DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Daňové přiznání musejí někdy podávat i zaměstnanci.*
Daňové echo jako nový nástroj při správě daní.*
Změny v daních a dalších odvodech 2025 v kostce: Na co si dát pozor?*
Výklad GFŘ k DPH od roku 2025.*
Jak to bude s pojistným u dohod o provedení práce od ledna 2025?*
Informace o slevách pro pracující důchodce.*
Daňové přiznání musejí někdy podávat i zaměstnanci. Kdy a za jakých okolností?
Povinnosti spojené s přiznáním daně z příjmu řeší za zaměstnance obvykle zaměstnavatel. Zaměstnanci pouze každoročně do poloviny února podepisují roční zúčtování daně. V jakých případech si musejí zaměstnanci vyplňovat daňové přiznání sami?
20.12.2024 | BusinessInfo.cz / Jakub Procházka
OSVČ odevzdávají daňové přiznání v případě, že jejich roční příjmy přesahují 50 tisíc korun. U zaměstnanců je to složitější a daně přiznává sama každoročně jen menší část z nich.
Dodejme, že pokud měl zaměstnanec v daném roce příjmy například i ze samostatně výdělečné činnosti, limit na příjmy mimo zaměstnání se mu snižuje na dvacet tisíc korun.
Ekvivalentem daňového přiznání (DP) pro zaměstnance a také takzvané dohodáře je za běžných okolností roční zúčtování daně. Daňoví poplatníci ho musejí podepsat každoročně do poloviny února, a to v účtárně svého zaměstnavatele, který za ně daňovou povinnost vyřeší.
K tomu by měli účetním dodat veškeré doklady o případných slevách na dani nebo případně odečitatelných položkách (viz níže). Při ročním zúčtování daně totiž může vzniknout daňový přeplatek a poplatník má následně nárok na vyplacení peněz, a to v březnové výplatě.
Změny v daních a dalších odvodech 2025 v kostce: Na co si dát pozor?
Co je roční zúčtování daně?
Zúčtování daně je souhrnným přehledem vyplacených mezd, záloh na daň a záloh na sociální a zdravotní pojištění. Zajištují jej mzdoví účetní firem, které vás zaměstnávají. „Roční zúčtování přesto není automatické, zaměstnanec o něj musí svého zaměstnavatele požádat, a to vždy do 15. února,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.
Zaměstnancům je za běžných okolností z hrubé mzdy srážena záloha na daň z příjmu, a to každý měsíc.
Zaměstnanci, kteří během roku měli pouze zdanitelné příjmy od jednoho zaměstnavatele nebo více zaměstnavatelů v různém období, případně nemají další vedlejší příjmy, žádné starosti s daněmi nemají.
Zaměstnanec tedy nepodává DP, pokud:
- měl v roce 2023 příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele nebo měl víc zaměstnavatelů, ale zaměstnání se časově nepřekrývala
- podepsal u zaměstnavatele Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (růžový papír)
- neměl příjmy podle § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů (podnikání, kapitálový majetek či nájem), a to celkově vyšší než 20 tisíc korun.
Když zálohy na daň odvádí zaměstnavatel…
Plátce daně (tedy zaměstnavatel) vypočítává zálohu na daň z příjmů zaměstnanců ze stanoveného základu pro její výpočet. Základem je měsíční hrubá mzda zaokrouhlená na stokoruny nahoru. Vyděláváte-li tedy například 44 850 korun měsíčně, základem je částka 44 900 korun.
Záloha na daň pak bude 15 procent ze 44 900 Kč – tj. 6735 korun. Jen v případě, že základ přesahuje trojnásobek průměrné mzdy (v roce 2025 půjde o částku 139 671 korun), bude vám z výdělku nad tuto hranici sražena vyšší záloha, a to 23 procent. Připomínáme, že do letošního roku se progresivní daň týkala těch, kteří vydělávali měsíčně čtyřnásobek průměru, limity se ale změnily.
Jak se vypočítává měsíční záloha na daň u příjmů za závislé činnosti (zaměstnání)?
Ostatní zaměstnanci musejí podávat přiznání sami. V praxi se to nejčastěji týká těch, kteří si během roku přivydělávají podnikáním, pracují pro dva zaměstnavatele současně nebo mají příjmy z nájmu (nárazově z prodeje nemovitosti) a podobně.
V takovém případě to zaměstnanci oznámí svému zaměstnavateli a přiznání si vyplní a odevzdají samostatně. Firma, kde pracují, jim k tomu dodá potřebné podklady především potvrzení o zdanitelných příjmech. Přiznání (DP) pak budou muset podat nejpozději do 1. května 2025, a to výhradně elektronicky. V případě, že jim přiznání vyplní daňový poradce, budou mít čas až do července.
Zaměstnanec musí podat daňové přiznání sám, má-li:
1) Přivýdělek jako OSVČ
Pokud si zaměstnanec při práci na hlavní pracovní poměr přivydělává podnikáním, musí přiznávat vedlejší příjem ze samostatně výdělečně činnosti sám, a to v DP, jež odevzdává ve stejných termínech jako osoby samostatně výdělečně činné, které mají podnikání jako hlavní činnost.
2) Příjmy z pronájmu
Zaměstnanec musí také přiznat příjmy z pronájmu vlastní nemovitosti a řádně je zdanit. V takových případech vyplňuje klasický čtyřstránkový daňový formulář a musí požádat zaměstnavatele o potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2024, které je povinnou přílohou daňového přiznání. V přiznání pak vypíše všechny své roční příjmy (tedy z pronájmu i zaměstnání).
SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2025
3) Příjmy z kapitálu
V daňovém přiznání musí zaměstnanec přiznat i příjmy z kapitálu (zisky z obchodní korporace a podobně). Do formuláře ale nemusí vyplňovat například úroky na spořicím účtu nebo z investování do fondů.
Ještě doplňme, že zaměstnanci mající roční zdanitelné příjmy podle § 7 až § 10 zákona o dani z příjmů (ze samostatné výdělečné činnosti, kapitálových příjmů, z nájmu nebo ostatních příjmů) nemají povinnost podat daňové přiznání pouze v případě, že jejich další příjmy nepřesahují 20 tisíc korun (viz výše).
4) Příležitostné příjmy
Daňové přiznání musí odevzdat zaměstnanec i v případě příležitostných příjmů, pokud přesáhnou 50 000 korun za rok. Co jsou příležitostné příjmy si přečtěte na Businessinfo.cz.
Koalice zrušila některé vlastní změny u DPP. Dohodářům se zvýší limit pro placení pojistného
5) Dvě práce během jednoho měsíce (či stejného období)
Zjednodušený dvoustránkový formulář DP mohou využít ti, kteří mají zdanitelné příjmy pouze ze závislé činnosti (zaměstnání). Tito lidé sami podávají přiznání v případě, že pracují alespoň v jednom měsíci roku pro dva zaměstnavatele, kdy je jim z obou příjmů stržena zálohová daň z příjmu.
To se týká i takzvaných dohodářů, například při práci pro dvě firmy současně na dohodu o pracovní činnosti s hrubou měsíční odměnou 4500 korun a více (od roku 2025) u každého zaměstnavatele.
Změny u dohod o provedení práce (DPP)
Poplatníkům připomínáme, že v letech 2024 a 2025 dochází či již došlo u DPP k několika změnám. Po mnoha letech se dohodářům o několik set korun zvyšuje horní limit pro odvádění zdravotního a sociálního pojištění.
„Limit pro výdělek bez odvodů je tedy od příštího roku stanoven na 25 procent průměrné mzdy v případě DPP. Pro rok 2025 půjde o částku 11 500 korun a v dalších letech se bude automaticky měnit podle výše průměrné mzdy (PM). Dosud byla tato hranice na 10 tisících korunách,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.
Zaměstnanec dnes může dohodu o provedení práce uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů. Pokud je u jedné firmy uzavřeno více dohod, příjmy se sčítají.
V letošním roce se dohodáři dočkali následujících změn. Od 1. ledna 2024 získali nárok na dovolenou a přiblížili se tak zaměstnaným na hlavní pracovní poměr. Zároveň mají nově nárok na příplatky za práci o víkendu, o svátcích či za práci v noci. Rozvrh pracovní doby musí být zaměstnavatelem oznámen předem. Všechny tyto novinky zůstávají v platnosti i v roce 2025.
6) Prodej nemovitosti
V některých případech musí zaměstnanec odevzdat daňové přiznání, pokud prodal nemovitost. Příjem z prodeje nemovitosti je ovšem často od daně osvobozený. Více v paragrafu 4 zákona o daních z příjmů.
7) Zrušení životního pojištění
Pokud zaměstnanec zruší životní pojištění, penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření před termínem určeným zákonnými předpisy pro výplatu, musí odevzdat daňové přiznání a dodanit případné daňové úlevy poskytnuté státem v minulých letech.
I když zaměstnanec povinnost podat DP samostatně nemá, může tak učinit dobrovolně, například když nestihne účtárně svého zaměstnavatele včas dodat všechna potřebná potvrzení k případným slevám či odpočtům.
Poradíme vám: Jak vyplnit daňové přiznání řádek po řádku
Jak je to se životním a penzijními pojištěními
Povinnost podat daňové přiznání bude mít na jaře 2025 zaměstnanec, který předčasně ukončil v roce 2024 životní pojištění, na které mu přispíval zaměstnavatel, a tento příspěvek byl u zaměstnance osvobozen od zdanění. Zde dokonce neplatí ani dvacetitisícová příjmová hranice.
Příklad: Zaměstnavatel přispíval zaměstnanci na jeho životní pojištění částkou 5 000 korun ročně (možný je maximálně příspěvek 50 tisíc). Zaměstnanci takto pomáhal poslední tři roky, takže šlo celkem o částku 15 000 korun.
I kdyby neměl ještě další vedlejší příjmy, bude mít zaměstnanec povinnost podat přiznání za rok 2024. Předčasné ukončení životního pojištění samozřejmě oznámí zaměstnavateli a opět jej požádá o vystavení potvrzení o zdanitelných příjmech.
Pokud zaměstnanec předčasně zruší penzijní připojištění a uplatňovaný odpočet se vejde do výše zmíněného limitu 20 tisíc korun, daňové přiznání nepodává. Uplatňované odpočty se přitom zdaňují deset let zpětně.
8) Další případy
Jste daňovým rezidentem? Jak v Česku daní ti, kteří mají příjmy ze zahraničí
Daňové přiznání musí podat také daňový nerezident (zaměstnanec), pokud chce uplatnit jakékoliv slevy na dani nebo nezdanitelné položky – kromě základní slevy na poplatníka nebo slevy na studenta.
Pokud chcete při daňové optimalizaci uplatnit dar poskytnutý v roce 2024 právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem na Ukrajině, podejte jako zaměstnanci daňové přiznání rovněž. Výjimkou jsou dary, poskytnuté prostřednictvím zastupitelského úřadu Ukrajiny v ČR – ty může zaměstnanec uplatnit i v ročním zúčtování daně.
Dodatečné daňové přiznání musí podat také zaměstnanec, kterému byla jeho vlastní chybou sražena menší záloha na daň nebo vyplacen vyšší daňový bonus ze slevy na dítě/děti.
| Přiznání daní 2025 do… | Termín pro vracení přeplatku | |
| Zaměstnanci | 15. února | v dubnu (březnová výplata) |
| Daňové přiznání OSVČ (elektronicky) | 1. května | počátek června |
| Daňové přiznání s poradcem | 1. července | 31. července |
Na závěr doplňme, že v některých případech, kdy jako zaměstnanci neodevzdáváte daňové přiznání a pouze podepisujete roční zúčtování daně, máte nárok na přeplatek. Poplatník se dočká vyplacení peněz v březnové výplatě. Dochází k tomu v případě, že je reálně zaplacená daň z příjmu (v průběhu předchozího roku) vyšší než částka, kterou vám mzdoví účetní vypočítají při zúčtování.
