DANĚ – informace nejen pro podnikatele.

 11. 3. 2024

K povinnosti podat daňové přiznání elektronicky.* 

Informace k tiskopisu Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti.* 

Finanční úřady spouští infolinky k dani z nemovitých věcí, vyjedou do obcí pomáhat s daňovým přiznáním.* 

Daň z nemovitých věcí u garáží.* 

Oprava chybně zpracovaného ročního zúčtování daně.* 

Poskytnutí vozidla pro služební i soukromé účely z pohledu daňového.* 

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2023.* 

Stavební pozemky v dani z nemovitostí.* 

Stručný popis významných změn v zákonu o dani z nemovitých věcí na rok 2024.* 

Termín pro roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2023 se blíží.* 

K povinnosti podat daňové přiznání elektronicky.

29.1.2024, Zdroj: Česká daňová správa

Finanční správa oslovila přes 30 tisíc neaktivních držitelů datových schránek podnikající fyzické osoby. Důvodem je povinné elektronické podání daňových přiznání.

Na základě údajů ze svých informačních systémů oslovila finanční správa prostřednictvím emailu nebo SMS celkem 30 794 aktivně podnikajících fyzických osob, které pro komunikaci s finančním úřadem dosud nevyužily datovou schránku zřízenou ze zákona. Tomuto kroku předcházela akce, kdy pracovníci finančních úřadů v Pardubickém a Královéhradeckém kraji v listopadu telefonicky kontaktovali vybraný vzorek 435 OSVČ, aby zjistili důvod nevyužívání datové schránky a upozornili na povinnost podávat daňová přiznání elektronicky. Naprostá většina oslovených projevila zájem získat informace o přihlášení do datové schránky a povinnostech plynoucích z jejího zřízení.

„Podle aktuálních čísel České pošty se do zhruba 450 tisíc ze dvou milionů loni povinně zřízených datových schránek stále nikdo ani jednou nepřihlásil. Naši analytici vytipovali více než 30 tisíc držitelů těchto datových schránek, u kterých vnímáme vysoké riziko nesplnění povinnosti podat daňové přiznání elektronicky. Jedná se o podnikající fyzické osoby, proto jsme se rozhodli je oslovit a na související rizika upozornit. Užitečné může být také připomenutí, že přihlášení do datové schránky je dnes díky elektronickému bankovnictví nebo eObčance extrémně snadné,“ vysvětluje generální ředitelka finanční správy Simona Hornochová a dodává: „Cíl naší osvětové akce je širší, protože do těchto datových schránek povinně doručují dokumenty související s podnikáním všechny úřady a následky toho, že se podnikající fyzická osoba o takové komunikaci nedozví, mohou být závažné.“

Konec lhůty pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí letos připadne na středu 31. ledna, a pokud je jeho součástí nemovitost, kterou poplatník používá ke svému podnikání (tedy nikoliv k nájmu nebo soukromému užití), musí být podáno elektronicky. Přiznání k dani z příjmů fyzických osob je třeba elektronicky podat do 2. května 2024. Tento způsob podání je povinný, pokud jsou v něm zahrnuty i příjmy z podnikání nebo jiné samostatné činnosti. K elektronickému podání není nutné využít datovou schránku, finanční správa doporučuje jednoduché řešení pro vyplnění a odeslání daňového přiznání prostřednictvím portálu MOJE daně.

V loňském roce finanční správa s ohledem na velké množství nově ze zákona zřízených datových schránek zaujala vstřícný přístup a výjimečně u těchto poplatníků akceptovala i podání v listinné podobě. Tento postup však nelze opakovat. Pokud tedy letos poplatník chybu ve způsobu podání daňového přiznání ani na výzvu finančního úřadu nenapraví, podle daňového řádu mu vznikne povinnost uhradit pokutu ve výši 1 000 Kč.

Pokud si nejste jisti, zda Vám byla či nebyla ze zákona zřízena datová schránka, přesvědčit se můžete sami na stránkách Ministerstva vnitra. Najdete zde také návodné video a podrobný popis, jak se přihlásit do zřízené datové schránky. Podrobný grafický návod včetně doprovodného vysvětlení, jak se přihlásit do datové schránky, a rovněž návod, jak si maximálně zjednodušit elektronické podání daňového přiznání využitím portálu MOJE daně, naleznete v přílohách této tiskové zprávy. Ta je snadno přístupná i na internetových stránkách finanční správy pod dlaždicí „Spící datovkáři“.

Přílohy

Jak vyplnit daňové přiznání online

Jak se přihlásit do datové schránky  

Informace k tiskopisu Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění za období 2024.

4.3.2024, Zdroj: Finanční správa

Generální finanční ředitelství zveřejňuje informaci k vyplňování tiskopisu „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění za období 2024“.

Na základě dotazů veřejnosti týkajících se správného vyplňování tiskopisu „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění za období 2024“ – vzor č. 32 (dále jen „Potvrzení“) uvádíme, že dle přechodných ustanovení zákona č. 462/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří, se na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění a soukromé životní pojištění, vzniklá před rokem 2024, nová pravidla nevztahují a tedy v případě smluv o penzijním připojištění se státním příspěvkem či doplňkovém penzijním spoření uzavřených před 1. 1. 2024 nebude, při jejich předčasném ukončení, zaměstnanec příspěvky zaměstnavatele dodaňovat.

Do řádku 10 Potvrzení se tedy uvádějí jen příspěvky na produkty, u kterých byla smlouva uzavřena od 1. 1. 2024 a byly dle § 6 odst. 9 písm. m) zákona o daních z příjmů od daně osvobozeny. Výjimkou jsou příspěvky na soukromé životní pojištění, kde je třeba uvádět příspěvky i na smlouvy uzavřené před 1. 1. 2024.

