DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Daňové přiznání s poradcem odevzdejte do 3. 7. Škod se neobávejte, experti jsou pojištěni.
Fotovoltaika v daňových a účetních souvislostech.
Novinky v DPH související s novým stavebním zákonem.
Finanční správa ruší centrální informační linku.
Legislativní změny v oblasti pojistného na sociální zabezpečení od roku 2023.
Daňové přiznání s poradcem odevzdejte do 3. 7. Škod se neobávejte, experti jsou pojištěni.
Podnikatelé, kterým vyplňuje přiznání k dani z příjmu daňový poradce, mají letos čas do pondělí 3. července. Co by si měli podnikatelé pohlídat a jak postupovat, jestliže se poradce dopustí chyby?
15.06.2023 | BusinessInfo.cz
Drtivá většina zástupců firem či podnikatelů, kteří nevyužívají služeb daňového poradce nebo nemají ze zákona povinný audit, odevzdala přiznání za rok 2022 do 3. dubna respektive 2. května.
Na splnění své povinnosti má více času zhruba 300 tisíc subjektů s povinným auditem účetní závěrky či fyzických osob, které svěřují přiznání do rukou poradce. Vyplnit a odeslat berňáku jej musejí do 3. července. V týž den musí mít finanční úřad na účtu zaplacenou daň.
„Má-li poplatník povinný audit nebo mu přiznání zpracovává poradce, prodlužuje se mu lhůta do počátku července každoročně. Do konce března ale nemusí, tak jako dřív, doručovat na finanční úřad plnou moc,“ popisuje poradce Michal Dvořáček.
To ovšem neznamená, že plná moc nemusí být správci daně předložena vůbec. V současné době podle zákona stačí, když daňový subjekt splní svoji povinnost vůči finanční správě například v červnu (nejpozději ale v okamžiku podání přiznání).
Boom zájmu o poradce zastavila paušální daň
Podle průzkumu z roku 2020 si najímalo v té době daňového poradce přes třicet procent tuzemských drobných podnikatelů. O tři roky dříve přitom využilo v Česku posunutý termín jen patnáct procent fyzických osob (plus zhruba dvě pětiny firem).
„Zvlášť u fyzických osob zájem o služby daňových poradců do předloňského roku stoupal. Od roku 2013 do roku 2021 narostl více než trojnásobně,“ říká daňová poradkyně TaxVision Blanka Štarmanová.
Předloni jich nicméně opět ubylo díky zavedení paušální daně. Tu aktuálně využívá asi 100 tisíc živnostníků (ve výsledku to znamená, že daňové přiznání vyplňovat a posílat berňáku nemusejí).
Proč podnikatelé přiznání odkládají?
Pro mnoho živnostníků a zástupců podniků je praktickým důvodem k odkladu přiznání a zaplacení daně nedostatek peněz na účtech na počátku kalendářního roku.
„Začátek roku bývá pro řadu společností finančně náročný, proto se jim odložení platby hodí. Mnoho firem i OSVČ také povinnost nechává na poslední chvíli a pak zjistí, že účetní a firmy nestíhají,“ upozorňuje daňový poradce KODAP Vlastimil Sojka.
Menší část firem tak činí z nutnosti kvůli svému byznysu v zahraničí. Například dceřiné společnosti zahraničních podniků čekají na závěrky a daňová přiznání mateřských společností v jiných státech.
Kdo se povinnosti nevyhne?
Daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob podávají na finanční úřad všichni, kteří měli za loňský rok příjmy ve výši alespoň 15 tisíc korun. Pokud má podnikatel v daném roce příjmy i ze zaměstnání, příjmový limit se mu snižuje na šest tisíc korun.
Od letošního roku se sice spodní hranice příjmů ze zákona posouvá z 15 na 50 tisíc, to se ovšem projeví až v přiznání za zdaňovací období 2023, tedy příští rok na jaře.
Nebojte se oslovit experta
Oslovit poradce se podle expertů vyplatí, pokud podnikatelé neuplatňují pro výpočet daně výdajové paušály, mají nárok na více slev či odpočtů, nebo (logicky) nevyužívají zmíněnou novinku v podobě paušální daně.
