Kde a jak daníte své příjmy ze zahraničí? Rozhodující je, zda jste rezidentem.* 

Povinnosti pro zahraniční plátce DPH.* 

Zařazení majetku do odpisové skupiny.* 

Změny v daních a odvodech 2025: Na co by si měli dát podnikatelé pozor?* 

Daňové zvýhodnění a opravná maturita.* 

Kde a jak daníte své příjmy ze zahraničí? Rozhodující je, zda jste rezidentem.

O tom, kde a jak budete zdaňovat své příjmy, rozhoduje váš daňový status. Ten se odvíjí primárně od délky pobytu v ČR či od toho, zda máte v Česku trvalé bydliště.

12.09.2025 | BusinessInfo.cz

Patříte mezi české daňové rezidenty, nebo máte daňový domicil v jiné zemi a jste nerezidentem? Rozdělení je pro daňové poplatníky zásadní a určuje, jaké příjmy a kdy musí v České republice i v zahraničí zdaňovat.

Ten, kdo v tuzemsku žije, je ze zákona daňovým rezidentem a je povinen platit daně z příjmů v tuzemsku, i když zároveň vydělává v zahraničí. Neplatí to ale bezvýhradně a vždy na všechny příjmy. Při zdaňování příjmů ze zahraničí vstupují do hry i takzvané smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které má ČR s jinými zeměmi.

• Daňový rezident ČR – daní své celosvětové příjmy (tedy příjmy z tuzemska i zahraničí) v ČR.
• Daňový nerezident ČR – daní pouze příjmy plynoucí ze zdrojů v ČR.

Daňovým rezidentem je ten, kdo má v Česku bydliště pro daňové účely („za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se zde zdržovat“). Nemusí přitom bydlet ve vlastním domě či bytě, může jít i o bydlení v pronájmu a nemusí se v Česku zdržovat každodenně.

Pokud má poplatník stálé bydlení ve dvou či více zemích, rozhoduje o tom, zda je tuzemským rezidentem to, jak dlouho v ČR pobývá. Konkrétně to musí být nadpoloviční většina dnů v kalendářním roce – tedy minimálně 183 dní.

„Dále je za nerezidenta podle zákona považována osoba, která se na území ČR zdržuje jen za účelem studia nebo léčení, a to i v případě, že se podle § 2 odst. 4 zákona o daních z příjmů na území ČR obvykle zdržuje,“ upozorňuje Finanční správa ČR.

Středisko životních zájmů

Komplikovanější situace nastává, má-li poplatník bydliště v obou smluvních státech. V toto případě je pro určení, zda je rezidentem, rozhodující takzvané středisko životních zájmů, což je místo, ve kterém bydlí s rodinou případně to, kde vykonává samostatnou výdělečnou činnost nebo je zaměstnán.

Zmíněná pravidla platí u fyzických osob. U firem je klíčové, kde má společnost sídlo, respektive v jaké zemi působí její vedení.

Pokud jste v Česku pobývali méně než šest měsíců (183 dní), ale měli jste zde po část roku trvalé bydliště, můžete být považováni za daňového rezidenta také jen část roku, a to za dobu, kdy naplníte kritérium stálého pobytu.

Daní se příjmy dvakrát?

Čech, který pracovně „pendluje“ mezi tuzemskem a jinou zemí musí často řešit placení daní v zahraničí.

„Tato situace nastane, pokud je pokládán za daňového rezidenta ve dvou nebo více zemích, má-li příjmy a bydliště ve dvou zemích, nebo když si nárok na zdanění jednoho a téhož příjmu činí dva státy,“ říká daňový poradce Michal Dvořáček.

Do hry v tu chvíli vstupují dvoustranné vztahy ČR s ostatními zeměmi. S téměř sto státy světa (včetně například KLDR, Íránu nebo Ruska) má Česko podepsanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění (SZDZ). Především jde ale o všechny členské státy EU a také drtivou většinu vyspělých zemí.

Česká republika a unijní státy mají navíc velmi podobná pravidla k určování „daňové rezidence“. O tom, kdo je a kdo není daňový rezident, nicméně do detailů rozhodují kritéria uvedená v konkrétním článku příslušné smlouvy.

Seznam zemí, s nimiž má ČR smlouvy o zamezení dvojího zdanění (FS ČR)

Vztah se státem, se kterým má ČR v účinnosti SZDZ: Obvyklá kritéria pro daňovou rezidenci

• stálý byt (jakákoliv forma bydlení, důležitý je úmysl trvale se zde zdržovat
• středisko životních zájmů (úzké hospodářské a osobní vazby)
• obvyklé zdržování se
• státní občanství
• jiná vzájemná dohoda mezi smluvními státy

Češi pracující v Unii

Český občan, který dlouhodobě žije a pracuje pouze v jednom členském státě sedmadvacítky, bude v této zemi s největší pravděpodobností platit také daň z příjmu.

