Slevy na dani v roce 2025.* 

Nejdůležitější údaje pro sociální zabezpečení v roce 2025.* 

Nová pravidla v oblasti sociálního pojištění u OSVČ od roku 2025.* 

Jak řešit souběhy ve zdravotním pojištění.* 

Slevy na dani v roce 2025.

17.2.2025, Zdroj: Finanční správa

Zrekapitulujme si výši slev na dani a podmínky jejich přiznání v letošním roce.

Jaká je výše slev na dani pro rok 2025?

• 30 840 Kč základní sleva na poplatníka (tuto slevu mohou uplatnit také daňoví nerezidenti ČR). Sleva se nekrátí, tzn. že v rámci provedeného ročního zúčtování záloh nebo v případě podání daňového přiznání, je vždy uplatněna celková výše této slevy (30 840 Kč), bez ohledu na skutečnost, za které měsíce poplatník slevu uplatnil.
• 24 840 Kč sleva na manžela, tato sleva se týká i partnera podle zákona upravujícího registrované partnerství. V případě, že byl manželovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P, je částka slevy ve dvojnásobné výši, tj. 49 680 Kč. Jedná se o slevu roční, tzn. nelze ji uplatnit měsíčně v průběhu kalendářního roku, ale pouze v rámci provedeného ročního zúčtování záloh nebo v případě podání daňového přiznání.
• 2 520 Kč základní sleva na invaliditu (invalidní důchod I. a II. stupně),
• 5 040 Kč rozšířená sleva na invaliditu (invalidní důchod III. stupně),
• 16 140 Kč pro držitele průkazu ZTP/P, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P.
• sleva za zastavenou exekuci max. 450 Kč za jednu zastavenou exekuci. Jedná se o slevu roční, tzn. že slevu lze uplatnit pouze v rámci ročního zúčtování záloh nebo prostřednictvím daňového přiznání.

Novelou zákona o daních z příjmů s účinností od 1. 1. 2024 byla zrušena sleva na studenta a sleva za umístění dítěte (tzv. školkovné).

Jaké jsou podmínky pro uplatnění slevy na manžela za rok 2024?

Pro uplatnění slevy na manžela ve výši 24 840 Kč musí být splněny současně tyto podmínky:

• poplatník, který slevu uplatňuje, musí žít ve společně hospodařící domácnosti s manželem a současně s vyživovaným dítětem,
• vyživované dítě poplatníka nesmí dovršit věku tří let,
• příjmy manžela nesmí ve zdaňovacím období přesáhnout roční limit 68 000 Kč.

Za jaké období lze uplatnit slevu na manžela v případě narození dítěte 15. 3. 2024?

Za předpokladu, že je splněna podmínka společně hospodařící domácnosti poplatníka, manžela poplatníka a vyživovaného dítěte a výše příjmů manžela nepřesáhla 68 000 Kč, lze slevu na manžela uplatnit za měsíc duben až prosinec 2024, neboť na začátku měsíce března nebyla splněna podmínka společně hospodařící domácnosti poplatníka, manžela poplatníka a vyživovaného dítěte.

Za jaké období lze uplatnit slevu na manžela v případě, že dítě je narozeno 1. 9. 2021?

Za předpokladu, že je splněna podmínka společně hospodařící domácnosti poplatníka, manžela poplatníka a vyživovaného dítěte a výše příjmů manžela nepřesáhla 68 000 Kč, lze slevu na manžela uplatnit za měsíce leden až srpen 2024, neboť ke dni 1. 9. 2024 vyživované dítě dovršilo věku 3 let.

Za jaké období lze uplatnit slevu na manžela v případě, že dítě dovršilo 3 let 21. 6. 2024?

Za předpokladu, že je splněna podmínka společně hospodařící domácnosti poplatníka, manžela poplatníka a vyživovaného dítěte a výše příjmů manžela nepřesáhla 68 000 Kč, lze slevu na manžela uplatnit za měsíc leden až červen 2024, neboť na začátku měsíce června dítě ještě nedovršilo věku 3 let.

---

Nejdůležitější údaje pro sociální zabezpečení v roce 2025.

3.1.2025, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Následující řádky nabízí přehled důležitých parametrů platných pro sociální zabezpečení v roce 2025. Týkají se důchodového i nemocenského pojištění a pojistného na sociální zabezpečení.

SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ V ROCE 2025

Všeobecný vyměřovací základ pro rok 2023	43 682 Kč
Přepočítávací koeficient v roce 2025	1,0658 Kč
Průměrná mzda (tj. 43 682 Kč × 1,0658)	46 557 Kč
Maximální roční vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení (tj. 48 × 46 557 Kč)	2 234 736 Kč

ÚČAST NA NEMOCENSKÉM A DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ

Rozhodný příjem podmiňující účast zaměstnanců na nemocenském, a tedy i důchodovém pojištění v roce 2025 činí 4 500 Kč. Účast OSVČ na nemocenském pojištění je dobrovolná.

Rozhodná částka pro povinnou účast na důchodovém pojištění u OSVČ vykonávající vedlejší činnost v roce 2025 činí 111 736 Kč.

DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ

I letos došlo v oblasti dávek nemocenského pojištění ke zvýšení redukčních hranic pro stanovení denního vyměřovacího základu pro výpočet dávek nemocenského pojištění. Ty jsou pro rok 2025 následující:

1. redukční hranice	1 552 Kč
2. redukční hranice	2 328 Kč
3. redukční hranice	4 656 Kč

Výpočet redukovaného denního vyměřovacího základu pro stanovení výše nemocenského, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného zůstává beze změny:

Do 1. redukční hranice	90 %
Nad 1. do 2. redukční hranice	60 %
Nad 2. do 3. redukční hranice	30 %
Nad 3. redukční hranici	Nepřihlíží se

Stejně tak se nemění výše nemocenského z redukovaného denního vyměřovacího základu:

Od 15. do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti	60 %
Od 31. do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti	66 %
Od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti	72 %

Výše ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného z redukovaného denního vyměřovacího základu pro rok 2025 činí:

Výše dlouhodobého ošetřovného	60 %
Výše ošetřovného	60 %

Výpočet redukovaného denního vyměřovacího základu pro stanovení výše peněžité pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství:

Do 1. redukční hranice	100 %
Nad 1. do 2. redukční hranice	60 %
Nad 2. do 3. redukční hranice	30 %
Nad 3.  redukční hranici	nepřihlíží se

Procentuální výše dávek z redukovaného denního vyměřovacího základu:

Výše peněžité pomoci v mateřství (PPM) z redukovaného denního vyměřovacího základu	70 %
Výše otcovské z redukovaného denního vyměřovacího základu	70 %

Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství je rozdílem mezi redukovaným denním vyměřovacím základem pro účely zákona o nemocenském pojištění zjištěným ke dni převedení a průměrem započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendářní den po převedení.

Na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí naleznete kalkulačku pro orientační výpočet dávek nemocenského pojištění.

DŮCHODY

Každý důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra důchodu je pevně stanovená část důchodu stejná pro všechny důchodce. Její výše je určena zákonem na 10 % průměrné mzdy. Procentní výměra důchodu je individuální, závisí na konkrétním průběhu pojištění a platí, že čím jsou vyšší příjmy dosažené v rozhodném období a delší získaná doba pojištění, tím vyšší je procentní výměra důchodu. Minimální zákonem zaručená výše procentní výměry důchodu činí 770 Kč měsíčně.

Při pravidelné valorizaci, která je každý rok v lednu, dochází od 1. 1. daného kalendářního roku k navýšení nejen základní výměry důchodu, ale v roce 2025 dojde i ke zvýšení procentní výměry
o 0,6 %.

Základní údaje:

Základní výměra důchodu přiznaného od 1. 1. 2025	4 660 Kč
Potřebná doba důchodového pojištění pro nárok na starobní důchod (v roce 2025)	35 let

Potřebná doba důchodového pojištění pro nárok na předčasný starobní důchod (v roce 2025) je 40 let.

Od ledna 2023 bylo zavedeno tzv. výchovné. Jedná se o zvýšení starobního důchodu za výchovu dětí. Konkrétně dochází ke zvýšení procentní výměry starobního důchodu za každé dítě, které poživatel tohoto důchodu vychoval. V roce 2025 se jedná o 503 Kč za každé vychované dítě. V případě výchovy více dětí se výchovné násobí počtem těchto dětí, není zde žádný limit.

Redukční částky pro výpočet důchodu v roce 2025:

Do 20 486 Kč	zápočet plně (100 %)
Nad 20 486 Kč do 186 228 Kč	zápočet 26 %
Nad 186 228 Kč	nepřihlíží se

Pokud vás zajímá, zda budete mít nárok na starobní důchod, odkdy, jak vysoký by mohl být a zároveň co ještě musíte splnit pro nárok na starobní důchod, tj. zejména kolik let vám chybí k dosažení důchodového věku nebo k získání potřebné doby pojištění, můžete využít Informativní důchodovou aplikaci (IDA). IDA funguje v prostředí ePortálu ČSSZ pro přihlášené uživatele a je zcela zdarma. Přihlášení je jednoduché, stačí datová schránka nebo Identita občana. Jednoduchým a oblíbeným způsobem přihlášení je bankovní identita.

