DANĚ – informace nejen pro podnikatele.

 22. 11. 2022

Upozornění Finanční správy ČR.  

Práce na dálku a formulář A1 CZ.  

Zpevnění pozemku a nové oplocení.  

Nespokojení účetní.  

Upozornění Finanční správy ČR.

17.10.2022, Zdroj: Finanční správa

Finanční správa vydala upozornění k tiskopisům DPZ a DPS za zdaňovací období 2022 a pro zdaňovací období 2023.

Finanční správa upozorňuje  plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a tvůrce mzdových programů na aktualizované tiskopisy na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a na dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za zdaňovací období 2022 a pro zdaňovací období 2023.

Tiskopis (MFin 25 5459/1 vzor 27)
„Pokyny k vyplnění Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnost za zdaňovací období roku 2022“ se použijí pro podání Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2022.

Tiskopis (MFin 25 5490/1 vzor č. 22)
Příloha č. 1 „Počet zaměstnanců ke dni 1. 12. 2022“ je povinnou přílohou Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2022.

Tiskopis (MFin 25 5457/B vzor č. 3)
Tiskopis byl rozšířen o novou slevu na dani podle ustanovení § 35 odst. 4 zákona o daních z příjmů „Sleva za zastavenou exekuci“. Současně bylo provedeno nové členění tiskopisu, které je v souladu s tiskopisem MFin 25 5460/1 Výpočet daně a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2022.

„Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2022“ je určena pro poplatníky, kteří žádají plátce daně o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2022 a nárokují slevu za zastavenou exekuci. Starší vzory tiskopisu lze použít za předpokladu, že poplatníci nebudou uplatňovat slevu za zastavenou exekuci a v případě použití vzoru č. 1 nebudou uplatňovat ani úroky z úvěru na financování bytových potřeb.

Tiskopis (MFin 25 5460/1 vzor č. 27)
„Výpočet daně a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2022“ zahrnuje novou slevu na dani podle § 35 odst. 4 zákona o daních z příjmů „Slevu za zastavenou exekuci“.

Tiskopis (MFin 25 5460 vzor č. 31)
„Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za období 2023“

Tiskopis (MFin 25 5460/A vzor č. 10)
„Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z těchto příjmů za kalendářní měsíce 2023“

Na základě požadavku veřejnosti byly v aktualizovaných tiskopisech, které jsou obsahem tohoto upozornění, barevně označeny provedené úpravy.

Dále upozorňujeme, že v listinné podobě budou plátcům daně k dispozici na finančních úřadech a jejich územních pracovištích pouze tyto tiskopisy:
tiskopis (MFin 25 5457 vzor. č. 26) „Prohlášení poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti“ a tiskopis (MFin 25 5457/B vzor č. 3) „Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění“.

Všechny aktuální tiskopisy pro oblast daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti budou k dispozici na webových stránkách Finanční správy, v části „Daňové tiskopisy“, Databáze daňových tiskopisů po označení údaje Rok „2023“.


Práce na dálku a formulář A1 CZ.

4.11.2022, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Česká správa sociálního zabezpečení zveřejnila postupy pro určení státu pojištění v případě přeshraniční práce na dálku.

Pandemie covid-19 a s tím související řada omezení volného pohybu osob, národní stavy nouze, uzavření hranic, omezující hygienická opatření, která zasáhla prakticky všechny státy světa a která lze označit za vyšší moc, měla dopady i na postupy jinak používané pro aplikaci koordinačních nařízení EU. Z těchto důvodů se všechny členské státy v rámci správní komise pro koordinaci sociálního zabezpečení dohodly na tom, jak dočasně posuzovat práci na dálku (telework) v přeshraniční situaci. Správní komise doporučila takové postupy, aby práce na dálku v jiném členském státě, než je obvyklý členský stát zaměstnání, kvůli pandemii covid-19 nevedla ke změně použitelných právních předpisů. Dohodnuté postupy platí do 31. 12. 2022.

Vzhledem k tomu, že důsledky pandemie doznívají v různé míře v různých státech a během pandemie došlo k nárůstu práce na dálku, jejíž výhody oceňují jak zaměstnavatelé (např. úspory nákladů), tak zaměstnanci (např. úspora času při přepravě apod.), schválila správní komise ještě navazující doporučení, které obsahuje nóta AC 125/22 REV2 pro telework. Tato nóta upravuje postupy pro určení příslušnosti pro práci na dálku v režimu současných pravidel pro určení příslušnosti podle nařízení (ES) č. 883/2004 a 987/2009.

Ačkoliv se přeshraniční práce na dálku může týkat jak zaměstnanců, tak OSVČ, nóta se zaměřuje na zaměstnance (postupy se uplatní i na OSVČ, použijí se adekvátní články nařízení pro OSVČ).

Definice přeshraniční práce na dálku (telework):

  • mimo provozovnu zaměstnavatele nebo provozovnu, kde je obvykle vykonávána stejná práce;
  • v jiném členském státě, než ve kterém se nachází provozovna zaměstnavatele nebo provozovna OSVČ;
  • pomocí informačních technologií pracovník zůstává ve spojení s pracovním prostředím zaměstnavatele nebo podniku, jakož i se zainteresovanými stranami/klienty, za účelem plnění jeho úkolů uložených zaměstnavatelem nebo klienty, jde-li o OSVČ.

Podstatné je, že tato definice zahrnuje pouze takovou práci vykonávanou na dálku, která je stejná jako práce vykonávaná v prostorách zaměstnavatele, resp. podniku.

V případě zaměstnání se práce na dálku vždy uplatňuje na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v souladu s vnitrostátním právem.

1) Základní pravidlo

Hlavní zásadou zůstává pravidlo státu výkonu činnosti, které se uplatňuje při výkonu činnosti na území pouze jednoho členského státu. Čl. 11 nařízení (ES) č. 883/2004 zůstává hlavní zásadou, nicméně jsou možné některé výjimky v souvislosti s čl. 12, 13 a 16 nařízení (ES) č. 883/2004.

Příklad: Zaměstnanec s bydlištěm na území ČR pracuje z domova pro svého rakouského zaměstnavatele, který má sídlo na území Rakouska. Zaměstnanec pracuje pouze na území ČR, proto se na něj vztahují české právní předpisy podle čl. 11(3)(a) nařízení (ES) č. 883/2004. Rakouský zaměstnavatel je povinen plnit povinnosti podle českých právních předpisů o sociálním a zdravotním pojištění.

2) Vyslání

Pro přeshraniční práci na dálku se použije čl. 12(1) nařízení (ES) č. 883/2004, jsou-li splněny všechny podmínky, zejména pokud je práce na dálku vykonávána na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a je-li práce na dálku v jiném členském státě nahodilá a není součástí běžného pracovního modelu.

Příklad:

Zaměstnanec s bydlištěm na území ČR pracuje v sídle svého rakouského zaměstnavatele. Podléhá rakouským právním předpisům podle čl. 11(3)(a) nařízení (ES) č. 883/2004. Na straně zaměstnance vznikne náhlá potřeba práce na dálku z místa bydliště v ČR (např. péče o dítě, zestárlé rodiče). Zaměstnanec uzavře se zaměstnavatelem dohodu, že po dočasnou dobu náhle vzniklé potřeby bude zaměstnanec pracovat z domova. Po dobu práce na dálku z místa bydliště v ČR bude zaměstnanec nadále podléhat rakouským právním předpisům – podle čl. 12(1) nařízení (ES) č. 883/2004, pokud budou splněny všechny podmínky pro aplikaci čl. 12(1) (práce na dálku bude nadále řízena rakouským zaměstnavatelem, práce bude vykonávána jménem rakouského zaměstnavatele atd.).

3) Souběžný výkon činnosti

Pokud je práce na dálku běžně vykonávána ve více než jednom členském státě, tj. kdykoliv je součástí běžné pracovní doby, je použitelný čl. 13 nařízení (ES) č. 883/2004.

Nóta AC 125/22 REV2 doporučuje institucím členských států flexibilnější přístup při aplikaci čl. 13, zejména pokud jde o výklad podstatné části činnosti ve státě bydliště. V zájmu zachování právní jistoty migrujících pracovníků a jejich zaměstnavatelů ČSSZ/MPSV aplikuje níže uvedený postup.

  1. a) V případě souběžného výkonu činnosti, kdy zaměstnanec nevykonává podstatný výkon činnosti ve státě svého bydliště (pracovní doba a odměna připadající na práci na dálku ve státě bydliště je méně než 25 % celkového výkonu činnosti), jsou použitelné právní předpisy státu sídla zaměstnavatele podle čl. 13(1)(b)(i) nařízení (ES) č. 883/2004.

Příklad:

Zaměstnanec má bydliště v ČR a pracuje pro rakouského zaměstnavatele. Práci vykonává částečně na pracovišti zaměstnavatele na území Rakouska a částečně na dálku ze svého bydliště na území ČR. Předpokládaný rozsah výkonu činnosti na území ČR připadající na práci na dálku je do 25 % pracovní doby a odměny (z celkového rozsahu). Na zaměstnance se použijí právní předpisy státu sídla zaměstnavatele podle čl. 13(1)(b)(i) nařízení (ES) č. 883/2004.

  1. b) Flexibilní výklad dle uvedené nóty se týká případů souběžného výkonu činnosti, kdy zaměstnanec vykonává ve státě bydliště práci na dálku v rozsahu o něco větším než 25 % (např. 2 dny v týdnu). Tyto případy by u práce na dálku neměly striktně vést k určení příslušnosti do státu bydliště osoby, resp. mohly by vést k setrvání zaměstnance v systému sociálního zabezpečení členského státu sídla zaměstnavatele. V zájmu zachování právní jistoty migrujících pracovníků a jejich zaměstnavatelů a za účelem omezení případných budoucích sporů lze tyto situace řešit pomocí výjimky z příslušnosti k právním předpisům členského státu bydliště podle čl. 16 nařízení (ES) č. 883/2004. Žádost o výjimku musí být v zájmu migrující osoby. Žádost podává migrující osoba a/nebo její zaměstnavatel u příslušné instituce členského státu, jehož právním předpisům si dotčený zaměstnanec přeje podléhat. Na udělení výjimky není právní nárok. Výjimky lze udělit jen po dohodě příslušných institucí dotčených členských států. Vyřízení výjimky trvá zpravidla několik měsíců.

Příklad:

Zaměstnanec má bydliště v ČR a pracuje pro rakouského zaměstnavatele. Práci vykonává částečně na pracovišti zaměstnavatele na území Rakouska a částečně na dálku ze svého bydliště na území ČR. Předpokládaný rozsah výkonu činnosti na území ČR pro práci na dálku je více než 25 % pracovní doby a odměny (z celkového rozsahu), avšak maximálně dva dny v týdnu (do 40 %).

Podle standardních pravidel pro určení čl. 13 má zaměstnanec podléhat právním předpisům ČR, kde vykonává činnost na dálku v podstatném rozsahu. Nastanou tyto možnosti:

Zaměstnanec a zaměstnavatel se však dovolávají flexibilního přístupu podle nóty AC 122/25 REV2, požádají proto o výjimku podle čl. 16 nařízení (ES) č. 883/2004. Žádost se podává u příslušné instituce členského státu, jehož právním předpisům si osoba přeje podléhat.

Zaměstnanec i zaměstnavatel akceptují standardní přístup podle čl. 13 nařízení (ES) č. 883/2004. Na zaměstnance se použijí právní předpisy státu bydliště podle čl. 13(1)(a) nařízení (ES) č. 883/2004. Potvrzení vystaví OSSZ podle místa bydliště osoby po posouzení podané žádosti (z níž bude zřejmé, že nebude žádáno o výjimku) a doložených smluvních dokladů.

  1. c) V případě souběžného výkonu činnosti, kdy zaměstnanec vykonává podstatný výkon činnosti ve státě svého bydliště (pracovní doba a odměna připadající na práci na dálku je výrazně nad 25 % celkového výkonu činnosti), jsou použitelné právní předpisy členského státu bydliště zaměstnance podle čl. 13(1)(a) nařízení (ES) č. 883/2004.

Příklad:

Zaměstnanec má bydliště v ČR a pracuje pro rakouského zaměstnavatele. Práci vykonává částečně na pracovišti zaměstnavatele na území Rakouska a částečně na dálku ze svého bydliště na území ČR. Předpokládaný rozsah výkonu činnosti na území ČR pro práci na dálku je více než 25 % a více než dva dny. Na zaměstnance se použijí právní předpisy státu bydliště podle čl. 13(1)(a) nařízení (ES) č. 883/2004.

4) Výjimky z příslušnosti k právním předpisům

Žádost o výjimku musí být v zájmu migrující osoby. Žádost podává migrující osoba a/nebo její zaměstnavatel u příslušné instituce členského státu, jehož právním předpisům si dotčená osoba přeje podléhat. Na udělení výjimky není právní nárok. Výjimky lze udělit jen po dohodě příslušných institucí dotčených členských států. Vyřízení výjimky trvá zpravidla několik měsíců.


Zpevnění pozemku a nové oplocení.

24.10.2022, Ing. Martin Veselý, Zdroj: Verlag Dashöfer

Jak správně daňově posoudit zpevnění pozemku (pro účely parkování) a nové oplocení tohoto pozemku?

Dotaz:

Podnikatel (FO, plátce DPH) podnikající v autodopravě koupil v r. 2021 nemovitost s rozsáhlým pozemkem, který je v majetku firmy. Plochu letos zpevnil a slouží k parkování kamionů. Pozemek byl při koupi oplocen obyčejným drátěným plotem. Nyní plot nahradil plotovými betonovými panely v ceně cca 500 000 Kč bez DPH.

• Dle mého názoru nelze tuto částku zaúčtovat přímo do nákladů, ale bude se odepisovat po dobu 5 let. Je to tak?

• Zpevnění plochy je třeba nahlásit FÚ k dani z nemovitosti k 31. 1. 2023?

Odpověď:

V dotazu jsou zmíněny dvě různé položky hmotného majetku. První položkou je zpevněná plocha pro parkování kamionů (parkoviště), kterou najdeme v Klasifikaci stavebních děl (CZ-CC) pod kódem 211223 – Parkoviště a plochy charakteru pozemních místních komunikací a kterou zatřídíme do páté odpisové skupiny. Z hlediska daně z nemovitých věcí jde o pozemek zpevněný stavbou bez svislé nosné konstrukce, která je předmětem daně z pozemků jako zpevněná plocha [§ 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí] a takto se promítne do přiznání k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2023.

Druhou položkou pak je oplocení, které v souladu s Přílohou č. 1 k zákonu o daních z příjmů zatřídíme do čtvrté odpisové skupiny. Tazatel neuvádí, jak daňově naložil s likvidovaným plotem – v popsaném případě je pravděpodobné, že původní drátěný plot není v účetnictví vůbec zachycen. Přesto připomenu, že pokud byl tento plot samostatně odpisován, pak při likvidaci jeho daňová zůstatková cena nepředstavuje přímý náklad, nýbrž se stane součástí vstupní ceny nového plotu.


Nespokojení účetní.

2.11.2022, Zdroj: ČTK

64 procent nespokojených účetních je poměrně vysoké číslo. Na co si stěžují?

Hlavním důvodem je podle dvou pětin z nich mzdové ohodnocení, následuje pracovní vytížení. Na 70 procent účetních je nyní ochotno změnit práci. Vyplývá to z aktuálního průzkumu personální agentury Devire, kterého se zúčastnilo zhruba 300 účetních působících v ČR v různých oborech.

Přestože firmy o účetní aktuálně projevují mimořádný zájem, nedaří se jim najít kvalitní uchazeče. Účetní obor je v současnosti v krizi a zájem o tradiční pozice v něm se vytrácí. „Důvodem je zejména nedostatečné finanční ohodnocení, příliš manuální a rutinní práce a velké pracovní přetížení,“ uvedla zakladatelka společnosti Digitoo Karin Fuentesová.

Na 39 procent účetních podle ní označilo v průzkumu jako hlavní příčinu nespokojenosti v současném zaměstnání právě finanční ohodnocení, 35 procent zmínilo jako zásadní pracovní vytížení a desetina nízkou míru flexibility. Na místa účetních se pak často hlásí uchazeči bez potřebného vzdělání, nezřídka lidé z učňovských oborů, kteří absolvují krátký kurz, ale chybí jim znalost daňové i účetní problematiky, dodala.

Ačkoliv pro některé účetní není mzda tím hlavním důvodem nespokojenosti v zaměstnání, tři pětiny dotazovaných k ní mají výhrady. „Tito zaměstnanci jsou zpravidla nakloněni změně práce a raději akceptují lépe ohodnocenou nabídku, než aby vyjednávali se současným zaměstnavatelem,“ upozornila vedoucí týmu zaměřujícího se na finanční pozice v agentuře Devire Šárka Štupáková.

 

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje

IČ: 25948890DIČ: CZ25948890
Zapsána: Krajským soudem v Hradci Králové, Spisová značka A 9526