„Typicky jde o situace, kdy jste některou z daňových slev neuplatňovali po celý rok, nebo kdy poplatník využívá daňovou slevu, jíž je možné uplatnit výhradně jednou ročně. Daňová vratka může také vzniknout, máte-li nárok na nezdanitelné položky, které se také uplatňují pouze jednou ročně,“ vypočítává poradce.
Jaká zvýhodnění a kdy můžete uplatnit?
Pokud uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě nebo více potomků, má nárok na daňový bonus (tedy v případě, že je vypočtena záporná daň) čili přeplatek od státu, každý.
Roční zvýhodnění na jednoho potomka je v současnosti na 15 204 korunách (1267 Kč měsíčně), daňová sleva na druhé dítě se od roku 2022 zvýšila z 19 404 na 22 320 korun ročně (1 860 korun za měsíc). Rodiče tří a více potomků si zatím mohou odepsat od daní až 27 840 korun ročně. Limit na maximální výši daňového bonusu byl navíc nedávno zrušen.
Měsíční vs. roční slevy
U daňových slev pro zaměstnance je poněkud jiná situace než v případě OSVČ.
Některá zvýhodnění se na dani projevují v každé měsíční výplatě mzdy:
- základní daňová sleva na poplatníka,
- daňové zvýhodnění na děti,
- sleva na invaliditu,
- a sleva pro držitele průkazu ZTP/P.
Patřila sem ještě sleva na studenta, ta byla ovšem letos zrušena.
I v těchto případech doložíte mzdové účtárně nárok na danou měsíční slevu. Při ročním zúčtování se tyto slevy neprojeví a nárok na daňovou vratku nevzniká.
Výjimkou je situace, kdy poplatník nepracoval pro daného zaměstnavatele celý rok a v některých měsících zmíněné slevy nevyužil. Pak se zvýhodnění započítá do ročního zúčtování a poplatníci se v březnové výplatě v následujícím roce odměny ve formě přeplatku dočkají.
Kromě daňových slev, které se uplatňují každý měsíc, existují i zvýhodnění, jež jste dosud mohli využít pouze jednou za rok:
- školkovné,
- sleva na vyživovanou manželku (nebo manžela).
Také zde ale došlo v rámci konsolidačního balíku ke změnám a školkovné platilo ve zdaňovacím období 2023 naposledy. Od letošního roku se i toto zvýhodnění ruší. U slevy na vyživovaného partnera pak došlo k úpravám parametrů.
Jaké můžete využít slevy? Některé zrušil vládní balíček
Na rozdíl od základní slevy, které se pro zdaňovací období 2022 zvýšila na 30 840 korun (platí to i pro rok 2024), zůstala sleva na manželku na 24 840 korunách ročně. Od letošního roku navíc platí jen pro ty, kteří pečují o dítě do tří let. Školkovné pro rok 2023 narostlo na maximálně 17 300 korun a následně bylo zrušeno. Nyní už jej tedy neuplatníte.
Nárok na slevu na manželku (manžela) bez zdanitelných příjmů je potřeba doložit písemným čestným prohlášením.
Jakub Procházka
Daňové echo jako nový nástroj při správě daní.
6.12.2024, Zdroj: Generální finanční ředitelství
Generální finanční ředitelství (GFŘ) začalo používat nový nástroj pro zlepšení správy daní a komunikace s poplatníky – tzv. Daňové echo (Nudge letters). Tento inovativní koncept, inspirovaný moderními behaviorálními přístupy, usiluje o zvýšení dobrovolného plnění daňových povinností a efektivnější výběr daní.
Daňové echo je personalizovaný dopis, který GFŘ zasílá poplatníkům v případech, kdy na základě dostupných dat identifikuje nesrovnalosti v jejich daňových povinnostech. Smyslem této komunikace není represivní opatření, ale spíše neformální upozornění a nabídka možnosti včasné nápravy bez zbytečných sankcí.
„Zavedení Daňového echa je zásadním krokem k moderní a vstřícné daňové správě. Umožňuje nám budovat důvěru mezi státem a poplatníky a současně posilovat spravedlnost v daňovém systému. Naším cílem je vytvořit prostředí, kde poplatníci budou mít jasné a srozumitelné informace, což jim umožní lépe plnit své povinnosti,“ uvedla generální ředitelka GFŘ Simona Hornochová.
„Věříme, že tento přístup povede k vyšší míře dobrovolného plnění daňových povinností a snížení nákladů spojených s kontrolními postupy. Jsem přesvědčen, že prevence je vždy efektivnější než následné vymáhání povinností. Pokud se tato nová komunikace osvědčí, máme v plánu pokračovat i v dalším období a u jiných daňových témat,“ doplnil ředitel sekce výkonu daní Jiří Žežulka.
Zavedení Daňového echa přináší výhody nejen pro stát, ale i pro poplatníky tím, že jim poskytuje prostor k včasné nápravě případných chyb.
Změny v daních a dalších odvodech 2025 v kostce: Na co si dát pozor?
Také v roce 2025 čekají poplatníky změny v daních i dalších odvodech státu. Některé novinky platí už od roku 2024, projeví se ale až při plnění daňových povinností v roce příštím. V některých případech platí, že se mění jen parametry.
09.12.2024 | BusinessInfo.cz
Shrnutí všech podstatných změn a legislativních úprav najdete v následujícím textu na BusinessInfo.cz. Týkají se daní z příjmů, DPH, spotřebních daní, daně z nemovitých věcí stejně jako odvodů na zdravotní a sociální pojištění.
DPH v roce 2025
Na úvod připomínáme, že už letos došlo k zásadní úpravě daně z přidané hodnoty. Na místo původních tří sazeb máme od ledna 2024 jen dvě (12 a 21 procent). Pro rok 2025 se v tomto ohledu nic nemění.
SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2025
Malou revoluci ale přinesou letošní zásadní úpravy zákona o dani z přidané hodnoty (téměř 500 změn). Novela vstoupí v platnost velmi pravděpodobně k 1. 1. 2025 – vláda a zákonodárci už změny schválili. Podnikatele, kteří platí DPH, nebo se mohou stát plátci daně v budoucnu, zajímají především novinky v oblasti povinné registrace k dani.
V současnosti platí, že zaregistrovat se k DPH musejí mimo jiné všichni ti, jejichž obrat překročí za uplynulých dvanáct měsíců dva miliony korun. Novela ale upravila způsob počítání obratu a lhůty důležité pro výpočet.
Co je tedy nového? Pokud váš obrat vždy v období od ledna do prosince překročí hranici dva miliony korun (ale současně nebude vyšší než 2 536 500 korun), stanete se plátcem DPH od 1. ledna následujícího roku. Potenciální plátce už nebude počítat obrat za každých dvanáct bezprostředně předcházejících měsíců, ale pouze od prvního dne kalendářního roku.
Kdo, kdy a z jakých důvodů platí DPH? Provedeme vás labyrintem daňové legislativy
Překročíte-li ale v daném kalendářním roce i další novou hranici obratu, to jest částku 2 536 500 korun, stanete se plátcem DPH od druhého dne po překonání tohoto limitu. To může podle analytiků a daňových poradců přinášet zmatky.
„Tady vzniká prostor pro nemálo procedurálních komplikací. Až praxe a prováděcí opatření a přístup finanční správy ukážou, zda to pro podnikatele bude ulehčení jejich práce, nebo naopak nepříjemný byrokratický úkon,“ komentuje novou legislativu daňový poradce ze společnosti Moore Accounting CZ Michal Markvart.
Jak bylo zmíněno výše, plánovaná účinnost rozsáhlé novely je 1. ledna 2025. Některé změny ovšem budou mít odložený účinek od 1. července 2025 (například osvobození od daně při vývozu zboží a vracení daně cestujícím ze třetích zemí) a některé pravděpodobně až od ledna 2027 (zrušení omezení uplatnění části nároku na odpočet daně u vybraných vozidel).
Až praxe a prováděcí opatření a přístup finanční správy ukážou, do jaké míry to pro podnikatele bude ulehčení jejich práce, nebo nepříjemný byrokratický úkon.
Michal Markvart, Moore Accounting CZ
Změní se například také lhůty pro nárokování odpočtu, lhůty pro provádění oprav základu daně, rozšiřuje se reverse charge… Novelizovaný zákon o dani z přidané hodnoty se zaměřuje také na oblast stavebnictví. Zkracuje například lhůtu pro zdanění prvního převodu nemovitosti, a to ze současných pěti let na 23 měsíců od jejího dokončení.
Co vše novela přináší si přečtěte v článku Plátce DPH čekají od ledna změny v povinné registraci k dani. Co přináší novela zákona?
Daň z příjmu právnických osob
Daň z příjmu právnických osob (firemní daň) se už letos zvýšila z 19 na 21 procent. Vyšší daň nicméně zaplatí zástupci podniků až při přiznání daně za zdaňovací období 2024, tedy na jaře případně v červenci 2025.
Daň z příjmů fyzických osob pro rok 2025
Daň samozřejmě zůstává ve stejné výši jako v roce 2024 – tedy základní 15 procent a progresivní na 23 procentech
Progresivní daň se ale nově nepočítá z ročního příjmu ve výši 48násobku, ale již z 36násobku průměrné měsíční mzdy stanovené zákonem. Pro rok 2024 to je tedy od částky 1 582 812 korun výdělku (131 901 Kč měsíčně). Podle původních pravidel by byl tento strop na 2 110 416 korunách za rok.
Novinka se opět dotýká těch, kteří odevzdávají daňové přiznání na jaře roku 2025 (tedy za zdaňovací období 2024). Ti ovšem musejí počítat nejen s jinou výší odvodu, ale také – a to především – se změnami ve slevách a odpočtech.
Jaké můžete využít slevy na dani. Které se letos ruší?
Vyšší daň ovšem platí ti nejbohatší jen z příjmů nad limit, nikoli z celého výdělku. „V praxi to znamená, že podnikatel, který bude mít za rok 2024 hrubý příjem například 1 900 000 korun, odvede z 1 582 812 korun patnáctiprocentní daň a ze zbylých 317 188 korun 23 procent,“ vypočítává poradce Michal Dvořáček.
Změny v osvobození nepeněžních benefitů
Aktuálně je zaveden limit pro osvobození nepeněžních „volnočasových“ benefitů a to ve výši 50 procent průměrné mzdy – pro rok 2025 se tedy jedná o částku 23 278 korun za rok. Hranice pro osvobození tzv. stravenkového paušálu se uplatní na stravování poskytované nepeněžní formou.
Zákonodárci navíc nedávno schválili návrh, který určuje pro zdravotní benefity dokonce dvakrát vyšší limit. Účinnost novely by měla být od 1. 1. 2025, musí ale ještě projít Senátem a být podepsána prezidentem.
„Tento limit je nadstavbou toho stávajícího na volnočasové benefity. Pro rok 2025 se jedná o částku 46 557 korun (výše průměrné mzdy),“ zdůrazňuje Daniel Čapek ze společnosti Pluxee. „Pro ostatní volnočasové benefity zůstane i nadále limit ve výši poloviny průměrné mzdy, tedy pro příští rok 23 278 korun. A jelikož by se příspěvky zaměřené na zdraví přesunuly do nové hranice, mohli by zaměstnavatelé ten volnočasový směřovat na další oblasti,“ dodává.
Zvýšení daňového zvýhodnění pro přispívání zaměstnavatele na stravné
Od 1. 1. 2025 je pro zaměstnavatele z daňových důvodů nejvýhodnější zaměstnanci přispět na stravování částkou 116 korun, tak mohou dát celou částku do daňových nákladů (jedná se o 70 procent hodnoty stravného na jednodenní pracovní cestě, která činí pro rok 2024 částku 166 korun).
