázat, musí proto uchovávat příslušné důkazní prostředky.

V případě využití ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance na úrovni vlastních nákladů a přirážky je nezbytné správně a přesně určit strukturu nákladů, které souvisí s poskytnutým plněním, a z kterých se tedy vychází pro kalkulaci ocenění. S ohledem na skutečnost, že základním způsobem ocenění nepeněžního příjmu pro účely daně z příjmů je cena podle zákona o oceňování majetku, podle něhož je základním způsobem oceňování majetku a služeb obvyklá cena (pokud výslovně nestanovuje jiný způsob oceňování), je třeba pro účely ocenění na úrovni nákladů zohlednit také přirážku. V případě naplnění obdobných podmínek, jaké jsou uvedeny v Pokynu GFŘ D–10,12 lze akceptovat použití přirážky k nákladům v rozpětí 3-7 % s odkazem na podpůrné využití pravidel zakotvených v tomto pokynu s deklarovaným cílem snížit administrativní náročnost pro daňové subjekty.

Příklady:

Typicky se tento způsob ocenění nabízí pro případy podnikových jídelen, kantýn, školek či rekreačních zařízení, jejichž provoz je zajišťován ve vlastní režii zaměstnavatele a služby nejsou účtovány jiným osobám. Jelikož tato plnění mají podobu služby, je třeba jejich ocenění kalkulovat s přirážkou k nákladům (s marží).

Dalším příkladem může být ocenění příjmu zaměstnance v podobě účasti na společenské či jiné akci pořádané zaměstnavatelem, která nesplní podmínky pro osvobození ve smyslu ZDP. U takových akcí lze pro zjednodušení využít jistou formu paušalizace, tedy poměrné rozdělení kalkulované hodnoty (ve výši nákladů zaměstnavatele zvýšených o přirážku) na každého zaměstnance (jinými slovy, lze podělit vynaložené náklady zvýšené o marži počtem účastníků akce). Na rozdíl od situace zmíněné výše, kdy jsou zaměstnancům k dispozici na pracovišti určité potraviny a nelze předjímat, že zaměstnanec takové plnění využije, v případě společenské akce je předpoklad jisté konzumace relevantní a paušalizace se jeví jako akceptovatelná i spravedlivá. V případě účasti zaměstnance na společenské či jiné akci bude podstatou ocenění spíše „rozúčtování“ vynaložených nákladů než poskytnutí služby, s ohledem na povahu takových plnění proto lze uvažovat o kalkulaci ocenění bez ziskové přirážky.

Ocenění plnění poskytnutých zaměstnancům pořízených zaměstnavatelem od třetích osob, včetně vlivu případných slev

Za předpokladu, že jsou nepeněžní plnění poskytnutá zaměstnanci pořízena zaměstnavatelem od jiných osob a cenu uhrazenou zaměstnavatelem je možné označit jako tržní, tzn. taková cena by byla dodavatelem „nabídnuta“ i jiné osobě než konkrétnímu zaměstnavateli za obdobných tržních podmínek (např. množstevní sleva), příjem zaměstnance je obecně možné stanovit ve výši nákladů vynaložených zaměstnavatelem.

Z toho vyplývá, že za situace, kdy toto plnění bude zaměstnanci poskytnuto úplatně za cenu ve výši nákladů vynaložených zaměstnavatelem, nevznikne na straně zaměstnance žádný příjem. Tento přístup je konzistentní s výše popsaným zjednodušením akceptovaným při určení příjmu podle § 6 odst. 3 ZDP ve výši ceny, kterou zaměstnavatel účtuje jiným osobám, kdy rovněž není posuzována srovnatelnost pozice takové osoby a jednotlivého zaměstnance, ale hypotetická dosažitelnost takové ceny.

Také v tomto případě je třeba zdůraznit, že cena účtovaná dodavatelem produktu či služby nesmí být ovlivněna jiným obchodním vztahem se zaměstnavatelem nebo specifickými okolnostmi, například v důsledku sponzorování daného dodavatele či jeho tvorby ze strany zaměstnavatele, snahou o získání obchodního vztahu se zaměstnavatelem, nesmí svou podstatou představovat barterový obchod apod.

Příklady:

Pokud zaměstnavatel zajišťuje zaměstnancům např. firemní školku, tedy mateřskou školu určenou ke vzdělávání dětí zaměstnanců zaměstnavatele, za úplatu prostřednictvím zřizovatele třetí osoby, příjem zaměstnance z titulu poskytnutého nepeněžního plnění v podobě přijetí dítěte zaměstnance do této školky se stanoví ve výši nákladů zaměstnavatele hrazených zřizovateli firemní školky.

Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci vstupenky do divadla, které pořídil různými způsoby.

Varianta 1

Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci bezplatně vstupenku do divadla, kterou získal se standardní množstevní slevou. Cena jedné vstupenky činila 400,- Kč.
Na straně zaměstnance vzniká příjem ze závislé činnosti ve formě nepeněžního plnění v hodnotě 400,- Kč. Příjem v této výši se započítá do celkového ročního limitu pro osvobození v úhrnné částce do výše poloviny průměrné mzdy.

Varianta 2

Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci úplatně vstupenku do divadla za cenu 200,- Kč, kterou získal se standardní množstevní slevou. Cena jedné vstupenky, kterou zaplatil zaměstnavatel, činila 400,- Kč.
Na straně zaměstnance vzniká příjem ze závislé činnosti ve formě cenového rozdílu (§ 6 odst. 3 ZDP) v hodnotě 200,- Kč. Příjem v této výši se započítá do celkového ročního limitu pro osvobození v úhrnné částce do výše poloviny průměrné mzdy.

Varianta 3

Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci úplatně vstupenku do divadla za cenu 400,- Kč, kterou získal se standardní množstevní slevou. Cena jedné vstupenky, kterou zaplatil zaměstnavatel, činila 400,- Kč.
Na straně zaměstnance nevzniká příjem. Jak je uvedeno výše, cenu uhrazenou zaměstnavatelem není možné využít pro účely ocenění příjmu zaměstnance v případech, kdy nižní cena produktu či služby byla zaměstnavateli poskytnuta z jiných důvodů – např. zaměstnavatel je sponzorem, mediálním partnerem divadla, kulturní akce, hudební skupiny, obchodní partner má zájem v rámci propagace své činnosti veřejně deklarovat, že zaměstnavatel spolupracuje s poskytovatelem slevy, zaměstnavatel s tím udělí souhlas a dodavatel mu za to poskytne nestandardní obchodní podmínky (takové ujednání má ve své podstatě podobu barteru) atd. V takovémto případě je pro určení příjmu zaměstnance nutné postupovat podle obecných ustanovení ZDP.

Varianta 4

Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci bezplatně vstupenky do divadla, kterou získal za svoji spolupráci s divadlem.
Na straně zaměstnance vzniká příjem ze závislé činnosti ve formě nepeněžního plnění v hodnotě tržní ceny vstupenky. Příjem v této výši se započítá do celkového ročního limitu pro osvobození v úhrnné částce do výše poloviny průměrné mzdy.

Varianta 5

Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci úplatně vstupenku do divadla, kterou získal v rámci spolupráce s divadlem za sníženou cenu oproti ceně tržní, a to ve výši výdajů, které skutečně vynaložil.
Na straně zaměstnance vzniká příjem odpovídající rozdílu mezi tržní cenou a vynaloženými náklady zaměstnavatele. Na tento příjem se vztahuje celkový roční limit daňového osvobození v úhrnné částce do výše poloviny průměrné mzdy.