Údaje uvedené na řádku 13 Potvrzení slouží pro účely případného zahrnutí částek do příjmů v případě porušení podmínek dle § 15 odst. 5 a 6 zákona o daních z příjmů. Povinnost dodanění těchto částek vyplývala z předchozí právní úpravy. Do řádku 13 se tedy uvádějí všechny částky uhrazené poplatníkem na produkty na stáří, o které byl v rámci ročního zúčtování záloh snížen základ daně. Týká se i smluv uzavřených před 1. 1. 2024.

Finanční úřady spouští infolinky k dani z nemovitých věcí, vyjedou do obcí pomáhat s daňovým přiznáním.

Finanční správa ČR naplňuje memorandum o spolupráci se Svazem měst a obcí ČR a nabídne veřejnosti nadstandardní služby při podání přiznání k dani z nemovitých věcí.

15.01.2024 | Finanční správa ČR (FS ČR)

Od začátku ledna ve všech krajích a v 52 městech spouští specializované telefonní linky, na kterých se občané mohou poradit s odborníkem na daň z nemovitých věcí. Specialisté také FS v průběhu ledna vyrazí na 459 naplánovaných výjezdů do obcí, kde občanům pomohou s vyplněním a odevzdáním daňového přiznání. Poslední dva lednové týdny budou prodlouženy úřední hodiny na všech finančních úřadech.

„Každoročně obdržíme k dani z nemovitých věcí okolo půl milionu daňových přiznání. V letošním roce navíc vznikne tato povinnost zhruba sto tisícům stávajících poplatníků, a to vlivem legislativních změn účinných od 1. ledna 2024. Důvodem je zejména zavedení pravidla danění některých nemovitostí podle zápisu v katastru, nikoliv podle skutečného využívání,“ říká generální ředitelka finanční správy Simona Hornochová a dodává:

„Víme, že je tato daň pro občany složitá, a proto letos významně posílíme náš informační servis. V průběhu celého ledna budeme připraveni radit na specializovaných telefonních linkách a na pracovištích finančních úřadů napříč Českou republikou prodloužíme úřední hodiny. Nezapomínáme samozřejmě ani na odlehlejší regiony a obce, kde již nemáme kamenné pracoviště. Naši odborníci vyrazí na stovky výjezdů, aby pomohli občanům s jejich daňovým přiznáním.“

V průběhu celého ledna budeme připraveni radit na specializovaných telefonních linkách a na pracovištích finančních úřadů napříč Českou republikou prodloužíme úřední hodiny. Naši odborníci vyrazí na stovky výjezdů, aby pomohli občanům s jejich daňovým přiznáním.

Simona Hornochová, generální ředitelka Finanční správy

Řádný termín pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí připadá na středu 31. ledna 2024. Pozornost tomuto termínu by měli věnovat (kromě poplatníků, kteří v roce 2023 nově nabyli do svého vlastnictví pozemek, zdanitelnou stavbu nebo bytovou či nebytovou jednotku) také majitelé garáží, stavebních pozemků či uživatelé nemovitostí ve vlastnictví státu. Mnozí z nich budou muset kvůli legislativním změnám podat daňové přiznání, jakkoliv v předchozích letech nemuseli a příslušnou daň jen do konce května (popřípadě ve druhé splátce do konce listopadu) zaplatili.

Více informací k přiznání k dani z nemovitých věcí najdete v článku Přiznání k dani z nemovitých věcí podejte do konce ledna. Pozor na změny

Pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí doporučujeme využít nové služby předvyplnění daňového přiznání údaji z finančního úřadu a katastru nemovitostí v daňové informační schránce (DIS+) na portálu MOJE daně. Zde můžete přiznání nejen vyplnit, ale i odeslat.

Provoz telefonních linek: celý leden; pondělí – čtvrtek 8:00 – 17:00; pátek 8:00 – 14:00.

Prodloužené úřední hodiny: od 22. ledna do 2. února; pondělí – čtvrtek 8:00 – 17:00;
pátek 8:00 – 14:00; všechna územní pracoviště

Infolinky a výjezdy

Daň z nemovitých věcí u garáží.

26.2.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer

GFŘ shrnulo situace, kdy je potřeba na rok 2024 podat přiznání k dani z nemovitých věcí u garáží.

Podání přiznání u garáží je nezbytné zejména těchto případů:

  • Stavba je užívaná jako garáž, v katastru nemovitostí je zapsána jako jiná stavba než garáž. Původně měly být tyto stavby přiznány jako L – garáž vystavěná odděleně od budovy obytného domu. Nově mají být uvedeny jako P – ostatní zdanitelná stavba. Toto přehodnocení je důvodem pro podání přiznání.
  • Stavba je užívaná jako sklad, kůlna, dílna, zahradní domek apod. V katastru nemovitostí je zapsána jako garáž. Původně měly být tyto stavby přiznány jako I – ostatní budova tvořící příslušenství k budově obytného domu. Nově mají být uvedeny jako L – budova zapsaná v katastru nemovitostí se způsobem využití garáž. Toto přehodnocení je důvodem pro podání přiznání.

Ostatní situace k podání přiznání nevedou, neboť se nemění vykazovaný kód.

Oprava chybně zpracovaného ročního zúčtování daně.

27.2.2024, Ing. Růžena Klímová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Jak správně opravit chybu ve zpracování ročního zúčtování daně? Jaké jsou lhůty pro opravu?