Přesný výpočet důchodu se zohledněním všech rozhodných skutečností provádí ČSSZ až na základě řádně uplatněné žádosti u OSSZ. Rovněž je možné žádost o důchod uplatnit online v elektronické formě prostřednictvím služby ePortálu ČSSZ Žádost o důchod online.

POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVEK NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI

Pro zaměstnavatele se v roce 2025 budou uplatňovat hned tři různé sazby pro odvod pojistného, přičemž bude záležet na tom, zda tito zaměstnavatelé zaměstnávají tzv. zdravotnické záchranáře a členy jednotek hasičského záchranného sboru podniku nebo zaměstnance, kteří vykonávají činnost v rizikovém zaměstnání:

24,8 % z částky vyměřovacího základu, jež odpovídá úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří nevykonávají činnost v rizikovém zaměstnání nebo činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku (z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti);

28,8 % z částky vyměřovacího základu, jež odpovídá úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří vykonávají činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku (z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 25,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti). Dochází k postupnému navyšování, které bude završeno v roce 2026, a to sazbou 29,8 %;

26,8 % z částky vyměřovacího základu, jež odpovídá úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří vykonávají činnost v rizikovém zaměstnání (z toho z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 23,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti). Dochází k postupnému navyšování: v roce 2026 bude sazba činit 27,8 %, v roce 2027 pak 28,8 % a počínaje rokem 2028 pak 29,8 %.

Sazby pojistného u ostatních poplatníků se nemění. Výše sazeb pro daný kalendářní rok bude přehledně uvedena na webových stránkách ČSSZ od 1. 1. 2025.

Od 1. 1. 2025 se zavádí sleva na pojistném pro zaměstnance, kteří dosáhli důchodového věku, jsou poživateli starobního důchodu a mají nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši podle zákona o důchodovém pojištění (pracující důchodci). Nárok na slevu uplatňuje takový zaměstnanec u svého zaměstnavatele, kterému zároveň prokáže splnění podmínek nároku na slevu. Sleva za kalendářní měsíc činí 6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance.

Každoročně dochází ke změně minimálního vyměřovacího základu OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění, a to jak pro hlavní, tak vedlejší činnost.

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ po podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2024:

Při hlavní činnosti (35 % průměrné mzdy)	16 295 Kč
Při vedlejší činnosti (11 % průměrné mzdy)	5 122 Kč

Má-li OSVČ v roce 2024 povinnost platit zálohy na pojistné v minimální výši, trvá tato povinnost i v roce 2025, a to až do měsíce, ve kterém bude nebo by měl být podán přehled o příjmech a výdajích OSVČ za kalendářní rok 2024, avšak od ledna 2025 musí být záloha na pojistné alespoň ve výši, která odpovídá minimálnímu měsíčnímu vyměřovacímu základu platnému pro rok 2025, tj. 4 759 Kč pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost a 1 496 Kč pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Uvedené platí i pro ty OSVČ, kterým byl rozhodnutím příslušné okresní správy sociálního zabezpečení snížen měsíční vyměřovací základ. Každá OSVČ, která tedy měla v roce 2024 zálohy na pojistné v nižší výši, než je minimum platné pro rok 2025, musí od ledna platit zálohy na pojistné alespoň ve výši minima stanoveného pro rok 2025.

Pokud OSVČ samostatnou výdělečnou činnost zahájila, vykonává ji jako činnost hlavní a po dobu
20 kalendářních let předcházejících roku zahájení činnosti tuto činnost nevykonávala, činí v roce zahájení samostatné výdělečné činnosti a v bezprostředně následujících dvou kalendářích letech minimální měsíční vyměřovací základ 25 % průměrné mzdy. V takovém případě pro rok 2025 činí minimální měsíční vyměřovací základ této OSVČ 11 640 Kč a minimální výše záloh na pojistné proto činí 3 399 Kč.

Minimální výše měsíční zálohy na pojistné na důchodové pojištění OSVČ v roce 2025:

Při hlavní činnosti (důchodové pojistné 28 % + pojistné na státní politiku zaměstnanosti 1,2 % -> 29,2 % z 16 295 Kč)	4 759 Kč
Při vedlejší činnosti (důchodové pojistné 28 % + pojistné na státní politiku zaměstnanosti 1,2 % -> 29,2 % z 5 122 Kč)	1 496 Kč

Minimální roční vyměřovací základ OSVČ pro hlavní činnost:

Minimální roční vyměřovací základ (16 295 Kč × 12)

195 540 Kč

Minimální roční vyměřovací základ OSVČ pro vedlejší činnost:

Minimální roční vyměřovací základ (5 122 Kč × 12)

61 464 Kč

Maximální vyměřovací základ činí u zaměstnanců i OSVČ 48násobek průměrné mzdy, tedy 2 234 736 Kč.

Minimální měsíční pojistné na nemocenské pojištění OSVČ se od ledna 2025 zvyšuje na 243 Kč.

Minimální měsíční vyměřovací základ pro pojistné na dobrovolné důchodové pojištění hrazené v roce 2025 činí 11 640 Kč, minimální měsíční pojistné pak 3 260 Kč.

Také OSVČ, která dosáhla důchodového věku a má nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši a splňuje tuto podmínku alespoň po jeden celý kalendářní měsíc v kalendářním roce, má od 1. 1. 2025 nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok, a to ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu. Pokud měla OSVČ nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši pouze v některých kalendářních měsících kalendářního roku, v nichž vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, náleží sleva na pojistném jen z poměrné části vyměřovacího základu. Nárok na slevu za kalendářní rok uplatňuje OSVČ na přehledu o příjmech a výdajích za tento kalendářní rok, tj. za každý kalendářní rok samostatně.

OSVČ, která splňuje podmínky nároku na slevu na pojistném, může uplatnit nárok na sníženou sazbu pro zálohy na pojistné ve výši 22,7 %. Stanovit výši zálohy ve snížené sazbě pojistného lze ale nejdříve od kalendářního měsíce, v němž OSVČ obdržela rozhodnutí o přiznání starobního důchodu.

Zproštění povinnosti OSVČ platit zálohy na pojistné

Zálohy na pojistné není povinna platit OSVČ za kalendářní měsíce kalendářního roku, v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost, a za kalendářní měsíce bezprostředně následujícího kalendářního roku, pokud tato OSVČ v období pěti kalendářních let před kalendářním rokem, v němž zahájila tuto činnost, nebyla OSVČ. To neplatí pro OSVČ, která je poplatníkem v paušálním režimu. Zproštění povinnosti platit zálohy na pojistné se vztahuje na OSVČ vykonávající hlavní i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, avšak pouze na ty OSVČ, které samostatnou výdělečnou činnost zahájí nejdříve v roce 2025.

---

Nová pravidla v oblasti sociálního pojištění u OSVČ od roku 2025.

19.2.2025, Zdroj: ČSSZ

• Co to znamená pro OSVČ?
• Kterých podání a oznámení se to týká?
• Povinnost podat přehled
• Jak na to?
• Výjimky a sankce

Od 1. ledna 2025 dochází k významné změně v oblasti pojistného na sociální zabezpečení pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Pokud máte zpřístupněnou datovou schránku, která vám byla zřízena ze zákona, musíte veškerá podání a úkony, k nimž je předepsán tiskopis, provádět výhradně elektronicky.

Co to znamená pro OSVČ?

Pokud podnikáte jako OSVČ a máte ze zákona zřízenou a zpřístupněnou datovou schránku, budete muset veškerá podání a oznámení předkládat elektronicky.

Kterých podání a oznámení se to týká?

• Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za kalendářní rok 2024
• Oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti
• Přihláška k nemocenskému pojištění OSVČ
• Přihláška k účasti na důchodovém pojištění OSVČ
• Žádost o nemocenskou dávku OSVČ
• Další dokumenty související se žádostí o dávky

Povinnost podat přehled

Každý, kdo v průběhu kalendářního roku vykonával samostatnou výdělečnou činnost, je povinen v následujícím roce podat ve stanovené lhůtě přehled o příjmech a výdajích OSVČ příslušné ÚSSZ (prostřednictvím OSSZ). Výjimku mají pouze OSVČ v paušálním režimu, jejichž daň z příjmů je rovna paušální dani. Stav zpracování přehledu a vyúčtování je možné zjistit prostřednictvím služby Stav pohledávek na pojistném, penále a pokutách OSVČ.

Jak na to?

Nejpohodlnějším způsobem elektronické komunikace je využití ePortálu ČSSZ. Pokud se do něj přihlásíte, usnadní vám to vyplnění některých tiskopisů, například přehledu o příjmech a výdajích nebo žádosti o dávky nemocenského pojištění. ePortál automaticky vyplní některé údaje za vás a nabídne návodné informace.

Výjimky a sankce

Pokud by z technických důvodů nebylo možné učinit podání elektronicky, lze jej výjimečně podat v listinné podobě na předepsaném tiskopisu. V takovém případě je však nutné důvod řádně vysvětlit. Bez řádného odůvodnění nebude k listinnému podání přihlíženo.

---

Jak řešit souběhy ve zdravotním pojištění.

21.3.2025, Zdroj: VZP

Ve zdravotním pojištění není souběh více plátců nijak výjimečným případem. Jak takovou situaci řešit?

Souběh více zaměstnaneckých poměrů

Alespoň v součtu příjmů musí být dodržen minimální vyměřovací základ, nebo se zaměstnanec musí rozhodnout, který jeho zaměstnavatel bude provádět doplatek do minima.

V případech, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů a příjmy od všech zaměstnavatelů (od každého z nich) dosahují alespoň minimální vyměřovací základ, odvádí se pojistné ze všech zaměstnání ze skutečného vyměřovacího základu.

V případech, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů a příjmy v jednom zaměstnání jsou vyšší než minimální vyměřovací základ, příjmy z dalších zaměstnání nikoli, odvede se ve všech případech ze skutečného vyměřovacího základu. Odvod alespoň z minima je splněn. Zaměstnavatelé s nižším vyměřovacím základem však potřebují mít tuto skutečnost od „hlavního“ zaměstnavatele potvrzenu.

V případech, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů, jednotlivé příjmy jsou nižší než minimální vyměřovací základ, ale v součtu dosáhnou minima, odvádí se pojistné ze skutečně dosažených příjmů. Zaměstnanec nebude doplácet do minima prostřednictvím jednoho zaměstnavatele, podmínka dodržení minimálního vyměřovacího základu je splněna v součtu. Povinností zaměstnance, je doložit doklad každému ze zaměstnavatelů o výši vyměřovacího základu od ostatních zaměstnavatelů.

V případech, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů a příjmy v součtu jsou nižší, než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit do minima prostřednictvím zaměstnavatele, kterého si zvolí. Povinností zaměstnance, je doložit doklad zvolenému zaměstnavateli o výši vyměřovacího základu od ostatních zaměstnavatelů.

Souběh zaměstnání s kategorií OSVČ

Povinnosti se liší v závislosti na tom, jestli je hlavním zdrojem příjmů zaměstnání, nebo samostatná výdělečná činnost.

Při souběhu zaměstnanec + OSVČ, kde hlavním zdrojem příjmů je samostatná výdělečná činnost

• je povinnost dodržet minimální vyměřovací základ jako OSVČ
• je povinnost platit zálohy alespoň ve výši minima stanoveného pro OSVČ
• v zaměstnání není povinnost dopočtu do minima.

Při souběhu zaměstnanec + OSVČ, kde hlavním zdrojem příjmů je zaměstnání, nikoli samostatná výdělečná činnost

• není povinnost dodržet minimální vyměřovací základ jako OSVČ, v zaměstnání ale musí být odváděno pojistné alespoň ve výši minima stanoveného pro zaměstnance
• není povinnost platit zálohy (pojistné se zaplatí za celý rok po podání přehledu),

pokud souběh trvá po celé rozhodné období, tj. po celý kalendářní měsíc, za který se pojistné platí.

Pro určení, zda je příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavním, nebo vedlejším zdrojem příjmu, není směrodatné prosté porovnání výše příjmů. Rozhodující je písemné prohlášení, které OSVČ učiní při zahájení činnosti a pak vždy v podávaném přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní rok.

Souběh zaměstnání s kategorií státní pojištěnec

Takový zaměstnanec není povinen dodržen minimální vyměřovací základ.

Při souběhu zaměstnanec + státní pojištěnec (důchodce, student)

• není povinnost v zaměstnání dodržet minimální vyměřovací základ(minimální vyměřovací základ zde musí být dodržen pouze v té části měsíce, kdy zaměstnanec nebyl v kategorii, za kterou platí pojistné i stát)

Zaměstnanci, kterým je přiznán invalidní důchod (tzn. je za ně zároveň plátcem pojistného stát) a jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, mají nárok na odpočet. Odpočet může být uplatněn i v případě, kdy uvedené skutečnosti netrvají po celý kalendářní měsíc.