Ocenění nepeněžních příjmů poskytnutých zaměstnavatelem zaměstnanci lze tedy v závislosti na splnění výše popsaných podmínek provést:

způsobem podle zákona o oceňování majetku,
ve výši rozdílu mezi částkou, kterou zaměstnanec zaměstnavateli uhradil, a cenou účtovanou zaměstnavatelem jiným osobám (popř. cenou podle zákona o oceňování majetku),
ve výši ceny účtované zaměstnavatelem jiným osobám, – způsobem uvedeným v Pokynu GFŘ D-10, tedy za použití srovnatelné nezávislé ceny nebo nákladů a přirážky, resp. v některých případech povahou odpovídajících spíše „rozúčtování“ nákladů než poskytnutí služby i bez přirážky k nákladům, ve výši nákladů vynaložených zaměstnavatelem v případě úplatného pořízení poskytnutého plnění od třetích osob.

Poradíme vám: Jak vyplnit daňové přiznání řádek po řádku.

Přiznání k dani z příjmu musejí OSVČ letos vyplnit výhradně elektronicky a odevzdat do 2. května. Dalším termínem je 1. červenec, pokud mají poplatníci za zákona povinný audit, nebo jim přiznání zpracovává daňový poradce.

26.02.2024 | BusinessInfo.cz

Víte, jak správně vyplnit formuláře, jaké jsou všechny termíny pro jejich odevzdání a za jakých okolností je lze odložit?

Než začnete: Změny v hlavních tiskopisech

Vyplňujete si přiznání sami? Jak na to?

Přeskočit seznam kapitol

Návod, jak na to

Pokud lidé vyplňují daňové přiznání elektronicky na portále Moje Daně FS ČR, stačí zadat do formuláře jen některé údaje a výši daně za vás formulář vypočítá sám.

OSVČ, které mají povinnou datovou schránku, musejí od loňského roku podávat daňové přiznání (DAP) výhradně elektronicky. Přesto si minimálně pro kontrolu připomeňme, jak vyplnit klasický růžový tiskopis. Pomůže vám to i při zadávání základních údajů do interaktivního formuláře.

Obdobný formulář jako DAP k dani z příjmu fyzických osob najdete na BusinessInfo.cz i k dani z příjmu právnických osob.

Podnikatelé, kteří mají aktivní datovou schránku, nemusejí nutně podávat přiznání jejím prostřednictvím. Využít mohou jakoukoli jinou formu elektronického podání.

Jakou elektronickou formu podání lze zvolit?

přes datovou schránku
e-mailem s elektronicky ověřeným podpisem
přes portál Moje daně (aplikaci Elektronická podání pro Finanční správu nebo aplikaci Online finanční úřad)

BusinessInfo.cz vám ale poradí, jak bez chyb ručně vyplnit klasický růžový tiskopis „Daňové přiznání k příjmu fyzických osob“. Poplatníci, kteří nemají aktivní datovou schránku, mohou odevzdat přiznání stále v papírové podobě, ale jen do 2. dubna. Běžně jsou poplatníci sankcionováni, pokud se opozdí o více než pět pracovních dnů.

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob (DAP) jste ze zákona povinni podat v případě, že vaše roční příjmy přesáhly 50 tisíc korun (do loňska 15 tisíc Kč). Pokud měl podnikatel příjmy i ze zaměstnání, příjmový limit se mu snižuje na dvacet tisíc korun za rok.

Pokud podáváte daňové přiznání elektronicky, můžete tak učinit nejpozději do čtyř měsíců po uplynutí zdaňovacího období (letos tedy 2. 5.).

NEPŘEHLÉDNĚTE! Více informací najdete ve speciálu Daně z příjmů za rok 2022

Daňové přiznání: jak je to s daňovými limity, termíny a formy podání přiznání

SoundCloud

Kliknutím na náhled / tlačítko Přehrát Vás přesměrujeme na samotný audio/video obsah na webu třetí strany. Pro přehrávání audio/video obsahu přímo na stránkách BusinessInfo.cz, prosím potvrďte jednorázově souhlas s ukládáním cookies třetích stran.

Má-li podnikatel povinný audit nebo mu přiznání (dále jen DAP) zpracovává daňový poradce, jehož služeb může využít každý plátce daně, prodlužuje se mu každoročně lhůta do července.

Pro úplnost dodáváme, že od zdaňovacího období 2021 mnozí živnostníci využívají výhod takzvané paušální daně, která znamená, že jim odpadla povinnost podávat daňové přiznání i přehledy zdravotním pojišťovnám či sociálce.

Změny v hlavních tiskopisech

Za uplynulých pět let doznalo daňové přiznání i jeho přílohy jen minimum změn, které si můžeme připomenout. Loňskou novinkou jsou položky na čtvrté straně tiskopisu (Přílohy) – Výpočet daně za samostatného základu podle paragrafu 16a zákona o daních z příjmů a Usnesení o zastavení exekuce. V té souvislosti přibyl v hlavním tiskopisu i řádek 62a „Sleva za zastavenou exekuci podle paragrafu 35 odstavec 4 zákona„.

Už v přiznání pro rok 2021 došlo k úpravám ve druhém oddíle, 1. části a stejnou podobu má i tiskopis pro rok 2022. Týká se pouze těch, kteří mají ještě vedlejší příjmy za zaměstnání.

Především jde o řádek 32, který je označen jako neobsazený. Donedávna uváděli plátci do tohoto řádku „úhrn povinného pojistného podle paragrafu 6 odstavec 12 zákona o dani z příjmu“, což se změnilo k 1. 1. 2022. Šlo o částky, které za ně ročně platil jako povinné odvody na zdravotním a sociálním pojištění zaměstnavatel. V řádku 35 pak v té souvislosti zůstává jen formulace „úhrn příjmů plynoucích ze zahraničí podle paragrafu 6 zákona“ (vypadla slova „zvýšený o povinné pojistné“) a zmizely i řádky 36a a 41a.

V řádku 44 je přeformulovaná „pravomocně stanovená daňová ztráta“ na „Uplatňovanou výši pravomocně stanovené ztráty (maximálně do výše ř. 41)“. Daňovou ztrátou se podle zákona zjednodušeně rozumí situace, kdy jsou daňové výdaje vyšší než dosažené daňové příjmy (více v paragrafu 5 zákona).

V DAP už nenajdou všichni ti, kteří evidovali tržby elektronicky, řádek 69b, který byl označený jako sleva na evidenci tržeb (dnes je v tiskopisu uvedeno „neobsazeno“). Poplatník, který v daném období zaevidoval tržby podle zákona o EET, si mohl snížit daň maximálně o pět tisíc korun. EET byla ovšem od loňského ledna definitivně zrušena a elektronicky nelze tržby evidovat ani dobrovolně.

Slovo „neobsazeno“ je ve formuláři i u řádku 59. Ten do roku 2021 zajímal plátce s vysokými příjmy, kteří odváděli takzvanou solidární daň. Ta byla ale zrušena a nahrazena jinou formou daňové progrese.

Kvůli zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky se základ daně (nad osmačtyřicetinásobkem průměrné mzdy) nově daní 23 procenty.

Pokud jako OSVČ uplatníte v daňovém přiznání k dani z příjmů výdajový paušál, můžete využít slevu na vyživovanou manželku či manžela i slevu na dítě. Vláda už předloni prosadila změnu, jež znamená, že tuto výhodu mohou využít i drobní živnostníci s paušálem.