Dotaz:

Zaměstnanci bylo v ročním zúčtování daně za rok 2021 chybně snížen základ daně o odčitatelné položky – úroky z úvěru. Úvěr byl částečně na refinancování úvěru týkajícího se koupě nemovitosti (39,69 %) a částečně na zpětné proplacení vlastních zdrojů investovaných do nemovitosti (60,31 %). V roce 2022 si zaměstnanec podával daňové přiznání na finanční úřad a uplatnil si úroky v plné výši. Byl vyzván k opravě, upozorněn na chybu a poučen, že si smí v následujících letech uplatňovat úroky z úvěru jen v poměrné výši (tj. 39,69 % – čistě jen úroky, které se vztahují k financované nemovitosti).

Jakým způsobem máme opravit chybu z ročního zúčtování daně za rok 2021? Lze tuto opravu provést zápočtem v ročním zúčtování daně za rok 2023, které mu teprve budeme zpracovávat? Jaká je lhůta pro opravu ročního zúčtování? Objeví se tato oprava a případně kde ve Vyúčtování daně ze závislé činnosti za rok 2023 nebo až v roce 2024?

Odpověď:

Nedoplatek na dani a přeplatek na daňovém bonusu z viny zaměstnavatele lze opravit následujícím způsobem:

Dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu, která vznikla zaviněním zaměstnavatele,  lze srazit ze mzdy poplatníka bez jeho souhlasu, pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období, v němž rozdíl vznikl.

Příklad

Zaměstnavatel provedl chybně roční zúčtování za rok 2021 v měsíci březnu 2022 (výplatní termín 11. 4. 2022) a vrátil větší přeplatek, než měl. Rozdíl může od zaměstnance požadovat do 20. 3. 2024,  a to bez jeho souhlasu.

Aby byla dodržena zákonná lhůta pro opravu chybně sražené daně při ročním zúčtování za rok 2021, je nutné  provést  opravu daně při  zúčtování mzdy za únor 2024.  Znamená to, že odvod  zálohy daně za měsíc únor  zvýšíte o  nedoplatek daně za rok 2021.

Opravy zálohy daně a daně jsou vždy předmětem přílohy č. 3 k“ Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a dodatečných opravách záloh na daň po slevě a daně vypočtené  z ročního zúčtování  záloh .“

Protože opravu daně provádíte v roce 2024,  bude tato oprava uvedena v příloze č. 3  k Vyúčtování za rok 2024.

Poskytnutí vozidla pro služební i soukromé účely z pohledu daňového.

16.2.2024, Zdroj: Finanční správa

Možnost využít pro soukromé účely firemní vozidlo patří k častým zaměstnaneckým benefitům. Jak na toto plnění pohlíží zákon o daních z příjmů?

Do zdanitelných příjmů zaměstnance se také zahrnuje částka ve výši určeného procenta vstupní ceny vozidla (vč. DPH), které zaměstnavatel zaměstnanci poskytl bezplatně pro služební  i soukromé účely (za každý i započatý kalendářní měsíc), a to:

  • 0,25 %, jedná-li se o bezemisní vozidlo,
  • 0,5 %, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo,
  • 1 %, jedná-li se o silniční motorové vozidlo, které není nízkoemisním ani bezemisním vozidlem.

Nízkoemisním vozidlem (§ 21b odst. 6 zákona o daních z příjmů) se pro účely daní z příjmů rozumí silniční motorové vozidlo, které je nízkoemisním vozidlem podle zákona upravujícího podporu nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících a není bezemisním vozidlem. Nepřesahuje emisní limit CO2 ve výši 50 g/km a 80 % emisních limitů pro látky znečišťující ovzduší.

Bezemisním vozidlem (§ 21b odst. 7 zákona o daních z příjmů) se pro účely daní z příjmů rozumí silniční motorové vozidlo, které používá jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, nebo jiné silniční motorové vozidlo, jehož provoz nemá žádné emise CO2.

Pokud je tato částka nižší než 1 000 Kč za měsíc, považuje se za příjem zaměstnance částka 1 000 Kč.

Omezení definované v § 30e odst. 2 zákona o daních z příjmů (2 000 000 Kč) se pro účely tohoto ustanovení nepoužije.

Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více silničních motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta z nejvyšší vstupní ceny silničního motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce více silničních motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance úhrn částek odpovídajících výši určeného procenta vstupní ceny každého současně poskytnutého vozidla.

Příklad:
Zaměstnanec má poskytnuta současně za kalendářní měsíc 2 vozidla s konvenčním pohonem se vstupní cenou 500 000 Kč a 350 000 Kč, 2 hybridní vozidla se vstupní cenou 1 000 000 Kč a 700 000 Kč a 2 bezemisní vozidla se vstupní cenou 1 250 000 Kč a 1 500 000 Kč. Příjem zaměstnance bude ve výši součtu 1 % z částky 500 000 Kč a z částky 350 000 Kč, součtu 0,5 % z částky 1 000 000 Kč a z částky 700 000 Kč a součtu 0,25 % z částky 1 250 000 Kč a z částky 1 500 000 Kč, tj. 8 500 Kč + 8 500 Kč + 6 875 Kč = 23 875 Kč.

Jde-li o najaté vozidlo nebo vozidlo pořízené na finanční leasing, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla.

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2023.

1.2.2024, Zdroj: Finanční správa

Do 15. 2. 2024 mají zaměstnanci čas na podání žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2023.

Podle § 38ch odst. 1 zákona o daních z příjmů má zaměstnanec právo požádat písemně o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění svého posledního zaměstnavatele ve zdaňovacím období (2023) jen za podmínky, že za toto zdaňovací období nemá povinnost podat daňové přiznání a za předpokladu, že v roce 2023 pobíral příjmy ze závislé činnosti anebo funkční požitky:

  • pouze od jednoho zaměstnavatele,
  • od více zaměstnavatelů postupně za sebou,
  • případně ještě příjmy, které byly zúčtovány výše zmíněnými zaměstnavateli dodatečně v době, kdy pro ně již v roce 2023 závislou činnost nebo funkci nevykonával (tzv. „doplatky mzdy z běžného zdaňovacího období podle § 38ch zákona o daních z příjmů“).

