DANĚ – informace nejen pro podnikatele.

 13. 3. 2023

Finanční správa představuje nové funkcionality portálu MOJE daně.  

K daňové slevě na manžela či manželku.  

K oznámení o osvobozených příjmech.  

Podmínky nároku na slevu na pojistném od 1. 2. 2023.  

Poradíme vám: Jak vyplnit daňové přiznání řádek po řádku.  

Služba poskytující informace o zaplacených zálohách na důchodovém pojištění OSVČ.  

Šance vyhnout se penále i exekucím z důvodu dluhů na sociálním pojištění.  

Pokyn D-58 k promíjení příslušenství daně.  

Názor na problematiku DPH u karet na tankování.  

Finanční správa představuje nové funkcionality portálu MOJE daně.

9.2.2023, Zdroj: Finanční správa

Jaká můžete čekat vylepšení portálu MOJE daně?

  • Postupné přizpůsobování portálu MOJE daně v oblasti přístupnosti zrakově postižených
  • Zavedení technologie „Průvodce“ v aktualizovaném(z EPO2 do EPO3) formuláři dani z příjmů právnických osobFormulář platný pro zdaňovací období započatá v roce 2022 a části zdaňovacích období započatých v roce 2023 bude v aplikaci EPO v nové technologii a součástí aplikace pro vyplnění daňového přiznání bude i průvodce vyplněním.
  • Úprava formuláře daňového přiznání k DPPO do modernějšího formátu EPO3.
  • daně z nemovitých věcí nasazení nových funkcionalit, a to funkce ověření na katastr nemovitostí a předvyplňování daňových přiznání k dani z nemovitých věcí. Více na Spuštění pilotního provozu nové funkce portálu MOJE daně – ověření daňového přiznání k dani z nemovitých věcí oproti údajům v katastru nemovitostí. Poplatníci mohou využít také návodného průvodce vyplněním daňového přiznání k dani z nemovitých věcí. A poplatníkům, kteří mají zřízenu DIS+, jsou platební informace zobrazovány přímo v DIS+ a nebude jim zasílána složenka.

K daňové slevě na manžela či manželku.

1.3.2023, Zdroj: Česká daňová správa.

Za jakých podmínek lze v daňovém přiznání k dani z příjmů (příp. ročním zúčtování daně) uplatnit slevu na manžela/manželku?

Právní úprava

Dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP lze uplatnit slevu na manžela ve výši 24 840 Kč na manžela žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč; je-li manželovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek.

Příjmy zahrnující a nezahrnující do příjmů manžela

Jaké částky (peněžitá pomoc v mateřství, výplata za dovolenou, rodičovský příspěvek) se započítávají do vlastního příjmu manžela/manželky pro uplatnění této slevy na dani?

Příjmy, které se do příjmu manžela nezahrnují (úplný výčet):

  • dávky státní sociální podpory,
  • dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,
  • dávky osobám se zdravotním postižením,
  • dávky pomoci v hmotné nouzi,
  • příspěvek na péči, sociální služby,
  • státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,
  • státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,
  • státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření,
  • stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
  • příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen.

 

Příjmy, které se do příjmů manžela zahrnují (namátkový výčet):

  • veškeré příjmy „v hrubém“ od zaměstnavatele, z podnikání, z nájmu apod.,
  • všechny druhy důchodů,
  • dávky nemocenského pojištění (nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné),
  • náhrada mzdy při pracovní neschopnosti,
  • podpora v nezaměstnanosti,
  • kompenzační bonus.

Rodičovský příspěvek představuje formu dávek státní sociální podpory (stejně tak i porodné) a do vlastních příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na manželku se nezahrnují. Naopak peněžitá pomoc v mateřství představuje dávky vyplácené v rámci nemocenského pojištění, proto se tyto dávky zahrnují do příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na manželku.

Poznámka:

U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manžela nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů.

Z řešených dotazů

Pokud se má žena stala mou manželkou v polovině roku, mohu si uplatnit slevu na dani podle § 35ba ZDP? Manželka je od února 2022 na mateřské dovolené.

Slevu na dani na vyživovanou manželku můžete uplatnit pouze v případě, že manželka neměla příjmy vyšší než 68 000 Kč za celý rok, do těchto příjmů se zahrnuje i peněžitá pomoc v mateřství, nikoliv však rodičovský příspěvek, který představuje formu dávek státní sociální podpory.

Slevu na manželku, v případě že splnila podmínky uvedené výše, si můžete uplatnit ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny. Pokud jste byli oddáni např. 23. 7. 2022, pak lze uplatnit slevu (za měsíce srpen – prosinec tedy 5 x 2.070 Kč) ve výši 10 350 Kč.

Do jakého zdaňovacího období se pro účely posouzení vlastního příjmu manžela podle § 35ba ZDP zahrnují dávky např. nemocenská, mateřská, podpora v nezaměstnanosti, ošetřovné obdržené manželem poplatníka v průběhu ledna 2023, které se započítávají do limitu 68 000 Kč, jež je určující pro uplatnění slevy na manžela dle § 35ba ZDP. Do zdaňovacího období roku 2022 nebo 2023?

Do vlastního příjmu manželky (manžela) pro uplatnění slevy na dani v souladu s § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP, se zahrnují veškeré příjmy s výjimkou příjmů výslovně uvedených v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP. Do tohoto příjmu manželky (manžela) se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky jako je mateřská, nemocenská, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti či jiné příjmy. To znamená, že mateřská, nemocenská, podpora v nezaměstnanosti, ošetřovné vyplacené v lednu 2023, se započítávají do vlastního příjmu manželky/manžela ve zdaňovacím období roku 2023.

Dále platí, že u příjmů ze závislé činnosti dle § 6 ZDP, se postupuje podle § 5 odst. 4 ZDP, v němž se uvádí: „Příjmy ze závislé činnosti (§ 6) vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacího období.“ To znamená, že příjmy ze závislé činnosti vyplacené za prosinec 2022 až v lednu 2023 se zahrnují do vlastního příjmu manželky/manžela ve zdaňovacím období roku 2022.


K oznámení o osvobozených příjmech.

2.3.2023, Zdroj: Česká daňová správa

V následujícím článku připomínáme fyzickým osobám jejich oznamovací povinnost týkající se osvobozených příjmů při naplnění příslušných podmínek.

Které ustanovení a od kdy zavádí novou oznamovací povinnost pro fyzické osoby?