Ve slevě pro vyživovanou partnerku/partnera ovšem letos dochází k důležité změně. Nárok na ni budou mít nově jen ti, kteří pečují o dítě do tří let.

V tiskopisu je také oddíl, jenž se týká právě slev na děti. Pokud má poplatník jedno dítě, může letos uplatnit měsíční daňové zvýhodnění ve výši 1267 Kč.

Daňové zvýhodnění na druhého potomka narostlo na 1860 Kč měsíčně, na třetí a další dítě se daňové zvýhodnění zvýšilo dokonce na 2320 korun za měsíc. V případě postižených dětí se ZTP/P je sleva dvakrát vyšší.

Maximální daňový bonus (přeplatek od státu, pokud vám vyjde záporná daň) byl do roku 2022 60 300 korun, ale limit byl zrušen. Z toho důvodu došlo k úpravám na konci 5. oddílu (řádky 75 až 77 a), které jsou ovšem dobře srozumitelné i pro laika.

Letos naposledy platí rovněž takzvané školkovné. To se týká rodičů, kteří platí předškolní docházku svých dětí do mateřských škol nebo dětských skupin. Ze svých daní si mohou odečíst tyto výdaje až do výše 17 300 korun za každého potomka. Loni šlo o částku 16 200 korun, která odpovídala výši minimální mzdy, jež se zvyšuje každoročně. V daňovém přiznání je na tuto slevu řádek 69a písmeno g (sleva za umístění dítěte).

Spolu se slevou na studenta ji najdete letos v tiskopisu naposledy. Potvrzení o tom, že školku navštěvuje (jež obdržíte od vedení mateřské školy), je povinnou přílohou DAP.

Připomínáme, že se pro zdaňovací období 2023 zůstává základní sleva na poplatníka stejně vysoká jako v předchozím roce. Do řádku 64 tak může každý poplatník vyplnit slevu 30 840 korun. V elektronických formulářích tuto položku vyplňovat nemusíte, do příslušného políčka se příslušná částka vypíše automaticky už v momentě, kdy zadáte do řádku 31 úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů nebo do řádku 37 dílčí základ daně nebo ztrátu ze samostatné činnosti podle § 7 zákona.

Jak na daňové přiznání OSVČ (1/4): Základní informace

SoundCloud

Daňové přiznání OSVČ – úvodem (článek s videem)

Jak na daňové přiznání OSVČ (2/4): Vedlejší činnost a tiskopisy DP, ČSSZ, VZP

SoundCloud

Daňové přiznání OSVČ činnost vedlejší (článek s videem)

Jak na daňové přiznání (3/4): OSVČ na mateřské, student a důchodce

SoundCloud

III. Daňové přiznání OSVČ na mateřské, student, důchodce (článek s videem)

Jak na daňové přiznání OSVČ (4/4): Pronájem nemovitosti a doporučení pro všechna OSVČ na závěr

SoundCloud

Daňové přiznání OSVČ s pronájmem nemovitosti (článek s videem)

Další otázky a odpovědi k přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Vyplňujete si přiznání sami? Jak na to?

V papírovém DAP i jeho přílohách vyplňuje plátce jen políčka a řádky s bílým podkladem (řádky s růžovým podkladem se ho netýkají a jsou určeny pro potřebu správce daně). Pokud vyplňuje formulář ručně, měl by dbát na to, aby byl text psaný hůlkovým písmem a především čitelný.

Pokud se stane, že se vám text do místa vyhrazeného pro vyplnění vašich údajů nevejde, musíte údaje doplnit na čistý list A4 a odevzdat ho spolu s přiznáním jako přílohu. Počet listů těchto příloh pak uvedete v části „Přílohy DAP“ na čtvrté straně tiskopisu do políčka „Další přílohy výše neuvedené“.

V případě elektronického formuláře je postup jednoduchý. U příslušné přílohy pouze kliknete v pravém sloupci na „Vyberte nebo přetáhněte soubor“ a jednoduše soubor, který může mít až 10 MB, nahrajete a následně potvrdíte volbou „Vložit přílohu“

Připravte si příslušné dokumenty

K přiznání je třeba doložit doklady – ve formě příloh – dokazující nárok na odečitatelné položky či slevy na dani. Pokud příslušné doklady (například o tom, že vaše dítě navštěvuje mateřskou školu a máte nárok na školkovné) berňáku nedodáte nebo nepřiložíte k elektronickému formuláři, slevy vám při kontrole neuzná.

Příklady dokumentů (jež se přidávají k DAP jako přílohy):

potvrzení o studiu
potvrzení o pobírání důchodu
potvrzení o zaplacených částkách na důchodové připojištění
potvrzení o zaplaceném pojistném na životní pojištění
potvrzení o zaplacených úrocích z hypotéky
potvrzení o daru nebo darovací smlouva
potvrzení ze školky
potvrzení výše příjmů od zahraničního správce daně
důvody pro podání dodatečného přiznání
účetní závěrka poplatníka, který vede účetnictví

V záhlaví růžového tiskopisu „Přiznání k dani z příjmu fyzických osob“ patří na straně 1 do bílého pole za text „Finančnímu úřadu pro“ zbytek oficiálního názvu finančního úřadu, v jehož obvodu máte adresu trvalého bydliště. Ten, kdo bydlí například na Praze 4, dopíše do horního řádku Finančnímu úřadu pro „hlavní město Prahu“ a následně do spodního doplní: „Územní pracoviště pro Prahu 4“.

Do řádku č.1 vypište Daňové identifikační číslo, pokud vám bylo přiděleno, jinak stačí rodné číslo. Odevzdáváte-li přiznání v řádném termínu, tedy do 2. dubna respektive do 2. května (OSVČ), označte křížkem políčko typ DAP „řádné“. Pokud si vyberete variantu „dodatečné“ (tj. týká-li se vás audit či vaše přiznání zpracuje daňový poradce), musíte vyplnit i řádky 5 a 6 a v řádku 4 uvést datum, kdy došlo k rozhodnutí o podání dodatečného přiznání. Do přílohy pak uvedete důvody pro jeho podání.

Políčko typ DAP „opravné“ se bude týkat jen těch z vás, u kterých najde FÚ chyby a vy budete nuceni tiskopis či jeho přílohy dodatečně opravovat. U dodatečného DAP pak uvedete datum, kdy například FÚ zjistil důvody pro jeho podání (podle § 141 daňového řádu „Dodatečné daňové přiznání a dodatečné vyúčtování„).

Pokud vám nebude důvod jasný, na finančním úřadu vám poradí, a to ten úředník, který vás na chybu upozorní. Co přesně znamená „Kód rozlišení typu DAP“ (řádek 4), zjistíte na první straně Pokynů k vyplnění DAP.

Dobrým pomocníkem je daňové přiznání z minulého roku. Identifikační údaje jednoduše opíšete a ve zbytku se můžete inspirovat. Ve složitějších případech se poraďte s účetním či daňovým poradcem.

Jak vyplnit první oddíl: Osobní údaje

Zdaňovacím obdobím je v tiskopisu míněn kalendářní rok, za který DAP podáváte. Příslušná část kalendářního roku se vyplňuje jen ve speciálních případech, například pokud během roku plátce zemře, je rozhodnuto o jeho úpadku, zrušení, konkurzu apod.

K vyplňování osobních údajů na následujících řádcích není potřeba podrobný návod, tiskopis je jasný a přehledný. Upozorňujeme jen, že do řádku číslo 11 patří číslo pasu tehdy, je-li poplatník „nerezidentem“ (tedy nemá trvalé bydliště v Česku). V takovém případě vyplní do řádků 12 až 18 svoji zahraniční adresu, jinak samozřejmě místo trvalého bydliště v ČR.

Oddíly 19 až 22 zajímají plátce pouze v případě, že se tato adresa liší od místa pobytu v den podání DAP. Následující část se týká jen těch, kteří nemají trvalé bydliště v Česku, ale zdržují se zde více než 183 dní v roce (tedy minimálně šest měsíců). I tito lidé patří mezi daňové rezidenty a mají stejné daňové povinnosti jako čeští občané. Ti do řádků 23 až 28 vypíší adresu místa, kde v tuzemsku přebývají nejčastěji. Ve formuláři je v tomto oddíle upozornění jak postupovat.

Kdo a co přesně vyplňuje do políček „Kód státu“, „Výše celosvětových příjmů“ či „Transakce uskutečněné se zahraničními spojenými osobami“ se opět dočtete v Pokynech k vyplnění DAP.

Jak vyplnit přílohu č.1: Výpočet dílčího základu daně

Každý plátce daně začíná při vyplňování údajů k ročnímu příjmu, výdajům a základu, ze kterého se vypočítá daň, přílohami. Většina OSVČ, pokud nemají příjmy například z pronájmu, kapitálového majetku či jakéhokoli vedlejšího zaměstnání (závislá činnost), vyplňuje pouze přílohu č. 1 nazvanou „Výpočet dílčího základu daně z příjmu ze samostatné činnosti (§ 7 zákona)“, která je samozřejmě součástí známého růžového tiskopisu.

Pokud si sami nevedete daňovou evidenci či podvojné účetnictví, zaškrtnete nad čarou třetí políčko „Uplatňuji výdaje procentem z příjmů“ (a to bez ohledu na to, zda paušálně).

Do prvního řádku „Příjmy podle paragrafu 7 zákona“ uvedete celkový roční hrubý příjem bez výdajů. Ti z vás, kteří nemají vlastní firmu a dostávají například honoráře na základě smlouvy o provedení pracovní činnosti, zjistí potřebné údaje z „Potvrzení o zdanitelných příjmech“, které vám musí na vaši žádost vydat každý zaměstnavatel. Většina z nich už si tuto povinnost uvědomuje a vydává potvrzení automaticky, nicméně plátce by si měl tuto skutečnost ohlídat.

Čtěte, kdo může uplatnit jaké paušální výdaje

Pokud uplatňujete paušální výdaje, záleží na jejich výši. Pro větší přehlednost uveďme konkrétní příklad: Bezdětnému a svobodnému živnostníkovi Michalovi H., který má relativně nízké náklady na provoz a který za rok 2022 vydělal 450 tisíc korun, se určitě vyplatí uplatnit výdajový paušál, pokud se tedy nepřihlásí k paušální dani, která by pro něj byla v tomto případě finančně téměř stejně výhodnou variantou a ušetřil by si povinnost podávat DAP a přehledy ČSSZ a zdravotní pojišťovně. V jeho případě bude zmíněný paušál ve výši 60 procent z celkového příjmu (šedesátiprocentní odpočet se týká příjmů z libovolné živnosti s výjimkou řemeslných).

Do řádku č.102 přílohy vyplní tento podnikatel údaj odpovídající 60 procentům z 450 tisíc, tj. 270 tisíc. Do řádku 104 pak uvede částku odpovídající rozdílu příjmů a výdajů, která činí v tomto případě 180 tisíc (tedy 40 procent z původní částky). Tu pak opíše i do řádku č. 113 „Dílčí základ daně z příjmu (ztráta) podle paragrafu 7 zákona“ a především do řádku 37 samotného daňového přiznání.

Tím je prakticky s přílohou hotov. Ostatní řádky vyplňuje pouze ve specifických případech, které jsou uvedeny v pokynech k příloze č. 1. Pokud si živnostník spočítá, že může odečíst náklady, které jsou vyšší než 40 procent příjmů (například na nákup materiálu, benzin, který ročně projezdí apod.) a nevyplatí se mu výdajový paušál, pak do políčka 102 sečte všechny tyto výdaje, ovšem včetně částky, kterou ročně odvádí na zdravotní a sociální pojištění.

Ve složitějších případech opět doporučujeme poradit se s daňovým poradcem.

Dodejme, že přílohu číslo 2 „Výpočet dílčích základů daně z příjmů z nájmu (§ 9 zákona) a z ostatních příjmů (§ 10 zákona)“ vyplňují pouze ti, kteří mají ještě další příjmy. V tomto případě doporučujeme i poplatníkům, kteří stále odevzdávají papírové dokumenty, otevřít si příslušný interaktivní formulář (pod položkou Daně z příjmu fyzických osob), nechat si vyplnit přílohu automaticky a údaje na papír opsat.

Formulář daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Pokud máte přílohy úspěšně za sebou, zajímá vás nejdůležitější část DAP, tedy 2. a 3. strana růžového tiskopisu, kde vyplňujete a dopočítáváte základ daně či samotnou daň. Případně zde můžete uplatnit slevy či daňová zvýhodnění například na rodinné příslušníky.

Jak vyplnit druhý oddíl: Dílčí základ daně, základ daně, ztráta

Vraťme se k příkladu svobodného a bezdětného třicetiletého živnostníka, který za rok vydělal 450 tisíc a uplatnil na výdaje šedesátiprocentní paušál, na který má ze zákona nárok. Ten vynechá řádky 31 až 35, kam vypisují údaje pouze ti, kteří mají kromě vlastní živnosti ještě vedlejší příjem z nějakého zaměstnání, a to případně i v zahraničí. Nevyplňuje ani řádky 38 až 40, protože nemá příjmy z kapitálového majetku, nájmu či další.

Do políčka 31 (do ř. 33 a 35 pouze ti, kteří mají zaměstnání v cizině) vyplňují zmíněné osoby součet příjmů od zaměstnavatele či zaměstnavatelů a do loňska se v této části DAP vyplňovaly i částky, které za ně zaměstnavatel ročně zaplatil jako povinné odvody na zdravotním a sociálním pojištění. Od součtu těchto položek pak odečtou daň zaplacenou zaměstnavatelem a vyjde jim „Dílčí základ daně (ze závislé činnosti) podle paragrafu 6 zákona“, který vyplní do ř. 34 a přepíší do řádku 36.

Náš živnostník Michal H. ovšem začíná druhý oddíl vyplňovat až od řádku 37, kam opíše částku z řádku 113 přílohy č.1. – tedy 180 tisíc, která je pro něj dílčím základem daně. Řádky 38 – 40 pak zajímají pouze ty, kteří mají kromě živnosti ještě další příjmy uváděné do přílohy č. 2. V našem případě vyplní poplatník jen řádky 41, 42 a 45 (základ daně), do nichž opíše částku z ř. 37. Pokud by živnostník měl ještě další zmiňované příjmy (z nájmu apod.), základ daně se o ně samozřejmě zvýší.

Jak vyplnit třetí a čtvrtý oddíl: Odečitatelné položky a daň celkem

První část třetího oddílu DAP představuje odečitatelné položky, tj. to, co si mohou živnostníci od základu daně odečíst. Jde zejména o dary, například pokud dáváte příspěvky na charitu, odečet úroků z hypotečních úvěrů či penzijního připojištění, nebo odborové příspěvky. Zde jsou částky stanoveny zákonem o dani z příjmů.

Také v odpočtech dochází letos ke změnám, o kterých si můžete přečíst v článku Chcete ušetřit na daních? Jaké odpočty lze využít a co zruší vládní balík na BusinessInfo.cz. Novinky ale budou platit až při přiznání daně za rok 2024.