Podmínkou ovšem je, že u všech těchto plátců poplatník učinil na zdaňovací období 2023 v zákonné lhůtě „Prohlášení k dani“ anebo je učinil podle § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů dodatečně se žádostí o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (tak může učinit ovšem jen u posledního zaměstnavatele v tomto roce, a to do 15. února následujícího roku).

Pozor: V případech, kdy poplatník učinil „Prohlášení k dani“ podle § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů dodatečně, plátce daně neprovádí změny (opravy) na dani ve Vyúčtováních daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (tak jak bylo sraženo původně, bylo sraženo správně – plátce daně srážel v souladu se zákonem o daních z příjmů), tzn., v této souvislosti nevzniká plátci daně přeplatek na dani srážkové a nedoplatek na dani zálohové. Pouze částka, k níž se váže dodatečné učinění „Prohlášení k dani“ podle § 38k zákona o daních z příjmů, se uvede do sloupce 6 Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (do měsíce, ve kterém bylo sraženo, pokud se jednalo o příjmy, z nichž byla srážena daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně) a použije se pro účely výpočtu daně v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.

Zákonná lhůta pro podání žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období roku 2023 je stanovena do 15. 2. 2024.

Výhody ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, prostřednictvím kterého zaměstnavatel vypořádá celoroční daňovou povinnost u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, má pro samotného zaměstnance nesporné výhody.

Například:

  • odpovědnost za správné vypořádání daňové povinnosti je přenesena na zaměstnavatele (plátce daně) a zaměstnanec kromě toho, že předloží předepsané doklady, není nijak zatěžován,
  • provádí se výlučně na žádost zaměstnance, tzn., že ten má právo, nikoliv však povinnost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění požádat,
  • daň se vypočte u zaměstnance z celoročního dílčího základu daně, sníženého o prokázané nezdanitelné části základu daně a vypočtená daň se sníží o prokázané částky slevy na dani podle § 35ba nebo § 35 odst. 4 zákona o daních z příjmů a daňové zvýhodnění ve formě slevy na dani podle § 35c zákona o daních z příjmů a případně se ještě zaměstnanci doplatí daňový bonus, a to všechno bez ohledu na dobu, po kterou zaměstnanec pobíral mzdu,
  • provádí se jen ve prospěch poplatníka a případný nedoplatek vzniklý ze zúčtování se nevybírá (na rozdíl od zaměstnance, který bude podávat daňové přiznání),
  • zaměstnanec, jehož úhrnný příjem nedosáhne šestinásobku minimální mzdy, neztrácí nárok na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, kdy u něj zdanitelný příjem dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy,

V rámci ročního zúčtování je také možno napravit některá opomenutí, jestliže např. zaměstnanec včas neučinil u svého zaměstnavatele „Prohlášení k dani“, nebo pokud v průběhu zdaňovacího období včas neprokázal zaměstnavateli některé rozhodné skutečnosti pro uplatnění příslušných slev na dani nebo na daňové zvýhodnění atp. Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce dodatečně přihlédne k uvedeným skutečnostem, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro poskytnutí slevy na dani nebo na daňové zvýhodnění nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období a učiní-li prokazatelně v této lhůtě „Prohlášení k dani“.

Pozor: Někdy zaměstnanec sice povinnost podat daňové přiznání nemá, přesto o roční zúčtování záloh u zaměstnavatele nepožádá, ale využije svého práva podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. To znamená, že podá daňové přiznání dobrovolně (aniž mu tuto povinnost zákon ukládá) a prakticky jen za účelem vrácení přeplatku na dani či doplacení daňového bonusu. Tuto možnost využije v praxi např. zaměstnanec, který z určitých důvodů „nestihne“ zaměstnavatele požádat o roční zúčtování záloh ve stanovené lhůtě do 15. 2., případně pokud v žádosti o roční zúčtování neuplatnil některou slevu, byť má na ni nárok.

Postup výpočtu daně po uplynutí zdaňovacího období 2023

  • základ daně se sníží o nezdanitelné části a odčitatelné položky,
  • snížený základ daně se zaokrouhlí na celé stokoruny dolů,
  • je-li základ daně nižší než 48násobek průměrné mzdy (2023: 1 935 552 Kč) použije se sazba daně 15 %,
  • je-li základ daně vyšší než 48násobek průměrné mzdy (2023: 1 935 552 Kč) použije se sazba daně 23 %,
  • pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy se použije sazba daně 15 % a pro část základu daně nad 48násobek průměrné mzdy se použije sazba daně 23 %. Daň se vypočte jako součet těchto částek a zaokrouhlí se na celé koruny nahoru.

Stavební pozemky v dani z nemovitostí.

22.1.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer

V přiznání podávaném do konce ledna 2024 je nutné zohlednit případné změny v definici stavebních pozemků

Do konce roku 2023 nebyl stavebním pozemkem takový pozemek, který již byl zastavěn jinou zdanitelnou stavbou. Tedy i když bylo vydáno stavební povolení na určitou část pozemku, nezdaňoval se jako stavební, pokud již obsahoval jinou stavbu.

Od roku 2024 se stavebním pozemkem rozumí pozemek nebo jeho část, které jsou určené podle pravomocného povolení stavby podle stavebního zákona k zastavění zdanitelnou stavbou, a to v rozsahu výměry pozemku v m2 odpovídající zastavěné ploše nadzemní části stavby.

Poplatníkům tak nově vzniká povinnost podat přiznání do konce ledna a pozemky dotčené povolením stavby přiznat.

Sazba daně činí 3,50 Kč na m2, přičemž se může násobit koeficientem podle velikosti obce.

