DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
MF uvádí na pravou míru informace o zdanění hazardu.*
Oprava chybně zařazeného majetku do odpisové skupiny.*
Ošetřovné – když zdravý zaměstnanec pečuje o svého blízkého.*
Pořízení doplňujících součástí k hmotnému majetku.*
MF uvádí na pravou míru informace o zdanění hazardu.
17.8.2023, Zdroj: Ministerstvo financí
Ministerstvo financí reaguje na nepřesnosti ve veřejném prostoru týkající se zdanění hazardu. Konkrétně jde o mylné informace, že v rámci vypořádání připomínek ke konsolidačnímu balíčku MF ustoupilo od záměru snížit podíl obcí na výnosu daně z hazardních her. To není pravda.
Ministerstvo financí v konsolidačním balíčku ve věci zdanění hazardu navrhlo, aby výnos z online technických her byl nově výlučně příjmem státního rozpočtu. Doposud se daň z technických her land based i online (tj. internetových) dělila v poměru 35 % státu a 65 % obcím. U land-based hazardu je legitimní, že část daňového výnosu připadá obci, která jej na svém území povolila, coby kompenzace negativních dopadů jeho provozu. Online hazard však nemá s žádnou obcí žádnou souvislost. Doposud si 65 % výnosu z něj rozdělovaly ty obce, které zároveň povolily na svém území land-based hazard.
Tento stav způsobuje extrémní a nedůvodné rozdíly ve výnosu této daně pro úzkou skupinu obcí, které získávají výrazný podíl na výnosu z online technických her, ačkoliv nejsou jejich původcem. Skupina nejméně 25 obcí tak získává na dani z hazardu příjem v desítkách až stovkách milionů korun ročně. Pokud bude nový návrh daně z hazardu schválen, přijdou obce o výnos týkající se internetové technické hry, konkrétně tedy o necelou polovinu stávajícího výnosu daně z hazardu. Stále jim tedy bude zbývat dostatek prostředků na odstranění negativ spojených s povolením land based hazardu na svém území.
Na návrhu, aby byl výnos z online hazardu od 1. 1. 2024 výlučně příjmem státního rozpočtu se po vypořádání připomínek ke konsolidačnímu balíčku nic nezměnilo. Jediná změna, ke které při vypořádání připomínek došlo, se týká koeficientu, podle kterého si obce rozděluji svou část výnosu daně z hazardu mezi sebou. V současnosti platí, že státu připadá 35 % výnosu z technických her a obcím 65 %, zatímco u daně z ostatních her připadá 70 % státu a 30 % obcím. MF v balíčku navrhlo, aby se rozdělení za účelem zjednodušení sjednotilo na poměru 35 % státu a 65 % obcím (s jedinou výjimkou online hazardu, kde 100 % výnosu získá stát). Zároveň MF v rámci sjednocení navrhlo, aby rozdělení výnosu daně z technických her mezi obce nově probíhalo nikoliv podle počtu povolených herních pozic („beden“) nýbrž podle počtu obyvatel, tak jako je tomu již dnes u daně z ostatních hazardních her. Pouze v této a v žádné jiné věci však vyhovělo opakované připomínce (ze strany SMO ČR a SMS ČR), aby koeficient nadále dělil výnos z daně z technických land-based (což jsou převážně hrací automaty) mezi obce dle počtu povolených herních pozic a nikoliv dle počtu obyvatel. Při dělení podle počtu obyvatel by se snížila kompenzace negativních dopadů hazardu těm obcím, které ho na svém území povolily, ve prospěch i těch obcí, které na svém území žádný hazard nemají. MF proto vyslyšelo názor organizací sdružujících samotné obce. Na rozdělení daňového výnosu mezi stát a obce však vyhovění této připomínce nemá žádný vliv. MF odhaduje, že celkově změny ve zdanění hazardu přinesou do státního rozpočtu o 4,2 mld. Kč ročně více oproti současnému stavu.
Pro přehled shrnuje rozdělení inkasa daně z hazardu tabulka níže:
Současný stav:
- daň z technických her (land-based i online) – 35 % stát, 65 % obce (podle počtu povolených zařízení)
- daň z ostatních hazardních her – 70 % stát, 30 % obce (podle počtu obyvatel)
Stav navrhovaný v konsolidačním balíčku:
- daň z technických her (land-based) – 35 % stát, 65 % obce (podle počtu obyvatel)
- daň z technických her (online) – 100 % stát
- daň z ostatních hazardních her – 35% stát, 65 % obce (podle počtu obyvatel)
Stav navrhovaný v konsolidačním balíčku po vypořádání MPŘ:
- daň z technických her (land-based) – 35 % stát, 65 % obce (podle počtu povolených zařízení)
- daň z technických her (online) – 100 % stát
- daň z ostatních hazardních her – 35 % stát, 65 % obce (podle počtu obyvatel)
(Zvýrazněné údaje představují změnu oproti předchozímu stavu.)