V případě stravenky se jedná o maximální částku jako daňový náklad ve výši 211 korun (zaměstnavatel obvykle přispívá 55 procenty).
Zvýšení minimální a průměrné mzdy
Od 1. ledna 2025 se zvyšuje minimální mzda z 18 900 na 20 800 korun. Oproti roku 2024 tedy proběhlo zvýšení o 1 900 korun a došlo k revoluční změně v jejím stanovování pro příští roky. Spolu s průměrnou mzdou má minimum dopad na výši některých odvodů státu (ať už na povinné pojistné či daně)
Průměrná mzda (PM) se tradičně stanovuje jako součin tzv. všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za předchozí rok, který činí 43 682 korun, a koeficientu pro úpravu VVZ (1,0658). nejinak je tomu i pro příští rok. Průměrná mzda pro rok 2025 je tedy 43 682 krát 1,0658, což je 46 557 korun.
| Parametry, které ovlivňuje průměrná mzda | 2024 | 2025 |
| Průměrná mzda | 43 967 Kč | 46 557 Kč |
| Minimální měsíční záloha OSVČ na sociální pojištění | 3 852 Kč | 4 759 Kč |
| Minimální záloha OSVČ na sociální pojištění pro začínajícího podnikatele |
3 210 Kč | 3 399 Kč |
| Minimální měsíční záloha OSVČ na zdravotní pojištění | 2 968 Kč | 3 143 Kč |
| Záloha v I. pásmu paušální daně za měsíc | 7 498 Kč | 8 716 Kč |
| Maximální vyměřovací základ (48násobek průměrné mzdy) | 2 110 416 Kč | 2 234 736 Kč |
| Hranice pro 23% sazbu za rok (36násobek průměrné mzdy) | 1 582 812 Kč | 1 676 052 Kč |
| Rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění | 4 000 Kč | 4 500 Kč |
| Rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění DPP | 10 000 Kč | 11 500 Kč |
O stovky korun se zvedly mimo jiné minimální odvody (měsíční zálohy) na sociální pojištění. Minimální vyměřovací základ pro sociální i zdravotní pojištění totiž vycházejí právě z průměrné mzdy na rok 2025.
Kromě zvýšení průměrné mzdy nicméně došlo v rámci vládního konsolidačního balíčku ještě k dalším úpravám, které budou nejméně další dva roky zvedat minima razantněji než obvykle. Tou nejdůležitější úpravou je navýšení takzvaného minimálního vyměřovacího základu.
„Ten do přijetí konsolidačního balíčku představoval 25 procent průměrné mzdy. Z rozhodnutí vlády se ale každý rok až do roku 2026 zvyšuje o pět procent, aby se postupně dostal až na úroveň 40 procent průměrného výdělku,“ prozrazuje poradce Michal Dvořáček . Pro rok 2025 se základ zvedá z letošních 30 na 35 procent.
Daně a pojistné: Co vše ovlivňují průměrná a minimální mzda a co se v roce 2025 změní
Daň z nemovitých věcí v roce 2025
Pro rok 2024 se navýšily sazby daně, v průměru na 1,8 násobek aktuálních sazeb. Navýšení platí i pro rok 2025 (pro budoucnost byl zaveden inflační koeficient). Například u bytu nebo rodinného domu se letos sazba zvýšila ze 2 korun na 3,50 korun za metr čtvereční.
Od 1. 1. 2025 ale platí další změny, především ve stanovování místních koeficientů daně. Ty mohou výši daně z nemovitých věcí zásadně ovlivnit a někde může dojít i k jejímu snížení, a to i přes zmíněné zvýšení základních sazeb o 80 procent. Koeficienty totiž mohou být nově v rozmezí 0,5 – 5 (dříve 1-5).
Příkladem může být město Bílina. Zde s účinností od 1. ledna 2025 změnili obecně závaznou vyhlášku a snižují místní koeficient u bydlení (z 1 na 0,5). Tím dojde v katastrálních územích Bíliny ke snížení daně z nemovitostí pro bydlení o 50 procent oproti roku 2024 a dokonce o 10 procent v porovnání s rokem 2023.
Přiznání k dani z nemovitých věcí podejte do konce ledna 2025. Co se změní?
Daň z hazardu
Zvyšuje se minimální daň za jeden herní automat na částku 13 400 korun. Výnos daně z hazardních her je nově ve výši 55 procent příjmem státního rozpočtu.
Spotřební daně
Zvýšení sazby spotřebních daní je různé. Nejvíce naroste daň z lihu, mírnější nárůst je u elektronických cigaret a tabákových výrobků.
Zvýšení spotřební daně z lihu přinesl vládní konsolidační balíček a odehraje se ve třech krocích. Letos se daň zvýšila o deset procent, stejný nárůst platí v příštím roce a v roce 2026 se zvýší o pět procent. Opatření by letos mělo přinést do státního rozpočtu navíc půl miliardy korun, v roce 2025 dalších 0,9 miliardy.
U tabákových výrobků je postupný růst následující: v roce 2024 zvýšení daně o 10 procent a dále (v každém následujícím roce) až do roku 2027 o pět procent. Logicky to tedy znamená, že od ledna 2025 bude daň o dvacetinu vyšší než letos.
Příklad: U cigaret byla daň letos 4,22 koruny za kus, v roce 2025 4,44 a v roce 2026 4,66 koruny za kus.
Osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv
Novou oblastí daňového práva je osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv u fyzických osob. Příjmy z prodeje kryptoměn mají být osvobozeny do limitu 100 000 korun ročně, nebo pokud držíte zmíněná aktiva déle než tři roky. Změna je reakcí na rostoucí význam kryptoaktiv a přibližuje legislativu evropským standardům.
