DANĚ – informace nejen pro podnikatele.

 13. 9. 2022

Nabízíme přehled slev na daních. Opět se zvýší základní sleva na poplatníka.  

Novinka v oblasti pojistného na sociální pojištění.  

Roční zúčtování daně je obdobou daňového přiznání. Jaké slevy lze využít?  

Sleva na pojistném na sociální zabezpečení za vybrané zaměstnance.  

Nabízíme přehled slev na daních. Opět se zvýší základní sleva na poplatníka.

OSVČ mohou při vyplňování daňového přiznání u daně z příjmu využít mnoho slev. Většinu zvýhodnění je možné uplatňovat měsíčně, slevy na manžela či manželku při ročním zúčtování. V roce 2023 se opět zvýší základní sleva na poplatníka. Odpočty a slevy je možné uplatnit i u dalších daní.

01.09.2022 | BusinessInfo.cz

Od roku 2022 se zvedají slevy na dvě a více dětí a úpravy se dotkly i daňového bonusu. Zvýhodnění najdete také u ostatních daní. Na BusinessInfo.cz vám nabízíme jejich přehled.

Nejtradičnějším bonusem, který může využít prakticky každý plátce daně z příjmu fyzických osob (DPFO), je základní sleva na poplatníka. K její první výrazné úpravě došlo v roce 2008. Zatímco ještě v roce 2007 jste mohli ročně ušetřit pouze 7200 korun ročně, v následujícím zdaňovacím období už šlo o částku 24 840 korun (tedy 2070 Kč měsíčně).

Až do loňského roku zůstala sazba stejná jako před dvanácti lety. Pro rok 2021 se nicméně zvýšila na 2 320 korun měsíčně (27 840 Kč ročně). Tato částka byla rozhodující pro ty, kteří odevzdali přiznání (DP) v dubnu či červenci 2022 za zdaňovací období 2021.

Při vyplňování DP za rok 2022 bude základní sleva na poplatníka opět vyšší, a to o 3000 korun (30 840 korun za rok). Tato změna byla schválena poslanci i senátory v daňovém balíčku, který mimo jiné zrušil superhrubou mzdu, už v roce 2020. Zákon nabyl platnosti letos.

Na slevu mají nárok všichni poplatníci, kteří měli alespoň po část roku zdanitelné příjmy. Slevy se vždy uplatňují v plné roční výši, a to i v situaci, kdy výdělečná činnost trvala pouze několik měsíců.

Pro drobné živnostníky tato úleva v kombinaci s výdajovým paušálem často znamená, že na dani z příjmu nezaplatí ani korunu. Příkladem může být bezdětný a svobodný řemeslník, který si za rok 2022 vydělá 500 tisíc korun. Při uplatnění paušálu ve výši 80 procent je jeho daňový základ, ze kterého vypočítá DPFO, 100 tisíc a roční patnáctiprocentní daň 15 tisíc. Po uplatnění slevy na poplatníka 30 840 korun tak neodvede do státní kasy ani korunu.

Co říká o slevě zákon?

Sleva se uplatňuje se měsíčně učiněním (podpisem) prohlášení poplatníka, ročně žádostí o roční zúčtování u posledního zaměstnavatele či podaným daňovým přiznáním.

Od roku 2018 lze zmíněný bonus využít bez ohledu na to, zda si vedete daňovou evidenci nebo uplatňujete výdaje paušálem. Od té doby mohou také všichni podnikatelé bez výjimek uplatnit slevu na dítě či vyživovaného manžela/manželku.

Od roku 2021 lze ušetřit často ještě více než při využití výdajových paušálů, přihlásí-li se podnikatelé k takzvané paušální dani. Ta je výhodná i v tom, že její plátci nemusejí vyplňovat daňové přiznání.

Loni činila daň 5 469 korun měsíčně. V roce 2022 se vzhledem k rekordnímu zvýšení minimálních záloh (vypočítávají se z průměrné mzdy) zvedla o více než 500 korun. V jediném odvodu tak podnikatelé platí od ledna do prosince 2022 5994 korun za měsíc.

V částce je započteno minimální zdravotní pojistné ve výši 2 393 Kč, minimální sociální pojistné navýšené o 15 % ve výši 2 976 korun a 100 korun na samotné dani z příjmů.

Ročně to znamená celkový paušální odvod jen ve výši 71 928 korun, z toho 1200 korun představuje samotná daň. Pro mnoho podnikatelů je tedy tento režim nejvýhodnější.

Studenti na brigádách

Specifickou skupinou jsou studenti, přivydělávající si během studia. „Nejvíce jich pracuje v červenci a srpnu. Studenti nejsou během práce limitováni, mohou mít libovolný příjem, ať už při práci na dohodu nebo na standardní pracovní smlouvu,“ upozorňuje daňový expert Petr Gola. Základní sleva na studenta je 4020 korun ročně.

Sleva na druhého z manželů (vyživovaného) je ve výši 24 840 korun ročně. Částka byla stejná jako v případě základní slevy na poplatníka, na rozdíl od ní se ale toto zvýhodnění nemění.

V případě, že jde o držitele průkazu ZTP/P – tedy se zdravotním postižením – může si partner z daní odečíst dokonce dvojnásobnou částku: 49 680 korun ročně, tedy 4140 korun měsíčně. Slevy je možné využít i v institutu registrovaného partnerství.

Partner bez příjmů?

V zákoně se dočtete, že slevy uplatňujete na „manžela/manželku bez příjmu“. To ovšem neznamená, že je pro OSVČ aktuální pouze v případě, že jejich životní partner nemá absolutně žádný zdroj příjmů. Navíc je zde stanoven roční limit, aktuálně ve výši 68 000 korun.

Pokud ovšem váš partner pobírá dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče či pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči a sociální služby, ale také státní příspěvky na penzijní připojištění či stavební spoření, slevu na manžela/manželku samozřejmě uplatnit můžete bez ohledu na limit.

Ve stejné skupině jsou pak ještě stipendia pro studenty nebo takzvané „příjmy plynoucí z péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách“. Pro úplnost dodejme, že podpora v nezaměstnanosti do této skupiny nepatří. Jinými slovy: Ti, jejichž manžel či manželka pobírají podporu, na zmíněnou výhodu nárok nemají.

Které příjmy se nepočítají:

  • rodičovský příspěvek,
  • dávky sociální podpory a sociální péče
  • dávky v hmotné nouzi a příspěvek na péči,
  • stipendium během studia,
  • zvýšení důchodu pro bezmocnost,
  • státní příspěvky na penzijní připojištění, na stavební spoření,
  • vrácení daně z příjmu z předchozího zdaňovacího období.

Na slevy na dani z příjmu mají konečně nárok i sami držitelé průkazu ZTP-P, nebo ti, kdo pobírají částečný nebo úplný invalidní důchod.

Slevy (nejen) na potomky

Zvýhodněním, jež prochází nejčastějšími změnami, je sleva na děti. Zákonodárci rozhodli v červenci 2021 o další úpravě. Daňové zvýhodnění na jednoho potomka zůstává stejné jako v předchozích letech, u dvou a více dětí už nyní počítejte s vyšším odpočtem.

Jeden z rodičů může nyní na dani ušetřit 1267 korun měsíčně na jednoho potomka, a nově 1860 na druhé a 2320 korun měsíčně na třetí a každé další dítě. Částky jsou opět dvojnásobné, pokud je váš potomek držitelem průkazu ZTP-P.

Pokud se při výpočtu daně dostane poplatník do záporných čísel, tj. bonus je vyšší než vypočtená DPFO, má dokonce od státu nárok na přeplatek. Více si přečtěte v textu Jaké jsou nově slevy na děti? Zrušil se limit pro daňový bonus

„Vyšší částky daňového zvýhodnění se použily zpětně od 1.1.2021, a to při ročním zúčtování daně za celý rok 2021 nebo v daňovém přiznání za rok 2021. Při zúčtování měsíční mzdy se vyšší částky zvýhodnění používají od ledna 2022,“ shrnuje daňová poradkyně KODAP Jana Melicharová.

Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud je výsledná částka alespoň 100 korun. Maximální výše bonusu byla od roku 2016 až do loňského roku 60 300 korun. V červenci 2021 se tento limit zrušil a výše bonusu je nově bez omezení.

Výhoda pro rodiče dětí ve školkách

Už pět let platí rovněž takzvané školkovné. To se týká rodičů, kteří platí předškolní docházku svých dětí do mateřských škol nebo dětských skupin. Ze svých daní si mohli letos odečíst tyto výdaje až do výše 15 200 korun za každého potomka. Loni šlo o částku 14 600 korun, která odpovídala stejně jako letos výši minimální mzdy.

Daňové poplatníky potěší stát i příští rok. Vláda totiž opět zvýšila minimální mzdu, a to o 1000 korun. Sleva na dítě v předškolním zařízení tak vyšplhá (za rok 2022) až na 16 200 korun.

V daňovém přiznání je na tyto slevy řádek 69a (sleva za umístění dítěte). Potvrzení o tom, že školku navštěvuje, je povinnou přílohou DAP.

Poradíme vám jak vyplnit přiznání řádek po řádku

Podnikatelé i zaměstnanci mohou vydělat i na takzvaných odečitatelných položkách. Nedávno se zvyšovaly limity pro osvobození příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění a životní pojištění zaměstnanců z 30 000 na 50 000 korun ročně. Narostla také nezdanitelná částka na penzijní připojištění, kterou si mohou OSVČ odečíst od základu daně, a to na 24 tisíc korun a také odpočet na životní pojištění – opět z 12 tisíc na 24 tisíc korun.

Od zavedení elektronické evidence tržeb mohli poplatníci využít i slevy na EET (maximálně do výše 5000 korun). Ty lze ovšem uplatnit pouze ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník poprvé zaevidoval tržbu. Letos je ovšem tento bonus k dispozici naposledy, od 1. 1. 2023 je EET zrušena.

Specifickým zvýhodněním je sleva na invaliditu. Výše slev pro lidi s lehčím (invalidní důchod prvního a druhého stupně) i těžším postižením (invalidní důchod třetího stupně) zůstala stejná jako v roce 2017, změnila se ovšem metodika přiznávání slev. Nárok na tuto slevu se mají ti, kdo předloží výměr o přiznání invalidního důchodu a současně potvrzení o jeho výplatě. Výplata důchodu se každoročně prokazuje do 15. února.

Slevy u dalších daní

Také podnikatelé, kteří využívají pro svoje podnikání auta a odvádějí tedy povinně daň silniční, mohou využít jistých úlev. Zajímavá je pro ně především sleva v závislosti na stáří aut.

Stát totiž „motivuje“ podnikatele k nákupu nových automobilů sníženou silniční daní. Pokud je totiž vaše auto nové (do tří let), můžete si od výsledné silniční daně odečíst až 48 procent. U vozidel, kterým je od tří do šesti let uplatníte slevu 40 procent. A ještě do stáří vozu 108 měsíců může jeho uživatel/majitel ušetřit z daně až 25 procent.

Stáří vozidla Slevy na výsledné dani
0-36 měsíců 48 %
37-72 měsíců 40 %
73-108 měsíců 25 %

„Nárok na příslušné snížení sazby daně začíná kalendářním měsícem první registrace vozidla a končí u stejného vozidla po devíti letech. Pokud dojde ke změně provozovatele vozidla, snížení může uplatnit nový provozovatel, a to nejdříve v kalendářním měsíci, kdy došlo k zápisu změny provozovatele v technickém průkazu,“ upozorňují zástupci daňové správy.

Poplatníky nicméně upozorňujeme, že vláda letos zrušila silniční daň pro vozidla do 12 tun, plátců tohoto odvodu tak výrazně ubylo.

U daně z nemovitých věcí jsou sazby odlišné v závislosti na tom, kde se daný byt, dům či pozemek nacházejí. Dílčí základ daně se totiž násobí koeficienty podle velikosti obce a také tzv. místními koeficienty, o nichž si rozhodují samotné obce. Řada nemovitých věcí je od daně osvobozena a pro různé nemovitosti platí různé sazby daně.

Daň z příjmů právnických osob je možné snížit o slevu, kterou je částka maximálně 18 000 korun ročně za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením. Ještě vyšší částku, až 60 000 korun, lze ušetřit za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením. Více v zákoně o dani z příjmu.

Zaměstnavatelé tak mohou ušetřit:

18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, případně poměrnou část, dojdeme-li přepočtem na průměrný počet zaměstnanců (viz dále) k desetinnému číslu;

60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením, nebo opět případně poměrnou část této částky.

Systém zvýhodnění a odpočtů u daně z přidané hodnoty je natolik složitý, že doporučujeme prostudovat paragrafy 36 – 79 zákona o DPH, případně se poradit s odborníkem. Zároveň je potřeba počítat s tím, že je stále více položek zařazeno do takzvaného systému reverse charge. Česko navíc stále usiluje o zavedení plošného reverse charge pro všechny platby DPH.

Jakub Procházka


Novinka v oblasti pojistného na sociální pojištění.

16.8.2022, Zdroj: Verlag Dashöfer

Poprvé za únor 2023 budou moci zaměstnavatelé uplatit slevu na pojistném na sociální zabezpečení.

Dnem 1. února 2023 nabývá účinnosti zákon č. 216/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Účelem tohoto zákona je podpořit zaměstnávání specifických skupin zaměstnanců poskytováním slevy na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které odvádějí zaměstnavatelé jako poplatníci. Sleva na pojistném se týká zaměstnavatelů, nikoliv zaměstnanců.

Slevy na pojistném přísluší poprvé za únor 2023. Za období před 1. únorem 2023 se pojistné stanoví podle dosavadní úpravy, tj. za leden 2023 sleva na pojistném nepřísluší, i když se pojistné za tento měsíc odvádí v únoru 2023. Sleva na pojistném přísluší i v případě, že pracovní nebo služební poměr byl uzavřen před účinností zákona č. 216/2022 Sb.; sleva na pojistném tedy není podmíněna tím, aby tento poměr byl uzavřen za účinnosti zákona č. 216/2022 Sb.

Sleva na pojistném náleží zaměstnavateli za zaměstnávání stanovených skupin zaměstnanců v pracovním nebo služebním poměru. Jedná se o tyto zaměstnance:

  • zaměstnance staršího 55 let;
  • zaměstnance, který pečuje o dítě mladší 10 let, jehož je rodičem nebo které má v péči nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu (jedná se o rozhodnutí uvedené v § 10 zákona o státní sociální podpoře); vztah k dítěti a věk dítěte se prokazuje rodným listem dítěte a tímto rozhodnutím;
  • zaměstnance, který pečuje o osobu závislou na pomoci jiné osoby, pokud se jedná o osobu blízkou mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II, III nebo IV (středně těžká, těžká nebo úplná závislost). Osoba blízká se posuzuje podle § 24 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Tato péče se prokazuje potvrzením krajské pobočky Úřadu práce (ne starším než 1 měsíc) a čestným prohlášením.
  • zaměstnance, který se připravuje na budoucí povolání studiem; studium se posuzuje podle § 21 odst.1 písm. a) , § 22 a § 23 zákona o důchodovém pojištění (jedná se o studium na středních, vyšších odborných a vysokých školách, s výjimkou dálkového, distančního, večerního a kombinovaného studia). Toto studium se prokazuje potvrzením příslušné školy a v případě studia v cizině rozhodnutím MŠMT o tom, že toto studium je postaveno na roveň studiu v ČR.
  • zaměstnance, který jako uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci podle § § 109 a § 109a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, pokud tento nástup na rekvalifikaci nastal v období 12 kalendářních měsíců před měsícem, za který se sleva na pojistném uplatňuje; skutečnosti o této rekvalifikaci se prokazují potvrzením příslušné pobočky úřadu práce;
  • zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, tj., je invalidní v prvním, druhém nebo třetím stupni nebo je osobou zdravotně znevýhodněnou. Toto zdravotní postižení se dokládá posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení o invaliditě nebo potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení o zdravotním znevýhodnění.
  • zaměstnance mladšího 21 let.

Roční zúčtování daně je obdobou daňového přiznání. Jaké slevy lze využít?

Roční zúčtování daně je obdobou daňového přiznání pro zaměstnance a také takzvané dohodáře. Daňoví poplatníci ho musejí podepsat každoročně do poloviny února.

25.07.2022 | BusinessInfo.cz

Zúčtování daně je souhrnným přehledem vyplacených mezd, záloh na daň a záloh na sociální a zdravotní pojištění. Zajišťují jej mzdoví účetní zaměstnavatele.

„Není to ale automatické, zaměstnanec musí svého zaměstnavatele o roční zúčtování požádat, a to vždy do 15. února,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

Zúčtování se netýká těch, kteří vedle zaměstnání provozují ještě takzvanou vedlejší činnost a podnikají.

Zaměstnanec může požádat o roční zúčtování

  • Nemá-li jiné příjmy například z podnikání z vedlejší činnosti, pronájmu, kapitálového majetku atd.,
  • Nemá-li současně více zaměstnavatelů,
  • Nevzniká mu povinnost podat daňové přiznání z jiného důvodu, například kvůli úrokům z hypotéky.

Kdy a kdo je nucen podat daňové přiznání?

Pokud zaměstnanec požádá firmu o roční zúčtování, zaměstnavatel za něj vyřídí veškeré daňové povinnosti a nároky včetně slev a odpočtů a dále nemusí podávat klasické přiznání.

„Roční zúčtování daně je třeba podepsat v účtárně k výše zmíněnému datu, ke kterému je ale nutné také dodat účetním veškeré doklady o případných slevách na dani nebo odečitatelných položkách,“ doplňuje poradce.

Případné přeplatky obdrží zaměstnanec v březnové výplatě. Má tedy daně z příjmu vyřešeny dříve než OSVČ, které přiznávají daně do 1. dubna, případně 1. května (je-li přiznání podáváno elektronickou cestou).

Výjimku tvoří ti, kteří využívají služeb daňového poradce. Ti mají čas až do počátku července.

  Termín pro přiznání daní                Termín pro vracení přeplatku
Zaměstnanci 15. února v dubnu (březnová výplata)
Daňové přiznání OSVČ 1.dubna resp. 1. května (elektronicky) 1.5. resp. 1.6.
Daňové přiznání s poradcem 1.července 31.července

Při ročním zúčtování daně může vzniknout daňový přeplatek a poplatník má následně nárok na vyplacení peněz. Dochází k tomu v případě, že je reálně zaplacená daň z příjmu (v průběhu předchozího roku) vyšší než částka, kterou vám mzdoví účetní vypočítají při ročním zúčtování.

„Typicky jde o situace, kdy jste některou z daňových slev neuplatňovali po celý rok, nebo kdy poplatník využívá daňovou slevu, jíž je možné uplatnit výhradně jednou ročně. Daňová vratka může také vzniknout, máte-li nárok na nezdanitelné položky, které se také uplatňují pouze jednou ročně,“ vypočítává poradce.

Jaké slevy a kdy můžete uplatnit?

Pokud uplatňujete daňové zvýhodnění na dítě nebo více potomků, máte dokonce nárok na daňový bonus.

Roční zvýhodnění na jednoho potomka je v současnosti na 15 204 korunách (1267 Kč měsíčně), daňová sleva na druhé dítě se od roku 2022 zvýšila z 19 404 na 22 320 korun ročně (měsíčně 1 860 korun). Rodiče tří a více potomků si zatím mohou odepsat od daní až 27 840 korun ročně. Limit na maximální výši daňového bonusu byl nedávno zrušen.

Jaké jsou nově slevy na děti? Zrušil se limit pro daňový bonus

Měsíční vs. roční slevy

U daňových slev pro zaměstnance je poněkud jiná situace než v případě OSVČ.

Některá zvýhodnění se na dani projevují v každé měsíční výplatě mzdy:

  • základní daňová sleva na poplatníka,
  • sleva na studenta,
  • daňové zvýhodnění na děti,
  • sleva na invaliditu,
  • a sleva pro držitele průkazu ZTP/P.

I v tomto případě doložíte mzdové účtárně nárok na danou měsíční slevu. Při ročním zúčtování se tyto slevy neprojeví a nárok na daňovou vratku nevzniká.

Výjimkou je situace, kdy poplatník nepracoval pro daného zaměstnavatele celý rok a v některých měsících zmíněné slevy nevyužil. Pak se zvýhodnění započítá do ročního zúčtování a poplatníci se v březnové výplatě v následujícím roce odměny ve formě přeplatku dočkají.

Kromě daňových slev, které se uplatňují každý měsíc, jsou i zvýhodnění, která můžete využít pouze jednou za rok:

  • školkovné,
  • sleva na vyživovanou manželku (nebo manžela).

Připomínáme, že sleva na druhého z manželů (vyživovaného) dlouhodobě odpovídala výši základní slevy na poplatníka.

Na rozdíl od základní slevy, které se pro zdaňovací období 2021 zvýšila na 27 840 korun, zůstala sleva na manželku na 24 840 korunách ročně. Školkovné pro letošní rok narostlo na maximálně 15 200 korun a limit bude vyšší i příští rok – podle výše minimální mzdy v daném zdaňovacím období.

Tyto slevy se tedy započítávají pouze jednou za rok a je třeba je doložit při ročním zúčtování (opět do 15.2.).

Nárok na slevu na manželku (manžela) bez zdanitelných příjmů je potřeba doložit písemným čestným prohlášením. Na školkovné zase mají nárok jen ti, kteří přinesou potvrzení o výši školného z mateřské školy.

Jak je to s nezdanitelnými položkami?

Kromě slevy na dani můžete v rámci ročního zúčtování uplatnit i tzv. nezdanitelnou část základu daně. Tyto odečitatelné položky tedy snižují nikoli samotnou daň, ale daňový základ, ze kterého se odvádí daň z příjmu fyzických osob ve výši 15 procent.

Paragraf 15 Zákona 586/1992 Sb. obsahuje tyto odečitatelné položky (u daně z příjmu fyzických osob):

  • bezúplatná plnění (dříve dary) včetně darování krve či plazmy,
  • úroky z hypotečního úvěru a dalších obdobných úvěrů
  • členské odborové příspěvky,
  • příspěvky na úhradu dalšího vzdělávání,
  • pojistné na penzijní připojištění,
  • pojistné na soukromé životní pojištění.

Více o odečitatelných položkách a jak doložit jejich využití

O přeplatek, který zaměstnavatel zaměstnanci vrátí, sníží zaměstnavatel nejbližší odvod záloh finančnímu úřadu (nejpozději do konce roku), nebo požádá finanční úřad o vrácení částky přeplatku.

Daňové přiznání zaměstnanců

Jak bylo zmíněno výše, zaměstnanci musejí odevzdávat daňové přiznání, pokud měli jiné zdanitelné příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, kapitálových příjmů, z nájmu nebo z ostatních daňových příjmů (a to vyšší než 6 000 korun).

Může jít i o případ, kdy v některém měsíci roku 2021 pracovali současně pro dva zaměstnavatele a z obou zaměstnání jim byla odvedena zálohová daň z příjmu. V takovém případě se jich skutečně nebude týkat roční zúčtování daně.

Příklad:

Zaměstnanec Jan Novák pracoval celý rok pro zaměstnavatele X na klasickou pracovní smlouvu s hrubou měsíční mzdou 42 000 korun a v červnu až srpnu si brigádně přivydělával pro zaměstnavatele Y na dohodu o pracovní činnosti s hrubou odměnou 20 000 korun. Ani jednoho ze zaměstnavatelů pak nemůže na počátku následujícího roku požádat o provedení ročního zúčtování daně a sám si musí podat daňové přiznání (alespoň v jednom měsíci měl totiž od dvou zaměstnavatelů zdaněný příjem zálohovou daní z příjmu).

Příklad č.2:

Zaměstnanec Karel Dvořák byl zaměstnán od ledna do října. Od listopadu začal podnikat, zahájil tedy samostatnou výdělečnou činnost. Přestože měl pan Karel za daný rok příjmy z podnikání pouze 20 tisíc korun, opět musí sám v roce následujícím podat daňové přiznání (od ročního výdělku 6 tisíc korun) a ani on nemůže bývalého zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daně.

Jakub Procházka


Sleva na pojistném na sociální zabezpečení za vybrané zaměstnance.

4.8.2022, Zdroj: Verlag Dashöfer

Novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti umožní uplatnit slevu na pojistném za vybrané zaměstnance na kratší úvazky. Předmětnou slevu přináší zákon č. 216/2022 Sb., a to s účinností od 1. 2. 2023.

Nárok na slevu na pojistném za kalendářní měsíc bude mít zaměstnavatel za zaměstnance v pracovním (nebo služebním) poměru, který:

  1. a) je starší 55 let,
  2. b) pečuje o dítě mladší 10 let, jehož je rodičem, nebo které má v péči nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu,
  3. c) pečuje o osobu blízkou mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost),
  4. d) se zároveň připravuje na budoucí povolání studiem,
  5. e) v období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, za který se sleva na pojistném uplatňuje, nastoupil jako uchazeč o zaměstnání na rekvalifikaci podle § 109 nebo 109a zákona o zaměstnanosti,
  6. f) je osobou se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, nebo
  7. g) je mladší 21 let.

Podmínkou nároku na slevu na pojistném je, že se zaměstnancem uvedeným v bodech a) až f) výše je sjednána kratší pracovní nebo služební doba, než činí stanovená týdenní pracovní nebo služební doba, přičemž rozsah takto stanovené kratší pracovní nebo služební doby činí nejméně 8 hodin a nejvíce 30 hodin týdně (u osob mladších 21 let tedy není tato podmínka vyžadována).

Výše slevy na pojistném za kalendářní měsíc činí 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, na které je sleva uplatňována.

Sleva na pojistném za zaměstnance náleží zaměstnavateli, jen pokud před uplatněním této slevy oznámil České správě sociálního zabezpečení záměr uplatňovat tuto slevu za tohoto zaměstnance. Záměr uplatňovat slevu na pojistném za jednotlivého zaměstnance může zaměstnavatel oznámit:

  • nejdříve 1 měsíc přede dnem, od kterého bude slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatňovat, ne však dříve než dnem podání oznámení o nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání podle zákona o nemocenském pojištění;
  • nejpozději ve lhůtě pro podání přehledu za kalendářní měsíc, za který slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatňuje.

Sleva na pojistném za zaměstnance nenáleží např., pokud:

  • úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním (služebním) poměru u téhož zaměstnavatele:

– za kalendářní měsíc je vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy,

– připadající na 1 hodinu z úhrnu odpracovaných hodin ze všech těchto zaměstnání v kalendářním měsíci je vyšší než 1,15 % průměrné mzdy,

  • odpracovaná doba v pracovním (služebním) poměru zaměstnance ze všech zaměstnání k témuž zaměstnavateli, včetně dob, které se považují za výkon práce nebo služby, překročí u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci 138 hodin.

 

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje

IČ: 25948890DIČ: CZ25948890
Zapsána: Krajským soudem v Hradci Králové, Spisová značka A 9526