Nejčastější chyby u podávání hlášení o dohodách o provedení práce.* 

Přechod z paušálního režimu k režimu výdajů procentem z příjmů.* 

Souběh kategorií více plátců ve zdravotním pojištění.* 

Nejčastější chyby u podávání hlášení o dohodách o provedení práce.

11.10.2024, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Česká správa sociálního zabezpečení upozorňuje zaměstnavatele na nejčastější chyby při podávání hlášení o dohodách o provedení práce, které mohou vést k zamítnutí podání nebo zdržení jejich zpracování.

Od 1. července 2024 je nově zaměstnavatel povinen předložit každý měsíc příslušné územní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu údaje o svých zaměstnancích pracujících na základě DPP. Těmito údaji jsou jméno a příjmení, rodné číslo, název zdravotní pojišťovny zaměstnance, datum nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání, datum skončení zaměstnání a výše příjmů, které těmto zaměstnancům za příslušný kalendářní měsíc zúčtoval. Tento výkaz musí být podáván elektronicky prostřednictvím formuláře „Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě DPP“. Zaměstnavatelé bez personálního a mzdového SW mohou využívat bezplatný formulář na ePortálu ČSSZ.

Při vyplňování údajů dochází k opakovaným chybám, které mohou vést k zamítnutí podání nebo zdržení jejich zpracování. Proto ČSSZ připravila přehled nejčastějších chyb, aby bylo možné se jich příště vyvarovat.

Nejčastější chyby v údajích o zaměstnancích

Chybná rodná čísla: Například podání výkazů za více osob s jedním (stejným) rodným číslem nebo použití slovenského rodného čísla místo českého, ačkoliv má daný zaměstnanec přiděleno české RČ.

Nesprávné vyplnění jména a příjmení: Časté je prohození jména a příjmení, uvedení neúplných nebo chybných údajů (např. „Nevím“, „Neuvedeno“, „Jméno“) nebo vyplnění shodných údajů
v kolonkách pro jméno i příjmení.

Rodné příjmení: V některých případech je uvedeno nesprávné rodné příjmení, zejména u provdaných žen. Běžně není třeba ho uvádět vůbec, povinným údajem k vyplnění je jen při přihlašování nového zaměstnance na DPP, není-li k dispozici rodné číslo.

Přechýlení příjmení: Například když je místo přechýleného příjmení uveden mužský tvar.

Nesprávné formy jmen: Podání často obsahují zdrobněliny jmen (např. Naďa místo Naděžda), což znemožňuje automatické ztotožnění, nebo proložení písmen jmenných údajů mezerami (např.
J A N E K Petr). Je potřeba dbát také na zvýšenou pozornost u více jmen či více příjmení, zde často bývá na podání DPP uvedeno pouze jedno z těchto jmen nebo jsou uvedena v prohozeném pořadí.

Nadbytečné výrazy: Ve jmenných údajích DPP jsou doplněny nadbytečné výrazy, např. vysokoškolské a jiné tituly, slova jako „ml.“, „st.“, „DPP“, „dohoda“ apod., nemůže tedy dojít k automatizovanému ztotožnění.

Překlepy/přesmyčky: Časté chyby jsou ve jménech a příjmeních (např. Josef – Jozef, Alexandr – Alexander).

Nesprávné datum nástupu do zaměstnání nebo chybné kódy DPP na e-Podání VPDPP u akce 1 (výkaz příjmů), akce 3 (skončení DPP s výkazem) nebo u akce 5 (storno), kdy zaměstnavatel uvede odlišné údaje oproti těm, se kterými DPP nahlásil a s nimiž je evidována v systémech ČSSZ.

Podání výkazu příjmů (akce 1) bez předchozího zaregistrování zaměstnance na DPP (prostřednictvím akce 2 – nástup na DPP s výkazem příjmů), kdy v systémech ČSSZ není nalezena žádná zaznamenaná DPP pro daného zaměstnance.