Oprava chybně zařazeného majetku do odpisové skupiny.
29.3.2023, Ing. Pavel Novák, Zdroj: Verlag Dashöfer
Jak napravit chybu v důsledku chybně zařazeného majetku do odpisové skupiny? Jak řešit následně opravu již uplatněných odpisů?
Dotaz:
Zjistili jsme, že v minulosti byl chybně zařazen dlouhodobý hmotný majetek (DHM), konkrétně bloková transformovna (jedná se o kompaktní trafostanici, která není umístěná ve stavbě, byla dodána jako jeden funkční celek, jeřáb ji vyložil z auta a tak tam stojí), a to do 4. odpisové skupiny, pol. 4-16. Nyní si myslíme, že by tento DHM měl být správně zařazen do 3. odpisové skupiny, pol. 3-17.
Je možné a správné přeřadit daný DHM ze 4. do 3. odpisové skupiny? Jaký je správný postup z pohledu již uskutečněných odpisů (8 let) ve 4. odpisové skupině a pokračování odpisování ve 3. odpisové skupině? Anebo je nutné pokračovat – dokončit odepisování DHM dle původního zatřídění? Jaké jsou obecné zásady takové opravy zatřídění DHM?
Odpověď:
V účetní a daňové praxi účetních jednotek rozlišujeme odpisy účetní a daňové. Pro účetní odpisy platí, že účetní jednotky jsou dle § 28 odst.6 zákona č. 563/1991, o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, povinny sestavovat odpisový plán, na jehož podkladě provádějí odpisování majetku v průběhu jeho používání. Uvedený majetek se odpisuje jen do výše jeho ocenění v účetnictví. Účetní odpisy by měly zohledňovat reálné fyzické i morální opotřebení a mají vazbu na dobu skutečného ekonomického využívání majetku. Účetní jednotka si je upravuje ve svém účetnictví sama. Naproti tomu výše daňových odpisů je předepsána zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále ZDP), který více odráží daňovou politiku státu, než skutečné opotřebení dlouhodobého majetku. Daňové odpisy nejsou předmětem účtování, tzn. – neúčtuje se o nich. Porovnáním jejich výše s výší účetních odpisů u daného dlouhodobého majetku v daném roce se vypočte finanční rozdíl, o který se upraví základ daně poplatníka. Některé účetní jednotky si stanovují odpisové plány tak, že se účetní odpisy rovnají daňovým. To však není v souladu s účetními zásadami, poněvadž účetnictví by mělo být věrným obrazem hospodaření účetní jednotky a auditoři mají často k takovému postupu výhrady a nutno uznat, že právem. Skutečnost, že správci daně tento postup tolerují, na věci nic nemění.
Nutné je podotknout, že chyby v daních je možno opravit jen a jen podáním dodatečných daňových tvrzení (přiznání). V případě, že účetní jednotka z hlediska daní zatřídí dlouhodobý majetek do nesprávné daňové odpisové skupiny uvedené v příloze č. 1 ZDP v souladu s § 30 ZDP a účetní odpisy má různé od daňových, není potřeba v účetnictví daňového subjektu v souladu s výše uvedeným, nic měnit.
Pokud by měl daňový subjekt společnost účetní odpisy shodné s daňovými, je nutná i oprava v účetnictví společnosti. Nevýznamné částky je možné v účetnictví opravit zápisy na příslušných nákladových účtech směrné účetní osnovy účetní jednotky, kam měly být v předchozích obdobích správně zaúčtovány (zápis 551 MD / 082 Dal). Opravu lze provést do dosud neuzavřeného zdaňovacího období roku 2022 výše uvedeným zápisem. Bude se jednat o nedaňový náklad. V roce 2022 přeřadí poplatník majetek do 3. odpisové skupiny a provede odpis ve správné výši. Daňová oprava dříve uplatněných odpisů (nižších odpisů) pak může být provedena formou dodatečných přiznání minimálně za zdaňovací období roku 2019, 2020 a 2021 s ohledem na možnost doměření a vyměření daně z příjmů správcem daně. Korekce odpisů v těchto zdaňovacích obdobích bude mít dopad na vykázané základy daní v předchozích rocích. Důvodem je vzniklý rozdíl mezi odpisy dříve uplatněnými a odpisy, které měly být uplatněny s ohledem na zařazení do správné odpisové skupiny dle přílohy č. 1 ZDP. Protože se jedná o podání na nižší daň, tak možnost podání záleží na úvaze účetní jednotky. Nejedná se o povinnost, na rozdíl od podání na daň vyšší. Uváděná varianta řešení spočívající v nutnosti pokračovat a dokončení odepisování DHM dle původního zatřídění, není správná.
Zařazením kompaktní trafostanice chybně do 4. odpisové skupiny (doba odpisování 20 let) je zřejmé, že poplatník uplatnil v letech 2014 až 2021 nižší odpisy, než kdyby zařadil majetek správně do 3. odpisové skupiny (odpisování 10 let). Pro daňové účely si poplatník v souladu se ZDP zvolil jeden ze dvou základních způsobů daňového odpisování – rovnoměrné nebo zrychlené. Při rovnoměrném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby. Roční odpisové sazby uvedené v tabulce pro rovnoměrné odpisování jsou maximální roční odpisové sazby. Poplatník tedy může, v případě, že začal majetek po zařazení odepisovat rovnoměrně dle § 31 ZDP, ponechat v minulých obdobích i sazby nižší, než maximální sazby uvedené v tabulce a tak si prodloužit dobu odpisování majetku rovnoměrným způsobem.
Ošetřovné – když zdravý zaměstnanec pečuje o svého blízkého.
3.8.2023, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Výše dávky odpovídá 60 % tzv. redukovaného denního vyměřovacího základu (od prvního kalendářního dne).
Praha, 3. srpna
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) informuje o možnostech a podmínkách náhrady příjmu v období, kdy zaměstnanec nemůže pracovat z důvodu nezbytné péče o svého blízkého. V případě potřeby péče o blízkou osobu je podle situace možné požádat o jednu ze dvou dávek: OŠETŘOVNÉ, které může být vypláceno po dobu maximálně 9 (16) kalendářních dnů, anebo DLOUHODOBÉ OŠETŘOVNÉ, které může být vypláceno po dobu maximálně 90 dnů.
OŠETŘOVNÉ (krátkodobé)
Podmínky pro přiznání a čerpání dávky
První podmínkou je nemoc nebo úraz blízké osoby vyžadující nezbytnou péči druhého člověka. Je-li blízkou osobou dítě mladší 10 let, je důvodem k nezbytné péči jakákoli nemoc nebo úraz, které utrpělo. Dalším důvodem k péči je uzavření školského/dětského výchovného zařízení (z důvodu havárie, epidemie nebo jiné nepředvídané události), nařízení karantény anebo onemocnění osoby, která o dítě pečuje.
Druhou podmínkou je společná domácnost obou osob anebo jejich příbuzenský vztah: rodič, dítě, sourozenec, manžel/manželka, registrovaný partner/partnerka, rodič manžela/manželky anebo rodič registrovaného partnera/partnerky.
Nezbytnou podmínkou je účast zaměstnance (pečujícího) na nemocenském pojištění, avšak ne všichni zaměstnanci účastní nemocenského pojištění mají na ošetřovné nárok. Nárok na ošetřovné mají zejména zaměstnanci v pracovním nebo služebním poměru, naopak nárok na ošetřovné nemají zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Nárok na ošetřovné nemají také osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ).
Dávku lze čerpat maximálně 9 kalendářních dnů. Výjimkou je rodič samoživitel, který může čerpat ošetřovné až 16 dnů, pokud pečuje o dítě mladší 16 let plnící povinnou školní docházku. Pečující osoby se mohou v průběhu tohoto období v ošetřování jednou vystřídat.
Nezbytné podklady
V případě nemoci nebo úrazu vyplňuje ošetřující lékař nemocné osoby část A tiskopisu Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče). Žadatel o dávku vyplňuje část B a předává svému zaměstnavateli (a ten příslušné OSSZ) I. díl tiskopisu (originální část), II. díl tiskopisu (propsaná kopie) slouží jako doklad zaměstnavateli o ukončení péče.
Pokud se pečující osoby střídají, II. samostatný díl tiskopisu (podepsaný první pečující osobou) předává druhá pečující osoba svému zaměstnavateli současně s vyplněným tiskopisem Žádost o ošetřovné osoby, která převzala ošetřování (péči). Jako doklad zaměstnavateli o ukončení péče první pečující osobou slouží tiskopis Potvrzení o trvání potřeby ošetřování (péče).
V případě uzavření školského/dětského zařízení vyplňuje zástupce výchovného zařízení část A tiskopisu Žádost o ošetřovné při péči o dítě z důvodu uzavření školského/dětského zařízení (školy). Žadatel o dávku vyplňuje část B a předává svému zaměstnavateli (a ten příslušné OSSZ) první část tiskopisu, která slouží také jako doklad o ukončení péče. Pokud se pečující osoby střídají, má přebírající osoba k dispozici samostatný díl této žádosti.
DLOUHODOBÉ OŠETŘOVNÉ
Podmínky pro přiznání a čerpání dávky
První podmínkou je zdravotní stav blízkého, který byl hospitalizován (minimálně 4 po sobě jdoucí dny včetně prvního a posledního dne hospitalizace) a po propuštění z hospitalizace vyžaduje celodenní péči v domácím prostředí alespoň po dobu následujících 30 kalendářních dnů. Rozhodnutí vystavuje ošetřující lékař zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkovou péči (zpravidla nemocnice). V případě osoby v inkurabilním stavu je podmínkou potřeba paliativní a celodenní péče v domácím prostředí a rozhodnutí vystavuje její ošetřující lékař.
Druhou podmínkou je vztah k dlouhodobě ošetřované osobě a její souhlas. Ošetřující osobou může být manžel/manželka, registrovaný partner/partnerka, příbuzný v přímé linii (tchán/tchyně, snacha/zeť, synovec/neteř, strýc/teta), manžel/manželka nebo registrovaný partner/partnerka těchto osob, druh/družka anebo jiná osoba žijící s ošetřovaným v domácnosti. Ošetřovaná osoba uděluje ošetřující osobě písemný souhlas na tiskopisu Žádost o dlouhodobé ošetřovné, který může kdykoliv odvolat.
Nezbytnou podmínkou je účast pečujícího na nemocenském pojištění, a to u zaměstnanců alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících a u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) alespoň 3 měsíce. OSVČ nesmí samostatnou výdělečnou činnost v době pobírání této dávky osobně vykonávat.
Nezbytné podklady
Ošetřující lékař zdravotnického zařízení (poskytujícího lůžkovou péči) vystavuje tiskopis Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče v den propuštění z hospitalizace (nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne podání žádosti). Pečující osoba vyplňuje tiskopis Žádost o dlouhodobé ošetřovné, který ošetřovaná osoba (je-li zletilá) podepisuje a předkládá svému zaměstnavateli zároveň s propsanou kopií III. dílu tiskopisu Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče.
O dávku lze požádat do 8 dnů po dni propuštění z hospitalizace. Minimálně jednou za měsíc potvrzuje trvání potřeby dlouhodobé péče ošetřující praktický nebo odborný lékař na tiskopisu Potvrzení o trvání / Rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče, který pečující osoba předává svému zaměstnavateli také jako podklad pro průběžnou výplatu dávky. Tento tiskopis je k dispozici pouze v tištěné podobě na OSSZ.
Výplata dávky OŠETŘOVNÉ a DLOUHODOBÉ OŠETŘOVNÉ
Výše dávky odpovídá 60 % tzv. redukovaného denního vyměřovacího základu (od prvního kalendářního dne). Orientační výši lze zjistit zde: Kalkulačka pro výpočet dávek v roce 2023.
Ošetřovné i dlouhodobé ošetřovné vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) přímo pečujícímu podle jeho volby na bankovní účet nebo hotově prostřednictvím České pošty (náklady na doručení hradí příjemce), a to nejpozději do 1 měsíce následujícího po dni dodání řádně vyplněných podkladů.
Oznámení o přiznání dávky a její denní výše jsou uvedeny ve sdělení na výpisu z účtu, poštovní poukázce nebo (v případě delšího textu) ve zvláštním dopise.
Jak hodnotíte tento dokument?
Pořízení doplňujících součástí k hmotnému majetku.
23.8.2023, Ing. Martin Veselý, Zdroj: Verlag Dashöfer
Jak daňově posuzovat pořízení doplňujících součástí k fasádnímu lešení?
Dotaz:
Jednorázově jsme zakoupili podlážky s výlezem 3,07 m (k fasádnímu lešení), a to 11 ks v ceně 9 211,72 Kč/kus. Celková hodnota je tedy 101 328,92 Kč bez DPH. Je možné zařadit do 2. odpisové skupiny, nebo se o tomto dokoupení má účtovat jako o technickém zhodnocení? Nebo je možné jednorázově odepsat do spotřeby režijního materiálu?
Odpověď:
Lešení je hmotným majetkem, který najdeme v klasifikaci CZ-CPA pod kódem 25.11.23 a v souladu s položkou (2-10) přílohy č. 1 zákona o daních z příjmů jej odpisujeme ve druhé odpisové skupině. Pořídíme-li k takovému majetku dodatečné součásti, díky nimž lešení dosáhne do větší šířky, výšky apod., terminologií zákona dochází k rozšíření vybavenosti a použitelnosti majetku, které je označeno souhrnným pojmem modernizace (§ 33 odst. 3). Z výše uvedeného tedy dovozuji, že v popsaném případě půjde o technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku.