DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Příležitostný příjem do 50 000 nedaníte. Kde je rozdíl mezi podnikáním a příležitostnou činností?*
Změny v danění prodeje podílů ve firmách a akcií a zpřesnění pravidel pro zaměstnanecké benefity.*
Dálkové studium a daňové zvýhodnění.*
Příležitostný příjem do 50 000 nedaníte. Kde je rozdíl mezi podnikáním a příležitostnou činností?
Příležitostný příjem umožňuje formu přivýdělku, za který nemusejí lidé odvádět daň z příjmu, pokud výše odměny nepřesáhne částku 50 tisíc korun za rok. Co přesně jsou příležitostné příjmy a jaké jsou daňové povinnosti při překročení limitu, si přečtěte v následujícím textu na BusinessInfo.cz.
14.09.2025 | BusinessInfo.cz
Příležitostné příjmy do výše 50 tisíc korun ročně (do roku 2023 30 tisíc korun) nepodléhají zdanění za žádných okolností. Připomínáme, že sem nepatří výdělky autorů, tedy takzvané autorské honoráře.
„Musí se jednat o jednorázové aktivity či služby, pro které nemá člověk zavedené živnostenské oprávnění,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.
Kdy zásadně nemůže jít o příležitostné příjmy?
- Příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání nebo práce na dohodu)
- Příjmy z autorských honorářů (například za články do novin a časopisů)
- Příjmy z kapitálového majetku nebo pronájmu
- Příjmy z podnikání
Pokud si příležitostnými pracemi za rok vyděláte víc, státu daň odvedete, a vaší povinností je podat daňové přiznání, přestože nejste OSVČ. Pro příjmy za rok 2024 platí padesátitisícový limit poprvé.
„Legislativa osvobozuje od daně z příjmů fyzických osob příjmy z příležitostných činností nebo příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem,“ přibližuje Hana Baráková z Generálního finančního ředitelství. Podrobnosti o zdanění příležitostných příjmů najdete v paragrafu 10 zákona o dani z příjmu
Může jít o nepravidelné a nárazové příjmy z činností jako doučování, úklid domácnosti, prodej vámi vypěstovaného ovoce, zeleniny, vajec nebo občasný pronájem movitých věcí (počítač, auto).
Co vše patří mezi příležitostné příjmy?
- činnosti, které provozujete příležitostně (například na smlouvu o dílo)
- příležitostný pronájem movitých věcí
- zemědělská výroba, činnosti v lesní a vodní hospodářství, pokud je neprovozujete jako podnikatelé
- činnost a příjem včelařů – Za příležitostný příjem se považuje i prodej medu spojený s chovem včel v případě, že jste měli maximálně 50 včelstev. Za jedno včelstvo se jako příležitostný příjem počítá 1000 Kč.
„Za příležitostný příjem není možné považovat ani nízký příjem pod 50 tisíc korun, pokud ho člověk má na základě svého živnostenského oprávnění,“ dodává poradce.
Pro úplnost připomínáme, že ani podnikatelé s živnostenským oprávněním nemusejí za všech okolností podávat přiznání k dani z příjmu. Pokud je roční příjem OSVČ pod 50 tisíc korun, daně přiznávat nemusí. Netýká se to ani zaměstnanců, kteří mají vedlejší příjmy (kromě zaměstnání) do 20 tisíc korun. Do předloňského roku byly limity ve výši patnáct respektive šest tisíc korun.
Příklad:
Penzista pan Novák jednou týdně doučuje angličtinu syna svého souseda za 500 korun na hodinu. Celkově si za rok vydělá 40 000 korun. Jeho příležitostný příjem je tedy nižší než limit 50 000 a pan Novák z něj neplatí žádné daně, nevyplňuje formuláře pro správce daně a příjmy nemusí nikde přiznávat.
Nespornou výhodou příležitostného příjmu je také to, že se z něj neodvádí zdravotní ani sociální pojištění, a to bez ohledu na jeho výši.
Příležitostný příjem: Doklad
U příležitostného příjmu můžete jako potvrzení o poskytnutí služeb nebo o prodeji zboží vystavit fakturu bez IČO. V tomto případě je nutné rozlišovat mezi fakturou a daňovým dokladem. Faktura je dokumentem, který může vystavit prakticky kdokoliv, tedy i nepodnikatel.
Hrozí vám pokuty?
Při překročení limitu padesát tisíc korun je samozřejmě nutné zdanit celý příležitostný příjem (nikoli jen částku nad limit). Pokud neodevzdáte daňové přiznání nebo nezaplatíte včas daň, hrozí vám standardní postih jako každému jinému, kdo platí daň z příjmu.
Za normálních okolností jsou poplatníci sankcionováni, opozdí-li se s přiznáním či placením o více než pět pracovních dnů. V případě delšího zdržení dostanou pokutu a následně jim naskakují úroky z prodlení.
Sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně (případně 0,01 procenta ztráty). Maximální postih se může vyšplhat na pět procent z vyměřené daně. Pokud nepodáte daňové přiznání vůbec, pokuta bude minimálně 500 korun. Stejný postih vás čeká, pokud nezaplatíte včas daň.
Podáváte i letos daňové přiznání? Jaké jsou nejčastější omyly a nejasnosti
Pozor! Pokud nezdaníte příjmy „při výkonu pravidelné soustavné samostatné činnosti“, živnostenský list nemáte a odvoláváte se na to, že jde o příjem příležitostný, jedná se o nedovolené podnikání, za což hrozí dle živnostenského zákona podstatně vyšší sankce.
Například za provozování volné živnosti bez příslušného živnostenského oprávnění může být uložena sankce do půl milionu. Pokud provozujete i živnosti řemeslné nebo vázané bez živnostenského listu, může vaše peněženka zhubnout až o 750 000 korun.
Co si mohou podnikatelé odečíst z nákladů?
Pro podnikatele je důležité, že pokud pro ně někdo vykoná nějakou příležitostnou práci, ze které má „nezdanitelný příležitostný příjem“, mohou si živnostníci a firmy takový výdaj odečíst z nákladů.
Podle mluvčí FS ČR Petry Homolové by měl ovšem člověk, vykonávající byť jednorázovou službu pro podnikatele pracovat na základě smluvního ujednání, ať už ústního nebo písemného.
Kupní smlouvu nebo smlouvu o dílo je možné v případě poskytnutí služeb uzavřít takzvaně konkludentně, a to pouhým zaplacením věci nebo služby a jejím převzetím. Smlouva tedy nemusí mít písemnou formu. Má to ovšem svá rizika.
U ústních dohod však finanční ředitelství upozorňuje na to, že v případě kontroly z finančního úřadu je to podnikatel, kdo musí dokládat skutečnosti, které uvádí v daňovém přiznání. „V takovém případě by důkazní pozice podnikatele, ale i nepodnikatele-příjemce by byla značně oslabena,“ konstatuje mluvčí.
Poradíme vám: Jak vyplnit daňové přiznání řádek po řádku
Jelikož ten, kdo nepodniká nemůže vystavit daňový doklad, bylo by vhodné mu příjem vyplatit na základě smlouvy o příležitostné činnosti, například smlouvy o dílo, případně vystavit výdajový pokladní doklad, kde vám potvrdí, že peníze převzal.
Záleží ovšem na tom, jaký je rozsah práce a výše odměny. „U malých, zanedbatelných částek by mohl být dostatečný i popis služby na výdajovém pokladním dokladu,“ doplňuje Alice Šrámková z Komory daňových poradců
Provedení příležitostné služby bez smlouvy má podle ní i další rizika. „Při neexistenci písemné smlouvy může být pro podnikatele obtížné vymáhat na protistraně plnění sjednané ve smlouvě v případě neplnění smluvních podmínek,“ doplňuje Alice Šrámková.
Soustavná činnost (podnikání)
Za soustavnou činnost, která je definovaná v paragrafu 7 zákona o daních z příjmů, se považuje činnost, kterou máte v úmyslu opakovat a která je systematická. Výše příjmů v tomto případě není rozhodující. Pro finanční úřad jste podnikatelem a nezáleží na tom, jak vysoké máte příjmy.
Příležitostná činnost
Příležitostnou činnost je možné definovat jako jednorázovou, nahodilou, neopakující se výjimečnou činnost. Řídí se paragrafem 10 zákona o daních z příjmů a je do částky 50 000 Kč za rok osvobozena od daně.
Jakub Procházka
Změny v danění prodeje podílů ve firmách a akcií a zpřesnění pravidel pro zaměstnanecké benefity.
12.9.2025, Zdroj: Ministerstvo financí
Poslanecká sněmovna schválila novelu související s novým zákonem o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů. Novela přináší úpravy v oblasti danění příjmů z prodeje podílů ve firmách, akcií i zpřesnění pravidel pro zaměstnanecké benefity.
Od ledna 2025 platí, že příjmy z prodeje podílů ve firmách, akcií nebo kryptoaktiv, které jsou osvobozeny podle zákona o daních z příjmů fyzických osob (zjednodušeně pokud je majitel drží po stanovenou dobu, tzv. časový test 3–5 let), jsou od daně osvobozeny za podmínky, že jejich celkový úhrn nepřesáhne 40 milionů Kč ve zdaňovacím období. Příjmy nad tuto hranici se zdaňují v poměrné části odpovídající podílu částky přesahující 40 milionů Kč.
Ministr financí Zbyněk Stanjura spolu s poslancem Jiřím Havránkem navrhli tento limit zrušit a ponechat pouze časový test. Poslanecká sněmovna návrh původně odmítla, Senát ho však schválil v upravené podobě a Sněmovna následně přijala senátní verzi:
- u podílů v obchodních společnostech a u akcií se strop 40 milionů Kč pro osvobození od daně z příjmů fyzických osob zruší od 1. 1. 2026,
- u kryptoaktiv limit 40 milionů Kč zůstane zachován.
Cílem úpravy je odstranit technické komplikace, které současný limit přináší, a podpořit rozvoj kapitálového trhu.
Součástí novely je také zpřesnění pravidel pro zaměstnanecké benefity. Novela jasně vymezuje rozdíl mezi daňově osvobozenými benefity a zdanitelnou mzdou, a to bez ohledu na to, zda je mzda vyplácena v penězích či naturálně. Reaguje tak na judikaturu Nejvyššího správního soudu a zajišťuje jednotný daňový režim bez diskriminace mezi skupinami zaměstnanců. Pro zaměstnance ani zaměstnavatele se v praxi nic nemění – tradiční benefity, například příspěvky na sport, kulturu nebo zdraví poskytované nad rámec mzdy, zůstávají i nadále od daně osvobozené.
Informace k upravenému znění § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů s cílem odlišení daňového režimu zaměstnaneckých benefitů od naturální mzdy a obdobných plnění zaměstnavatele zaměstnancům.
22.9.2025, Zdroj: Generální finanční ředitelství
Generální finanční ředitelství vydává informaci v reakci na změnu ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů provedenou návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, přijatým Poslaneckou sněmovnou ve znění schváleném Senátem Parlamentu České republiky.
- Úvod
Generální finanční ředitelství vydává tuto informaci v reakci na změnu ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“) provedenou návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, přijatým Poslaneckou sněmovnou ve znění schváleném Senátem Parlamentu České republiky.
Novelizace předmětného ustanovení reaguje na judikaturu Nejvyššího správního soudu (viz rozsudky č. j. 6 Afs 354/2023-48 ze dne 11. října 2024 a č. j. 5 Afs 295/2023-67 ze dne 14. října 2024), ze které vyplývá, že stávající právní úprava umožňuje uplatnění osvobození od daně z příjmů fyzických osob i u těch příjmů, které mají charakter naturální mzdy, resp. odměny za výkon práce.
Záměrem zákonodárce však nikdy nebylo zakotvit v zákoně o daních z příjmů odlišný daňový režim mzdy, platu či jiné odměny za výkon práce podle toho, zda je zaměstnanci vyplácena v peněžité nebo v jiné formě. Při formulování pravidel v zákoně o daních z příjmů byla dlouhodobě uplatňována základní konstrukce zdanění příjmů ze závislé činnosti, podle níž jsou od daně osvobozena plnění dobrovolně poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům nad rámec běžné mzdy, platu či odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, která zároveň směřují do zákonem vyjmenovaných oblastí naplňujících určité celospolečenské zájmy (vzdělání, kultura, sport, zdravotní prevence apod.). Výjimka ze zdanění příjmů ze závislé činnosti v podobě osvobození se tedy vždy měla vztahovat na tzv. zaměstnanecké benefity.
Novelizovaná úprava má proto za cíl pro účely uplatňování osvobození příjmů zaměstnanců výslovně odlišit zaměstnanecké benefity od takových druhů příjmů, které jsou vázány na pracovní výkon zaměstnance, ať už jsou poskytovány v jakékoliv formě.
- Změna ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů
Předchozí znění § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů stanovilo, že od daně z příjmů fyzických osob jsou osvobozena „nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci“, pokud splňují další zákonné podmínky. Nově toto ustanovení obsahuje dovětek, který blíže specifikuje povahu nepeněžních plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci, která jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozena, jako „nepeněžní plnění, která nejsou mzdou, platem, odměnou ani náhradou za ušlý příjem“.
Z novelizovaného znění ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů tak již jednoznačně vyplývá, že osvobození od daně z příjmů fyzických osob nelze uplatnit v případě nepeněžního plnění poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnanci, které svým charakterem představuje mzdu, plat, odměnu nebo náhradu za ušlý příjem, tedy plnění poskytovaná zaměstnanci za vykonanou práci.
- Základní rozlišení zaměstnaneckých benefitů od plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem práce
Základem pro odlišení zaměstnaneckých benefitů od plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci, která jsou vázána na jeho pracovní výkon, je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Z praktického hlediska je důležité, že toto rozlišování není pro zaměstnavatele nijak nové, naopak je v praxi běžně aplikováno. Zaměstnavatel totiž plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem práce (viz bod 3.1. níže) zohledňuje při výpočtu průměrného výdělku (využívaného například při čerpání dovolené), zatímco zaměstnanecké benefity (viz bod 3.2. níže) při výpočtu průměrného výdělku nezohledňuje.
3.1. Plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem práce
Odměňování za práci a další odměny obdobného charakteru jsou upraveny v části šesté zákoníku práce.
Ustanovení § 109 zákoníku práce stanoví, že za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, pokud nestanoví zákoník práce či jiný zvláštní právní předpis jinak.
Obdobný charakter mají další plnění přímo vázaná na pracovní výkon zaměstnance, jako příklad lze uvést poskytnutí odměny za splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu nebo předem stanoveného mimořádně náročného úkolu výslovně upravené v § 134 a § 134a zákoníku práce pro zaměstnance odměňované platem. V soukromé sféře se může jednat o klasické čtvrtletní, pololetní či roční odměny vyplácené zaměstnancům ve vazbě na jejich pracovní výkon. Tato plnění bývají v praxi poskytována převážně peněžní formou, mohou však být poskytována i jako nepeněžní plnění (např. naturální mzda ve smyslu § 119 zákoníku práce).
Tato plnění podléhají nejen zdanění daní ze závislé činnosti v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 zákona o daních z příjmů, ale i odvodům na sociální a zdravotní pojištění. S ohledem na to, že jsou tato plnění poskytována v přímé souvislosti s pracovním výkonem zaměstnance, z povahy věci by související náklady měly být na straně zaměstnavatele výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů.
3.2. Zaměstnanecké benefity
Jako zaměstnanecké benefity jsou v praxi označována plnění poskytovaná zaměstnavatelem nad rámec běžné mzdy, platu či odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, přičemž jejich poskytnutí nesouvisí s vykonanou prací zaměstnance. Nárok zaměstnance na tato plnění je tedy typicky spojen s existencí jeho pracovněprávního vztahu se zaměstnavatelem. Rozsah a podmínky těchto plnění bývají zpravidla upraveny kolektivní smlouvou, vnitřní směrnicí zaměstnavatele nebo jiným druhem smlouvy zaměstnavatele se zaměstnanci.
Smyslem poskytování zaměstnaneckých benefitů je nejen zvýšení motivace zaměstnanců, jejich loajality a spokojenosti, ale i zvýšení atraktivity zaměstnavatele na trhu práce. Jako příklad těchto zaměstnaneckých benefitů lze uvést Multisport karty, benefity v systému Cafeterie, nepeněžní plnění poskytnutá zaměstnanci v souvislosti s péčí o jeho zdraví, rekreací, životním či pracovním výročím apod.
Zaměstnanecké benefity poskytované jako nepeněžní plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů jsou ve smyslu ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů od daně z příjmů fyzických osob do zákonem stanovené výše osvobozeny. Na straně zaměstnavatele nemohou být související náklady uplatněny jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve smyslu § 25 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů.
- Závěr
Generální finanční ředitelství vydává tuto informaci s cílem předejít výkladovým nejasnostem ohledně dopadů novelizace ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů, které provázely legislativní proces při přijímání této úpravy.
Daňový režim zaměstnaneckých benefitů, které zaměstnavatel poskytuje jako nepeněžní plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů, nad rámec vyplacené mzdy nebo platu či jiných odměn za výkon práce na účely stanovené v ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů, není touto novelizací nijak dotčen. Zaměstnanecké benefity tedy zůstávají za zákonem daných podmínek od daně z příjmů fyzických osob i nadále osvobozeny.
Patříte mezi ty, kteří i v digitálním světě rádi sáhnou po tištěném úplném znění zákoníku práce? Pak vyzkoušejte nové vydání s úplným zněním k 1. 6. 2025, kde najdete podrobný komentář změn, jež přináší tzv. flexibilní novela ZP.
Dálkové studium a daňové zvýhodnění.
26.9.2025, Ing. Růžena Klímová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Dcera zaměstnance začala po ukončení střední školy od září 2025 dálkově studovat vysokou školu, bude mít zaměstnanec nárok na daňové zvýhodnění na dceru při této formě studia? Dcera bude při studiu zaměstnaná s výdělkem přesahujícím 11 500 Kč.
Odpověď:
Příprava na budoucí povolání je předmětem § 12 až § 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Jde-li o studium na vysokých školách, forma studia nerozhoduje.
Jde-li o studium na českých vysokých školách a dítě je mladší 26 let, má poplatník žijící s dítětem ve společně hospodařící domácnosti nárok na daňové zvýhodnění bez ohledu na formu studia a bez ohledu na výdělečnou činnost dítěte.