Změny s účinností od 1. července 2025.* 

Kdo platí minimální a kdo vyšší zálohy na povinná pojištění? Hlídejte si termíny.*

Kdo se stává nespolehlivým plátcem DPH? Pozor na obchodování s firmami na blacklistu.* 

Nová pravidla pro zdaňování příjmů ze sázení a loterie.* 

Změny s účinností od 1. července 2025.

16.6.2025, Zdroj: Ministerstvo financí

Změny v zákonu o DPH a dalších.

Změna sazby DPH v oblasti stavebnictví 

Od 1. července 2025 se základní sazba DPH bude vztahovat na stavební nebo montážní práce na dokončených stavbách pro bydlení nebo sociální bydlení, pokud tyto stavby po přestavbě už nebudou splňovat podmínky pro tyto typy staveb. Cílem je zajistit, aby přestavba neměla výhodnější daňový režim než nová výstavba, pokud výsledná stavba nesplňuje podmínky pro sníženou sazbu DPH.

Také se mění definice bytového domu pro sociální bydlení – snížená sazba DPH se nově uplatní, pokud více než polovina podlahové plochy bytového domu připadá na obytné prostory pro sociální bydlení. Tím bude rozšířena možnost aplikovat sníženou sazbu daně u výstavby bytových domů.

Změny v osvobození od DPH v případě prodeje nemovité věci 

Od 1. července 2025 dojde ke zjednodušení systému zdanění, resp. osvobození u prodeje nemovité věci. Nově se zdaní pouze první prodej nemovité věci do dvou let po kolaudaci nebo po podstatné změně. Následné prodeje již budou osvobozeny bez nároku na odpočet. I nadále zůstává možnost prodej nemovité věci zdanit.

Flotilový způsob sjednávání pojištění

Od 1. července 2025 se zákon o distribuci pojištění a zajištění bude plně vztahovat i na tzv. flotilové pojištění. U tohoto typu pojištění zákazník neuzavírá/nepodepisuje svou vlastní pojistnou smlouvu s pojišťovnou, ale přistupuje k již existujícímu pojištění coby další pojištěná osoba. Tento model pojištění využívají zejména leasingové společnosti u pojištění vozidel, poskytovatelé spotřebitelského úvěru u pojištění schopnosti splácet, cestovní kanceláře při pojištění storna zájezdu, banky při pojištění platebních karet nebo prodejci zboží při pojištění prodloužené záruky.

Nově budou mít zákazníci flotilového pojištění stejná práva a ochranu jako při uzavírání své vlastní pojistné smlouvy, například obdrží potvrzení o sjednaném pojištění. Podnikatelé, kteří tento typ pojištění nabízejí, budou muset získat oprávnění od České národní banky jako pojišťovací zprostředkovatelé.

Redukce poboček Celní správy ČR a změna kompetence

V souvislosti s ozdravným balíčkem dojde od 1. července 2025 k redukci celních úřadů z dosavadních 15 na nových 6 celních úřadů. Tím dojde k vytvoření srovnatelně zatížených celních úřadů.

Zároveň dojde ke změně kompetence Celní správy ČR. Jejími kmenovými působnostmi budou: celnictví, správa daní (zejména spotřebních a energetických), dělená správa (správa placení a vymáhání peněžitých plnění za jiné orgány) a dozor v oblasti hazardních her. Podpůrnými oblastmi pro výkon hlavních kompetencí budou oblasti pátrání (role policejního orgánu) a dohledové činnosti primárně ve vztahu ke zboží.

---

Kdo platí minimální a kdo vyšší zálohy na povinná pojištění? Hlídejte si termíny.

Nejnižší možné zálohy na sociální pojištění platí OSVČ, které v daném roce s podnikáním začaly, a dále ti podnikatelé, jejichž roční hrubý zisk nebyl vyšší než průměrná mzda v zemi. To je přitom v Česku stále většina lidí se živnostenským oprávněním.

15.05.2025 | BusinessInfo.cz

Jinými slovy: Minimální zálohy v roce 2025 platí OSVČ s hlavní činností, jejichž vyměřovací základ za rok 2024 je nižší než minimální vyměřovací základ. Minimální vyměřovací základ se totiž vypočítává z průměrné mzdy.

• U sociálního pojištění v roce 2025 činí minimální vyměřovací základ 35 procent průměrné mzdy, tj. 16 295 korun (minimální základ se už třetím rokem každoročně zvyšuje o pět procent)
• Pro zdravotní pojištění je minimální vyměřovací základ polovinou průměrné mzdy, tj. 23 279 korun.

Pro rok 2025 je průměrná mzda stanovena na 46 557 korun. Roční hrubý zisk plátců minimálních záloh tedy bude muset být nižší než 558 684 korun (12 x 46 557).

Pro úplnost připomínáme, že kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku, který vstoupil v platnost už loni, dochází každoročně ke zvýšení takzvaného minimálního vyměřovacího základu, ze kterého se nejnižší možné zálohy vypočítávají.

Živnostníci si připlatí. Minimální zálohy na povinná pojištění výrazně narostou

„Minimální vyměřovací základ dlouho představoval 25 procent minimální mzdy. Z rozhodnutí vlády se ale každý rok až do roku 2026 zvyšuje o pět procent, aby se postupně dostal až na úroveň 40 procent průměrné mzdy,“ přibližuje poradce Michal Dvořáček. Už v roce 2024 se základ zvýšil z 25 na 30 procent. Letos narostl na 35 procent a úměrně tomu narostly odvody.

U těch, kteří mají velmi vysoké příjmy, existuje i horní limit. „Úhrn předpisů záloh v kalendářním roce nemůže být vyšší, než maximální vyměřovací základ stanovený pro daný rok,“ informuje Česká správa sociálního zabezpečení.

Minimální měsíční vyměřovací základ pro zálohy od 1. 1. 2025

• hlavní činnost 16 295 Kč
• vedlejší činnost 5 122 Kč
• hlavní činnost OSVČ, která zahájila samostatnou výdělečnou činnost a tuto v předchozích 20 kalendářních letech nevykonávala, 11 640 Kč

Maximální roční vyměřovací základ pro letošek činí 2 234 736 korun (osmačtyřicetinásobek průměrné mzdy). Záloha na pojistné odpovídá 29,2 procenta měsíčního vyměřovacího základu, takže maximální záloha (při výkonu hlavní i vedlejší činnosti) bude ve výši 54 379 korun.

Výše zálohy se v roce 2025 stanoví z vyměřovacího základu, který činí 55 % průměrného daňového základu dosaženého v předchozím kalendářním roce. Úhrn předpisů záloh v kalendářním roce nemůže být vyšší, než maximální vyměřovací základ stanovený pro tento rok.

Kdo platí minima?

Zopakujme, že nejnižší možnou zálohu na sociální pojištění platí OSVČ, které v daném roce s podnikáním začínají, a dále ti podnikatelé, jejichž roční hrubý zisk není vyšší než průměrná mzda v zemi.

Hrubým ziskem se rozumí rozdíl mezi příjmy a výdaji. „Můžete si tedy vydělat více, ale díky paušálům si zisk snížíte a zařadíte se mezi plátce minimálních záloh. Pokud si za rok přijdete na víc, odvody státu se vám zvyšují přiměřeně výdělku,“ říká poradce Michal Dvořáček.

Jak se vypočítávají zálohy na pojistné

Výše záloh na sociální pojištění se mění každým rokem a platíte je vždy až po odevzdání přehledů o příjmech a výdajích. U zdravotního pojištění je situace poněkud odlišná (viz níže).

Kdy odevzdat přehledy? Měsíc po přiznání

OSVČ musejí přehled o příjmech a výdajích odevzdat správě sociálního zabezpečení do jednoho měsíce od podání daňového přiznání (DAP).

Nejzazším termínem pro odevzdání přiznání k daním z příjmů je letos pátek 2. května (tedy první pracovní den v pátém měsíci), přehled od vás tedy musí mít místně příslušná správa sociálního zabezpečení nejpozději do počátku června.

Upravený konsolidační balíček schválila Sněmovna. Jaké změny přinesl?

Do roku 2023 platily dva rozdílné termíny pro přiznávání daní – dubnový pro plátce, kteří odevzdávali na finanční úřad růžový papír a květnový pro ty, kteří přiznávali daně elektronicky.

Od povinného zavedení datových schránek je pro OSVČ možná pouze druhá varianta – a zajímá je tedy květnový deadline. Pokud tedy daňové přiznání podají na poslední chvíli 2. května, budou mít povinnost přehled odevzdat do počátku června 2024.

Pokud vám daňové přiznání zpracovává daňový poradce, je nejpozdější lhůtou pro jeho odevzdání tradičně 1. červenec (platí i pro rok 2025).  Pak máte čas až do počátku srpna.

Přehledy pro zdravotní pojišťovnu

Termín odevzdání přehledu o příjmech a výdajích změnila před pěti lety na čas novela zákona o pojistném na veřejném zdravotním pojištění, a to kvůli pandemii covid-19. Už dva roky ale opět platí, že musejí plátci splnit svou povinnost měsíc po přiznání daně z příjmu, tedy nejpozději do počátku června, stejně jako v případě sociálního pojištění.

Slevy na dani z příjmu: Které z nich jste loni využili naposledy?

Jsou ale i OSVČ, které sice nemají povinnost podávat daňové přiznání, přehledu o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovny se ale nevyhnou. Ti měli čas jen do 8. dubna 2025.

„O datu, dokdy je potřeba přehledy dodat, zdravotní pojišťovny tradičně informují na svých webových stránkách. Osoba samostatně výdělečně činná je samozřejmě povinna doložit přehledy o zaplacených zálohách na zdravotním pojištění všem pojišťovnám, u kterých byla v předchozím roce pojištěna,“ upřesňuje partner společnosti V4 Group Michal Jelínek.

Zatímco daňové přiznání musí podat každá OSVČ, jejíž roční příjmy převýší 50 tisíc korun, přehledy na zdravotní a sociální pojišťovnu je nutné odevzdat vždy, pokud jste – byť i jen část roku – aktivně podnikali.

Výjimkou jsou plátci paušální daně

Ušetřit na daních z příjmů i povinném pojistném a nemuset každoročně podávat daňové přiznání ani přehledy pro zdravotní pojišťovny a ČSSZ. To jsou hlavní výhody paušální daně, která byla schválena před dvěma lety. Měsíčně platíte jen minimální zálohy na pojistné (u sociálního pojištění zvýšené o 15 procent) a daň z příjmu ve výši 100 korun.

Do tohoto režimu se může OSVČ s ročním příjmem do dvou milionu korun hlásit každoročně do konce ledna.

Osvobození od placení záloh pro ČSSZ

• od kalendářního měsíce, ve kterém doložil živnostník, který má podnikání jako vedlejší zdroj příjmů, příslušné OSSZ potvrzení od zaměstnavatele, případně od více zaměstnavatelů, že ze zaměstnání dosáhl maximálního vyměřovacího základu, a to až do kalendářního měsíce, který předchází měsíci, „ve kterém byl podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, který následuje po roce, v němž OSVČ tohoto maximálního vyměřovacího základu dosáhla“.
• za kalendářní měsíce, v nichž po celý měsíc měla nárok na výplatu nemocenského, PPM nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění OSVČ. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí.

Jak se zálohy vypočítají?

Průměrná mzda (PM) se stanovuje jako součin tzv. všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za předchozí rok, který činí 43 682 korun, a koeficientu pro úpravu VVZ (1,0658).  Průměrná mzda pro rok 2025 je tedy 43 682 x 1,0658, což je výše zmíněných 46 557 korun. Pro hlavní výdělečnou činnost představuje minimální měsíční vyměřovací základ u soc. pojištění nově 35 procent z průměrné mzdy. Měsíční záloha je 29,2 procenta z této částky. U zdravotního pojištění je to stále 13,5 procenta z poloviny PM.

Jak na placení záloh?

Zálohy na zdravotní a sociální pojištění se – jak bylo řečeno výše – dlouhodobě zvyšují, a to podle výše průměrné měsíční mzdy v zemi (případně úprav vyměřovacích základů) za předchozí rok.

V případě sociálního pojištění platí, že novou zálohu musíte uhradit nejpozději od měsíce, ve kterém podáte přehled o příjmech a výdajích za uplynulý rok.

U placení zdravotního pojištění naopak nesmíte zapomenout, že se zvýšené pojistné hradí od začátku roku. Zálohy na zdravotní pojištění fungují zpětně, takže novou vyšší zálohu platíte zdravotní pojišťovně již v únoru.

Účast na zdravotním pojištění je ze zákona povinná a nemůže být nahrazena komerčním pojištěním. Na trhu působí sedm zdravotních pojišťoven a jednou za rok je možné zdravotní pojišťovnu změnit.

Když začnete v roce 2025?

Podnikáte-li prvním rokem, platíte minimální zálohu ČSSZ automaticky. Příklad: Pan Novák zahájí hlavní samostatnou výdělečnou činnost od února 2025. Do 8. března tak musel uhradit první zálohu ve výši 3143 korun a bude ji odvádět pojišťovně i ve zbývajících měsících roku bez ohledu na výši výdělků.

Pozor na sankce!

Velká část živnostníků platí zálohy prostřednictvím trvalého příkazu a peníze odcházejí z jejich bankovních účtů. Pokud nechcete doplácet a zároveň hradit penále, musíte si hlídat příslušné termíny.

Předloni se změnily i lhůty, dokdy musí mít Česká správa sociálního zabezpečení peníze na důchodové (sociální) pojištění na účtu. Podle nového znění zákona jste povinni uhradit zálohu za daný měsíc do jeho konce.

U sociálního pojištění je nicméně rozhodující odevzdání přehledu o příjmech a výdajích. Měsíční zálohu v nové výši odvedete až za měsíc, kdy odevzdáte přehled za předchozí rok.

Jaká bude pro rok 2024 výše minimálních záloh u zdravotního a sociálního pojištění?

U zdravotního i sociálního pojištění představuje penále 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den od okamžiku, kdy nebylo pojistné zaplaceno (ve stanovené lhůtě). Stejně je to i v případě, že zaplatíte méně, než bylo vaší povinností. Dlužné pojistné samozřejmě následně doplatit musíte.

Jste-li přesvědčeni, že si pojišťovna nebo ČSSZ nárokují sankci neprávem, můžete se do patnácti dnů od obdržení platebního výměru písemně odvolat a požádat o prominutí nebo snížení penále.

„Pokud neodevzdáte včas přehled, budete příslušnou institucí vyzváni, abyste tuto povinnost splnili. Za pozdní odevzdání nebo za neodevzdání přehledu pak hrozí pokuta až 50 000 korun,“ doplňuje Michal Dvořáček. Pozor! Platí to nejen u sociálního pojištění, ale i u přehledu pro vaši zdravotní pojišťovnu.

Živnostníci, kteří platí sociální pojistné složenkou, musejí každoročně žádat svou místně příslušnou OSSZ o doručení poukázek, protože je úředníci neposílají automaticky. Žádost na správu sociálního zabezpečení můžete podat písemně poštou, e-mailem (a to i bez ověřeného elektronického podpisu), prostřednictvím vaší datové schránky či osobně na pobočce.

Zajímavostí je, že zatímco od povinného zavedení datových schránek musejí podnikatelé s ostatními úřady včetně finančních komunikovat výhradně elektronicky, v případě podávání přehledů a plnění dalších povinností vůči ČSSZ a zdravotním pojišťovnám takovou povinnost nemáte.

Přehledy pro VZP a sociálku odevzdává většina OSVČ. Poradíme vám, jak je vyplnit

Podnikání na „vedlejšák“

Pokud máte podnikání jen jako činnost vedlejší, například vedle běžného zaměstnaneckého poměru, zálohy na sociální pojištění se vám každoročně zvyšují méně. Letos narostlo minimum oproti roku 2024 jen o 83 korun na 1496 korun.

V případě podnikání na vedlejší činnost nemusíte na sociálním pojištění zaplatit ani korunu, pokud jste za rok 2024 nepřekročíte rozhodný příjem, který je stanoven na 111 736 Kč (2,4 násobek průměrné mzdy). Limit pro OSVČ na vedlejší činnost se na vás vztahuje pouze tehdy, pokud podnikáte celý rok. Jestliže jste začali podnikat například až v březnu, bude rozhodná částka nižší.

V prvním roce podnikání zálohy neplatíte, protože není z čeho je vypočítat (pojištění doplatíte najednou po odevzdání přiznání), v následujících letech pak odvádíte měsíční zálohy.

Minima na zdravotní pojištění pak platit v průběhu roku nemusíte, vše uhradíte najednou, a to až v roce následujícím. Odvody vám pojišťovna vypočítá podle toho, jaké máte za předchozí rok příjmy. Příklad: Přivyděláte-li si podnikáním za rok pouze 30 tisíc korun, zaplatíte zdravotní pojištění za celých dvanáct měsíců – a to jen ve výši 2025 korun (tedy 13,5 procenta z poloviny výdělku).

„S podáním přehledu doplatí zaměstnanec, který má podnikání jako vedlejší činnost, plnou částku na zdravotní pojištění. Velkou výhodou vedlejší pracovní činnosti je, že pokud příjmy po odečtení výdajů nepřekročí stanovenou hranici, nevzniká povinnost platit sociální pojištění,“ upřesňuje daňová poradkyně Blanka Štarmanová.

„Za vedlejší činnost je považován například výkon samostatné výdělečné činnosti zaměstnanců, důchodců, studentů nebo OSVČ na rodičovské dovolené,“ připomíná poradkyně Gabriela Ivanco.

Na vedlejší činnost můžete podnikat, pokud:

• vykonáváte vojenskou službu v ozbrojených silách ČR, ale nejste voják z povolání.
• jste zaměstnanec a zaměstnavatel za vás hradí pojistné,
• jste student do 26 let,
• jste na rodičovské dovolené,
• pečujete o dítě do 10 let, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni 1 až 4,
• jste ve starobním nebo invalidním důchodu,
• pečujete o nezaopatřené dítě,
• poskytujete pěstounskou péči nebo pobíráte pěstounský příspěvek

Jakub Procházka

---

Kdo se stává nespolehlivým plátcem DPH? Pozor na obchodování s firmami na blacklistu.

Jsou zapojeni do podezřelých obchodů, na dani z přidané hodnoty dluží minimálně půl milionu korun a nemají v pořádku příslušné doklady, či neplní lhůty pro povinná podání. V takových případech se stávají podnikatelé či firmy takzvanými nespolehlivými plátci DPH.

19.05.2025 | BusinessInfo.cz

Subjektů, které porušují pravidla správce daně, v posledních letech stále přibývá, byť pomaleji než v minulosti. Na obchodování s nimi by si měli dát podnikatelé pozor.

V nedávné minulosti bylo u daně z přidané hodnoty zavedeno několik nástrojů pro boj s daňovými úniky případně karuselovými podvody. K těm nejúčinnějším patří kontrolní hlášení nebo rozšíření systému reverse charge.

„Přesto v Česku stále roste počet takzvaných nespolehlivých plátců i nespolehlivých osob. Na blacklistu se každým rokem objevuje více firem i podnikatelů než v roce předchozím, byť tempo přírůstku výrazně zpomaluje,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

Například v roce 2022 přibylo v České republice 2 159 subjektů, které nespolehlivě odvádí DPH nebo jsou označeny jako nespolehlivé osoby. Loni jich bylo za první pololetí 500.

Na černé listině bylo v srpnu 2024 26 523 subjektů – z toho 5 469 nespolehlivých plátců DPH a 21 054 nespolehlivých osob. To je v součtu zhruba o patnáct procent víc než na počátku roku 2022. Vyplývá to z údajů společnosti Dun & Bradstreet. Detailnější analýza Dun & Bradstreet ukázala, že dlouhodobě nejvíc hříšníků podniká v oblasti pronájmu a správy nemovitostí, služeb, velkoobchodu a stravování.

V ČR téměř nepřibývají firmy, které odvádí DPH

Jak jsou definováni nespolehliví plátci a nespolehlivé osoby a jak se zařazení na blacklist vyhnout? Vše podstatné se dočtete v tomto textu na BusinessInfo.cz.

Ze zákona je nespolehlivým plátcem DPH obecně označen ten, který závažným způsobem porušuje (či neplní) své povinnosti ve vztahu ke správě daně. Stručnou a obecnou definici upřesňuje na svých webových stránkách generální finanční ředitelství. Podrobnosti najdete v paragrafu 106a zákona o DPH.

Kdo je nespolehlivým plátcem? Co říká zákon o DPH

Ten, kdo závažným způsobem porušuje své povinnosti vztahující se ke správě daně a o kterém správce daně následně rozhodne, že je nespolehlivým plátcem.

Odvolání proti rozhodnutí finanční správy, které je vám doručeno, je možné podat do 15 dnů ode dne jeho doručení a má odkladný účinek. Z „důvodů hodných zvláštního zřetele“ nicméně může správce daně odkladný účinek vyloučit, musí to ale samozřejmě zdůvodnit.

Stane-li se nespolehlivá osoba plátcem, stává se současně nespolehlivým plátcem. Nespolehlivým plátcem může být i skupina spojených osob (plátců daně).

Kdy se osoba povinná k dani stává plátcem, si přečtěte v článku Plátci DPH se dočkali změn v povinné registraci k dani. Co přináší novela zákona? na Businessinfo.cz. Od 1. 1. 2025 nastala v této oblasti řada změn. Plátcem DPH se stáváte v případě překročení jednoho ze dvou obratových limitů v uplynulém kalendářním roce.

Čím jsou pro vás nespolehliví plátci nebezpeční?

Pro ostatní podnikatele, kteří platí DPH, a s těmito subjekty obchodují, jsou nespolehliví plátci nebezpeční tím, že pokud od nich odeberou zboží nebo službu, sami ručí za odvod daně. A finanční úřad ji od nich bude vymáhat.

„Proto bych podnikatelům doporučoval sledovat registr plátců DPH a pečlivě prověřovat své obchodní partnery. Každý nespolehlivý plátce je označen v celostátním registru plátců DPH, zveřejněném na stránkách Ministerstva financí,“ upozorňuje Dvořáček.

Vyhledávání v registru je snadné. Příslušného plátce najdete buď podle daňového identifikačního čísla (DIČ), nebo přímo podle údajů o nespolehlivosti. Zadáte-li do vyhledávání „nespolehlivý plátce“ nebo „nespolehlivá osoba“, daňový portál vám rizikový subjekt a údaje/informace o něm zobrazí.

V čem je registr užitečný?

Registr plátců DPH obsahuje údaje o plátcích DPH, skupinách plátců DPH a identifikovaných osobách. Kromě základních informací o subjektu jako jsou jeho daňové identifikační číslo (DIČ), právní forma, obchodní název nebo sídlo, zde jsou už desátým rokem dostupné klíčové údaje týkající se ručení za nezaplacenou daň z přidané hodnoty, nespolehlivých plátců a uveřejněna také čísla bankovních účtů plátců DPH.

Rizikoví plátci DPH

Jak bylo zmíněno výše, pokud je plátce DPH v registru označen jako nespolehlivý plátce, ručí za odvod daně příjemce plnění.

Není-li u plátce žádné číslo účtu zveřejněno, opět za jeho odvod daně z přidané hodnoty ručí příjemce plnění. Pokud je tuzemské zdanitelné plnění zaplaceno na zahraniční účet, příjemce plnění ručí za odvod DPH i v případě, že byl tento zahraniční účet zveřejněn finanční správou.

Kdo všechno může být nespolehlivým plátcem či osobou?

Za nespolehlivou je považována například firma, která nemá v pořádku daňové doklady a úřad jí vyměří daň alespoň 500 000 korun, jíž neuhradí, a také podnik podezřelý z účasti na podvodu.

Za nespolehlivého plátce může být označena i společnost, která opakovaně neplní lhůty pro povinná podání, případně vyměří daň jinak, než uvádí v přiznání k DPH.

„Důvodem pro zařazení na černou listinu může být i to, že se subjekt účelově vyhýbá kontaktu se správcem daně nebo opakovaně neplní lhůty pro povinná podání,“ upřesňuje poradce.

Kdo, kdy a proč platí DPH? Provedeme vás úskalími daňové legislativy

Nespolehlivou osobou se pak na základě rozhodnutí správce daně může stát fyzická i právnická osoba. Porušuje sice své daňové povinnosti, není ovšem ze zákona „plátcem DPH“.

Jde tedy buď o subjekty, které nejsou plátci DPH a „závažným způsobem poruší povinnosti vztahující se ke správě daně“, nebo o subjekty, jež přestaly být plátci daně v okamžiku, kdy byly uvedeny v registru nespolehlivých plátců DPH.

Nespolehlivá osoba relativní novinkou

Institut „nespolehlivé osoby“ byl přitom zaveden až před osmi lety. Stane-li se v budoucnosti plátcem DPH, což se stává při zmíněném překročení obratového limitu dva miliony korun respektive 2 536 500 Kč, je osoba automaticky označena za nespolehlivého plátce.

„Dokud není nespolehlivá osoba plátcem daně, jejímu obchodnímu partnerovi nebezpečí ručení nehrozí; pokud by se jím však stala, tak zde automaticky vzniká pro jejího obchodního partnera (v postavení odběratele) riziko ručení za neodvedenou daň,“ upozorňuje daňový poradce Pavel Běhounek.

Snižte si náklady při cestách do zahraničí. Do září žádejte o vrácení DPH

Finanční úřady ovšem berou v potaz, jestli podnikatelé nebo firmy neplní své povinnosti úmyslně. Litera zákona totiž předpokládá „existenci účelovosti nekalého jednání nebo snahy o vylákání neopodstatněné daňové výhody“. Necílí se na neúmyslná pochybení nebo zřejmé omyly.

To, jak plátci plní či neplní své povinnosti, je vždy výhradně na posouzení správci daně, který sám rozhodne o případné sankci či záznamu ve výše zmíněném registru.

Správce daně pošle rozhodnutí. Lze se odvolat

Pokud firma či podnikatel obdrží rozhodnutí správce daně o označení za nespolehlivého plátce, může se proti němu do 15 dní odvolat. Ve veřejně dostupném registru se pak objeví až po vyřešení odvolání.

„Pokud už na blacklistu skončíte, je trestem nejen ztráta důvěry vašich odběratelů, ale musíte přejít ze čtvrtletního na měsíční zdaňovací období, s čímž je spojeno více administrativy a četnější povinnosti. Správce daně si vás takříkajíc víc hlídá,“ prozrazuje Michal Dvořáček.

Zbavit se cejchu není jednoduché

Zbavit se označení „nespolehlivý plátce“ lze nejdříve po roce od rozhodnutí finančního úřadu. Pokud plátce po dobu 12 měsíců neporušil své povinnosti vztahující se k správě DPH, podá si žádost. Pokud je zamítnuta, dostane další šanci opět až za rok. „Firmy se musejí rozmyslet, zda jim zařazení na černou listinu, které může trvat i měsíce poté, co svá pochybení napraví, stojí za ztrátu reputace a za to, že budou pod větším drobnohledem finančních úředníků,“ varuje poradce.

Jak bezpečně zaplatit nespolehlivému plátci DPH?

Aby se partner nespolehlivého plátce vyhnul ručení a případnému dvojímu zaplacení DPH (dodavateli a finančnímu úřadu za nespolehlivého plátce), může využít zvláštní způsob zajištění daně podle § 109a zákona o DPH a zaplatit DPH místo dodavateli přímo na účet správce daně.

Současně s takovou platbou uvede:

• identifikaci poskytovatele zdanitelného plnění,
• daň, na kterou je úhrada určena,
• identifikaci příjemce zdanitelného plnění,
• den uskutečnění zdanitelného plnění nebo den přijetí úplaty poskytovatelem zdanitelného plnění (pokud toto neuvede, bude se mít za to, že takovým dnem je den přijetí platby správcem daně).

V zákoně se dále dočtete, že „částka uhrazená za poskytovatele zdanitelného plnění se přijímá a eviduje na jeho osobním depozitním účtu. Ke dni splatnosti daně se převede na osobní daňový účet poskytovatele“.

Pokud ovšem nemáte písemný souhlas dodavatele, může se bohužel stát, že by po vás mohl částku, kterou jste místo jemu odvedli správci daně, vymáhat jako dluh. Více si přečtěte v paragrafu 109 zákona o DPH.

Jakub Procházka

---

Nová pravidla pro zdaňování příjmů ze sázení a loterie.

2.4.2025, Zdroj: Finanční správa

Jak správně uvést výhry v daňovém přiznání za rok 2024?

Od roku 2024 se v zákoně o daních z příjmů změnila pravidla pro zdanění výher z hazardních her. Nově se stanovuje roční limit pro osvobození od daně ve výši 50 000 korun, a to u loterií a tombol za každou výhru a pro ostatní druhy her jako roční limit. Pokud tedy u jednotlivého druhu hazardní hry výhra nebo celkový rozdíl mezi vklady a výhrami za zdaňovací období přesáhly 50 000 korun, tento příjem podléhá dani.

Jak se výhry zdaňují?

Loterie a tomboly

Pokud výhra přesáhne 50 000 korun, provozovatel automaticky srazí 15% daň už při výplatě. Výherce už nic dalšího neřeší a částku neuvádí do daňového přiznání.

Příklady:

• Vyhrajete 80 000 korun v loterii. Při výplatě vám bude z částky 80 000 korun sražena 15% srážková daň, tedy 12 000 korun. Obdržíte tedy 68 000 korun „čistého“.
• Vyhrajete v tombole zájezd v hodnotě 60 000 Kč. Provozovatel tomboly navýší výhru o 15% srážkovou daň, tj. celková hodnota výhry bude 70 588 korun. Z té provozovatel odečte a svému správci daně odvede srážkovou daň ve výši 10 588 korun. Vám jako výherci zůstává zájezd v hodnotě 60 000 korun.

Ostatní hazardní hry (sázky, automaty, živé hry, turnaje apod.)

V těchto případech se posuzuje rozdíl mezi celkovými vklady a výhrami samostatně pro každý typ hry za celý rok.

Pokud tento rozdíl u jednotlivého druhu hry za rok přesáhne 50 000 korun, výherce musí tento příjem uvést v daňovém přiznání a ve lhůtě pro jeho podání také uhradit daň.

Příklady:

• Během roku 2024 jste vložili do kurzových sázek celkem 70 000 korun a vyhráli jste celkem 130 000 korun. Celkový rozdíl u tohoto druhu hry je 60 000 korun, tedy o 10 000 korun více, než je limit pro osvobození. Příjem musí být uveden v daňovém přiznání a zdaněn. 
• Během roku 2024 jste také vyhráli v ruletě (tzv. živá hra) 180 000 korun. Vklad do hry činil 150 000 korun. Rozdíl u tohoto druhu hry je 30 000 korun, tedy o 20 000 korun méně, než je limit pro osvobození příjmu. Váš příjem z rulety je osvobozen od daně z příjmů a neuvádí se v daňovém přiznání.

Jak zjistit, zda musíte daň přiznat?

Online hraní: požádejte provozovatele hazardních her o výpis z uživatelského účtu, který obsahuje přehled vkladů a výher za daný rok.

Kamenné provozovny: doporučujeme si vést vlastní záznamy o sázkách a výhrách.

Co musím udělat, pokud je potřeba výhry zdanit?

Spočítejte si rozdíl mezi výhrami a vklady za rok 2024. Pokud rozdíl u jednotlivého druhu hry přesáhne 50 000 korun, uveďte celkovou částku výher a vložených vkladů za kalendářní rok do daňového přiznání.

Podejte daňové přiznání:

• Do 1. dubna 2025 (v listinné podobě, pokud nemáte ze zákona povinnost podávat daňové přiznání elektronicky).
• Do 2. května 2025 (elektronicky).
• Do 1. července 2025 (při podání daňovým poradcem).

Uhraďte příslušnou daň ve stejných lhůtách.

Tato pravidla se posuzují pro každý druh hazardní hry zvlášť, takže pokud hrajete více druhů her, je potřeba výhry a vklady posuzovat odděleně.

Výhry z loterií a tombol mají specifický režim, podléhají totiž zdanění srážkovou daní, a proto se u nich posuzuje každá výhra samostatně. V tomto případě daň srazí a odvede provozovatel.