„Daňovému poplatníkovi se v Česku žije krušně, stíhá ho spousta povinností a současný právní řád se rychle mění. Sám mám problém vyznat se v zákoně o dani z příjmu. Ačkoli jsem daňový profesionál, výjimek je v daňových zákonech tolik, že je ani neumím spočítat,“ popisuje daňový poradce David Hubal.
Jednoduché daně přitom slibuje vláda už několik let. V roce 2020 byla sice přijata novela zákona o dani z příjmu, k zásadnímu zjednodušení a odstranění výjimek ale nevedla.
Další změny v daních z příjmů představila letos v květnu vláda Petra Fialy v takzvaném konsolidačním balíčku. Omezena byla sleva na manžela/manželku, končí takzvané školkovné či sleva na studenta. Více si přečtěte v článku Konsolidační balíček přináší mnoho změn v daních. Které to jsou a koho se týkají? na BusinessInfo.cz.
Daňoví poradci musejí být ze zákona na riziko způsobení škody pojištěni. Pokud dojde k pochybení, je poradce povinen spolupracovat při zjednání nápravy, a pokud sankce vznikla jeho zaviněním, tak ji nakonec uhradit.
Blanka Štarmanová, poradkyně
Lidé se mohou od poradce dočkat nejen cenných rad, jak uplatnit všechny slevy a odpočty, ale daňový expert především minimalizuje riziko omylů. Pokud přece jen udělá chybu, je za ni odpovědný poplatník, nicméně může na svém poradci vymáhat náhradu škody.
„Daňoví poradci musejí být ze zákona na riziko způsobení škody pojištěni. Pokud dojde k pochybení, je poradce povinen spolupracovat při zjednání nápravy, a pokud sankce vznikla jeho zaviněním, tak ji nakonec uhradit,“ připomíná daňová poradkyně společnosti TaxVision Blanka Štarmanová.
K profesionálnímu přístupu poradce patří plnění stanovených smluvních závazků, pojištění odpovědnosti a upozornění klientů na blížící se termíny pro odevzdání přiznání či zaplacení vyměřené daně. Jediné, co by si měl poplatník sám ohlídat, je včasné dodání veškerých informací včetně účetních podkladů. Za správnost těchto údajů je samozřejmě zodpovědný sám podnikatel.
Za zpracování jednoduchého daňové přiznání obvykle zaplatíte poradci 1500 až 3000 korun s tím, že o něco levnější je přiznání, kde OSVČ uplatňuje paušální výdaje (od 30 do 80 procent).
Přehled termínů:
| Termín přiznání daní | Vracení přeplatku | |
| Zaměstnanec, kterému zaměstnavatel provedl roční zúčtování | 15. února 2023 | Výplata za březen, duben 2023 |
| OSVČ podávající přiznání v řádném termínu | 3. dubna 2023 | 2. května 2023 |
| OSVČ podávající daňové přiznání elektronicky | 2. května 2023 | 2. června 2023 |
| Daňové přiznání s daňovým poradcem | 3. července 2023 | 2. srpna 2023 |
Pozor na pokuty!
Pokud se s přiznáním poplatník opozdí po 3. červenci pouze o méně než pět pracovních dnů, žádné sankce z prodlení mu nehrozí. V kalendáři si tedy může podtrhnout 10. července, což je datum, dokdy ještě může podat DAP bez postihu. V případě delšího zdržení už se ale pokutě nevyhne.
Sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně (případně 0,01 procenta daňové ztráty). Maximální postih je pět procent z daně či 300 tisíc korun. Pokud daňové přiznání nepodáte vůbec, a to ani dodatečně na výzvu „berňáku“, pokuta bude minimálně 500 korun.
Zhruba stejný postih vás čeká, pokud nezaplatíte včas daň. Opozdilcům pak neustále naskakuje úrok z prodlení, a to o několik desetin promile za 24 hodin. Roční penále činí aktuálně 21 procent (je tvořeno repo sazbou ČNB, jež se před rokem výrazně zvýšila kvůli inflaci, tradičně navýšenou o 14 procentních bodů).
