Stanovení jednotných kurzů za zdaňovací období 2022.  

Stravné při tuzemských pracovních cestách – zvýšené stravovací výdaje.  

Úpravy odpočtu DPH v posledním přiznání roku 2022.  

Změna ceny zboží ve vztahu k souhrnnému hlášení.  

Změny v zákoně o DPH od 1. 1. 2023 – oblast kontrolního hlášení.  

Stanovení jednotných kurzů za zdaňovací období 2022.

12.1.2023, Zdroj: Finanční správa

Ve Finančním zpravodaji 1/23 vyšel pokyn č. GFŘ-D-60 – Stanovení jednotných kurzů za zdaňovací období 2022 podle § 38 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném do 31. 12. 2022.

Poplatníci, kteří nevedou účetnictví, použijí pro přepočet cizí měny jednotný kurz stanovený podle § 38 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném do 31. 12. 2022.

Pro přepočet cizích měn neuváděných v kurzovním lístku se použije přepočet přes třetí měnu, kterou si mezi sebou poplatníci dohodnou, případně lze využít služeb znalců se specializací na devizovou problematiku.

Aktuální seznamy znalců vedou krajské soudy respektive Městský soud v Praze, v jejichž obvodu má znalec místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince; podle § 7 odst. 2 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů a dále je seznam znalců zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti na adrese: www.justice.cz.

23-01-31 DANĚ Stanovení jednotných kurzů za zdaňovací období 2022

---

Stravné při tuzemských pracovních cestách – zvýšené stravovací výdaje.

24.1.2023, Jaroslava Pfeilerová , Zdroj: Verlag Dashöfer

Pojem

Jednu z největších položek cestovních výdajů tvoří náhrada zvýšených stravovacích výdajů (stravné). Jedná se o paušální příspěvek, který slouží ke krytí zvýšených výdajů vznikajících zaměstnanci tím, že se na pracovní cestě stravuje v různých stravovacích zařízeních. Při stravování v těchto zařízeních (restauracích, jídelnách, vývařovnách apod.) vznikají zaměstnanci vyšší náklady, než by činily při stravování v domácnosti. Pro rok 2023 je výše stravného stanovena v závislosti na délce pracovní cesty vyhláškou MPSV č. 467/2022 Sb. následujícím způsobem:

1. Stravné pro podnikatelskou sféru je určeno pouze v minimální výši. Horní hranice stravného není žádným právním předpisem stanovena a záleží pouze na rozhodnutí zaměstnavatele, jakou částku zaměstnanci poskytne.

Tabulka 1

Časové pásmo trvání pracovní cesty v jednom dni	Minimální výše stravného v Kč
5 až 12 hodin	129
déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin	196
déle než 18 hodin	307

2. Pro zaměstnance zaměstnavatele ve státní a příspěvkové sféře je vymezeno rozpětí, v jehož rámci může zaměstnavatel o výši stravného rozhodovat. Částky nad stanovený limit v této sféře nelze poskytovat.

Tabulka 2

Časové pásmo trvání pracovní cesty v jednom dni	Rozpětí stravného v Kč
5 až 12 hodin	129 až 153
déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin	196 až 236
déle než 18 hodin	307 až 367

Zaměstnavatel ve státní a příspěvkové sféře před vysláním zaměstnance na pracovní cestu v závislosti na délce trvání určí v rámci povoleného rozpětí náhradu stravného. Nárok na stravné zaměstnanec vykáže ve vyúčtování pracovní cesty a stravovací výdaje už žádným dokladem neprokazuje.

Stanovení stravného

Vedení organizace vypracovalo vnitřní směrnici k poskytování cestovních náhrad, ve které byly mimo jiné stanoveny sazby stravného, které zaměstnanec obdrží v závislosti na době trvání pracovní cesty platné pro rok 2023

Tabulka 3

Doba trvání pracovní cesty	Sazby stravného stanovené organizací v Kč
5 až 12 hodin	150
déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin	220
déle než 18 hodin	350

Organizace vyslala pracovnici mzdové účtárny paní Holou na pracovní cestu, která trvala od 7.00 do 17.00 hodin. Zaměstnavatel poskytl paní Holé stravné ve výši 150 Kč.

Nárok na stravné

Vedení školy vyslalo dvě učitelky se studenty na dvoudenní exkurzi. Po návratu z pracovní cesty vyúčtovaly učitelky nárok na stravné, které jim zaměstnavatel následně proplatil. Studenti nárok na cestovní náhrady (stravné) nemají, protože nemají uzavřen pracovní poměr a nevztahuje se na ně zákoník práce.

Dobrovolné stravné

Zákoník práce umožňuje zaměstnavatelům, kteří vyslali své zaměstnance na pracovní cestu kratší než 5 hodin a tím jim znemožnili stravovat se obvyklým způsobem, aby jim poskytli stravné do limitu stanoveného zákoníkem práce při pracovních cestách trvajících 5–12 hodin.

Poskytnutá částka je daňově účinným nákladem, který nepodléhá odvodům zákonného pojistného. V této souvislosti je však potřebné připomenout, že se ze strany zaměstnavatele jedná o dobrovolné plnění (zákoník práce stanoví pouze možnost, nikoliv povinnost toto plnění poskytovat). To znamená, že se zaměstnanci nemohou dobrovolného stravného domáhat.

Zaměstnanec nemocnice, který se obvykle stravoval v dietní jídelně, ve které jsou obědy vydávány v době od 11.00 do 13.00 hod., byl vyslán na pracovní cestu od 10.00 do 14.00 hodin. Pracovní cesta sice netrvala 5 hodin, ale zaměstnavatel zohlednil skutečnost, že se zaměstnanec nemohl stravovat jako obvykle v dietní jídelně, a poskytl mu dobrovolné stravné ve výši 100 Kč. Plnění nepodléhá dani z příjmů ze závislé činnosti a ani nevstupuje do vyměřovacích základů pro odvod povinného pojistného, z hlediska zaměstnavatele se jedná o daňově uznatelný náklad.

Snížení stravného

Zaměstnavatel v nepodnikatelské sféře v případě zajištění jídla, na které zaměstnanec finančně nepřispívá, musí stravné snížit. Zaměstnavateli také není dána možnost snižovat stravné až o 70 % (resp. o 35 %, 25 %), ale stravné je nutné snížit vždy o celou zákonem stanovenou částku.

Tabulka 4

Časové pásmo trvání pracovní cesty v jednom dni	Snížení stravného za každé bezplatně poskytnuté jídlo
5 až 12 hodin	o 70 %
déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin	o 35 %
déle než 18 hodin	o 25 %

Úprava pro podnikatelskou sféru při snižování stravného je obdobná s tím rozdílem, že zaměstnavatel může stravné krátit až o hodnotu:

• 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta více než 18 hodin,
• 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta 12–18 hodin,
• 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5–12 hodin.

To znamená, že v podnikatelské sféře může být stravné kráceno i méně, ale cestovní náhrady nad rámec limitů stanovených pro nepodnikatelskou sféru budou pro zaměstnance předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti.

Zaměstnavatel v podnikatelské i v nepodnikatelské sféře bude stravné snižovat pouze v případě, kdy je zaměstnanci zajištěno některé z hlavních denních jídel, tj. snídaně, oběd nebo večeře. To znamená, že stravné nelze krátit za občerstvení podávané např. při školeních, poradách nebo obchodních schůzkách.

Nárok na stravné

Zaměstnavatel ve vnitřní směrnici v souladu se zákoníkem práce stanovil následující postup při vyčíslení nároku zaměstnance na stravné podle doby délky trvání v jednom dni a také stanovil postup při snižování stravného:

Tabulka 5 – Výše stravného a snížení stravného

Délka pracovní cesty v jednom dni	Výše stravného v Kč	Snížení stravného za každé bezplatně poskytnuté jídlo
5–12 hod.	150	o 70 %
déle než 12, maximálně 18 hodin	220	o 35 %
déle než 18 hodin	350	o 25 %

Zaměstnanec vykonal tuzemskou pracovní cestu – počátek dne 10. ledna v 16.00 hodin, konec dne 24. ledna v 15.00 hodin. První a poslední den pracovní cesty bylo zaměstnanci poskytnuto jedno hlavní denní jídlo, ostatní dny měl zaměstnanec bezplatně zajištěna všechna tři hlavní denní jídla.

Tabulka 6 – Výpočet

Datum	Délka pracovní cesty	Sazba stravného	Snížení stravného	K výplatě zaměstnanci
10. 1.	8 hodin	150Kč	snížení o částku 105 Kč (70 %) za 1 jídlo	45 Kč
11. 1. až 23. 11.	13 dnů	– denní stravné 350 Kč – stravné celkem 4 550 Kč (13 x 350)	– snížení za jeden den o 262,50 Kč, tj. o 75 % (3 x 25 %) za 3 jídla – snížení celkem za 13 dnů o částku 3 412,50 Kč (13 x 262,5)	Kč 1 137,50 (4 550 – 3 412,5)
24. 1.	15 hodin	220Kč	snížení o částku 77 Kč (tj. 35 %) za 1 jídlo	143 Kč
Celkem – zaokrouhleno				1 326

Občerstvení

Zaměstnavatel vyslal zaměstnance na školení, v jehož průběhu zaměstnanec obdržel kávu, chlebíček a minerálku. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci nebylo zajištěno žádné z hlavních denních jídel, není zaměstnavatel oprávněn krátit stravné.

Hlavní jídlo je součástí ceny za ubytování

Většina ubytovacích zařízení poskytuje ubytování včetně snídaně. To znamená, že zaměstnanci je poskytnuto hlavní denní jídlo a stravné by se mělo snížit.

V praxi se však můžeme setkat s celou řadou souvisejících komplikací, které je potřeba zohlednit. Např. v případech, kdy zaměstnanec nemůže ze zdravotních důvodů v hotelu podávanou snídani konzumovat nebo se podávání jídla z časového důvodu nemůže zúčastnit. V těchto případech je správné využít možnost stanovenou zákoníkem práce a stravné nekrátit.

Snídaně je součástí ceny za ubytování

Zaměstnanec vykonal podle pokynů zaměstnavatele dvoudenní pracovní cestu. Nedílnou součástí ceny za ubytování byla také snídaně, kterou ubytovací zařízení podávalo v době od 6.30 do 8.30 hodin. Zaměstnanec však musel z pracovních důvodů vyjet již v 5.30 hodin. Zaměstnavatel zohlednil skutečnost, že zaměstnanci nebyla snídaně poskytnuta, a stravné nesnížil.

Snížení stravného při zajištění stravy třetí osobou

Zaměstnavatel předem informoval zaměstnance, že jej v průběhu pracovní cesty pozve obchodní partner na oběd a z toho důvodu mu bude stravné sníženo o 35 % (pracovní cesta trvala 15 hodin). Postup není v rozporu se zákoníkem práce, neboť zaměstnavatel je oprávněn krátit stravné za poskytnuté jídlo, na které zaměstnanec finančně nepřispěl (krácení není podmíněno tím, že jídlo musí ze svých prostředků hradit pouze zaměstnavatel).

Doba, po kterou je zaměstnanci poskytováno stravné

Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnanci stravné po celou dobu trvání pracovní cesty. Pracovní cesta je v § 42 ZP definována jako doba od nástupu do ukončení pracovní cesty. Místo a čas počátku i konce pracovní cesty určuje zaměstnavatel. Poskytování stravného nelze vázat na vlastní výkon práce.

Nárok zaměstnance na stravné

Zaměstnavatel určil počátek i konec pracovní cesty v místě bydliště zaměstnance. Zaměstnanec vyjel v 7.00 hodin z místa bydliště na pracovní cestu, do místa výkonu práce dorazil v 10.00 hodin a určenou práci vykonával do 16.00 hodin. Pracovní cesta byla ukončena v místě bydliště ve 21.30 hodin. Doba trvání pracovní cesty rozhodná pro nárok zaměstnance na stravné 14,5 hodin (7.00 až 21.30 hod.).

S výjimkou níže uvedených případů nelze důvody pro neposkytnutí stravného rozšiřovat.

• Zaměstnanci nenáleží stravné po dobu návštěvy člena rodiny a po dobu dohodnutého přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance. V těchto případech je obvykle stanoveno, že doba poskytování stravného končí ukončením výkonu práce a opět bude poskytováno současně s opětovným začátkem výkonu práce. Zákoník práce připouští, aby byl dohodnut i jiný postup.
• Zaměstnanci nenáleží stravné při vyslání na pracovní cestu do místa jeho bydliště, které je odlišné od jeho místa výkonu práce nebo pravidelného pracoviště. V těchto případech přísluší zaměstnanci stravné pouze za cestu do místa jeho bydliště a zpět a za dobu výkonu práce v tomto místě.

Pracovní cesta, která spadá do dvou kalendářních dnů

Při poskytování cestovních náhrad platí obecné pravidlo, že se pro účely stanovení náhrady stravného posuzuje každá pracovní cesta a také každý den pracovní cesty samostatně. Zákoník práce však stanoví výjimku a umožňuje sčítání doby dvoudenních pracovních cest. Uvedený postup je však možné využít pouze v případech, kdy je to pro zaměstnance výhodnější. Tato možnost se týká výhradně dvoudenní pracovní cesty, nelze sčítat doby trvání pracovní cesty, která trvá více dnů.

Pracovní cesta spadá do dvou dnů

• Pracovní cesta začala 7. října ve 20.00 hodin a ukončena byla 8. října ve 3.00 hodiny. První den trvala pracovní cesta 4 hodiny, druhý den 3 hodiny. Pro zaměstnance je výhodné dobu trvání cesty ve dvou dnech sečíst, protože mu tak vznikne nárok na stravné v prvním časovém pásmu.
• Pracovní cesta začala 7. října v 10.00 hodin a ukončena byla 8. října v 10.00 hodin. První den trvala pracovní cesta 14 hodin, druhý den 10 hodin. Pro zaměstnance je výhodnější posoudit oba dny samostatně, neboť mu v obou dnech vznikne nárok na stravné v prvním časovém pásmu.
• Pracovní cesta začala dne 7. října v 8.00 hodin a byla ukončena dne 9. října ve 4.00 hodin. Vzhledem k tomu, že se jedná o třídenní pracovní cestu (přes dvě půlnoci), nelze pro účely stravného dobu trvání cesty v jednotlivých dnech sčítat.

Více tuzemských pracovních cest vykonaných v jednom dni

Při poskytování stravného musíme vycházet ze zásady, že každou pracovní cestu posuzujeme samostatně, a to i v případě více pracovních cest vykonaných v jednom dni.

Více krátkých pracovních cest v jednom dni

Zaměstnanec vykonal během jednoho dne tři krátké pracovní cesty. Podle pokynů zaměstnavatele vyjel z místa pravidelného pracoviště do místa, kde měl vykonat práci, a následně se opět vrátil do místa pravidelného pracoviště:

• I. cesta: od 7.30 do 9.30 hod., tj. 2 hodiny,
• II. cesta: od 11.00 do 12.30 hod., tj. 1,5 hodiny,
• III. cesta: od 13.30 do 16.30 hod., tj. 3 hodiny.

Protože žádná pracovní cesta netrvala 5 hodin, nemá zaměstnanec nárok na stravné.

Více pracovních cest v jednom dni

Zaměstnanec vykonal během jednoho den dvě pracovní cesty. Podle pokynů zaměstnavatele vyjel z místa pravidelného pracoviště do místa, kde měl vykonat práci a následně se opět vrátil do místa pravidelného pracoviště:

• I. cesta: od 6.00 do 11.30 hod., tj. 5,5 hodiny,
• II. cesta: od 14.00 do 20.30 hod., tj. 6,5 hodiny.

Zaměstnavatel ve vnitřní směrnici určil pro pracovní cesty v délce 5–12 hodin stravné v minimální částce stanovené vyhláškou MPSV, tj. ve výši 129 Kč. Zaměstnanec vykonal během jednoho dne dvě samostatné pracovní cesty a náleží mu stravné maximálně ve výši 258 Kč (2 x 129 Kč).

Poskytování stravného v souvislosti se vzděláváním zaměstnanců

Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnanci cestovní náhrady, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce.

1. V souladu se zákoníkem práce se za výkon práce považuje:

• zaškolení a zaučení,
• odborná praxe,
• prohlubování kvalifikace.

2. Zvyšování kvalifikace se nepovažuje za výkon práce, ale za překážku v práci na straně zaměstnance, za kterou mu přísluší náhrada mzdy nebo platu.

Z uvedených skutečností vyplývá, že zaměstnavatel je povinen zaměstnanci poskytnout cestovní náhrady, které mu vzniknou při výkonu práce. Tyto cestovní náhrady nejsou předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti zaměstnance.

Vzhledem k tomu, že zvyšování kvalifikace se nepovažuje za výkon práce, nemá zaměstnanec nárok na cestovní náhrady. Pokud zaměstnavatel zaměstnanci cestovní náhrady vyplácí, podléhají dani z příjmů ze závislé činnosti.

Prohlubování kvalifikace

Ředitel školy vyslal účetní od 7.00 do 15.30 hod. na školení o změnách v zákoně o daních z příjmů. Pracovnici vznikl nárok na stravné. Cestovní náhrady byly poskytnuty v souvislosti s prohlubováním kvalifikace a nejsou předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti.

Poskytování více jídel při krátké pracovní cestě

Zaměstnanci nepřísluší stravné, pokud mu během pracovní cesty, která trvá:

• 5–12 hodin, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla,
• 12–18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla.
  

  ---

Úpravy odpočtu DPH v posledním přiznání roku 2022.

17.1.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer

V posledním přiznání za kalendářní rok se provádí mj. úpravy odpočtu u majetku, jehož účel použití se z hlediska DPH změnil.

Úprava odpočtu podle § 78 a násl. ZDPH se týká dlouhodobého majetku, který byl použit jinak, než byl původně uplatněn nárok na odpočet, alespoň o 10 %.

Impulsem pro úpravu odpočtu byl i přechod ze zdanitelného pronájmu na osvobozený u nemovitostí pro bydlení od roku 2021.

Příklad:

Rodinný dům bez nebytových prostor je částečně pronajímán jinému plátci daně pro jeho ekonomickou činnost. Nájemné do konce 2020 pronajímatel zdaňoval.

Dům pořídil plátce v roce 2016 za 10 mil. Kč a uplatnil částečný nárok na odpočet (70 % z 1,5 mil. Kč), neboť v něm i bydlí (z 30 %).

V roce 2020 ho technicky zhodnotil za 1 mil. Kč a rovněž uplatnil částečný nárok na odpočet (70 % z 150 000 Kč).

Počínaje rokem 2021 v posledním přiznání roku upravuje o 1/10 dříve uplatněného nároku na odpočet z pořízení nemovitosti a jejího technického zhodnocení odpočet.

Částka úpravy připadající na jeden rok: 1/10 x 70 % x DPH na vstupu

Dům: -70 % x 1/10 x 1,5 mil. Kč = -105 000 Kč (řádek 60)

TZ: -70 % x 1/10 x 150 000 Kč = -10 500 Kč (řádek 60)

Úpravy odpočtu se zpravidla týkají rovněž vozidel použitých částečně mimo ekonomickou činnost pro soukromé jízdy zaměstnanců.

---

Změna ceny zboží ve vztahu k souhrnnému hlášení.

19.1.2023, Ing. Ivana Langerová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Jak se projeví dodatečná změna ceny zboží v souhrnném hlášení?

Dotaz:

V červnu 2022 jsme dodali zboží do EU a toto zboží jsme vykázali v souhrnném hlášení za červen. V srpnu nám ale zákazník sdělil, že cena se změnila a na základě tohoto potvrzení náš systém vygeneroval dva stejné rozdíly, které se nám zaúčtovaly jako faktura a dobropis. Naše oddělení prodeje zkontrolovalo tyto doklady dle aktuálních cen a poté rozhodlo, že nám zákazník zaplatí fakturu a dobropis bude stornován. K tomu ale došlo až prosinci 2022. Je nutné udělat následné souhrnné hlášení za srpen nebo to můžeme vykázat v souhrnném hlášení za prosinec, kdy byl tento doklad stornován? Jedná se pouze o dorovnání ceny.

Odpověď:

Pokud by se jednalo o slevu z ceny nebo o její zvýšení podle smluvních podmínek, tak se rozdíl dává do aktuálního daňového přiznání a do aktuálního SH (obdoba § 42 zákona o DPH).

Pokud by se jednalo o opravu nesprávné fakturace, tak by se mělo udělat dodatečné daňové přiznání do původního období a následné SH (obdoba § 43 zákona o DPH).

---

Změny v zákoně o DPH od 1. 1. 2023 – oblast kontrolního hlášení.

13.1.2023, Zdroj: Česká daňová správa

Změny zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pro rok 2023 (novelizováno zákonem č. 366/2022 Sb.) týkající se oblasti kontrolního hlášení DPH, zahrnují oblast výzev k podání kontrolního hlášení nebo následného kontrolního hlášení a oblast sankčního systému při nesplnění povinnosti podat kontrolní hlášení nebo následné kontrolní hlášení.

Samotný elektronický formulář kontrolního hlášení, struktura jeho dat, včetně způsobu vyplňování a jeho podávání zůstala novelou nedotčena.

Podrobnější informace ke změnám

Pokud pracujete často se zákonem o DPH, máme zde jeden tip: aktuální znění zákona o dani z přidané hodnoty s účinností od 1. 1. 2023 včetně novely č. 366/2022 Sb. Změny jsou zvýrazněny, takže je na první pohled vidíte!