DANĚ – informace nejen pro podnikatele.

Úvod
INFORMAČNÍ SERVIS KHK KHK
Daně a účetnictví
DANĚ – informace nejen pro podnikatele.

29. 6. 2025

Daňových kontrol opět přibývá: Komu hrozí a jaké má podnikatel povinnosti a práva?*

Změny s účinností od 1. 7. 2025 v gesci MF.*

Sdělení pro zahraniční osoby – nové povinnosti u doručování v oblasti DPH.*

Povinnosti nově registrovaných plátců DPH dle § 79 odst. 7 ZDPH (od 1. 1. 2025).*

Aktuálně k registraci do přeshraničního režimu pro malé podniky (DPH).*

Změny v odpisování fotovoltaik od 1. 8. 2025.*

Daňových kontrol opět přibývá: Komu hrozí a jaké má podnikatel povinnosti a práva?

Daňové kontroly jsou v Česku po zrušení EET opět četnější. Nadále se týkají tisíců podnikatelských subjektů ročně. Správce daně může libovolnou formou kontrolovat všechny podnikatele bez ohledu na velikost jejich podniku nebo obor, ve kterém působí.

27.06.2025 | BusinessInfo.cz

Jak daňová kontrola probíhá, jak se na jednotlivé kontrolní postupy připravit a jaké má podnikatelský subjekt práva a povinnosti, si přečtěte v následujícím textu na BusinessInfo.cz.

Kontrola z finančního úřadu může přijít kdykoli a v zásadě nezáleží na tom, zda jste k ní sami zavdali příčinu (například neplněním nebo opožděným plněním daňových povinností).

Přesto došlo v posledních letech k zefektivnění celého procesu a těm, kteří si svědomitě plní daňové povinnosti, zaklepou na dveře kontroloři málokdy. Většina českých podnikatelů se tedy daňové kontroly vůbec nedočká.

„Alespoň částečně se ale kontrolní proces může dotknout i těch, kteří přiznávají a platí daně svědomitě, tedy nejen hříšníků. Postup kontrolorů má ale za zákona jasně daná pravidla a také podnikatelé mají nejen povinnosti, ale i svá práva,“ přibližuje poradce Michal Dvořáček.

Změny v daních a odvodech 2025: Na co by si měli dát podnikatelé pozor?

Podle poradce nicméně na počátku celého procesu často bývá nějaká významnější nesrovnalost, jíž správce daně objeví, nebo je mu nahlášena. Firma může být také například činná v oboru, který je považován za rizikovější z hlediska daňových podvodů.

Kontroly jsou stále efektivnější

Za posledních deset let revizí v Česku ubylo. Zatímco ještě v roce 2015 bylo v Česku podle statistik 27,5 tisíce dokončených kontrol a zhruba 15 tisíc jich skončilo doměřením daně spojeným se sankcemi, v roce 2024 bylo ukončeno jen 9750 revizí se 7 000 doměrky.

Zajímavostí je, že po roce 2022 počet kontrol spíše stagnuje nebo mírně roste. Zefektivnění, lepší zacílení a následně i úbytek kontrol (obtěžováno bylo minimum podnikatelů, kteří měli daňové povinnosti v pořádku) souvisel se zavedením EET, které ovšem Fialova vláda zrušila.

„Kontrola může nicméně přijít kdykoli a je třeba být na ni připraven,“ glosuje poradce.

Daně: Jaké sankce hrozí neplatičům či opozdilcům

Jak kontroly probíhají a co říká zákon?

Kontrolní postupy se řídí daňovým řádem, tedy zákonem č. 280/2009 Sb.

Podle daňového řádu se mohou podnikatelé setkat se dvěma na sebe navazujícími postupy. Celý proces zahajuje postup pro odstranění pochybností (podle § 89 daňového řádu) a případně následuje „klasická“ daňová kontrola (podle § 85 a dalších daňového řádu).

Jaké máte během daňové kontroly povinnosti?

zajistit místo pro kontrolu (v rámci firmy/provozovny nebo přímo na finančním úřadě, dle dohody)
poskytnout kontrolorům příslušné dokumenty
spolupracovat a nikdy nezatajovat informace

Podnikatel se musí snažit vyvrátit všechny pochybnosti a odstranit nesrovnalosti, důkazní břemeno je totiž výhradně na jeho straně.

Během kontroly máte nicméně – podobně jako v trestním právu – nárok navrhovat další důkazní prostředky ve svůj prospěch (výslechy svědků, spolupracujících osob a podobně).

Zároveň můžete nahlížet do svého spisu a případně vznést výhrady k průběhu kontroly. Podnikatel má právo podat i správní žalobu (žalobu proti rozhodnutí správního orgánu) a bránit se u soudu, případně podat stížnost pro nevhodné chování úředních osob.

Podnět může dát kdokoli

Na nejasnosti může finanční úřad upozornit jiná instituce, jež podnikatelské subjekty prověřuje. Často jde o Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ), u níž je četnost kontrol násobně vyšší než u finanční správy. Udání ale může přijít od kohokoli.

ČSSZ sleduje účetní záznamy a primárně kontroluje, jestli podnikatelé odvádějí platby na sociálním pojištění. Kontrola se ale může týkat také toho, jestli zaměstnavatelé vedou evidenční listy důchodového pojištění, ohlašovací a oznamovací povinnosti nebo správného stanovení vyměřovacích základů spojených s nemocenským pojištěním.

Finanční úřady prověřují například firmy, kde se uplatňují nadměrné odpočty, vykazující daňovou ztrátu, či podniky, které neplní své daňové povinnosti nebo tak činí se zpožděním. A nemusí jít jen o daně a s nimi spojené dokumenty. Obávat se musejí například i hříšníci, kteří (včas) neodevzdávají výroční zprávy či účetní závěrky.

Před začátkem kontroly si správce daně kontrolovaný subjekt důkladně prověří. Pokud objeví problém, pošle „výzvu k odstranění pochybností“. Ke kontrole pak úředníci přistoupí pouze v případě, že se nepodaří jejich pochybnosti rozptýlit nebo zjistí nějaké vážné pochybení.

„Postup pro odstranění pochybností se zahajuje před vyměřením daně a slouží především k odstranění jednotlivých a dílčích pochybností, které lze zpravidla rychle a jednoduše vysvětlit,“ popisují daňoví poradci z EKP Advisory.

Pokud se vám pochybností rozptýlit nepodaří a například věrohodně neprokážete, že přiznáváte a platíte daň v odpovídající výši – může jít o DPH, daň z příjmu i další odvody – úřad vás o tom informuje a přistoupí k samotné daňové kontrole.

„Pokud výše daně není prokázána dostatečně věrohodně, sdělí úřad daňovému subjektu výsledek postupu k odstranění pochybností,“ dodává Dvořáček.

Před samotnou kontrolou se vám zástupci úřadu ozvou, oznámí vám, kdy kontrolní proces začne a jaké jim máte dodat podklady. Ze zákona musí kontrolor o zahájení kontroly vypracovat příslušný protokol.

Daňový subjekt je oprávněn do 15 dnů ode dne, kdy byl seznámen s dosavadním výsledkem postupu k odstranění pochybností, podat návrh na pokračování v dokazovaní spolu s návrhem na provedení dalších důkazních prostředků. Pokud ani následně není pochybnost prokázána, zahajuje obvykle správce daně daňovou kontrolu.

Daňová kontrola se může protáhnout

Daňová kontrola se může protáhnout na několik týdnů, měsíců a výjimečně i let. „Délka trvání daňové kontroly samozřejmě záleží na mnoha aspektech – například jak je rozsáhlá, kolik důkazních prostředků je k dispozici. Roli hraje také lokalita finančního úřadu a kapacita jeho vyměřovacího oddělení (v Praze jsou kontroly obecně pomalejší). V drtivé většině případů však daňové kontroly trvají jednotky měsíců,“ shrnuje Tomáš Vrána z EKP Advisory.

Jaké daně budou předmětem revize, zjistíte dopředu

Pokud přistoupí úředníci ke kontrole podle paragrafu 85 a dalších daňového řádu, mohou si od zástupců firem vyžádat nejrůznější dokumenty a vaší povinností je tyto předložit.

„Většinou budou chtít nahlédnout do vašeho účetnictví, mohou si říci o různé smlouvy, faktury i jiné doklady. Zákon hovoří o tom, že kontrola probíhá na místě, kde to vzhledem k účelu kontroly nejvhodnější,“ shrnuje poradce.

Ve složitějších případech má správce daně právo provést důkladné místní šetření. Tj. vstoupit do jakékoli nemovitosti, kterou využíváte k podnikání (případně to může být i ve vašem bydlišti).

Vyplňujete daňové přiznání? Jaké jsou nejčastější omyly a nejasnosti

Pokud se vám zdá, že nemáte k předložení dokladů dostatek času, máte za zákona právo požádat o prodloužení lhůty k jejich předložení.

Pokud je žádost podána před uplynutím lhůty stanovené správcem daně, musí úředníci prodloužit lhůtu minimálně o tolik dní, kolik zbývá v den podání žádosti do konce původní lhůty (více § 36 daňového řádu).

Pokud má podnik dokumenty v pořádku, kontrola je ukončena a kontrolor má povinnost vám všechny příslušné dokumenty do 30 dní vrátit. Neznamená to ale, že nemůže dojít k doměření daně a že nebudete potrestáni penále a úrokem z prodlení.

Ještě připomínáme, že kontrola musí být dopředu jasně vymezená a kontrolovaný tedy ví, jaké daně a v jakém období budou předmětem revize. „Kontrola se obecně vztahuje k jedné dani a ke konkrétnímu období, například jen k dani z přidané hodnoty v určitém měsíci. Může být zahájena pouze před uplynutím lhůty pro stanovení daně, jejíž základní délka je tři roky,“ doplňuje Dvořáček.

Daňová kontrola končí: Jaké vás mohou čekat sankce?

Daňová kontrola oficiálně končí v okamžiku, kdy vám finanční úřad doručí „oznámení o ukončení daňové kontroly“.

Zpráva o daňové kontrole obsahuje:

odkaz na zahájení daňové kontroly,
hodnocení předložených důkazů
výsledky, ke kterým správce daně dospěl.

V případě nesrovnalostí, které nejsou vysvětleny či odstraněny, je subjektu zpětně vyměřena daň a související sankce (penále a úrok z prodlení). Daň je stanovena formou dodatečného platebního výměru, proti kterému je možné se odvolat.

Výše úroku z prodlení je tradičně osm procent ročně navýšená o základní repo sazbu ČNB, kterou banka s klesající inflací v poslední době opakovaně snížila až na 3,5 procenta. V současnosti je tedy úrok z prodlení 11,5 %.

Penále z doměřené daně:

20 procent, je–li vám daň zvýšena
20 procent, je–li vám snížen daňový odpočet
1 procento, je–li vám snížena daňová ztráta

Daně: Co vnímá finanční úřad jako riziko?

Cíl kontrol je podobný jako u kontrolních hlášení – tedy především zabránit daňovým únikům a omezit daňové podvody.

„Je to o tom, co jsem zmiňoval na začátku. Tedy, že úředníci většinou kontrolují jen subjekty, které se jim zdají podezřelé, ačkoli výzva k odstranění pochybností se může týkat v podstatě každého,“ doplňuje Michal Dvořáček.

Co může vést k zahájení kontroly:

dlouhodobá ztráta (firmy mohou být podezřelé, že neuvádějí všechny své příjmy nebo že se vyhýbají daňovým povinnostem)
vysoké odpočty nebo nároky na vrácení daně z přidané hodnoty
působení v rizikových odvětvích
vysoké obraty podniků (takové podniky mají větší množství transakcí a jejich účetnictví je složitější, což zvyšuje pravděpodobnost chyb nebo nesrovnalostí)
opakovaně opravované daňové přiznání

Shrnutí

Správce daně má právo provádět kontrolu jen v rámci tříleté prekluzivní lhůty pro stanovení daně (§ 148 daňového řádu).

Kontrola je zahájena doručením oznámení o daňové kontrole, ve které FÚ uvede, jakou daň a za jaké období kontroluje, jaké podklady je podnikatel povinen předložit a do kdy. Úředníci předem informují, na co se během kontroly zaměří, což vám umožní si vše včas připravit.

Správce daně soustředí na základní dokumenty prokazující ekonomickou činnost: vydané a přijaté faktury, výpisy z bankovních účtů, účetní knihy, zaměstnanecké smlouvy, smlouvy s externími dodavateli a evidenci majetku.

Připravte si všechny potřebné elektronické a papírové záznamy, které byly pro kontrolu správcem daně vyžádány.

Povinná doba archivace?

Účetní uzávěrka a výroční zpráva – 10 let
Účetní doklady, knihy a inventurní soupisy – 5 let
Doklady související s DPH – 10 let
Mzdové listy a záznamy pro účely důchodového pojištění – 45 let.

Jakub Procházka

Změny s účinností od 1. 7. 2025 v gesci MF.

25.6.2025, Zdroj: Ministerstvo financí

Připomínáme stručně některé změny z dílny MF, které jsou účinné od 1. července 2025.

Změna sazby DPH v oblasti stavebnictví

Od 1. července 2025 se základní sazba DPH bude vztahovat na stavební nebo montážní práce na dokončených stavbách pro bydlení nebo sociální bydlení, pokud tyto stavby po přestavbě už nebudou splňovat podmínky pro tyto typy staveb. Cílem je zajistit, aby přestavba neměla výhodnější daňový režim než nová výstavba, pokud výsledná stavba nesplňuje podmínky pro sníženou sazbu DPH.

Také se mění definice bytového domu pro sociální bydlení – snížená sazba DPH se nově uplatní, pokud více než polovina podlahové plochy bytového domu připadá na obytné prostory pro sociální bydlení. Tím bude rozšířena možnost aplikovat sníženou sazbu daně u výstavby bytových domů.

Změny v osvobození od DPH v případě prodeje nemovité věci

Od 1. července 2025 dojde ke zjednodušení systému zdanění, resp. osvobození u prodeje nemovité věci. Nově se zdaní pouze první prodej nemovité věci do dvou let po kolaudaci nebo po podstatné změně. Následné prodeje již budou osvobozeny bez nároku na odpočet. I nadále zůstává možnost prodej nemovité věci zdanit.

Flotilový způsob sjednávání pojištění

Od 1. července 2025 se zákon o distribuci pojištění a zajištění bude plně vztahovat i na tzv. flotilové pojištění. U tohoto typu pojištění zákazník neuzavírá/nepodepisuje svou vlastní pojistnou smlouvu s pojišťovnou, ale přistupuje k již existujícímu pojištění coby další pojištěná osoba. Tento model pojištění využívají zejména leasingové společnosti u pojištění vozidel, poskytovatelé spotřebitelského úvěru u pojištění schopnosti splácet, cestovní kanceláře při pojištění storna zájezdu, banky při pojištění platebních karet nebo prodejci zboží při pojištění prodloužené záruky.

Nově budou mít zákazníci flotilového pojištění stejná práva a ochranu jako při uzavírání své vlastní pojistné smlouvy, například obdrží potvrzení o sjednaném pojištění. Podnikatelé, kteří tento typ pojištění nabízejí, budou muset získat oprávnění od České národní banky jako pojišťovací zprostředkovatelé.

Redukce poboček Celní správy ČR a změna kompetence

V souvislosti s ozdravným balíčkem dojde od 1. července 2025 k redukci celních úřadů z dosavadních 15 na nových 6 celních úřadů. Tím dojde k vytvoření srovnatelně zatížených celních úřadů.

Zároveň dojde ke změně kompetence Celní správy ČR. Jejími kmenovými působnostmi budou: celnictví, správa daní (zejména spotřebních a energetických), dělená správa (správa placení a vymáhání peněžitých plnění za jiné orgány) a dozor v oblasti hazardních her. Podpůrnými oblastmi pro výkon hlavních kompetencí budou oblasti pátrání (role policejního orgánu) a dohledové činnosti primárně ve vztahu ke zboží.

Bližší informace viz také článek Změny v oblasti správy daní a působnosti Celní správy ČR.

Sdělení pro zahraniční osoby – nové povinnosti u doručování v oblasti DPH.

23.6.2025, Zdroj: Finanční správa

Od 1. ledna 2025 vstoupila v platnost novela zákona o DPH, která přináší nové povinnosti pro zahraniční osoby registrované k DPH v České republice.

Za klíčové změny lze považovat zejména povinnost zvolit zmocněnce pro doručování a uvést e-mailovou adresu při registraci nebo dodatečné splnění těchto povinností zahraničními osobami registrovanými před 1. 1. 2025.

Finanční správa upozorňuje také na následné povinnosti při nastalých změnách a možné sankce za nesplnění těchto povinností. Informace jsou určeny zahraničním subjektům bez sídla v EU, které působí v oblasti DPH v ČR.

Od 1. ledna 2025 vznikly v důsledku nabytí účinnosti zákona č. 461/2024 Sb. (dále jen „novela“), který novelizoval zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“), nové povinnosti pro zahraniční osoby (osoba povinná k dani, která nemá sídlo nebo provozovnu na území EU) pro účely doručování v oblasti DPH.

Jaké jsou nové povinnosti
Jedná se o povinnosti dle § 96 odst. 3 a § 98b zákona o DPH:

zvolit si zmocněnce pro doručování,
uvést adresu elektronické pošty (e-mailovou adresu) v přihlášce k registraci k DPH.

Povinnost volby zmocněnce pro doručování nemá zahraniční osoba, která má sama v tuzemsku zpřístupněnu datovou schránku.

Tyto povinnosti, pokud již nebyly splněny dříve, se vztahují také na zahraniční osoby, které byly v tuzemsku zaregistrovány před 1. 1. 2025. Uvedení stavu existujícího k 31. 12. 2024 do souladu s novou právní úpravou zajišťují u těchto osob body 25, 26 a 27 přechodných ustanovení novely.

Kdo může být zmocněncem pro doručování
Zmocněnec pro doručování může podle § 98b zákona o DPH být fyzická nebo právnická osoba se zpřístupněnou datovou schránkou zřízenou ze zákona¹.

Datové schránky zřízené ze zákona jsou všechny datové schránky automaticky zřízené Digitální a informační agenturou, tj. datové schránky typu 20, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38 a 39².

Z důvodů zamezení nepřípustné diskriminace osob usazených na území Evropské unie, resp. ve státech EHP (Evropského hospodářského prostoru) může být zmocněncem pro doručování zvolena také osoba se sídlem či místem pobytu ve státu EHP (to znamená v jiném členském státě EU, Norsku, Islandu či Lichtenštejnsku), která má zřízenou datovou schránku na žádost³.

Toto se vztahuje pouze na ty zmocněnce ze státu EHP se zřízenou datovou schránkou na žádost, kteří vykonávají obdobnou činnost, jakou vykonávají tuzemské osoby s datovou schránkou zřízenou ze zákona. Daný zmocněnec tak musí být podnikající fyzickou osobou, anebo právnickou osobou. Jedná se tedy o datové schránky zřízené na žádost typu 22, 50 nebo po doložení podnikatelské činnosti typu 40.

Zahraniční osoba může mít podle § 98a odst. 2 zákona o DPH pouze jednoho zmocněnce pro doručování v oblasti daně z přidané hodnoty (to znamená, že si nemůže zvolit jiného zástupce například pro doručování v rámci daňové kontroly).

Zmocněnec pro doručování zahraniční osoby může být zároveň i obecný zmocněnec, kterého má daňový subjekt ustanoveného na úkony, do kterých spadá i doručování písemností v oblasti DPH (tedy zmocněnec obecný pro všechny daně, nebo zmocněnec jen pro oblast DPH). Není tedy nutné v takovém případě mít ještě specificky zvoleného zmocněnce pro doručování podle tohoto ustanovení. Pokud bude mít zahraniční osoba zmocněnce s udělenou generální plnou mocí, pak je to pro splnění dané povinnosti dostačující.

Co musí udělat zahraniční osoba, která se chce registrovat k DPH v tuzemsku
Při registraci k DPH (plátce nebo identifikované osoby) je zahraniční osoba v přihlášce k registraci povinna uvést:

Zmocněnce pro doručování podle § 98b zákona o DPH
Adresu elektronické pošty (e-mailovou adresu)

Pokud má zahraniční osoba sama zpřístupněnu datovou schránku, nemá povinnost zvolit si zmocněnce pro doručování. V přihlášce k registraci k DPH pak vyplní své ID datové schránky.

Povinnosti zahraničních osob registrovaných k DPH před 1. 1. 2025
Zahraniční osoba registrovaná k DPH jako plátce nebo identifikovaná osoba před 1. 1. 2025 byla povinna do konce února 2025 oznámit správci daně:

Zmocněnce pro doručování podle § 98b zákona o DPH – pouze v případě, že takového zmocněnce dosud neměla zvoleného anebo dosavadní zmocněná osoba nesplňuje nové podmínky pro zmocněnce pro doručování. Oznámení zmocněnce pro doručování se provede předložením příslušné plné moci správci daně.
Adresu elektronické pošty (e-mailovou adresu) – pokud již neuvedla dříve, pak je nezbytné provést aktualizaci prostřednictvím formuláře „Oznámení o změně registračních údajů“, elektronicky dostupné na: Elektronické formuláře – Portál MOJE daně, menu panel „Registrace“, a položka „Oznámení o změně registračních údajů“.

Pokud má zahraniční osoba sama zpřístupněnu datovou schránku, nemá povinnost zvolit si zmocněnce pro doručování.

Co když zanikne zmocnění nebo dojde k znepřístupnění datové schránky
Pokud zanikne zmocnění pro doručování nebo dojde k znepřístupnění datové schránky zahraniční osoby nebo jejího zmocněnce, je zahraniční osoba povinna si zvolit nového zmocněnce pro doručování, a to do 30 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala.

Jaké jsou sankce za nesplnění povinnosti zvolení zmocněnce pro zastupování
Nesplnění povinnosti zvolit zmocněnce pro doručování nebo jeho volba po zákonem stanovené lhůtě podléhá sankci ve výši 1 000 Kč za každý den nesplnění této povinnosti od rozhodného dne stanoveného zákonem o DPH podle konkrétní nastalé situace (§ 98b odst. 3 až 5 zákona o DPH).

Přechodné období
Z důvodu počátečních nejasností ve výkladu novely zákona o DPH v rozsahu zmocněnce pro doručování pro účely daně z přidané hodnoty podle § 98b zákona o DPH zůstávají plné moci udělené zmocněnci, který nesplňuje podmínky pro zmocněnce pro doručování, platné až do 30. 9. 2025 v jejich plném rozsahu. Správce daně přistoupí k případné aplikaci opatření vyplývajících z nesplnění zákonné povinnosti podle § 98b zákona o DPH, včetně udělení pokut, až od 1. 10. 2025.

¹Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
²Typy datových schránek jsou k dispozici na webových stránkách Typy datových schránek
³Digitální a informační agentura nezřizuje zahraničním osobám, včetně osob ze států EHP, datové schránky automaticky ze zákona. Jazykový výklad předmětného ustanovení by vedl k závěru, že zahraniční osoba ze státu EHP nemůže být zmocněncem pro doručování ve smyslu § 98b zákona o DPH. Takový výklad by byl v rozporu s mezinárodními závazky České republiky (konkrétně čl. 56 a násl. Smlouvy o fungování Evropské unie (volné poskytování služeb) a obdobně čl. 36 a násl. Dohody o Evropském hospodářském prostoru).

Povinnosti nově registrovaných plátců DPH dle § 79 odst. 7 ZDPH (od 1. 1. 2025).

30.5.2025, Zdroj: Finanční správa

Osoba povinná k dani, která se stane plátcem DPH v průběhu kalendářního roku, má od 1. 1. 2025 povinnost uvést v daňovém přiznání k DPH za zdaňovací období, do něhož spadá den, kdy se stala plátcem, rovněž hodnoty plnění uvedených v § 76 odst. 1 písm. b) ZDPH uskutečněných od 1. 1. daného kalendářního roku do dne předcházejícího dni, kdy se stala plátcem.

Tato plnění je nutné vykázat na řádku 50 a rovněž na řádku 51 daňového přiznání k DPH.

Odůvodnění:

Do § 79 odst. 7 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“) byla s účinností od 1. 1. 2025 doplněna povinnost plátce, který byl bezprostředně předtím, než se stal plátcem, v režimu pro malé podniky¹ , uvést v daňovém přiznání k DPH za zdaňovací období, do něhož spadá den, kdy se stala osoba povinná k dani plátcem, rovněž hodnoty plnění podle § 76 odst. 1 písm. b) ZDPH, která uskutečnil v příslušném kalendářním roce.

Jedná se o plnění osvobozená od DPH v režimu pro malé podniky v tuzemsku i v jiném členském státě (viz § 50 ZDPH) a dále o plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (viz § 51 ZDPH) s místem plnění v tuzemsku i mimo tuzemsko, s výjimkou plnění podle § 72 odst. 1 písm. d) ZDPH.

Povinnost vyplývající z § 79 odst. 7 ZDPH se vztahuje na plátce se sídlem v tuzemsku, který v daném kalendářním roce (před tím, než se stal plátcem) vykonával svoji ekonomickou činnost v postavení „neplátce“ (včetně identifikovaných osob). Povinnost se vztahuje rovněž na plátce se sídlem v jiném členském státě, který byl v daném kalendářním roce (před tím, než se stal plátcem) registrován do režimu pro malé podniky pro tuzemsko.

Smyslem a cílem nové právní úpravy bylo zohlednit skutečnost, že některá přijatá zdanitelná plnění, u kterých je nárok na odpočet daně uplatňován podle § 79 ZDPH, byla využívána rovněž pro plnění osvobozená od DPH podle § 50 či § 51 ZDPH. To znamená, že taková plnění nejsou využívána výhradně pro účely zakládající nárok na odpočet daně, ale jsou určena pro tzv. smíšené účely. Hodnota plnění, která osoba povinná k dani uskutečnila v daném kalendářním roce před tím, než se stala plátcem DPH, se proto měla zohlednit ve výpočtu koeficientu podle § 76 ZDPH, a promítnout se tak do rozsahu nároku na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění využitých pro smíšené účely.

Výše uvedený cíl se však plně neprojevil v textu relevantních ustanovení ZDPH, která upravují vznik a rozsah nároku na odpočet daně. Protože stávající znění ZDPH umožňuje z hlediska použitých pojmů a systematiky zákona dvojí výklad, a vyvolává proto právní nejistotu, co se týče rozsahu nároku na odpočet daně, bude Finanční správa aplikovat ustanovení § 79 odst. 7 ve spojení s § 76 ZDPH ve prospěch plátců daně.

To znamená, že hodnoty plnění nově uváděné v daňovém přiznání k DPH v souladu s § 79 odst. 7 ZDPH, musí být v daňovém přiznání k DPH za zdaňovací období, do něhož spadá den, kdy se stala osoba povinná k dani plátcem, uvedeny nejen na řádku 50, ale rovněž na řádku 51. Tímto způsobem dojde ve formuláři daňového přiznání k DPH k vyloučení uvedených plnění z výpočtu koeficientu podle § 76 ZDPH, a tedy k eliminaci případného dopadu plnění uskutečněných v postavení „neplátce“ (tj. plnění nově podle § 79 odst. 7 ZDPH vykazovaných v daňovém přiznání k DPH) do rozsahu nároku na odpočet daně.

¹Tj. byl v postavení „neplátce“ a jeho uskutečněná plnění v postavení neplátce byla osvobozena od uplatnění daně.

Příklad:

Pan Novák, se sídlem v Kolíně, podniká od roku 2020 v oblasti obchodu se zbožím v tuzemsku a není dosud plátcem DPH. Jeho obrat za období 1. 1. – 10. 8. 2025 dosáhl částky 2 620 000 Kč. K překročení zákonného limitu ve výši 2 536 500 Kč došlo dne 10. 8. 2025 a pan Novák se tak stal plátcem daně v tuzemsku od 11. 8. 2025.

V období od 11. 8. 2025 do 31. 8. 2025 uskutečnil zdanitelná plnění v podobě prodeje zboží v tuzemsku (v základní sazbě DPH) v hodnotě 242 000 Kč včetně DPH.

V únoru 2025 pořídil pan Novák od plátce DPH užitkový automobil (kategorie N1) určený pro rozvoz zboží zákazníkům, u kterého hodlá uplatnit nárok na odpočet daně v souladu s § 79 odst. 1 ZDPH. Základ daně činil 800 000 Kč, DPH 168 000 Kč.

V daňovém přiznání k DPH za zdaňovací období srpen 2025 uvede pan Novák mj. následující údaje:

na řádku 1 uskutečněná zdanitelná plnění v základu daně 200 000 Kč a DPH ve výši 42 000 Kč;
na řádku 45 DPH z pořízení užitkového automobilu ve výši 168 000 Kč;
na řádku 50 a zároveň i na řádku 51 hodnotu plnění uskutečněných v režimu pro malé podniky, tj. částku 2 620 000 Kč. Vykázané hodnoty tak neovlivní výši vypořádacího koeficientu (ř. 53).

Aktuálně k registraci do přeshraničního režimu pro malé podniky (DPH).

23.6.2025, Zdroj: Česká daňová správa

Finanční správa aktuálně sděluje, že v důsledku opožděné implementace přeshraničního režimu pro malé a střední podniky v některých členských státech EU a s tím souvisejícími počátečními technickými problémy vznikají prodlevy při předávání informací mezi členskými státy EU. Ty jsou však zásadní zejména pro kontrolu splnění podmínek pro využívání tohoto režimu. Může proto docházet ke zpoždění s registrací, avšak sdělení o splnění či nesplnění podmínek od správce daně státu osvobození dává podnikateli větší jistotu. Finanční správa považuje tedy za lepší vyčkat, i když registrace trvá déle.

Připomeňme, že od 1. 1. 2025 je v zákoně o DPH zaveden přeshraniční režim pro malé podniky. Dává možnost osobám povinným k dani neusazeným v tuzemsku využívat osvobození od DPH v rámci tohoto režimu v České republice. A naopak osoby povinné k dani usazené v tuzemsku mají možnost využívat tento režim v jiném členském státě EU.

Přihlášení do přeshraničního režimu pro malé podniky pro jiný členský stát

Režim je dobrovolný a osoba povinná k dani usazená v tuzemsku, která chce využít tento režim v jiném členském statě, podává přihlášku k registraci u svého místně příslušného správce daně. Pro schválení registrace musí být splněny podmínky pro režim pro malé podniky, které posuzuje tuzemský správce daně (například obrat v EU nesmí překročit 100 000 EUR) a podmínky posuzované správcem daně jiného členského státu EU, kde chce osoba povinná k dani režim využívat. Detailnější informace jsou k dispozici v části Registrace do přeshraničního režimu SME pro jiný členský stát.

V souladu se zákonem o DPH by registrační řízení pro jednotlivý členský stát nemělo trvat déle než 35 pracovních dnů ode dne podání přihlášky.

Proč někdy trvá registrační řízení déle

Přeshraniční režim pro malé podniky měl být ve všech národních legislativách jednotlivých členských států EU zaveden k 1. 1. 2025. Nicméně v některých členských státech EU došlo ke zpoždění legislativního procesu (a s tím související technické implementaci) a daná úprava je schvalována teprve v průběhu roku 2025. Některé členské státy také mohou mít počáteční technické problémy, související právě s opožděnou implementací daného režimu, které jsou postupně odstraňovány. Z těchto důvodů vznikají prodlevy při předávání informací mezi členskými státy EU, které jsou zásadní zejména pro kontrolu splnění podmínek v jednotlivých členských státech EU. K potvrzení splnění/nesplnění podmínek z jednotlivých členských států EU tak dochází v některých případech v delším časovém horizontu, což má bohužel dopad na prodloužení lhůty při registraci do přeshraničního režimu nad rámec daný zákonem o DPH.

Proč tuzemský správce daně vyčkává na stanovisko správce daně z jiného členského státu EU

Zákon o DPH sice dává tuzemskému správci daně možnost osobu povinnou k dani do režimu zaregistrovat, pokud členský stát osvobození dostal informace o podané přihlášce a nesdělí ve lhůtě pro potvrzení podmínek své zamítavé stanovisko. Nicméně členské státy EU mají stanoveny různé omezující podmínky pro využívání režimu pro malé podniky vyplývající z jejich národní legislativy, často nižší limity pro obrat, než jaký je v českém zákoně o DPH, nebo například neregistrování právnických osob (Itálie, stav k 11. 6. 2025). Tyto podmínky se mohou v čase měnit tak, jak je schvalována legislativa v jednotlivých členských zemích EU.

V této souvislosti je nezbytné upozornit, že samotná registrace do režimu pro malé podniky neopravňuje využívání osvobození od DPH v tomto režimu, pokud osoba povinná k dani nesplňuje podmínky daného státu osvobození. Když by tedy tuzemský správce daně zaregistroval osobu povinnou k dani do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát bez stanoviska tohoto členského státu EU, mohlo by dojít k situaci, že podmínky režimu v některém členském státě EU (státě osvobození, které posuzuje výhradně správce daně tohoto členského státu) splněny nejsou. Pak by i přes registraci do tohoto režimu osoba povinná k dani nemohla v členském státě, ve kterém podmínky nesplňuje, tento režim využívat a vztahoval by se v něm na ni běžný režim DPH.

Z tohoto důvodu zvolila finanční správa přístup, který v praxi vyvolá méně nesrovnalostí. Je tedy lepší na sdělení o splnění/nesplnění podmínek od správce daně státu osvobození vyčkat, i když registrace trvá déle.

Níže uvádíme odkaz na stránky Evropské komise s podmínkami jednotlivých členských států, kde si můžete ověřit, zda podmínky v daném státě splňujete:

National VAT rules – European Commission

Věříme, že s tím, jak budou odstraňovány technické problémy a jednotlivé členské státy EU budou mít implementovánu účinnou legislativu, se registrační řízení v průběhu roku 2025 zrychlí.

Změny v odpisování fotovoltaik od 1. 8. 2025.

26.6.2025, Zdroj: Česká daňová správa

Generální finanční ředitelství vydává sdělení k novému způsobu daňového odpisování zařízení sloužících k výrobě elektřiny ze slunečního záření v návaznosti na zrušení § 30b zákona o daních z příjmů (ten upravuje speciální způsob odpisování hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření a k 1. 8. 2025 je zrušen zákonem č. 87/2025 Sb.).

1. Popis situace

Zákonem č. 87/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů („energetický zákon“), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony („novela“), dochází s účinností od 1. 8. 2025 ke zrušení ustanovení § 30b ZDP. Toto speciální ustanovení upravuje způsob odpisování vybraného hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření. Finanční správa ČR zastává níže uvedený právní názor k uplatnění jednotlivých ustanovení ZDP pro účely daňového odpisování zařízení sloužícího k výrobě elektřiny ze slunečního záření („FTVE“) po zrušení § 30b ZDP.

2. Nový režim daňového odpisování FTVE dle ZDP

2.1 Obecný režim odpisování

25-07-01 DANĚ Změny v odpisování fotovoltaik od 1. 8. 2025 3

2.2 Specifické situace

FTVE jako součást stavby

Pokud je FTVE zdrojem el. energie pro konkrétní budovu (dům) dle stavebních předpisů, pak je FTVE jako celek odpisována jako součást této budovy ve smyslu +++++) Přílohy č. 1 k ZDP.

Dočasná stavba

FTVE je stavbou, na jejíž technologickou část se pro účely ZDP uplatní fikce samostatné hmotné movité věci (resp. více samostatných hmotných movitých věcí) ve smyslu § 26 odst. 2 ZDP. Pokud stavební úřad předem omezí dobu trvání nebo životnosti stavby FTVE v souladu se zákonem č. 283/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů („stavební zákon“), pak „dočasnost“ stanovená dle stavebního zákona se logicky vztahuje na stavbu FTVE jako celek, tedy i na její technologickou část.

S ohledem na dlouholetou praxi v oblasti zatřiďování majetku sloužícího k výrobě elektřiny ze slunečního záření uplatňovanou ze strany odborné veřejnosti bude Finanční správa ČR s cílem zachování stability a kontinuity aplikační praxe respektovat postup, kdy technologické části stavby FTVE považované pro účely ZDP za samostatné hmotné movité věci budou odpisovány dle bodu 2.1. Stavební část stavby FTVE pak bude odpisována dle § 30 odst. 4 ZDP, tj. po dobu životnosti nebo trvání dočasné stavby.

3. Podrobnější informace

Další informace obsahuje Sdělení GFŘ k novému způsobu daňového odpisování zařízení sloužících k výrobě elektřiny ze slunečního záření v návaznosti na zrušení § 30b ZDP