Blanka Štarmanová připomíná poplatníkům ještě jedno úskalí: „Daňový poradce sice o nutnosti provedení platby, její výši a způsobu jejího provedení podnikatele informuje, peníze na účet za něj ale nepošle.“ Pokud tedy podnikatel platbu neprovede, případné sankce bude platit on. Dnem úhrady daně se rozumí datum, kdy má finanční úřad peníze na účtu, nikoli ten, kdy jej z vašeho účtu odešlete, případně, kdy na poště zaplatíte složenku.
Případné přeplatky na dani z příjmu se začínají zpracovávat a vyplácet až po nejpozdější lhůtě pro podání DAP (tj. po 3. červenci 2023, a to do 30 dnů), a platí to i pro poplatníky, kteří podali daňové přiznání v předstihu. Do měsíce od zmíněného termínu tedy musí Finanční správa dát příkaz do banky na vrácení peněz (viz tabulku).
Výjimkou jsou případy, kdy finanční úřad zahájí kontrolní postup (typicky postup k odstranění pochybností), nebo kdy poplatník podá daňové přiznání opožděně.
Jakub Procházka
Fotovoltaika v daňových a účetních souvislostech.
25.5.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer
Jak daňově a účetně ošetřit pořízení fotovoltaické elektrárny?
V případě fotovoltaické elektrárny („FVE“) je zapotřebí rozdělit celkové investiční náklady na ty, které byly vynaloženy na nosnou konstrukci a související kabeláž, a zvlášť náklady na samotnou technologickou část (panely a související elektronika, včetně prací). Stavební úprava střechy, nosná konstrukce a kabeláž pro rozvod elektrické energie z článků pak představuje technické zhodnocení stavby ve smyslu § 33 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p. („ZDP“). A to povinně, pokud úhrn těchto výdajů přesáhne za zdaňovací období (kalendářní rok) limit 80 000 Kč, při nižší částce má poplatník na výběr, buď tyto výdaje opět posoudí jako (investici) technické zhodnocení, anebo je uplatní jako jednorázový výdaj v souladu s § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP.
Jedná-li se o poplatníka, který je fyzickou osobu, který předmětnou stavbu má v obchodním majetku (tj. jí uvádí v daňové evidenci ve smyslu § 4 odst. 4 a § 7b ZDP, případně o ní účtuje), pak ji může daňově odpisovat – jinak nepřicházejí daňové odpisy vůbec do úvahy, viz § 26 odst. 5 ZDP.
Jde-li o poplatníka daně z příjmů právnických osob, pak prakticky vždy bude mít FVE v obchodním majetku dle § 20c ZDP a může zhodnocenou stavbu, resp. také samotnou technologickou část FVE daňově odpisovat v souladu s obecnými pravidly. Tedy zejména, když její provoz souvisí s podnikatelskou činností… Přičemž stanoví zvýšenou vstupní cenu stavby v souladu s § 29 ZDP – tedy včetně technického zhodnocení („TZ“) a zahájí, případně pokračuje v započatém daňovém odpisování stavby v souladu s § 31 nebo 32 ZDP, tj. způsobem rovnoměrným nebo zrychleným. Pokud bude technické zhodnocení (tj. FVE) dokončeno nejpozději v prvním roce odpisování stavby, pak se jeho hodnota stává přímo součástí vstupní ceny zhodnoceného majetku (tj. stavby). Stavbu je samozřejmě možné začít daňově odpisovat až po jejím uvedení do užívání (tj. až po kolaudaci) v souladu s § 26 odst. 5 a 10 ZDP.
Stěžejní a hodnotově významnější je ale samozřejmě tzv. technologická část fotovoltaické elektrárny, což jsou věci movité, a to zejména fotovoltaické panely, generátory, elektromotory, jističe a fotovoltaické články. Od roku 2011 ZDP zavedl pro tento hmotný majetek v § 30b samostatný způsob odpisování. Hmotný majetek označený ve statistické klasifikaci produkce CZ-CPA kódem skupiny 27.11, 27.12 a dále v subkategorii CZ-CPA 26.11.22 využívaný k výrobě elektřiny ze zařízení pro výrobu elektřiny ze slunečního záření se podle něj odpisuje rovnoměrně bez přerušení po dobu 240 měsíců do 100 % vstupní ceny nebo zvýšené vstupní ceny.
