DANĚ – informace nejen pro podnikatele.

 25. 9. 2023

Kde najít informaci o případném daňovém nedoplatku?* 

Právní úprava ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného.* 

Snižte si náklady při cestách do zahraničí. Do září žádejte o vrácení DPH.* 

Kde najít informaci o případném daňovém nedoplatku?

18.9.2023, Zdroj: Česká daňová správa

Do konce listopadu 2023 probíhá daňové milostivé léto. Daňoví dlužníci (fyzické osoby), kteří v této době uhradí nedoplatek na dani vzniklý do 30. září 2022, mohou požádat o prominutí souvisejících úroků, pokut za pozdě podané přiznání, penále a některých exekučních nákladů. Drobné nedoplatky na daních fyzickým i právnickým osobám zanikly automaticky. Finanční správa nyní spustila novou funkcionalitu, díky níž si každý občan může ve své daňové informační schránce na portálu MOJE daně ověřit, zda má u finančního úřadu evidován nedoplatek, který je relevantní pro daňové milostivé léto.

Přehled nedoplatků se zobrazí prostřednictvím nové funkce „Informace k mimořádnému odpuštění dluhů“ po přihlášení do daňové informační schránky na portálu MOJE daně. Pokud tuto funkci poplatník ve své DIS+ nenalezne, pravděpodobně žádné relevantní nedoplatky na dani nemá. Tuto skutečnost je možné ověřit kontaktováním místně příslušného správce daně. Veškeré další potřebné informace k mimořádnému odpuštění daňových dluhů naleznete na webu Finanční správy.

Finanční správa k dnešnímu dni obdržela 1 450 žádostí o prominutí příslušenství daně v celkové výši 40 mil. Kč. Spolu s těmito žádostmi podali občané také přes 260 žádostí o rozložení úhrady rozhodného nedoplatku na splátky. Ze zákona dlužníkům zanikly drobné nedoplatky v celkové hodnotě 3,5 mil. Kč.

Přílohy a související informace:

Jak jednoduše zjistit, zda můžete využít milostivé léto k odpuštění neuhrazeného daňového příslušenství?

A jak se zbavit dluhu na sociálním pojištění?


Právní úprava ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného.

7.8.2023, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

V případě potřeby péče o blízkou osobu je podle situace možné požádat o jednu ze dvou dávek – o ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné.

OŠETŘOVNÉ (krátkodobé)

Podmínky pro přiznání a čerpání dávky

První podmínkou je nemoc nebo úraz blízké osoby vyžadující nezbytnou péči druhého člověka. Je-li blízkou osobou dítě mladší 10 let, je důvodem k nezbytné péči jakákoli nemoc nebo úraz, které utrpělo. Dalším důvodem k péči je uzavření školského/dětského výchovného zařízení (z důvodu havárie, epidemie nebo jiné nepředvídané události), nařízení karantény anebo onemocnění osoby, která o dítě pečuje.

Druhou podmínkou je společná domácnost obou osob anebo jejich příbuzenský vztah: rodič, dítě, sourozenec, manžel/manželka, registrovaný partner/partnerka, rodič manžela/manželky anebo rodič registrovaného partnera/partnerky.

Nezbytnou podmínkou je účast zaměstnance (pečujícího) na nemocenském pojištění, avšak ne všichni zaměstnanci účastní nemocenského pojištění mají na ošetřovné nárok. Nárok na ošetřovné mají zejména zaměstnanci v pracovním nebo služebním poměru, naopak nárok na ošetřovné nemají zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Nárok na ošetřovné nemají také osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ).

Dávku lze čerpat maximálně 9 kalendářních dnů. Výjimkou je rodič samoživitel, který může čerpat ošetřovné až 16 dnů, pokud pečuje o dítě mladší 16 let plnící povinnou školní docházku. Pečující osoby se mohou v průběhu tohoto období v ošetřování jednou vystřídat.

Nezbytné podklady

V případě nemoci nebo úrazu vyplňuje ošetřující lékař nemocné osoby část A tiskopisu Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče). Žadatel o dávku vyplňuje část B a předává svému zaměstnavateli (a ten příslušné OSSZ) I. díl tiskopisu (originální část), II. díl tiskopisu (propsaná kopie) slouží jako doklad zaměstnavateli o ukončení péče.

Pokud se pečující osoby střídají, II. samostatný díl tiskopisu (podepsaný první pečující osobou) předává druhá pečující osoba svému zaměstnavateli současně s vyplněným tiskopisem Žádost o ošetřovné osoby, která převzala ošetřování (péči). Jako doklad zaměstnavateli o ukončení péče první pečující osobou slouží tiskopis Potvrzení o trvání potřeby ošetřování (péče).

V případě uzavření školského/dětského zařízení vyplňuje zástupce výchovného zařízení část A tiskopisu Žádost o ošetřovné při péči o dítě z důvodu uzavření školského/dětského zařízení (školy). Žadatel o dávku vyplňuje část B a předává svému zaměstnavateli (a ten příslušné OSSZ) první část tiskopisu, která slouží také jako doklad o ukončení péče. Pokud se pečující osoby střídají, má přebírající osoba k dispozici samostatný díl této žádosti.

DLOUHODOBÉ OŠETŘOVNÉ

Podmínky pro přiznání a čerpání dávky

První podmínkou je zdravotní stav blízkého, který byl hospitalizován (minimálně 4 po sobě jdoucí dny včetně prvního a posledního dne hospitalizace) a po propuštění z hospitalizace vyžaduje celodenní péči v domácím prostředí alespoň po dobu následujících 30 kalendářních dnů. Rozhodnutí vystavuje ošetřující lékař zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkovou péči (zpravidla nemocnice). V případě osoby v inkurabilním stavu je podmínkou potřeba paliativní a celodenní péče v domácím prostředí a rozhodnutí vystavuje její ošetřující lékař.

Druhou podmínkou je vztah k dlouhodobě ošetřované osobě a její souhlas. Ošetřující osobou může být manžel/manželka, registrovaný partner/partnerka, příbuzný v přímé linii (tchán/tchyně, snacha/zeť, synovec/neteř, strýc/teta), manžel/manželka nebo registrovaný partner/partnerka těchto osob, druh/družka anebo jiná osoba žijící s ošetřovaným v domácnosti. Ošetřovaná osoba uděluje ošetřující osobě písemný souhlas na tiskopisu Žádost o dlouhodobé ošetřovné, který může kdykoliv odvolat.

Nezbytnou podmínkou je účast pečujícího na nemocenském pojištění, a to u zaměstnanců alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících a u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) alespoň 3 měsíce. OSVČ nesmí samostatnou výdělečnou činnost v době pobírání této dávky osobně vykonávat.

Nezbytné podklady

Ošetřující lékař zdravotnického zařízení (poskytujícího lůžkovou péči) vystavuje tiskopis Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče v den propuštění z hospitalizace (nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne podání žádosti). Pečující osoba vyplňuje tiskopis Žádost o dlouhodobé ošetřovné, který ošetřovaná osoba (je-li zletilá) podepisuje a předkládá svému zaměstnavateli zároveň s propsanou kopií III. dílu tiskopisu Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče.

O dávku lze požádat do 8 dnů po dni propuštění z hospitalizace. Minimálně jednou za měsíc potvrzuje trvání potřeby dlouhodobé péče ošetřující praktický nebo odborný lékař na tiskopisu Potvrzení o trvání / Rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče, který pečující osoba předává svému zaměstnavateli také jako podklad pro průběžnou výplatu dávky. Tento tiskopis je k dispozici pouze v tištěné podobě na OSSZ.

Výplata dávky OŠETŘOVNÉ a DLOUHODOBÉ OŠETŘOVNÉ

Výše dávky odpovídá 60 % tzv. redukovaného denního vyměřovacího základu (od prvního kalendářního dne). Orientační výši lze zjistit zde: Kalkulačka pro výpočet dávek v roce 2023.

Ošetřovné i dlouhodobé ošetřovné vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) přímo pečujícímu podle jeho volby na bankovní účet nebo hotově prostřednictvím České pošty (náklady na doručení hradí příjemce), a to nejpozději do 1 měsíce následujícího po dni dodání řádně vyplněných podkladů.

Oznámení o přiznání dávky a její denní výše jsou uvedeny ve sdělení na výpisu z účtu, poštovní poukázce nebo (v případě delšího textu) ve zvláštním dopise.


Snižte si náklady při cestách do zahraničí. Do září žádejte o vrácení DPH.

Daň z přidané hodnoty, kterou uhradí v jiném členském státě EU, nemohou zástupci tuzemských firem uplatnit v českém přiznání. O peníze přesto nepřijdou. Do konce září ovšem musejí přes tuzemského správce daně požádat o vrácení DPH za rok 2022.

14.09.2023 | BusinessInfo.cz

Platí to v případě plátců daně z přidané hodnoty, kteří v zahraničí „použijí přijaté plnění pro účely svého podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti“.

Jinými slovy: Čeští podnikatelé mohou získat zpět DPH, kterou zaplatili při cestách do zemí EU při ubytování, v restauracích či při nákupu benzinu a nafty.

Kdo může žádat o vrácení DPH?

Nárok na vracení daně mají například plátci DPH, jejichž zaměstnancům vznikly v souvislosti se služebními cestami v zahraničí náklady spojené s dopravou (jízdné v taxíku, veřejné hromadné dopravě, náklady na benzin/naftu či silniční poplatky), ubytováním nebo odbornými školeními.

Týká se to i firem, které pořídily zboží v jiném členském státě Evropské unie (které zůstalo na území tohoto členského státu) nebo podniků, které se prezentují na veletrzích v jiných členských státech sedmadvacítky.

Podnikatelé ovšem musejí o vrácení DPH zaplacené v ceně zboží a služeb za hranicemi České republiky aktivně požádat, a to prostřednictvím elektronické žádosti (viz níže).

Kdo, kdy a z jakých důvodů platí DPH? Provedeme vás labyrintem daňové legislativy

„Žádost je nutné podat do 30. září 2023 a tuto lhůtu není možné prodloužit. Po uplynutí lhůty nárok na vracení DPH zaniká,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

„Pokud Vaše firma nakoupila plnění s místem plnění v jiných členských státech EU, na která byla uplatněna tamní DPH, je už v srpnu čas začít žádost připravovat,“ upozorňuje poradce.

„V případě, že žádáte o vrácení daně poprvé, je nutné si ponechat také časovou rezervu pro žádost o přístup k aplikaci pro vracení DPH, jejíž vyřízení může Finanční správě ČR trvat až patnáct dnů,“ doplňuje Jevgenija Bajzíková z Komory daňových poradců ČR.

Kromě členských států Unie vracejí českým firmám DPH u vybraných položek například i Kanada či Norsko. Do odchodu z unie se stejná pravidla uplatňovala i v případě Velké Británie. Brexit ovšem před několika lety přinesl změnu.

Jak podat žádost k Daňové a celní správě jejího Veličenstva

Co musíte splňovat?

Nárok na vrácení DPH má každý tuzemský podnik (plátce DPH), který není k dani z přidané hodnoty v příslušné zemi registrován, nemá zde sídlo, provozovnu a trvale zde nepodniká.

Pravidla pro vrácení nicméně stanovuje vždy konkrétní stát. Tato možnost je výhodná například pro exportéry. Vývoz se totiž za podnikání na území země, jejíž trh zásobují, nepovažuje.

Podmínkou je to, aby měl žadatel v pořádku všechny doklady a účtenky, které dokazují, že DPH v cizině zaplatil (například při nákupu benzinu či za ubytování v hotelu) a přiložil je k příslušné žádosti, kterou posílá pouze přes Finanční správu.

Žádost o vrácení daně musí žadatel doložit elektronickou kopií daňového dokladu nebo daňového dokladu při dovozu zboží, pokud základ daně převyšuje ekvivalent částky 250 eur u uhlovodíkových paliv nebo ekvivalent částky 1 000 eur u ostatních druhů pořízeného zboží nebo přijatých služeb.

Žadatel musí:

  • být registrovaný jako plátce DPH v ČR
  • mít sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku (a nemít jej ve členském státě EU, který daň vrací)
  • mít zaručený elektronický podpis
  • v daném období pro vrácení DPH neuskutečňovat pouze plnění osvobozená od DPH

Připomínáme, že v období určeném pro vrácení DPH nesmí plátce uskutečnit „dodání zboží ani poskytnutí služby ve státě vrácení daně, které se považuje za dodané nebo poskytnuté v členském státě vrácení daně”. Výjimkou jsou zdanitelná plnění podléhající reverse charge a přepravní služby nebo vedlejší služby osvobozené od DPH.

Částka musí být vyšší než 50 eur za rok. O vrácení DPH ze zaplacené částky přes 400 eur mohou podnikatelé žádat častěji než jednou ročně, ale maximálně čtyřikrát – tedy ne za období kratší než tři měsíce. Podrobnosti najdete v paragrafu 82 zákona o DPH.

Jednotlivé členské státy navíc mohou mít nastaveny vlastní limitní hodnoty částek DPH, od kterých lze žádat o vrácení daně. Jde zejména o země, kde se neplatí v eurech.

Podrobnosti o vracení DPH na stránkách Finanční správy ČR 

V zákoně o DPH se mimo jiné dočtete, že veškeré náležitosti spojené s vracením daně z ciziny řeší Finanční úřad pro hlavní město Prahu, nikoli váš místně příslušný, se kterým běžně komunikujete.

Žádost o vrácení daně z jiného členského státu musí obsahovat:

  • daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty žadatele
  • obchodní firmu nebo jméno, sídlo, místo pobytu žadatele nebo zástupce (je-li ustanoven)
  • elektronickou adresu
  • popis ekonomické činnosti žadatele, pro níž je zboží pořízeno nebo služba přijata, pomocí harmonizovaných kódů
  • období pro vrácení daně, na které se žádost vztahuje,
  • prohlášení žadatele o tom, že neuskutečnil plnění, u kterého by mu vznikla povinnost registrace k DPH v České republice,
  • údaje o účtu, včetně kódů IBAN, BIC, název vlastníka účtu a měny účtu,
  • za každý daňový doklad nebo daňový doklad při dovozu zboží příslušné údaje.

Jak na to?

Pro vrácení DPH je třeba podat elektronickou žádost prostřednictvím portálu České daňové správy. K tomu je třeba mít:

Žádost odešlete elektronicky datovou zprávou do 30. září za předešlý rok, ta je pak předána konkrétnímu státu k vyřízení. Kvůli zmíněné patnáctidenní lhůtě není dobré otálet a je výhodnější řešit vrácení peněz s dostatečným předstihem, tedy už koncem srpna či počátkem září.

Vyrozumění v jazyce dané země

Žádost se podává výhradně elektronicky přes portál Finanční správy ČR (FS), kde najdete informace, jak postupovat, i příslušné formuláře. K žádosti patří i zaručený elektronický podpis.

Finanční správa upozorňuje, že žádosti podané jiným způsobem nemohou být předány členským státům k vyřízení. Pokud již odeslaný dokument obsahuje chyby, musíte podat takzvanou opravnou žádost. I ta je k dispozici na webu FS. Na počátku se musí podnikatel do elektronického systému vracení DPH registrovat.

Pokud platil v určeném období daň ve více zemích, bude mít s vracením více práce.

Čtvrtletní nebo měsíční plátce DPH? Co je povinné a kde hledat výhody

„Podnikatel nebo firma podává právě tolik žádostí s přiloženými doklady a vyčíslenou DPH, v kolika zemích má účty. Následně obdrží vyrozumění v jazyce té země, zda byly podmínky splněny. Obnos je případně vrácen v její měně,“ upozorňuje daňová poradkyně TaxVision Blanka Štarmanová. Pokud žádáte o vrácení DPH například v Maďarsku, nepřijde vám vyrozumění v angličtině, ale v maďarštině a dostanete forinty.

Pokud nechce podnikatel poněkud komplikovaný postup absolvovat sám, kompletní vyřízení žádosti si lze objednat za poplatek u odborníků.

Místně příslušný finanční úřad zpracuje žádost o přístup do aplikace nejpozději do dvou týdnů. „Žadatel bude vyrozuměn prostřednictvím SMS zaslané na mobilní telefon (čeští operátoři), který uvede v žádosti, v případě zamítnutí bude uvedeno i rozhodnutí správce daně,“ upřesňuje FS ČR. Případný přeplatek dostane podnikatel do 120 dnů od uplynutí lhůty, která je popsána v odstavci 5 paragrafu 82b.

„Lhůta pro rozhodnutí o celé žádosti o vrácení daně v případě vyžádání si doplňujících údajů však neuplyne dříve než za 6 měsíců ode dne obdržení žádosti o vrácení daně správcem daně, maximálně však činí osm měsíců,“ píše se v zákoně.

Komu se žádost vyplatí?

„Vrácení daně ze zahraničí se vyplatí především podnikatelům a firmám se zaměstnanci, kteří často cestují do zemí EU, aktivně zde obchodují bez zázemí mateřské provozovny a využívají hotelových služeb. Nezanedbatelné částky tvoří DPH například při účasti firem na zahraničních veletrzích. Dopravcům zase DPH zvyšuje náklady při nákupu pohonných hmot,“ vyjmenovává poradkyně TaxVision.

Každá země má vlastní pravidla. Žádný stát nevrací daň z výdajů za zábavu, alkohol, dárky, starožitnosti či užité umění. Někteří členové osmadvacítky poskytují pouze část DPH ze služeb, které jsou využitelné i pro osobní spotřebu (např. taxislužby). V mnoha členských zemích není součástí zmíněného bonusu daň z jídla či nápojů.

Podrobnější informace k podmínkám v jednotlivých zemích

Jiné (Německo či Rakousko) požadují, aby byli na dokladu identifikováni příjemci občerstvení. Některé země dokonce nevracejí ani daň z pohonných hmot, jiné ji poskytnou jedině dopravcům.

Zejména menší firmy mohou díky vrácené DPH ušetřit nemalé peníze, ale ne vždy tuto možnost využívají, byť v posledních letech žadatelů přibývá. „Menší firmy a podnikatelé o možnosti vrácení často nevědí, a pokud platili výdaje v jiné zemi včetně DPH a nepožádají o vrácení, připravují se tím o značné peníze,“ varuje Blanka Štarmanová.

Jakub Procházka

 

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje

IČ: 25948890DIČ: CZ25948890
Zapsána: Krajským soudem v Hradci Králové, Spisová značka A 9526