DANĚ – informace nejen pro podnikatele.

Úvod
INFORMAČNÍ SERVIS KHK KHK
Daně a účetnictví
DANĚ – informace nejen pro podnikatele.

29. 11. 2022

Příležitostný příjem do 30 tisíc se nedaní. Nesmí být pravidelný a s živnostenským listem.

Přeshraniční práce na dálku (telework, home office) a formulář A1 CZ.

Mimořádné odpisy i pro roky 2022 a 2023 – s příkladem.

Informace pro plátce a poplatníky daně ze závislé činnosti o zvýšení průměrné mzdy pro rok 2023.

Příležitostný příjem do 30 tisíc se nedaní. Nesmí být pravidelný a s živnostenským listem.

Příležitostný příjem umožňuje formu přivýdělku, kterou nemusejí lidé danit, pokud výše odměny nepřesáhne částku 30 tisíc korun za rok. Podnikatelé ale ne vždy chápou, co přesně je příležitostný příjem a jaké jsou daňové povinnosti při překročení zmíněného limitu.

14.11.2022 | BusinessInfo.cz

Příležitostné příjmy do výše 30 tisíc korun ročně nepodléhají zdanění. „Musí se ovšem jednat o jednorázové aktivity či služby, pro které nemá člověk zavedené živnostenské oprávnění,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

Pokud si příležitostnými pracemi za rok vyděláte víc, státu daň odvedete, a vaší povinností je podat daňové přiznání, i pokud nejste OSVČ.

„Legislativa osvobozuje od daně z příjmů fyzických osob příjmy z příležitostných činností nebo příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem,“ přibližuje mluvčí Generálního finančního ředitelství Hana Baráková.

Podrobnosti o zdanění příležitostných příjmů v paragrafu 10 zákona o dani z příjmu

Může jít o nepravidelné a nárazové příjmy z činností jako doučování, úklid domácnosti, prodej vámi vypěstovaného ovoce, zeleniny, vajec nebo občasný pronájem movitých věcí (počítač, auto).

Příklady:

Penzista pan Novák jednou týdně doučuje angličtinu syna svého souseda za 500 korun na hodinu. Celkově si za rok vydělá 20 000 korun. Jeho příležitostný příjem je tedy nižší než limit 30 000 a pan Novák z něj neplatí žádné daně, nevyplňuje formuláře pro správce daně a příjmy nemusí nikde přiznávat.

Zaměstnanec pan Dvořák si během roku 2022 vydělal příležitostným pronájmem movité věci 35 000 korun. Přestože za něj daňové odvody za normálních okolností řeší pouze jeho zaměstnavatel, na jaře 2023 bude muset podat daňové přiznání sám a přiznat v něm všechny příjmy (zaměstnání plus pronájem). Od zaměstnavatele si k tomu vyžádá potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2022.

„Za příležitostný příjem není možné považovat ani nízký příjem pod 30 tisíc korun, pokud ho člověk má na základě svého živnostenského oprávnění,“ popisuje poradce.

I když má v takovém případě poplatník podnikání jako činnost vedlejší a vydělá si jím například pouze dvacet tisíc korun, musí tento příjem zdanit v souladu s platnými zákony a opět musí podat přiznání k dani z příjmu fyzických osob.

Pro úplnost připomínáme, že ani podnikatelé s živnostenským oprávněním nemusejí podávat přiznání k dani z příjmu za všech okolností. Pokud je roční příjem OSVČ pod 15 tisíc korun, případně méně než 6 tisíc, má-li výdělky i ze zaměstnání, daně přiznávat nemusí.

Přiznání ke všem typům daní: Kdy a kdo je musí podávat?

Hrozí vám přísné pokuty?

Při překročení limitu 30 tisíc korun je nutné zdanit celý příležitostný příjem (nikoli jen částku nad limit).

Pokud neodevzdáte daňové přiznání nebo nezaplatíte včas daň, hrozí vám standardní postih jako každému jinému, kdo platí daň z příjmu.

Za normálních okolností jsou poplatníci sankcionováni, opozdí-li se s přiznáním či placením o více než pět pracovních dnů. V případě delšího zdržení dostanou pokutu a následně jim naskakují úroky z prodlení.

Příklad:

Pan Dvořák, který si příležitostně vydělal za rok 2022 zmíněných 35 tisíc korun, bude mít v roce 2023 povinnost odevzdat daňové přiznání v pondělí 3. dubna. Bez postihu má tedy šanci zaplatit a přiznat daň do 10. dubna. Každý další den, kdy nejsou peníze na účtu finančního úřadu, opozdilci naskakují úroky z prodlení (viz níže). Finanční úřad může navíc zahájit daňovou kontrolu do tří let od nepodání daňového přiznání.

Sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně (případně 0,01 procenta ztráty). Maximální postih se může vyšplhat na pět procent z vyměřené daně. Pokud nepodáte daňové přiznání vůbec, pokuta bude minimálně 500 korun. Stejný postih vás čeká, pokud nezaplatíte včas daň.

Pozor! Pokud nezdaníte příjmy „při výkonu pravidelné soustavné samostatné činnosti“, živnostenský list nemáte a odvoláváte se na to, že jde o příjem příležitostný, jedná se o nedovolené podnikání, za což hrozí dle živnostenského zákona podstatně vyšší sankce.

Například za provozování volné živnosti bez příslušného živnostenského oprávnění může být uložena sankce do půl milionu. Pokud provozujete i živnosti řemeslné nebo vázané bez živnostenského listu, může vaše peněženka zhubnout až o 750 000 korun.

Co si mohou podnikatelé odečíst z nákladů?

Pro podnikatele je důležité, že pokud pro ně někdo vykoná nějakou příležitostnou práci, ze které má „nezdanitelný příležitostný příjem“, mohou si živnostníci a firmy takový výdaj odečíst z nákladů.

Podle mluvčí GFŘ by měl ovšem člověk, vykonávající byť jednorázovou službu pro podnikatele pracovat na základě smluvního ujednání, ať už ústního nebo písemného. Kupní smlouvu nebo smlouvu o dílo je možné v případě poskytnutí služeb uzavřít takzvaně konkludentně, a to pouhým zaplacením věci nebo služby a jejím převzetím. Smlouva tedy nemusí mít písemnou formu. Má to ovšem svá rizika.

U ústních dohod však finanční ředitelství upozorňuje na to, že v případě kontroly z finančního úřadu je to podnikatel, kdo musí dokládat skutečnosti, které uvádí v daňovém přiznání. „V takovém případě by důkazní pozice podnikatele, ale i nepodnikatele-příjemce by byla značně oslabena,“ konstatuje mluvčí.

Poradíme vám: Jak vyplnit daňové přiznání řádek po řádku

Jelikož ten, kdo nepodniká, nemůže vystavit daňový doklad, bylo by vhodné mu příjem vyplatit na základě smlouvy o příležitostné činnosti, například smlouvy o dílo, případně vystavit výdajový pokladní doklad, kde vám potvrdí, že peníze převzal.

Záleží ovšem na tom, jaký je rozsah práce a výše odměny. „U malých, zanedbatelných částek by mohl být dostatečný i popis služby na výdajovém pokladním dokladu,“ doplňuje Alice Šrámková, členka Výboru Komory certifikovaných účetních.

Provedení příležitostné služby bez smlouvy má podle ní i další rizika. „Při neexistenci písemné smlouvy může být pro podnikatele obtížné vymáhat na protistraně plnění sjednané ve smlouvě v případě neplnění smluvních podmínek,“ doplňuje Alice Šrámková.

Jakub Procházka, dal

Přeshraniční práce na dálku (telework, home office) a formulář A1 CZ.

23.11.2022, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Česká správa sociálního zabezpečení informuje o postupech pro určení státu pojištění v případě přeshraniční práce na dálku (telework), které jsou z její strany uplatňovány v souvislosti s pandemií covid-19. Tyto postupy se týkají zaměstnanců i OSVČ.

Postupy platné do konce roku 2022 a navazující doporučení

Pandemie covid-19 a s tím související řada omezení volného pohybu osob, národní stavy nouze, uzavření hranic, omezující hygienická opatření, která zasáhla prakticky všechny státy světa a která lze označit za vyšší moc, měla dopady i na postupy jinak používané pro aplikaci koordinačních nařízení EU. Z těchto důvodů se všechny členské státy v rámci správní komise pro koordinaci sociálního zabezpečení dohodly na tom, jak dočasně posuzovat práci na dálku (telework) v přeshraniční situaci. Správní komise doporučila takové postupy, aby práce na dálku v jiném členském státě, než je obvyklý členský stát zaměstnání, kvůli pandemii covid-19 nevedla ke změně použitelných právních předpisů. Dohodnuté postupy platí do 31. 12. 2022.

Vzhledem k tomu, že důsledky pandemie doznívají v různé míře v různých státech a během pandemie došlo k nárůstu práce na dálku, jejíž výhody oceňují jak zaměstnavatelé (např. úspory nákladů), tak zaměstnanci (např. úspora času při přepravě apod.), schválila správní komise ještě navazující doporučení, které obsahuje nóta AC 125/22 REV2 pro telework. Tato nóta upravuje postupy pro určení příslušnosti pro práci na dálku v režimu současných pravidel pro určení příslušnosti podle nařízení (ES) č. 883/2004 a 987/2009.

Ačkoliv se přeshraniční práce na dálku může týkat jak zaměstnanců tak OSVČ, nóta se zaměřuje na zaměstnance (postupy se uplatní i na OSVČ, použijí se adekvátní články nařízení pro OSVČ).

Definice přeshraniční práce na dálku (telework):

Přeshraniční prací na dálku (telework) je práce:

mimo provozovnu zaměstnavatele nebo provozovnu, kde je obvykle vykonávána stejná práce;
v jiném členském státě, než ve kterém se nachází provozovna zaměstnavatele nebo provozovna OSVČ;
pomocí informačních technologií pracovník zůstává ve spojení s pracovním prostředím zaměstnavatele nebo podniku, jakož i se zainteresovanými stranami/klienty, za účelem plnění jeho úkolů uložených zaměstnavatelem nebo klienty, jde-li o OSVČ.

Podstatné je, že tato definice zahrnuje pouze takovou práci vykonávanou na dálku, která je stejná jako práce vykonávaná v prostorách zaměstnavatele, resp. podniku.

V případě zaměstnání se práce na dálku vždy uplatňuje na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v souladu s vnitrostátním právem.

1) Základní pravidlo

Hlavní zásadou zůstává pravidlo státu výkonu činnosti, které se uplatňuje při výkonu činnosti na území pouze jednoho členského státu. Čl. 11 nařízení (ES) č. 883/2004 zůstává hlavní zásadou, nicméně jsou možné některé výjimky v souvislosti s čl. 12, 13 a 16 nařízení (ES) č. 883/2004.

Příklad: Zaměstnanec s bydlištěm na území ČR pracuje z domova pro svého rakouského zaměstnavatele, který má sídlo na území Rakouska. Zaměstnanec pracuje pouze na území ČR, proto se na něj vztahují české právní předpisy podle čl. 11(3)(a) nařízení (ES) č. 883/2004. Rakouský zaměstnavatel je povinen plnit povinnosti podle českých právních předpisů o sociálním a zdravotním pojištění.

2) Vyslání

Pro přeshraniční práci na dálku se použije čl. 12(1) nařízení (ES) č. 883/2004, jsou-li splněny všechny podmínky, zejména pokud je práce na dálku vykonávána na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a je-li práce na dálku v jiném členském státě nahodilá a není součástí běžného pracovního modelu.

Příklad: Zaměstnanec s bydlištěm na území ČR pracuje v sídle svého rakouského zaměstnavatele. Podléhá rakouským právním předpisům podle čl. 11(3)(a) nařízení (ES) č. 883/2004. Na straně zaměstnance vznikne náhlá potřeba práce na dálku z místa bydliště v ČR (např. péče o dítě, zestárlé rodiče). Zaměstnanec uzavře se zaměstnavatelem dohodu, že po dočasnou dobu náhle vzniklé potřeby bude zaměstnanec pracovat z domova. Po dobu práce na dálku z místa bydliště v ČR bude zaměstnanec nadále podléhat rakouským právním předpisům – podle čl. 12(1) nařízení (ES) č. 883/2004, pokud budou splněny všechny podmínky pro aplikaci čl. 12(1) (práce na dálku bude nadále řízena rakouským zaměstnavatelem, práce bude vykonávána jménem rakouského zaměstnavatele atd.).

3) Souběžný výkon činnosti

Pokud je práce na dálku běžně vykonávána ve více než jednom členském státě, tj. kdykoliv je součástí běžné pracovní doby, je použitelný čl. 13 nařízení (ES) č. 883/2004.

Nóta AC 125/22 REV2 doporučuje institucím členských států flexibilnější přístup při aplikaci čl. 13, zejména pokud jde o výklad podstatné části činnosti ve státě bydliště. V zájmu zachování právní jistoty migrujících pracovníků a jejich zaměstnavatelů ČSSZ/MPSV aplikuje níže uvedený postup.

a) V případě souběžného výkonu činnosti, kdy zaměstnanec nevykonává podstatný výkon činnosti ve státě svého bydliště (pracovní doba a odměna připadající na práci na dálku ve státě bydliště je méně než 25 % celkového výkonu činnosti), jsou použitelné právní předpisy státu sídla zaměstnavatele podle čl. 13(1)(b)(i) nařízení (ES) č. 883/2004.

Příklad: Zaměstnanec má bydliště v ČR a pracuje pro rakouského zaměstnavatele. Práci vykonává částečně na pracovišti zaměstnavatele na území Rakouska a částečně na dálku ze svého bydliště na území ČR. Předpokládaný rozsah výkonu činnosti na území ČR připadající na práci na dálku je do 25 % pracovní doby a odměny (z celkového rozsahu). Na zaměstnance se použijí právní předpisy státu sídla zaměstnavatele podle čl. 13(1)(b)(i) nařízení (ES) č. 883/2004.

b) Flexibilní výklad dle uvedené nóty se týká případů souběžného výkonu činnosti, kdy zaměstnanec vykonává ve státě bydliště práci na dálku v rozsahu o něco větším než 25 % (např. 2 dny v týdnu). Tyto případy by u práce na dálku neměly striktně vést k určení příslušnosti do státu bydliště osoby, resp. mohly by vést k setrvání zaměstnance v systému sociálního zabezpečení členského státu sídla zaměstnavatele. V zájmu zachování právní jistoty migrujících pracovníků a jejich zaměstnavatelů a za účelem omezení případných budoucích sporů lze tyto situace řešit pomocí výjimky z příslušnosti k právním předpisům členského státu bydliště podle čl. 16 nařízení (ES) č. 883/2004. Žádost o výjimku musí být v zájmu migrující osoby. Žádost podává migrující osoba a/nebo její zaměstnavatel u příslušné instituce členského státu, jehož právním předpisům si dotčený zaměstnanec přeje podléhat. Na udělení výjimky není právní nárok. Výjimky lze udělit jen po dohodě příslušných institucí dotčených členských států. Vyřízení výjimky trvá zpravidla několik měsíců.

Příklad: Zaměstnanec má bydliště v ČR a pracuje pro rakouského zaměstnavatele. Práci vykonává částečně na pracovišti zaměstnavatele na území Rakouska a částečně na dálku ze svého bydliště na území ČR. Předpokládaný rozsah výkonu činnosti na území ČR pro práci na dálku je více než 25 % pracovní doby a odměny (z celkového rozsahu), avšak maximálně dva dny v týdnu (do 40 %).

Podle standardních pravidel pro určení čl. 13 má zaměstnanec podléhat právním předpisům ČR, kde vykonává činnost na dálku v podstatném rozsahu. Nastanou tyto možnosti:

Zaměstnanec a zaměstnavatel se však dovolávají flexibilního přístupu podle nóty AC 122/25 REV2, požádají proto o výjimku podle čl. 16 nařízení (ES) č. 883/2004. Žádost se podává u příslušné instituce členského státu, jehož právním předpisům si osoba přeje podléhat.
Zaměstnanec i zaměstnavatel akceptují standardní přístup podle čl. 13 nařízení (ES) č. 883/2004. Na zaměstnance se použijí právní předpisy státu bydliště podle čl. 13(1)(a) nařízení (ES) č. 883/2004. Potvrzení vystaví OSSZ podle místa bydliště osoby po posouzení podané žádosti (z níž bude zřejmé, že nebude žádáno o výjimku) a doložených smluvních dokladů.

c) V případě souběžného výkonu činnosti, kdy zaměstnanec vykonává podstatný výkon činnosti ve státě svého bydliště (pracovní doba a odměna připadající na práci na dálku je výrazně nad 25 % celkového výkonu činnosti), jsou použitelné právní předpisy členského státu bydliště zaměstnance podle čl. 13(1)(a) nařízení (ES) č. 883/2004.

Příklad: Zaměstnanec má bydliště v ČR a pracuje pro rakouského zaměstnavatele. Práci vykonává částečně na pracovišti zaměstnavatele na území Rakouska a částečně na dálku ze svého bydliště na území ČR. Předpokládaný rozsah výkonu činnosti na území ČR pro práci na dálku je více než 25 % a více než dva dny. Na zaměstnance se použijí právní předpisy státu bydliště podle čl. 13(1)(a) nařízení (ES) č. 883/2004.

4) Výjimky z příslušnosti k právním předpisům

Žádost o výjimku musí být v zájmu migrující osoby. Žádost podává migrující osoba a/nebo její zaměstnavatel u příslušné instituce členského státu, jehož právním předpisům si dotčená osoba přeje podléhat. Na udělení výjimky není právní nárok. Výjimky lze udělit jen po dohodě příslušných institucí dotčených členských států. Vyřízení výjimky trvá zpravidla několik měsíců.

Výše uvedené postupy se přiměřeně uplatňují i na situace OSVČ.

Mimořádné odpisy i pro roky 2022 a 2023 – s příkladem.

15.11.2022, Zdroj: Verlag Dashöfer

U vybraného majetku pořízeného do konce roku 2022 a 2023 má být možné uplatnit tzv. mimořádné odpisy.

Pro hmotný majetek v 1. a 2. odpisové skupině pořízený od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021 lze využít mimořádné odpisy, které umožňují daňové uplatnění vstupní ceny během 12 nebo 24 měsíců. Odpisovatel však musí být prvním vlastníkem majetku. Nelze je přerušit. Jejich použití je dobrovolné.

Možnost odepsat majetek v 1. odpisové skupině během 12 měsíců (místo 3 let) a v 2. odpisové skupině během 24 měsíců (místo 5 let) má být rozšířena i na majetek pořízený v letech 2022 a 2023. Je to v návrhu, který aktuálně projednává Parlament.

Příklad:

Účetní jednotka pořídila v listopadu 2021 nový nákladní automobil v hodnotě 2,4 mil. Kč a uvedla ho do užívání koncem listopadu, kdy bylo vozidlo registrováno. Jde o majetek v 2. odpisové skupině podle zákona o daních z příjmů. Účetní odpisy jsou nastaveny na 5 let.

Tabulka uvádí srovnání lineárních a mimořádných odpisů.

Rok	Účetní odpisy	Daňové odpisy podle § 30a ZDP	Daňové odpisy lineární podle § 31 ZDP
2021 (1 měsíc)	40 000,00	120 000,00	264 000,00
2022	480 000,00	1 400 000,00	534 000,00
2023	480 000,00	880 000,00	534 000,00
2024	480 000,00		534 000,00
2025	480 000,00		534 000,00
2026	440 000,00
Celkem	2 400 000,00	2 400 000,00	2 400 000,00

Mimořádné daňové odpisování je tak významně kratší.

Informace pro plátce a poplatníky daně ze závislé činnosti o zvýšení průměrné mzdy pro rok 2023.

14.10.2022, Zdroj: Finanční správa

Finanční správa ČR informuje o parametrických změnách souvisejících se zákonem o daních z příjmů pro rok 2023.

Na základě nařízení vlády č. 290/2022 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2023 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2023 a o zvýšení důchodů v roce 2023 (viz Sbírka zákonů a mezinárodních smluv), činí průměrná mzda pro rok 2023: 40 324 Kč.

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů) se odkazuje na hodnotu průměrné mzdy při výpočtu záloh na daň ze závislé činnosti a v případě výpočtu daně.

Pro účely výpočtu zálohy na daň ze závislé činnosti podle § 38h zákona o daních z příjmů, je definována 15 % sazba zálohy do 4násobku průměrné mzdy, který činí pro rok 2023: 161 296 Kč.

Pro účely výpočtu daně podle § 16 zákona o daních z příjmů je definována 15 % sazba daně pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy, který činí pro rok 2023: 1 935 552 Kč.

Od hodnoty průměrné mzdy se také odvíjí rozhodná částka pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Jde o hodnotu jedné desetiny průměrné mzdy zaokrouhlené na celou pětisetkorunu směrem dolů. S rozhodnou částkou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění „pracuje“ zákon o daních z příjmů v ustanovení § 6 odst. 4 písm. b) v souvislosti s příjmy ze závislé činnosti bez učiněného Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, kdy z příjmů v úhrnné výši nepřesahují u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění sráží plátce daně z příjmů ze závislé činnosti daň z příjmů fyzických osob vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně podle § 36 zákona o daních z příjmů. 1/10 průměrné mzdy zaokrouhlené na celou pětisetkorunu směrem dolů pro rok 2023 činí: 4 000 Kč.

Výši rozhodného příjmu pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění od 1. 1. 2023 vyhlásí Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením.

DPH u karet na tankování.

21.11.2022, Zdroj: Verlag Dashöfer

Expertní skupina pro DPH při Evropské komisi vyslovila svůj názor na DPH ohledně přístupu k dodávkám s pomocí tzv. tankovacích karet.

Při čerpání pohonných hmot se běžně využívá model, kdy řidič za dodání pohonných hmot na čerpací stanici zaplatí jejímu provozovateli kartou vydanou vydavatelem karet. Běžně se tato transakce považuje za dodání zboží provozovatelem čerpací stanice vydavateli karty a následně vydavatelem karty řidiči.

Odlišně situaci posoudil Soudní dvůr EU ve věci C-235/18 Vega. Soudní dvůr EU považoval transakci mezi mateřskou a dceřinou společností za finanční službu osvobozenou od DPH. Jde však o specifickou situaci a zdá se, že by tento výklad neměl být rozšiřován na veškeré situace s použitím karet.

Podle názoru expertní skupiny může jít v závislosti na smluvních podmínkách o tyto situace:

Přímý prodej, kdy palivo nakupují uživatelé palivových karet podle svého uvážení přímo od dodavatele paliva. Dodání palivových karet představuje poskytování finančních služeb spočívajících ve financování nákupu pohonných hmot.
Komisionářský prodej, kdy je prodej nebo nákup uskutečněn prostřednictvím zprostředkovatele jednajícího vlastním jménem, ale na účet zmocnitele (jeho klienta). Pak platí fikce, kdy dojde ke dvěma zdanitelným plněním, i když zboží, které je předmětem plnění, je předáno přímo prvním dodavatelem poslednímu kupujícímu.