Řekněme, že Michal H. věnoval za rok na charitu tři tisíce a odečítá 12 tisíc ročně za penzijní připojištění. Do řádku 54 tedy vyplní součet obou položek, tedy 15 tisíc. Jednotlivé částky vyplní do řádků výše (ř. 46 a 48)

O tuto částku si pak sníží základ daně (řádek 55), který činil zmíněných 180 tisíc, zaokrouhlí na celá sta dolů (řádek 56) a vypočítá si daň podle paragrafu 16 zákona. Výpočet je velmi jednoduchý, protože daň bude představovat 15 procent za základu, tj. ze 165 tisíc. Do řádků 57, 58 a 60 tedy vyplní částku 24 750 korun. Každý z těchto řádků je srozumitelně popsán, nemělo by proto docházet k omylům.

V další části DAP lze ještě uplatnit slevy a daňová zvýhodnění na poplatníka, na zletilé děti, které studují, na nezletilé děti, manželku či člena domácnosti. Dvojnásobné slevy pak využijete, pokud je váš partner/partnerka či potomek držitelem průkazu ZTP/P.

Jak vyplnit pátý oddíl: Slevy na poplatníka, děti či manželku

Náš živnostník, který je svobodný a nemá nezletilé nebo studující děti, ovšem uplatní pouze slevu na poplatníka, jejíž výši vyplní do řádku 64, písmeno a. Tato sleva představuje ze zákona již zmíněnou částku 30 840 korun ročně. Ti, kdo děti mají, mohou výše uvedené slevy uplatnit už několik let i v případě, že využívají výdajový paušál.

Celkovou výši těchto slev, které poplatník vyplňuje do 5. oddílu DAP na 2. a 3. straně tiskopisu, respektive jejich součet, pak vypíšete do řádku 70. V řádku 71 pak tyto slevy – v námi zmíněném případě pouze 30 840 Kč – odečteme od daně 24 750. Pokud vám vyjde záporné číslo (jako v tomto případě Michalovi H.), napíšete do řádku 71 nulu.

Tabulka č. 1 a č. 2 na třetí straně tiskopisu zajímá logicky jen ty, kteří mají nárok na slevu na manželku či děti. Ten, kdo uplatní slevu na dítě/děti a vyjde mu záporná daň – řekněme ve výši 5000 korun – má nárok na takzvaný daňový bonus, tedy přeplatek od státu. Finanční správa by mu měla zmíněnou částku vyplatit. Jaké slevy můžete uplatnit, a více o tom, co a kdy vám stát doplatí na daňových bonusech, si přečtěte v článku Nabízíme přehled slev na daních. Některé ruší vládní balík na BusinessInfo.cz

Přehled slev uplatnitelných v 5. oddíle DAP:

řádek 64 a) DAP – základní sleva na poplatníka 30 840 korun/rok
řádek 65 a) – sleva na (vyživované) manželku/manžela 24 840 korun/rok
řádek 65 b) – sleva na manželku/manžela, držitele průkazu ZTP-P 49 680 korun/rok
řádek 66 – sleva na invaliditu pro inv. I. a II. stupně 2520 korun/rok
řádek 67 – rozšířená sleva na invaliditu pro inv. III. stupně 5040 korun/rok
řádek 68 – sleva na držitele průkazu ZTP-P 16 140 korun/rok
řádek 69 – sleva na studenta 4 020 korun/rok – letos se ruší
řádek 69a – sleva za umístění dítěte max. 17 300 korun / rok – letos se ruší

NEPŘEHLÉDNĚTE! SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2023

Jak vyplnit šestý a sedmý oddíl: Dodatečné DAP a zálohy

Šestý oddíl DAP vyplňují pouze poplatníci, kteří jsou povinni vyplnit dodatečné daňové přiznání, a ti mají většinou daňového poradce. Ti, kteří odevzdávají přiznání na FÚ sami v řádném termínu, si opět nemusejí s touto částí lámat hlavu. Další oddíl „Placení daně“ se pak týká jen těch OSVČ, které platí v průběhu roku zálohy. Od loňského roku je novinkou je řádek 86 „Úhrn záloh podle paragrafu 38lk zaplacených poplatníkem v paušálním režimu“.

Jinak se zálohy týkají pouze těch, jež vydělávají velmi vysoké částky.

Podnikatelé a OSVČ, kteří ročně platí na dani z příjmu více než 30 000 korun, musejí finančnímu úřadu odvádět pravidelné čtvrtletní či pololetní zálohy na daň z příjmu. Pololetní zálohy hradí ti, kterým byla za předchozí zdaňovací období vypočtena daň od 30 do 150 tisíc korun. Ti, kteří státu odvedli více než 150 tisíc, platí zálohy kvartálně.

Pokud máte vše podstatné vyplněno, zbývá pouze na poslední straně zaškrtnout, jaké jste odevzdali přílohy a kolik listů celkem. Na závěr už jen vyplníte své osobní údaje do prohlášení o tom, že jsou „uvedené údaje v tomto přiznání pravdivé a úplné“, stvrdíte je svým podpisem a můžete kompletně vyplněné přiznání odevzdat na finanční úřad, případně je na jeho adresu poslat poštou.

Pro přesnost připomínáme, že je pro správce daně rozhodující, kdy je mu přiznání doručeno, nikoli datum, kdy jej poštou odešlete. Úplně poslední oddíl se týká pouze těch, kteří mají nárok na daňové bonusy, tedy přeplatek od státu.

Jinými slovy: Žádost o vrácení přeplatku vyplňte pouze v případě, že můžete uplatnit daňový bonus. Podrobnosti čtěte v textu Vyšší slevy na děti i zrušený limit pro daňový bonus na BusinessInfo.cz

Jakub Procházka

Praktická pomoc s podáním daňového přiznání.

27.2.2024, Zdroj: Česká daňová správa

Finanční správa, resp. její zástupci budou opět v březnu vyjíždět do terénu a nabízet pomoc s podáním daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2023. Fungovat bude i pomoc po telefonu.

Na podání přiznání k dani z příjmů v listinné (papírové) podobě je letos čas do úterý 2. dubna, na elektronické podání do 2. května. Ti, kterým přiznání podává daňový poradce, a také povinně auditované firmy mají čas až do 1. července.

V loňském roce bylo podáno rekordních 2 888 941 přiznání, z toho 66 % elektronicky. Letos bylo k 26. únoru podáno zhruba 260 tisíc přiznání, 70 % elektronicky. Zejména fyzickým osobám v posledním únorovém týdnu a v průběhu března pomohou s vyplněním a podáním přiznání pracovníci finančních úřadů na celkem 490 naplánovaných výjezdech do 159 obcí, zejména do těch, kde bylo loni zrušeno kamenné pracoviště finančního úřadu. Od 4. března 2024 spustí finanční správa konzultační telefonní infolinky ve všech krajích a na konci března budou prodlouženy úřední hodiny podatelen.

Telefonní infolinky budou v průběhu března občanům opět k dispozici ve všední dny od 8:00 do 17:00 hodin, v pátek do 14:00 hodin. Tato informační služba ze strany finanční správy byla stejně jako výjezdy pracovníků do menších obcí a obcí se zrušeným územním pracovištěm finančního úřadu deklarována také v loni podepsaném memorandu o spolupráci se Svazem měst a obcí ČR. Kompletní přehled výjezdů a telefonních infolinek podle jednotlivých krajů je v odkazu níže.