„Důvodem jsou daňové povinnosti, které v členském státě vznikají po určité délce pobytu nebo výdělečné činnosti,“ připomíná poradce.

„Při nástupu do zaměstnání v jiné zemi by měl být pracovník přihlášen na zahraničním finančním úřadě. Dokladem je přidělení osobního daňového čísla. Pokud budete pracovat například ve Finsku, měli byste navštívit registrační úřad a vyřídit si zde osobní identifikační kód. Poté vám daňový úřad vydá daňovou kartu, kterou potřebuje váš zaměstnavatel. Jestliže má český občan zdroj příjmů pouze ze závislé činnosti v zahraničí, platí zálohy a odevzdává přiznání ve státě, kde je zaměstnán,“ uvádí Ministerstvo zahraničních věcí. Příjmy ze závislé činnosti se rozumí výdělky za zaměstnání.

Připomínáme, že příjmy v cizí měně je v případě zdanění třeba přepočítat na české koruny. K tomu se používá kurz stanovený Českou národní bankou platný k datu uskutečnění příjmu, či jednotný kurz vyhlášený po konci roku.

Práva a povinnosti daňového rezidenta

Obecně platí, že jste-li českým rezidentem, máte neomezené daňové povinnosti. Jinými slovy: měl byste doma v daňovém přiznání uvést a zdanit veškeré své příjmy, a to tuzemské i celosvětové.

Ve státě, kde poplatník pouze pracuje, zdaní jen to, co si vydělal na místě. Pro úplnost připomínáme, že daňové přiznání odevzdávají správci daně všichni ti, jejichž zdanitelné příjmy jsou minimálně ve výši 50 tisíc korun.

Zejména v příhraničních oblastech je běžné, že Češi vyrážejí za lépe placenou prací například do Německa či Rakouska. Odvedou tedy daň z příjmů dvakrát?

„Práci v cizině odvede plátce jednu, platit daně dvakrát by tedy nedávalo žádnou logiku. Právě na to mysleli autoři smluv o zamezení dvojího zdanění,“ upozorňuje právník Jiří Koukal.

Daňové doklady

Při zdaňování příjmů ze zahraničí je důležité mít k dispozici doklady o zaplacených daních. Může jít o výplatní pásky, potvrzení od zaměstnavatele nebo daňové přiznání ze zahraničí.

Jak nedanit dvakrát?

Právě SZDZ brání tomu, abyste ze svého příjmu odváděli daně vícekrát (v zemi, kde jste si peníze vydělali, a ve státě, kde máte daňový domicil). Každá bilaterální smlouva je ale jiná a jiné jsou také metody, jimiž se dvojí zdanění vylučuje.

Existují i dohody, které a priori určují, že se příjmy daní pouze v jednom státě a ve druhém se neodvádějí za žádných okolností (viz níže). V případě konkrétní země proto doporučujeme poradit se s daňovým expertem, nebo si sami pečlivě prostudovat text dohody, kterou má Česko s touto zemí podepsánu.

Poradíme vám, jak vyplnit daňové přiznání řádek po řádku

Nejčastěji se používají dvě metody, vylučující dvojí zdanění:

• Metoda vynětí příjmů (častěji s výhradou progrese)
• Metoda prostého zápočtu daně

Metoda vynětí příjmů (Exemption)

Vyskytuje se převážně ve starších smlouvách o zamezení dvojího zdanění (například s Německem či Británií). Tato metoda se neuplatňuje vůči příjmům z dividend, úroků a licenčních poplatků.

Při aplikaci metody vynětí příjmů sice rezident přizná své celosvětové výdělky, nicméně příjmy ze zahraničí vyjme ze základu daně před výpočtem samotné daňové povinnosti. Jinými slovy výdělky nejsou podrobeny zdanění ve státě, kde jste rezidentem, tedy v našem případě v ČR.

1. Úplné vynětí příjmů – příjem není v tuzemsku zdaněn, protože byl zdaněn v zahraničí. Příjmy jsou tedy v ČR úplně vyňaty bez dopadu na ostatní příjmy (neberou se v potaz).

1. Vynětí s výhradou progrese – příjem ze zahraničí se do daňového základu nezahrnuje, použije se pro volbu sazby daně v souhrnu příjmů. Jinými slovy: Zahraniční příjmy jsou v ČR vyňaty z daně, ale ovlivňují sazbu daně na ostatní české příjmy.

1.  Metoda s výhradou progrese má smysl v případech, kdy jsou příjmy ve smluvním státě zdaněny progresivní daní. Jsou-li například v Německu vyšší daně z příjmu pro bohatší než v ČR, zaplatí český rezident daně jen v Německu (dle vyšší sazby, viz příklad níže),

Více si přečtěte v paragrafu 38 f zákona o dani z příjmů

Se starší metodou vynětí příjmu se můžete potkat u smluv, které uzavřelo ještě socialistické Československo před více než třiceti lety – nejčastěji v 80. letech. Metoda prostého zápočtu je novější.

Metoda prostého zápočtu

Jednodušší a efektivnější metoda prostého zápočtu znamená, že se porovná daň z příjmu, která byla zaplacena v zahraničí, s daní, kterou by ze stejného příjmu odvedl poplatník v ČR. Pokud je daň zaplacená v zemi, kde si vyděláváte na chleba, nižší, rozdíl doplatíte na daních v Česku. Pokud je vyšší, žádnou další dávku už českému státu odvádět nemusíte.

Daň zaplacená v zahraničí se odečte od daně splatné v ČR, ale jen do výše, kterou by měla, kdyby byla vypočítaná v Česku.

V Česku progresivní zdanění existuje pouze u lidí s velmi vysokými příjmy, takže se de facto postupuje stejně jako u prostého zápočtu.

Příklad

Pan Novák pracuje pro firmu v Bavorsku a ročně si vydělá 20 000 eur (cca 500 tisíc korun). V Německu je výrazné progresivní zdanění (u ročního příjmu 11 604 eur byla v roce 2024 sazba daně 14 % /limit se každoročně mění/, a při každém zvýšení daňového základu o tisíc eur se daň zvyšuje zhruba o 0,5 %). Systém je velmi složitý, nicméně platí, že pan Novotný hradí o několik procentních bodů vyšší daň, než by ze stejného výdělku odvedl v Česku (kde je základní sazba 15 procent). V ČR už tedy žádnou daň doplácet nebude.

Jak vyplnit daňové přiznání s příjmy ze zahraničí

• Připravte si potřebné údaje – dokumenty o příjmech, výdajích a daňových slevách.
• Přihlaste se na portál Moje Daně.
• Vyplňte formulář – portál vás provede všemi kroky a automaticky prověří správnost údajů, formulář vybíráte podle toho, zda jste OSVČ, zaměstnanec s vedlejšími příjmy atd.
• Zvolte metodu zamezení dvojího zdanění – podle smlouvy mezi ČR a danou zemí buď vynětí (případně vynětí s výhradou progrese), nebo prostý zápočet daně.
• Přiložte požadované přílohy – přílohu č. 1 pro OSVČ, přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu, dokumenty o slevách.
• Odešlete formulář elektronicky
• Zaplaťte daň

Špatnou zprávu má finanční správa pro ty, kteří pracují v zemích, jež SZDZ s Českem uzavřenu nemají. Příjmy, kterých tito lidé dosáhli v jiném státě, se zde nejdříve zdaní podle místních pravidel. Poté ale musí být daň znovu zaplacena v Česku.

Jak jsou na tom daňoví nerezidenti

Daňoví nerezidenti logicky do české státní pokladny odvádějí jen daně z toho, co si na našem území vydělali. Jde o příjmy, které jsou vymezeny v § 22 zákona o daních z příjmů.

Jste-li rezidentem státu, s nímž má ČR uzavřenou SZDZ, je možné, že tyto příjmy budete danit nižší sazbou daně, což ovšem záleží na konkrétním znění smlouvy.

Právo zdanění

Některé smlouvy o zamezení dvojího zdanění definují příjmy a určují, kterému státu náleží právo zdanění. U konkrétního druhu příjmů může být smlouvou stanoveno, že se takové výdělky zdaňují pouze (výhradně) v jednom ze smluvních států. Pak druhý stát takový příjem vůbec nezdaňuje a ani se v tomto druhém státě tento příjem nezahrnuje do daňového přiznání poplatníka.

Častěji se však konkrétní příjmy v souladu se smlouvou zdaňují v obou státech – ve státě rezidence z titulu neomezené daňové povinnosti a ve státě zdroje příjmů z titulu příjmů ze zdrojů na daném území. Pak platí, že stát rezidence přihlédne ke zdanění ve státě zdroje, tzn., že v zemi, kde je daňový subjekt rezidentem, dojde k vyloučení dvojího zdanění v souladu s příslušnou smlouvou a vnitrostátní úpravou.

Zdroj: GFŘ

Jakub Procházka

---

Povinnosti pro zahraniční plátce DPH.

1.9.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer

Novelou zákona o DPH byly zahraničním plátcům uloženy povinnosti ve věci volby zmocněnce pro doručování a sdělení emailové adresy správci daně. Povinnost lze bez sankce splnit do konce září.

Uvedené povinnosti se týkají plátců DPH, kteří nemají v ČR ani jiném členském státě EU sídlo nebo provozovnu.

Nové povinnosti jsou tyto:

• Plátce si musí zvolit zmocněnce pro doručování se zpřístupněnou datovou schránkou. To se týká jen těch plátců, kteří samy nemají zpřístupněnou datovou schránku. Zmocněncem pro doručování může být i jakákoliv osoba se sídlem či místem pobytu ve státu EHP (to znamená v jiném členském státě EU, Norsku, Islandu či Lichtenštejnsku), která má zřízenou datovou schránku na žádost. Lze mít současně pouze jednoho zmocněnce.
• Plátce musí uvést emailovou adresu v přihlášce k registraci.

Povinnosti se týkají všech plátců, i těch registrovaných k DPH před novelou (do konce roku 2024). Ve věci zmocněnce je potřeba správci daně předložit plnou moc pro zmocněnce. Emailová adresa se oznamuje přes formulář o změně registračních údajů.

Při nesplnění povinnosti mít zmocněnce hrozí sankce 1 000 Kč denně. Podle sdělení finanční správy se pokuty budou udělovat až v případě, kdy povinnosti nebudou splněny počínaje 1. 10. 2025.

---

Zařazení majetku do odpisové skupiny.

22.8.2025, Kolektiv autorů společnosti 22HLAV, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Do jaké odpisové skupiny a klasifikace CZ-CPA patří elektrický mycí stroj na čištění podlah?

Odpověď:

Zařazení majetku do odpisové skupiny se řídí Klasifikací produkce CZ-CPA. Pro správné posouzení, o jaký produkt jde, je nutné se řídit metodikou zpracovanou Českým statistickým úřadem. Tato metodika rozděluje klasifikaci produkce na sekce a oddíly. Nás bude zajímat sekce C, ve které najdeme Výrobky a služby zpracovatelského průmyslu. Tato sekce mimo jiné obsahuje též několik oddílů, které zahrnují různé stroje. Oddíl 27 obsahuje elektrická zařízení a oddíl 28 stroje a zařízení jinde neuvedená. V těchto dvou oddílech pravděpodobně nalezneme též zařízení, které by odpovídalo elektrickému mycímu stroji na čištění podlah.

Abychom však mohli určit přesnou klasifikaci výrobku, je potřeba znát více technických parametrů, jako například výkon elektrického motoru, způsob práce se strojem, apod. Pravděpodobně však půjde o některou z položek s kódem 27.90.XX – Ostatní elektrická zařízení. Pokud by šlo o relativně malý stroj, který lze klasifikovat jako ruční mechanizovaný stroj (ruční vrtačka, bruska, frézka a podobný typ přístroje), pak by se ještě nabízela možnost klasifikace pod kódem 28.24.11 – Ruční elektromechanické nástroje s vestavěným elektrickým motorem. Vzhledem k povaze přístroje se však domníváme, že nejde o takto malý a ručně mechanizovaný produkt a proto bychom preferovali zatřídění do oddílu Ostatních elektrických zařízení.

Odpisové skupiny 1 – 3 obsahují položky z oddílů 27 a 28. Pokud bychom uvažovali o stroji jako o Ostatním elektrickém zařízení s kódem 27.90.XX, pak bychom zařadili takový majetek do druhé odpisové skupiny. V případě menšího ručního stroje by mohl být zařazený do první odpisové skupiny. První a třetí odpisová skupina obsahují relativně málo výjimek z produktů v oddílech 27 a 28 CZ-CPA a největší skupina položek z těchto oddílů je právě ve druhé odpisové skupině.

Jen pro úplnost dodáváme, že obsah jednotlivých odpisových skupin včetně odkazu na kód klasifikace produkce CZ-CPA naleznete v Příloze č. 1 k Zákonu č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Klasifikace produkce CZ-CPA lze pak najít na stránkách Českého statistického úřadu pod tímto odkazem: https://csu.gov.cz/klasifikace-produkce-cz-cpa-.

Na základě předchozího rozboru se přikláníme ke klasifikaci 27.90.11 Ostatní elektrické stroje a přístroje s individuální funkcí a tím pádem zařazení do druhé odpisové skupiny v položce 2-37. Zcela přesný popis odpovídající Vašemu zadání klasifikace produkce neobsahuje.

---

Změny v daních a odvodech 2025: Na co by si měli dát podnikatelé pozor?

Daňoví poplatníci se v letošním roce dočkali mnoha změn v daních i dalších odvodech státu. V některých případech platí, že se mění jen parametry, jinde došlo k výraznějším úpravám zákonů, které by podnikatelé neměli přehlédnout.

07.07.2025 | BusinessInfo.cz

Shrnutí všech podstatných změn a legislativních úprav najdete v následujícím textu na BusinessInfo.cz. Týkají se daní z příjmů, DPH, spotřebních daní, daně z nemovitých věcí stejně jako odvodů na zdravotní a sociální pojištění.

Přeskočit seznam kapitol

• DPH v roce 2025. Některé změny přijdou až od července
• Daň z příjmu právnických osob
• Daň z příjmů fyzických osob pro rok 2025
• Změny v osvobození benefitů
• Zvýšení daňového zvýhodnění pro přispívání zaměstnavatele na stravné
• Zvýšení minimální a průměrné mzdy
• Daň z nemovitých věcí v roce 2025
• Daň z hazardu
• Spotřební daně
• Osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv
• Nové limity pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů
• Změny odvodů u DPP a DPČ
• Zvýhodněný daňový odpočet darů trvá
• Změny v náhradním plnění 

DPH v roce 2025. Některé změny přijdou až od července

Malou revoluci přinesla letošní zásadní úprava zákona o dani z přidané hodnoty (téměř 500 změn). Novela vstoupila v platnost k 1. 1. 2025. Podnikatele, kteří platí DPH, nebo se mohou stát plátci daně v budoucnu, zajímají především novinky v oblasti povinné registrace k dani.

Až do loňského roku platilo, že zaregistrovat se k DPH museli všichni ti, jejichž obrat překročí za uplynulých dvanáct měsíců dva miliony korun. Novela ale upravila způsob počítání obratu a lhůty důležité pro výpočet.

SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2025

Pokud váš obrat vždy v období od ledna do prosince překročí hranici dva miliony korun (ale současně nebude vyšší než 2 536 500 korun, tedy ekvivalent sto tisíc eur), stáváte se plátcem DPH od 1. ledna následujícího roku.

Potenciální plátce už nepočítá obrat za každých dvanáct bezprostředně předcházejících měsíců, ale pouze od prvního dne kalendářního roku.

Překročíte-li ale v daném kalendářním roce i další novou hranici obratu, to jest částku 2 536 500 korun, stanete se plátcem DPH od druhého dne po překonání tohoto limitu. To může podle analytiků a daňových poradců přinášet zmatky. Až praxe ukáže, zda měli pravdu.

Kdo, kdy a z jakých důvodů platí DPH? Provedeme vás labyrintem daňové legislativy

„Vzniká tu prostor pro nemálo procedurálních komplikací. Až praxe a přístup finanční správy ukážou, zda to pro podnikatele bude ulehčení jejich práce, nebo naopak nepříjemný byrokratický úkon,“ komentuje novou legislativu daňový poradce ze společnosti Moore Accounting CZ Michal Markvart.

Některé změny mají odložený účinek od 1. července 2025. Týká se to například osvobození od daně při vývozu zboží a vracení daně cestujícím ze třetích zemí.

Týká se to i uplatnění DPH u převodu nemovitostí. Jinými slovy: Od DPH bude od 1.7. osvobozeno dodání dokončené nemovité věci. Výjimkou je pouze první dodání nemovitosti (bytu, domu či pozemku), a to pokud se uskuteční v období do 23 měsíců po kolaudaci nebo jiném schválení užívání stavby. Dosud byla lhůta pro osvobození pět let, došlo tedy k jejímu zkrácení.

Změnily se například také lhůty pro nárokování odpočtu, lhůty pro provádění oprav základu daně a rozšířil se rovněž reverse charge (režim přenesení daňové povinnosti). Reverse charge se nově vztahuje na úklidové služby, jako je údržba budov, zametání či odklízení sněhu. Z režimu přenesení daňové povinnosti bylo letos naopak vyňato dodání nemovité věci prodávané dlužníkem (z rozhodnutí soudu v řízení o nuceném prodeji).

Reverse charge – nástroj proti podvodům? Novela zákona o DPH přinesla dílčí změny

Co vše novela přináší si přečtěte v článku Plátce DPH čekají od ledna změny v povinné registraci k dani. Co přináší novela zákona?

Daň z příjmu právnických osob

Daň z příjmu právnických osob (firemní daň) se už loni zvýšila z 19 na 21 procent. Vyšší daň nicméně zaplatili (či ještě do 1. července zaplatí) zástupci podniků až při přiznání daně za zdaňovací období 2024, tedy letos.

Opoziční hnutí ANO, které se chce vrátit do vlády, přitom slibuje, že vrátí zdanění podniků na původní úroveň – tedy na 19 procent. To by připravilo státní rozpočet o 18 až 20 miliard korun.

Daň z příjmů fyzických osob pro rok 2025

Daň samozřejmě zůstala ve stejné výši jako v roce 2024 – tedy základní 15 procent a progresivní na 23 procentech.

Progresivní daň se ale nově nepočítá z ročního příjmu ve výši 48násobku, ale již z 36násobku průměrné měsíční mzdy stanovené zákonem. Pro rok 2024 to tedy bylo od 1 582 812 korun ročního výdělku (131 901 Kč měsíčně). Podle původních pravidel by byl tento strop na 2 110 416 korunách za rok.

Změny se opět dotýkají těch, kteří odevzdávají daňové přiznání na jaře či do července roku 2025 (tedy za zdaňovací období 2024). Ti ovšem musejí počítat nejen s jinou výší odvodu, ale také – a to především – se změnami ve slevách a odpočtech. Pro letošní rok je strop (36x průměrná mzda) na 1 676 052 korunách.

SPECIÁL: Daně z příjmů 2024

Vyšší daň ovšem platí ti nejbohatší jen z příjmů nad limit, nikoli z celého výdělku. „V praxi to znamená, že podnikatel, který bude mít za rok 2025 hrubý příjem například 1 900 000 korun, odvedl či odvede z 1 676 052 korun patnáctiprocentní daň a ze zbylých 223 948 korun 23 procent,“ vypočítává poradce Michal Dvořáček.

Změny v osvobození benefitů

Novela zákona o zaměstnanosti přinesla od ledna změnu ve zdanění zaměstnaneckých benefitů. Zatímco okruh nepeněžních benefitů zůstal stejný, zavedly se od letoška dva samostatné limity pro jejich daňové osvobození.

Zdravotní benefity mají nyní na osvobození vyšší limit, který v roce 2025 činí 46 557 korun (odpovídá výši průměrné mzdy pro letošní rok). Do této kategorie spadají zdravotní služby poskytované zdravotnickými zařízeními, léčebné a hygienické služby a zdravotnické prostředky na lékařský předpis. Změna přináší větší flexibilitu při využívání zdravotních benefitů, které jsou daňově výhodnější.

Některé ostatní benefity jsou omezeny na 50 procent průměrné mzdy, tedy na 23 278 korun ročně. Sem patří příspěvky na rekreace, kulturní a sportovní akce, mateřské školy či knihovny zaměstnavatele, ale také sportovní zařízení. Spadají sem i příspěvky na tištěné knihy.

Zvýšení daňového zvýhodnění pro přispívání zaměstnavatele na stravné

Od 1. 1. 2025 je pro zaměstnavatele z daňových důvodů nejvýhodnější zaměstnanci přispět na stravování částkou 116 korun. Tak mohou dát celou částku do daňových nákladů (jedná se o 70 procent hodnoty stravného na jednodenní pracovní cestě, která činila 166 korun).

V případě stravenky se jedná o maximální částku jako daňový náklad ve výši 211 korun (zaměstnavatel obvykle přispívá 55 procenty).

Zvýšení minimální a průměrné mzdy

Od 1. ledna 2025 se zvýšila minimální mzda z 18 900 na 20 800 korun. Oproti roku 2024 tedy proběhlo zvýšení o 1 900 korun a došlo k revoluční změně v jejím stanovování pro příští roky. Spolu s průměrnou mzdou má minimum dopad na výši některých odvodů státu (ať už na povinné pojistné či daně).

Pro zaměstnavatele to samozřejmě znamená, že nemohou svým lidem platit za práci na plný úvazek a měsíc méně. Dobrou zprávou pro ně je naopak zrušení takzvané zaručené mzdy v soukromé sféře. Zůstal jen zaručený plat ve státní a veřejné sféře. Od ledna 2026 by se mělo povinné minimum zvýšit na 22 500 korun.

Parametry, které ovlivňuje průměrná mzda	2024	2025
Průměrná mzda	43 967 Kč	46 557 Kč
Minimální měsíční záloha OSVČ na sociální pojištění	3 852 Kč	4 759 Kč
Minimální záloha OSVČ na sociální pojištění pro začínajícího podnikatele	3 210 Kč	3 399 Kč
Minimální měsíční záloha OSVČ na zdravotní pojištění	2 968 Kč	3 143 Kč
Záloha v I. pásmu paušální daně za měsíc	7 498 Kč	8 716 Kč
Maximální vyměřovací základ (48násobek průměrné mzdy)	2 110 416 Kč	2 234 736 Kč
Hranice pro 23% sazbu za rok (36násobek průměrné mzdy)	1 582 812 Kč	1 676 052 Kč
Rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění	4 000 Kč	4 500 Kč
Rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění DPP	10 000 Kč	11 500 Kč

O stovky korun se letos zvedly mimo jiné minimální odvody (měsíční zálohy) na sociální pojištění. Minimální vyměřovací základ pro sociální i zdravotní pojištění totiž vycházejí právě z průměrné mzdy na rok 2025.

Kromě zvýšení průměrné mzdy nicméně došlo v rámci vládního konsolidačního balíčku ještě k dalším úpravám, které budou nejméně další dva roky zvedat minima razantněji než obvykle. Tou nejdůležitější úpravou je navýšení takzvaného minimálního vyměřovacího základu.

Průměrná mzda (PM) se tradičně stanovuje jako součin tzv. všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za předchozí rok, který činí 43 682 korun, a koeficientu pro úpravu VVZ (1,0658). nejinak je tomu i pro letošní rok. Průměrná mzda pro rok 2025 je tedy 43 682 krát 1,0658, což je 46 557 korun.

„Ten do přijetí konsolidačního balíčku představoval 25 procent průměrné mzdy. Z rozhodnutí vlády se ale každý rok až do roku 2026 zvyšuje o pět procent, aby se postupně dostal až na úroveň 40 procent průměrného výdělku,“ prozrazuje poradce Michal Dvořáček. Pro rok 2025 se základ zvedl z loňských 30 na 35 procent.

Daně a pojistné: Co vše ovlivňují průměrná a minimální mzda a co se v roce 2025 změnilo

Daň z nemovitých věcí v roce 2025

Už loni se navýšily sazby daně, v průměru na 1,8 násobek těch původních. Navýšení platí i pro rok 2025 (pro budoucnost byl ale zaveden takzvaný inflační koeficient).

Od 1. 1. 2025 platí další změny, především ve stanovování místních koeficientů daně. Ty mohou výši daně z nemovitých věcí zásadně ovlivnit a někde může dojít i k jejímu snížení. Koeficienty totiž mohou být nově v rozmezí 0,5 – 5 (dříve 1-5).

Příkladem snížení oproti loňsku může být Zlín nebo město Bílina. Ve městě na Teplicku s účinností od 1. ledna 2025 změnili obecně závaznou vyhlášku a snížili místní koeficient u bydlení (z 1 na 0,5). Tím došlo v katastrálních územích Bíliny ke snížení daně z nemovitostí pro bydlení o 50 procent oproti roku 2024 a dokonce o 10 procent v porovnání s rokem 2023.

Daň z hazardu

Zvýšila se minimální daň za jeden herní automat na částku 13 400 korun. Výnos daně z hazardních her je nově ve výši 55 procent příjmem státního rozpočtu.

Spotřební daně

Zvýšení sazby spotřebních daní je různé. Nejvíce narostla daň z lihu, mírnější nárůst je u elektronických cigaret a tabákových výrobků.

Zvýšení spotřební daně z lihu přinesl vládní konsolidační balíček a odehraje se ve třech krocích. Loni se daň zvýšila o deset procent, stejný nárůst platí v letošním roce a v roce 2026 se zvýší o pět procent. Opatření by mělo přinést do státního rozpočtu téměř miliardu korun navíc (oproti stavu v roce 2023).

Z rozhodnutí vlády se minimální vyměřovací základ každý rok (až do roku 2026) zvyšuje o pět procent, aby se postupně dostal až na úroveň 40 procent průměrného výdělku

Michal Dvořáček, poradce

U tabákových výrobků je postupný růst následující: v roce 2024 zvýšení daně o 10 procent a dále (v každém následujícím roce) až do roku 2027 o pět procent. Logicky to tedy znamená, že je od ledna 2025 daň o dvacetinu vyšší než loni.

Příklad: U cigaret byla daň loni 4,22 koruny za kus, v roce 2025 je 4,44 a v roce 2026 bude 4,66 koruny za kus.

Osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv

Vláda a zákonodárci letos potěšili investory do kryptoměn. Od roku 2025 totiž vstoupilo v platnost osvobození od daně při splnění tříletého časového testu. V praxi to znamená, že kdo drží kryptoměny déle než tři roky, nemusí platit daň z jejich prodeje.

Ostatní mohou případně využít limit 100 tisíc korun ročně, pod který spadá i prodej kryptoměn, pořízených po roce 2022. Pokud tedy v roce 2025 prodáte kryptoměny maximálně za 99 999 korun, daň z příjmu neplatíte v žádném případě.

Nové limity pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů

Jednou z nejvýraznějších změn, kterou novela zákona o daních z příjmů přináší, je omezení dosud neomezeného daňového osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů na obchodních korporacích (vztahuje se i na výše zmíněné osvobozené příjmy z prodejů kryptoměn).

„Od ledna 2025 platí roční limit 40 milionů korun na osvobozené příjmy. Toto omezení se týká brutto příjmů a zahrnuje veškeré prodeje, které splňují podmínky časového testu, tedy tři roky u cenných papírů a pět let u podílů,“ shrnuje Michal Jelínek, partner společnosti V4 Group.

Pro příjmy nad čtyřicet milionů je možné využít daňově uznatelný náklad – buď ve formě nabývací ceny cenného papíru nebo podílu, nebo v podobě tržní hodnoty stanovené k 31. prosinci 2024. Dodatečným nákladem pro poplatníky bude znalecký posudek, který je vyžadován při uplatnění tržní hodnoty.

Jakmile částku překročíte, vše nad tento limit už podléhá běžnému zdanění u daně z příjmu fyzických osob, tedy 15 procent, respektive spíše 23 procent (v závislosti na výši celkového daňového základu).

Změny odvodů u DPP a DPČ

U dohod o provedení práce se hranice pro účast na nemocenském pojištění zvýšila z 10 tisíc korun na 11 500 korun měsíčně (25 procent průměrné mzdy). Pokud zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani a jeho příjem nepřesáhne tento limit, bude příjem zdaněn srážkovou daní. Při překročení hranice už podléhá zálohové dani a povinným odvodům. U DPČ se hranice zvyšuje ze 4000 korun na 4500 korun měsíčně.

Připomeňme, že vláda původně prosadila i další změny v dohodách o provedení práce, v listopadu 2024 od nich ale dala ruce pryč. Ještě před nabytím účinnosti (od 1. 1. 2025) tak byly zrušeny další úpravy zákona a dohody se do velké míry vrátily zpět do stavu před zásahem konsolidačního balíčku. Po mnoha letech se tedy pouze o 1500 korun zvýšil horní limit pro odvádění zdravotního a sociálního pojištění u dohodářů na DPP.

Koalice zrušila některé vlastní změny u DPP. Dohodářům se zvýší limit pro placení pojistného

Zvýhodněný daňový odpočet darů trvá

Letos v únoru vstoupil v platnost zákon, který prodloužil možnost odečíst hodnotu darů od základu daně až do třiceti procent. Fyzické osoby si tak mohou zvýhodněný odpočet uplatnit i za rok 2025 a 2026, pokud splní podmínky dané zákonem o daních z příjmů.

Původně měl být tento režim ukončen v roce 2023, ale nyní mohou firmy i jednotlivci podporovat dobročinné aktivity za výhodnějších podmínek delší dobu.

Od roku 2025 se sjednocují pravidla pro penzijní spoření, dlouhodobé investiční produkty a soukromé životní pojištění. Pokud poplatník ukončí jednu smlouvu a převede veškeré prostředky na novou smlouvu stejného typu, bude se mu počítat i doba trvání původní smlouvy.

Změny v náhradním plnění 

Do roku 2024 platilo, že zaměstnavatel, který nesplnil povinný podíl zaměstnanců se zdravotním postižením (OZP), což jsou 4 procenta, ani neodebral výrobky a služby od zaměstnavatelů na chráněném trhu práce v předepsané výši, musel povinně odvést do státního rozpočtu 2,5násobek průměrné měsíční mzdy (za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku, v němž mu nastala povinnost tento podíl plnit).

Nově je výše odvodu upravena podle toho, kolik procent OZP podnikatel zaměstnává. V mnoha případech je současný stav pro firmy výhodnější.

Pokud firma s touto povinností zaměstnává méně než jedno procento osob se zdravotním postižením, odvede státu 3,5 násobek průměrné mzdy, v případě, že jsou mezi jejími zaměstnanci 1 až 3 procenta OZP, musí zaplatit už jen dvojnásobek průměru. Přesně průměrnou mzdu pak odvede firma do státní kasy v případě, že dává práci takovému počtu zdravotně postižených, že tito tvoří 3 až 4 procenta všech zaměstnanců.

Jakub Procházka

---

Daňové zvýhodnění a opravná maturita.

8.9.2025, Ing. Růžena Klímová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Jak uplatnit daňové zvýhodnění (slevu na dítě) v případě, že dítě skládá opravnou maturitu v září?

Dotaz:

Naše zaměstnankyně uplatňovala slevu na dceru, která studovala na střední škole, ale v květnu nesložila maturitní zkoušku a chystá se v září na opravný termín. Pokud v září maturitní zkoušku složí, nastoupí na vysokou školu.

Mám dotaz, zda může po dobu letních prázdnin uplatnit slevu na dani na tuto dceru v případě, že neodmaturuje, a jak bude moci uplatnit slevu za období červenec až září v případě, že na vysokou školu v říjnu nastoupí?

Odpověď:

Při ukončení střední školy končí školní rok 30. 6. Pokud v době navazujících prázdnin dítě nepracuje nebo pracuje v nepojištěném zaměstnání nebo v pojištěném zaměstnání, které netrvá po celý měsíc červenec a srpen, vzniká rodiči nárok na daňové zvýhodnění (DZv).  V září není studentem.   Pokud však bude dítě zapsáno ke studiu na VŠ, pak se měsíc září objeví v rámci ročního zúčtování (RZ). V případě, že v době hlavních prázdninách nebyly výše uvedené podmínky splněny, ale dítě začne v r. 2025 studovat vysokou školu, veškeré neuplatněné měsíce v souvislosti s DZv. se objeví v rámci RZ.  Podstatné je potvrzení o studiu na VŠ.