Rádce pro každodenní účetní a daňovou praxi – Daňové a účetní komentáře profi.

Stručný popis významných změn v zákonu o dani z nemovitých věcí na rok 2024.

20.12.2023, Zdroj: Finanční správa

Novela zákona o dani z nemovitých věcí nově zavádí řadu změn, které budou platit již od roku 2024. Většina poplatníků nebude muset v souvislosti s novelou zákona dělat nic, některé změny zohlední správce daně automaticky, ale v některých případech budete muset podat daňové přiznání. Níže je zjednodušeným způsobem uveden dopad novely zákona o dani z nemovitých věcí na běžné poplatníky této daně.

Přehled vybraných změn, které vyplývají z novely zákona o dani z nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2024

Kdo musí podat daňové přiznání na zdaňovací období roku 2024 z důvodu novely zákona o dani z nemovitých věcí?

  • vlastník budovy evidované v katastru nemovitostí se způsobem využití garáž, pokud ji dosud přiznával s jinou sazbou daně než pro garáž , například jako příslušenství k obytnému domu (I) nebo jako příslušenství k budově pro rodinnou rekreaci (K) či jako ostatní zdanitelnou stavbu (P),
  • vlastník budovy evidované v katastru nemovitostí s jiným způsobem využití než garáž, pokud ji dosud přiznával se sazbou daně pro garáž
  • vlastník pozemku, pokud na pozemku staví budovu na základě stavebního povolení a dosud nepřiznal stavební pozemek,
  • vlastník pozemku, který je podnikatelem a má v obchodním majetku zařazenu zpevněnou plochu pozemku, bez ohledu na to, zda je užívána k podnikání, pokud ji již nepřiznal na předchozí zdaňovací období,
  • vlastník pozemku druhu orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad, trvalý travní porost, lesní pozemek, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha, na kterém se nachází zpevněná plocha pozemku užívaná k podnikání, , pokud ji již nepřiznal na předchozí zdaňovací období,
  • uživatel pozemku, se kterým je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad; nájemce nebo pachtýř tohoto pozemku, pokud jej nepřiznal na předchozí zdaňovací období,
  • uživatel, tj. nájemce, pachtýř nebo skutečný uživatel, pozemku, se kterým je příslušný hospodařit Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových,,
  • uživatel zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky, které neslouží k bydlení, a je s ní příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad; nájemci nebo pachtýři těchto zdanitelných staveb nebo jednotek, pokud nepodali daňové přiznání na předchozí zdaňovací období,
  • uživatel, tj. nájemce, pachtýř nebo skutečný uživatel, zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky, které neslouží k bydlení, a je s ní příslušný hospodařit Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových,
  • uživatel zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky, které neslouží k bydlení, pokud vlastník zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky není znám,
  • poplatník, který si na rok 2023 osvobozoval pozemek, evidovaný v katastru nemovitostí s jiným druhem pozemku než lesní pozemek, určený k plnění funkcí lesa, na němž se nacházejí lesy hospodářské pod vlivem imisí,
  • vlastník budovy obytného domu, ve kterém má místnost využívanou k podnikání v oboru ubytování,
  • vlastník zdanitelné jednotky (bytu), ve kterém má místnost využívanou k podnikání v oboru ubytování,
  • vlastník zdanitelné stavby přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy nebo rozvodného tepelného zařízení podle energetického zákona, která je částečně užívána k jiným účelům a byla v předchozím zdaňovacím období osvobozená celá.

Změny, které nevyvolávají povinnost podat daňové přiznání na zdaňovací období roku 2024 z důvodu novelizace zákona.

Níže uvedené změny budou provedeny správcem daně z moci úřední

  • zvýšení sazeb daně, o cca 80 %
  • zavedení inflačního koeficientu
  • zdaňováníbudov pro rodinnou rekreaci, podle způsobu využití stavby dle katastru nemovitostí
  • rušení a přečíslování osvobození , podle § 4 odst. 1 písm. h), y) a § 9 odst. 1 písm. m) zákona o dani z nemovitých věcí (skládky a odpady)
  • změny v osvobození , podle § 4 odst. 1 písm. v) zákona o dani z nemovitých věcí
  • zavedení nových sazeb daně , pro ostatní plochy se způsobem využití neplodná půda, zamokřená plocha, mez, stráň nebo zeleň a ostatní plochy se způsobem využití jiná plocha
  • zvýšení minimální celkové daně za spoluvlastnický podíl , na nemovité věci
  • vyjmutí rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb z předmětu daně

Kdo si může nově nárokovat osvobození na zdaňovací období roku 2024 z důvodu novely zákona o dani z nemovitých věcí?

  • vlastník zdanitelné jednotky přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy nebo rozvodného tepelného zařízení podle energetického zákona, neboť je nově osvobozena
  • vlastník pozemku, zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky sloužící zařízením služby péče o dítě v dětské skupině, neboť jsou nově osvobozeny
  • vlastník pozemku, zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky sloužící sociálním družstvům, neboť jsou nově osvobozeny
  • vlastník pozemku, který se nachází v národním parku a je zařazen do zóny přírodě blízké, neboť je nově osvobozen

Změny s účinností od 1. 1. 2024

Zvýšení daně z nemovitých věcí

Sazby daně z nemovitých věcí se od 1. 1. 2024 zvýší průměrně o 80 % s pozitivním dopadem na inkaso této daně ve výši 10 mld. Kč. Nově se zvýšení daně z nemovitých věcí bude aplikovat i na všechny místnosti sloužící k podnikání v oboru ubytování bez ohledu na to, zdali se jedná o nebytový prostor. V rámci zvýšení sazeb dochází i k nárůstu tohoto zvýšení částky z 2 Kč na 3,50 Kč za 1 m2.