Pro Čechy znamená tato změna daňové zvýhodnění při obchodování s kryptoaktivy, ale současně bude existovat roční souhrnný limit 40 milionů korun, který zahrnuje příjmy z prodeje kryptoaktiv, cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Novela však neumožňuje uplatnit tržní hodnotu kryptoaktiv jako daňový náklad, jako je tomu u cenných papírů nebo podílů.
K dalším dílčím změnám patří úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců, která zaměstnavatelům vrací způsob zdanění platný do roku 2023.
Nové limity pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů
Jednou z nejvýraznějších změn, kterou novela zákona o daních z příjmů přináší, je omezení dosud neomezeného daňového osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů na obchodních korporacích.
„Od ledna 2025 bude platit roční limit 40 milionů korun na osvobozené příjmy. Toto omezení se týká brutto příjmů a zahrnuje veškeré prodeje, které splňují podmínky časového testu, tedy tři roky u cenných papírů a pět let u podílů,“ říká Michal Jelínek, partner společnosti V4 Group.
Pokud například prodávající uzavře smlouvu v roce 2024, ale finanční prostředky obdrží až v roce 2025, bude nový limit aplikován i na tento příjem. Rozhodující tedy bude, kdy jste k penězům přišli, nikoli kdy byla uzavřena smlouva o prodeji.
Pro příjmy nad čtyřicet milionů bude možné využít daňově uznatelný náklad (s výjimkou výše zmíněných kryptoaktiv) – buď ve formě nabývací ceny cenného papíru nebo podílu, nebo v podobě tržní hodnoty stanovené k 31. prosinci 2024. Dodatečným nákladem pro poplatníky bude znalecký posudek, který je vyžadován při uplatnění tržní hodnoty.
Změny odvodů u dohod o provedení práce
Už v červenci byl spuštěn nový registr zaměstnavatelů pro evidenci zaměstnanců pracující na dohody o provedení práce (DPP). Firmy vyplňují a každý měsíc posílají ČSSZ výkaz, který obsahuje informace o zaměstnanci, rozsahu jeho práce a výši jeho výdělků.
Podle nových pravidel musejí zaměstnavatelé registrovat každého pracovníka, který má dohodu o provedení práce, na České správě sociálního zabezpečení. A to bez ohledu na to, zda mu vznikla či nevznikla povinnost účastnit se na nemocenském a důchodovém pojištění.
Vláda nicméně loni prosadila i další změny v dohodách o provedení práce, v listopadu 2024 od nich ale dala ruce pryč. Ještě před nabytím účinnosti (od 1. 1. 2025) se tak ruší další úpravy zákona a dohody se do velké míry vracejí zpět do stavu před zásahem konsolidačního balíčku. Po mnoha letech se alespoň o několik set korun zvýšit horní limit pro odvádění zdravotního a sociálního pojištění. Také výše zmíněná povinná evidence bude platit dál.
Limit pro výdělek bez odvodů je stanoven na 25 procent průměrné mzdy v případě DPP (pro rok 2025 půjde o částku 11 500 korun a v dalších letetch se bude automaticky měnit podle výš PM). Dosud byla tato hranice na 10 tisících korunách.
Jakub Procházka
Výklad GFŘ k DPH od roku 2025.
14.1.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer
K novelizaci zákonem č. 461/2024 Sb. připravilo GFŘ výklad, který shrnuje hlavní změny a některé podrobněji vysvětluje.
Tento výklad je obsažen v dokumentu „Informace ke změnám v oblasti DPH od 1. 1. 2025“, ze které vyplývá, že lze očekávat podrobnější výklady zejména v těchto oblastech:
- přeshraniční režim pro malé podniky
- vznik plátcovství, registrace a zrušení registrace plátce a registrační řízení
- problematika skupinové registrace
- změny v oblasti nedobytných pohledávek podle § 46 ZDPH, vysvětlení nových pravidel pro opravu odpočtu daně u nedobytných pohledávek a pohledávek po splatnosti dle § 74b ZDPH
- nárok na odpočet daně a korekční mechanismy
- změny v oblasti režimu přenesení daňové povinnosti v tuzemsku budou promítnuty do samostatných informací
- vracení daně osobám se zdravotním postižením
- stavebnictví a dodání nemovitostí
Z novinek využitelných v nejbližší době uvádíme tyto:
- Plátce, který má obrat nad 10 mil. Kč, ale do 15 mil. Kč, může od roku 2025 přejít na čtvrtletní zdaňovací období. Změnu oznámí uvedením příslušného kódu zdaňovacího období následujícího roku ve formuláři daňového přiznání k DPH za poslední zdaňovací období roku 2024 podaného v lednu 2025.
- Zahraniční osoby, které nemají zpřístupněnou datovou schránku, si musí zvolit zmocněnce pro doručování s datovou schránkou nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti novely, přičemž z uvedené textace není zcela jasné, zda tato lhůta končí lednem nebo únorem 2025. Při nesplnění této povinnosti hrozí sankce 1 000 Kč denně.
O dalších změnách budeme postupně informovat.
Jak to bude s pojistným u dohod o provedení práce od ledna 2025?
13.12.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer
Novela zákona o zaměstnanosti opět mění daňový a pojistný režim u dohod o provedení práce od ledna 2025.
V průběhu celého letošního roku byly poměrně velké zmatky okolo dohod o provedení práce (DPP). Původní schválené změny týkající se úpravy režimu odvodu pojistného (návazně i aplikace srážkové daně u DPP), které měly platit již od 1. 7. 2024, byly odloženy a navíc původní schválený koncept byl dále změněn na nový – tzv. režim oznámené a neoznámené dohody; ten měl platit od ledna 2025. Nyní to však vypadá, že ani k tomu nedojde, neboť ve hře je aktuálně projednávaná novela zákona o zaměstnanosti (viz senátní tisk 22), která opět postup u dohod o provedení práce změní. Novelu již schválila Poslanecká sněmovna a nyní čeká již na projednání v Senátu (očekává se, že přijata bude).