Doporučení zaměstnavatelům

Zaměstnavatelé mohou správnost evidovaných údajů o pojistném vztahu a rodném čísle nebo evidenčním čísle pojištěnce zkontrolovat prostřednictvím služby „Seznam zaměstnanců účastných pojištění“ na ePortálu ČSSZ. Aby se předešlo problémům, doporučuje ČSSZ zaměstnavatelům, aby při podávání DPP věnovali zvýšenou pozornost vyplnění správných údajů. Pokud si nejsou jistí, doporučujeme údaje kontrolovat například podle průkazu totožnosti zaměstnance.

---

Přechod z paušálního režimu k režimu výdajů procentem z příjmů.

16.10.2024, Monika Doleželová, Zdroj: Verlag Dashöfer

• Oznámení na FÚ
• Oznámení na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu
• Pohledávky OSVČ v paušálním režimu k 31.12.2024

Co je třeba učinit a na co nezapomenout?

Dotaz:

Podnikatel (OSVČ) je v roce 2024 v paušálním režimu, který by chtěl k 31.12.2024 ukončit a přejít k uplatňování výdajů procentem z příjmů v roce 2025.

• Jaké povinnosti mu vyplývají z existence pohledávek, které bude evidovat ke dni 31.12.2024?

• Bude je muset zahrnout do roku 2025, kdy budou zaplacené, nebo je lze považovat za příjmy roku 2024, kdy podléhaly paušálnímu zdanění?

Odpověď:

Oznámení na FÚ

Daňový poplatník, který bude dobrovolně vystupovat z tzv. paušálního režimu, má povinnost ukončení paušálního režimu oznámit svému místně příslušnému finančnímu úřadu v souladu s § 38le zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“).

Správci daně oznámí tuto skutečnost nejpozději do desátého dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, jehož uplynutím přestane být poplatníkem v paušálním režimu. Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu podané po výše uvedené lhůtě je neúčinné. Tzn., že oznámení o vystoupení z paušálního režimu bude muset výše zmíněná OSVČ provést nejpozději do 10.1.2025. Začátek lhůty pro podání oznámení není zákonem stanoven, poplatník jej tedy může podat už v průběhu zdaňovacího období 2024, aby náhodou neopomněl či nezmeškal termín 10.1.2025.

K tomuto účelu může (ale nemusí) OSVČ využít nepovinný formulář MFin 5257 – vzor č. 1 “Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu.“ V tomto tiskopisu vyplňujete mimo identifikačních údajů pouze informaci, ke konci kterého zdaňovacího období vystupujete z paušálního režimu. Není třeba uvádět žádné důvody.

Oznámení na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu

Pozor, vstup do paušálního režimu i následný výstup z tohoto režimu se musí hlásit i na správě sociálního zabezpečení a na zdravotní pojišťovnu!

Pohledávky OSVČ v paušálním režimu k 31.12.2024

Od 1. 1. 2023 byla vypuštěna povinnost poplatníka upravit základ daně o hodnotu neuhrazených pohledávek a o cenu nespotřebovaných zásob (§ 23 odst. 8 ZDP) při přechodu ze zdaňovacího období, za které je daň poplatníka rovna paušální dani, do zdaňovacího období, ve kterém poplatník vede účetnictví, vede daňovou evidenci nebo uplatňuje výdaje procentem z příjmů (§ 7 odst. 7 ZDP).

Ve Vašem případě se v roce 2024 žádná úprava nebude provádět. Má se za to, že se jedná o příjmy roku 2024. V roce 2025 neovlivní tyto příjmy daňový základ (bude se jednat o tzv. „příjmy neovlivňující základ daně“).

Za rok 2024 nebude OSVČ podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ani pojistné přehledy. Tuto povinnost bude mít až za zdaňovací období roku 2025.

---

Souběh kategorií více plátců ve zdravotním pojištění.