Tato změna se projevuje i ve zvýšení minimální celkové daně za spoluvlastnický podíl, která bude činit 90 Kč. Zároveň dochází ke zvýšení hranice pro vyměření daně na 50 Kč.

Daňové zatížení segmentu nemovitostí v ČR je dlouhodobě bagatelní, což dále zvýraznilo zrušení daně z nabytí nemovitých věcí v roce 2020. Podíl výnosu běžné daně z nemovitých věcí v ČR na celkovém daňovém výnosu za rok 2020 dosahoval podílu ve výši 0,6 %, což nás řadilo na 24. místo ze zemí EU. Zároveň na HDP dosahoval zanedbatelného podílu ve výši 0,2 %, což nás rovněž řadilo na 24. místo ze zemí EU (a 36. místo z 37 zemí OECD s průměrnou hodnotou 1,8 % HDP).

Zavedení inflačního koeficientu

Nově se od 1. 1. 2024 zavádí inflační koeficient, kterým se násobí výsledná daň z pozemků a výsledná daň ze staveb a jednotek. Pro zemědělské pozemky je inflační koeficient vždy 1, protože při stanovení základu daně u těchto pozemků se již inflace zohledňuje. Změnu inflačního koeficientu bude vyhlašovat MF formou sdělení zveřejněného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv do 30. 6. kalendářního roku, který bezprostředně předchází zdaňovacímu období. Meziročně může dojít ke zvýšení inflačního koeficientu maximálně o 20 % (tj. o jednu pětinu).

Na zdaňovací období roku 2024 je inflační koeficient stanoven na základě přechodných ustanovení zákona o dani z nemovitých věcí ve výši 1.

Zdanění garáže a budovy pro rodinnou rekreaci na základě zápisu v katastru

Od 1. 1. 2024 dochází k novému navázání u budov garáží a domů sloužících k rodinné rekreaci na zápis v katastru nemovitostí. Skutečné využití tak u těchto budov nebude relevantní. Například dům sloužící pro rodinnou rekreaci, který však nebude zapsán v katastru nemovitostí, bude daněn jako ostatní zdanitelná stavba. Občané nebudou nuceni v důsledku této změny podávat daňové přiznání.

Rozšíření okruhu případů, kdy poplatníkem daně z nemovitých věcí bude uživatel nemovitosti

Od 1. 1. 2024 bude uživatel nemovitosti poplatníkem daně z nemovitých věcí nově i v případech, kdy vlastník zdanitelné budovy nebo jednotky není znám, nebo s nemovitou věcí hospodaří podle zákona Státní pozemkový úřad nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Vyjmutí vodních ploch z předmětu daně z nemovitých věcí

Od 1. 1. 2024 dojde ke kompletnímu vyjmutí vodních ploch z předmětu daně z nemovitých věcí. Oproti současnému stavu tak již předmětem daně nebudou rybníky sloužící k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb. V důsledku této změny nebudou příslušní poplatníci povinni podávat daňové přiznání.

Nová sazba daně z nemovitých věcí pro nevyužitelné pozemky

Pozemky druhu „ostatní plocha“ se způsobem využití pozemku neplodná půda, zamokřená plocha, mez, stráň nebo zeleň budou od 1. 1. 2024, tedy zdaňovacího období roku 2024, zařazeny do tzv. skupiny „nevyužitelných ostatních ploch“ a použije se u nich sazba daně 0,08 Kč za m2. Dochází tak ke snížení zdanění u těchto pozemku ve srovnání se současným stavem. Obec bude moci tyto pozemky a pozemky se způsobem využití jiná plocha obecně závaznou vyhláškou od daně zcela osvobodit.  Poplatník nemusí v důsledku změny podávat daňové přiznání.

Změny v osvobození pozemků od daně z nemovitých věcí  

Osvobození od daně z nemovitých věcí se od 1. 1. 2024 rozšiřuje nově na případy pozemků, které jsou zatíženy právem stavby ve prospěch obce, na jejímž území se nacházejí.

Zároveň se rozšiřuje osvobození pozemků tvořících jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou, které slouží vymezeným veřejně prospěšným právnickým osobám nebo zařízením o další osoby resp. zařízení.

Naopak se ruší osvobození pozemků a staveb sloužících k nakládání s odpady, typicky skládek.

Zpřesnění stanovení základu daně u bytových jednotek 

Podlahová plocha bytové jednotky bude určena podle údaje evidovaného v katastru nemovitostí od 1. 1. 2024. Pokud nebude podlahová plocha v katastru evidována, bude se vycházet z prohlášení vlastníka nebo ze skutečného stavu.

Změny s účinností od 1. 9. 2024

Změna pravidel pro předčasné splacení hypotéky

Novela zákona o spotřebitelském úvěru upřesňuje pravidla s účinností od 1. 9. 2024 pro předčasné splacení hypotéky v průběhu doby, po kterou je fixována úroková sazba. Cílem novely je nastavení vyvážených podmínek spravedlivých pro všechny spotřebitele. Schválený návrh proto důsledně rozlišuje, zda má spotřebitel pro splacení hypotéky oprávněný důvod (jestli se nachází ve složité životní situaci), nebo je motivován pouze finanční optimalizací (přechodem k jiné bance za nižšími úroky).

Návrh jednoznačně stanoví, jakou náhradu může banka požadovat při předčasném splacení hypotéky během fixace. V takovém případě vzniká bance právo na limitovanou náhradu administrativních nákladů a části ušlých úroků (úrokový rozdíl). Tento rozdíl představuje souhrn úroků, o které banka přijde při předčasném splacení u dané smlouvy do konce doby fixace, snížený o úroky, které by banka získala z poskytnutí nového obdobného úvěru. Jedná se tak o obdobnou úpravu, kterou uplatňuje celá řada dalších členských států EU (např. Německo, Španělsko, Nizozemsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Irsko). Novela stupňuje výši limitu náhrady podle počtu let zbývajících do konce fixace (maximálně 0,25 % předčasně splacené částky za každý započatý rok do konce fixace) a současně snižuje celkový limit náhrady na nejvýše 1 % z předčasně splácené částky.

