DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
K novele zákona o účetnictví – EU.*
OSVČ stále využívají paušální výdaje. Komu se při výpočtu daně i po změnách vyplatí?*
Poplatky, energetika či DPH: Mnoho změn pro podnikatele platí od července.*
Snižte si náklady při cestách do zahraničí. Do září žádejte o vrácení DPH.*
K novele zákona o účetnictví – EU.
5.8.2025, Zdroj: Ministerstvo financí
Poslanci i senátoři schválili novelu zákona o účetnictví, zákona o auditorech a zákona o dorovnávacích daních.
Novela reaguje na požadavky Evropské unie a OECD, zejména v oblasti úpravy kritérií velikosti podniků, podávání zpráv o udržitelnosti a implementace změn v systému dorovnávacích daní. Přináší zvýšení limitů pro povinný audit, zjednodušení požadavků na zprávy o udržitelnosti a úpravy podle aktuálních evropských a mezinárodních pravidel. Změny mají usnadnit podnikům plnění legislativních povinností, snížit administrativní zátěž a zajistit, aby česká dorovnávací daň byla uznána jako kvalifikovaná i v zahraničí. Přijetím novely se nepředpokládají nové dopady na státní rozpočet.
Účinnost hlavních změn je navržena od 1. ledna 2026, u některých ustanovení již dnem následujícím po vyhlášení zákona.
Odkaz na Senátní tisk 160 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 416/2023 Sb., o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny.
OSVČ stále využívají paušální výdaje. Komu se při výpočtu daně i po změnách vyplatí?
Podnikatelů, kteří při výpočtu daně z příjmů využívají výdajové paušály, v Česku postupně ubývá. Bonus je ale stále pro mnoho osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) výhodný, a to i po změnách legislativy, které se dotkly mnoha zavedených slev a odpočtů.
31.07.2025 | BusinessInfo.cz
Komu a za jakých okolností se paušální výdaje ve výši 30 až 80 procent (odečítané od ročních příjmů) vyplatí i v současnosti si přečtěte v následujícím textu na BusinessInfo.cz.
Zmíněnou výhodu omezilo zavedení paušální daně v roce 2021. Kvůli konsolidacím veřejných financí navíc Fialova vláda před časem zrušila některé slevy a daňové odpočty, s nimiž bylo využití paušálů ještě výhodnější.
Od loňského roku je zrušeno takzvané školkovné, které podnikatelům umožňovalo odečíst si od daně z příjmu fyzických osob peníze za umístění svých dětí do mateřských škol nebo dětských skupin. Vláda zrušila také slevu na studenta.
Konsolidační balík omezil také příjemce slevy na vyživovanou manželku/manžela. Nově na ni dosáhnou jen ti, již mají partnera pečujícího o dítě do tří let věku. Všechny tyto výhody mohli využít i “ výdajoví paušalisté“ na rozdíl od těch, kteří fungují v režimu paušální daně.
V Česku přesto i v roce 2024 využívalo výdajové paušály více než 300 tisíc podnikatelů (fyzických osob). Obecně jsou dnes nejvýhodnější pro řemeslníky a další skupiny OSVČ, které z příjmu odečítají ročně 80 procent, a s relativně nižšími příjmy (do milionu korun ročně)
Proti evidenci nižší byrokracie, táhne ale paušální daň
Podnikatelé, kteří se stále nepřihlásili k paušální dani, mají jako plátci daně z příjmů fyzických osob v podstatě dvě možnosti: Buď vedou klasickou evidenci, kdy od svých příjmů odečítají reálné výdaje, nebo v daňovém přiznání uplatňují výdaje paušální, což je administrativně jednodušší.
Živnostníků, kteří je využívají, ubylo po zavedení paušální daně (o více než sto tisíc). Do paušálního režimu se mohou přihlásit všechny OSVČ s ročními příjmy (nově) do dvou milionu korun a je administrativně nejvýhodnější.
Podnikatel totiž nemusí vyplňovat daňové přiznání ani přehledy o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovny a ČSSZ. A ve většině případů přináší paušální daň ušetřené peníze.
Výdajové paušály stále využívá víc lidí než paušální daň
Paušální daň sice považují živnostníci za správný a vstřícný krok, přesto ji využívá zatím pouze jen asi patnáct procent z nich. Někteří se k ní nemohou přihlásit vzhledem k tomu, že mají příliš vysoké příjmy.
Zbytek váhajících se domnívá, že se jim paušální daň nevyplatí, nebo není nastavena správně, případně podnikatelé nesplňují další podmínky, za nichž je možné do tohoto režimu vstoupit. Vyplývá to z ankety, kterou pro Asociaci malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR (AMSP ČR) uskutečnila před časem agentura IPSOS.
„Pokud je podnikatel přihlášen k paušální dani, nemusí odevzdávat daňové přiznání ani přehledy o příjmech a výdajích pro ČSSZ a zdravotní pojišťovny,“ připomíná daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars Gabriela Ivanco.
Na druhou stranu ale nemůže využívat žádné daňové slevy a odpočty a mírně se mu v tomto režimu zvyšují i zálohy na sociální pojištění. Paušální daň se navíc zvyšuje s rostoucími příjmy (aktuálně existují tři pásma s rozdílnou výši odvodu).
Příklad 1
Řemeslníkovi Janu Dvořákovi, který za rok 2024 vydělal 500 tisíc korun, se výdajové paušály ve srovnání s paušální daní finančně vyplatí. Od svého příjmu si totiž může odečíst na výdaje 80 procent (viz přehled níže). Daňový základ (rozdíl mezi příjmy a výdaji, tedy 500 000 – 400 000 korun) je 100 000 Kč. Daň ve výši 15 procent pak vychází na 15 000 korun. Po odečtení základní slevy na poplatníka 30 840 korun, nezaplatí pan Dvořák na dani z příjmu za celý rok ani korunu. V případě přihlášení k paušální dani by platil ročně 1200 korun na dani a k minimální záloze na sociálním pojištění by ještě připlácel 15 procent měsíčně.
Pokud máte paušál 60 procent, vyplatí se Vám do režimu paušální daně vstoupit asi od 700 tisíc korun ročního příjmu, u paušálu 40 % při ročních příjmech zhruba nad 450 tisíc Kč (záleží na tom, jaké si můžete uplatnit slevy).
Příklad 2
Daňový poradce Jiří Novák, který za rok 2024 vydělal 900 tisíc korun a využít by mohl pouze slevu na poplatníka, naopak ocení paušální daň. Loni totiž zaplatil pouze zmíněných 1200 korun ročně (za zdaňovací období 2024) a na dalších odvodech hradil pouze 6 298 korun měsíčně, což odpovídá minimální záloze na zdravotní pojištění plus minimálnímu odvodu na pojištění důchodové zvýšenému o 15 procent (v součtu platil 7498 Kč za měsíc). V případě, že by využil výdajový paušál, který je pro zástupce jeho profese pouze ve výši 40 procent, bude mít vypočtenou daň daleko vyšší, a to 81 000 korun za rok – tj. 15 procent z 540 000 korun (900 000 – 360 000). Po odečtení slevy na poplatníka tak bude dlužit státu jen na dani z příjmu 50 160 korun. Placení záloh na povinné pojistné (a to nikoli minimálních) by se ho samozřejmě týkalo také.
Co vlastně jsou paušální výdaje?
Výdaje paušálem představují formu výdajů, která spočívá v odečtení fixní části od reálných ročních příjmů (od 30 do 80 procent). Paušál lze aktuálně uplatnit až do příjmů ve výši dvou milionů korun.
Tato varianta má velkou výhodu v tom, že OSVČ nemusejí evidovat účtenky ani přijaté faktury. Výdajové paušály navíc zahrnují veškeré výdaje včetně mezd a odpisů majetku. Až do roku 2010 se postupně navyšovaly.
Komu se vyplatí paušální daň? Přihlásit se k ní můžete každoročně do ledna
I proto jsou dnes nástrojem, s jehož pomocí může řada OSVČ výrazně ušetřit na dani z příjmu i sociálním a zdravotním pojištění. Výhodou oproti daňové evidenci je také administrativní jednoduchost a úspora času při vyplňování přiznání.
„Aniž by živnostníci museli složitě prokazovat, jaké výdaje je možné odečíst, mohou si jedním tahem pera snížit daňový základ – tedy příjmy, ze kterých odvádí státu daň, a to až o osmdesát procent. Místo komplikovaných výpočtů při uplatňování různých odpočtů a slev stačí v přiznání vyplnit jako „dílčí základ daně podle paragrafu 7 zákona“ částku odpovídající rozdílu příjmu a paušálních výdajů,” doplňuje daňová poradkyně Gabriela Ivanco.
Kolik procent paušálních výdajů můžete uplatnit?
- 80 procent – příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a příjmy z řemeslných živností; nejvýše výdaje do částky 1 600 000 Kč
- 60 procent – příjmy z ostatních živností (živnostenského podnikání); nejvýše výdaje do částky 1 200 000 Kč
- 40 procent – příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním, příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce nebo příjmy z činnosti insolvenčního správce; nejvýše výdaje do částky 800 000 Kč.
- 30 procent – příjmy z pronájmu zařazeného v obchodním majetku a příjmy z pronájmu (§ 9 zákona o dani z příjmu), nejvýše výdaje do částky 600 000 korun.
Výše paušálů pro jednotlivé živnosti zůstává už několik let stejná. Před pěti lety se nicméně zvýšila hranice ročních příjmu, u které lze tuto výhodu využít (z jednoho na dva miliony).
Maximální výši osmdesátiprocentního paušálu nyní řemeslníci či zemědělci příští rok uplatní v případě, že mají roční příjmy do dvou milionů korun. Maximálně si tak od daňového základu odečtou 1,6 milionu korun. Stejná pravidla platí i u živnostníků, kterých se týká šedesátiprocentní paušál. Ti odečtou nejvíce 1,2 milionu korun.
Pro ty, kdo působí ve svobodném povolání a odečítají si paušálně čtyřicet procent, platí rovněž dvoumilionový limit. Mohou si tedy odečíst maximálně 800 tisíc korun. A konečně: kdo má příjmy z pronájmů, uplatňuje třicetiprocentní výdajový paušál. Také zde platí limit dvou milionů. Maximálně odečtete 600 tisíc korun.
Kdo má smůlu?
Uplatnit výdaje prostřednictvím paušálů nemohou všichni. Zákon to neumožnuje členům sdružení bez právní subjektivity, v nichž si členové nerozdělují příjmy a výdaje rovným dílem. Totéž platí pro živnostníky, kteří mají příjmy ze spoluvlastnictví majetku, přičemž příjmy a výdaje nejsou rozděleny podle spoluvlastnických podílů.
Co vše zahrnují paušály?
Paušální výdaje zahrnují veškeré výdaje včetně mezd a odpisů majetku. Živnostník si tedy od svých ročních příjmů odečte procento výdajů, které odpovídá činnosti jeho podnikání, a navíc už nemůže odepsat nic, například ani náklady na auto.
Pokud podnikáte ve dvou oborech a na vaše činnosti se vztahují různá procenta paušální výdajů, můžete při vyplňování daňového přiznání uplatnit oba paušály. Máte-li tedy například příjmy jako řemeslník na jedné a finanční poradce na druhé straně, odečtete si od jednoho příjmu 80 a od druhého 60 procent.
A jak v takovém případě postupovat v praxi? V příloze č.1 daňového přiznání existuje oddíl 2 Doplňující údaje (§ 7 zákona). V něm vyplníte název hlavní převažující činnosti a název činností vedlejších, a to i s příjmy a procenty výdajů u obou živností. Celkový součet příjmů i výdajů pak už přepíšete tradičně do políček „příjmy podle paragrafu 7 zákona“ a „výdaje související s příjmy podle paragrafu 7“. Pokud vyplňujete interaktivní formulář, dopočítá celkový součet příjmů i výdajů za vás.
Ještě doplňme, že není možné uplatnit u jedné činnosti paušály a u druhé reálné výdaje, postup musí být u obou živností stejný.
Jakub Procházka
Poplatky, energetika či DPH: Mnoho změn pro podnikatele platí od července.
Podnikatelé se i letos dočkali mnoha zásadních změn v zákonech a vyhláškách. Většina z nich platí od ledna, některé z nich ale vstoupily v platnost až v červenci 2025.
21.07.2025 | BusinessInfo.cz
Jaké legislativní úpravy to jsou a co přinášejí zástupcům podnikatelské veřejnosti, případně ostatním daňovým poplatníkům, si přečtěte v následujícím textu na BusinessInfo.cz.
Novela zákona o DPH: Část změn platí od léta
Malou revoluci přinesla letošní zásadní úprava zákona o dani z přidané hodnoty. V zákoně je téměř 500 změn. Většina z nich platí od 1. ledna 2025. Podnikatele, kteří platí DPH, nebo se mohou stát plátci daně v budoucnu, zajímají především novinky v oblasti povinné registrace k dani.
Některé změny v zákoně ovšem měly či mají odložený účinek. Od 1. července dochází například k osvobození od daně při vývozu zboží z Evropské unie a vracení DPH cestujícím ze třetích zemí.
Co říká zákon?
Vývoz zboží je osvobozen od daně, pokud jde o dodání zboží, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska do třetí země (mimo EU)
a) prodávajícím nebo jím zmocněnou osobou
b) kupujícím nebo jím zmocněnou osobou, jestliže kupující nemá v tuzemsku sídlo ani místo pobytu, ani provozovnu s několika výjimkami (viz paragraf 66 odstavec 2 zákona o DPH)
Od DPH je od července osvobozeno také dodání dokončené nemovitosti. Výjimkou je pouze první dodání bytu, domu či pozemku – a to v případě, že se uskuteční v období do dvou let po kolaudaci. Následné prodeje jsou již osvobozeny bez nároku na odpočet. Dosud byla lhůta pro osvobození pět let, došlo tedy k jejímu zkrácení.
Základní sazba DPH (21 procent) se od července vztahuje na stavební nebo montážní práce na dokončených stavbách pro bydlení nebo sociální bydlení, pokud po přestavbě už podmínky (pro bydlení či sociální bydlení) nesplňují.
„Cílem zákonodárců bylo podle jejich vyjádření zajistit, aby přestavba neměla výhodnější daňový režim než nová výstavba, pokud tedy výsledná stavba nesplňuje podmínky pro sníženou sazbu DPH,“ shrnuje daňový poradce Michal Dvořáček.
SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2025
Změnila se také definice bytového domu pro sociální bydlení – snížená sazba DPH se nově uplatňuje v případě, že více než polovinu bytového domu zaujímají prostory pro sociální bydlení.
Televizní a rozhlasové poplatky pro OSVČ a firmy
Od července nastaly také důležité změny v platbách rozhlasových a televizních poplatků pro podnikatele, tedy pro podnikající fyzické osoby i firmy.
Kdo a kolik platí, se odvíjí od počtu zaměstnanců či od počtu pronajímaných dopravních prostředků. Drobný živnostník, který nemá žádné zaměstnance ani nepronajímá své vozidlo, žádný rozhlasový poplatek neplatí.
Nově neplatí ani zaměstnavatelé s méně než 25 zaměstnanci nebo ti, kteří zaměstnávají více než polovinu lidí se zdravotním postižením. Ostatní podnikatelé se ale této povinnosti nevyhnou. Měsíční poplatek hradí v násobku základní výše 55 korun, a to podle počtu zaměstnanců (viz tabulku).
Počet zaměstnanců ve své organizaci a počet pronajímaných aut (jejichž příslušenstvím je rozhlasový přijímač) byli tito podnikatelé povinni nahlásit do 30. června 2025 Českému rozhlasu.
Podrobné informace na webu Českého rozhlasu
Podobné je to i v případě televizních poplatků.
Také TV poplatek platí OSVČ či firmy podle počtu zaměstnanců na plný úvazek nebo pronajímaných dopravních prostředků, a to bez ohledu na počet televizních přijímačů, kterými jsou v současnosti i chytré telefony nebo počítače.
Pokud mezi takové podnikatele patříte, obdrželi jste v průběhu května a června do datové schránky návod, jak postupovat. Opozdilci, kteří nestihli svou povinnost splnit do 30. 6. 2025, by se měli neprodleně obrátit na Českou televizi.
Připomínáme, že televizní poplatek se letos v květnu zvýšil ze 135 na 150 korun měsíčně, rozhlasový z 45 na 55 korun.
| Počet zaměstnanců | Násobek | Výše rozhlasového poplatku za měsíc |
| 0–24 | — | 0 × 55 Kč = 0 Kč |
| 25–49 | pětinásobek | 5 × 55 Kč = 275 Kč |
| 50–99 | desetinásobek | 10 × 55 Kč = 550 Kč |
| 100–199 | dvacetinásobek | 20 × 55 Kč = 1 100 Kč |
| 200–249 | třicetinásobek | 30 × 55 Kč = 1 650 Kč |
| 250–499 | sedmdesátinásobek | 70 × 55 Kč = 3 850 Kč |
| 500 a více | stonásobek | 100 × 55 Kč = 5 500 Kč |
Co se změnilo v silniční dopravě?
Novela zákona o silniční dopravě zjednodušila převod vozidel tím, že se evidenční kontrola stala součástí pravidelné technické prohlídky (STK).
Tato úprava by měla ulehčit život vlastníkům a provozovatelům vozidel, kteří zpravidla nebudou muset absolvovat samostatné evidenční kontroly. Jde tedy o slibované snížení administrativní zátěže.
V silniční dopravě začal letos v července působit také správní úřad s celostátní působností – tzv. Inspekce silniční dopravy. Tato nová instituce získala širší pravomoci při kontrolách na silnicích, zejména u nákladních vozidel.
Od 1. července mohou inspektoři zmíněné instituce provádět kontroly kamionů samostatně, bez účasti policie nebo celní správy.
Pozitivní novinkou, která se netýká jen podnikatelů, je zjednodušení výměny řidičského průkazu. Kvůli výměně nebo ztrátě řidičáku už není potřeba chodit na úřad. K 1. 7. nabyla účinnosti novela zákona, která Ministerstvu dopravy umožní doručení hotového průkazu do výdejních boxů a dalších výdejních míst.
Doposud bylo nutné vyzvednout řidičský průkaz v jednom z 206 úřadů obcí s rozšířenou působností. Nově je možné zvolit si až 10 tisíc výdejních boxů a míst po celé České republice.
Novinky v působnosti ČTÚ
Český telekomunikační úřad řeší od 1. 7. 2025 nově také spory o platby za služby a zboží související s elektronickými komunikacemi (instalace zařízení, aktivační poplatky). Do jeho působnosti spadají i spory o dlužné částky za platby přes operátora.
ČTÚ má nově na starosti také jednotný seznam blokovaných internetových stránek, který sjednocuje data od různých státních a veřejných institucí. Uvedené změny jsou součástí novely zákona o elektronických komunikacích.
Změny v energetice (LEX OZE III)
Letošní léto přináší i změny v energetické oblasti. Následující novinky související s takzvaným LEX OZE III navíc platí až od 1. srpna letošního roku.
S novelou energetického zákona nastávají tedy od srpna klíčové změny v oblastech ukládání energie, flexibility sítí a agregace.
Nově není potřeba licence, pokud má výrobna elektřiny výkon do 100 kW včetně, zde vyrobená elektřina je určena pro vlastní spotřebu nebo bezúplatné sdílení a nejde o obchod nebo služby související s provozem sítě.
Podrobný přehled právních předpisů a změn pro podnikatele od 1. 7. 2025 (MPO)
„Akumulace energie umožní od letošního srpna uskladnit přebytečnou energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie či odkládat spotřebu elektřiny na dobu, kdy se to na základě podmínek na trhu s energiemi nejvíce vyplatí,“ sděluje Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Nově se podle novely stavebního zákona budou jednoduchými stavbami rozumět stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 250 kW (nikoliv do 100 kW). Zpracovat dokumentaci všech jednoduchých staveb s výjimkou jednoduchých staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci nebo vodních děl může nyní i neautorizovaná osoba s příslušným vzděláním a praxí.
Zákon o regulaci lobbování se může dotknout i podnikatelů
Nedávno byl přijat také Zákon č. 168/2025 Sb. o regulaci lobbování. Zákon definuje lobbing, zavádí registr lobbistů a lobbovaných a stanovuje pravidla pro tuto činnost.
Také tato legislativa se může dotknout podnikatelské veřejnosti, pokud podnikatel vykonává lobbování, nebo je lobbování dokonce hlavním předmětem jeho podnikatelské činnosti.
Pokud takový podnikatel bude podléhat povinné registraci, vynaloží náklady na vyplnění registračního formuláře a následné podávání periodických zpráv o lobbistické činnosti.
Zdroj: MPO
Dodejme, že legálně lobbovanými mohou být zákonodárci, členové vlády, prezident a další politici, ale také členové bankovní rady České národní banky, Nejvyšší kontrolní úřad, Český telekomunikační úřad, Energetický regulační úřad či Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
Jakub Procházka
Snižte si náklady při cestách do zahraničí. Do září žádejte o vrácení DPH.
Daň z přidané hodnoty, kterou zaplatí v jiném členském státě EU, nemohou tuzemští podnikatelé uplatnit v českém přiznání. O peníze přesto nepřijdou. Do konce září ovšem musejí požádat o vrácení DPH za rok 2024.
05.08.2025 | BusinessInfo.cz
Jakým způsobem a koho mohou čeští plátci DPH o vratku požádat, si přečtěte v následujícím textu na Businessinfo.cz. Výhodu mohou využít plátci daně z přidané hodnoty, kteří v zahraničí „použijí přijaté plnění“ pro účely svého podnikání. Jinými slovy: Čeští podnikatelé mohou získat zpět DPH, kterou zaplatili při cestách do zemí sedmadvacítky například za ubytování, v restauracích či při nákupu pohonných hmot.
Kdo žádá o vrácení DPH?
Nárok na vracení daně mají například plátci daně z přidané hodnoty (právnické osoby), jejichž zaměstnancům vznikly v souvislosti se služebními cestami v zahraničí náklady spojené s dopravou (jízdné v taxíku, jízdné ve veřejné hromadné dopravě, náklady na pohonné hmoty či silniční poplatky), ubytováním nebo odbornými školeními.
Některé unijní země ale vracení DPH u určitých druhů z výše zmíněných výdajů neumožňují.
V žádosti o vrácení daně musí být druh pořízeného zboží nebo přijaté služby popsán podle kódů uvedených v článku 9 Směrnice 2008/9/ES, respektive v § 82a odst. 6) zákona o DPH. Konkrétní žádost o vrácení daně a plnění uvedená v žádosti posuzuje příslušný správce daně
ve státě vrácení. Více si přečtěte na BusinessInfo.cz.
Žádost je nutné podat do úterý 30. září 2025 a tuto lhůtu není možné prodloužit. Po jejím uplynutí nárok na vracení DPH zaniká
Michal Dvořáček, poradce
Možnost se týká i firem, které pořídily zboží v jiném členském státě Evropské unie nebo podniků, které se prezentují na veletrzích v jiných členských státech EU. Podnikatelé ovšem musejí o vrácení DPH zaplacené v ceně zboží a služeb za hranicemi České republiky aktivně požádat, a to prostřednictvím elektronické žádosti.
Deadline se blíží. Připravte se do srpna
„Žádost je nutné podat do úterý 30. září 2025 a tuto lhůtu není možné prodloužit. Po uplynutí lhůty nárok na vracení DPH zaniká,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.
„Pokud Vaše firma nakoupila plnění s místem plnění v jiných členských státech EU, na která byla uplatněna tamní DPH, je už v srpnu čas začít žádost připravovat,“ upozorňuje poradce.
„V případě, že žádáte o vrácení daně poprvé, je nutné si ponechat také časovou rezervu pro žádost o přístup k aplikaci pro vracení DPH, jejíž vyřízení může Finanční správě ČR trvat patnáct dnů,“ doplňuje Jevgenija Bajzíková z Komory daňových poradců ČR.
Ještě doplňme, že o vrácení DPH můžete žádat kvartálně, půlročně, nebo ročně, a to kdykoliv v průběhu roku, nejpozději však do zmíněného 30. 9. roku následujícího. Záleží ovšem na tom, z jaké částky je DPH zaplacena (viz níže).
Co musíte splňovat?
Nárok na vrácení daně má každý tuzemský podnik (plátce DPH), který není k dani z přidané hodnoty v příslušné zemi registrován, nemá zde sídlo, provozovnu a trvale zde nepodniká.
Jak bylo zmíněno výše, pravidla pro vrácení stanovují vždy úřady konkrétní země. Tato možnost je výhodná například pro exportéry. Vývoz se totiž za podnikání na území země, jejíž trh zásobují, nepovažuje.
Podmínkou je to, aby měl žadatel v pořádku všechny doklady a účtenky, které dokazují, že DPH v cizině zaplatil (například za ubytování v hotelu, za využití taxislužby) a přiložil je k příslušné žádosti, kterou posílá pouze přes tuzemskou Finanční správu.
Žádost o vrácení daně musí žadatel doložit elektronickou kopií daňového dokladu nebo daňového dokladu při dovozu zboží, pokud základ daně převyšuje ekvivalent částky 250 eur u uhlovodíkových paliv nebo ekvivalent částky 1 000 eur u ostatních druhů pořízeného zboží nebo přijatých služeb.
Žadatel musí:
- být registrovaný jako plátce DPH v ČR
- mít sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku (a nemít jej ve členském
státě EU, který daň vrací) - mít zaručený elektronický podpis
- v daném období pro vrácení DPH neuskutečňovat pouze plnění osvobozená od DPH
Připomínáme, že v období určeném pro vrácení DPH nesmí plátce uskutečnit „dodání zboží ani poskytnutí služby ve státě vrácení daně, které se považuje za dodané nebo poskytnuté v členském státě vrácení daně”.
Výjimkou jsou zdanitelná plnění podléhající reverse charge a přepravní služby nebo vedlejší
služby osvobozené od DPH.
Reverse charge – nástroj proti podvodům? Novela zákona o DPH přinesla dílčí změny
Částka musí být vyšší než 50 eur za rok. O vrácení DPH ze zaplacené částky přes 400 eur mohou podnikatelé žádat častěji než jednou ročně, ale maximálně čtyřikrát – tedy ne za období kratší než tři měsíce. Podrobnosti najdete v paragrafu 82 zákona o DPH.
Jednotlivé členské státy navíc mohou mít nastaveny vlastní limitní hodnoty částek DPH, od kterých lze žádat o vrácení daně. Jde zejména o země, kde se neplatí v eurech.
Podrobnosti o vracení DPH na stránkách Finanční správy ČR
Pozor! Veškeré náležitosti spojené s vracením daně ze zahraničí řeší Finanční úřad pro hlavní město Prahu, nikoli váš místně příslušný, se kterým běžně komunikujete.
Žádost o vrácení daně z jiného členského státu musí obsahovat:
- daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty žadatele
- obchodní firmu nebo jméno, sídlo, místo pobytu žadatele nebo zástupce (je-li
ustanoven) - elektronickou adresu
- popis ekonomické činnosti žadatele, pro níž je zboží pořízeno nebo služba přijata,
pomocí harmonizovaných kódů - období pro vrácení daně, na které se žádost vztahuje
- prohlášení žadatele o tom, že neuskutečnil plnění, u kterého by mu vznikla povinnost
registrace k DPH v České republice - údaje o účtu, včetně kódů IBAN, BIC, název vlastníka účtu a měny účtu
- za každý daňový doklad nebo daňový doklad při dovozu zboží příslušné údaje.
Jak na to?
Pro vrácení DPH je třeba podat elektronickou žádost prostřednictvím portálu České daňové správy. K tomu je třeba mít elektronický podpis a dále oprávnění k přístupu do aplikace, která vydá správce daně plátce. Jak bylo zmíněno výše, přidělení oprávnění může trvat až 15 dnů.
Žádost odešlete elektronicky datovou zprávou do 30. září za předešlý rok, ta je pak předána konkrétnímu státu k vyřízení.
Vyrozumění v jazyce dané země
Žádost se podává výhradně elektronicky přes portál Finanční správy ČR (FS), kde najdete informace, jak postupovat, i příslušné formuláře.
Finanční správa upozorňuje, že žádosti podané jiným způsobem nemohou být předány členským státům k vyřízení. Pokud již odeslaný dokument obsahuje chyby, musíte podat takzvanou opravnou žádost. I ta je k dispozici na webu FS. Na počátku se musí podnikatel do elektronického systému vracení DPH registrovat.
Pokud platil v určeném období daň ve více zemích, bude mít s vracením více práce.
Čtvrtletní nebo měsíční plátce DPH? Co je povinné a kde hledat výhody
„Podnikatel nebo firma podává právě tolik žádostí s přiloženými doklady a vyčíslenou DPH, v kolika zemích má účty. Následně obdrží vyrozumění v jazyce té země, zda byly podmínky splněny. Obnos je případně vrácen v její měně,“ upozorňuje daňová poradkyně TaxVision Blanka Štarmanová. Pokud žádáte o vrácení DPH například v Polsku, nepřijde vám vyrozumění v angličtině, ale v polštině a dostanete zloté.
Pokud nechce podnikatel poněkud komplikovaný postup absolvovat sám, kompletní vyřízení žádosti si lze objednat za poplatek u odborníků.
Místně příslušný finanční úřad zpracuje žádost o přístup do aplikace nejpozději do dvou týdnů. „Žadatel bude vyrozuměn prostřednictvím SMS zaslané na mobilní telefon (čeští operátoři), který uvede v žádosti, v případě zamítnutí bude uvedeno i rozhodnutí správce daně,“ upřesňuje FS ČR.
Případný přeplatek dostane podnikatel do 120 dnů od uplynutí lhůty, která je popsána v odstavci 5 paragrafu 82b. Žadatelé musí podat žádost za rok 2024 v češtině Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu.
DPH se nevrací u vybraných plnění (zejména souvisejících s osobní spotřebou a náklady na reprezentaci). Daň se vrací na principu vzájemnosti. Stát, ve kterém má žadatel sídlo, by v případě zaplacení tamní DPH tuto daň na žádost vrátil českému plátci.
Komu se žádost vyplatí?
„Vrácení daně ze zahraničí se vyplatí především podnikatelům a firmám se zaměstnanci, kteří často cestují do zemí EU, aktivně zde obchodují bez zázemí mateřské provozovny a využívají hotelových služeb. Nezanedbatelné částky tvoří DPH například při účasti firem na zahraničních veletrzích. Dopravcům zase daň zvyšuje náklady při nákupu pohonných hmot,“ vyjmenovává poradkyně.
Každá země má vlastní pravidla. Žádný stát nevrací daň z výdajů za zábavu, alkohol, dárky, starožitnosti či užité umění. Někteří členové osmadvacítky poskytují pouze část DPH ze služeb, které jsou využitelné i pro osobní spotřebu (např. taxislužby). V mnoha členských zemích není součástí zmíněného bonusu daň z jídla či nápojů.
Podrobnější informace k podmínkám v jednotlivých zemích
Jiné státy požadují, aby byli na dokladu identifikováni příjemci občerstvení. Některé země dokonce nevracejí ani daň z pohonných hmot, jiné ji poskytnou jedině dopravcům.
Podniky mohou díky vrácené DPH ušetřit nemalé peníze, ale ne vždy tuto možnost využívají, byť v posledních letech žadatelů přibývá. Vyplatí se to zejména menším subjektům. „Menší firmy a podnikatelé o možnosti vrácení často nevědí, a pokud platili výdaje v jiné zemi včetně DPH a nepožádají o vrácení, připravují se tím o značné peníze,“ varuje Blanka Štarmanová.
Odpovědi na nejčastější dotazy podnikatelů
V jaké lhůtě musí správce daně žádost zpracovat? Má žadatel nárok na úrok z prodlení, pokud finanční správa vyplatí částku po lhůtě?
Nárok na úrok z prodlení žadatel má. Správce daně musí vystavit rozhodnutí o vrácení daně do čtyř měsíců ode dne obdržení žádosti. V případě pochybností může vyzvat žadatele (do 120 dnů) k doplnění údajů v žádosti. Na výzvu odpovězte do 30 dnů. Lhůta pro rozhodnutí o žádosti v případě vyžádání si doplňujících údajů neuplyne dříve než za 6 měsíců, maximálně však činí 8 měsíců.
Jsou požadovány kopie daňových dokladů?
Členský stát vrácení může dle své národní legislativy požadovat, aby žadatel spolu s žádostí poskytl elektronické kopie daňových dokladů podle článku 10 Směrnice 2008/9/ES. V případě, kdy je Česká republika státem vrácení, musí žadatel v žádosti doložit elektronickou kopii daňového dokladu, pokud základ daně převyšuje ekvivalent částky 250 eur u uhlovodíkových paliv nebo ekvivalent částky 1000 eur u ostatních druhů pořízeného zboží a služeb. Pro tyto účely se pro přepočet evropské měny na českou použije kurz vyhlášený Českou národní bankou k prvnímu pracovnímu dni ledna roku, za nějž je žádost podávána. Správce daně si může při prověřování žádosti kdykoli vyžádat od žadatele předložení kopie nebo i originálu daňového dokladu
Jakým způsobem správce daně komunikuje s žadatelem?
Pokud je Česko státem vrácení, komunikuje správce daně se žadatelem elektronickou cestou přes e-mailovou adresu žadatele. Správce daně může komunikovat se žadatelem pouze elektronicky a doručuje oznámení, výzvy a rozhodnutí ve věci vrácení daně žadateli na e-mailovou adresu uvedenou v žádosti. Žadatel komunikuje se správcem daně elektronicky přes daňový portál v případě podání žádosti o vrácení daně resp. opravné žádosti o vrácení daně, nebo v ostatních případech písemně v českém jazyce.
Jaké jsou podmínky pro prohlášení o upřesnění koeficientu pro poměrný nárok na vrácení
DPH?
Pokud plátce použije přijaté plnění jak pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně dle národní legislativy, tak pro jiné účely (např. soukromá spotřeba), může žádat o vrácení daně pouze v částečné výši. Prohlášení o upřesnění koeficientu pro poměrný nárok na vrácení daně se podává buď v rámci žádosti o vrácení daně, nebo jako Samostatné prohlášení o upřesnění koeficientu pro poměrný nárok na vrácení daně.
Může žadatel užít služeb třetí osoby pro podávání žádostí o vrácení DPH? Pokud ano, musí doložit nějaké další dokumenty? Mohou být platby uskutečněny na účet třetí osoby?
Žadatel může využít služeb třetí osoby. V případě, kdy je Česká republika státem usazení a žadatelem je plátce registrovaný v tuzemsku, který se nechává zastupovat třetí osobou, je třeba doručit místně příslušnému správci daně originál plné moci. V žádosti může být uveden účet zastupující třetí osoby. Účet musí být veden na území EU.
Zdroj: FS ČR
Jakub Procházka