DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Daň z příjmů se závislé činnosti 2025 v dotazech a odpovědích.*
Informace pro oblast sociálního zabezpečení v roce 2025.*
Kdo může uplatnit slevy na děti a v jaké výši? Mnozí mají nárok na daňový bonus.*
Odměna důchodci a odvod sociálního pojištění.*
Oprava nároku na odpočet DPH u neuhrazených závazků.*
Daň z příjmů se závislé činnosti 2025 v dotazech a odpovědích.
25.2.2025, Zdroj: Finanční správa
Kdo se ptá, dozví se, co potřebuje. I v daňové oblasti.
Nastává nějaká změna u dohod o provedení práce pro rok 2025
Pro rok 2025 není již u dohod o provedení práce (DPP) stanovena hranice 10 000 Kč, ale je stanovena podmínka, že výše příjmů, které plynou z DPP nesmí u téhož zaměstnavatele dosáhnout za kalendářní měsíc částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě DPP na nemocenském pojištění. Rozhodná částka byla pro rok 2025 stanovena na 11 500 Kč. Daň vybíraná srážkou bude u DPP uplatňována na příjmy, které nepřevýší částku 11 499 Kč.
Nastává pro rok 2025 nějaká změna u prací malého rozsahu?
Pro rok 2025 pro práci malého rozsahu nesmí příjmy (bez DPP) u téhož plátce daně dosáhnout za kalendářní měsíc částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Rozhodná částka byla pro rok 2025 stanovena na 4 500 Kč. Daň bude vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně z těchto příjmů do částky 4 499 Kč.
Zaměstnanec má příjmy plynoucí souběžně z hlavního pracovního poměru a z dohody o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Jakým způsobem se zdaňují tyto příjmy a je zaměstnanec povinen podat daňové přiznání?
Záleží na konkrétní situaci. Za předpokladu, že poplatník u plátce daně učiní (podepíše) „Prohlášení k dani“ na určité zdaňovací období, pak se i příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce za kalendářní měsíc zdaňují zálohovou daní spolu s příjmy z hlavního pracovního poměru. Pro účely stanovení základu pro výpočet zálohy na daň se tyto příjmy sčítají. Poplatníkovi lze případně provést roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, pokud splňuje další podmínky definované zákonem o daních z příjmů.
Za předpokladu, že poplatník nemá u plátce daně učiněné (podepsané) „Prohlášení k dani“ a jsou splněny podmínky § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů, pak z příjmů na základě dohody o provedení práce (limit 10 000 Kč platí do 31. 12. 2024, od 1. 1. 2025 je limit stanoven na 11 499 Kč) bude sražena daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně. Z příjmů z pracovního poměru bude sražena záloha na daň. Po skončení roku není možné poplatníkovi provést roční zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění (za předpokladu že nevyužije možnost dle ustanovení § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů – dodatečně učiněné Prohlášení k dani). Poplatník má povinnost podat daňové přiznání.
Bývalý zaměstnavatel se mnou nekomunikuje a já potřebuji vystavit Potvrzení o zdanitelných příjmech pro potřeby podání daňového přiznání. Co mám dělat?
Plátce daně (zaměstnavatel) je povinen na žádost poplatníka (zaměstnance) za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani a daňového zvýhodnění, tj. Potvrzení o zdanitelných příjmech.
Je nutné disponovat věrohodným „důkazem“, že jste bývalého zaměstnavatele o vystavení Potvrzení o zdanitelných příjmech požádal – např. kopie této žádosti a podací lístek s datem, kdy byla žádost odeslána. Pokud i tak není předmětné Potvrzení vydáno, je možné po dohodě
se správcem daně prokázat zdanitelné příjmy a sražené zálohy na daň jinak, např. pomocí výplatních lístků.