Ustanovení § 38v ZDP zavedlo s účinností od 1. 1. 2015 poplatníkům daně z příjmů fyzických osob novou oznamovací povinnost, týkající se osvobozených příjmů.

Musí se oznamovat jakákoliv částka nebo je stanoven limit?

Oznamovací povinnost se týká příjmu, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen a je vyšší než 5 000 000 Kč – příjem se posuzuje jednotlivě.

Jakých příjmů se oznamovací povinnost týká?

Povinnost se vztahuje na všechny příjmy přijaté od 1. ledna 2015 a osvobozené od daně z příjmů fyzických osob, tj. osvobozené podle § 4, § 4a, § 6 a § 10 ZDP (výjimkou jsou příjmy, které správce daně může zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup).

Které příjmy nemusí poplatník sdělovat?

Oznamovací povinnost se nevztahuje na osvobozený příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku zapisované do katastru nemovitostí České republiky nebo na příjem z prodeje nemovitých věcí zapisovaných do katastru nemovitostí České republiky (ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a), b) a v) ZDP)

Jakým způsobem má fyzická osoba oznámit nabytí osvobozených příjmů?

Oznámení nemá předepsaný tiskopis. Ministerstvo financí vydalo jako možný vzor nepovinný tiskopis „Oznámení o osvobozených příjmech podle § 38v ZDP“, který je zveřejněn na webových stránkách Finanční správy. Oznámení je podáním podle daňového řádu a lze jej učinit v souladu s ustanovením § 71 odst. 1 daňového řádu písemně, a to v listinné podobě nebo elektronicky, anebo ústně do protokolu; elektronicky lze podání učinit pouze datovou zprávou

  1. a) podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu,
  2. b) s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky,
  3. c) s využitím přístupu se zaručenou identitou, nebo
  4. d) prostřednictvím daňové informační schránky.

 

Kdy jsou povinny fyzické osoby nejdříve a nejpozději plnit oznamovací povinnost?

Ustanovení § 38v ZDP platí pro příjmy přijaté ode dne nabytí účinnosti změny zákona o daních z příjmů (zákonem č. 267/2014 Sb.), tj. od 1. ledna 2015, jak vyplývá z obecného přechodného ustanovení k části první zákona č. 267/2014 Sb. Nejpozději mohou fyzické osoby oznámit osvobozené příjmy do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržely. Tato lhůta pro oznámení platí obecně i u poplatníků, kteří povinnost podávat daňové přiznání nemají.

Lhůta se prodlužuje v případě, že poplatník současně s oznámením má povinnost podat i daňové přiznání, které podává elektronicky (lhůta se prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období) nebo prostřednictvím daňového poradce (lhůta se prodlužuje na 6 měsíce po uplynutí zdaňovacího období).

Poplatníci, kterým za dané zdaňovací období nevznikne povinnost podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ale vznikne jim povinnost podat oznámení o osvobozených příjmech podle § 38v odst. 1 zákona o daních z příjmů, jsou povinni toto oznámení podat v termínu pro podání přiznání podle § 136 odst. 1 daňového řádu, tj. za zdaňovací období roku 2022 do 3. 4. 2023.

Jaké údaje jsou oznamovány?

Výše příjmu podle § 38v ZDP v Kč, který byl v daném zdaňovacím období osvobozený od daně z příjmů fyzických osob, který fyzická osoba ve zdaňovacím období obdržela, a byl vyšší než 5 mil. Kč. Limit se posuzuje u každého příjmu zvlášť a platí pro příjmy přijaté od 1. ledna 2015. Oznamovací povinnost se nevztahuje na příjmy uvedené ve výjimce v § 38v odst. 3 ZDP.

Zákonné ustanovení, podle kterého byl příjem osvobozen, například § 4 a § 4a, § 6 a § 10 ZDP.

Popis okolností nabytí příjmu – fyzická osoba uvede způsob dosažení příjmu (např. prodej obrazu, výhra v loterii, případně, zda jde o příjem v penězích či v jiné podobě).

Datum, kdy příjem vznikl. V případě dědictví je tímto datem až datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o dědictví.

Jak se bude oznamovat příjem (majetek) získaný v rámci SJM?

Pokud osvobozený příjem, který podléhá oznamovací povinnosti podle § 38v odst. 1 ZDP, plyne do společného jmění manželů (SJM), nemusí oznamovací povinnost plnit oba manželé, ale postačí, aby oznámení vůči správci daně učinil jeden z nich.

Jak se bude postupovat v případech, kdy je osvobozený příjem hrazen ve splátkách?

Pokud je osvobozený příjem hrazen ve splátkách a nejde o účelové rozdělení tohoto příjmu, bude se z hlediska limitu pro oznámení osvobozeného příjmu vyššího než 5 mil. Kč posuzovat konkrétní skutkový stav, resp. co a kdy je daným příjmem. Pokud je příjmem, který poplatník obdržel, splátka posuzuje se pro oznámení vždy výše každé jednotlivé splátky (resp. jednotlivý příjem).

Jsou s nepodáním oznámení dle § 38v ZDP spojeny nějaké sankce?

Ustanovení § 38w ZDP navazující na § 38v ZDP upravuje pokutu za neoznámení, případně pozdní oznámení osvobozeného příjmu. Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu, pokud nepodá oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob, ve výši:

  • 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud tuto povinnost splní, aniž by k tomu byl vyzván,
  • 10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu vyzván, nebo
  • 15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník nesplní tuto povinnost ani v náhradní lhůtě.

Lze sankcionovat poplatníka, který podá oznámení dle § 38v ZDP, ale výši příjmů uvede v nesprávné výši, a následně se ukáže, že výše příjmů je odlišná?

Při výpočtu výše sankce se vychází z reálného ocenění toho příjmu, který poplatník jako příjem neuvedl nebo jej uvedl dodatečně.

Příklad: Poplatník zaslal oznámení dle § 38v ZDP sám, ale až po uplynutí zákonné lhůty a oznámil příjem ve výši 7 mil. Kč. Následně bylo správcem daně zjištěno, že správná výše příjmu činila 9 mil. Kč. Pokuta bude stanovena ve výši 0,1 % z 9 mil. Kč, tj. ze správné, nikoli oznámené částky. Z uvedeného vyplývá, že pokud by poplatník oznámení vůbec nepodal, protože se např. domníval, že jeho příjem je menší než 5 mil., nesplnil svoji oznamovací povinnost, výše sankce se bude odvíjet od skutečnosti, zda podal sám bez výzvy, na základě výzvy nebo povinnost nesplnil ani v náhradní lhůtě a od skutečné hodnoty osvobozeného příjmu.

Vztahují se na pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu stejné lhůty jako pro stanovení daně?
Pokud uplyne lhůta pro stanovení daně, v rámci jejíhož zdaňovacího období osvobozený příjem nastal, není možné dle § 38w odst. 3 ZDP uložit pokutu.

Lze pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu prominout?

Ustanovení § 38w odst. 6 ZDP dává správci daně možnost zcela nebo zčásti prominout uloženou pokutu, pokud k nesplnění povinnosti oznámit osvobozený příjem došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. K prominutí může správce daně přistoupit v souladu s § 259 odst. 1 a § 259aa odst. 1 daňového řádu na základě žádosti.

Další informace viz Pokyn GFŘ D-56


Podmínky nároku na slevu na pojistném od 1. 2. 2023.

20.1.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer

Počínaje 1. 2. 2023 mohou zaměstnavatele při zaměstnávání vybraných kategorií zaměstnanců, které definuje § 7a odst. 1 zákona o sociálním zabezpečení, uplatnit slevu na pojistném.

Základní podmínkou pro nárok na slevu v případě zaměstnávání zaměstnanců uvedených výše pod body 1 až 6 je sjednání kratší pracovní nebo služební doby, než činí stanovená týdenní pracovní nebo služební doba. Rozsah takto sjednané kratší pracovní doby musí být v rozmezí od 8 hodin do 30 hodin týdně. V případě více zaměstnání k témuž zaměstnavateli platí uvedené rozmezí pro všechna zaměstnání dohromady. U zaměstnanců mladších 21 let není podmínkou poskytnutí slevy na pojistném sjednání kratší pracovní nebo služební doby.

Další podmínky pro nárok na slevu jsou:

  • vyměřovací základ zaměstnance nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele za kalendářní měsíc nepřekročí 1,5 násobek průměrné mzdy (průměrná mzda je definována v § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „ZPSZ“). Jedná se o součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda stanoví, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; konkrétní hodnoty těchto ukazatelů vyhlašuje vláda nařízením do konce září pro následující kalendářní rok).
  • vyměřovací základ zaměstnance nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele připadající na 1 hodinu z úhrnu odpracovaných hodin ze všech těchto zaměstnání v kalendářním měsíci nepřevýší 1,15 % průměrné mzdy,
  • odpracovaná doba v pracovním nebo služebním poměru zaměstnance ze všech zaměstnání k témuž zaměstnavateli v kalendářním měsíci nepřekročí 138 hodin (nastoupí-li zaměstnanec do zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce, tento počet se úměrně upraví).

Sleva na pojistném nenáleží za zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, pokud je zaměstnavatel tohoto zaměstnance uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 ZZ. Tento zaměstnavatel má totiž již nárok na poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle § 78a ZZ.

Sleva na pojistném nenáleží dále za zaměstnance, pokud je zaměstnanec uveden v měsíčním přehledu nákladů na náhrady mezd zaměstnanců pro uplatnění nároku na výplatu příspěvku v době částečné práce podle § 120e odst. 5 ZZ.

Specifickou podmínkou nároku na slevu na pojistném je předchozí oznámení záměru uplatňovat slevu za zaměstnance České správě sociálního zabezpečení. Bez tohoto oznámení sleva na pojistném nenáleží, i kdyby byly jinak splněny všechny stanovené podmínky. Toto oznamování je důsledkem úpravy, podle níž slevu na pojistném lze za kalendářní měsíc poskytnout na téhož zaměstnance pouze jednomu zaměstnavateli.

Výše slevy na pojistném za kalendářní měsíc činí 5 % z úhrnu vyměřovacích základů těch zaměstnanců, na které je sleva na pojistném uplatňována. Sleva na pojistném se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.


Poradíme vám: Jak vyplnit daňové přiznání řádek po řádku.

Daňové přiznání k dani z příjmu musíte letos odevzdat do 3. dubna (elektronicky do 2. května), případně do 3. července, pokud máte za zákona povinný audit, nebo vám přiznání zpracovává daňový poradce.

16.02.2023 | BusinessInfo.cz

Víte, jak správně vyplnit formuláře, jaké jsou další termíny pro jejich odevzdání a za jakých okolností je lze odložit?

Než začnete: Změny v hlavních tiskopisech

Vyplňujete si přiznání sami? Jak na to?

Přeskočit seznam kapitol

Návod, jak na to

Mnozí lidé vyplňují daňové přiznání elektronicky na portále Moje Daně FS ČR. OSVČ, které mají aktivovánu datovou schránku (od letošního roku je povinná) musejí podávat daňové přiznání (DAP) výhradně elektronicky. Interaktivní formuláře za vás výši daně vypočítají samy.

Obdobný formulář jako DAP k dani z příjmu fyzických osob najdete na BusinessInfo.cz i k dani z příjmu právnických osob.

Finanční správa upozorňuje, že podnikatelé, kteří mají aktivní datovou schránku, nemusejí nutně podávat přiznání jejím prostřednictvím. Využít mohou jakoukoli jinou formu elektronického podání.

Jakou elektronickou formu podání lze zvolit?

  • přes datovou schránku
  • e-mailem s elektronicky ověřeným podpisem
  • přes portál Moje daně (aplikaci Elektronická podání pro Finanční správu nebo aplikaci Online finanční úřad)

BusinessInfo.cz vám ale poradí, jak bez chyb ručně vyplnit klasický růžový tiskopis „Daňové přiznání k příjmu fyzických osob“. Pokud ještě nemáte datovku aktivní, můžete ještě letos odevzdat přiznání v papírové podobě.

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob (DAP) jste ze zákona povinni podat do 3. dubna (respektive do prvního pracovního dne v měsíci), a to v případě, že vaše roční příjmy přesáhly 15 tisíc korun. Běžně jsou poplatníci sankcionováni, pokud se opozdí o více než pět pracovních dnů. Pokud měl podnikatel v daném roce příjmy i ze zaměstnání, příjmový limit se snižuje na šest tisíc korun.

Upozorňujeme, že se letos příjmová hranice pro povinné podání přiznání zvyšuje z 15 na 50 000 korun ročně, netýká se ovšem zdaňovacího období 2022.

Pokud poplatník podává daňové přiznání elektronicky, může tak učinit nejpozději do čtyř měsíců po uplynutí zdaňovacího období (tedy letos 2. 5.).

NEPŘEHLÉDNĚTE! Více informací najdete ve speciálu Daně z příjmů za rok 2021

Daňové přiznání – jak na to – daňové limity, termíny a forma podání přiznání

Kliknutím na náhled / tlačítko Přehrát Vás přesměrujeme na samotný audio/video obsah na webu třetí strany. Pro přehrávání audio/video obsahu přímo na stránkách BusinessInfo.cz, prosím potvrďte jednorázově souhlas s ukládáním cookies třetích stran.

Má-li poplatník povinný audit nebo mu přiznání (dále jen DAP) zpracovává daňový poradce, jehož služeb může využít každý plátce daně, prodlužuje se mu každoročně lhůta do července.

Pro úplnost dodáváme, že od zdaňovacího období 2021 mnozí živnostníci využívají výhod takzvané paušální daně, která znamená, že jim odpadla povinnost podávat daňové přiznání i přehledy zdravotním pojišťovnám či sociálce.

Změny v hlavních tiskopisech

Za uplynulé čtyři roky doznalo daňové přiznání i jeho přílohy jen minimum změn, ani letos nejsou úpravy nijak četné. Kosmetickou úpravu najdete na čtvrté straně tiskopisu, kde jsou v seznamu příloh dvě položky navíc.¨: Výpočet daně za samostatného základu podle paragrafu 16a zákona o daních z příjmů a Usnesení o zastavení exekuce. V té souvislosti přibyl v hlavním tiskopisu i řádek 62a „Sleva za zastavenou exekuci podle paragrafu 35 odstavec 4 zákona„.

Už v přiznání pro rok 2021 došlo k úpravám ve druhém oddíle, 1. části a stejnou podobu má i tiskopis pro rok 2022. Týká se pouze těch, kteří mají ještě vedlejší příjmy za zaměstnání.

Především jde o řádek 32, který je označen jako neobsazený. Do loňského roku uváděli plátci do tohoto řádku „úhrn povinného pojistného podle paragrafu 6 odstavec 12 zákona o dani z příjmu“, což se změnilo k 1. 1. 2022. Dosud šlo o částky, které za ně ročně platil jako povinné odvody na zdravotním a sociálním pojištění zaměstnavatel. V řádku 35 pak v té souvislosti zůstává jen formulace „úhrn příjmů plynoucích ze zahraničí podle paragrafu 6 zákona“ (vypadla slova „zvýšený o povinné pojistné“) a zmizely i řádky 36a a 41a.

V řádku 44 je přeformulovaná „pravomocně stanovená daňová ztráta“ na „Uplatňovanou výši ztráty, vzniklou a vyměřenou za předcházející daňové období“. Daňovou ztrátou se podle zákona zjednodušeně rozumí situace, kdy jsou daňové výdaje vyšší než dosažené daňové příjmy (více v paragrafu 5 zákona).

V DAP už nenajdou všichni ti, kteří evidovali tržby elektronicky, řádek 69b, který byl označený jako sleva na evidenci tržeb (dnes je v tiskopisu uvedeno „neobsazeno“). Poplatník, který v daném období zaevidoval tržby podle zákona o EET, si mohl snížit daň maximálně o pět tisíc korun. EET byla ovšem od letošního ledna definitivně zrušena a elektronicky nelze tržby evidovat ani dobrovolně.

Slovo „neobsazeno“ je ve formuláři i u řádku 59. Ten do roku 2021 zajímal plátce s vysokými příjmy, kteří odváděli takzvanou solidární daň. Ta byla ale zrušena a nahrazena jinou formou daňové progrese.

Kvůli zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky se základ daně (nad 48 násobkem průměrné mzdy) nově daní 23 procenty. Letos je příjmový roční limit, nad který už platíte vyšší DPFO 1 867 728 korun.

Pokud jako OSVČ uplatníte v daňovém přiznání k dani z příjmů výdajový paušál, můžete využít slevu na vyživovanou manželku či manžela i slevu na dítě. Vláda už předloni prosadila změnu, jež znamená, že tuto výhodu mohou využít i drobní živnostníci s paušálem.

V tiskopisu je také oddíl, jenž se týká právě slev na děti. Pokud má poplatník jedno dítě, může letos uplatnit měsíční daňové zvýhodnění ve výši 1267 Kč.

Daňové zvýhodnění na druhého potomka loni narostlo na 1860 Kč měsíčně, na třetí a další dítě se daňové zvýhodnění zvýšilo dokonce na 2320 korun za měsíc. V případě postižených dětí se ZTP/P je sleva dvakrát vyšší. Maximální daňový bonus (přeplatek od státu, pokud vám vyjde záporná daň) byl do loňska 60 300 korun, pro letošek byl limit zrušen. Z toho důvodu došlo k úpravám na konci 5. oddílu (řádky 75 až 77 b), které jsou ovšem dobře srozumitelné i pro laika.

Už pět let platí rovněž takzvané školkovné. To se týká rodičů, kteří platí předškolní docházku svých dětí do mateřských škol nebo dětských skupin. Ze svých daní si mohou odečíst tyto výdaje až do výše 16 200 korun za každého potomka. Loni šlo o částku 15 200 korun, která odpovídala výši minimální mzdy, jež se zvyšuje každoročně. V daňovém přiznání je na tuto slevu řádek 69a (sleva za umístění dítěte). Potvrzení o tom, že školku navštěvuje (jež obdržíte od vedení mateřské školy), je povinnou přílohou DAP.

Připomínáme, že se pro zdaňovací období 2022 zvýšila i základní sleva na poplatníka. Do řádku 64 tak může každý poplatník vyplnit slevu 30 840 korun (dosud byla roční sleva 27 840 Kč).

Jak na daňové přiznání OSVČ (1/4): Základní informace

Kliknutím na náhled / tlačítko Přehrát Vás přesměrujeme na samotný audio/video obsah na webu třetí strany. Pro přehrávání audio/video obsahu přímo na stránkách BusinessInfo.cz, prosím potvrďte jednorázově souhlas s ukládáním cookies třetích stran.

  1. Daňové přiznání OSVČ – úvodem (článek s videem)

Jak na daňové přiznání OSVČ (2/4): Vedlejší činnost a tiskopisy DP, ČSSZ, VZP

Kliknutím na náhled / tlačítko Přehrát Vás přesměrujeme na samotný audio/video obsah na webu třetí strany. Pro přehrávání audio/video obsahu přímo na stránkách BusinessInfo.cz, prosím potvrďte jednorázově souhlas s ukládáním cookies třetích stran.

  1. Daňové přiznání OSVČ činnost vedlejší (článek s videem)

Jak na daňové přiznání (3/4): OSVČ na mateřské, student a důchodce

Kliknutím na náhled / tlačítko Přehrát Vás přesměrujeme na samotný audio/video obsah na webu třetí strany. Pro přehrávání audio/video obsahu přímo na stránkách BusinessInfo.cz, prosím potvrďte jednorázově souhlas s ukládáním cookies třetích stran.

III. Daňové přiznání OSVČ na mateřské, student, důchodce (článek s videem)

Jak na daňové přiznání OSVČ (4/4): Pronájem nemovitosti a doporučení pro všechna OSVČ na závěr

Kliknutím na náhled / tlačítko Přehrát Vás přesměrujeme na samotný audio/video obsah na webu třetí strany. Pro přehrávání audio/video obsahu přímo na stránkách BusinessInfo.cz, prosím potvrďte jednorázově souhlas s ukládáním cookies třetích stran.

  1. Daňové přiznání OSVČ s pronájmem nemovitosti (článek s videem)

Další otázky a odpovědi k přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Vyplňujete si přiznání sami? Jak na to?

V DAP i jeho přílohách vyplňuje plátce jen políčka a řádky s bílým podkladem (řádky s růžovým podkladem se ho netýkají a jsou určeny pro potřebu správce daně). Pokud vyplňuje formulář ručně, měl by dbát na to, aby byl text psaný hůlkovým písmem a především čitelný.

Pokud se stane, že se vám text do místa vyhrazeného pro vyplnění vašich údajů nevejde, musíte údaje doplnit na čistý list A4 a odevzdat ho spolu s DAP jako přílohu. Počet listů těchto příloh pak uvedete v části „Přílohy DAP“ na čtvrté straně tiskopisu do políčka „Další přílohy výše neuvedené“.

Připravte si příslušné dokumenty

K přiznání je třeba doložit doklady – ve formě příloh – dokazující nárok na odečitatelné položky či slevy na dani. Pokud příslušné doklady (například o tom, že vaše dítě navštěvuje mateřskou školu a máte nárok na školkovné) berňáku nedodáte, slevy vám při kontrole neuzná.

Příklady dokumentů (jež se přidávají k DAP jako přílohy):

  • potvrzení o studiu
  • potvrzení o pobírání důchodu
  • potvrzení o zaplacených částkách na důchodové připojištění
  • potvrzení o zaplaceném pojistném na životní pojištění
  • potvrzení o zaplacených úrocích z hypotéky
  • potvrzení o daru nebo darovací smlouva
  • potvrzení ze školky
  • potvrzení výše příjmů od zahraničního správce daně
  • důvody pro podání dodatečného přiznání
  • účetní závěrka poplatníka, který vede účetnictví

V záhlaví růžového tiskopisu „Přiznání k dani z příjmu fyzických osob“ patří na straně 1 do bílého pole za text „Finančnímu úřadu pro“ zbytek oficiálního názvu finančního úřadu, v jehož obvodu máte adresu trvalého bydliště. Ten, kdo bydlí například na Praze 4, dopíše do horního řádku Finančnímu úřadu pro „hlavní město Prahu“ a následně do spodního doplní: „Územní pracoviště pro Prahu 4“.

Do řádku č.1 vypište Daňové identifikační číslo, pokud vám bylo přiděleno, jinak stačí rodné číslo. Odevzdáváte-li přiznání v řádném termínu, tedy do 3. dubna (u elektronického podání samozřejmě 2. května), označte křížkem políčko typ DAP „řádné“. Pokud si vyberete variantu „dodatečné“ (tj. týká-li se vás audit či vaše přiznání zpracuje daňový poradce), musíte vyplnit i řádky 5 a 6 a v řádku 4 uvést datum, kdy došlo k rozhodnutí o podání dodatečného přiznání. Do přílohy pak uvedete důvody pro jeho podání.

Políčko typ DAP „opravné“ se bude týkat jen těch z vás, u kterých najde FÚ chyby a vy budete nuceni tiskopis či jeho přílohy dodatečně opravovat. U dodatečného DAP pak uvedete datum, kdy například FÚ zjistil důvody pro jeho podání (podle § 141 daňového řádu „Dodatečné daňové přiznání a dodatečné vyúčtování„).

Pokud vám nebude důvod jasný, na finančním úřadu vám poradí, a to ten úředník, který vás na chybu upozorní. Co přesně znamená „Kód rozlišení typu DAP“ (řádek 4), zjistíte na první straně Pokynů k vyplnění DAP.

Dobrým pomocníkem je daňové přiznání z minulého roku. Identifikační údaje jednoduše opíšete a ve zbytku se můžete inspirovat. Ve složitějších případech se poraďte s účetním či daňovým poradcem.

Jak vyplnit první oddíl: Osobní údaje

Zdaňovacím obdobím je v tiskopisu míněn kalendářní rok, za který DAP podáváte. Příslušná část kalendářního roku se vyplňuje jen ve speciálních případech, například pokud během roku plátce zemře, je rozhodnuto o jeho úpadku, zrušení, konkurzu apod.

K vyplňování osobních údajů na následujících řádcích není potřeba podrobný návod, tiskopis je jasný a přehledný. Upozorňujeme jen, že do řádku číslo 11 patří číslo cestovního dokladu tehdy, je-li poplatník „nerezidentem“ (tedy nemá trvalé bydliště v Česku). V takovém případě vyplní do řádků 12 až 18 svou zahraniční adresu, jinak samozřejmě místo trvalého bydliště v ČR.

Oddíly 19 až 22 zajímají plátce pouze v případě, že se tato adresa liší od místa pobytu v den podání DAP. Následující část se týká jen těch, kteří nemají trvalé bydliště v Česku, ale zdržují se zde více než 183 dní v roce (tedy minimálně šest měsíců). I tito lidé patří mezi daňové rezidenty a mají stejné daňové povinnosti jako čeští občané. Ti do řádků 23 až 28 vypíší adresu místa, kde v tuzemsku přebývají nejčastěji. Kdo a co přesně vyplňuje do políček „Kód státu“, „Výše celosvětových příjmů“ či „Transakce uskutečněné se zahraničními spojenými osobami“ se opět dočtete v Pokynech k vyplnění DAP.

Jak vyplnit přílohu č.1: Výpočet dílčího základu daně

Každý plátce daně začíná při vyplňování údajů k ročnímu příjmu, výdajům a základu, ze kterého se vypočítá daň, přílohami. Většina OSVČ, pokud nemají příjmy například z pronájmu, kapitálového majetku či jakéhokoli vedlejšího zaměstnání (závislá činnost), vyplňuje pouze přílohu č. 1 nazvanou „Výpočet dílčího základu daně z příjmu ze samostatné činnosti (§ 7 zákona)“, která je samozřejmě součástí známého růžového tiskopisu.

Pokud si sami nevedete daňovou evidenci či podvojné účetnictví, zaškrtnete nad čarou třetí políčko „Uplatňuji výdaje procentem z příjmů“ (a to bez ohledu na to, zda paušálně).

Do prvního řádku „Příjmy podle paragrafu 7 zákona“ uvedete celkový roční hrubý příjem bez výdajů. Ti z vás, kteří nemají vlastní firmu a dostávají například honoráře na základě smlouvy o provedení pracovní činnosti, zjistí potřebné údaje z „Potvrzení o zdanitelných příjmech“, které vám musí na vaši žádost vydat každý zaměstnavatel. Většina z nich už si tuto povinnost uvědomuje a vydává potvrzení automaticky, nicméně plátce by si měl tuto skutečnost ohlídat.

Čtěte, kdo může uplatnit jaké paušální výdaje

Pokud uplatňujete paušální výdaje, záleží na jejich výši. Pro větší přehlednost uveďme konkrétní příklad: Bezdětnému a svobodnému živnostníkovi Michalovi H., který má relativně nízké náklady na provoz a který za rok 2022 vydělal 450 tisíc korun, se určitě vyplatí uplatnit výdajový paušál, pokud se tedy nepřihlásí k paušální dani, která by pro něj byla v tomto případě finančně téměř stejně výhodnou variantou a ušetřil by si povinnost podávat DAP a přehledy ČSSZ a zdravotní pojišťovně. V jeho případě bude zmíněný paušál ve výši 60 procent z celkového příjmu (šedesátiprocentní odpočet se týká příjmů z libovolné živnosti s výjimkou řemeslných).

Do řádku č.102 přílohy vyplní tento podnikatel údaj odpovídající 60 procentům z 450 tisíc, tj. 270 tisíc. Do řádku 104 pak uvede částku odpovídající rozdílu příjmů a výdajů, která činí v tomto případě 180 tisíc (tedy 40 procent z původní částky). Tu pak opíše i do řádku č. 113 „Dílčí základ daně z příjmu (ztráta) podle paragrafu 7 zákona“ a především do řádku 37 samotného daňového přiznání.

Tím je prakticky s přílohou hotov. Ostatní řádky vyplňuje pouze ve specifických případech, které jsou uvedeny v pokynech k příloze č. 1. Pokud si živnostník spočítá, že může odečíst náklady, které jsou vyšší než 40 procent příjmů (například na nákup materiálu, benzin, který ročně projezdí apod.) a nevyplatí se mu výdajový paušál, pak do políčka 102 sečte všechny tyto výdaje, ovšem včetně částky, kterou ročně odvádí na zdravotní a sociální pojištění.

Ve složitějších případech opět doporučujeme poradit se s daňovým poradcem.

Formulář daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Pokud máte přílohy úspěšně za sebou, zajímá vás nejdůležitější část DAP, tedy 2. a 3. strana růžového tiskopisu, kde vyplňujete a dopočítáváte základ daně či samotnou daň. Případně zde můžete uplatnit slevy či daňová zvýhodnění například na rodinné příslušníky.

Jak vyplnit druhý oddíl: Dílčí základ daně, základ daně, ztráta

Vraťme se k příkladu svobodného a bezdětného třicetiletého živnostníka, který za rok vydělal 450 tisíc a uplatnil na výdaje šedesátiprocentní paušál, na který má ze zákona nárok. Ten vynechá řádky 31 až 35, kam vypisují údaje pouze ti, kteří mají kromě vlastní živnosti ještě vedlejší příjem z nějakého zaměstnání, a to případně i v zahraničí. Nevyplňuje ani řádky 38 až 40, protože nemá příjmy z kapitálového majetku, nájmu či další.

Do políčka 31 (do ř. 33 a 35 pouze ti, kteří mají zaměstnání v cizině) vyplňují zmíněné osoby součet příjmů od zaměstnavatele či zaměstnavatelů a do loňska se v této části DAP vyplňovaly i částky, které za ně zaměstnavatel ročně zaplatil jako povinné odvody na zdravotním a sociálním pojištění. Od součtu těchto položek pak odečtou daň zaplacenou zaměstnavatelem a vyjde jim „Dílčí základ daně (ze závislé činnosti) podle paragrafu 6 zákona“, který vyplní do ř. 34 a přepíší do řádku 36.

Náš živnostník Michal H. ovšem začíná druhý oddíl vyplňovat až od řádku 37, kam opíše částku z řádku 113 přílohy č.1. –  tedy 180 tisíc, která je pro něj dílčím základem daně. Řádky 38 – 40 pak zajímají pouze ty, kteří mají kromě živnosti ještě další příjmy. V našem případě vyplní poplatník jen řádky 41, 42 a 45 (základ daně), do nichž opíše částku z ř. 37. Pokud by živnostník měl ještě další zmiňované příjmy (z nájmu apod.), základ daně se o ně samozřejmě zvýší.

Jak vyplnit třetí a čtvrtý oddíl: Odečitatelné položky a daň celkem

První část třetího oddílu DAP představuje odečitatelné položky, tj. to, co si mohou živnostníci od základu daně odečíst. Jde zejména o dary, např. pokud dáváte příspěvky na charitu, odečet úroků z hypotečních úvěrů či penzijního připojištění, nebo odborové příspěvky. Zde jsou částky stanoveny zákonem o dani z příjmů.

Řekněme, že Michal H. věnoval za rok na charitu tři tisíce a odečítá 12 tisíc ročně za penzijní připojištění. Do řádku 54 tedy vyplní součet obou položek, tj. 15 tisíc.

O tuto částku si pak sníží základ daně (řádek 55), který činil zmíněných 180 tisíc, zaokrouhlí na celá sta dolů (řádek 56) a vypočítá si daň podle paragrafu 16 zákona. Výpočet je velmi jednoduchý, protože daň bude představovat 15 procent za základu, tj. ze 165 tisíc. Do řádků 57, 58 a 60 tedy vyplní částku 24 750 korun. Každý z těchto řádků je srozumitelně popsán, nemělo by proto docházet k omylům.

V další části DAP lze ještě uplatnit slevy a daňová zvýhodnění na poplatníka, na zletilé děti, které studují, na nezletilé děti, manželku či člena domácnosti. Dvojnásobné slevy pak využijete, pokud je váš partner/partnerka či potomek držitelem průkazu ZTP/P.

Jak vyplnit pátý oddíl: Slevy na poplatníka, děti či manželku

Náš živnostník, který je svobodný a nemá nezletilé nebo studující děti, ovšem uplatní pouze slevu na poplatníka, jejíž výši vyplní do řádku 64. Tato sleva představuje ze zákona částku 30 840 korun ročně. Ti, kdo děti mají, mohou výše uvedené slevy uplatnit už pět let opět i v případě, že využívají paušál.

Celkovou výši těchto slev, které poplatník vyplňuje do 5. oddílu DAP na 2. a 3. straně tiskopisu, respektive jejich součet, pak vypíšete do řádku 70. V řádku 71 pak tyto slevy – v námi zmíněném případě tedy pouze 30 840 Kč – odečteme od daně 24 750. Pokud vám vyjde záporné číslo (jako v tomto případě Michalovi H.), napíšete do řádku 71 nulu.

Tabulka č. 1 a č. 2 na třetí straně tiskopisu zajímá logicky jen ty, kteří mají nárok na slevu na manželku či děti. Ten, kdo uplatní slevu na dítě/děti a vyjde mu záporná daň – řekněme ve výši 5000 korun – má nárok na takzvaný daňový bonus, tedy přeplatek od státu. Finanční správa by mu měla zmíněnou částku vyplatit. Jaké slevy můžete uplatnit, a více o tom, co a kdy vám stát doplatí na daňových bonusech, si přečtěte v článku Nabízíme přehled slev na daních. Opět se zvýší základní sleva na poplatníka na BusinessInfo.cz

NEPŘEHLÉDNĚTE! SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2022

Jak vyplnit šestý a sedmý oddíl: Dodatečné DAP a zálohy

Šestý oddíl DAP vyplňují pouze poplatníci, kteří jsou povinni vyplnit dodatečné daňové přiznání, a ti mají většinou daňového poradce. Ti, kteří odevzdávají přiznání na FÚ sami v řádném termínu, si opět nemusejí s touto částí lámat hlavu. Další oddíl „Placení daně“ se pak týká jen těch OSVČ, které platí v průběhu roku zálohy. Od loňského roku je novinkou je řádek 86 „Úhrn záloh podle paragrafu 38lk zaplacených poplatníkem v paušálním režimu“.

Jinak se zálohy týkají těch, jež vydělávají velmi vysoké částky.

Podnikatelé a OSVČ, kteří ročně platí na dani z příjmu více než 30 000 Kč, musejí finančnímu úřadu odvádět pravidelné čtvrtletní či pololetní zálohy na daň z příjmu. Pololetní zálohy hradí ti, kterým byla za předchozí zdaňovací období vypočtena daň od 30 do 150 tisíc korun. Ti, kteří státu odvedli více než 150 tisíc, platí zálohy kvartálně.

Pokud máte vše podstatné vyplněno, zbývá pouze na poslední straně zaškrtnout, jaké jste odevzdali přílohy a kolik listů celkem. Na závěr už jen vyplníte své osobní údaje do prohlášení o tom, že jsou „uvedené údaje v tomto přiznání pravdivé a úplné“, stvrdíte je svým podpisem a můžete kompletně vyplněné přiznání odevzdat na finanční úřad, případně je na jeho adresu poslat poštou. Úplně poslední oddíl se týká pouze těch, kteří mají nárok na daňové bonusy, tedy přeplatek od státu.

Jinými slovy: Žádost o vrácení přeplatku vyplňte pouze v případě, že můžete uplatnit daňový bonus. Podrobnosti čtěte v textu Vyšší slevy na děti i upravený daňový bonus na BusinessInfo.cz

Jakub Procházka


Služba poskytující informace o zaplacených zálohách na důchodovém pojištění OSVČ.

31.1.2023, Zdroj: ČSSZ

Před rokem spustila Česká správa sociálního zabezpečení on-line službu Informace o zaplacených zálohách na důchodové pojištění OSVČ, která nahradila rozesílání tzv. inventur pohledávek a zároveň významně usnadnila komunikaci mezi osobami samostatně výdělečně činnými a ČSSZ/OSSZ/PSSZ/MSSZ. V této službě mají OSVČ k dispozici všechny informace o svých platbách na důchodové pojištění a rovněž jim pomůže i s podáním přehledu o příjmech a výdajích za předchozí kalendářní rok. Za rok 2022 byla služba využita téměř 822tisíckrát.

Služba Informace o zaplacených zálohách na důchodové pojištění OSVČ nabízí větší množství informací než v minulosti zasílané inventury pohledávek a navíc umožňuje přímý přechod do interaktivního formuláře pro podání Přehledu o příjmech a výdajích za předchozí kalendářní rok, který se automaticky předvyplní základními údaji, jež jsou o OSVČ evidovány, včetně přiděleného variabilního symbolu důchodového pojištění OSVČ, ale také údaji o celkové výši uhrazených záloh za daný kalendářní rok dle evidence příslušné OSSZ, o měsících výkonu samostatné výdělečné činnosti a dalšími pomocnými údaji. Přihlášený uživatel ePortálu ČSSZ (OSVČ nebo osoba k tomu zmocněná) může Přehled o příjmech a výdajích OSVČ nejen vyplnit, ale následně rovnou i elektronicky podat.

Informace o zaplacených zálohách na důchodové pojištění jsou přístupné po přihlášení pouze na ePortálu ČSSZ v této službě. Stačí se jednoduše přihlásit do ePortálu ČSSZ přes Identitu občana či datovou schránku, anebo pokud OSVČ využívá služeb účetní či daňového poradce, může tuto osobu zplnomocnit (pověřit) ke svému zastupování, na základě kterého budou požadované údaje přístupné zmocněnci. Pro přihlášení a přístup k online službám ePortálu ČSSZ může OSVČ využít hned několik způsobů (Jak se přihlásit na ePortál ČSSZ), kterými je ověřena její identita a současně zajištěna bezpečnost osobních údajů. Upozorňujeme, že tzv. inventura pohledávek za rok 2022 není v tištěné podobě již OSSZ rozesílána.

Přihlášené OSVČ mají díky službě k dispozici tyto informace:

  • měsíční předpisy záloh na pojistné na důchodové pojištění,
  • zda OSVČ měla v jednotlivých kalendářních měsících povinnost platit zálohy na pojistné, či zda nebyl stanoven předpis výše záloh na pojistné,
  • ve kterých měsících nebyla povinnost platit zálohy na pojistné z důvodu dočasné pracovní neschopnosti či nezaložení účasti na důchodovém pojištění v předchozím kalendářním roce,
  • přehled plateb OSVČ – příjmový účet, kde lze nalézt všechny platby uhrazené ve prospěch účtu důchodového pojištění OSVČ, které OSVČ uhradila v aktuálním a předchozím kalendářním roce.

Služba je aktualizována v týdenních intervalech (každý pátek). Datum poslední aktualizace uvidíte přímo v dané službě.

Více informací naleznete v otázkách a odpovědích k této službě


Šance vyhnout se penále i exekucím z důvodu dluhů na sociálním pojištění.

13.2.2023, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Dlužníci České správy sociálního zabezpečení se budou moci v průběhu letošního léta zbavit svých neuhrazených závazků vůči státu, aniž by museli platit penále nebo exekuční náklady. Odpuštění penále se bude vztahovat jak na fyzické, tak i právnické osoby. Vláda schválila návrh zákona, který to umožní za podobných podmínek, jako tomu bylo v případě Milostivého léta I a II. Podobný systém bude platit také v souvislosti s daňovými dluhy.

Cílem je umožnit, aby se zbavili dluhů i ti, jejichž pohledávky jsou vůči správě sociálního zabezpečení vymáhány v rámci tzv. správní exekuce. Ta je v podmínkách ČSSZ nejčastější, pouze zlomek pohledávek řeší soudní exekutoři. „Mluvíme o mimořádném odpouštění penále, při kterém využijeme naše zkušenosti s předchozím Milostivým létem I a II. U nich byly ale poměrně striktní podmínky a vztahovaly se pouze na pohledávky vymáhané soudními exekutory. Navíc se pojistné milostivé léto týká i právnických osob,“ vysvětlil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Podmínkou odpuštění penále a exekučních nákladů je uhrazení dlužného pojistného, které k 30. 9. 2022 účetně evidovala příslušná správa sociálního zabezpečení, a to nejpozději do 30. 11. 2023, případně v dohodnutém splátkovém režimu. „Datum 30. září loňského roku jsme zvolili proto, abychom omezili určité spekulace. Někteří dlužníci by totiž mohli účelově své dluhy nesplácet. Na konci září ještě totiž záměr zrealizovat pojistné milostivé léto nebyl veřejně známý,“ zdůvodnil ministr.

Odpuštění exekučních nákladů se nevztahuje na případné náklady soudních exekutorů, ale jen na náklady správ sociálního zabezpečení, které souvisely s vymáháním dluhů.

Podle údajů ČSSZ by se toto mimořádné odpuštění mělo týkat zhruba 715 tisíc fyzických osob a 262 tisíc právnických osob, u nichž už bylo zahájeno vymáhání. Prominuté penále by mohlo dosáhnout částky ve výši 17,5 miliardy korun. „V řadě případů jde však o penále, u kterého je pravděpodobné, že by nebylo uhrazeno ani v rámci exekuce. Mezi lidmi, kteří do pojistného milostivého léta spadají, bude také spousta velmi malých dlužníků. Klíčové je především to, aby lidé vyřešili svůj dluh na sociálním pojištění,“ doplnil ministr Jurečka.

Vláda schválila také návrh zákona z gesce Ministerstva financí, který podobným způsobem umožňuje lidem zbavit se dluhů na daních u Finanční správy.


Pokyn D-58 k promíjení příslušenství daně.

24.1.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer

Ve Finančním zpravodaji č. 15/2022 byl vydán výklad GFŘ, který ruší dosavadní výklad v pokynu D-47.

Pokyn nabývá účinnosti 1. 2. 2023. Pokyn se zabývá kritérii pro prominutí penále, úroku z prodlení či pokuty za pozdní podání přiznání.

Pokyn především reaguje na judikaturu Nejvyššího správního soudu (č. j. 1 Afs 236/2019-83) a zavádí jeho závěry do správní praxe. Na jejím základě bere jako jedno z kritérií pro rozhodnutí o prominutí příslušenství daně též okolnosti, za kterých příslušenství vzniklo. Pokud byla doměřena daň z důvodu toho, že subjekt neprokázal nárok na odpočet DPH z důvodu účasti v daňovém podvodu na DPH, pak související penále či jiné příslušenství daně nebude prominuto.

Jde např. o situaci zneužití práva, daňové zastírání, vědomá účast na daňovém podvodu apod., kdy se vylučuje prominutí penále. Pokyn tento princip aplikuje dále na úroky z prodlení a pokutu za pozdní podání přiznání.


Názor na problematiku DPH u karet na tankování.

28.2.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer

Expertní skupina pro DPH při Evropské komisi vyslovila svůj názor na DPH přístup k dodávkám s pomocí tzv. tankovacích karet.

Rozbor následoval v návaznosti na rozsudek Soudního dvora EU ve věci C-235/18 Vega. Soudní dvůr EU považoval transakci mezi mateřskou a dceřinou společností za finanční službu osvobozenou od DPH.

Expertní skupina pro DPH identifikovala dva hlavní modely, jak obvykle fungují palivové karty. Jedná se:

  • o model koupě/prodej (buy/sell) a
  • o model komisionáře.

V modelu přímého prodeje palivo nakupují uživatelé palivových karet podle svého uvážení přímo od společností na dodání paliva. Čerpací stanice prodává pohonné hmoty vydavateli palivové karty. Následně vydavatel palivové karty prodává palivo uživateli palivové karty.

V modelu komisionáře je prodej nebo nákup uskutečněn prostřednictvím zprostředkovatele jednajícího vlastním jménem, ​​ale na účet zmocnitele (jeho zákazníka). Jde o dodání zboží prostřednictvím komisionáře na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu, tedy fikci dvou plnění pro účely DPH.

V současné době se ještě čeká na vyjádření VAT Committee k dané věci.

 

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje

IČ: 25948890DIČ: CZ25948890
Zapsána: Krajským soudem v Hradci Králové, Spisová značka A 9526