DPH u přebytků elektřiny z FVE.* 

DPH – sportovní služby.* 

Náhrada škody za odcizené zboží z pohledu DPH.* 

Estonsko – změna sazby DPH od 1. 7. 2025.* 

Daňových kontrol opět přibývá: Komu hrozí a jaké má podnikatel povinnosti a práva?* 

DPH u přebytků elektřiny z FVE.

25.6.2025, Ing. Ivana Langerová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Jak řešit přebytky z FVE dodané do sítě z hlediska DPH?

Dotaz:

Firma si pořídila na své budově (skladových prostorech) fotovoltaickou elektrárnou. Primárně vyrobenou elektřinu spotřebovává pro svoje podnikání. V květnu tohoto roku obdržela od energetické společnosti (PRE) malou odměnu (do 100 Kč) za elektřinu, která přešla do distribuční sítě.

Je potřeba z této částky odvést DPH? Firma je plátce DPH, při pořízení uplatnila odpočet DPH a nyní ještě čeká na poskytnutí dotace. Ta sníží pořizovací cenu.

Odpověď:

Podle nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti § 2 odst. 1 písm. c) podléhá režimu PDP „dodání elektřiny nebo plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi vymezenému v § 7a odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty – ten řeší místo plnění při dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu; za obchodníka se pro účely režimu přenesení daňové povinnosti považuje také osoba, jejímž předmětem podnikání je přenos elektřiny, distribuce elektřiny, obchod s elektřinou, činnost operátora trhu, přeprava plynu, distribuce plynu, uskladňování plynu a obchod s plynem za podmínek stanovených energetickým zákonem“

Přebytky elektřiny tedy při dodání obchodníkovi podléhají režimu přenosu daňové povinnosti na příjemce.

Fakturace tedy bude bez daně, uvedete ji do ř. 25 a v KH bude v oddílu A.1 uveden kód 19.

---

DPH – sportovní služby.

19.6.2025, Ing. Zdeněk Kuneš, Zdroj: Verlag Dashöfer

Osvobození od daně při poskytování sportovní činnosti

Z hlediska uplatnění osvobození od daně nebo příslušné sazby daně při poskytování sportovní činnosti je rozhodující, kdo je poskytovatelem služeb úzce souvisejících se sportem.

Pro neziskové subjekty je osvobození od daně dáno § 61 písm. d) ZDPH, ze kterého vyplývá, že poskytování služeb úzce souvisejících se sportem nebo tělesnou výchovou právnickými osobami, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, osobám, které vykonávají sportovní nebo tělovýchovnou činnost, je osvobozeno bez nároku na odpočet daně.

Tyto služby se u osob povinných k dani, které nejsou registrovány za plátce, nezapočítávají podle § 4a ZDPH do obratu v tuzemsku pro povinnou registraci za plátce.

Tělovýchovná jednota, neregistrovaná za plátce, provozuje lyžařský vlek. Jedná se o plnění, které je vždy osvobozeno od daně bez nároku na odpočet daně, do obratu se hodnota tohoto plnění nezahrne.

Vyhodnocení pozice poskytovatele služeb, zda se jedná o osobu, která nebyla založena za účelem podnikání, by mělo být jednoznačné a nepochybné ve smyslu článku 132 odst. 1 písm. m) směrnice Rady 2006/112/ES. Hlavní činnost těchto neziskových subjektů vyplývá obvykle ze stanov, statutů, zřizovacích listin apod.

Z § 61 písm. d) ZDPH vyplývá, že osvobození od daně se uplatní pouze v případě, že osobou vykonávající sportovní nebo tělovýchovnou činnost je právnická osoba, například obec, škola, sportovní kluby apod.

Obec plátce, provozuje zimní stadion. Jedná se o plnění, které je vždy osvobozeno od daně bez nároku na odpočet daně.

V těchto případech není možné, aby právnická osoba, která nebyla zřízena za účelem podnikání poskytla tyto služby jako zdanitelné plnění s nárokem na odpočet daně. Vždy se jedná o plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně.

Tělovýchovná jednota, neregistrovaná za plátce, provozuje lyžařský vlek. Tělovýchovná jednota se rozhodla, že u této služby uplatní daň v domnění, že bude mít nárok na odpočet daně při nákupu elektřiny. V tomto případě se ale jedná o plnění, které je vždy osvobozeno od daně bez nároku na odpočet daně. Tělovýchovná jednota nemá nárok na odpočet daně u zdanitelných plnění, přijatých pro provozování lyžařského vleku.

Z toho § 61 písm. d) ZDPH dále vyplývá, že pokud služby související se sportem nebo tělesnou výchovou poskytuje fyzická osoba, jedná se pro plátce vždy o zdanitelné plnění. Pokud tyto služby poskytuje fyzická osoba, neregistrovaná za plátce, zahrnuje se jí podle § 4a ZDPH hodnota poskytnutých služeb do limitu pro obrat v tuzemsku.

Fyzická osoba, neregistrovaná za plátce, provozuje plavání s dětmi. Jedná se o plnění, které je pro plátce zdanitelným plněním, zahrnuje se do obratu pro registraci plátce.

Další podmínkou je, že jsou služby úzce související se sportem nebo tělesnou výchovou poskytovány osobám, které vykonávají sportovní nebo tělovýchovnou činnost.

Problematikou okruhu osob, kterým jsou tyto služby související se sportem a tělesnou výchovou poskytovány, se rovněž zabýval Evropský soudní dvůr v rozsudku ve věci Canteerbury Hockey Club a Canterbury Ladies Hockeez Club. Evropský soudní dvůr v těchto rozsudcích judikoval, že příjemcem služeb osvobozených podle článku 13 části A odst. 1 písm. m) šesté směrnice [článek 132 odst. 1 písm. m) směrnice Rady 2006/112/ES] nemusí být jen osoby fyzické, ale i právnické osoby nebo registrované organizace, pokud jsou tyto služby v konečném důsledku určeny osobám, které provozují sport.

Osobami, které vykonávají sportovní nebo tělovýchovnou činnost jsou tedy jak fyzické osoby, které si například jako návštěvníci krytého bazénu jdou zaplavat, ale také například firmy, právnické osoby, které zakoupí od provozovatele vstupenky do bazénu pro své zaměstnance, kteří si jdou do bazénu zaplavat.

Obec provozuje krytý bazén. Akciová společnost zakoupila od obce vstupenky pro své zaměstnance. Obec prodala vstupenky jako plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně.

Posouzením, zda se jedná o sportovní nebo rekreační se zabýval Evropský soudní dvůr ve věci Města Žamberk proti FŘ (C-18/12) a dospěl k těmto závěrům, že neorganizované a nesoustavné sportovní aktivity, jejichž cílem není účast ve sportovních soutěžích, lze také považovat za provozování sportu.

Konkrétně se jednalo o zpřístupnění areálu koupaliště, který nabízí návštěvníkům nejen zařízení umožňující provozování sportovních aktivit, ale i jiné druhy zábavy či odpočinku. Vzhledem k tomu, že vstupem na koupaliště je návštěvníkům umožněno provozovat sportovní činnost (plavání, míčové hry), tak se jedná o poskytování služeb úzce souvisejících s provozováním sportu, a to i v případě, že návštěvních možnosti provozovat sportovní činnost nevyužijí.

Obec provozuje koupaliště. Vstupenky do areálu koupaliště jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně pro všechny návštěvníky, tedy i pro ty, kteří se na koupaliště jdou jen opalovat.

V praxi jde například o provozování různých sportovních zařízení, jako jsou sportovní haly, bazény (krytý i venkovní plavecký bazén), ledové plochy, sportovní areály a stadiony (např. provoz tenisových kurtů, provoz golfového hřiště včetně minigolfu, fotbalového hřiště apod.), lyžařské vleky, bowling a kuželky, horolezecké stěny, posilovny, fitcentra atd.

Rozsudek ve věci Města Žamberk je využitelný pro posouzení, zda se naopak nejedná o rekreační činnost, jejíž poskytnutí je zdanitelným plněním.

Osvobození od daně podle § 61 písm. d) ZDPH se rovněž nevztahuje na vstupné na sportovní akce, protože předmětná služba je poskytnuta divákům, nikoli osobám, které sportovní činnost vykonávají.

Sportovní činnosti jako zdanitelné plnění

Pokud jsou služby úzce související se sportem nebo tělesnou výchovou poskytovány fyzickou osobou nebo právnickou osobou, která byla zřízena za účelem podnikání, například společností s ručením omezeným, tak se jedná o zdanitelné plnění.

Často nastává situace, kdy obec vlastní a provozuje například krytý bazén, jako plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně a tento bazén nechá zrekonstruovat. Na rekonstrukci použije finanční prostředky z různých fondů. Později si obec zřídí společnost s ručením omezeným a bazén provozuje tato právnická osoba. V takovém případě provozuje bazén jako zdanitelné plnění s nárokem na odpočet daně.

Obec plátce, provozovala do konce roku 2024 koupaliště. Jednalo se o plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně. Od 1. ledna 2025 si obec zřídila společnost s ručením omezeným (s.r.o.) a koupaliště provozuje toto s.r.o. Od 1. ledna 2025 se jedná o zdanitelné plnění, u kterého uplatní s.r.o. sníženou sazbu daně 12 %. Má nárok na odpočet daně při nákupu elektřiny, vody a dalších zdanitelných plnění, přijatých v souvislosti s provozem koupaliště.

V případě poskytnutí vstupného na sportovní akce se jedná o zdanitelné plnění, protože není splněna podmínka vykonávání sportovní činnosti osobami, kterým je vstupné poskytnuto. Při poskytnutí vstupného se uplatní příslušná sazba daně.

Uplatnění snížené sazby daně podle přílohy č. 2 k ZDPH

V příloze č. 2 k ZDPH jsou uvedeny služby, u kterých se při jejich poskytnutí uplatní snížená sazba daně 12 %.

Snížená sazba daně se uplatní u služeb, které odpovídají současně číselnému kódu 93.11, 93.12, 93.13, 93.29.11, 93.29.19 klasifikace produkce CZ-CPA a jedná se o poskytnutí oprávnění ke vstupu na sportovní události; použití krytých i nekrytých sportovních zařízení ke sportovním činnostem; služby související s provozem rekreačních parků a pláží; provoz lyžařských vleků.

Zařazení podle CZ-CPA 93.1 pod kategorii sportovních služeb nestačí pro aplikaci snížené sazby daně, ale je nutno zkoumat i splnění textové podmínky uvedené v příloze č. 2 k zákonu o DPH, tzn., že fakticky dochází k použití sportovních zařízení ke sportovním činnostem nebo jde o vstupné na sportovní události. Zejména položka CZ-CPA 93.11 musí být podrobněji zkoumána.

Uplatnění snížené sazby daně podle přílohy č. 2 k ZDPH je totiž možné pouze u těchto služeb, které jsou doplněny slovním popisem:

• 93.11, 93.12 Poskytnutí oprávnění ke vstupu na sportovní události, použití krytých i nekrytých sportovních zařízení ke sportovním činnostem,
• 93.13 Služby posiloven a fitcenter,
• 93.29.11 Služby související s provozem rekreačních parků a pláží.

Snížená sazba daně se uplatní také u provozu lyžařských vleků.

Společnost s ručením omezeným plátce provozuje lyžařský vlek. Jedná se o zdanitelné plnění s nárokem na odpočet daně, u kterého se uplatní snížená sazba daně 12 %.

Sportovní činností nejsou také služby tureckých lázní, saun, parních lázní a solných jeskyní. U těchto služeb, které odpovídají současně číselnému kódu 96.04 klasifikace produkce CZ-CPA se uplatní snížená sazba daně.

Fyzická osoba, plátce provozuje saunu. Jedná se o zdanitelné plnění s nárokem na odpočet daně, u kterého se uplatní snížená sazba daně 12 %.

Poskytnutí sportovních zařízení (např. tělocvičny, víceúčelové haly)

V praxi je často problém rozlišit, zda se jedná o nájem nemovité věci, který je pro plátce podle základního pravidla § 56a ZDPH plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně, přičemž se plátce může rozhodnout, že nájem jinému plátci pro uskutečňování jeho ekonomických činností zdaní, nebo se jedná o krátkodobý nájem nebo o umožnění využívání sportovního zařízení osobami vykonávajícími sportovní nebo tělovýchovnou činnost.

Pokud vlastník sportovního zařízení (např. tělocvičny) pouze umožní vykonávání sportovní činnosti osobám, které takovéto zařízení budou využívat, nejedná se v tomto případě o nájem nemovitosti, jedná se o poskytnutí sportovní činnosti.

Škola, příspěvková organizace, plátce pronajímá sportovnímu klubu (neplátci) na 6 hodin týdně tělocvičnu. Smlouva je uzavřena na dobu jednoho roku. V tomto případě se pro účely daně z přidané hodnoty jedná o poskytování služeb úzce souvisejících se sportem nebo tělesnou výchovou. Tato služba patří do CZ-CPA 93.11, protože s provozováním tohoto zařízení jsou nepochybně spojeny určité úkony, které musí provozovatel zajistit, např. údržba sportovního zařízení, dohled nad bezpečností provozu, úklid, výdej nářadí, provozování šaten apod. Vzhledem k tomu, že tuto službu poskytuje neziskový subjekt, jedná se podle § 61 písm. d) ZDPH o plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně.

Pokud například obec pronajme sportovní zařízení dlouhodobě, jedná se o plnění osvobozené od daně, u kterého se plátce může rozhodnout, že pokud je nájemce plátcem a nájem je poskytnut pro jeho ekonomickou činnost, uplatní u tohoto nájmu daň. V takovém případě se jedná o zdanitelné plnění, u kterého se uplatní základní sazba daně a plátce má nárok na odpočet daně u zdanitelných plnění, přijatých v souvislosti s tímto nájmem.

Obec, plátce, pronajala koupaliště fyzické osobě plátci, který bude koupaliště provozovat. Nájem je sjednán na dobu pěti let. Nájem je osvobozen od daně bez nároku na odpočet daně. Obec se ale může rozhodnout, že u tohoto nájmu uplatní daň. V takovém případě má nárok na odpočet daně u souvisejících přijatých zdanitelných plnění.

Nájem nemovité věci může být poskytnut také jako krátkodobý nájem. Krátkodobým nájmem nemovité věci se podle § 56a odst. 2 ZDPH rozumí nájem pozemku, jehož součástí je stavba, stavby nebo jednotky, popřípadě spolu s vnitřním movitým vybavením nebo dodáním plynu, elektřiny, tepla, chladu nebo vody, který trvá nepřetržitě nejvýše 48 hodin.

Při poskytnutí krátkodobého nájmu se uplatní základní sazba daně.

Škola, příspěvková organizace, plátce pronajala občanskému sdružení tělocvičnu pro účely pořádání plesu. Pronájem je sjednán na dobu kratší 48 hodin. V tomto případě jde o krátkodobý nájem, u kterého se uplatní základní sazba daně.

Podmínky nájmu jsou splněny, pokud má nájemce možnost užívat nemovitou věc jako vlastník s tím, že tato možnost není poskytnuta třetí osobě.

Může proto dojít k situaci, kdy je uzavřena smlouva na využití nemovitosti několika osobám současně. V takovém případě se nejedná o nájem ale o poskytnutí služby, u které se uplatní základní sazba daně.

Obec plátce provozuje krytý bazén. Dvě plavecké dráhy poskytne tělovýchovné jednotě na plavání a ve stejnou dobu další dvě plavecké dráhy poskytne fyzické osobě podnikateli na provozování rehabilitačního cvičení. Služba poskytnutá tělovýchovné jednotě je sportovní činností, která je osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně, poskytnutí drah podnikateli je služba, u které se uplatní základní sazba daně.

Vybrané činnosti související se sportem

V souvislosti se sportovní činností se v praxi setkáme s řadou činnosti, které je nutno rovněž správně posoudit ve vazbě na uplatnění daně z přidané hodnoty. Dále jsou proto uvedeny nejčastěji řešené případy.

Organizování sportovních akcí, podpora a propagace sportu

Osvobození od daně podle § 61 písm. d) ZDPH se nevztahuje na vstupné na sportovní akce, protože předmětná služba je poskytnuta divákům, nikoli osobám, které sportovní činnost vykonávají. Osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání uplatní u vstupného sníženou sazbu daně dle přílohy č. 2 k ZDPH.

Mezi služby zařazené do CZ-CPA 93.19 (sportovní činnosti) patří i činnosti na podporu a propagaci sportu (CZ-CPA 93.19.11), za něž lze považovat jakékoliv oznámení o místě a času konání sportovních akcí (závody, utkání atd.). Při poskytnutí těchto služeb právnickými osobami, které nebyly založeny za účelem podnikání se podle ustanovení § 61 písm. d) ZDPH uplatní osvobození od daně. Pokud takové služby poskytne jiný plátce se, tak se jedná o zdanitelné plnění, u kterého se uplatní základní sazba DPH, protože tyto služby nejsou vymezeny v příloze č. 2 k ZDPH.

Obec pořádá turnaj v soutěži mažoretek a vybírá registrační poplatek od účastníků soutěže. Zároveň vybírá vstupné od diváků. V případě registračního poplatku obec uplatní osvobození od daně podle § 61 písm. d) ZDPH. Vstupné od diváků je zdanitelným plněním, protože v pozici příjemce služby není osoba, která vykonává sportovní nebo tělovýchovnou činnost. Jedná se o poskytnutí oprávnění vstupu na sportovní událost, u kterého se uplatní snížená sazbě daně 12 %, protože se jedná o úplatu za službu uvedenou v příloze č. 2 k zákonu o DPH.  

---

Náhrada škody za odcizené zboží z pohledu DPH.

27.5.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer

Koordinační výbor se zabýval otázkou, jak aplikovat DPH u úhrad, které navazují na škody na odcizeném zboží.

Tato otázka není v zákoně o DPH přímo řešena, pouze je obsažen postup pro případ, kdy plátce nemůže důkazními prostředky řádně doložit, že došlo ke zničení, ztrátě nebo odcizení obchodního majetku.

Příspěvek vychází z judikatury Soudního dvora EU, která se zdá být ve zdánlivém rozporu.

Prvním případem byl C‑435/03 British American Tobacco International a Newman Shipping, kde soud posuzoval situaci odcizení tabákových výrobků ze skladu s daňovým dozorem, které bylo nahlášeno policii. V uvedeném případě nebylo poskytnuto finanční protiplnění ve prospěch poškozeného. Soud dále konstatoval, že krádež zboží činí z osoby, která se jí dopustila, pouhého držitele tohoto zboží, a nemá tedy za následek oprávnění jejího pachatele nakládat se zbožím za stejných podmínek jako jeho vlastník. Krádež zboží nepředstavuje „dodání zboží za protiplnění“.

V druhé situaci C‑677/21 Fluvius Antwerpen fyzická osoba odebírala v místě svého bydliště elektřinu bez uzavření smlouvy s komerčním dodavatelem a bez oznámení odběru provozovateli distribuční soustavy, nicméně lokální legislativa upravovala podmínky pro stanovení odškodného za výhodu neoprávněně získanou tímto odběratelem. Soud v daném případě dospěl k závěru, že dodání zboží s výše popsanými vlastnostmi odpovídá dodání zboží za úplatu.

Podle názoru finanční správy se lze domnívat, že právní vztah zakládající vzájemnou výměnu plnění může vyplývat nejen ze smluvního ujednání, ale může být založen rovněž příslušnou legislativou v dané oblasti. Za dodání zboží za úplatu je proto nutné považovat situace obdobné skutkovým okolnostem případu Fluvius Antwerpen. V ČR může jít například o neoprávněné odběry elektřiny, kde specifická právní úprava modeluje právní vztah, v rámci kterého dochází k výměně plnění, a stanovuje povinnost úhrady, která je přímou hodnotou poskytnutého plnění, včetně způsobu jejího výpočtu (obdobně jako v rozhodnutí Fluvius Antwerpen).

Definici dodání zboží za úplatu dále naplní situace, kdy k vzájemné výměně plnění dochází na základě dohody. Může jít jak o krádež zboží na prodejně vyřešenou na místě vzájemnou dohodou o dodání zboží a jeho úhradě, tak o konkrétní smluvní ujednání, které upravuje postup při odcizení zboží, zakotvené ve smlouvě či obchodních podmínkách.

Z příspěvku zejména plyne, že je vždy potřeba zohlednit všechny okolnosti a neexistuje jednotná šablona pro řešení.

---

Estonsko – změna sazby DPH od 1. 7. 2025.

23.5.2025, Zdroj: Finanční správa

Estonsko přistupuje ke změně základní sazby daně z přidané hodnoty (DPH). Od 1. 7. 2025 se sazba zvyšuje ze současných 22 % na 24 %. Tato úprava je součástí širší daňové reformy, jejímž cílem je posílit státní rozpočet a reagovat na rostoucí výdaje.

Změna může mít dopad na české podniky, které obchodují s estonskými partnery nebo poskytují zdanitelná plnění v této zemi, zejména v oblasti elektronických služeb, e-shopů a přeshraničních služeb.

Doporučujeme sledovat vývoj a včas upravit fakturační systémy či sazby v rámci plnění podle estonského zákona o DPH.

---

Daňových kontrol opět přibývá: Komu hrozí a jaké má podnikatel povinnosti a práva?

Daňové kontroly jsou v Česku po zrušení EET opět četnější. Nadále se týkají tisíců podnikatelských subjektů ročně. Správce daně může libovolnou formou kontrolovat všechny podnikatele bez ohledu na velikost jejich podniku nebo obor, ve kterém působí.

27.06.2025 | BusinessInfo.cz

Jak daňová kontrola probíhá, jak se na jednotlivé kontrolní postupy připravit a jaké má podnikatelský subjekt práva a povinnosti, si přečtěte v následujícím textu na BusinessInfo.cz.

Kontrola z finančního úřadu může přijít kdykoli a v zásadě nezáleží na tom, zda jste k ní sami zavdali příčinu (například neplněním nebo opožděným plněním daňových povinností).

Přesto došlo v posledních letech k zefektivnění celého procesu a těm, kteří si svědomitě plní daňové povinnosti, zaklepou na dveře kontroloři málokdy. Většina českých podnikatelů se tedy daňové kontroly vůbec nedočká.

„Alespoň částečně se ale kontrolní proces může dotknout i těch, kteří přiznávají a platí daně svědomitě, tedy nejen hříšníků. Postup kontrolorů má ale za zákona jasně daná pravidla a také podnikatelé mají nejen povinnosti, ale i svá práva,“ přibližuje poradce Michal Dvořáček.

Změny v daních a odvodech 2025: Na co by si měli dát podnikatelé pozor?

Podle poradce nicméně na počátku celého procesu často bývá nějaká významnější nesrovnalost, jíž správce daně objeví, nebo je mu nahlášena. Firma může být také například činná v oboru, který je považován za rizikovější z hlediska daňových podvodů.

Kontroly jsou stále efektivnější

Za posledních deset let revizí v Česku ubylo. Zatímco ještě v roce 2015 bylo v Česku podle statistik 27,5 tisíce dokončených kontrol a zhruba 15 tisíc jich skončilo doměřením daně spojeným se sankcemi, v roce 2024 bylo ukončeno jen 9750 revizí se 7 000 doměrky.

Zajímavostí je, že po roce 2022 počet kontrol spíše stagnuje nebo mírně roste. Zefektivnění, lepší zacílení a následně i úbytek kontrol (obtěžováno bylo minimum podnikatelů, kteří měli daňové povinnosti v pořádku) souvisel se zavedením EET, které ovšem Fialova vláda zrušila.

„Kontrola může nicméně přijít kdykoli a je třeba být na ni připraven,“ glosuje poradce.

Daně: Jaké sankce hrozí neplatičům či opozdilcům

Jak kontroly probíhají a co říká zákon?

Kontrolní postupy se řídí daňovým řádem, tedy zákonem č. 280/2009 Sb.

Podle daňového řádu se mohou podnikatelé setkat se dvěma na sebe navazujícími postupy. Celý proces zahajuje postup pro odstranění pochybností (podle § 89 daňového řádu) a případně následuje „klasická“ daňová kontrola (podle § 85 a dalších daňového řádu).

Jaké máte během daňové kontroly povinnosti?

• zajistit místo pro kontrolu (v rámci firmy/provozovny nebo přímo na finančním úřadě, dle dohody)
• poskytnout kontrolorům příslušné dokumenty
• spolupracovat a nikdy nezatajovat informace

Podnikatel se musí snažit vyvrátit všechny pochybnosti a odstranit nesrovnalosti, důkazní břemeno je totiž výhradně na jeho straně.

Během kontroly máte nicméně – podobně jako v trestním právu – nárok navrhovat další důkazní prostředky ve svůj prospěch (výslechy svědků, spolupracujících osob a podobně).

Zároveň můžete nahlížet do svého spisu a případně vznést výhrady k průběhu kontroly. Podnikatel má právo podat i správní žalobu (žalobu proti rozhodnutí správního orgánu) a bránit se u soudu, případně podat stížnost pro nevhodné chování úředních osob.

Podnět může dát kdokoli

Na nejasnosti může finanční úřad upozornit jiná instituce, jež podnikatelské subjekty prověřuje. Často jde o Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ), u níž je četnost kontrol násobně vyšší než u finanční správy. Udání ale může přijít od kohokoli.

ČSSZ sleduje účetní záznamy a primárně kontroluje, jestli podnikatelé odvádějí platby na sociálním pojištění. Kontrola se ale může týkat také toho, jestli zaměstnavatelé vedou evidenční listy důchodového pojištění, ohlašovací a oznamovací povinnosti nebo správného stanovení vyměřovacích základů spojených s nemocenským pojištěním.

Finanční úřady prověřují například firmy, kde se uplatňují nadměrné odpočty, vykazující daňovou ztrátu, či podniky, které neplní své daňové povinnosti nebo tak činí se zpožděním. A nemusí jít jen o daně a s nimi spojené dokumenty. Obávat se musejí například i hříšníci, kteří (včas) neodevzdávají výroční zprávy či účetní závěrky.

Před začátkem kontroly si správce daně kontrolovaný subjekt důkladně prověří. Pokud objeví problém, pošle „výzvu k odstranění pochybností“. Ke kontrole pak úředníci přistoupí pouze v případě, že se nepodaří jejich pochybnosti rozptýlit nebo zjistí nějaké vážné pochybení.

„Postup pro odstranění pochybností se zahajuje před vyměřením daně a slouží především k odstranění jednotlivých a dílčích pochybností, které lze zpravidla rychle a jednoduše vysvětlit,“ popisují daňoví poradci z EKP Advisory.

Pokud se vám pochybností rozptýlit nepodaří a například věrohodně neprokážete, že přiznáváte a platíte daň v odpovídající výši – může jít o DPH, daň z příjmu i další odvody – úřad vás o tom informuje a přistoupí k samotné daňové kontrole.

„Pokud výše daně není prokázána dostatečně věrohodně, sdělí úřad daňovému subjektu výsledek postupu k odstranění pochybností,“ dodává Dvořáček.

Před samotnou kontrolou se vám zástupci úřadu ozvou, oznámí vám, kdy kontrolní proces začne a jaké jim máte dodat podklady. Ze zákona musí kontrolor o zahájení kontroly vypracovat příslušný protokol.

Daňový subjekt je oprávněn do 15 dnů ode dne, kdy byl seznámen s dosavadním výsledkem postupu k odstranění pochybností, podat návrh na pokračování v dokazovaní spolu s návrhem na provedení dalších důkazních prostředků. Pokud ani následně není pochybnost prokázána, zahajuje obvykle správce daně daňovou kontrolu.

Daňová kontrola se může protáhnout

Daňová kontrola se může protáhnout na několik týdnů, měsíců a výjimečně i let. „Délka trvání daňové kontroly samozřejmě záleží na mnoha aspektech – například jak je rozsáhlá, kolik důkazních prostředků je k dispozici. Roli hraje také lokalita finančního úřadu a kapacita jeho vyměřovacího oddělení (v Praze jsou kontroly obecně pomalejší). V drtivé většině případů však daňové kontroly trvají jednotky měsíců,“ shrnuje Tomáš Vrána z EKP Advisory.

Jaké daně budou předmětem revize, zjistíte dopředu

Pokud přistoupí úředníci ke kontrole podle paragrafu 85 a dalších daňového řádu, mohou si od zástupců firem vyžádat nejrůznější dokumenty a vaší povinností je tyto předložit.

„Většinou budou chtít nahlédnout do vašeho účetnictví, mohou si říci o různé smlouvy, faktury i jiné doklady. Zákon hovoří o tom, že kontrola probíhá na místě, kde to vzhledem k účelu kontroly nejvhodnější,“ shrnuje poradce.

Ve složitějších případech má správce daně právo provést důkladné místní šetření. Tj. vstoupit do jakékoli nemovitosti, kterou využíváte k podnikání (případně to může být i ve vašem bydlišti).

Vyplňujete daňové přiznání? Jaké jsou nejčastější omyly a nejasnosti

Pokud se vám zdá, že nemáte k předložení dokladů dostatek času, máte za zákona právo požádat o prodloužení lhůty k jejich předložení.

Pokud je žádost podána před uplynutím lhůty stanovené správcem daně, musí úředníci prodloužit lhůtu minimálně o tolik dní, kolik zbývá v den podání žádosti do konce původní lhůty (více § 36 daňového řádu).

Pokud má podnik dokumenty v pořádku, kontrola je ukončena a kontrolor má povinnost vám všechny příslušné dokumenty do 30 dní vrátit. Neznamená to ale, že nemůže dojít k doměření daně a že nebudete potrestáni penále a úrokem z prodlení.

Ještě připomínáme, že kontrola musí být dopředu jasně vymezená a kontrolovaný tedy ví, jaké daně a v jakém období budou předmětem revize. „Kontrola se obecně vztahuje k jedné dani a ke konkrétnímu období, například jen k dani z přidané hodnoty v určitém měsíci. Může být zahájena pouze před uplynutím lhůty pro stanovení daně, jejíž základní délka je tři roky,“ doplňuje Dvořáček.

Daňová kontrola končí: Jaké vás mohou čekat sankce?

Daňová kontrola oficiálně končí v okamžiku, kdy vám finanční úřad doručí „oznámení o ukončení daňové kontroly“.

Zpráva o daňové kontrole obsahuje:

• odkaz na zahájení daňové kontroly,
• hodnocení předložených důkazů
• výsledky, ke kterým správce daně dospěl.

V případě nesrovnalostí, které nejsou vysvětleny či odstraněny, je subjektu zpětně vyměřena daň a související sankce (penále a úrok z prodlení). Daň je stanovena formou dodatečného platebního výměru, proti kterému je možné se odvolat.

Výše úroku z prodlení je tradičně osm procent ročně navýšená o základní repo sazbu ČNB, kterou banka s klesající inflací v poslední době opakovaně snížila až na 3,5 procenta. V současnosti je tedy úrok z prodlení 11,5 %.

Penále z doměřené daně:

• 20 procent, je–li vám daň zvýšena
• 20 procent, je–li vám snížen daňový odpočet
• 1 procento, je–li vám snížena daňová ztráta

Daně: Co vnímá finanční úřad jako riziko?

Cíl kontrol je podobný jako u kontrolních hlášení – tedy především zabránit daňovým únikům a omezit daňové podvody.

„Je to o tom, co jsem zmiňoval na začátku. Tedy, že úředníci většinou kontrolují jen subjekty, které se jim zdají podezřelé, ačkoli výzva k odstranění pochybností se může týkat v podstatě každého,“ doplňuje Michal Dvořáček.

Co může vést k zahájení kontroly:

• dlouhodobá ztráta (firmy mohou být podezřelé, že neuvádějí všechny své příjmy nebo že se vyhýbají daňovým povinnostem)
• vysoké odpočty nebo nároky na vrácení daně z přidané hodnoty
• působení v rizikových odvětvích
• vysoké obraty podniků (takové podniky mají větší množství transakcí a jejich účetnictví je složitější, což zvyšuje pravděpodobnost chyb nebo nesrovnalostí)
• opakovaně opravované daňové přiznání

Shrnutí

Správce daně má právo provádět kontrolu jen v rámci tříleté prekluzivní lhůty pro stanovení daně (§ 148 daňového řádu).

Kontrola je zahájena doručením oznámení o daňové kontrole, ve které FÚ uvede, jakou daň a za jaké období kontroluje, jaké podklady je podnikatel povinen předložit a do kdy. Úředníci předem informují, na co se během kontroly zaměří, což vám umožní si vše včas připravit.

Správce daně soustředí na základní dokumenty prokazující ekonomickou činnost: vydané a přijaté faktury, výpisy z bankovních účtů, účetní knihy, zaměstnanecké smlouvy, smlouvy s externími dodavateli a evidenci majetku.

Připravte si všechny potřebné elektronické a papírové záznamy, které byly pro kontrolu správcem daně vyžádány.

Povinná doba archivace?

• Účetní uzávěrka a výroční zpráva – 10 let
• Účetní doklady, knihy a inventurní soupisy – 5 let
• Doklady související s DPH – 10 let
• Mzdové listy a záznamy pro účely důchodového pojištění – 45 let.

Jakub Procházka