V případě, že by zaměstnavatel Potvrzení o zdanitelných příjmech odmítl vydat, je možné postupovat podle ustanovení § 237 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a podat stížnost na postup plátce daně správci daně, který je tomuto plátci daně místně příslušný.
Informace pro oblast sociálního zabezpečení v roce 2025.
2.1.2025, Zdroj: ČSSZ
- SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ V ROCE 2025
- ÚČAST NA NEMOCENSKÉM A DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ
- DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ
- DŮCHODY
- POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVEK NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI
- DALŠÍ ZMĚNY MPSV
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) připomíná důležité údaje platné pro sociální zabezpečení v roce 2025. Níže naleznete přehledně a na jednom místě základní informace týkající se důchodového i nemocenského pojištění, tj. důchodů, dávek nemocenského pojištění, sociálního pojištění OSVČ i pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ V ROCE 2025
| Všeobecný vyměřovací základ pro rok 2023 | 43 682 Kč |
| Přepočítávací koeficient v roce 2025 | 1,0658 Kč |
| Průměrná mzda (tj. 43 682 Kč × 1,0658) | 46 557 Kč |
| Maximální roční vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení (tj. 48 × 46 557 Kč) | 2 234 736 Kč |
ÚČAST NA NEMOCENSKÉM A DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ
Rozhodný příjem podmiňující účast zaměstnanců na nemocenském, a tedy i důchodovém pojištění v roce 2025 činí 4 500 Kč. Účast OSVČ na nemocenském pojištění je dobrovolná.
Rozhodná částka pro povinnou účast na důchodovém pojištění u OSVČ vykonávající vedlejší činnost v roce 2025 činí 111 736 Kč.
DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ
I letos došlo v oblasti dávek nemocenského pojištění ke zvýšení redukčních hranic pro stanovení denního vyměřovacího základu pro výpočet dávek nemocenského pojištění. Ty jsou pro rok 2025 následující:
| I. redukční hranice | 1 552 Kč |
| II. redukční hranice | 2 328 Kč |
| III. redukční hranice | 4 656 Kč |
Výpočet redukovaného denního vyměřovacího základu pro stanovení výše nemocenského, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného zůstává beze změny:
| Do I. redukční hranice | 90 % |
| Nad I. do II. redukční hranice | 60 % |
| Nad II. do III. redukční hranice | 30 % |
| Nad III. redukční hranici | nepřihlíží se |
Stejně tak se nemění výše nemocenského z redukovaného denního vyměřovacího základu:
| Od 15. do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti | 60 % |
| Od 31. do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti | 66 % |
| Od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti | 72 % |
Výše ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného z redukovaného denního vyměřovacího základu pro rok 2025 činí:
| Výše dlouhodobého ošetřovného | 60 % |
| Výše ošetřovného | 60 % |
Výpočet redukovaného denního vyměřovacího základu pro stanovení výše peněžité pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství:
| Do I. redukční hranice | 100 % |
| Nad I. do II. redukční hranice | 60 % |
| Nad II. do III. redukční hranice | 30 % |
| Nad III. redukční hranici | nepřihlíží se |
Procentuální výše dávek z redukovaného denního vyměřovacího základu:
| Výše peněžité pomoci v mateřství (PPM) z redukovaného denního vyměřovacího základu | 70 % |
| Výše otcovské z redukovaného denního vyměřovacího základu | 70 % |
Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství je rozdílem mezi redukovaným denním vyměřovacím základem pro účely zákona o nemocenském pojištění zjištěným ke dni převedení a průměrem započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendářní den po převedení.
Na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí naleznete kalkulačku pro orientační výpočet dávek nemocenského pojištění.
DŮCHODY
Každý důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra důchodu je pevně stanovená část důchodu stejná pro všechny důchodce. Její výše je určena zákonem na 10 % průměrné mzdy. Procentní výměra důchodu je individuální, závisí na konkrétním průběhu pojištění a platí, že čím jsou vyšší příjmy dosažené v rozhodném období a delší získaná doba pojištění, tím vyšší je procentní výměra důchodu. Minimální zákonem zaručená výše procentní výměry důchodu činí 770 Kč měsíčně.
Při pravidelné valorizaci, která je každý rok v lednu, dochází od 1. 1. daného kalendářního roku k navýšení nejen základní výměry důchodu, ale v roce 2025 dojde i ke zvýšení procentní výměry
o 0,6 %.
Základní údaje:
| Základní výměra důchodu přiznaného od 1. 1. 2025 | 4 660 Kč |
| Potřebná doba důchodového pojištění pro nárok na starobní důchod (v roce 2025) | 35 let |
Potřebná doba důchodového pojištění pro nárok na předčasný starobní důchod (v roce 2025) je 40 let.
Od ledna 2023 bylo zavedeno tzv. výchovné. Jedná se o zvýšení starobního důchodu za výchovu dětí. Konkrétně dochází ke zvýšení procentní výměry starobního důchodu za každé dítě, které poživatel tohoto důchodu vychoval. V roce 2025 se jedná o 503 Kč za každé vychované dítě. V případě výchovy více dětí se výchovné násobí počtem těchto dětí, není zde žádný limit.
Redukční částky pro výpočet důchodu v roce 2025:
| Do 20 486 Kč | zápočet plně (100 %) |
| Nad 20 486 Kč do 186 228 Kč | zápočet 26 % |
| Nad 186 228 Kč | nepřihlíží se |
Pokud vás zajímá, zda budete mít nárok na starobní důchod, odkdy, jak vysoký by mohl být a zároveň co ještě musíte splnit pro nárok na starobní důchod, tj. zejména kolik let vám chybí k dosažení důchodového věku nebo k získání potřebné doby pojištění, můžete využít Informativní důchodovou aplikaci (IDA). IDA funguje v prostředí ePortálu ČSSZ pro přihlášené uživatele a je zcela zdarma. Přihlášení je jednoduché, stačí datová schránka nebo Identita občana. Jednoduchým a oblíbeným způsobem přihlášení je bankovní identita.
Přesný výpočet důchodu se zohledněním všech rozhodných skutečností provádí ČSSZ až na základě řádně uplatněné žádosti u OSSZ. Rovněž je možné žádost o důchod uplatnit online v elektronické formě prostřednictvím služby ePortálu ČSSZ Žádost o důchod online.
POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVEK NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI
Pro zaměstnavatele se v roce 2025 budou uplatňovat hned tři různé sazby pro odvod pojistného, přičemž bude záležet na tom, zda tito zaměstnavatelé zaměstnávají tzv. zdravotnické záchranáře a členy jednotek hasičského záchranného sboru podniku nebo zaměstnance, kteří vykonávají činnost v rizikovém zaměstnání:
- 24,8 % z částky vyměřovacího základu, jež odpovídá úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří nevykonávají činnost v rizikovém zaměstnání nebo činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku (z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti);
- 28,8 % z částky vyměřovacího základu, jež odpovídá úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří vykonávají činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku (z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 25,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti). Dochází k postupnému navyšování, které bude završeno v roce 2026, a to sazbou 29,8 %;
- 26,8 % z částky vyměřovacího základu, jež odpovídá úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří vykonávají činnost v rizikovém zaměstnání (z toho z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 23,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti). Dochází k postupnému navyšování: v roce 2026 bude sazba činit 27,8 %, v roce 2027 pak 28,8 % a počínaje rokem 2028 pak 29,8 %.
Sazby pojistného u ostatních poplatníků se nemění. Výše sazeb pro daný kalendářní rok bude přehledně uvedena na webových stránkách ČSSZ od 1. 1. 2025.
Od 1. 1. 2025 se zavádí sleva na pojistném pro zaměstnance, kteří dosáhli důchodového věku, jsou poživateli starobního důchodu a mají nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši podle zákona o důchodovém pojištění (pracující důchodci). Nárok na slevu uplatňuje takový zaměstnanec u svého zaměstnavatele, kterému zároveň prokáže splnění podmínek nároku na slevu. Sleva za kalendářní měsíc činí 6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance.
Každoročně dochází ke změně minimálního vyměřovacího základu OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění, a to jak pro hlavní, tak vedlejší činnost.
Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ po podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2024:
| Při hlavní činnosti (35 % průměrné mzdy) | 16 295 Kč |
| Při vedlejší činnosti (11 % průměrné mzdy) | 5 122 Kč |
Má-li OSVČ v roce 2024 povinnost platit zálohy na pojistné v minimální výši, trvá tato povinnost i v roce 2025, a to až do měsíce, ve kterém bude nebo by měl být podán přehled o příjmech a výdajích OSVČ za kalendářní rok 2024, avšak od ledna 2025 musí být záloha na pojistné alespoň ve výši, která odpovídá minimálnímu měsíčnímu vyměřovacímu základu platnému pro rok 2025, tj. 4 759 Kč pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost a 1 496 Kč pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Uvedené platí i pro ty OSVČ, kterým byl rozhodnutím příslušné okresní správy sociálního zabezpečení snížen měsíční vyměřovací základ. Každá OSVČ, která tedy měla v roce 2024 zálohy na pojistné v nižší výši, než je minimum platné pro rok 2025, musí od ledna platit zálohy na pojistné alespoň ve výši minima stanoveného pro rok 2025.
Pokud OSVČ samostatnou výdělečnou činnost zahájila, vykonává ji jako činnost hlavní a po dobu
20 kalendářních let předcházejících roku zahájení činnosti tuto činnost nevykonávala, činí v roce zahájení samostatné výdělečné činnosti a v bezprostředně následujících dvou kalendářích letech minimální měsíční vyměřovací základ 25 % průměrné mzdy. V takovém případě pro rok 2025 činí minimální měsíční vyměřovací základ této OSVČ 11 640 Kč a minimální výše záloh na pojistné proto činí 3 399 Kč.
Minimální výše měsíční zálohy na pojistné na důchodové pojištění OSVČ v roce 2025:
| Při hlavní činnosti
(důchodové pojistné 28 % + pojistné na státní politiku zaměstnanosti 1,2 % -> 29,2 % z 16 295 Kč) |
4 759 Kč |
| Při vedlejší činnosti
(důchodové pojistné 28 % + pojistné na státní politiku zaměstnanosti 1,2 % -> 29,2 % z 5 122 Kč) |
1 496 Kč |
Minimální roční vyměřovací základ OSVČ pro hlavní činnost:
| Minimální roční vyměřovací základ (16 295 Kč × 12) | 195 540 Kč |
Minimální roční vyměřovací základ OSVČ pro vedlejší činnost:
| Minimální roční vyměřovací základ (5 122 Kč × 12) | 61 464 Kč |
Maximální vyměřovací základ činí u zaměstnanců i OSVČ 48násobek průměrné mzdy, tedy 2 234 736 Kč.
Minimální měsíční pojistné na nemocenské pojištění OSVČ se od ledna 2025 zvyšuje na 243 Kč.
Minimální měsíční vyměřovací základ pro pojistné na dobrovolné důchodové pojištění hrazené v roce 2025 činí 11 640 Kč, minimální měsíční pojistné pak 3 260 Kč.
Také OSVČ, která dosáhla důchodového věku a má nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši a splňuje tuto podmínku alespoň po jeden celý kalendářní měsíc v kalendářním roce, má od 1. 1. 2025 nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok, a to ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu. Pokud měla OSVČ nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši pouze v některých kalendářních měsících kalendářního roku, v nichž vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, náleží sleva na pojistném jen z poměrné části vyměřovacího základu. Nárok na slevu za kalendářní rok uplatňuje OSVČ na přehledu o příjmech a výdajích za tento kalendářní rok, tj. za každý kalendářní rok samostatně.
OSVČ, která splňuje podmínky nároku na slevu na pojistném, může uplatnit nárok na sníženou sazbu pro zálohy na pojistné ve výši 22,7 %. Stanovit výši zálohy ve snížené sazbě pojistného lze ale nejdříve od kalendářního měsíce, v němž OSVČ obdržela rozhodnutí o přiznání starobního důchodu.
Zproštění povinnosti OSVČ platit zálohy na pojistné
Zálohy na pojistné není povinna platit OSVČ za kalendářní měsíce kalendářního roku, v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost, a za kalendářní měsíce bezprostředně následujícího kalendářního roku, pokud tato OSVČ v období pěti kalendářních let před kalendářním rokem, v němž zahájila tuto činnost, nebyla OSVČ. To neplatí pro OSVČ, která je poplatníkem v paušálním režimu. Zproštění povinnosti platit zálohy na pojistné se vztahuje na OSVČ vykonávající hlavní i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, avšak pouze na ty OSVČ, které samostatnou výdělečnou činnost zahájí nejdříve v roce 2025.
DALŠÍ ZMĚNY MPSV
Souhrn dalších změn v působnosti MPSV pro rok 2025 ke stažení ZDE.
Kdo může uplatnit slevy na děti a v jaké výši? Mnozí mají nárok na daňový bonus.
Podnikatelé mohou i v daňovém přiznání za rok 2024 počítat u daně z příjmu fyzických osob se slevami na děti. Slevy na potomky konsolidační balík vlády nezrušil. Přečtěte si, za jakých okolností máte nárok na daňový bonus (přeplatek od státu) a jaká je jeho aktuální výše.
18.02.2025 | BusinessInfo.cz
Finanční úřad vám takzvaný daňový bonus vyplatí, pokud je daňové zvýhodnění na dítě vyšší než vaše daň z příjmů. Zaměstnanci bonus dostávají měsíčně, OSVČ jednou ročně při podání daňového přiznání.
Poslanci před lety schválili zvýšení přídavků na děti a současně zvedli ruce pro zvýšení daňového zvýhodnění pro rodiče dvou a více potomků. Zvýhodnění zůstává od roku 2021 stejné (viz níže). Nezměnila se ani sleva na první dítě.
Navýšení dávek přichází stát ročně na zhruba šest miliard korun, a také samotná daňová sleva připravuje státní rozpočet o miliardy. Slevu na dítě můžete uplatnit na vyživovaného potomka, který s vámi žije ve společné domácnosti.
Podle zákona jde o:
- nezletilé dítě (do 18 let)
- nebo zletilého do 26 let, které se soustavně připravuje na budoucí povolání (jinými slovy potomka do 26 let, který je studentem).
Výše slevy se už tři roky nemění
„Roční zvýhodnění na jednoho potomka zůstává už delší dobu na 15 204 korunách (1267 korun měsíčně). Je-li váš potomek držitelem průkazu ZTP-P je výhoda dvojnásobná – ročně jde tedy o částku 30 408 korun,“ upozorňuje daňový poradce Michal Dvořáček.
Daňová sleva na druhé dítě se před čtyřmi lety zvýšila z 19 404 na 22 320 korun ročně. Rodiče tří a více potomků si budou moci v daňovém přiznání na rok 2024 odepsat od daní až 27 840 korun (do roku 2021 24 204 Kč).
SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2025
V té době byla zároveň zrušena maximální částka měsíčního daňového bonusu 5 025 korun. V praxi to znamená, že zatímco do té doby jste mohli dostat od státu maximální přeplatek 60 300 korun, nyní můžete teoreticky dostat neomezenou částku (viz níže).
Máte děti? Dobře počítejte
Rodiny s dětmi platí státu stále méně, a bonus mohou nadále využívat i OSVČ, které uplatňují výdajové paušály. Totéž se týká i dalších slev (například na vyživovaného manžela/manželku). U těch ovšem došlo k jistým úpravám.
Podnikatelé s dětmi předškolního věku, umístěnými do mateřských škol, už ale nemohou využít takzvané školkovné a zrušena je i sleva na studenta.
V přiznání pro rok 2024 bude nicméně dále možné uplatnit slevy ve výši 1 267 korun za měsíc na jednoho potomka, 1 860 korun na dvě děti a 2 320 korun měsíčně na tři a více ratolestí. Bonus je ve všech případech dvojnásobný, pokud je dítě držitelem průkazu ZTP/P. Rodič se třemi dětmi si tak každý měsíc může odečíst z daní 5 447 korun.
| Daňové zvýhodnění na děti 2024 | roční | měsíční |
| na první dítě | 15 204 Kč | 1 267 Kč |
| na druhé dítě | 22 320 Kč | 1 860 Kč |
| na třetí a každé další dítě | 27 840 Kč | 2 320 Kč |
| na první dítě (s průkazem ZTP/P) | 30 408 Kč | 2 534 Kč |
| na druhé dítě (ZTP/P) | 44 640 Kč | 3 720 Kč |
| na třetí a každé další dítě (ZTP/P) | 55 680 Kč | 4 640 Kč |
Zdroj: FS ČR
Výhoda se vás týká v případě, že se staráte o vyživovaného nezletilého ve společně hospodařící domácnosti. Případně o zletilého potomka do 26 let věku, který se „soustavně připravuje na budoucí povolání“, tj. studuje vysokou školu.
Nárok na zvýhodnění má ovšem pouze jeden rodič. Proto je nutné k daňovému přiznání přidat potvrzení, že slevu nečerpá druhý z rodičů. Potvrzení vydá zaměstnavatel, v případě podnikatelů nebo nezaměstnaných se dokládá čestným prohlášením.
Pokud vám při započítání slevy vyjde záporná daň, platí, že:
- státu neodvedete na dani z příjmu ani korunu
- stát vám ve formě takzvaného daňového bonusu peníze vrátí
Jaký je daňový bonus pro rok 2024
Pokud si OSVČ – v případě, že nevyužívá slev na děti děti – vypočítá po uplatnění ostatních slev a dalších zvýhodnění zápornou daň, nezaplatí sice finančnímu úřadu na dani z příjmů ani korunu, stát mu ale nic nevrátí.
V případě, že je vypočítaná daň záporná po započtení slev na děti, mají poplatníci nárok na zmiňovaný daňový bonus. Jinými slovy: daň z příjmu je v takovém případě nižší, než je daňové zvýhodnění na potomky. Stát následně těmto lidem rozdíl vyplatí.
Konsolidační balíček přinesl změny v daních. Mnohé se projeví v přiznání za rok 2024
Na bonus nicméně dosáhnou jen ti, kteří mají za uplynulé roční zdaňovací období příjem nejméně ve výši šestinásobku minimální měsíční mzdy. Tu vláda pro rok 2024 stanovila na 18 900 korun. V praxi to znamená, že váš roční příjem musí být v roce 2024 více než 113 400 korun (9450 korun měsíčně).
Pro úplnost dodejme, že v roce 2025 je to 124 800 korun. Úprava limitu se ale podnikatelů dotkne až v roce 2026, kdy budou vyplňovat přiznání na rok 2025.
K uplatnění daňové slevy musí jít o dítě:
- vlastní,
- osvojené nebo v náhradní péči,
- druhého z manželů,
- nebo vnouče, jehož rodiče nemají příjmy, ze kterých by mohli slevu na dani uplatnit.
Peníze od státu (přeplatek na dani) dostávají nejen OSVČ, ale i zaměstnanci. U nich je rozhodující, zda mají měsíční příjem minimálně roven polovině minimální mzdy.
Stát nevrátí méně než 100 korun
Připomínáme, že poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud je výsledná částka alespoň 100 korun.
Peníze, na které se tento benefit vztahuje, musíte získat ze závislé činnosti (zaměstnání) či podnikání. Do nedávna se týkal i příjmů z pronájmu nebo z kapitálového majetku. To už ale neplatí.
Máte-li pouze výdělky, které definuje paragraf 10 zákona o dani z příjmů jako Ostatní příjmy, máte rovněž smůlu a berňák vám nevrátí ani korunu.
Jakub Procházka
Odměna důchodci a odvod sociálního pojištění.
9.2.2025, Ing. Božena Künzelová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Předsedkyni představenstva bytového družstva je 2x ročně vyplácena odměna ve výši cca 75.000 Kč hrubého, ze které se odvádí sociální pojištění. Předsedkyně pobírá starobní důchod – považuje se tudíž za pracujícího penzistu a z hrubé mzdy jí bude u sociálního pojištění od 1. 1. 2025 uplatněna sleva pojistného?
Odpověď:
V dotaze je uvedeno, že z odměny předsedkyně představenstva bytového družstva (dále jen „funkcionářská odměna“) je odváděno pojistné na sociální zabezpečení. Pro úplnost je vhodné zmínit, že funkcionářská odměna ve výši uvedené v dotaze podléhá také odvodu pojistného na zdravotní pojištění.
Od 1. ledna 2025 byla novelou zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojistném na SZ“) zavedena sleva na pojistném pro zaměstnance, kteří jsou poživateli starobního důchodu. Zaměstnanec, který je poživatelem starobního důchodu, má nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění za kalendářní měsíc, jestliže dosáhl důchodového věku a vznikl mu nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši podle zákona o důchodovém pojištění (zákon č. 155/1995 Sb.), přičemž tyto podmínky musí být splněny po celý kalendářní měsíc, za který zaměstnanec uplatňuje slevu na pojistném.
Ve shodě s ustanovením § 7 zákona o pojistném na SZ činí sazba pojistného u zaměstnance 7,1 % z vyměřovacího základu; pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
Výše slevy na pojistném zaměstnance, který je poživatelem starobního důchodu, činí za kalendářní měsíc 6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance, přičemž sleva na pojistném se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru (viz ustanovení § 7 odst. 2 zákona o pojistném na SZ).
S ohledem na zaokrouhlování je tudíž správný výpočet pojistného u zaměstnance takový, že se nejdříve stanoví pojistné u zaměstnance ve výši 7,1 % z vyměřovacího základu, následně se stanoví sleva na pojistném ve výši 6,5 %, která se samostatně zaokrouhlí a následně se od pojistného odečte. Rozdíl je pojistné za zaměstnance, které zaměstnavatel zaměstnanci srazí z příjmů, které mu zúčtoval.
Nárok na slevu na pojistném má zaměstnanec od měsíce, ve kterém splnil výše uvedené podmínky. Zaměstnanec musí zaměstnavateli prokázat splnění uvedených podmínek – prokazuje je doložením rozhodnutí o přiznání starobního důchodu a čestného prohlášení o nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši nebo potvrzení plátce důchodu o pobírání starobního důchodu v plné výši s uvedením dne, od něhož výplata starobního důchodu v plné výši náleží. Slevu může zaměstnanec uplatnit u svého zaměstnavatele za kalendářní měsíc, v němž o slevu žádá, i za následující měsíce; nárok na slevu nemůže zaměstnanec uplatnit u zaměstnavatele zpětně. Za den uplatnění nároku na slevu na pojistném se považuje den, ve kterém zaměstnanec prokázal zaměstnavateli splnění uvedených podmínek. Pro doplnění je třeba zmínit, že v souvislosti se zavedením této slevy pro pracující důchodce byla k 31. 12. 2024 zrušena možnost nároku na zvýšení důchodu o 0,4 % za odpracovaných 360 dnů.
V souladu s ustanovením § 3 odst. 1 písm. b) bodu 16 zákona o pojistném na SZ jsou poplatníky pojistného také zaměstnanci, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí i členové kolektivních orgánů právnické osoby, a to v době zaměstnání podle zákona upravujícího nemocenské pojištění, pokud jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu podle zákona upravujícího daně z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny.
Pojem zaměstnání je definován v ustanovení § 3 písm. g) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnáním se rozumí činnost zaměstnance pro zaměstnavatele, ze které mu plynou nebo by mohly plynout od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů podle právního předpisu upravujícího daně z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny.
Ve shodě s ustanovením § 6 odst. 1 písm. c) bodu 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů jsou příjmy ze závislé činnosti také odměny člena orgánu právnické osoby, přičemž poplatník s příjmy ze závislé činnosti je v zákoně dále označen jako zaměstnanec a plátce příjmu jako zaměstnavatel.
Z uvedeného lze dovodit, že zaměstnanec (předsedkyně představenstva bytového družstva), který je poživatelem starobního důchodu a splní shora uvedené podmínky a prokáže zaměstnavateli jejich splnění, má nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění. Chce-li zaměstnanec uplatnit nárok na slevu na pojistném již za měsíc leden 2025, musí být uvedené podmínky a prokázáno jejich splnění zaměstnavateli již v měsíci lednu 2025. Pokud by zaměstnanec doložil zaměstnavateli jejich splnění až v měsíci únoru 2025, nelze zpětně uplatnit nárok na slevu za měsíc leden 2025, nicméně o slevu na pojistném zaměstnanec nepřijde – jestliže zaměstnanec u zaměstnavatele nárok na slevu neuplatnil za kalendářní měsíc, v němž byly splněny podmínky nároku na slevu na pojistném, považuje se pojistné ve výši slevy, které zaměstnanec zaplatil, za přeplatek na pojistném, který zaměstnanci vrátí na základě jeho písemné žádosti příslušná správa sociálního zabezpečení (pro vrácení tohoto přeplatku se obdobně použijí ustanovení § 17 odst. 1 věty první až třetí, § 17 odst. 2 věty druhé a § 17 odst. 6 zákona o pojistném na SZ). Žádost zaměstnance musí být doložena potvrzením zaměstnavatele o výši vyměřovacích základů zaměstnance a o skutečnosti, zda byla zaměstnancem uplatněna sleva na pojistném za jednotlivé kalendářní měsíce, které zaměstnanec v žádosti o toto potvrzení uvedl; toto potvrzení je zaměstnavatel povinen vydat do 8 dnů ode dne obdržení žádosti.
Oprava nároku na odpočet DPH u neuhrazených závazků.
4.2.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer
Zákonem č. 461/2024 Sb. bylo do zákona o DPH dodáno nové ustanovení § 74b, podle kterého je nutná oprava nároku na odpočet daně v případě prodlení s úhradou závazku.
Podle této úpravy účinné od roku 2025 musí dlužník opravit a snížit nárok na odpočet daně, pokud pohledávku zcela neuhradil do posledního dne 6. kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po měsíci, ve kterém se stala splatnou.
Snížení odpovídá neposkytnuté části úplaty.
Pokud je pohledávka ze zdanitelného plnění následně plně či částečně uspokojena, je plátce oprávněn svůj nárok na odpočet opět zvýšit.
Opravuje se nárok na odpočet DPH u zdanitelných plnění, u kterých povinnost přiznat daň má dodavatel, tuto povinnost splnil a právo na plnění pohledávky nezaniklo. Nemá se týkat zdanitelných plnění s přenosem povinnosti přiznat daň na příjemce.
Opravy se uskutečňují až u nároků na odpočet vzniklých počínaje 1. 1. 2025.