Nadále přitom platí, že v případě složitých životních situací má spotřebitel právo na předčasné splacení zdarma. Spotřebitel má již dnes možnost bezpoplatkového předčasného splacení hypotéky v těchto případech:

  • v rámci plnění z pojištění určeného k zajištění splacení úvěru,
  • po vypršení fixace úrokové sazby,
  • do 3 měsíců od sdělení nové výše úrokové sazby bankou,
  • v případě úmrtí, dlouhodobé nemoci nebo invalidity klienta či jeho manžela/manželky.

Nově se možnost předčasného splacení bez poplatku bude vztahovat také na případy:

  • vypořádání společného jmění manželů (tzn. rozvod klienta),
  • prodej nemovitosti po 2 letech (či později) od její koupě.

Spotřebiteli nadále zůstane právo na bezplatné předčasné splacení až čtvrtiny původně sjednané výše hypotéky každý rok při výročí smlouvy.

Nová pravidla se použijí na nové úvěrové smlouvy (tj. smlouvy sjednané po 1. 9. 2024), u těch běžících se použijí jen na ta předčasná splacení, k nimž dojde během fixace sjednané až po datu účinnosti této části novely (tj. až po 1. 9. 2024).

Součástí novely zákona o spotřebitelském úvěru jsou také doplnění a upřesnění stávající úpravy posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Nově se staví najisto, že pro ověření informací o výdajích spotřebitele může banka nebo nebankovní poskytovatel úvěru využít i automatizované modely. Dále se zpřesňuje rozsah údajů, na základě kterých má poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele posuzovat.

Změny s účinností od 1. 1. 2025 se zavedením do předpisů obcí v roce 2024: 

Komplexní úprava stanovování místních koeficientů u daně z nemovitých věcí

Obcím se nově umožňuje nastavit místní koeficient obecně závaznou vyhláškou pro celou obec, pro městskou část / městský obvod, pro katastrální území nebo pro jednotlivou skupinu nemovitých věcí (např. všechny garáže nebo všechny budovy užívané k podnikání). Pokud to bude řádně odůvodněno, nově bude možné stanovit místní koeficient pro jednotlivé nemovité věci i opatřením obecné povahy.

Rozsah místních koeficientů bude nově 0,5–5. Pro zemědělské pozemky, pro které místní koeficient dosud nebylo možno zavést, a pro nevyužitelné ostatní plochy, bude moci být zaveden místní koeficient ve výši 0,5-1,5.

Tyto změny se projeví v zavádění a změnách místních koeficientů účinných od 1. 1. 2025, které je nutné zavést obecně závaznou vyhláškou do 1. října 2024, v případě opatření obecné povahy pak do 30. 6. 2024.

Obce zároveň dostanou možnost samy napravit chybně vydanou obecně závaznou vyhlášku, a to do 17. prosince předchozího roku.

Termíny účinnosti změn v oblasti spoření na stáří a předčasných splátek hypoték vychází z předpokladu, že návrh zákona, kterým se mění zákony s rozvojem finančního trhu, bude vyhlášen ve Sbírce zákonů do konce roku 2023.

Zdroj: TZ MF ČR – PŘEHLEDNĚ: Které změny přinese rok 2024 nejen pro občany

Termín pro roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2023 se blíží.

31.1.2024, Zdroj: Česká daňová správa

Kdy lze/nelze provést roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za uplynulé zdaňovací období? Jaký je postup a na co si dát pozor? Nejen o tom se dozvíte dále…

Kdy lze provést roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění

Podle § 38ch odst. 1 zákona o daních z příjmů má zaměstnanec právo požádat písemně o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění svého posledního zaměstnavatele ve zdaňovacím období (2023) jen za podmínky, že za toto zdaňovací období nemá povinnost podat daňové přiznání a za předpokladu, že v roce 2023 pobíral příjmy ze závislé činnosti anebo funkční požitky

  • pouze od jednoho zaměstnavatele,
  • od více zaměstnavatelů postupně za sebou,
  • případně ještě příjmy, které byly zúčtovány výše zmíněnými zaměstnavateli dodatečně v době, kdy pro ně již v roce 2023 závislou činnost nebo funkci nevykonával (tzv. „doplatky mzdy z běžného zdaňovacího období podle § 38ch zákona o daních z příjmů“).

Podmínkou ovšem je, že u všech těchto plátců poplatník učinil na zdaňovací období 2023 v zákonné lhůtě „Prohlášení k dani“ anebo je učinil podle § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů dodatečně se žádostí o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (tak může učinit ovšem jen u posledního zaměstnavatele v tomto roce, a to do 15. února následujícího roku).

Pozor: V případech, kdy poplatník učinil „Prohlášení k dani“ podle § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů dodatečně, plátce daně neprovádí změny (opravy) na dani ve Vyúčtováních daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (tak jak bylo sraženo původně, bylo sraženo správně – plátce daně srážel v souladu se zákonem o daních z příjmů), tzn., v této souvislosti nevzniká plátci daně přeplatek na dani srážkové a nedoplatek na dani zálohové. Pouze částka, k níž se váže dodatečné učinění „Prohlášení k dani“ podle § 38k zákona o daních z příjmů, se uvede do sloupce 6 Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (do měsíce, ve kterém bylo sraženo, pokud se jednalo o příjmy, z nichž byla srážena daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně) a použije se pro účely výpočtu daně v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.