Každoročně podává nejvíce lidí papírové přiznání k dani z příjmů fyzických osob poslední týden v březnu, proto finanční správa prodlouží úřední hodiny podatelen na všech finančních úřadech od pondělí 25. března do úterý 2. dubna až do 17:00 hodin.

Poplatníky, kteří mají ze zákona zřízenou datovou schránku, znovu upozorňujeme, že mají povinnost podat daňové přiznání elektronicky, a to ve stanoveném formátu a struktuře. Nelze tedy využít například formát .pdf. Elektronické přiznání není nutné podávat přes datovou schránku, nejjednodušším a nejrychlejším způsobem, jak elektronicky vyplnit a podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, je prostřednictvím portálu MOJE daně. Přihlásit se do něj je možné například díky ověření pomocí internetového bankovnictví, občanského průkazu s čipem nebo přístupových údajů do datové schránky. Lhůta pro podání daňového přiznání v elektronické podobě je o měsíc delší, tedy do čtvrtka 2. května 2024. Pokud daňové přiznání podává daňový poradce nebo advokát, je nejzazší termín pro jeho podání pondělí 1. července. Stejná lhůta platí i pro daňové subjekty, které mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

V této souvislosti je dobré upozornit, že pokud jakýkoliv poplatník nebo jeho zástupce s výjimkou povinně auditovaných subjektů podá přiznání k dani z příjmů do 2. dubna ať už v listinné nebo elektronické podobě, podle zákona pro něj platí základní (neprodloužená) tříměsíční lhůta. To je výhodné především pro ty, kterým v daňovém přiznání vyjde přeplatek na dani a finanční úřad mu jej do 30 dnů vrátí. Poplatníci, kteří budou daň naopak doplácet a ocení možnost prodloužení lhůty pomocí elektronického podání nebo využití služeb daňového poradce, by si naopak na toto pravidlo měli dát pozor.

Více informace – Infolinky a výjezdy

Příspěvky na stravování zaměstnanců od 1. 1. 2024.

26.1.2024, Zdroj: Finanční správa

V případě příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců došlo od 1. 1. 2024 ke sjednocení pravidel pro daňový režim peněžité i nepeněžní formy jeho poskytování.

Z hlediska daňové uznatelnosti souvisejících nákladů na straně zaměstnavatele byla zrušena speciální úprava nepeněžního příspěvku v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona o daních z příjmů (ve znění do 31. 12. 2023). Důvodem je skutečnost, že nově je daňové omezení u všech forem stravování zakotveno na straně zaměstnance, a to prostřednictvím limitace osvobození souvisejících příjmů podle ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů. V tomto ohledu je třeba věnovat pozornost také přechodnému ustanovení zakotvenému v čl. XVI bod 3 novely zákona o daních z příjmů.

Veškeré příspěvky na stravování poskytnuté od 1. 1. 2024 představují daňově uznatelné náklady, pokud splňují podmínky § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. zákona o daních z příjmů, tj. jako práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Bude-li tedy příspěvek na stravování se zaměstnancem odpovídajícím způsobem sjednán, bude takto vzniklý náklad na straně zaměstnavatele daňově uznatelný bez dalších limitací.

Pro úplnost je nutné připomenout, že od stravování zaměstnanců ve smyslu § 236 zákoníku práce, příp. § 5 vyhlášky č. 296/2022 Sb. je nezbytné odlišovat jiná plnění zaměstnavatele vůči zaměstnancům, ať už v podobě pracovních obědů souvisejících s výkonem práce pro zaměstnavatele či benefitů v podobě poskytnutého občerstvení, které je v přiměřené míře zaměstnancům k dispozici na pracovišti jako plnění přispívající k vytváření pracovních podmínek pro efektivní výkon práce. Poskytnutím těchto dalších plnění nejsou naplněny definiční znaky stravování, neboť jejich smyslem není poskytnout zaměstnanci jídlo v rámci přestávky za směnu ve smyslu § 88 zákoníku práce, nýbrž poskytnout či zajistit občerstvení či pohoštění v souvislosti s výkonem práce a efektivním plněním pracovních povinností.

Vozidlo pro zaměstnance – jak ke služebním, tak k soukromým účelům.

15.2.2024, Zdroj: Poslanecká sněmovna

Převzato z důvodové zprávy ke konsolidačnímu balíčku (zákon č. 349/2023 Sb.). Vč. příkladu.

Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo jak ke služebním, tak k soukromým účelům, považuje se tento příjem v podobě poskytnutí vozidla na straně zaměstnance za zdanitelný příjem a jeho výše je vyčíslena jako určená část vstupní ceny poskytnutého vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc, ve kterém mu bylo vozidlo takto poskytnuto. Doposud je pro účely určení výše příjmu na straně zaměstnance rozlišováno pouze mezi motorovými vozidly s konvenčním typem pohonu a nízkoemisními vozidly. Nízkoemisním vozidlem se přitom rozumí nízkoemisní vozidlo ve smyslu ustanovení § 3 zákona č. 360/2022 Sb., o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících. Za příjem zaměstnance se tak považuje částka ve výši 1 % vstupní ceny poskytnutého motorového vozidla, pokud se jedná o motorové vozidlo s konvenčním typem pohonu, nebo ve výši 0,5 % ze vstupní ceny poskytnutého motorového vozidla, jedná-li se o motorové vozidlo, které je nízkoemisním vozidlem (tj. zejména elektromobil nebo motorové vozidlo s hybridním pohonem).

Dosavadní úpravu se navrhuje doplnit o způsob určení příjmu zaměstnance, kterému zaměstnavatel bezplatně poskytl motorové vozidlo pro služební i soukromé účely, pro případy, kdy takto poskytnuté vozidlo je tzv. bezemisní, tj. neprodukuje žádné emise CO₂. Pořizovací cena bezemisních vozidel je častokrát vyšší než u konvenčních motorových vozidel. Vzhledem k tomu, že výše příjmu ze závislé činnosti zaměstnance se v případě poskytnutí motorového vozidla zaměstnavatelem ke služebním i soukromým účelům odvíjí právě od vstupní ceny tohoto vozidla, může tato skutečnost nepříznivě ovlivňovat ochotu zaměstnavatele poskytovat taková služební vozidla zaměstnancům i pro soukromé účely, jelikož vyšší příjem zaměstnance ze závislé činnosti má za následek vyšší náklady zaměstnavatele v podobě pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na zdravotní pojištění. Z těchto důvodů se navrhuje stanovit, že příjmem zaměstnance bude v takovém případě částka odpovídající 0,25% vstupní ceny bezemisního vozidla, a to za každý i započatý kalendářní měsíc, ve kterém bylo toto vozidlo zaměstnanci poskytnuto.

Snížení výše příjmu ze závislé činnosti plynoucího poplatníkovi (zaměstnanci) v souvislosti s bezplatným poskytnutím bezemisních motorových vozidel zaměstnavatele ke služebním i soukromým účelům představuje vedle prodloužení účinnosti možnosti uplatňovat mimořádné daňové odpisy dlouhodobého majetku ve vztahu k bezemisním vozidlům (viz změny navržené v ustanovení § 30a zákona o daních z příjmů) další z pozitivně motivačních opatření v oblasti daní z příjmů, která vedou poplatníky k ekologicky udržitelnějšímu chování a přispívají tak k celospolečenskému úsilí o snižování emisí skleníkových plynů.

