DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Mezinárodní smlouvy účinné od 1. 3. 2023 v oblasti správy sociálního zabezpečení.
Vracení přeplatků na dani z příjmů.
Zatřídění vybraných činností podle CZ-NACE.
Zdaňování příjmů z fotovoltaiky.
Mezinárodní smlouvy účinné od 1. 3. 2023 v oblasti správy sociálního zabezpečení.
13.3.2023, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
- 1. Rámcové dohody k aplikaci čl. 16(1) nařízení (ES) č. 883/2004 ve vztahu k obvyklé přeshraniční práci na dálku (telework) uzavřené mezi ČR a Německem a ČR a Rakouskem
- 2. Smlouva mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o sociálním zabezpečení
- 3. Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Mongolskem
S účinností od 1. 3. 2023 vstoupily v účinnost některé mezinárodní smlouvy a dohody, které se vztahují k oblasti správy sociálního zabezpečení. Podrobnosti naleznete dále.
- Rámcové dohody k aplikaci čl. 16(1) nařízení (ES) č. 883/2004 ve vztahu k obvyklé přeshraniční práci na dálku (telework) uzavřené mezi ČR a Německem a ČR a Rakouskem
Česká republika uzavřela s Německem a s Rakouskem Rámcové dohody týkající se osob, které vykonávají obvyklou přeshraniční práci na dálku (tzv. telework). Právním základem dohod je čl. 16(1) nařízení (ES) č. 883/2004, podle kterého lze dohodou příslušných institucí členských států stanovit výjimku v zájmu určité skupiny osob. Obě rámcové dohody jsou účinné od 1. 3. 2023.
- Smlouva mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o sociálním zabezpečení
Dnem 1. 3. 2023 vstoupila v platnost nová Smlouva mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o sociálním zabezpečení, podepsaná dne 18. 5. 2021 (dále jen „Smlouva“). K její aplikaci byl sjednán prováděcí dokument – Správní ujednání k provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o sociálním zabezpečení, které vstoupilo v platnost rovněž dne 1. 3. 2023 (spolu se Smlouvou). Oba smluvní dokumenty (Smlouva a Správní ujednání) jsou publikovány ve Sbírce mezinárodních smluv České republiky (dále „ČR“) pod č. 12/2023 Sb. m. s. a č. 13/2023 Sb. m. s.
- Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Mongolskem
Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Mongolskem, podepsaná dne 20. 5. 2019 (dále jen „Smlouva“), vstoupila v platnost dne 1. 3. 2023. K její aplikaci byl sjednán prováděcí dokument – Správní ujednání k provádění Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Mongolskem, které vstoupilo v platnost rovněž dne 1. 3. 2023 (spolu se Smlouvou). Oba smluvní dokumenty (Smlouva a Správní ujednání) jsou publikovány ve Sbírce mezinárodních smluv České republiky (dále „ČR“) pod č. 10/2023 Sb. m. s. a č. 11/2023 Sb. m. s.
Vracení přeplatků na dani z příjmů.
11.4.2023, Zdroj: Česká daňová správa
Finanční správa zaznamenala letos, vzhledem k významnému rozšíření okruhu osob, kterým byla zřízena datová schránka ze zákona, značný nárůst daňových přiznání podaných elektronicky. Aktuálně zpracovává přeplatky, které se vyplácí až po lhůtě pro podání přiznání.
Lhůty pro podání daňového přiznání
Pokud podáváte daňové přiznání v základní tříměsíční lhůtě a nestihli jste je podat do 3. dubna, můžete tak ještě učinit v následujících pěti pracovních dnech, tedy do 12. dubna 2023, aniž by vám byla uložena pokuta za opožděné tvrzení daně. V případě využití elektronické formy je možné daňové přiznání podat až do 2. května 2023. Nejjednodušším a nejrychlejším způsobem, jak vyplnit a podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, je prostřednictvím Online finančního úřadu. Za tím účelem můžete využít přehledný návod dostupný na stránkách Finanční správy. Přihlásit se do Online finančního úřadu (resp. Daňové informační schránky Plus) je možné například pomocí bankovní identity, občanského průkazu s čipem nebo za pomoci přístupových údajů do datové schránky.
Pokud za vás daňové přiznání podává daňový poradce nebo advokát a nerozhodli jste se využít podání v základní tříměsíční lhůtě, platí pro vás prodloužená šestiměsíční lhůta. Daňové přiznání tedy můžete podat do pondělí 3. července 2023. Stejná lhůta platí i pro daňové subjekty, které mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
Vracení přeplatku
Přeplatky se začínají zpracovávat a vyplácet až po lhůtě pro podání přiznání (do 30 dnů, tj. po 3. dubnu 2023), a to platí i pro poplatníky, kteří podali daňové přiznání v předstihu. Nejpozději 3. května 2023 musí Finanční správa dát příkaz do banky na vrácení peněz. Toto se netýká případů, kdy finanční úřad zahájí kontrolní postup (typicky postup k odstranění pochybností), ani případů kdy poplatník podá daňové přiznání opožděně.
Zatřídění vybraných činností podle CZ-NACE.
15.3.2023, Zdroj: Finanční správa
Odpovědi ČSÚ na dotazy GFŘ k zatřídění konkrétních činností podle CZ-NACE pro účely daně z neočekávaných zisků.
Odpovědi ČSÚ na dotazy GFŘ k zatřídění konkrétních činností podle CZ-NACE pro účely daně z neočekávaných zisků.
V tabulce se rozumí:
Velkoobchod – kód 46.71.2 (Velkoobchod s kapalnými palivy a příbuznými výrobky)
Maloobchod – kód 47.30 (Maloobchod s pohonnými hmotami ve specializovaných prodejnách)
| Dotaz GFŘ | Odpověď ČSÚ (zatřídění podle CZ-NACE) |
| Prodej PHM cisternou od dodavatele přímo k odběrateli/spotřebiteli (právnické osobě), nakoupené od velkoobchodního dodavatele (distributora) | Možné varianty:
1. distributor prodává distributorovi 2. distributor prodává čerpací stanici 3. distributor prodává výdejní jednotce Jedná se o velkoobchod s PHM, zatřiďujeme kódem 46.71.2 (Velkoobchod s kapalnými palivy a příbuznými výrobky). |
| Prodej PHM z vlastního skladu pohonných hmot, nakoupených od velkoobchodního dodavatele (distributora) vlastní cisternou ke konečnému odběrateli/spotřebiteli PHM (právnické osobě) | Možné varianty:
A. Velkoobchod – 46.71.2: 1. distributor 2 prodává výdejní jednotce 2. distributor 3 prodává výdejní jednotce (Čerpací stanice je považována za distributora, pokud prodává PHM do nádrží výdejní jednotky (profesního uživatele), a zůstává vlastníkem PHM až do okamžiku plnění do nádrží.) B. Maloobchod: 1. čerpací stanice prodává výdejní jednotce, v případě, že se výdejní jednotka stává majitelem PHM od okamžiku naplnění rozvozové cisterny prostřednictvím technického vybavení čerpací stanice, přes její měřidlo a pistoli výdejního stojanu, a je-li k této PHM vystaven doklad z prodejního systému čerpací stanice |
| Prodej PHM z vlastního skladu pohonných hmot externím přepravcem k odběrateli/spotřebiteli (právnické osobě) | Prodejce PHM je zatříděn stejně jako v bodě 2), externí přepravce není vlastníkem PHM (byl by zatříděn v dopravě – sekce H). |
| Prodej PHM z vlastní neveřejné čerpací stanice v areálu odběrateli (právnické osobě) | Maloobchod – 47.30 |
| Prodej PHM z neveřejné čerpací stanice v areálu odběrateli fyzické osobě za hotové | Maloobchod – 47.30 |
| Prodej pohonných hmot právnické osobě, provozující vlastní čerpací stanici PHM, v barvách dodavatele PHM (franšíza – SHELL, AVIA, OMV, BENZINA/ORLEN a další…) | Velkoobchod – 46.71.2 |
| Zprostředkování obchodu s pohonnými hmotami (prodej pohonných hmot na účet/jménem dodavatele s využitím platebních instrumentů (typicky prodej karetními systémy – CCS, AS 24, SHELL CARD, OMV CARD a další a další) | Maloobchod – 47.30 |
| Zprostředkování obchodu s pohonnými hmotami (prodej pohonných hmot na účet/jménem dodavatele (agentský prodej za provizi z prodaného objemu PHM, fakturace služby, nikoli produktu) | A. Zprostředkování velkoobchodu – 46.12 (Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s palivy, rudami, kovy a průmyslovými chemikáliemi); jde o prodej na účet/jménem dodavatele
B. Zprostředkování maloobchodu – 47.30 (Maloobchod s pohonnými hmotami ve specializovaných prodejnách) |
Zdaňování příjmů z fotovoltaiky.
26.4.2023, Ing. Zuzana Rylová Ph.D., Zdroj: Verlag Dashöfer
Jak zdanit příjmy z fotovoltaiky?
Dotaz:
Mám dotaz ke zdaňování příjmů z fotovoltaiky (FTV).
Podnikatel ukončil podnikání, ale má příjmy z FTV a k těmto příjmům uplatňuje odpisy, tyto příjmy zdaňuje dle § 7 ZDP. Musí podávat daňové přiznání a přehledy na VZP a OSSZ? Je nutné, aby měl jako OSVČ datovou schránku? Tyto příjmy se pohybují kolem 50 000 Kč za rok.
Odpověď:
Podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) ZDP se za příjem ze samostatné činnosti považuje příjem z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b) § 7 odst. 1 ZDP (příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a příjem ze živnostenského podnikání), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění.
Podle § 10 odst. 1 ZDP ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, jsou zejména ……………….. příjmy z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem.
Podle § 3 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., (energetický zákon) mohou za podmínek stanovených tímto zákonem podnikat v energetických odvětvích na území České republiky osoby pouze na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem. Licence se dále vyžaduje na výrobu elektřiny ve výrobnách elektřiny s instalovaným výkonem nad 50 kW určené pro vlastní spotřebu zákazníka, pokud je výrobna elektřiny propojena s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, nebo na výrobu elektřiny vyrobenou ve výrobnách elektřiny s instalovaným výkonem do 50 kW včetně, určené pro vlastní spotřebu zákazníka, pokud je ve stejném odběrném místě připojena jiná výrobna elektřiny držitele licence.
Podle ustanovení § 38g odst. 1 ZDP je povinen daňové přiznání podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 50 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 50 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu. Upozorňuji, že limit 50 000 Kč platí až pro daňové přiznání za rok 2023. Pro daňové přiznání za rok 2022 platí ještě limit 15 000 Kč. Do stanoveného limitu pro podání přiznání se počítají veškeré zdanitelné příjmy, tedy i příjmy např. z nájmu nebo ze závislé činnosti. Vyloučit lze pouze zdanitelné příjmy podléhající srážkové dani.
Vzhledem k výši vašich příjmů lze předpokládat, že neprovozujete zařízení s výkonem nad 50 kW, takže podmínkou provozování zařízení není udělení licence. V tom případě lze příjem posoudit nikoli jako příjem ze samostatné činnosti, ale jako příjem ostatní podle § 10 ZDP. U příjmů ostatních však lze uplatnit výdaje pouze na dosažení příjmů, takže není možno uplatnit odpisy ani výdaje ve výši 60 % ze stanovených příjmů (paušální výdaje podle § 7 odst. 7 ZDP). Ostatní příjmy podle § 10 ZDP nepodléhají odvodu pojistného na sociální zabezpečení ani odvodu pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a tudíž přehledy na pojistné se nepodávají.
Co se týká datových schránek, budete-li mít příjmy ze samostatné činnosti a zároveň jste podnikající osobou zapsanou do zákonem stanovené evidence nebo rejstříku, pak vám byla datová schránka zřízena ze zákona, což značí povinnost podávat některá podání správci daně pouze v elektronické podobě – např. přiznání k dani z příjmu fyzických osob. Tuto datovou schránku nelze znepřístupnit, protože správce daně může, a pravděpodobně i bude doručovat své písemnosti jejím prostřednictvím.