Jestliže FVE bude částečně sloužit osobní spotřebě poplatníka – fyzické osoby, resp. jeho rodiny, pak je nutno úměrně tomu krátit daňovou účinnost vypočtených ročních odpisů, jak vyplývá z § 28 odst. 6 ZDP.
Případná investiční dotace na pořízení FVE, resp. dotace na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení je osvobozena od daně z příjmů fyzických osob dle § 4 odst. 1 písm. t) ZDP. Současně ale musí poplatník o výši dotace snížit vstupní cenu předmětné investice, jak stanoví § 29 odst. 1 ZDP. Obdobně to platí rovněž pro poplatníka daně z příjmů právnických osob, v jeho případě to ale vyplývá z účetních pravidel…
Účetně FVE nijak zvlášť zajímavá není… Jedná se o technické zhodnocení „nosné“ stavby, o němž se standardně účtuje na příslušném účtu dané stavby 021, respektive před dokončením a uvedením do užívání na pořizovacím účtu 042. Načež se stavba (DHM) účetně odpisuje ze zvýšeného ocenění v souladu s interním odpisovým plánem. V případě investiční dotace, jak bylo výše uvedeno, dotace snižuje účetní ocenění investice, resp. technického zhodnocení, k čemuž se váže účetní souvztažnost MD 346 / D 042. „Zpestřením“ by bylo příp. až dodatečné získání investiční dotace, čemuž se podrobně věnuje Interpretace Národní účetní rady č. I – 27 „Následné získání dotace na dlouhodobý majetek“, kterou lze najít na internetových stránkách www.nur.cz. Příjem z provozní činnosti, výroby elektřiny ve FVE ve formě tzv. zeleného bonusu lze účtovat třeba na Dal 648.
Příjem z výroby rádoby ekologické elektřiny ve FVE je u právnické osoby zdanitelným příjmem z její činnosti, resp. z jejího majetku ve smyslu § 18 odst. 1 ZDP. V případě fyzické osoby se jedná o příjmy z „jiného podnikání“ podle § 7 odst. 1 písm. c) ZDP, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění. Dodejme, že zájemce o provozování FVE je v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění p.p. obecně povinen požádat Energetický regulační úřad o udělení licence. Jestliže by u fyzické osoby šlo o provoz výrobny elektřiny, ke kterému není vyžadována licence ERÚ, pak by příjem podléhal zdanění coby „ostatní“ dle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP, a když by nepřesáhl limit 30 000 Kč za rok, byl by od daně osvobozen podle § 10 odst. 3 písm. a) ZDP.
A ještě stručně k DPH: „Zelený bonus“ (na rozdíl od výkupní ceny) plynoucí výrobci elektrické energie z FVE přímo od operátora trhu s energiemi OTE, a.s. nepodléhá DPH na výstupu, protože není úplatou za plnění, ale dotací ve veřejném zájmu. Více v příspěvku koordinačního výboru č. 382/18.09.12 Uplatnění DPH u plnění poskytovaných v rámci zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie; viz web Finanční správy.
(zpracoval: Ing. Martin Děrgel)
Novinky v DPH související s novým stavebním zákonem.
20.6.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer
Účinnost změn v DPH navazujících na nový stavební zákon byla posunuta až na leden 2024.
Novelizací zákonem č. 284/2021 Sb., který mění zákon o DPH v souvislosti s novými stavebními předpisy, byla změna též ustanovení zákona o DPH, a to:
- § 48 Sazba daně u dokončené stavby pro bydlení nebo dokončené stavby pro sociální bydlení,
- § 56 Dodání nemovité věci,
- § 56a Nájem nemovité věci.
Dopady nových klíčových pojmů, jako je obytný prostor, stavba bytového domu a stavba rodinného domu, jsou diskutovány v odborné veřejnosti. GFŘ pracuje na aktualizaci pokynu v oblasti zdaňování nemovitých věcí.
Zákonem č. 152/2023 Sb. došlo k posunu účinnosti z 1. července 2023 na 1. ledna 2024, na vyjasnění zbývá tedy ještě nějaký čas.
Finanční správa ruší centrální informační linku.
18.5.2023, Zdroj: Česká daňová správa
Od 1. 6. 2023 bude Finanční správa vyřizovat telefonické dotazy veřejnosti výhradně prostřednictvím místně příslušných územních pracovišť finančních úřadů namísto centrální informační linky. Tímto krokem dojde k lepšímu zacílení dotazů s ohledem na místní příslušnost volajícího a přesměrování na konkrétní pracovníky, kteří volajícím efektivněji poradí a pomohou. Telefonní kontakt na váš úřad naleznete na webu Finanční správy.
Centrální informační linka na čísle 225 092 392 byla zřízena v roce 2016 jako call centrum pro elektronickou evidenci tržeb. Během pandemie a pozastavení evidence tržeb byla přeměněna na obecnou infolinku pro veřejnost, která ji využívala zejména kvůli omezenému osobnímu kontaktu a pro získání informací ke kompenzačním bonusům a liberačním balíčkům. Provoz centrální informační linky byl však v poslední době neefektivní kvůli snižujícímu se zájmu ze strany veřejnosti, a proto dochází k jejímu zrušení.
Tento krok je součástí úsilí poskytovat služby veřejnosti s ohledem na efektivně vynaložené finanční a personální zdroje. Pro období tzv. daňových kampaní v měsících lednu a březnu zajistí Finanční správa také rozšíření počtu telefonických linek pro přímé konzultace s pracovníky finančních úřadů ohledně daně z nemovitých věcí a daně z příjmů.
Pro veřejnost jsou také k dispozici veškeré potřebné informace a daňové formuláře na webových stránkách Finanční správy či na portálu MOJE daně. Pro ty, kteří preferují telefonní kontakt s pracovníky Finanční správy, jsou k dispozici telefonní čísla finančních úřadů. Vyřídit si své daňové povinnosti je samozřejmě možné i osobně na místně příslušných územních pracovištích finančních úřadů.
Legislativní změny v oblasti pojistného na sociální zabezpečení od roku 2023.
27.1.2023, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
V souvislosti s dřívějším odchodem do důchodu tzv. zdravotnických záchranářů a členů jednotek hasičského záchranného sboru podniku se zavádí pro jejich zaměstnavatele vyšší odvod pojistného. Od února 2023 budou mít zaměstnavatelé možnost uplatnit slevu na pojistném za specifické skupiny zaměstnanců.
Zvýšení sazby pojistného u některých zaměstnavatelů
Dne 1. 1. 2023 nabývá účinnosti zákon č. 455/2022 Sb., kterým se novelizuje také zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Zaměstnavatel, který zaměstnává zdravotnické záchranáře (tj. zaměstnance, kteří vykonávají práce člena výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby, operátora zdravotnického operačního střediska a pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby a záchranáře horské služby) nebo členy jednotky hasičského záchranného sboru (dále jen „HZS“) podniku, bude odvádět z příjmů těchto zaměstnanců vyšší pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“).
Dosud byla vyměřovacím základem zaměstnavatele pro placení pojistného částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů všech jeho zaměstnanců. Od 1. 1. 2023 je vyměřovacím základem zaměstnavatele:
- a) částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří nevykonávají práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky HZS podniku,
- b) částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří vykonávají práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky HZS podniku.
Vykonával-li zaměstnanec v kalendářním měsíci práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky HZS podniku i jiné práce, je pro účely stanovení vyměřovacího základu zaměstnavatele uvedenému v písmenu b) vyměřovacím základem zaměstnance, který vykonává práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky HZS podniku, poměrná část vyměřovacího základu odpovídající době, po kterou vykonával práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky HZS podniku, a to po zaokrouhlení na celé koruny směrem nahoru; pro účely stanovení vyměřovacího základu zaměstnavatele uvedenému v písmenu a) je vyměřovacím základem zaměstnance zbylá poměrná část vyměřovacího základu, a to po zaokrouhlení na celé koruny směrem dolů.
Zaměstnavatel, který zaměstnává jak zaměstnance vykonávající práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky HZS podniku, tak zaměstnance, kteří tyto práce nevykonávají, bude nově stanovovat dva vyměřovací základy zaměstnavatele.
Z vyměřovacího základu zaměstnavatele uvedeného v písmenu a) je zaměstnavatel nadále povinen platit pojistné v sazbě 24,8 %. Z vyměřovacího základu zaměstnavatele uvedeného v písmenu b) bude zaměstnavatel platit vyšší pojistné, sazba pojistného se přitom bude navyšovat postupně, a to následujícím způsobem: v roce 2023 činí 26,8 %, v roce 2024 to bude 27,8 %, v roce 2025 pak 28,8 % a počínaje rokem 2026 bude činit 29,8 %.
Sleva na pojistném
Dne 1. 2. 2023 nabývá účinnosti zákon č. 216/2022 Sb., kterým byla do zákona č. 589/1992 Sb. vtělena právní úprava slevy na pojistném. Sleva náleží zaměstnavateli jen za zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru (nelze uplatnit slevu např. ze zaměstnání na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr). Okruh zaměstnanců, za které zaměstnavatel může uplatnit slevu, je stanoven tak, aby se jednalo o osoby, jež z důvodu různých životních situací často nemohou (např. rodiče, kteří pečují o dítě mladší 10 let, nebo osoby se zdravotním postižením) či z důvodu vyššího věku (osoby starší než 55 let) nejsou schopny pracovat po stanovenou týdenní pracovní dobu. Proto je také podmínkou (až na jednu výjimku) sjednání kratší pracovní nebo služební doby, a to v rozsahu nejméně 8 a nejvíce 30 hodin týdně.
Slevu na pojistném za téhož zaměstnance může uplatnit pouze jeden zaměstnavatel. Proto je zaměstnavatelům uložena povinnost, aby ČSSZ před uplatněním slevy oznámili záměr uplatňovat slevu na pojistném za zaměstnance. Jestliže má záměr uplatňovat slevu za zaměstnance více zaměstnavatelů, sleva náleží tomu zaměstnavateli, který oznámil tento záměr jako první. Jelikož právní úprava nabývá účinnosti 1. 2. 2023, nelze před tímto dnem záměr uplatňovat slevu ČSSZ oznámit.
Pokud vykonává zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání v pracovním nebo služebním poměru, sleva náleží pouze z jednoho zaměstnání. Je-li u zaměstnance splněno více důvodů pro uplatnění slevy (např. osoba starší 55 let je zároveň osobou se zdravotním postižením), může zaměstnavatel uplatnit slevu za takového zaměstnance v kalendářním měsíci jen jednou.
Výše slevy na pojistném za kalendářní měsíc činí 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, za které je sleva uplatňována. Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání, ze kterých může být sleva uplatněna, zahrnuje se za tohoto zaměstnance do úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců jen vyměřovací základ z toho zaměstnání, ze kterého zaměstnavatel slevu uplatňuje. Sleva na pojistném se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
Slevu na pojistném bude zaměstnavatel uplatňovat v Přehledu o výši pojistného za příslušný kalendářní měsíc (poprvé za únor, tj. v přehledu, který zaměstnavatel bude předkládat příslušné OSSZ nejdříve 1. 3. 2023), přičemž slevu odečte od pojistného za příslušný kalendářní měsíc. Slevu lze uplatnit jen do dne splatnosti pojistného za kalendářní měsíc, za který sleva náleží (za únor 2023 tedy do 20. 3. 2023).
Pokud zaměstnavatel v přehledu uplatňuje slevu na pojistném, je povinen v přehledu uvést také počet zaměstnanců, za které slevu uplatňuje, úhrn vyměřovacích základů, z nichž slevu uplatňuje, a údaje o jednotlivých zaměstnancích.
Pokud bude z částky pojistného odečtena sleva na pojistném ve vyšší částce, než mohla být odečtena, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném. Bude-li z částky pojistného odečtena sleva v nižší částce, než mohla být odečtena, nedoplatek na slevě, resp. přeplatek na pojistném, nevzniká.