DANĚ – informace nejen pro podnikatele.

Úvod
INFORMAČNÍ SERVIS KHK KHK
Daně a účetnictví
DANĚ – informace nejen pro podnikatele.

18. 3. 2024

Termíny pro daňové přiznání v roce 2024.*

Sleva a daň u DPP.*

Slevy na dani z příjmů fyzických osob a daňové zvýhodnění na dítě pro zdaňovací období 2024.*

Slevy na dani z příjmu: Které z nich využijete naposledy?*

Jak správně zažádat GFŘ o závazné posouzení?*

Informace GFŘ ke stanovení základu daně při změně sazeb DPH.*

Informace GFŘ k uplatňování DPH u vybraného osobního automobilu od 1. 1. 2024.*

Spící datovkáři.*

Termíny pro daňové přiznání v roce 2024.

7.3.2024, Zdroj: Finanční správa

Na podání přiznání k dani z příjmů v listinné (papírové) podobě je letos čas do úterý 2. 4. 2024, na elektronické podání do 2. 5. 2024. Ti, kterým přiznání podává daňový poradce, a také povinně auditované firmy mají čas až do 1. 7. 2024.

Zejména fyzickým osobám v posledním únorovém týdnu a v průběhu března pomohou s vyplněním a podáním přiznání pracovníci finančních úřadů na celkem 490 naplánovaných výjezdech do 159 obcí, zejména do těch, kde bylo loni zrušeno kamenné pracoviště finančního úřadu. Od 4. března 2024 spustí finanční správa konzultační telefonní infolinky ve všech krajích a na konci března budou prodlouženy úřední hodiny podatelen.

Telefonní infolinky budou v průběhu března občanům opět k dispozici ve všední dny od 8:00 do 17:00 hodin, v pátek do 14:00 hodin.

Každoročně podává nejvíce lidí papírové přiznání k dani z příjmů fyzických osob poslední týden v březnu, proto finanční správa prodlouží úřední hodiny podatelen na všech finančních úřadech od pondělí 25. března do úterý 2. dubna až do 17:00 hodin.

Poplatníky, kteří mají ze zákona zřízenou datovou schránku, znovu upozorňujeme, že mají povinnost podat daňové přiznání elektronicky, a to ve stanoveném formátu a struktuře. Nelze tedy využít například formát .pdf. Elektronické přiznání není nutné podávat přes datovou schránku, nejjednodušším a nejrychlejším způsobem, jak elektronicky vyplnit a podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, je prostřednictvím portálu MOJE daně. Přihlásit se do něj je možné například díky ověření pomocí internetového bankovnictví, občanského průkazu s čipem nebo přístupových údajů do datové schránky. Lhůta pro podání daňového přiznání v elektronické podobě je o měsíc delší, tedy do čtvrtka 2. května 2024. Pokud daňové přiznání podává daňový poradce nebo advokát, je nejzazší termín pro jeho podání pondělí 1. července. Stejná lhůta platí i pro daňové subjekty, které mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

V této souvislosti je dobré upozornit, že pokud jakýkoliv poplatník nebo jeho zástupce s výjimkou povinně auditovaných subjektů podá přiznání k dani z příjmů do 2. dubna ať už v listinné nebo elektronické podobě, podle zákona pro něj platí základní (neprodloužená) tříměsíční lhůta. To je výhodné především pro ty, kterým v daňovém přiznání vyjde přeplatek na dani a finanční úřad mu jej do 30 dnů vrátí. Poplatníci, kteří budou daň naopak doplácet a ocení možnost prodloužení lhůty pomocí elektronického podání nebo využití služeb daňového poradce, by si naopak na toto pravidlo měli dát pozor.

Provoz telefonních infolinek: od pondělí 4. března do úterý 2. dubna; pondělí – čtvrtek 8:00 – 17:00; pátek 8:00 – 14:00.

Prodloužené úřední hodiny: od pondělí 25. března do úterý 2. dubna; všechna územní pracoviště každý pracovní den 8:00 – 17:00. V pátek 29. března a pondělí 1. dubna jsou úřady v důsledku státních svátků zavřené.

Sleva a daň u DPP.

27.12.2023, Ing. Zdeněk Morávek, daňový poradce, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Chtěl bych se zeptat, zda se u DPČ může uplatnit sleva na důchodce a nehradit srážkovou daň. Důchodce by podepsal příslušné prohlášení poplatníka. Odměna u DPČ by byla jen 2.000,- Kč měsíčně.

Odpověď:

Jak vyplývá z § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, podmínkou pro uplatnění srážkové daně je skutečnost, že zaměstnanec neučinil u zaměstnavatele jako plátce daně prohlášení k dani. Pokud se tedy důchodce s uzavřenou dohodou o pracovní činnosti rozhodne učinit u zaměstnance prohlášení k dani, je to určitě možné, podmínkou je, že současně za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neučinil u jiného plátce prohlášení k dani. Na základní slevu na poplatníka má nárok každý poplatník dosahující či pobírající zdanitelné příjmy, skutečnost, že se jedná o důchodce nehraje žádnou roli.
V případě, že odměna z DPČ činí 2 000 Kč měsíčně a bude učiněno prohlášení k dani s uplatněním základní slevy na dani, potom záloha na daň bude nulová. Srážková daň v takovém případě nepřichází v úvahu, protože bylo učiněno prohlášení k dani.

Slevy na dani z příjmů fyzických osob a daňové zvýhodnění na dítě pro zdaňovací období 2024.

6.2.2024, Zdroj: Finanční správa

Jak vysoké jsou slevy na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů pro rok 2024? A jak je to s daňovým zvýhodněním na dítě?

Slevy na dani podle ustanovení § 35ba zákona o daních z příjmů

základní sleva na poplatníka ve výši 30 840 Kč ročně (2 570 Kč měsíčně),
sleva na manžela/manželku, resp. partnera podle zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „manžel“) ve výši 24 840 Kč ročně, je nově definována v § 35bb zákona o daních z příjmů. Slevu na druhého z manželů je možné uplatnit pouze za splnění dvou následujících podmínek, a to:

poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti nejen s manželem, na kterého je sleva uplatňována, ale zároveň i s vyživovaným dítětem poplatníka do 3 let věku (tj. do okamžiku dovršení věku 3 let) a
manžel poplatníka nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč.

Je-li manželovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P (dále jen „průkaz ZTP/P“), zvyšuje se částka slevy 24 840 Kč na dvojnásobek (49 680 Kč).

Pro účely slevy na manžela se za vyživované dítě poplatníka nepovažuje vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, není-li v péči těchto osob, která nahrazuje péči rodičů.

Do vlastního příjmu druhého z manželů se NEZAHRNUJÍ:

dávky osobám se zdravotním postižením, pomoci v hmotné nouzi, státní sociální podpory a pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,
příspěvky na péči a na sociální služby,
státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a státní podpory podle zákona upravujícího stavební spoření,
stipendia poskytovaná studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
příjmy plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, který je od daně osvobozen,
příjmy, které vznikly jako důsledek porušení podmínek osvobození příjmu nebo uplatnění nezdanitelné části základu daně, a příjmy, které plynou druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považují za příjem druhého z manželů v případě manželů, kteří mají společné jmění manželů.

Upozornění: Náhradní výživné není příjmem druhého z manželů, ale je určeno nezaopatřenému dítěti, tudíž se ani nezahrnuje do příjmů druhého z manželů. Jedná se o sociální dávku, určenou k podpoře nezaopatřených dětí v případech, kdy rodič neplatí výživné, které mu bylo stanoveno rozhodnutím soudu [zákon č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Do vlastního příjmu manžela se zahrnují veškeré peněžní i nepeněžní příjmy s výjimkou příjmů shora uvedených (§ 35bb odst. 4 zákona o daních z příjmů).

základní sleva na invaliditu ve výši 2 520 Kč ročně (210 Kč měsíčně), je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu (souběh invalidního a starobního důchodu se prokazuje potvrzením správce daně),
rozšířená sleva na invaliditu ve výši 5 040 Kč ročně (420 Kč měsíčně), je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni (souběh invalidního a starobního důchodu se prokazuje potvrzením správce daně),
sleva na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč ročně (1 345 Kč měsíčně), je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P (podle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením),

Slevu na manžela lze uplatnit pouze jednorázově, a to po uplynutí zdaňovacího období. Ostatní slevy mohou zaměstnanci s příjmy ze závislé činnosti čerpat měsíčně v průběhu zdaňovacího období ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku jsou podmínky pro jejich uplatnění splněny.

U poplatníka – daňového nerezidenta, uvedeného v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů, se daň sníží za zdaňovací období o:

slevu na manžela / registrovaného partnera,
základní slevu na invaliditu,
rozšířenou slevu na invaliditu,
slevu na držitele průkazu ZTP/P,
nebo slevu za umístění dítěte,

pouze pokud:

se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor,
a zároveň úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
invalidní důchod nebo průkaz ZTP/P byl přiznán na základě českých právních předpisů.

Upozornění: Daňový nerezident může u zaměstnavatele měsíčně uplatňovat pouze základní slevu na poplatníka. Ostatní slevy může uplatňovat až po skončení zdaňovacího období pouze v rámci daňového přiznání, za splnění ostatních zákonných podmínek.

Pro zdaňovací období 2024 dochází ke zrušení slevy na studenta a ke zrušení slevy za umístění dítěte v předškolním zařízení.

Sleva na dani za zastavenou exekuci podle ustanovení § 35 odst. 4 zákona o daních z příjmů

Slevu lze uplatnit až po uplynutí zdaňovacího období v rámci daňového přiznání, resp. v rámci žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u zaměstnavatele. ;

Daň poplatníka (oprávněného) se snižuje o slevu za zastavenou exekuci ve výši náhrady přiznané exekutorem při zastavení exekuce. Sleva se týká pohledávek do maximální výše 1 500 Kč. Výše náhrady činí 30 % z vymáhané částky. Výše slevy na dani za jednu exekuci činí maximálně 450 Kč.

Uvedenou slevu na dani si mohou, v souladu s § 35 odst. 4 zákona o daních z příjmů, uplatnit jak fyzické, tak právnické osoby (oprávnění). Zaměstnanci do žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění uvedou výši přiznané náhrady za zastavenou exekuci a doloží usnesení (příp. více usnesení) o zastavení exekuce.

Daňové zvýhodnění na děti

Výše daňového zvýhodnění na děti pro zdaňovací období 2024 činí:

15 204 Kč ročně (1 267 Kč měsíčně) na jedno dítě,
22 320 Kč ročně (1 860 Kč měsíčně) na druhé dítě,
a 27 840 Kč ročně (2 320 Kč měsíčně) na třetí a každé další dítě.

V případě dětí, kterým byl podle tuzemských právních předpisů přiznán nárok na průkaz ZTP/P, se výše daňového zvýhodnění zdvojnásobuje:

30 408 Kč ročně (2 534 Kč měsíčně) na jedno dítě,
44 640 Kč ročně (3 720 Kč měsíčně) na druhé dítě,
a 55 680 Kč ročně (4 640 Kč měsíčně) na třetí a každé další dítě.

Pro správnou aplikaci a posouzení nároku u poplatníka, který daňové zvýhodnění uplatňuje, musí být splněna základní podmínka, že vyživované dítě žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

Daňové zvýhodnění lze uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu, nebo kombinací slevy na dani a daňového bonusu.

Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daň po slevě, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč.

Daňový bonus může u plátce daně uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem ze závislé činnosti alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (pro rok 2024 činí 6násobek minimální mzdy 113 400 Kč).

Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč za podmínky, že úhrn příjmů ze závislé činnosti vyplacený nebo zúčtovaný plátcem daně za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy (pro rok 2024 činí polovina minimální mzdy 9 450 Kč Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Slevy na dani z příjmu: Které z nich využijete naposledy?

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mohou při vyplňování přiznání k dani z příjmu stále využít několik slev. Některé ale ruší vládní konsolidační balík. Jejich výčet nabízíme v následujícím textu na BusinessInfo.cz.

26.01.2024 | BusinessInfo.cz

Většinu zvýhodnění je možné uplatňovat měsíčně, slevy na manžela či manželku, které vláda zatím neruší (pouze upravuje podmínky pro jejich využití) při ročním zúčtování.

Daň z příjmu: Co zůstane beze změn?

OSVČ se nemusejí obávat, že přijdou o bonus, který se týká všech, kteří platí daň z příjmu fyzických osob. Základní sleva na poplatníka zůstane zachována, a to ve stejné výši jako v letošním roce.

Při vyplňování přiznání za rok 2023 si tedy budou moci podnikatelé odečíst od daně 30 840 korun ročně.

K první výrazné úpravě této slevy došlo v roce 2008. Zatímco do té doby jste mohli ročně ušetřit pouze 7200 korun ročně, v následujícím zdaňovacím období už šlo o částku 24 840 korun (tedy 2 070 Kč měsíčně). Následně došlo ještě ke dvěma zvýšením – pokaždé o tři tisíce korun. Pro zdaňovací období 2022 a 2023 je základní sleva na poplatníka stejná. Na slevu mají nárok všichni, kteří měli alespoň po část roku zdanitelné příjmy.

Slevy se vždy uplatňují v plné roční výši, a to i v situaci, kdy výdělečná činnost trvala pouze část roku.

Michal Dvořáček, poradce

Kdy je výhodnější využít tuto slevu i dalších zvýhodnění a kdy naopak vstoupit do režimu paušální daně si přečtěte v článku Jaké můžete využívat slevy na daních? na BusinessInfo.cz

Žádných změn nedoznala ani tradiční sleva na děti, přestože toto zvýhodnění se měnilo v historii nejčastěji (zejména jeho parametry). Daňové zvýhodnění na jednoho potomka tedy zůstává stejné jako loni.

Připomínáme, že nárok na tento benefit má každý, kdo má dostatečný příjem, který plyne z pracovní činnosti (tedy nejen z podnikání, ale i zaměstnání). Ročně musíte vydělat minimálně šestinásobek minimální mzdy (letos 103 800 korun).

Toto zvýhodnění nicméně můžete využít i měsíčně. Poprvé lze slevu uplatnit v měsíci, kdy se vám dcera nebo syn narodili. Částky jsou dvojnásobné, pokud je váš potomek držitelem průkazu ZTP-P.

Pokud se při výpočtu daně dostane OSVČ do záporných čísel, to jest částka je vyšší než vypočtená daň, má dokonce od státu nárok na přeplatek. Více si přečtěte v textu: Jaké jsou slevy na děti? Zrušil se limit pro daňový bonus.

Daňové zvýhodnění na děti (zdaňovací období 2022 i 2023)	roční	měsíční
na první dítě	15 204 Kč	1 267 Kč
na druhé dítě	22 320 Kč	1 860 Kč
na třetí a každé další dítě	27 840 Kč	2 320 Kč
na první dítě (s průkazem ZTP/P)	30 408 Kč	2 534 Kč

Změny v parametrech (od roku 2024)

Jedna z úprav, kterou přinesl konsolidační balík, se netýká přímo slev, nicméně bude mít dopad na výši daní u OSVČ s vysokými příjmy.

Poté, co vláda zrušila před dvěma lety takzvanou solidární daň, nahradila ji jinou formou progrese. Pro lidi s vyššími příjmy zavedla třiadvacetiprocentní daň z příjmu (běžná výše 15 procent), která se ovšem týkala pouze ročních příjmů nad 48násobek průměrné mzdy. Od roku 2024 plátců vyšší daně přibývá, hranice se totiž snižuje na šestatřicetinásobek průměrné mzdy.

Méně lidí také dosáhne na slevu na vyživovanou manželku/manžela. Sleva na druhého z manželů sice zůstává ve výši 24 840 korun ročně, konsolidační balíček ale zvýhodnění omezuje, a to opět od roku 2024 – nebude se tedy ještě týkat příjmů za loňský rok. Letos na něj nově dosáhnou jen ti, kteří mají manžela/manželku pečující o dítě do tří let věku. Podle vlády totiž tento benefit odrazuje lidi od toho, aby co nejrychleji nastoupili do práce.

V případě, že jde o držitele průkazu ZTP/P – tedy se zdravotním postižením – může si partner z daně z příjmu odečíst dokonce dvojnásobnou částku: 49 680 korun ročně, tedy 4 140 korun měsíčně.

Ještě dodejme, že příjmy partnera za daný kalendářní rok nesmí přesáhnout 68 000 korun. Tato částka zůstává stejná i v roce 2024.

Které příjmy se nepočítají a jak je to se slevami pro držitele ZTP-P?

Co se ruší úplně?

V roce 2024 se definitivně zruší daňová sleva na umístění dítěte do mateřské školy, sleva na studenta a také některé odpočty. V daňovém přiznání, které odevzdáte letos za rok 2023, je využijete naposledy.

Chcete ještě letos ušetřit na daních? Jaké odpočty lze využít a co zruší vládní balík

Základní sleva na studenta byla dosud ve výši 4 020 korun ročně. K ní si mohl každý studující přidat ještě základní slevu na poplatníka. Od roku 2024 už budou moci studenti (stejně jako všichni ostatní poplatníci) využít jen tu a o výhodu ve výši 4020 Kč ročně přijdou.

Důvodem změny je podle vládních legislativců nízká efektivita zvýhodnění. „Klasickým studentům prý postačuje standardní sleva na poplatníka, která při patnáctiprocentní dani z příjmu fyzických osob vylučuje zdanění u výdělku do 205 600 korun ročně (studující mají většinou nižší příjmy),“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

Vláda nepotěšila ani rodiče dětí v mateřských školách. Živnostníci a podnikatelé s dětmi v předškolním věku mají při vyplňování přiznání za rok 2023 naposledy šanci zaplatit nižší daň z příjmů díky takzvanému školkovnému.

To se od ledna 2024 rovněž ruší. Maximální sleva na jedno dítě se pro rok 2023 nicméně zvýšila o 1100 korun až na 17 300 Kč.

Podnikatelé ušetří na dani z příjmu za děti v MŠ naposledy. Školkovné se ruší

Školkovné znamenalo, že si rodiče mohli odečíst část nákladů na pobyt dítěte v MŠ. Týká se to ovšem výhradně zaplaceného školného, nikoli dalších nákladů na pobyt dítěte. Pokud je školné nižší, rodiče logicky odečtou méně.

„Tato sympatická sleva se týká dětí, které chodí do státní, soukromé nebo firemní školky, do dětské skupiny a podobných registrovaných zařízení. Pokud však dítě navštěvuje neregistrovanou organizaci, jako jsou například některé lesní školky, nebo má soukromé hlídání, pak se na jeho rodiče zvýhodnění bohužel nevztahuje,“ popisuje zakladatelka účetní firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová.

Zmíněné zvýhodnění mohou už několik let využít i ti, kteří uplatňují výdajové paušály. „A důležité je zmínit, že takzvané školkovné je slevou na dani. Částky jsou tedy odečítané přímo z vypočtené daně, nikoliv z jejího základu,“ doplňuje poradce Michal Dvořáček.

To se ostatně týká i ostatních výše zmíněných slev. Všechny částky se paušálně odečítají od výsledné daně z příjmu, nikoli od daňového základu. Jsou tedy ve výsledku pro poplatníka výhodnější.

Na závěr připomínáme, že je letošní novinkou sleva za zastavenou exekuci. Jelikož výše náhrady činí 30 procent z vymáhané pohledávky a maximální hodnota zastavené pohledávky je 1500 Kč, můžete dosáhnout maximálně na slevu ve výši 450 korun.

Slevy na dani z příjmu fyzických osob

Sleva na děti – zůstává stejná jako v roce 2022
Sleva na poplatníka – zůstává stejná jako v roce 2022
Sleva na invaliditu a sleva pro držitele ZTP-P – zůstávají stejné jako v roce 2022
Sleva na manžela / manželku – letos zůstává stejná
změní se parametry, od roku 2024 platí jen pro ty, kteří pečují o dítě do tří let
Školkovné – letos se zvyšuje, od roku 2024 se ruší
Sleva na studenta – zůstává stejná jako v roce 2022, v roce 2024 se ruší
Sleva na zastavenou exekuci (novinka)

Jak správně zažádat GFŘ o závazné posouzení?

26.2.2024, Zdroj: Česká daňová správa

Generální finanční ředitelství nabízí v případě nejasností závazné posouzení při určení sazby DPH, osvobození od daně s nárokem na odpočet daně nebo použití režimu přenesení daňové povinnosti. Při podání žádosti je však nutné dodržet některá pravidla.

Závazné posouzení

V návaznosti na změny sazeb daně a přeřazení některých položek zboží či služeb do jiných sazeb eviduje Generální finanční ředitelství („GFŘ“) zvýšený počet žádostí o závazná posouzení. Podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů („zákon o DPH“), lze požádat GFŘ o závazné posouzení ve třech oblastech.

určení sazby DPH u zboží nebo služeb ve smyslu § 47a a § 47b zákona o DPH,
použití režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92h a § 92i zákona o DPH,
uplatnění osvobození od daně s nárokem na odpočet daně při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby ve smyslu § 71j a § 71k zákona o DPH (nově od 1. 1. 2024).

Finanční správa považuje za vhodné zjednodušenou formou shrnout základní pravidla daného institutu, jelikož dosud obdržené žádosti ve značném počtu případů neobsahují všechny informace potřebné pro vydání rozhodnutí o závazném posouzení.

Pro bezproblémové zpracování závazného posouzení je důležité, aby žádost obsahovala veškeré nezbytné údaje. V opačném případě GFŘ žadatelům zasílá výzvy k odstranění vad podání, čímž dochází k prodloužení celého procesu jak u příslušného žadatele, tak u dalších žádostí, které čekají na vyřízení.

Obsah žádosti

Žádost se podává volnou formou (tedy nikoliv na předepsaném formuláři) a měla by obsahovat:

Identifikaci subjektu žádajícího o závazné posouzení (žadatele)
Druh závazného posouzení, tedy zda je požadováno:
- určení sazby DPH (§ 47a-§ 47b zákona o DPH)
- použití režimu přenesení daňové povinnosti (§ 92h-§ 92i zákona o DPH)
- osvobození od daně s nárokem na odpočet daně (§ 71j-§ 71k zákona o DPH)
Detailní popis zboží nebo služby
- v žádosti lze uvést jen jednu položku zboží nebo služby
Návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení
- zde žadatel vyplní, do jaké sazby daně (či osvobození od daně s nárokem na odpočet daně) navrhuje dané zboží nebo službu zařadit, nebo podle kterého ustanovení se použije režim přenesení daňové povinnosti (jeden z § 92b až § 92g zákona o DPH)
- návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení sazby daně lze formulovat např. následujícím způsobem: „U předmětného zdanitelného plnění se uplatní základní/snížená (vždy pouze jeden návrh) sazba daně z přidané hodnoty“.

Popis zboží nebo služby

V žádosti je nezbytné uvést detailní popis zboží nebo služby, a to za účelem správného určení příslušné části číselného kódu klasifikace produkce CZ-CPA (v případě služeb) nebo kódu nomenklatury celního sazebního (u zboží) a následného slovního popisu.

V případě zboží (výrobků) je pro jeho charakteristiku vhodné přiložit rovněž základní obrazovou dokumentaci, např. fotografii výrobku, projekt, produktový list včetně obalu výrobku, příbalový leták apod. Pokud se jedná o výrobek skládající se s různých složek, měly by být tyto složky v žádosti uvedeny, a to včetně případného vyjádření jejich hmotnostního podílu (v procentech). Dále je vhodné poskytnout dokumentaci obsahující deklarované dávkování daného výrobku, pokud existuje.

U tiskovin a souvisejících elektronicky poskytovaných služeb by měl být doložen obsah, rozměr, počet stránek, vazba a obsah reklamy.

V případě požadavku na zatřídění zdravotnických prostředků by měla být přiložena osvědčující dokumentace – typicky se může jednat o prohlášení o shodě, případně osvědčení o notifikaci zdravotnického prostředku. Pokud je zdravotnický prostředek deklarován jako jednorázový, je třeba též doložit návod k použití a obal výrobku s etiketou, jak je dodáván.

U služeb je důležité podrobně popsat obsahovou náplň služby, jaké konkrétní úkony jsou v rámci služby poskytovány apod. Pokud je požadováno zařazení poskytování stavebních nebo montážních prací v souvislosti s nemovitou věcí, pak je nutné vymezit, o jakou nemovitou věc se jedná (např. zda se jedná o stavbu pro bydlení nebo pro sociální bydlení ve smyslu § 48 a § 49 zákona o DPH).

Podání žádosti

Žádost se podává Generálnímu finančnímu ředitelství, Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1.

Žádost lze podat:

elektronicky prostřednictvím datové schránky (ID: p9iwj4f),
prostřednictvím portálu MOJE daně,
poštou,
osobně v úředních hodinách na podatelně GFŘ.

Správní poplatek

Podání žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení podléhá správnímu poplatku 10 000 Kč za každou položku zboží či služby, o jejíž posouzení je žádáno.

Neuhradí-li žadatel správní poplatek spolu s podáním žádosti, je mu zaslána výzva k zaplacení správního poplatku, včetně uvedení příslušných údajů pro úhradu. Pro urychlení vyřízení žádosti je vhodné uhradit poplatek již předem a přiložit údaje o provedené úhradě do podané žádosti. Příslušným účtem k úhradě je účet u ČNB v Praze, předčíslí 13717, číslo účtu 77628031, směrový kód 0710, konstantní symbol 8148, variabilní symbol DIČ žadatele.

Vyřízení žádosti

Pro vyřízení žádosti není stanovena zákonná lhůta. Podle pokynu č. MF-5 o stanovení lhůty při správě daní by měl správce daně vyřídit žádost o závazné posouzení nejpozději do tří měsíců ode dne jejího doručení. Případné výzvy k odstranění vad podání, výzvy k zaplacení správního poplatku nebo podání žádosti věcně a místně nepříslušnému správci daně tuto lhůtu prodlužují. V rámci svých časových kapacit se GFŘ snaží vyřídit přijaté žádosti v co nejkratším možném termínu.

O závazném posouzení vydává GFŘ rozhodnutí. Rozhodnutí o závazném posouzení je účinné po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci, pokud nenastane změna zákona o DPH, okolností nebo podmínek případu, na jejichž základě bylo rozhodnutí vydán.

Informace GFŘ ke stanovení základu daně při změně sazeb DPH.

31.1.2024, Zdroj: Česká daňová správa

GFŘ vydalo v návaznosti na přijaté změny novou informaci, která shrnuje základní pravidla a přístupy pro uplatnění DPH v případech, kdy byla přijata a zdaněna úplata před uskutečněním zdanitelného plnění (zálohová platba) a v období uskutečnění zdanitelného plnění dochází ke změně sazeb DPH.

Úvodem ke změně sazeb od 1. 1. 2024

S účinností od 1. 1. 2024 dochází zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, ke změnám sazeb daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“). Ruší se druhá snížená sazba daně ve výši 10 % a namísto první snížené sazby daně ve výši 15 % se zavádí pouze jedna snížená sazba daně ve výši 12 %. Základní sazba DPH zůstává i nadále ve výši 21 %.

Cílem této informace je, v návaznosti na dotazy veřejnosti, shrnutí základních pravidel a přístupů pro uplatnění DPH v případech, kdy byla přijata a zdaněna úplata před uskutečněním zdanitelného plnění (zálohová platba) a v období uskutečnění zdanitelného plnění dochází ke změně sazeb DPH.

Pravidla pro určení základu daně a výše daně

Obecné pravidlo pro vznik povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby je vymezeno v § 20a zákona o DPH. Je-li před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí úplaty (zálohy). Ke dni uskutečnění zdanitelného plnění pak dochází ke zdanění rozdílu mezi celkovou úplatou za plnění bez daně a součtem přijatých záloh (snížených o daň). Výsledek (základ daně) může být buď kladný (doplatek) nebo záporný (přeplatek) a měla by být u něho uplatněna (či vrácena) příslušná sazba DPH.

Pravidla pro určení základu daně a výše daně v případě vypořádání záloh za zdanitelná plnění upravuje ustanovení § 37a odst. 1 až 3 zákona o DPH.

Odstavec 1 obsahuje pravidlo pro určení základu daně, kterým je v těchto případech rozdíl mezi základem daně podle § 36 odst. 1 (tedy úplatou, kterou má plátce celkem obdržet za uskutečněné plnění, bez daně za toto plnění) a souhrnem základů daně podle § 36 odst. 2 (tedy součtem obdržených záloh, snížených o daň z těchto záloh).

V odstavci 2 jsou upravena základní pravidla pro určení sazby daně, která má být při vypořádání uplatněna. Uplatnění sazby daně se liší podle toho, zda je vypočtený základ daně kladný nebo záporný.

V případě kladného základu daně (tedy případ, kdy odběrateli vzniká povinnost uhradit doplatek) se uplatní sazba daně platná ke dni uskutečnění zdanitelného plnění (dále jen „DUZP“).
V případě záporného základu daně (tedy případ, kdy dodavatel vrací odběrateli přeplatek) se uplatní sazba daně, která byla uplatněna při přijetí úplaty přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění, tedy sazba daně použitá při výpočtu daně u zálohy. Toto pravidlo však platí obecně pouze pro případy, kdy byla před uskutečněním plnění zaplacena pouze jediná záloha, nebo kdy byla u všech přijatých záloh uplatněna stejná sazba daně.

Odstavec 3 upravuje situace, kdy bylo před uskutečněním zdanitelného plnění přijato k tomuto plnění více záloh, přičemž souhrn záloh je vyšší než hodnota plnění a zároveň byly u těchto záloh uplatněny různé sazby daně. V těchto případech se při uskutečnění zdanitelného plnění uplatní sazby daně, které byly uplatněny při přijetí úplat, „a to pro tu část z každé přijaté úplaty, o kterou byl danou úplatou navýšen kladný rozdíl mezi souhrnem základů daně podle § 36 odst. 2 a základem daně podle § 36 odst. 1.“ „Navýšení kladného rozdílu“ v podstatě znamená, že by plátce měl u každé ze záloh postupně (od první zálohy chronologicky) zjišťovat, jaký je kumulativní součet všech záloh. U zálohy, u které tento kumulativní součet převýší hodnotu plnění podle § 36 odst. 1 zákona o DPH, bude při výpočtu daně z celkového přeplatku zohledněna částka odpovídající rozdílu mezi kumulativním součtem záloh a celkovou hodnotou plnění, a u všech následujících záloh bude zohledněna celá hodnota zálohy. Pro každou takto určenou část základu daně se uplatní sazby daně, které byly uplatněny při přijetí příslušných záloh. Byly-li zálohy zdaněny několika různými sazbami, pak se při vypořádání přeplatku použije sazba té zálohy, která se (plně nebo částečně) vrací. Pro tyto účely platí fikce, že se vrací poslední zaplacená záloha, případně dvě poslední atd. Jinými slovy, že se zálohy vrací „od konce“, tj. v čase poslední (nikoliv tedy první) zaplacené zálohy.

Ilustrativní příklady

Dále následuje několik ilustrativních příkladů uplatnění sazeb DPH při zúčtování záloh (hodnoty jsou vyjádřeny v Kč)

Příklad 1 – přijetí záloh a uskutečnění zdanitelného plnění ve stejném roce

Penzion – plátce DPH poskytuje ubytovací služby. V prosinci 2023 přijme zálohu ve výši 110 000 (základ daně 100 000, DPH 10 000) na vánoční pobyt v období od 25. 12. 2023 do 30. 12. 2023 (DUZP 30. 12. 2023). Celková hodnota pobytu je:

a) 120 000 bez DPH

V daném případě je výsledkem doplatek ve výši 20 000 bez DPH, na který bude uplatněna DPH ve výši sazby platné k DUZP (tj. 30. 12. 2023) = 10 %, tj. 2 000. Celková výše doplatku je 22 000. Viz § 37a odst. 2 písm. a) zákona o DPH.

b) 80 000 bez DPH

V tomto případě je výsledkem přeplatek ve výši 20 000 bez DPH, na který bude uplatněna DPH ve výši sazby platné při přiznání ze zálohy (tj. prosinec 2023) = 10 %, tj. 2 000. Je vrácen přeplatek ve výši 20 000 + 2 000 DPH, celkem 22 000. Viz § 37a odst. 2 písm. b) zákona o DPH.

Příklad 2

Stavební firma – plátce DPH poskytuje klientovi opravu střechy rodinného domu (stavební práce podle § 48 zákona o DPH).

V souladu se smlouvou přijme následující zálohové platby:

listopad 2023 (15 % DPH): záloha 115 000 (základ daně 100 000, DPH 15 000)
prosinec 2023 (15 % DPH): záloha 115 000 (základ daně 100 000, DPH 15 000)
březen 2024 (12 % DPH): záloha 112 000 (základ daně 100 000, DPH 12 000)

Celkem byly uhrazeny zálohy ve výši 342 000 (základ daně 300 000, DPH 42 000). 20. května 2024 je ukončena oprava (DUZP), jejíž celková výše je 450 000 bez DPH. V tomto případě vzniká doplatek ve výši 150 000 (450 000 – 300 000), u kterého bude uplatněna sazba daně ve výši 12 % – tj. 18 000. Viz § 37a odst. 2 písm. a) zákona o DPH. Celkem tedy klient doplatí 168 000.

Příklad 3

Teplárenská společnost – plátce DPH dodává pro svého klienta tepelnou energii. V souladu se smlouvou přijme následující zálohové platby:

listopad 2023 (10 % DPH): záloha 220 000 (základ daně 200 000, DPH 20 000)
prosinec 2023 (10 % DPH): záloha 110 000 (základ daně 100 000, DPH 10 000)
leden 2024 (12 % DPH): záloha 112 000 (základ daně 100 000, DPH 12 000)

Celkem byly uhrazeny zálohy ve výši 442 000 (základ daně 400 000, DPH 42 000). V únoru 2024 bylo provedeno vyúčtování dodaného tepla ve výši 250 000 bez DPH a vystavení dokladu (DUZP), přičemž přeplatek je ve výši 150 000 (250 000 – 400 000) bez DPH. U přeplatku vyúčtovaného odběrateli v únoru 2024 bude příslušná výše DPH vypočtena následovně:

	Základ daně	DPH
• záloha uhrazená v lednu 2024 (12 % DPH)	100 000	12 000
• část zálohy uhrazené v prosince 2023 (10 % DPH)	50 000	5 000

Celkem bude tedy vráceno 167 000 (základ daně 150 000 + 17 000 DPH), tj. celá lednová záloha 112 000 (první od konce) a polovina prosincové zálohy 55 000. Viz § 37a odst. 3 zákona o DPH.

Příklad 4 – dodání knih

V případě poskytnuté úplaty (zálohy) na dodání knih a poskytnutí obdobných služeb do 31. 12. 2023 a vyúčtování při uskutečnění zdanitelného plnění (dodání) po 1. 1. 2024 se v souladu s bodem 1 přechodných ustanovení zákona č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, postupuje obdobně podle § 37a zákona o DPH.

Knižní velkoobchod – plátce DPH dodává knihy (od 1. 1. 2024 osvobozené dle § 71i zákona o DPH). V prosinci 2023 přijme zálohu ve výši 100 000 + 10 % DPH na dodání knih v období od 1. 1. 2024 do 31. 1. 2024 (DUZP 31. 1. 2024). Celková hodnota dodávky je:

a) 120 000 bez DPH – osvobozeno od DPH dle § 71i zákona o DPH

V daném případě je výsledkem doplatek ve výši 20 000 bez DPH, který bude osvobozen od DPH. Celková výše doplatku je 20 000. Viz obdobně § 37a odst. 2 písm. a) zákona o DPH.

b) 80 000 bez DPH – osvobozeno od DPH dle § 71i zákona o DPH

Informace GFŘ k uplatňování DPH u vybraného osobního automobilu od 1. 1. 2024.

19.1.2024, Zdroj: Finanční správa

S účinností od 1. 1. 2024 dochází v souladu se zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, ke změnám v oblasti nároku na odpočet daně u tzv. vybraného osobního automobilu.

Smyslem těchto změn je omezení výše nároku na odpočet daně u této kategorie výrobků. Přijatá úprava je konstruovaná ve formě stanovení limitní výše částky daně na vstupu 420 000 Kč u přijatého zdanitelného plnění (vybraného osobního automobilu). V této souvislosti není podstatné, zda je vybraný osobní automobil nakoupen v tuzemsku, pořízen z jiného členského státu nebo dovezen ze třetí země.

Informace GFŘ k uplatňování DPH u vybraného osobního automobilu od 1. 1. 2024

Úvod

V souvislosti s novelou zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, dochází od 1. 1. 2024 ke změnám v oblasti nároku na odpočet daně u tzv. vybraného osobního automobilu. Smyslem těchto změn je omezení výše nároku na odpočet daně u této kategorie výrobků v případech¹ . Navrhovaná úprava je konstruovaná ve formě stanovení limitní výše částky daně na vstupu 420 000 Kč u přijatého zdanitelného plnění (vybraného osobního automobilu). V této souvislosti není podstatné, zda je vybraný osobní automobil nakoupen v tuzemsku, pořízen z jiného členského státu nebo dovezen ze třetí země.

Vybraný osobní automobil

Vybraným osobním automobilem se nově v souladu s ustanovením § 72 odst. 9 zákona o DPH rozumí vozidlo kategorie M1 vymezené odkazem na definici vozidla kategorie M1 v přímo použitelném předpisu Evropské unie, kterým je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel² . Podle článku 4 odst. 1 písm. a) bodu i) tohoto nařízení do této kategorie spadají motorová vozidla s nejvýše osmi místy k sezení kromě místa k sezení řidiče a bez prostoru pro stojící cestující, bez ohledu na to, zda je počet míst k sezení omezen na místo k sezení řidiče.

Uvedené vymezení vybraného osobního automobilu se nevztahuje na vozidla kategorie M1, která jsou dle svého určení sanitním nebo pohřebním automobilem, a ani na vozidla kategorie M1, která jsou pořízena a používána za účelem provozování silniční motorové dopravy na základě koncese (např. vozidla určená k provozování taxislužby, rozvozu zboží apod.).

Nárok na odpočet daně při pořízení vybraného osobního automobilu

Podle ustanovení § 72 odst. 3 písm. a) zákona o DPH se u pořízení vybraného osobního automobilu jako dlouhodobého majetku pro účely daně z přidané hodnoty za částku daně na vstupu považuje maximálně částka 420 000 Kč, pokud je základem daně hodnota 2 000 000 Kč a vyšší.

Plátce je tedy oprávněn u vybraného osobního automobilu, který použije výhradně pro účely zakládající nárok na odpočet daně, k odpočtu daně na vstupu, její výše je však omezena limitní částkou 420 000 Kč.

Pokud vybraný osobní automobil plátce používá jak pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, tak pro jiné účely, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen v částečné výši postupem podle § 75 nebo § 76 zákona o DPH, pokud tento zákon nestanoví jinak. Limitní částka 420 000 Kč se v takovém případě odpovídajícím způsobem krátí.

Limitní částka daně na vstupu maximálně ve výši 420 000 Kč se také obdobně použije při úpravě odpočtu daně dle § 78 zákona o DPH a při nároku na odpočet daně při registraci a zrušení registrace dle § 79 a následujících zákona o DPH.

Příklad 1 – plný nárok na odpočet daně

Plátce zakoupil vybraný osobní automobil v hodnotě 4 500 000 Kč + DPH ve výši 945 000 Kč. Tento automobil se stal dlouhodobým majetkem plátce, který jej bude využívat výhradně pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně.

Daň na vstupu u přijatého zdanitelného plnění (osobního automobilu) je limitována částkou 420 000 Kč. Nárok na odpočet daně má v daném případě plátce tedy pouze ve výši 420 000 Kč a nikoli ve výši 945 000 Kč, která je uvedena na daňovém dokladu.

Příklad 2 – nárok na odpočet daně v poměrné výši

Plátce zakoupil vybraný osobní automobil v hodnotě 3 000 000 Kč + DPH ve výši 630 000 Kč. Tento automobil se stal dlouhodobým majetkem plátce, který jej bude využívat jak pro účely svých uskutečněných plnění, tak i pro jiné účely, u kterých nemá nárok na odpočet daně. Poměrný koeficient dle 75 odst. 3 zákona o DPH stanovil plátce ve výši 40 %. Pro účely stanovení částečné výše odpočtu daně plátce vychází z limitní částky daně na vstupu 420 000 Kč, přičemž tuto částku zkrátí příslušným poměrným koeficientem. Nárok na odpočet daně má v daném případě plátce tedy ve výši 168 000 Kč (součin částky 420 000 Kč a poměrného koeficientu 0,4).

Nárok na odpočet daně u technického zhodnocení

V souladu s ustanovením § 72 odst. 4 zákona o DPH se limitní částka daně na vstupu uplatní i u technického zhodnocení vybraného osobního automobilu. Součet daně na vstupu při pořízení vybraného osobního automobilu a daně na vstupu u technického (případně technických) zhodnocení na tomto automobilu provedených nesmí pro účely uplatnění nároku na odpočet daně překročit částku 420 000 Kč.

Příklad aplikace § 72 odst. 4 zákona o DPH

Základní východiska dále uváděných variant – plátce pořídil vybraný osobní automobil, který se stal jeho dlouhodobým majetkem a je využíván výhradně pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně.

Varianta postupu dle § 72 odst. 4 písm. a)

Plátce zakoupí 15. 1. 2024 vybraný osobní automobil v hodnotě 2 000 000 Kč + DPH ve výši 420 000 Kč. Při zakoupení uplatnil nárok na odpočet daně v částce 420 000 Kč. Na tomto osobním automobilu bude v roce 2025 provedeno technické zhodnocení v hodnotě 400 000 Kč + DPH ve výši 84 000 Kč. Plátce si u daného technického zhodnocení neuplatní žádný nárok na odpočet daně, protože uplatněním daně na vstupu při zakoupení vybraného osobního automobilu v částce 420 000 Kč již bylo dosaženo limitní částky daně na vstupu, kterou lze při pořízení vybraného osobního automobilu a u jeho všech provedených následných technických zhodnocení uplatnit.

Varianta postupu dle § 72 odst. 4 písm. b)

Plátce zakoupí 15. 1. 2024 vybraný osobní automobil v hodnotě 1 000 000 Kč + DPH ve výši 210 000 Kč. Při zakoupení uplatnil nárok na odpočet daně v částce 210 000 Kč (ve výši daně uvedené na dokladu). V roce 2025 bude provedeno technické zhodnocení v hodnotě 400 000 Kč + DPH ve výši 84 000 Kč. U daného technického zhodnocení může plátce uplatnit nárok na odpočet daně v částce 84 000 Kč (ve výši daně uvedené na dokladu), protože součet částky daně na vstupu při zakoupení vybraného osobního automobilu a daně na vstupu u technického zhodnocení provedeného v roce 2025 nepřesáhne limitní částku 420 000 Kč (210 000 Kč + 84 000 Kč = 294 000 Kč). V roce 2026 bude provedeno druhé technické zhodnocení v hodnotě 500 000 Kč + DPH ve výši 105 000 Kč. I u tohoto technického zhodnocení může plátce uplatnit nárok na odpočet daně v částce, která je uvedena na dokladu, protože součet daně na vstupu při zakoupení vybraného osobního automobilu a daně na vstupu u všech provedených technických zhodnocení dosud nepřesáhl limitní částku 420 000 Kč (210 000 Kč + 84 000 Kč + 105 000 Kč = 399 000 Kč). U případně dalších provedených technických zhodnocení bude možno uplatnit nárok na odpočet daně maximálně ve výši 21 000 Kč (tj. zbývající částku do limitu 420 000 Kč).

Varianta postupu dle § 72 odst. 4 písm. c)

Plátce zakoupí 15. 1. 2024 vybraný osobní automobil v hodnotě 1 500 000 Kč + DPH ve výši 315 000 Kč. Při zakoupení uplatnil nárok na odpočet daně v částce 315 000 Kč (ve výši daně uvedené na dokladu). V roce 2025 bude provedeno technické zhodnocení v hodnotě 700 000 Kč + DPH ve výši 147 000 Kč DPH. U tohoto technického zhodnocení může plátce uplatnit nárok na odpočet daně pouze v částce 105 000 Kč, protože součet daně na vstupu při zakoupení vybraného osobního automobilu a daně na vstupu u provedeného technického zhodnocení přesáhl limitní částku 420 000 Kč (315 000 Kč + 147 000 Kč = 462 000 Kč). U případně provedených dalších technických zhodnocení již nebude mít možnost uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu, jelikož limitní částka daně na vstupu již byla překročena při prvním technickém zhodnocení.

Pořízení vybraného osobního automobilu, který není dlouhodobým majetkem

Novelou zákona zavedené omezení daně na vstupu se nevztahuje na pořízení vybraného osobního automobilu, který není pořizován jako dlouhodobý majetek. V daném případě plátce při stanovení daně na vstupu postupuje i nadále v souladu s ustanovením § 72 odst. 2 zákona o DPH.

Pokud však plátce vybraný osobní automobil, který nebyl původně pořízen jako dlouhodobý majetek, zahrne následně do dlouhodobého majetku, je v souladu s ustanovením nového § 77a zákona o DPH v případě, kdy při pořízení tohoto automobilu částka daně na vstupu překročila 420 000 Kč, povinen snížit uplatněný odpočet daně o část odpočtu daně převyšující odpočet daně, na který by měl nárok, pokud by byl tento automobil pořizován jako dlouhodobý majetek.

Snížení nároku na odpočet provede plátce v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se stal tento vybraný osobní automobil součástí jeho dlouhodobého majetku.

Finanční a operativní leasing

Nová úprava spočívající ve stanovení limitní výše částky daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění (vybraného osobního automobilu) se vztahuje i na osobní automobily pořízené formou tzv. finančního leasingu. Finančním leasingem se pro účely zákona o DPH rozumí dodání zboží ve smyslu § 13 odst. 3 písm. c) zákona o DPH.

V souladu s § 4 odst. 4 písm. d) bod 1. zákona o DPH se za dlouhodobý majetek uživatele považuje hmotný majetek přenechaný k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno a ke dni uzavření této smlouvy je zřejmé, že vlastnické právo k užívanému majetku bude za obvyklých okolností převedeno na jeho uživatele. Z daného ustanovení lze dovodit, že z pohledu zákona o DPH je předmět finančního leasingu považován za dlouhodobý majetek pouze u jednoho z účastníků transakce, a to u nájemce (uživatele). To znamená, že v případě finančního leasingu k omezení výše daně na vstupu dochází u leasingového nájemce (uživatele), pro kterého je vybraný osobní automobil pro účely zákona o DPH dlouhodobým majetkem. Leasingová společnost nemá při pořízení vybraného osobního automobilu – předmětu leasingu, kdy je při uzavření leasingové smlouvy zřejmé, že půjde o dodání zboží dle § 13 odst. 3 písm. c) zákona o DPH – omezení daně na vstupu, a tedy má nárok na odpočet daně.

Odlišná situace je u operativního leasingu, kdy leasingová společnost pořizuje vybraný osobní automobil – předmět leasingu jako svůj dlouhodobý majetek. Operativním leasingem se pro účely zákona o DPH rozumí poskytnutí služby (nájem movité věci) ve smyslu § 14 odst. 1 písm. b) zákona o DPH. Při pořízení tohoto majetku se na leasingovou společnost vztahuje úprava spočívající ve stanovení limitní výše částky daně na vstupu ve výši 420 000 Kč. Při poskytnutí vybraného osobního automobilu nájemci se jedná o poskytnutí služby, kde výše daně na vstupu u nájemce není již omezena.

Přechodná ustanovení

V souladu s bodem 2 přechodných ustanovení se výše uvedená ustanovení zákona o DPH týkající se vybraného osobního automobilu a omezení výše daně na vstupu při jeho pořízení použijí ode dne nabytí účinnosti předmětné novely zákona, pokud první okamžik vzniku nároku na odpočet daně, tedy okamžik, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost danou daň přiznat, nastane ode dne nabytí účinnosti této novely.

Jedná se tedy zejména o okamžik povinnosti přiznat daň při dodání zboží nebo povinnosti přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění (zálohy). Pokud tedy např. povinnost přiznat daň z přijaté úplaty (zálohy) na pořízení vybraného osobního automobilu vznikla před 1. 1. 2024, nebude při jeho pořízení po 1. 1. 2024 omezena částka daně na vstupu. Toto se netýká přijaté úplaty (zálohy) na pořízení automobilu z jiného členského státu nebo na dovoz automobilu ze třetí země, protože v případě této úplaty nevzniká povinnost přiznat daň. Ta vzniká až okamžikem vymezeným v § 23 zákona o DPH (dovozem zboží) nebo § 25 zákona o DPH (pořízením zboží z jiného členského státu).

Záloha v minimální výši, které neodpovídá v praxi běžně uplatňované výši zálohy u příslušného vybraného osobního automobilu při standardních obchodních vztazích, by mohla být považována buď za určitou formu poplatku nebo za snahu získání daňové výhody³ . Taková záloha by pak nezakládala první okamžik vzniku nároku na odpočet daně uvedený v bodu 2 přechodných ustanovení.

Omezení výše daně na vstupu u technického zhodnocení se v souladu s přechodnými ustanoveními vztahuje na technická zhodnocení provedená na vybraných osobních automobilech, které byly pořízeny po 1. 1. 2024. Pokud vznikla u vybraného osobního automobilu povinnost přiznat daň při jeho pořízení nebo z přijaté úplaty (zálohy) do 31. 12. 2023, pak se na technická zhodnocení na něm provedená po 1. 1. 2024 vztahují pravidla platná přede dnem nabytí účinností této novely.

Vykázání v daňovém přiznání a kontrolním hlášení

Protože v případě pořízení vybraného osobního automobilu dochází k omezení výše daně na vstupu pro uplatnění odpočtu daně, je nezbytné toto promítnout i v rámci daňového přiznání a kontrolního hlášení.

V případě, kdy je z důvodu aplikace nové právní úpravy § 72 odst. 3 a 4 zákona o DPH uplatňován nárok na odpočet daně nižší, než je výše daně uvedená na daňovém dokladu, bude v části IV Nárok na odpočet daně daňového přiznání uveden:

základ daně v plné výši, tj. ve výši uvedené na daňovém dokladu (bez limitu)
odpočet daně (sloupce v plné výši i krácený odpočet) maximálně ve výši limitu částky daně na vstupu. V případě poměrného nároku na odpočet daně podle § 75 zákona o DPH bude uvedena v daňovém přiznání poměrná výše základu daně a k tomu příslušný odpočet daně. Shodným způsobem bude přijaté zdanitelné plnění vykázané i v rámci části B.2 kontrolního hlášení.

V případě, kdy je plátce povinen snížit původně uplatněný odpočet daně dle § 77a zákona o DPH (viz bod 5), bude částka korekce (se záporným znaménkem) vykázána na ř. 45 daňového přiznání. Tento řádek nevstupuje do kontrolního hlášení.

Příklad uvedení v daňovém přiznání

Příklad 1 – plný nárok na odpočet daně

Plátce zakoupil vybraný osobní automobil jako dlouhodobý majetek v ceně 10 000 000 Kč (základ daně) + 2 100 000 Kč (daň). V daňovém přiznání bude na řádku 40 ve sloupci „Základ daně“ vykázána částka 10 000 000 a ve sloupci „V plné výši“ 420 000 Kč. Stejné částky budou vykázány i na řádku 47 daňového přiznání.

Příklad 2 – nárok na odpočet daně v poměrné výši

Plátce zakoupil vybraný osobní automobil jako dlouhodobý majetek v ceně 3 000 000 Kč (základ daně) + 630 000 Kč (daň). Nárok na odpočet daně má pouze v poměrné výši 40 %, tj. v částce 168 000 Kč. V daňovém přiznání bude na řádku 40 ve sloupci „Základ daně“ vykázána částka 1 200 000 Kč a ve sloupci „V plné výši“ 168 000 Kč. Shodně bude vykázáno i na řádku 47 daňového přiznání.

Informace jsou rovněž uvedeny v pokynech pro vyplnění výše uvedených formulářů, které byly zveřejněny ve vyhlášce č. 368/2023 Sb., kterou se mění vyhlášky o formulářových podáních při správě daní pro rok 2024.

Prodej vybraného osobního automobilu

Nová úprava spočívající ve stanovení limitní výše částky daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění (vybraného osobního automobilu) nemá vliv na výši daně na výstupu při jeho prodeji. Základem daně je ve smyslu § 36 zákona o DPH i v tomto případě vše, co jako úplatu plátce obdržel nebo má obdržet za uskutečněné zdanitelné plnění (osobní automobil).

Prodej osobního automobilu, který byl pro prodávajícího vybraným osobním automobilem (a byl využíván pouze pro zdanitelná plnění), není případem, kdy plátce provádí úpravu odpočtu daně dle § 78 až § 78e zákona o DPH, neboť v daném případě nejde o změnu rozsahu použití dlouhodobého majetku pro účely, které zakládají možnost navýšit původní daň na vstupu, a tedy dodatečně uplatnit nárok na odpočet daně nad částku 420.000 Kč uvedenou na přijatém daňovém dokladu.

Ing. Radek Novotný ředitel sekce

¹ § 4 odst. 4 písm. d) a e) zákona o DPH

² Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES, ve znění pozdějších předpisů.

³ Zásada zákazu zneužití práva, jež se vztahuje na oblast DPH, tudíž zapovídá výhradně čistě vykonstruovaná plnění postrádající hospodářskou podstatu, která se uskutečňují pouze za účelem získaní daňového zvýhodnění, jehož přiznání by odporovalo cílům směrnice o DPH (viz rozsudky ze dne 16. července 1998, ICI, C‑264/96, EU:C:1998:370, bod 26, a ze dne 27. října 2011, Tanoarch, C‑504/10, EU:C:2011:707, bod 51, jakož i usnesení ze dne 9. ledna 2023, A. T. S. 2003, C‑289/22, EU:C:2023:26, bod 41).

Spící datovkáři.

29.2.2024, Zdroj: Finanční správa

Finanční správa oslovila přes 30 tisíc neaktivních držitelů datových schránek podnikající fyzické osoby. Důvodem je elektronické podání daňových přiznání

Na základě údajů ze svých informačních systémů oslovila finanční správa prostřednictvím emailu nebo SMS celkem 30 794 aktivně podnikajících fyzických osob, které pro komunikaci s finančním úřadem dosud nevyužily datovou schránku zřízenou ze zákona. Tomuto kroku předcházela akce, kdy pracovníci finančních úřadů v Pardubickém a Královéhradeckém kraji v listopadu telefonicky kontaktovali vybraný vzorek 435 OSVČ, aby zjistili důvod nevyužívání datové schránky a upozornili na povinnost podávat daňová přiznání elektronicky. Naprostá většina oslovených projevila zájem získat informace o přihlášení do datové schránky a povinnostech plynoucích z jejího zřízení.

„Podle aktuálních čísel České pošty se do zhruba 450 tisíc ze dvou milionů loni povinně zřízených datových schránek stále nikdo ani jednou nepřihlásil. Naši analytici vytipovali více než 30 tisíc držitelů těchto datových schránek, u kterých vnímáme vysoké riziko nesplnění povinnosti podat daňové přiznání elektronicky. Jedná se o podnikající fyzické osoby, proto jsme se rozhodli je oslovit a na související rizika upozornit. Užitečné může být také připomenutí, že přihlášení do datové schránky je dnes díky elektronickému bankovnictví nebo eObčance extrémně snadné,“ vysvětluje generální ředitelka finanční správy Simona Hornochová a dodává: „Cíl naší osvětové akce je širší, protože do těchto datových schránek povinně doručují dokumenty související s podnikáním všechny úřady a následky toho, že se podnikající fyzická osoba o takové komunikaci nedozví, mohou být závažné.“

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob je třeba elektronicky podat do 2. května 2024. Tento způsob podání je povinný, pokud jsou v něm zahrnuty i příjmy z podnikání nebo jiné samostatné činnosti. K elektronickému podání není nutné využít datovou schránku, finanční správa doporučuje jednoduché řešení pro vyplnění a odeslání daňového přiznání prostřednictvím portálu MOJE daně.

V loňském roce finanční správa s ohledem na velké množství nově ze zákona zřízených datových schránek zaujala vstřícný přístup a výjimečně u těchto poplatníků akceptovala i podání v listinné podobě. Tento postup však nelze opakovat. Pokud tedy letos poplatník chybu ve způsobu podání daňového přiznání ani na výzvu finančního úřadu nenapraví, podle daňového řádu mu vznikne povinnost uhradit pokutu ve výši 1 000 Kč.

Rozdělení držitelů „spících“ datových schránek podle krajů:

Finanční úřad	Počet OSVČ
FÚ pro hl. m. Prahu	5 924
FÚ pro Středočeský kraj	4 650
FÚ pro Jihomoravský kraj	2 647
FÚ pro Moravskoslezský kraj	2 545
FÚ pro Jihočeský kraj	2 115
FÚ pro Plzeňský kraj	1 810
FÚ pro Olomoucký kraj	1 626
FÚ pro Ústecký kraj	1 554
FÚ pro Kraj Vysočina	1 522
FÚ pro Zlínský kraj	1 478
FÚ pro Královéhradecký kraj	1 454
FÚ pro Pardubický kraj	1 444
FÚ pro Liberecký kraj	1 299
FÚ pro Karlovarský kraj	726
Celkem za ČR	30 794

Pokud si nejste jisti, zda Vám byla či nebyla ze zákona zřízena datová schránka, přesvědčit se můžete sami na stránkách Ministerstva vnitra. Najdete zde také návodné video a podrobný popis, jak se přihlásit do zřízené datové schránky. Podrobný grafický návod včetně doprovodného vysvětlení, jak se přihlásit do datové schránky, a rovněž návod, jak si maximálně zjednodušit elektronické podání daňového přiznání využitím portálu MOJE daně, naleznete v přílohách této tiskové zprávy.

Příloha 1 – Jak vyplnit daňové přiznání on-line

Příloha 2 – Jak se přihlásit do datové schránky