Evidence pro účely důchodového pojištění.  

Kratší pracovní úvazek, nižší odvody na sociální zabezpečení.  

Proplacení cestovních náhrad na BÚ zaměstnance.  

Zvýšení podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením.  

Evidence pro účely důchodového pojištění.

8.8.2022, Zdroj: ČSSZ

Jaké údaje má obsahovat evidence zaměstnavatele pro účely důchodového pojištění?

Evidence, kterou zaměstnavatel vede o občanech pro účely důchodového pojištění, musí obsahovat tyto údaje:

• příjmení (včetně všech dřívějších příjmení), jméno, datum a místo narození, pohlaví, místo trvalého pobytu, státní občanství a s účinností od 1. 7. 2005 v souvislosti s centralizací dat v Registru pojištěnců též údaje o názvu a adrese cizozemského nositele pojištění a o cizozemském čísle pojištění, byl-li občan účasten důchodového pojištění v cizině a zaměstnavatel je jeho prvním zaměstnavatelem po skončení této účasti,
• rodné číslo,
• vznik a skončení pracovního poměru nebo jiného vztahu k  zaměstnavateli, který zakládá účast na důchodovém pojištění,
• vyměřovací základ pojištěnce pro stanovení pojistného na důchodové pojištění za příslušná rozhodná období podle zvláštního zákona,
• dobu dočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou dočasné pracovní neschopnosti, kterou si občan přivodil úmyslně, a karantény, dobu, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo jiného člena domácnosti, nejde-li o osoby, které podle zákona o nemocenském pojištění nemají nárok na ošetřovné, a skutečnost, zda pojištěnec v žádosti o ošetřovné uvedl, že je osamělý, dobu, po kterou po 1. 6. 2018  trvala potřeba poskytování dlouhodobé péče podle zákona o nemocenském pojištění, nejde-li o osoby, které nemají nárok na dlouhodobé ošetřovné, dobu, po kterou trvala podpůrčí doba u dávky otcovské poporodní péče a dobu před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu, do dne, který bezprostředně předchází dni porodu,
• doba pracovního volna bez náhrady příjmů a neomluvené nepřítomnosti v práci,
• dobu vojenské činné služby, nejde-li o vojáky z povolání,
• záznam, zda občan pobírá starobní důchod přiznaný podle § 31 zákona o důchodovém pojištění, kdo jej vyplácí, datum vzniku nároku na tento důchod, popřípadě číslo rozhodnutí o jeho přiznání, jde-li o poživatele důchodu vypláceného orgány ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti,
• nepodléhá-li zaměstnanec nebo smluvní zaměstnanec pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, údaje o jeho pojištění v cizině.

Zaměstnavatel dále vede evidenci:

• o náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání), které vyplácí, a vystavuje občanům potvrzení o době a důvodu poskytování těchto náhrad a o výši těchto náhrad vyplacených v jednotlivých kalendářních letech,
• o zvláštním příspěvku horníkům, který vyplácela před rokem 1996, a vystavuje potvrzení občanům o době poskytování příspěvku, a o výši příspěvku vyplaceného v jednotlivých kalendářních letech,
• o dobách uvedených v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a), d) a e) zákona o důchodovém pojištění, pokud tyto doby trvaly celý kalendářní měsíc, popřípadě jen po část kalendářního měsíce, pokud pracovní poměr nebo jiný vztah k zaměstnavateli, který zakládá účast na důchodovém pojištění, trval jen po část kalendářního měsíce, a v takovém kalendářním měsíci byl zúčtován příjem, který se zahrnuje do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení, a o výši tohoto příjmu; zaměstnavatel vystavuje potvrzení o těchto dobách a o výši tohoto příjmu na žádost občana za jednotlivé kalendářní roky.

S účinností od 1. 10. 2016 má zaměstnavatel, který zaměstnává zaměstnance, kteří pracují v zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, povinnost pro účely stanovení důchodového věku vést o těchto zaměstnancích:

• jejich seznam,
• evidenci o směnách, v nichž bylo zaměstnání v hlubinném hornictví po převážnou část směny vykonáváno pod zemí v hlubinných dolech,
• název povolání, které vykonává zaměstnanec v zaměstnání v hlubinném hornictví, a popisy pracovních činností, které vykonává zaměstnanec v těchto povoláních; při zpracování těchto popisů a označení názvu povolání se používají pracovní činnosti a názvy povolání obsažené v Národní soustavě povolání, přičemž se zároveň uvede, že pracoviště tohoto zaměstnance má charakter stálého pracoviště pod zemí v hlubinných dolech,
• záznam o dni dosažení nejvyšší přípustné expozice.
  

  ---

Kratší pracovní úvazek, nižší odvody na sociální zabezpečení.

7.7.2022, Zdroj: ČTK

Zaměstnavatelé budou u kratších pracovních úvazků hradit v některých případech nižší odvody na sociální zabezpečení.

Zaměstnavatelé budou u některých kratších pracovních úvazků hradit nižší odvody na sociální zabezpečení. Úleva bude činit pět procent z obvyklého pojistného 24,8 procenta. Opatření má zaměstnavatele motivovat k širšímu vytváření a nabízení zkrácených úvazků a podpořit obyvatele, kteří jsou na trhu práce zranitelní. Předloha bude účinná od sedmého měsíce potom, co vyjde ve Sbírce zákonů.

Sleva se bude vztahovat podle novely na úvazky osm až 30 hodin týdně u vymezených skupin zaměstnanců. Patří k nim lidé starší 55 let, rodiče či pěstouni dětí do deseti let, středoškolští a vysokoškolští studenti, nezaměstnaní na rekvalifikaci a lidé se zdravotním postižením mimo chráněný trh práce. Úleva se bude vztahovat i na zaměstnávání lidí mladších 21 let, u nichž nebude podmínkou zkrácený úvazek. Cílem je podpora vstupu zejména absolventů středních škol a učilišť na trh práce.

Zaměstnanec, na kterého by zaměstnavatel žádal úlevu, by si podle novely nesměl vydělat víc než 1,5násobek průměrné mzdy a za hodinu by nesměl mít víc než 1,15násobek průměru. Za měsíc by pracovník nesměl na všechny své úvazky ve firmě odpracovat víc než 138 hodin. Sleva by se neposkytovala při kurzarbeitu a na chráněném trhu práce.

Zaměstnavatel z pracovníkova základu výdělku odvádí teď na důchody 21,5 procenta, na nemocenské 2,1 procenta a na politiku zaměstnanosti 1,2 procenta, celkem tedy 24,8 procenta. Zaměstnanec pak ze základu platí 6,5 procenta. Osoby samostatně výdělečně činné mají odvody 29,2 procenta základu – na penze 28 procent a na podporu zaměstnanosti 1,2 procenta. Na nemocenské pak mohou případně posílat ze základu ještě 2,1 procenta.

Proplacení cestovních náhrad na BÚ zaměstnance.

5.9.2022, Kolektiv autorů společnosti 22HLAV, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Je možné proplatit zaměstnanci např. cestovné bezhotovostně na jeho účet? Jde např. o situaci, kdy je zaměstnanec školou vysílán na zahraniční služební cestu i s žáky (ERASMUS) a vyhledá nejvhodnější let, objedná letenky a musí vzhledem k jejich ceně provést úhradu během velmi krátkého času. Škole přinese letenky, daňový doklad letecké společnosti, výpis ze svého účtu o úhradě. Protože se jedná o částku téměř 50 000 Kč uvítal by bezhotovostní převod místo proplacení v hotovosti z pokladny. Příslušné směrnice organizace o pokladně bychom nastavili.

Odpověď:

Žádný aktuálně platný předpis neupravuje povinnosti při úhradě dokladů, které organizaci vzniknou. Omezení se vztahují čistě jen na možnou výši úhrad právě v hotovosti, kdy je stanoveno, že v hotovosti nesmí být uhrazeno najednou více než 270 000 Kč. Bezhotovostní převody a úhrady nijak limitovány nejsou a to ani částkou ani jinou podmínkou. Úhrada cestovného zaměstnanci bezhotovostně je běžnou praxí a je povolena stejně jako bezhotovostní úhrady jiných nákladů. Pouze upozorňujeme na fakt, že v případě platby zaměstnancem jde o cestovní náhradu a je nutné, aby cestovné bylo zdokumentováno kromě pořizovacích dokladů a bankovních výpisů i souvisejícími cestovními příkazy. Rovněž doporučujeme popsat postupy související se služebními cestami vnitřní směrnicí.

Zvýšení podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

26.9.2022, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Příspěvky na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením se zvýší zpětně od července 2022.

Maximální částka příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce se zpětně od 1. července 2022 zvyšuje z 13 600 Kč na 14 200 Kč. Rozhodla o tom vláda na návrh, který předložil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Jde o součást balíčku opatření na podporu zdravotně znevýhodněných osob, z nichž většinu na konci srpna již vláda schválila.

„Zvýšení příspěvku by především mělo motivovat zaměstnavatele, aby dál vytvářeli pracovní místa pro zdravotně znevýhodněné osoby na chráněném trhu práce. Jde o jednu ze skupin obyvatel, které jsou současným růstem cen nejvíce ohrožené. Proto jsme se zaměřili na pomoc cílenou právě na ně. Navýšení tohoto příspěvku je dalším opatřením v rámci balíčku pomoci zdravotně znevýhodněným, který jsme jako MPSV již předložili,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Vládní nařízení, které příspěvek upravuje, bude účinné od 1. října. To znamená, že zvýšený příspěvek bude zaměstnavatelům osob se zdravotním postižením poskytován již za 3. čtvrtletí letošního roku. „Na chráněném trhu práce je v současné době zhruba 65 tisíc osob se zdravotním postižením. Jejich počet navíc průběžně roste. Zvýšení příspěvku se tak dotkne velkého množství lidí,“ dodal ministr Jurečka.

Příspěvek, jehož maximální výše byla nově stanovena na 14 200 Kč na osobu, pomáhá k začleňování osob se zdravotním postižením. Od zvýšení se očekává, že by měla být dosavadní místa nejen zachována, ale budou vytvářeny i další pracovní místa, díky nimž budou tyto osoby nacházet nová uplatnění.