14.10.2024, Zdroj: VZP

V následujícím příspěvku se podíváme na povinnosti zaměstnavatele v případě, kdy ve zdravotním pojištění dochází k souběhu více zaměstnaneckých poměrů, souběhu zaměstnání a podnikání a souběhu s kategorií státního pojištěnce.

Souběh více zaměstnaneckých poměrů

Alespoň v součtu příjmů musí být dodržen minimální vyměřovací základ, nebo se zaměstnanec musí rozhodnout, který jeho zaměstnavatel bude provádět doplatek do minima.

V případech, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů a příjmy od všech zaměstnavatelů (od každého z nich) dosahují alespoň minimální vyměřovací základ, odvádí se pojistné ze všech zaměstnání ze skutečného vyměřovacího základu.

V případech, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů a příjmy v jednom zaměstnání jsou vyšší než minimální vyměřovací základ, příjmy z dalších zaměstnání nikoli, odvede se ve všech případech ze skutečného vyměřovacího základu. Odvod alespoň z minima je splněn. Zaměstnavatelé s nižším vyměřovacím základem však potřebují mít tuto skutečnost od „hlavního“ zaměstnavatele potvrzenu.

V případech, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů, jednotlivé příjmy jsou nižší než minimální vyměřovací základ, ale v součtu dosáhnou minima, odvádí se pojistné ze skutečně dosažených příjmů. Zaměstnanec nebude doplácet do minima prostřednictvím jednoho zaměstnavatele, podmínka dodržení minimálního vyměřovacího základu je splněna v součtu. Jednotlivé zaměstnavatele je však třeba o této skutečnosti informovat.

V případech, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů a příjmy v součtu jsou nižší, než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit do minima prostřednictvím zaměstnavatele, kterého si zvolí. O čemž ho musí informovat.

Souběh zaměstnání s kategorií OSVČ

Povinnosti se liší v závislosti na tom, jestli je hlavním zdrojem příjmů zaměstnání, nebo samostatná výdělečná činnost.

Při souběhu zaměstnanec + OSVČ, kde hlavním zdrojem příjmů je samostatná výdělečná činnost

• je povinnost dodržet minimální vyměřovací základ jako OSVČ
• je povinnost platit zálohy alespoň ve výši minima stanoveného pro OSVČ
• v zaměstnání není povinnost dopočtu do minima

Při souběhu zaměstnanec + OSVČ, kde hlavním zdrojem příjmů je zaměstnání, nikoli samostatná výdělečná činnost

• není povinnost dodržet minimální vyměřovací základ jako OSVČ, v zaměstnání ale musí být odváděno pojistné alespoň ve výši minima stanoveného pro zaměstnance
• není povinnost platit zálohy (pojistné se zaplatí za celý rok po podání přehledu),
• pokud souběh trvá po celé rozhodné období, tj. po celý kalendářní měsíc, za který se pojistné platí.

Pro určení, zda je příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavním, nebo vedlejším zdrojem příjmu, není směrodatné prosté porovnání výše příjmů. Rozhodující je písemné prohlášení, které OSVČ učiní při zahájení činnosti a pak vždy v podávaném přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní rok.

Souběh zaměstnání s kategorií státní pojištěnec

Takový zaměstnanec není povinen dodržen minimální vyměřovací základ.

Při souběhu zaměstnanec + státní pojištěnec (důchodce, student) není povinnost v zaměstnání dodržet minimální vyměřovací základ (minimální vyměřovací základ zde musí být dodržen pouze v té části měsíce, kdy zaměstnanec nebyl v kategorii, za kterou platí pojistné i stát)

Zaměstnanci, kterým je přiznán invalidní důchod (tzn. je za ně zároveň plátcem pojistného stát) a jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, mají nárok na odpočet. Odpočet může být uplatněn i v případě, kdy uvedené skutečnosti netrvají po celý kalendářní měsíc.