V návaznosti na výše uvedené je v dotčeném ustanovení § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů z důvodu jeho přehlednosti a srozumitelnosti současně navrhováno několik legislativně-technických úprav. V prvé řadě se doposud užívaný pojem „motorové vozidlo“ navrhuje upřesnit jako silniční motorové vozidlo ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, podle kterého je silničním vozidlem motorové nebo nemotorové vozidlo, které je vyrobené za účelem provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí. Pro účely ustanovení § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů se toto silniční vozidlo navrhuje specifikovat jako silniční motorové vozidlo tak, aby bylo zřejmé, že z působnosti tohoto ustanovení jsou vyloučena silniční nemotorová vozidla.

Dále se navrhuje procentuální částku vstupní ceny poskytnutého silničního motorového vozidla pro účely určení výše příjmu zaměstnance vyjádřit obecnou formulací „určené procento“ namísto uvedení konkrétního čísla, které se navrhuje stanovit v závěru ustanovení § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů. Z hlediska výše těchto určených procent však ve srovnání se současným stavem nedochází k věcným změnám, s výjimkou doplnění výše 0,25 % pro účely určení příjmu zaměstnance, kterému bylo poskytnuto bezemisní vozidlo.

Dosavadní vymezení nízkoemisního vozidla se navrhuje přesunout do ustanovení § 21b zákona o daních z příjmů, v němž jsou obsažena obecná společná ustanovení o věcech. Obsah pojmu „nízkoemisní vozidlo“ však zůstává nezměněn, tj. i nadále se bude jednat o silniční motorové vozidlo ve smyslu § 3 zákona č. 360/2022 Sb., o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících, za podmínky, že není současně bezemisním vozidlem. Společně s pojmem „nízkoemisní vozidlo“ bude v ustanovení § 21b zákona o daních z příjmů nově vymezen také pojem „bezemisní vozidlo“, který bude v ustanovení § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů rovněž používán.

Bezemisním vozidlem se pro účely daní z příjmů podle navrhovaného ustanovení § 21b odst. 7 zákona o daních z příjmů rozumí silniční motorové vozidlo, které používá jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, nebo jiné silniční motorové vozidlo, jehož provoz nemá žádné emise CO₂. V současné době naplňují podmínku provozu bez produkce emisí CO₂jen silniční motorová vozidla, která používají jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík. Uvedení jiného silničního motorového vozidla, jehož provoz nemá žádné emise CO₂, je pro případ, že by v budoucnu vývoj v této oblasti přinesl další motorová vozidla, která tuto podmínku splňují.

V dosavadní větě šesté ustanovení § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů, která upravuje výpočet výše příjmu zaměstnance pro případy, že mu zaměstnavatel poskytl v průběhu jednoho kalendářního měsíce současně více silničních motorových vozidel k užívání pro služební i soukromé účely, se navrhují drobné změny ve způsobu výpočtu, které však nemají vliv na výsledný stav. Podle dosavadní úpravy je výše příjmu zaměstnance za kalendářní měsíc v těchto případech vypočtena jako procentuální částka z úhrnu vstupních cen všech poskytnutých motorových vozidel (tj. částka ve výši 0,5 % úhrnu vstupních cen nízkoemisních vozidel a částka ve výši 1 % úhrnu vstupních cen ostatních silničních motorových vozidel). V důsledku výše uvedených změn se z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti dotčeného ustanovení navrhuje výpočet výše příjmu zaměstnance pro tyto případy formulovat tak, že příjmem zaměstnance je součet částek odpovídajících výši určeného procenta vstupní ceny každého takto poskytnutého vozidla zvlášť.

Příklad:

Zaměstnanec má poskytnuta současně za kalendářní měsíc 2 vozidla s konvenčním pohonem se vstupní cenou 500 000 Kč a 350 000 Kč, 2 hybridní vozidla se vstupní cenou 1 000 000 Kč a 700 000 Kč a 2 bezemisní vozidla se vstupní cenou 1 250 000 Kč a 1 500 000 Kč. Příjem zaměstnance bude ve výši součtu 1 % z částky 500 000 Kč a z částky 350 000 Kč, součtu 0,5 % z částky 1 000 000 Kč a z částky 700 000 Kč a součtu 0,25 % z částky 1 250 000 Kč a z částky 1 500 000 Kč, tj. 8 500 Kč + 8 500 Kč + 6 875 Kč = 23 875 Kč.

V poslední řadě se navrhuje vypuštění dosavadní věty sedmé ustanovení § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů. Dotčená věta vylučuje pro účely určení vstupní ceny motorového vozidla použití ustanovení § 29 odst. 10 zákona o daních z příjmů, na základě kterého byly v minulosti vstupní cena a zvýšená vstupní cena omezeny maximálně na 1 500 000 Kč, a to pro případy osobního automobilu kategorie M1, s výjimkou automobilu využívaného provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a pro případy automobilu druhu sanitní nebo pohřební.

Důvodem vyloučení aplikace ustanovení § 29 odst. 10 zákona o daních z příjmů pro účely ustanovení § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů bylo zajistit, aby výpočet výše příjmu plynoucího zaměstnanci na základě poskytnutí silničního motorového vozidla zaměstnavatelem nejen pro služební, ale také pro soukromé účely, vycházel ze skutečné vstupní ceny určené podle obecných pravidel, a nikoliv vstupní ceny v maximální výši 1 500 000 Kč.

Ustanovení § 29 odst. 10 zákona o daních z příjmů upravující omezení vstupní ceny některých vozidel bylo zrušeno zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. V průběhu času zároveň došlo ke změně obsahu ustanovení § 29 odst. 10 zákona o daních z příjmů, které nyní upravuje jinou problematiku. Nově navrhované omezení vozidel kategorie M1 v § 30e zákona o daních z příjmů je konstruováno odlišně, a to poměrnou částí uplatňování odpisů tak, aby nebyla překročena částka 2 000 000 Kč. Dosavadní větu sedmou se proto navrhuje vypustit.

Vznik povinnosti podat přiznání k dani z příjmů FO.

27.2.2024, Zdroj: Česká daňová správa

Kdy je daňový subjekt povinen podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob?

Podle § 38g zákona o daních z příjmů (dále ZDP)

je daňové přiznání povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 50 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 ZDP). Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 50 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
Daňové přiznání je povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP pouze od jednoho, anebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4 ZDP) a nepodepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k ZDP, a dále poplatník, který vedle příjmů ze závislé činnosti vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36 ZDP, má jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 20 000 Kč.
Daňové přiznání za zdaňovací období je povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3 ZDP (daňový nerezident), který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) nebo g) ZDP, nebo daňové zvýhodnění, anebo nezdanitelnou část základu daně.
Daňové přiznání je povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 ZDP za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch,
dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP.
Daňové přiznání může podat nerezident ČR (rezident EU nebo EHP) který využije postup podle § 36 odst. 7 ZDP.
Daňové přiznání je také povinna podat osoba, které tak stanoví § 239 a následující zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, v případě úmrtí poplatníka nebo poplatník dle § 244 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s insolvenčním řízením. V těchto případech se pak postupuje podle § 38ga a § 38gb ZDP.
Daňové přiznání je povinen podat poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b) ZDP.
Daňové přiznání je povinen podat poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti.

A dále vždy pokud je poplatník správcem daně k podání daňového přiznání vyzván (§ 135 odst. 1 daňového řádu).

POZOR!

Novinkou v zákoně o daních z příjmů od 1. 1. 2023 je změna výše limitu, který je rozhodný pro povinnost podat daňové přiznání. Limit se zvyšuje z předchozích 15 000 Kč na 50 000 Kč (§ 38g odst. 1 ZDP) a u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, který má také příjmy podle § 7 až § 10 ZDP se původní částka 6 000 Kč z těchto příjmů, zvýšila na 20 000 Kč (§ 38g odst. 2 ZDP).

Tato novinka ve změně limitů zdanitelných příjmů rozhodných pro podání daňového přiznání na dani z příjmů fyzických osob se vztahuje na podání daňového přiznání za zdaňovací období od roku 2023.

Zdanění firemních školek coby nepeněžního benefitu.

8.2.2024, Zdroj: Česká daňová správa

Finanční správa chce vyvrátit pochybnosti ohledně přístupu ke zdanění firemních školek, které poskytují zaměstnavatelé jako nepeněžní benefit svým zaměstnancům.

Jak publikovalo Ministerstvo financí České republiky, daňový režim bude vycházet z ceny obecních školek v příslušné lokalitě. Je-li obvyklá cena obecní školky v místě a čase 1 500 Kč měsíčně a zaměstnanec platí 500 Kč, do limitu pro osvobození benefitů se mu započítá 1 000 Kč. Platí-li zaměstnanec 1 500 Kč a více, do limitu se nezapočítá nic.

Pro zachování právní jistoty bude v nadcházejících měsících provedena legislativně-technická úprava zákona o daních z příjmů a toto pravidlo bude v zákoně výslovně zakotveno. Tento metodický přístup budeme uplatňovat již od ledna 2024.

Daňový pohled na akce pro zaměstnance a rodinné příslušníky.

13.2.2024, Zdroj: Finanční správa

Z pohledu zaměstnance je nepeněžní plnění, které plyne z jeho účasti či z účasti jeho rodinného příslušníka na akci určené výše uvedeným způsobem, osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti bez limitu.

V průběhu legislativního procesu byla prostřednictvím poslaneckého pozměňovacího návrhu část plnění, jejichž daňový režim na straně zaměstnanců upravuje § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, vyčleněna do nového ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) ZDP. Jedná se o nepeněžní plnění plynoucí zaměstnanci z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené. Pro naplnění smyslu a cíle deklarovaného zákonodárcem je třeba druh těchto vyčleněných plnění určit za pomoci odůvodnění předmětného poslaneckého pozměňovacího návrhu, kterým bylo ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) do ZDP doplněno, a nikoliv čistě na základě jeho jazykového znění. V odůvodnění jsou totiž jako příklady těchto plnění uvedeny vánoční večírky, oslavy výročí firmy nebo dětské dny, tedy spíše společenské akce s případným kulturním či sportovním prvkem, které pořádá zaměstnavatel.

Tato plnění mají podle zákonodárce povahu příspěvku na kulturní nebo sportovní akce upraveného v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, jehož hodnota vstupuje do limitu pro osvobození ve výši poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období. Jelikož by však v praxi mohly vznikat problémy s oceněním příjmu připadajícího na jednotlivé zaměstnance a sledování výše těchto příjmů by představovalo neúměrnou administrativní zátěž, bylo navrženo upravit tyto druhy příjmů ve speciálním ustanovení, aby se na ně stanovený limit pro osvobození nevztahoval. Zaměstnavatelé tedy nebudou muset pro účely zdanění sledovat, který zaměstnanec (a případně jeho rodinný příslušník) se akce účastnil a kolik toho na ní zkonzumoval, aby vyčísloval jeho příjmy z takové akce, protože osvobození se vztahuje na všechny takové příjmy bez omezení výše.

Z pohledu zaměstnance je tedy nepeněžní plnění, které plyne z jeho účasti či z účasti jeho rodinného příslušníka na akci určené výše uvedeným způsobem, osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti bez limitu.

a) Podmínky, za kterých je plnění od daně osvobozeno

Pořadatelem akce musí být zaměstnavatel, a to včetně kulturního nebo sportovního programu (přitom není vyloučeno, aby si zaměstnavatel pro zorganizování akce najal profesionálního dodavatele služeb).
Kulturní a sportovní akcí ve smyslu tohoto ustanovení tedy není např. koncert či sportovní zápas pořádaný jiným pořadatelem, kdy vstupenky na takovou kulturní či sportovní akci by byly součástí společenské akce širšího rozsahu pořádané zaměstnavatelem – tyto vstupenky by představovaly příspěvek na kulturní nebo sportovní akce, jehož daňový režim upravuje § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.
Z věcného hlediska je třeba rovněž rozlišit sportovní nebo kulturní akci pořádanou zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků a nepeněžní plnění, které má povahu rekreace nebo zájezdu, jehož daňový režim upravuje § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. – Musí být omezen okruh účastníků – zaměstnanci, rodinní příslušníci, případně obchodní partneři, půjde tedy v principu o akci „jen pro zvané“.

b) Přiměřenost a obvyklost pořádané akce

Obvyklost pořádání akce je posuzována s ohledem na existující běžné standardy v podnikatelské praxi, v návaznosti na okruh osob, pro které je akce pořádána (pouze zaměstnanci, zaměstnanci včetně rodinných příslušníků, obchodní partneři atd.), druh pořádané akce (sportovní den pro děti, sportovní hry pro zaměstnance apod.) a pravidelnost pořádané akce.
Přiměřenost rozsahu akce bude posuzována v návaznosti na všechny okolnosti vyplývající z povahy konané akce, tzn. celopodniková akce, akce určená pouze pro určitý okruh lidí (oddělení, vrcholoví manažeři atd.), také dána místem pořádání akce, tedy lokalitou, ve které se akce pořádá. Exotické destinace již nebudou zpravidla považovány za přiměřené k naplnění obvyklého cíle či smyslu dané akce a dále pravidelností opakované akce (např. 1x či 2x ročně, akce pořádané 1x týdně nesplňují obvyklost ani přiměřenost pořádané akce).
Podmínka omezeného okruhu účastníků je posuzována jako omezení možnosti účastnit se akce pořádané zaměstnavatelem podle podmínek určených zaměstnavatelem, tedy v návaznosti na obvyklou praxi by se mělo jednat o akci pro zvané osoby z řad zaměstnanců zaměstnavatele a jejich rodinných příslušníků, popřípadě obchodních partnerů a dalších zvaných hostů, kteří se budou akce účastnit. Z pokynu GFŘ D-59 vyplývá, že plnění pro rodinné příslušníky může zaměstnavatel pro daňové účely založit nejen na principu příbuzenského vztahu nebo manželského svazku, ale i např. na faktickém soužití, za rodinné příslušníky budou tedy považovány osoby, které se zaměstnance fakticky žijí (tvoří společně hospodařící domácnost) a vyživované děti.
Výše uvedené by měl být zaměstnavatel schopen prokázat, měl by proto uchovávat důkazní prostředky ohledně okruhu osob, které se účastnily dané akce, například podle seznamu hostů, seznamu adresátů rozeslaných pozvánek apod.

DANĚ – informace nejen pro podnikatele.

Letos naposled.

Novelizace daňových novinek.

Ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance.

Poradíme vám: Jak vyplnit daňové přiznání řádek po řádku.

Praktická pomoc s podáním daňového přiznání.

Příspěvky na stravování zaměstnanců od 1. 1. 2024.

Vozidlo pro zaměstnance – jak ke služebním, tak k soukromým účelům.

Vznik povinnosti podat přiznání k dani z příjmů FO.

Zdanění firemních školek coby nepeněžního benefitu.

Daňový pohled na akce pro zaměstnance a rodinné příslušníky.

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje