DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Chybné daňové přiznání hrozí dle Bartoše u tisíců živnostníků, chce jednat s MF.
Novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní.
Nový výklad GFŘ k daním z příjmů – pokyn D-59.
Příjem fyzické osoby vyšší než 5 mil. Kč osvobozený od daně je nutné oznámit.
Rekapitulace úpravy slev na pojistném.
Sleva při zaměstnávání osoby se zdravotním postižením.
Chybné daňové přiznání hrozí dle Bartoše u tisíců živnostníků, chce jednat s MF.
27.3.2023, Zdroj: ČTK
Navrhuje například prominutí pokuty.
Praha 26. března
Nesprávné podání daňových přiznání, které je pro podnikatele letos povinné elektronicky přes datovou schránku, hrozí u vyšších tisíců živnostníků. V dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Chce proto jednat s ministerstvem financí o vstřícném přístupu úřadů v odůvodněným případech. Navrhuje například prominutí pokuty.
Termín pro podání elektronického daňového přiznání je do 2. května. V listinné podobě ho lidé musí odevzdat do 3. dubna.
Elektronické daňové přiznání musí od letoška podávat všichni živnostníci s datovou schránkou zřízenou ze zákona. Finanční správa v této souvislosti upozornila, že živnostníci, kteří podali přiznání v papírové podobě, přestože měli zpřístupněnou datovou schránku, ho musí znovu co nejdříve podat elektronicky. Podle úřadů letos výrazně vzrostl počet lidí, kteří po zavedení povinných datových schránek zrušili svou živnost.
Podle Bartoše kvůli nové povinnosti hrozí u vyššího tisíce živnostníků problémy s nesprávným podáním daňového přiznání. Chce proto s ministerstvem financí jednat o vstřícném přístupu finančních úřadů vůči těm, kteří novou povinnost nesplnili a postupovali podle starého způsobu. Nemělo by jít o plošné prominutí, ale v odůvodněných případech chce, aby úřady například povolovaly ještě listinnou formu podání nebo promíjely případnou pokutu. Připomněl, že mezi živnostníky, kteří musí podávat daňové přiznání elektronicky, jsou i lidé bez počítačů. „Věřím proto, že vstřícný postoj bude,“ dodal.
Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) souhlasila, aby letošní rok fungoval kvůli elektronickým daňovým přiznáním jako přechodný. Stát by podle ní měl živnostníkům lépe vysvětlovat novinky, které pro ně v této věci od letoška začaly platit. Vládě vytkla, že v předcházejících měsících zaspala s osvětou.
Podle údajů ze začátku týdne dosud Finanční správa přijala 968.604 daňových přiznání, je to asi 35 procent z celkového očekávaného počtu. Na fyzické osoby připadá 865.502 podaných přiznání, z toho 45 procent bylo podáno elektronickou formou a 55 procent listinnou formou. Právnické osoby zatím podaly 103.102 daňových přiznání, v naprosté většině v elektronické formě.
Novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní.
15.12.2022, Zdroj: Česká daňová správa
Novela zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní, je účinná od 1. 1. 2023.
Dne 7. 12. 2022 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 373/2022, který, mimo jiné, novelizuje zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a zavádí tak novou oznamovací povinnost provozovatelů platforem o oznamovaných činnostech vykonávaných oznamovanými prodejci prostřednictvím těchto platforem (tzv. DAC7).
Zákon č. 373/2022 Sb. nabude účinnosti dne 1. 1. 2023.
Časté dotazy a odpovědi k DAC7
V případě dotazů k problematice DAC7 se můžete obrátit také na e-mailovou schránku: DAC7@fs.mfcr.cz
Nový výklad GFŘ k daním z příjmů – pokyn D-59.
10.1.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer
Pod číslem D-59 vydalo GFŘ aktualizovaný výklad k daním z příjmů, který od 1. 1. 2023 nahrazuje dosavadní pokyn D-22.
Jde o oficiální výklad k zákonu o daních z příjmů, který nabývá účinnosti 1. 1. 2023 a lze ho poprvé použít za zdaňovací období, které započalo v roce 2023. V řadě případů jde o zapracování již zveřejněných výkladů Finanční správy.
V pokynu D-59 se doplňují výklady zastávané GFŘ v různých otázkách, například hned u výkladu daňového rezidenství fyzických osob je doplněno, že dvě zákonná kritéria pro určení českého daňového rezidenta (bydliště, obvykle se v ČR zdržují) se testují nezávisle a žádné nemá přednost.
Nová ustanovení se týkají například uplatnění úroků z úvěrů na bytové potřeby obstarané od 1. 1. 2021 (nové úvěry). Dále jsou rozebrány časové testy u příjmů z prodeje nemovitostí nabytých před rokem 2021 a od 1. 1. 2021.
Potvrzuje se, že lhůta pro oznámení použití prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby je totožná se lhůtou pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za dané zdaňovací období. Podmínkám pro toto podmíněné osvobození příjmů z prodeje nemovitostí jsou rovněž věnována nová ustanovení pokynu.
Pokyn potvrzuje již stabilní výklad GFŘ, že pro účely zákona se za příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 považují také příjmy z krátkodobého ubytování spočívající v pronájmu nemovité věci, kdy je činnost poskytována za účelem rekreace.
Jednotlivým oblastem zdanění a jejich úpravě v pokynu se budeme postupně věnovat.
Příjem fyzické osoby vyšší než 5 mil. Kč osvobozený od daně je nutné oznámit.
29.3.2023, Zdroj: Finanční správa
Podat oznámení jsou fyzické osoby povinny nejpozději do 3. dubna 2023.
Praha, 29. března
Oznámení o osvobozených příjmech je nutné podat ve stejné lhůtě, která platí pro daňové přiznání
Upozorňujeme, že oznámení o osvobozených příjmech musí podat i poplatníci, kteří nemají povinnost podávat daňové přiznání, pokud v roce 2022 obdrželi příjem osvobozený od daně z příjmů fyzických osob vyšší než 5 milionů Kč.
Tyto fyzické osoby musí podat oznámení do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, za rok 2022 tedy nejpozději do 3. dubna 2023.
Lhůta pro podání oznámení o osvobozených příjmech se prodlužuje u poplatníků, kteří podávají daňové přiznání elektronicky, a to do 2. května 2023. Poplatníkům, jejichž daňové přiznání podal daňový poradce, se lhůta prodlužuje až do 3. července 2023. Oboje platí v případě, že daňové přiznání těchto poplatníků nebylo podáno v základní lhůtě, tedy do 3. dubna 2023.
U oznámení o osvobozených příjmech je tedy dobré pamatovat na:
- Oznámení o osvobozených příjmech je povinna podat každá fyzická osoba, která v roce 2022 obdržela příjem osvobozený od daně z příjmů fyzických osob vyšší než 5 milionů Kč, přičemž každý příjem se posuzuje jednotlivě.
- Povinnost podat oznámení vzniká i těm, kteří nepodávají daňové přiznání.
Oznámení musí obsahovat výši příjmu, popis okolností nabytí příjmu a datum, kdy příjem vznikl. K podání oznámení je možné využít nepovinný tiskopis zveřejněný na webových stránkách Finanční správy (číslo tiskopisu: 25 5252), který je přílohou této informace.
Upozorňujeme: pokud poplatník nepodá oznámení o osvobozených příjmech, k jehož podání byl povinen, vzniká mu povinnost uhradit pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu.
Rekapitulace úpravy slev na pojistném.
16.3.2023, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Již déle než měsíc, konkrétně od 1. 2. 2023, může zaměstnavatel za vyjmenovaný okruh zaměstnanců a při splnění zákonem stanovených podmínek uplatnit slevu na pojistném. Zrekapitulujme si stručně novou právní úpravu.
Nárok na slevu za kalendářní měsíc má zaměstnavatel za zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru (okruh zaměstnanců je zvolen tak, aby se jednalo o osoby, které z důvodů různých životních situací nemohou nebo nejsou schopny pracovat po stanovenou týdenní pracovní dobu), který:
- je starší než 55 let (podmínka je splněna již v den dovršení věku zaměstnance),
- pečuje o dítě mladší 10 let (tj. podmínka je naposledy splněna v den, který předchází dni dovršení 10 let věku dítěte), jehož je rodičem, nebo které má v péči nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu; za rozhodnutí příslušného orgánu se považuje rozhodnutí uvedené v § 7 odst. 10 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů,
- pečuje o osobu blízkou mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost); osoba blízká se posuzuje podle § 24 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“),
- se zároveň připravuje na budoucí povolání studiem; studium se posuzuje podle § 21 odst. 1 písm. a), § 22 a § 23 ZDP (za dobu studia se nepovažuje studium dálkové, distanční, večerní a kombinované); podmínka studia je splněna i po dosažení věku 26 let (v tomto ohledu došlo ze strany MPSV ke změně právního výkladu),
- v období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, za který se sleva na pojistném uplatňuje, nastoupil jako uchazeč o zaměstnání na rekvalifikaci podle § 109 nebo § 109a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZ“); (den nástupu na rekvalifikaci bude zaměstnanci potvrzovat úřad práce),
- je osobou se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 ZZ, tj. byl uznán invalidním nebo je osobou zdravotně znevýhodněnou, nebo
- je mladší než 21 let (tj. podmínka je naposledy splněna v den, který předchází dni dovršení 21 let věku zaměstnance).
Je-li u zaměstnance splněno více důvodů pro uplatnění slevy (např. osoba starší 55 let je zároveň osobou se zdravotním postižením), může zaměstnavatel uplatnit slevu za jednotlivého zaměstnance v kalendářním měsíci jen jednou.
Podmínkou nároku na slevu je, že s výjimkou zaměstnance mladšího 21 let je s ostatními výše uvedenými zaměstnanci sjednána kratší pracovní nebo služební doba (zkrácený úvazek), přičemž rozsah takto sjednané kratší pracovní nebo služební doby činí nejméně 8 hodin a nejvíce 30 hodin týdně (tento rozsah platí obecně, tj. bez zřetele na různé délky týdenní pracovní nebo služební doby u konkrétního zaměstnavatele). Sjednání zkráceného úvazku se tedy nevyžaduje pouze u zaměstnance mladšího 21 let.
Pokud vykonává zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání (zkrácených úvazků) v pracovním nebo služebním poměru, náleží sleva na pojistném jen z jednoho zaměstnání (za jeden zkrácený úvazek) – volba zaměstnání, za které zaměstnavatel v kalendářním měsíci slevu uplatní, je na zaměstnavateli; limit uvedený v předchozím odstavci platí pro všechna tato zaměstnání (bez ohledu zda zakládají účast na pojištění či nikoliv) dohromady [pokud např. zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele v pracovním poměru na poloviční úvazek 20 hodin týdně a zároveň má se zaměstnavatelem sjednán pracovní poměr (např. na úklid ve večerních hodinách) na 3 hodiny denně, tj. na 15 hodin týdně, sleva na tohoto zaměstnance nenáleží, neboť sjednaný rozsah pracovní doby činí 35 hodin týdně, což je více, než zákonem stanovená horní hranice].
Podmínky pro uplatnění slevy na pojistném musí být u zaměstnance, za kterého lze slevu uplatnit, splněny po celou dobu trvání pracovního nebo služebního poměru v kalendářním měsíci. (Pokud např. zaměstnanec mladší 21 let, jehož pracovní poměr sice trvá celý kalendářní měsíc, v průběhu tohoto kalendářního měsíce dosáhne 21 let věku, sleva za tohoto zaměstnance za tento kalendářní měsíc již nemůže být uplatněna. Pokud by pracovní poměr skončil přede dnem 21. narozenin zaměstnance, nárok na slevu za tohoto zaměstnance by zaměstnavateli zůstal zachován.)
Sleva za zaměstnance nenáleží, pokud:
- úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele za kalendářní měsíc je vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy (§ 23b odst. 4 ZPSZ); v roce 2023 činí průměrná mzda 40 324 Kč, 1,5násobek průměrné mzdy tedy činí 60 486 Kč,
- úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele připadající na 1 hodinu z úhrnu odpracovaných hodin ze všech těchto zaměstnání v kalendářním měsíci je vyšší (částka se nijak nezaokrouhluje) než 1,15 % průměrné mzdy (§ 23b odst. 4 ZPSZ), tj. v roce 2023 vyšší než 463,726 Kč. Za odpracovanou hodinu se považuje hodina, v níž zaměstnanec vykonával práci, a hodina, v níž zaměstnanec nepracoval, ale zaměstnavatel je povinen podle zvláštního zákona za takovou hodinu poskytnout náhradu mzdy ve stanovené výši, která je započitatelná do vyměřovacího základu pro odvod pojistného, například jde o neodpracované hodiny z důvodu čerpání dovolené (v případě indispozičního volna/sick day však povinnost poskytnout náhradu mzdy zaměstnavateli nevyplývá ze zvláštního zákona a hodiny zameškané z tohoto důvodu se do odpracovaných hodin nezapočítají). Za odpracované hodiny se nepovažují hodiny, v nichž měl zaměstnanec pracovat v prvních 14 kalendářních dnech trvání dočasné pracovní neschopnosti, ale nepracoval – zaměstnavatel je sice povinen poskytovat za neodpracované hodiny náhradu mzdy ve výši, která ale není započitatelná do vyměřovacího základu, proto ani tato doba nemůže být považována za odpracovanou, k dobrovolnému navýšení náhrady mzdy se nepřihlíží. Pokud je zaměstnanec celý měsíc v dočasné pracovní neschopnosti (nemá žádné hodiny, které by bylo možné započítat do odpracovaných hodin), a zaměstnavatel mu zúčtuje do tohoto měsíce příjem (např. odměnu), pak splnění podmínky uvedené v písmenu nelze vyhodnotit, považuje se proto za splněnou,
- odpracovaná doba v pracovním nebo služebním poměru zaměstnance ze všech zaměstnání k témuž zaměstnavateli (bez ohledu zda zakládají účast na pojištění či nikoliv), včetně dob, které se považují za výkon práce nebo služby (§ 348 odst. 1 zákoníku práce), překročí u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci 138 hodin; pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání/skončil zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce, upraví se tento limit v poměru počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání v kalendářním měsíci a počtu kalendářních dnů v kalendářním měsíci s tím, že výsledek se zaokrouhluje na celé hodiny směrem nahoru; u zaměstnanců mladších 21 let se splnění této podmínky nesleduje, neboť sjednání kratší pracovní nebo služební doby se u těchto zaměstnanců nevyžaduje (jde o chybu zákona),
- zaměstnanec, který je osobou se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 ZZ, je v pracovním poměru k zaměstnavateli, který je zaměstnavatelem uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 ZZ, pokud by slevu uplatňoval tento zaměstnavatel, nebo
- je zaměstnanec uveden v měsíčním přehledu nákladů na náhradu mezd zaměstnanců pro uplatnění nároku na výplatu příspěvků v době částečné práce podle § 120e odst. 5 ZZ (tzv. kurzarbeit).
Oznámení záměru uplatňovat slevu
Slevu lze za kalendářní měsíc poskytnout za téhož zaměstnance pouze jednomu zaměstnavateli. Z tohoto důvodu sleva za zaměstnance náleží zaměstnavateli, jen pokud před uplatněním této slevy oznámil ČSSZ záměr uplatňovat tuto slevu za tohoto zaměstnance. Jestliže má záměr za téhož zaměstnance uplatňovat slevu více zaměstnavatelů, sleva za tohoto zaměstnance náleží tomu zaměstnavateli, který oznámil ČSSZ tento záměr jako první. Oznámením tohoto záměru se rozumí okamžik jeho doručení ČSSZ.
Záměr uplatňovat slevu za jednotlivého zaměstnance může zaměstnavatel oznámit nejdříve 1 měsíc přede dnem, od kterého bude slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatňovat, ne však dříve než dnem podání oznámení o nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Záměr uplatňovat slevu za jednotlivého zaměstnance zaměstnavatel oznamuje nejpozději ve lhůtě pro podání přehledu o výši pojistného za kalendářní měsíc, za který slevu za tohoto zaměstnance uplatňuje. Zaměstnavatel oznamuje ČSSZ záměr uplatňovat slevu za zaměstnance datovou zprávou podle § 123e odst. 1 písm. b) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPSZ“) nebo na předepsaném tiskopise v elektronické podobě podle § 123e odst. 2 písm. a) ZOPSZ. Stejným způsobem oznamuje zaměstnavatel ČSSZ také skončení uplatňování slevy za zaměstnance, a to ve lhůtě 8 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém slevu za tohoto zaměstnance uplatnil naposledy. Oznámení zaměstnavatele o skončení uplatňování slevy za zaměstnance se zároveň považuje za zrušení záměru uplatňovat tuto slevu za tohoto zaměstnance. Při skončení zaměstnání zaměstnance se skončení uplatňování slevy za tohoto zaměstnance neoznamuje.
ČSSZ vede evidenci zaměstnavatelů, kteří ohlásili záměr uplatňovat slevu jako první, a zaměstnanců, za které je tato sleva uplatňována, a prostřednictvím služby ePortálu ČSSZ (služba bude spuštěna) umožňuje zaměstnavateli ověřit, zda je či není již evidován záměr uplatňovat slevu na jednotlivého zaměstnance.
Výše slevy
Výše slevy za kalendářní měsíc činí 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, na které je sleva uplatňována. Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání (zkrácených úvazků), zahrnuje se za tohoto zaměstnance do úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců jen vyměřovací základ z toho zaměstnání, z něhož zaměstnavatel uplatňuje slevu.
Sleva na pojistném se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Z případných příjmů zúčtovaných zaměstnanci po skončení zaměstnání sleva již nenáleží.
Uplatnění slevy
Slevu za kalendářní měsíc uplatňuje zaměstnavatel na tiskopisu Přehled o výši pojistného, přičemž slevu odečte od pojistného za tento kalendářní měsíc. Z uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel slevu odečte od standardně vypočteného pojistného, které je jako zaměstnavatel povinen platit.
Slevu lze uplatnit jen do dne splatnosti pojistného za kalendářní měsíc, za který sleva náleží. Slevu lze uplatnit tedy pouze na včas podaném přehledu o výši pojistného. Po uplynutí lhůty pro podání přehledu nelze slevu uplatnit, a to ani v případě, že zaměstnanec zaměstnavateli doložil již trvající skutečnosti se zpožděním. V případě tzv. opravného přehledu o výši pojistného podaného po zákonem stanovené lhůtě nelze navýšit slevu uplatněnou na včas podaném řádném přehledu.
Pokud zaměstnavatel uplatňuje na přehledu o výši pojistného slevu, uvádí na tomto tiskopisu také počet zaměstnanců, za které slevu uplatňuje, úhrn vyměřovacích základů těchto zaměstnanců a údaje o jednotlivých zaměstnancích, za které slevu uplatňuje (podrobně v pokynech k vyplnění tiskopisu).
Byla-li z částky pojistného odečtena sleva ve vyšší částce, než mohla být odečtena, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném; byla-li z částky pojistného odečtena sleva v nižší částce, než mohla být odečtena, nedoplatek na slevě na pojistném nevzniká.
Sleva při zaměstnávání osoby se zdravotním postižením.
2.2.2023, Ing. Marcela Srněnská, Zdroj: Verlag Dashöfer
Jak je definována osoba se zdravotním postižením ve vztahu k možnosti uplatnění slevy na dani?
Dotaz:
Mám dotaz týkající se slevy na dani podle § 35 odst. 1 ZDP při zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Vztahuje se tato sleva i na zaměstnávání osob, které jsou uznány invalidními v prvním, druhém a třetím stupni, ale nemají přiznán průkaz ZTP?
Odpověď:
Ustanovení § 35 odst. 1 zákona o daních z příjmů odkazuje na definici osob se zdravotním postižením uvedenou v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
Dle § 67 tohoto zákona platí, že:
- a) osobou s těžším zdravotním postižením je fyzická osoba, která je orgánem sociálního zabezpečení uznána invalidní ve třetím stupni,
- b) osobou se zdravotním postižením je fyzická osoba, která je orgánem sociálního zabezpečení uznána invalidní v prvním nebo druhém stupni nebo fyzická osoba, která je zdravotně znevýhodněná.
Osobou zdravotně znevýhodněnou je fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se považuje zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, a tím i schopnost pracovního uplatnění.
Skutečnost, že je fyzická osoba zdravotně postižená, se dokládá posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení. Samotné zdravotní postižení či nepříznivý zdravotní stav, byť může být na první pohled seznatelný, nestačí a slevu na dani nelze do vydání posudku či potvrzení příslušného orgánu uplatnit.
Průkaz ZTP je ve společnosti nejvýrazněji zažitý pojem pro průkaz osoby se zdravotním postižením. Ve skutečnosti však představuje zkratka ZTP pouze jednu ze tří variant průkazu a jejich současné souhrnné označení zní průkaz pro osoby se zdravotním postižením, zkráceně tedy průkaz OZP.
Jedná se o průkaz, jež vydává místně příslušné kontaktní pracoviště Úřadu práce osobám, které jsou uznány za dlouhodobě tělesně, smyslově nebo duševně postižené, a který těmto osobám zakládá nárok na určité výhody. Jde zejména o výhody v oblasti dopravy, ale i o celou řadu dalších benefitů. Řízení o přiznání průkazu se zahajuje na základě žádosti podané na zmíněném kontaktní pracoviště Úřadu práce.
Závěr:
Ano, sleva se vztahuje na osoby, které jsou uznány invalidními v prvním, druhém a třetím stupni. Držení průkazu OZP (ZTP) nemá na přiznání slevy vliv.