Co novela zákona o zaměstnanosti u DPP změní?
Pojistné
Od 1. 1. 2025 (změnou zákona o nemocenském pojištění) se limit pro odvod pojistného u dohod o provedení práce bude odvíjet od částky ve výši 25 % průměrné mzdy, tedy v roce 2025 bude limitní částkou pro odvod pojistného 11 500 Kč.
Srážková daň
Úpravou zákona o daních z příjmů (dále ZDP) bude limitní částkou pro aplikaci srážkové daně u příjmů plynoucích zaměstnanci z DPP také částka 25 % průměrné mzdy pro daný rok (pro rok 2025 tedy rovněž 11 500 Kč), ale POZOR:
oproti dosavadnímu postupu dochází ještě k jedné úpravě ve vazbě na tuto limitní částku, kdy se v § 6 odst. 4 ZDP mění slovíčko „nepřesáhne“ na „nedosáhne“:
Prakticky to bude znamenat, že u příjmu z DPP v daném měsíci roku 2025:
- ve výši 11 499 Kč nebude odváděno pojistné a bude aplikována srážková daň (samozřejmě při splnění dalších předpokladů daných ZDP pro použití této srážkové daně);
- ve výši 11 500 Kč již bude odváděno pojistné a srážková daň nebude aplikována, ale bude odvedena tzv. záloha na daň (nynější postup u DPP je takový, že je-li dosažený příjem ve výši rovné limitní částce – tj. aktuálně v roce 2024 ve výši 10 000 Kč, lze ještě srážkovou daň použít).
Navrhované nové znění § 6 odst. 4 ZDP:
(4) Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmy podle odstavce 1
- a) plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nedosáhne za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění, nebo
- b) v úhrnné výši nedosahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc rozhodné částky pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.“
Režim u DPP
Plánovaný koncept (na základě zákona č. 163/2024 Sb.) tzv. režimu oznámené (neoznámené) dohody nastartován nebude. Od roku 2025 se tedy bude postupovat u DPP v podstatě stejně jako doposud, pouze se bude dosavadní limitní částka 10 000 Kč měnit ve vazbě na výši průměrné mzdy v daném roce.
Účinnost změn
Výše zmíněné změny u tzv. dohodářů by měly být účinné od 1. 1. 2025.
Co zůstává platné?
Oznamovací povinnosti – tj. hlášení všech dohod o provedené práce (které platí od 1. 7. 2024) zůstávají i po 1. 1. 2025. Bližší informace o náležitostech těchto hlášení jsou na webu MPSV (nebo ČSSZ).
Informace o slevách pro pracující důchodce.
23.1.2025, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Následující řádky jsou určeny pracujícím starobním důchodcům a jejich zaměstnavatelům.
Sleva na pojistném je určena starobním důchodcům, kteří pracují. Můžete pracovat jako zaměstnanec nebo jako OSVČ.
Kdy mohu slevu získat?
Slevu na pojistné můžete dostat, pokud:
- Jste dosáhli důchodového věku.
- Pobíráte starobní důchod v plné výši.
Jak vysoká je sleva?
Sleva 6,5 % se počítá z vyměřovacího základu. To je u zaměstnanců zpravidla hrubá mzda.
Zaměstnaným důchodcům tak zaměstnavatel bude srážet sociální pojistné snížené o slevu.
Důchodci OSVČ tak odvedou na sociálním pojistném pouze 22,7 % místo 29,2 %.
Kde a jak mohu slevu uplatnit jako ZAMĚSTNANEC?
Podáte žádost u svého zaměstnavatele.
Zaměstnavateli doložíte:
- rozhodnutí o přiznání starobního důchodu a čestné prohlášení o nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši, NEBO
- potvrzení plátce důchodu o pobírání starobního důchodu v plné výši.
Tyto skutečnosti nemůžeme zaměstnavatelům potvrzovat přímo z důvodu ochrany vašich osobních údajů.
Slevu vám zaměstnavatel odečte z pojistného již za měsíc, v němž o slevu požádáte (a doložíte splnění stanovených podmínek), a bude ji automaticky odečítat i všechny následující měsíce.
Slevu můžete čerpat od měsíce, ve kterém obdržíte rozhodnutí o přiznání starobního důchodu.
Máte povinnost oznámit svému zaměstnavateli všechny skutečnosti, které mají vliv na slevu na pojistném, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala.
Kde a jak mohu slevu uplatnit jako OSVČ?
Slevu uplatníte na přehledu o příjmech a výdajích za daný rok. Poprvé tak uplatníte slevu za na přehledu za kalendářní rok 2025, který podáte v roce 2026.
Na slevu 6,5 % máte za předchozí kalendářní rok nárok, pokud splníte obě podmínky (dosáhli jste důchodového věku a pobíráte starobní důchod v plné výši) v daném kalendářním roce alespoň po jeden celý kalendářní měsíc. Pokud máte nárok na výplatu starobního důchodu pouze v některých měsících roku (nárok na výplatu důchodu vznikl v průběhu roku), máte nárok na slevu na pojistném pouze z poměrné části vyměřovacího základu (ročního), tzn. podle počtu měsíců, ve kterých jste vykonávali samostatnou výdělečnou činnost a splňovali podmínky pro nárok na slevu.
Příklad
Vykonáváte samostatnou výdělečnou činnost od 1. 11. 2018 a od 15. 3. 2025 jste poživatelem starobního důchodu, který vám vyplácíme v plné výši. Starobní důchod budete v plné výši pobírat po celý zbytek kalendářního roku 2025 a stále budete vykonávat i samostatnou výdělečnou činnost. V roce 2026, kdy budete podávat přehled za kalendářní rok 2025, uplatníte prostřednictvím tohoto přehledu slevu na pojistném. Protože podmínky pro slevu na pojistném byly splněny pro kalendářní měsíce duben–prosinec, náleží sleva pouze z poměrné části vyměřovacího základu stanoveného za rok 2025, a to za 9 měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti v roce 2025. Pokud byste na přehledu uvedli daňový základ ve výši 360 000 Kč, ze kterého je stanoven roční vyměřovací základ pro pojistné ve výši 198 000 Kč, poměrná část vyměřovacího základu připadající na jeden měsíc výkonu samostatné výdělečné činnosti (OSVČ vykonávala celý kalendářní rok 2025) pak činí 16 500 Kč (tj. 198 000 / 12). Nárok na slevu na pojistném vznikl za 9 měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti (duben–prosinec), sleva na pojistném proto náleží z vyměřovacího základu ve výši 148 500 Kč (tj. 16 500 * 9). Sleva na pojistném tak činí 9 653 Kč (148 500 * 6,5 %).
Jako OSVČ můžete uplatnit sníženou sazbu pojistného pro placení záloh na pojistné ve výši 22,7 %. A to prostřednictvím tiskopisu (části C) na ePortálu ČSSZ: Oznámení o změně údajů nezbytných pro provádění sociálního zabezpečení OSVČ (ePortal.cssz.cz). Toto oznámení odešlete své správě sociálního zabezpečení podle místa trvalého pobytu (okresní pracoviště, které vede evidenci OSVČ).
Nižší sazbu můžete uplatnit od měsíce, ve kterém obdržíte rozhodnutí o přiznání starobního důchodu. Pokud toto rozhodnutí obdržíte v pozdějším měsíci, pak za měsíce, kdy vám nárok vznikl, slevu uplatníte při podání řádného ročního přehledu o příjmech a výdajích OSVČ.
Kde a jak mohu slevu uplatnit jako OSVČ v paušálním režimu?
Nárok na slevu máte také jako OSVČ v paušálním režimu.
Jako OSVČ v paušálním režimu nemůžete čerpat nižší sazbu pojistného pro paušální zálohy, ale slevu na pojistném uplatníte až jednorázově následující rok.
Způsob, jak slevu uplatníte, záleží na tom, zda vaše daň z příjmů za daný kalendářní rok byla nebo nebyla rovna paušální dani.
Pokud splníte podmínky paušálního režimu za daný rok a vaše daň z příjmu bude rovna paušální dani, pošlete vaší správě sociálního zabezpečení žádost na předepsaném tiskopisu, a to nejdřív 1. května. V žádosti uvedete výši slevy a další údaje potřebné pro stanovení výše slevy. Pojistné ve výši slevy vám bude zasláno na váš účet, pokud budete mít uhrazeno veškeré pojistné stanovené pro vaše paušální pásmo. Tiskopis budou k dispozici v roce 2026.
Pokud nesplníte podmínky paušálního režimu za daný rok a vaše daň z příjmu tak nebude rovna paušální dani, uplatníte slevu následující rok na přehledu o příjmech a výdajích OSVČ, podaným nejdříve 2. května. To znamená, že slevu za rok 2025 uplatníte na přehledu za kalendářní rok 2025, který podáte nejdříve 2. května v roce 2026.
Pojistné ve výši slevy vám bude zasláno na váš účet.
Mohu slevu uplatnit i zpětně?
Slevu nemůžete uplatnit zpětně. Ovšem nárok na slevu vám nezaniká.
Zaměstnancům vzniká nárok na vrácení přeplatku na pojistném za měsíce, ve kterých měli na slevu nárok, ale slevu neuplatnili.
OSVČ vzniká přeplatek na pojistném za předchozí kalendářní rok, pokud měli na slevu nárok, ale neuplatnili ji při podání přehledu.
Výše přeplatku je zaplacené pojistné ve výši slevy.
Přeplatek však nevzniká za ty měsíce, které jsme vám zhodnotili jako pojistné doby pro přiznání vašeho starobního důchodu.
Pokud máte u některé správy sociálního zabezpečení jakýkoliv dluh, přeplatek bude použit na jeho úhradu.
Přeplatek vždy vrací správa sociálního zabezpečení.
Pokud jste zaměstnanci, vzniká vám nárok na vrácení přeplatku na pojistném za měsíce, ve kterých měli na slevu nárok, ale slevu neuplatnili. Přeplatek vám vrátí na vaši písemnou žádost příslušná správa sociálního zabezpečení. K žádosti přiložíte potvrzení zaměstnavatele o výši vyměřovacích základů a informaci, za které měsíce jste slevu na pojistném již uplatnili. Zaměstnavatel má povinnost vám toto potvrzení vydat do 8 dnů, kdy se na něj s vaší žádostí obrátíte.
Pokud jste OSVČ, vzniká vám přeplatek na pojistném za předchozí kalendářní rok, pokud jste měli na slevu nárok, ale neuplatnili ji při podání přehledu. Žádáte o vrácení přeplatku prostřednictvím žádosti pouze v případě, že jste neuplatnili slevu při podání přehledu za daný kalendářní rok.
Pokud jste jako OSVČ v paušálním režimu neměli povinnost podávat přehled, podáte písemnou žádost o vyplacení pojistného ve výši slevy, a to nejdříve 1. května následujícího roku.
O vrácení přeplatku můžete požádat do 5 let po uplynutí kalendářního roku, ve kterém váš přeplatek vznikl.
K 31. 12. 2024 skončil nárok na zvýšení důchodu o 0,4 % za odpracovaných 360 dnů
Pokud důchodce získal 360 kalendářních dnů pojištění (výdělečné činnosti) souběžně s pobíráním starobního důchodu v plné výši, měl nárok na zvýšení starobního důchodu o 0,4 % výpočtového základu. Tento benefit bylo možné získat podle právní úpravy, pouze pokud byla splněna podmínka získání 360 dnů pojištění nejpozději do 31. 12. 2024 včetně. Žádost o toto zvýšení může podat až 5 let zpětně. Pokud důchodce získal do 31. 12. 2024 jen část z 360 dnů (např. 300 dnů), nárok na zvýšení starobního důchodu již nevznikne, a to ani poměrně.