Zákonná lhůta pro podání žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období roku 2023 je stanovena do 15. 2. 2024.

Výhody ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, prostřednictvím kterého zaměstnavatel vypořádá celoroční daňovou povinnost u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, má pro samotného zaměstnance nesporné výhody.

Například:

  • odpovědnost za správné vypořádání daňové povinnosti je přenesena na zaměstnavatele (plátce daně) a zaměstnanec kromě toho, že předloží předepsané doklady, není nijak zatěžován,
  • provádí se výlučně na žádost zaměstnance, tzn., že ten má právo, nikoliv však povinnost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění požádat,
  • daň se vypočte u zaměstnance z celoročního dílčího základu daně, sníženého o prokázané nezdanitelné části základu daně a vypočtená daň se sníží o prokázané částky slevy na dani podle § 35ba nebo § 35 odst. 4 zákona o daních z příjmů a daňové zvýhodnění ve formě slevy na dani podle § 35c zákona o daních z příjmů a případně se ještě zaměstnanci doplatí daňový bonus, a to všechno bez ohledu na dobu, po kterou zaměstnanec pobíral mzdu,
  • provádí se jen ve prospěch poplatníka a případný nedoplatek vzniklý ze zúčtování se nevybírá (na rozdíl od zaměstnance, který bude podávat daňové přiznání),
  • zaměstnanec, jehož úhrnný příjem nedosáhne šestinásobku minimální mzdy, neztrácí nárok na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, kdy u něj zdanitelný příjem dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy,

V rámci ročního zúčtování je také možno napravit některá opomenutí, jestliže např. zaměstnanec včas neučinil u svého zaměstnavatele „Prohlášení k dani“, nebo pokud v průběhu zdaňovacího období včas neprokázal zaměstnavateli některé rozhodné skutečnosti pro uplatnění příslušných slev na dani nebo na daňové zvýhodnění atp. Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce dodatečně přihlédne k uvedeným skutečnostem, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro poskytnutí slevy na dani nebo na daňové zvýhodnění nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období a učiní-li prokazatelně v této lhůtě „Prohlášení k dani“.

Pozor: Někdy zaměstnanec sice povinnost podat daňové přiznání nemá, přesto o roční zúčtování záloh u zaměstnavatele nepožádá, ale využije svého práva podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. To znamená, že podá daňové přiznání dobrovolně (aniž mu tuto povinnost zákon ukládá) a prakticky jen za účelem vrácení přeplatku na dani či doplacení daňového bonusu. Tuto možnost využije v praxi např. zaměstnanec, který z určitých důvodů „nestihne“ zaměstnavatele požádat o roční zúčtování záloh ve stanovené lhůtě do 15. 2., případně pokud v žádosti o roční zúčtování neuplatnil některou slevu, byť má na ni nárok.

Postup výpočtu daně po uplynutí zdaňovacího období 2023

  • základ daně se sníží o nezdanitelné části a odčitatelné položky,
  • snížený základ daně se se zaokrouhlí na celé stokoruny dolů,
  • je-li základ daně nižší než 48násobek průměrné mzdy(2023: 1 935 552 Kč) použije se sazba daně 15 %,
  • je-li základ daně vyšší než 48násobek průměrné mzdy(2023: 1 935 552 Kč) použije se sazba daně 23 %,
  • pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy se použije sazba daně 15 % a pro část základu daně nad 48násobek průměrné mzdy se použije sazba daně 23 %. Daň se vypočte jako součet těchto částek a zaokrouhlí se na celé koruny nahoru.

Řešené dotazy z praxe

Jaká je lhůta pro podání žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u zaměstnavatele?

Poplatník může požádat o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2023 nejpozději do 15. února 2024. Ve stejném termínu je poplatník povinen – pokud měl ve zdaňovacím období postupně příjmy od více plátců daně – předložit poslednímu plátci daně Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti od předchozích plátců.

V roce 2023 jsem pracoval po celý rok u jednoho zaměstnavatele, kde jsem učinil “Prohlášení k dani“, v dubnu 2023 jsem s jiným zaměstnavatelem uzavřel dohodu o provedení práce s odměnou 5 000 Kč. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování?

Můžete, příjmy od druhého zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce, pokud nepřesáhnou v kalendářním měsíci 10 000 Kč, jsou zdaněny daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně. Uvedené příjmy nebrání poplatníkovi požádat o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.

Pro účely provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, resp. pro prokázání nezdanitelné části základu daně, po mě zaměstnavatel požaduje předložení smlouvy o soukromém životním pojištění. Tato smlouva obsahuje citlivé údaje, které nechci svému zaměstnavateli sdělovat, co mám dělat?

Nárok na nezdanitelnou část základu daně prokazuje poplatník plátci daně smlouvou o soukromém životním pojištění nebo pojistkou podle zákona upravujícího pojistnou smlouvu a každoročně potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění v uplynulém zdaňovacím období nebo o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období.

Údaje nepotřebné k posouzení, zda smlouva splňuje podmínky soukromého životního pojištění v souladu s ustanovením § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů, lze na smlouvě zakrýt (anonymizovat).

Za rok 2023 jsem obdržel příjmy ze závislé činnosti s učiněným „Prohlášením poplatníka k dani ze závislé činnosti“, které přesáhly hranici 48násobku průměrné mzdy. Mohu požádat zaměstnavatele o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2023?

Ano, poplatníci s příjmy nad 48násobek průměrné mzdy nemají povinnost podávat daňové přiznání, pokud splňují podmínky pro provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.

 

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje

Škroupova 957/4, 500 02 Hradec Králové
IČ: 25948890DIČ: CZ25948890
Zapsána: Krajským soudem v Hradci Králové, Spisová značka A 9526
Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje