DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Povinnost platit poplatek za odkládání komunálního odpadu.
DPH u zprostředkování ubytování.
Když voda nestačí.
9.8.2022, Zdroj: Verlag Dashöfer
Proti pitné vodě daňové zákony nic nenamítají. Jinak je to ovšem dalšími nealkoholickými nápoji, které zaměstnavatel zaměstnancům poskytuje.
U pitné vody je obdobný daňový příznivý režim jako u ochranných nápojů. S ohledem na zákonnou povinnost zajištění dostatku pitné vody se pro zaměstnavatele jedná o daňově plně uznatelný výdaj (náklad) a u zaměstnance není pitná voda vůbec předmětem zdanění, a tak nepodléhá ani veřejnoprávnímu pojistnému.
A když pitná voda nestačí? Všechny ostatní případy poskytování nealkoholických nápojů zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti, např. čaje, ovocné džusy, limonády, minerálky, káva, horká čokoláda, nealkoholické pivo atd., jsou pro zaměstnavatele daňově neúčinné. Stanoví tak § 25 odst. 1 písm. zm) zákona o daních z příjmů uvádějící jako nedaňový výdaj hodnotu nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti.
Kvůli této speciální výluce, kde zákon o daních z příjmů „stanoví jinak“, proto nelze uplatnit obecné ustanovení bodu 5 § 24 odst. 2 písm. j) zákona o daních z příjmů, podle kterého se jako daňově účinné uznávají výdaje (náklady) zaměstnavatele na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní smlouvy nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.
V některých případech zaměstnavatel neposkytuje zaměstnancům nealkoholické nápoje ke spotřebě na pracovišti zcela bezúplatně, ale za určitou, zpravidla velmi mírnou úplatu. Obvykle se jedná o poplatek 5 až 10 Kč za „náročnější“ druhy nápojů, jako je například káva, ledový čaj nebo ovocný nápoj. Na to pamatuje poněkud delší ustanovení § 24 odst. 2 písm. zc) zákona o daních z příjmů, jehož podstatou je, že hodnota nápoje se pak stává pro zaměstnavatele daňovým výdajem, a to právě do výše těchto přímo souvisejících příjmů od zaměstnanců, daňovými jsou výdaje, které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů a jsou poplatníkem zcela nebo zčásti určeny k přeúčtování jiné osobě nebo je tato osoba povinna je uhradit na základě závazku nebo jiného právního předpisu, a to jen do výše příjmů (výnosů) z tohoto přeúčtování nebo předpisu úhrady za podmínky, že tyto příjmy (výnosy) ovlivnily výsledek hospodaření ve stejném zdaňovacím období nebo ve zdaňovacích obdobích předcházejících; obdobně postupují poplatníci daně z příjmů fyzických osob, kteří nevedou účetnictví.
Daňově příznivější a jednodušší je pohled ze strany zaměstnance, pro kterého se jedná bez omezení o příjem osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnosti a tím pádem nepodléhá ani pojistnému na sociální a zdravotní pojištění. Stanoví tak § 6 odst. 9 písm. c) zákona o daních z příjmů osvobozující od daně z příjmů fyzických osob hodnotu nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti.
Povinnost platit poplatek za odkládání komunálního odpadu.
27.7.2022, Zdroj: Ministerstvo financí
Kdy vzniká poplatková povinnost k místnímu poplatku za odkládání komunálního odpadu? Odpověď na tento dotaz zveřejnilo na svém webu Ministerstvo financí ČR.
Dotaz:
Je podmínkou pro vznik poplatkové povinnosti k místnímu poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, aby nemovitá věc, ve které má fyzická osoba bydliště nebo která je ve vlastnictví fyzické či právnické osoby, byla v katastru nemovitostí evidována jako „rodinný dům“ nebo „stavba pro rodinnou rekreaci“?
Odpověď:
Podle ust. § 10i písm. a) a b) zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místních poplatcích“), je poplatníkem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci fyzická osoba, která má v nemovité věci bydliště, nebo vlastník nemovité věci, ve které nemá bydliště žádná fyzická osoba. Předmětem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je podle ustanovení § 10j zákona o místních poplatcích odkládání směsného komunálního odpadu z jednotlivé nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, která se nachází na území obce.
Z výše uvedených skutečností vyplývá, že v případě poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je poplatková povinnost poplatkových subjektů svázána s nemovitou věcí umístěnou na území obce. Podle § 498 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), se za nemovité věci považují pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li jiný právní předpis, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá. Podle ust. § 506 občanského zákoníku je součástí pozemku prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení, s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Stavba tedy není samostatnou nemovitou věcí, ale je součástí pozemku.
Právní úprava pojmu „rodinný dům“ a „stavba pro rodinnou rekreaci“ je obsažena v ust. § 2 písm. a) bod 2. a písm. b) vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Rodinným domem se rozumí stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena. Rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Stavba pro rodinnou rekreaci je stavbou, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena. Stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.
Zákon o místních poplatcích podmiňuje vznik poplatkové povinnosti k poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci naplněním předmětu poplatku vymezeným v ust. § 10j zákona o místních poplatcích (viz výše). Pokud tedy nemovitá věc zahrnuje rodinný dům či stavbu pro rodinnou rekreaci ve smyslu výše uvedených definic, vznikne fyzické nebo právnické osobě, která je v postavení poplatníka, poplatková povinnost k poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, a to bez ohledu na skutečnost, zda již došlo ke kolaudaci stavby či byl proveden vklad do katastru nemovitostí a stavba má v katastru nemovitostí evidován způsob užití „rodinný dům“, příp. „stavba pro rodinnou rekreaci“. Stavbou pro rodinnou rekreaci tak může být i například stavba evidovaná v katastru nemovitostí jako „stavba občanského vybavení“. Podle bodu 4 přílohy vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů, je stavba občanského vybavení definována jako stavba pro služby, tělesnou výchovu a rekreaci, kulturu, zdravotnictví a sociální péči, předškolní zařízení, školství a učiliště, vědu a výzkum apod. Z uvedeného vymezení vyplývá, že taková stavba může sloužit k rekreaci a nelze dokonce ani vyloučit, že by v ní mohl být prostor k bydlení, když výčet jejího využití není úplný (tj. fungovala by jako multifunkčnítext stavba).
DPH u zprostředkování ubytování.
4.8.2022, Ing. Zdeněk Kuneš, Zdroj: Verlag Dashöfer
Jakou sazbu DPH aplikovat při zprostředkování ubytování přes Airbnb?
Dotaz:
Pokud daním poplatek z ubytování od Airbnb na výstupu, je tam sazba 21% DPH?
Odpověď:
Jedná se o přijatou službu zprostředkování ubytování, poskytnutou neusazenou osobou.
Pokud plátce přijme tuto službu od neusazené osoby, je podle § 108 odst. 3 písm. a) zákona o DPH povinen přiznat daň.
Podle § 47 odst. 4 se u služeb uplatňuje základní sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak. U služeb uvedených v příloze č. 2 se uplatňuje první snížená sazba daně, u služeb uvedených v příloze č. 2a se uplatňuje druhá snížená sazba daně.
Služba zprostředkování ubytování není nikde v zákonu o DPH uvedena, plátce uplatní základní sazbu daně 21 %.