DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Přiznání ke všem typům daní: Kdy, kdo a za jakých okolností je musí podávat?*
Průměrný výdělek a příplatky u DPP a DPČ.*
Přiznání ke všem typům daní: Kdy, kdo a za jakých okolností je musí podávat?
Vyznat se v přiznáních a hlášeních k různým typům daní je pro daňové poplatníky složité. Přehled, jaké dokumenty, v jakých termínech a jakou formou musejí finančnímu úřadu odesílat, najdete v tomto textu na BusinessInfo.cz.
11.09.2023 | BusinessInfo.cz
V posledních dvou letech došlo v daňové legislativě k několika změnám, které se dotkly i termínů a způsobu přiznávání daní. Týkají se zejména daní z příjmů a DPH.
Daně z příjmů
Podnikateli nejsledovanější povinností je každoročně vyplnění přiznání k daním z příjmů a jejich zaplacení.
Většina osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) dosud podávala přiznání k dani z příjmů fyzických osob (DAP) do začátku dubna (v papírové podobě), respektive května (elektronickou cestou).
Změnu přineslo letošní povinné zavedení datových schránek, které znamená, že musejí všichni podnikatelé bez výjimky přiznávat daně výhradně elektronicky.
Výjimku dosud měli ti, kteří za předchozí rok vykázali nižší příjmy než 15 tisíc korun. Pokud měl podnikatel v daném roce příjmy i ze zaměstnání, příjmový limit se snížil na šest tisíc korun.
Máte už aktivovanou datovou schránku? Přiznání můžete podat jen elektronicky
Od roku 2023 se minimální příjem pro přiznání daně zvyšuje na 50 tisíc korun. Tento nový limit se tedy bude týkat přiznání na rok 2023, které odevzdáte na jaře příštího roku
Připomínáme, že nemusí jít pouze o výdělky z hlavní samostatně výdělečné činnosti. Patří sem i příjmy z pronájmu, kapitálového majetku, příjmy z výher či prodeje nemovitosti či vedlejší závislé činnosti.
Zástupci firem nesmějí zapomenout na přiznání k dani z příjmu právnických osob, a to ve stejných termínech.
Růžový formulář jste letos na svůj místně příslušný finanční úřad museli doručit nejpozději do 3. dubna a zároveň zaplatit daň. Obvyklým datem, dokdy musí mít berňák peníze na účtu a podnikatel přiznanou daň je totiž první pracovní den čtvrtého měsíce v roce. Pro ty, kteří již měli aktivní datovou schránku, platil termín 2. května.
„Má-li poplatník povinný audit nebo mu přiznání zpracovává daňový poradce, prodlužuje se mu lhůta do počátku července,“ popisuje daňová poradkyně Blanka Štarmanová.
Podrobnosti najdete v textu Jak na daňové přiznání řádek po řádku
Pro úplnost dodáváme, že od loňského roku mnozí živnostníci využívají výhod takzvané paušální daně, která znamená, že jim odpadla povinnost podávat daňové přiznání i přehledy zdravotním pojišťovnám či sociálce.
Sankce za zpoždění
Opozdíte-li se o pět pracovních dnů, žádné sankce vám nehrozí. V případě delšího zdržení už se ale pokutě nevyhnete.
Penále za neodevzdání daňového přiznání činí každý den 0,05 procenta ze zaplacené daně (případně 0,01 procenta daňové ztráty), přičemž maximální postih může být pět procent z daně či 300 tisíc korun. Pokud přiznání nepodáte vůbec, a to ani dodatečně na výzvu „berňáku“, pokuta se vyšplhá minimálně na 500 korun.
Podobný postih vás čeká, když nezaplatíte včas daň. Než napraví svou chybu, naskakuje opozdilcům úrok z prodlení, a to každých 24 hodin o několik desetin promile.
Jeho aktuální výše je 21 procent z výše daně za rok. Penále je tvořeno platnou repo sazbou ČNB, která během rychle rostoucí inflace několikrát narostla (naposledy loni v červnu), tradičně navýšenou o 14 procentních bodů.
Pozor! Finanční úřad vám může vyměřit daň kdykoli, a to celé tři roky ode dne, v němž uplynula lhůta pro podání řádného DAP.
Neplatiče a opozdilce čekají přísné postihy. Jak si jim vyhnout?
OSVČ připomínáme, že existuje možnost prominutí postihu. Berní úředníci vám ale rozhodně neodpustí sankci automaticky, musíte si na váš FÚ podat žádost, za níž zaplatíte správní poplatek ve výši 1000 korun.
O tom, jaká jsou další podání na finanční úřad k dani z příjmu, například elektronické podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2023, si přečtěte v daňovém kalendáři.
Daň z přidané hodnoty (DPH)
V poslední době je jedním nejdiskutovanějších odvodů do státní kasy – a to především kvůli zavedení kontrolního hlášení či rozšiřování systému reverse charge – daň z přidané hodnoty.
DPH zajímá samozřejmě jen omezený počet podnikajících subjektů. Aktuálně je jich v tuzemsku zhruba půl milionu a bude jich pravděpodobně ubývat.
K dani jste se museli do loňského roku povinně registrovat, pokud váš obrat překročil milion korun, a to kdykoli během dvanácti uplynulých měsíců.
Od roku 2023 se nicméně limit zvýšil z jednoho na dva miliony korun. Plátci, kteří nemají za zmíněné období obrat přes dva miliony samozřejmě mohou o zrušení registrace žádat kdykoliv po 1. lednu 2023, musejí však splnit podmínku uplynutí minimálně 12 měsíců od poslední registrace.
Kdo, kdy a proč platí DPH? Provedeme vás labyrintem daňové legislativy
K tomu, aby se stal podnikatel povinným plátcem DPH, mohou být i jiné důvody. Můžete se například stát členem sdružení, jehož některý z dalších členů je plátcem daně, nabýt majetek privatizací nebo prodejem podniku, pokračovat v podnikání po zemřelém, který DPH platil atd.
„Upozorňujeme, že zaregistrovat se musíte do 15 dnů po uplynutí kalendářního měsíce, ve kterém překročíte zákonem stanovený obrat, případně, kdy se stanete povinným plátcem z jiného důvodu,“ popisuje poradce Michal Dvořáček. Kdo je takzvanou osobou povinnou k dani (DPH) si přečtěte v textu Daň z přidané hodnoty na BusinessInfo.cz.
A jak často musejí podávat podnikatelé daňové přiznání k DPH? Aktuálně platí, že buď jednou měsíčně, nebo jednou za čtvrtletí, od roku 2016 navíc s vyplněným kontrolním hlášením.
Pokud je obrat za kalendářní rok vyšší než 10 milionů korun, má subjekt povinně měsíční zdaňovací období – a daňové přiznání k DPH i kontrolní hlášení musí odevzdat poprvé 25. února (a každý další měsíc ke stejnému datu). Letos byl tento termín na 27. února (první pracovní den po deadline)
Pokud je váš obrat do 10 milionů, můžete si dobrovolně zvolit, zda budete platit daň a posílat na úřad daňové přiznání jednou za měsíc nebo jednou za čtvrtletí.
Jste-li plátcem kvartálním, odevzdáváte letos daňové přiznání i kontrolní hlášení do 25. dubna, 25. července, 25. září a konečně za čtvrté čtvrtletí 2023 do 25. ledna 2024.
Měsíční nebo kvartální plátce? Co je povinné a co se vyplatí?
To, jak často podnikatelský subjekt DPH platí, ovlivnila i změna pravidel před několika lety. „Pokud se plátci DPH registrovali v roce 2011 nebo dříve, zůstalo jim automaticky čtvrtletní zdaňovací období. Pokud jsme se za plátce DPH zaregistrovali v roce 2012, museli jste zachování čtvrtletního zdaňovacího období oznámit správci daně,“ uvádí Generální finanční ředitelství. Od roku 2013 už jsou automaticky registrováni pouze měsíční plátci.
Chcete-li se stát měsíčním plátcem (a dosud jste odevzdával přiznání jednou za tři měsíce), oznámíte to bernímu úřadu vyplněním příslušného kódu v oddíle A daňového přiznání k DPH za poslední čtvrtletí předcházejícího roku.
Pokud váš obrat nebyl vyšší než 10 milionů korun a nejste tzv. nespolehlivý plátce, můžete přejít i opačně na plátce čtvrtletního. V takovém případě oznámíte změnu zdaňovacího období vyplněním kódu Q na první straně daňového přiznání k DPH za prosinec, v kolonce „Kód zdaňovacího období následujícího roku“. Změny jsou možné každoročně jen k 1. lednu.
Silniční daň
Jednou z prvních povinností, kterou by neměli plátci opomenout hned po Novém roce, je podání přiznání k dani silniční a její zaplacení. Standardně tak musí učinit do konce ledna.
Ti, kteří využívají auto k podnikání, v roce 2023 přiznali a doplatili roční daň do 31. ledna. Příští rok si v kalendáři podtrhnou stejné datum. Přiznání se totiž podává pouze jednou ročně. V průběhu loňského roku ale nastala zásadní změna. Zrušena byla silniční daň pro majitele a provozovatele vozidel do 12 tun. A ve hře je i úplné zrušení dávky.
Kdo platí silniční daň? Od roku 2022 už se netýká majitelů aut do 12 tun
Na rozdíl od daně z příjmu fyzických osob, u které je v případě, že máte ze zákona povinný audit nebo využíváte služeb daňového poradce možné odevzdat DAP s tříměsíčním zpožděním, plátci silniční daně musejí splnit svou povinnost ve zmíněném termínu všichni a bez výjimky. Pozor! Přiznání musíte na finanční úřad podat i v případě, že je vozidlo od daně osvobozeno. Pokud v daném období vaše auto stojí v garáži a k podnikání ho nevyužíváte, platit nemusíte.
Běžně se zálohy hradí čtyřikrát ročně. Pro rok 2023 byste měli mít do diáře zapsána data 17. dubna, 17. července, 16. října a 15. prosince. Běžně jde o první pracovní den po polovině měsíce, následujícího po zdaňovacím období (v tomto případě čtvrtletí).
Spotřební daň a další odvody
Velmi specifickou daní je daň spotřební. Jedná se o odvody z minerálních olejů, z lihu a alkoholických nápojů včetně vína a meziproduktů, a daň z tabákových výrobků. Komu vzniká povinnost zaplatit tuto daň, se dočtete v textu Spotřební daň na Businessinfo.cz.
Obecně ovšem platí, že je plátcem ten, kdo zmíněné produkty vyrábí na území EU, a tím pádem je uvádí do oběhu, nebo je do Unie dováží.
„Plátci, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání samostatně za každou daň celnímu úřadu, a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla,“ uvádí finanční správa.
Protože se zdaňovacím obdobím (až na výjimky) rozumí kalendářní měsíc, v praxi to znamená, že plátci spotřební daň přiznávají 25. dne každého měsíce, pokud toto datum nevychází na sobotu či neděli. Pak se příslušná lhůta posouvá na následující pondělí. Například letos v říjnu je datem splatnosti středa 25. 10., v červenci pondělí 27. 11. Při dovozu výrobků se za DAP považuje celní prohlášení.
Podrobnosti o takzvaném dodatečném daňovém přiznání ke spotřební dani a o termínech, do kdy je daň splatná najdete v paragrafu 18 zákona o spotřebních daních.
Daň z nemovitostí
Přiznání k dani z nemovitých věcí podávají majitelé domů, bytů či pozemků přiznání do konce ledna, ovšem pouze v případě, že v předchozím kalendářním roce nemovitost koupili či dostali.
Přiznání k dani podejte do konce ledna
Tato povinnost neplatí automaticky každoročně, ale daň samozřejmě každý rok zaplatit musíte, a to do konce května.
Kvůli koronaviru došlo ke zpětnému zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, daň z nabytí nemovitých věcí se od roku 2021 neplatí a daňové přiznání se nepodává, pokud se nejedná o výjimečné případy.
Pokud jde o ostatní v textu nezmiňované daně, prostudujte si podrobně Daňový kalendář za rok 2023 na BusinessInfo.cz.
Jakub Procházka
Práce a pobyt v zahraničí.
20.9.2023, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
I při pobytu v zahraničí Vám může vzniknout nárok na důchod nebo jinou dávku ze sociálního zabezpečení. Je však potřeba, abyste si ověřili, jaké jsou podmínky pro její přiznání v zemi, kde pracujete nebo žijete.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) Vám může poskytnout kontakty na příslušné zahraniční instituce, ale neposkytuje konkrétní informace o nároku na dávky v zahraničí.
Před odjezdem do zahraničí (hlavně pokud tam jedete pracovat) si vždy ověřte, jaká jsou pravidla pro platby pojistného a čerpání dávek v dané zemi.
ČSSZ Vám pomůže určit, jakými pravidly se v oblasti sociálního zabezpečení budete Vy (Váš zaměstnavatel) řídit.
Níže naleznete obecné shrnutí hlavních pravidel, ale doporučujeme, abyste se seznámili s podrobnějšími informacemi podle uvedených odkazů. Obsahují detaily, které mohou být pro Vás důležité a bez kterých dávku nedostanete.
Všechny potřebné tiskopisy a žádosti naleznete na ePortále ČSSZ nebo pod odkazy níže nebo v detailnějších informacích k jednotlivým dávkám či situacím.
Česká republika je od 1. května 2004 členským státem Evropské unie (EU). Jedním ze základních principů EU je právo občanů na volný pohyb (migrace). Pro oblast sociálního zabezpečení z toho vyplývá povinnost členských států zacházet s migrujícími občany států EU tak, aby nebyla omezena jejich možnost pracovat v kterémkoli státě EU. Nejdůležitějšími právními předpisy upravující sociální zabezpečení jsou tzv. koordinační nařízení – nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009.
Tato koordinační nařízení platí pro všechny státy Evropské unie a dále také pro Švýcarsko, Norsko, Lichtenštejnsko, Island a nadále i pro Spojené království Velké Británie a Severního Irska.
Více informací na Evropská unie.
Brexit
Podrobnější informace související s Brexitem, tedy s ukončením členství Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v EU, najdete na webu MPSV nebo ČSSZ.
Koordinace sociálního zabezpečení
EU nemá jednotnou sociální politiku (to znamená, že jednotlivé členské státy nemají stejné dávky a příspěvky a neposkytují je ve stejné výši), je však nutná vzájemná koordinace.
Koordinace vychází ze čtyř principů, které pro Vás v oblasti sociálního zabezpečení znamenají, že jako migrující osoba (tzn. žijící anebo pracující v jiném členském státě EU):
- máte stejná práva a povinnosti jako osoby žijící v daném státě EU,
- budete pojištěni pouze jednou a to podle pravidel, která se v oblasti koordinace používají,
- doby pojištění pro vznik nároku na důchod anebo jinou dávku se Vám započtou,
- dávka sociálního pojištění Vám bude vyplacena do členského státu EU, ve kterém bydlíte.
Mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení
Hlavním účelem mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení je, aby Vám zajistily práva a nároky na důchody či jiné dávky v případě, že pracujete nebo jste pracovali v jednom nebo ve více smluvních státech.
Přehled smluv, které Česká republika uzavřela s jinými státy
Důchody ze zahraničí (z Evropské unie anebo ze smluvních států)
Podmínky pro přiznání a výplatu důchodu jsou v každém z těchto států jiné. Pokud žijete v zahraničí, musíte se vždy obrátit na místní instituce sociálního zabezpečení pro konkrétní informace. ČSSZ poskytuje informace pouze k důchodům v České republice.
Pokud jste kromě České republiky nějaký čas také žili či žijete v zahraničí a pracovali jste tam (platili pojistné), může Vám v České republice vzniknout nárok na:
- plný důchod – bude Vám přiznán za podmínky, že jste splnili potřebnou dobu pojištění pro nárok na důchod podle českých právních předpisů. Není tedy nutné, aby ČSSZ přihlížela k pojištění získanému v jiném státě.
- dílčí důchod – pro vznik nároku na důchod se přihlédne i k době pojištění, kterou jste odpracovali v jiném státě. V tomto případě se Vám bude z našeho sociálního systému vyplácet pouze „díl“ (proto „dílčí důchod“), za doby pojištění, které jste získali v České republice a další „díl“ budete dostávat ze sociálního systému jiného státu.
Žádost nebudete sepisovat v každém členském státě Evropské unie anebo ve smluvním státě zvlášť. Žádost podáte ve státě, kde bydlíte, nebo jste naposledy pracovali nebo podnikali. V České republice podáte žádost na okresní správě sociálního zabezpečení. V žádosti uvedete informace o dobách zaměstnání v jiných státech.
Instituce jednotlivých členských států si mezi sebou předají potřebné údaje a podklady. Od každého ze států Vám přijde rozhodnutí o nároku na důchod a jeho výši. Buďte připraveni na to, že mezistátní důchodové řízení je delší než standardní vnitrostátní řízení. Pokud budete komunikovat s jakoukoli institucí, nezapomeňte uvádět své identifikační údaje (jméno, příjmení, rodné příjmení, datum narození a zejména číslo pojištění – například v České republice je to rodné číslo).
ČSSZ vyplácí důchody do zahraničí. Platby probíhají prostřednictvím České národní banky. Výplatu do zahraničí je možné zasílat na bankovní účet (u zahraniční i české banky), mezinárodní poštovní poukázkou (do Polska) a v některých případech i bankovním šekem.
Potvrzení o žití je formulář, který slouží k ověření, že příjemce důchodu je naživu. Pokud bydlíte v zahraničí, je třeba Potvrzení o žití zasílat, aby Vám ČSSZ mohla vyplatit Váš důchod. Formulář „Potvrzení o žití“ musí být vždy vlastnoručně podepsán a Váš podpis na něm úředně ověřen. Potvrzení o žití obsahující Váš úředně ověřený podpis je třeba zaslat poštou, případně e-mailem podepsaným kvalifikovaným elektronickým podpisem. Formulář Potvrzení o žití najdete v různých jazykových variantách na ePortále ČSSZ.
Více na Podrobné informace o podmínkách pro výplatu důchodu do zahraničí a pravidlech pro zasílání Potvrzení o žití najdete na internetových stránkách ČSSZ.
Dávky v nemoci a mateřství v EU
Vyplácení dávek v nemoci a mateřství se řídí předpisy toho členského státu, ve kterém jste pojištěni. Pokud jste pojištěni v jiném státě EU než v České republice, ČSSZ Vám může poskytnout pouze kontakty na zahraniční instituce.
Pokud jste pojištěni v České republice, zdržujete se v jiném členském státě a onemocníte, navštívíte lékaře v tom státě, ve kterém se zdržujete. Necháte si vystavit potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti. To pak zašlete svému zaměstnavateli v ČR. Pokud jste podnikající osoba (OSVČ), posíláte potvrzení přímo na okresní správu sociálního zabezpečení. Všechny tiskopisy naleznete na ePortále ČSSZ.
Pokud předpokládáte, že nebudete moci chodit do zaměstnání déle než 14 dní, zašlete také tiskopis Žádost o nemocenské při vzniku pracovní neschopnosti v jiném členském státě EU. Při karanténě je postup stejný, potvrzení o karanténě Vám musí vystavit lékař ve státě, ve kterém pobýváte.
Pokud žádáte o peněžitou pomoc v mateřství z České republiky a jste v zahraničí (EU), vyplníte tiskopis Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při bydlišti/pobytu v zahraničí. K žádosti přiložíte také lékařskou zprávu o předpokládaném dni porodu a zašlete ji svému zaměstnavateli. Pokud jste podnikající osoba (OSVČ), zašlete žádost na okresní správu sociálního zabezpečení. Po narození dítěte musíte zaměstnavateli zaslat jeho rodný list (pokud jste OSVČ, zašlete rodný list dítěte přímo okresní správě sociálního zabezpečení).
Vyplníte tiskopis Žádost o ošetřovné při vzniku potřeby ošetřování (péče) v jiném členském státě EU. K tiskopisu přiložíte v zahraničí vydané potvrzení o tom, že musíte o někoho blízkého pečovat. Tiskopis zašlete svému zaměstnavateli, ten ho předá okresní správě sociálního zabezpečení, která rozhodne o ošetřovném.
Vyplníte formulář Žádost o dávku otcovské poporodní péče (otcovskou). Pokud Vaše dítě není občanem České republiky, musíte k žádosti přiložit i kopii rodného listu dítěte (překlad rodného listu není třeba).
Pokud se staráte o svého příbuzného nebo někoho, s kým žijete v jedné domácnosti, vyplníte formulář Žádost o dlouhodobé ošetřovné. Se žádostí musíte zaslat také lékařskou zprávu o potřebě ošetřování, ve které bude uvedeno, jak dlouho byla osoba v nemocnici (nejméně 4 dny) a že bude potřebovat péči alespoň 30 dní. Tiskopis zašlete svému zaměstnavateli, ten ho předá okresní správě sociálního zabezpečení, která rozhodne o ošetřovném.
Občan jiného státu EU bydlící v ČR
Pokud jste občanem jiného státu EU a bydlíte v České republice a onemocníte, navštívíte lékaře v České republice a necháte si vystavit elektronickou neschopenku. Lékař Vám vydá Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce a Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti. V potvrzení uvede, jaká bude předpokládaná doba nemoci. Potvrzení zašlete zaměstnavateli i příslušnému úřadu ve Vašem státě, který Vám bude nemocenské vyplácet.
Průměrný výdělek a příplatky u DPP a DPČ.
21.9.2023, Ing. Růžena Klímová, Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 1 minuta
Jak se vypočítá průměrný výdělek pro účely výpočtu příplatků (např. za práci ve svátek, v sobotu a neděli…) u dohod konaných mimo pracovní poměr ve vazbě na novelu zákoníku práce od 1. 10. 2023?
Dotaz:
Jak se vypočítává průměrný výdělek pro náhrady mzdy a příplatky např. za sobotu, neděli atd. u DPČ a DPP? Nevím, jestli se posuzuje jako u klasické pracovní smlouvy – to znamená, že pokud zaměstnanec v daném čtvrtletí neodpracuje 21 dnů, tak se stanoví pravděpodobný průměrný výdělek?
Odpověď:
Od 1. 10. 2023 nabývá účinnosti novela zákoníku práce, která nařizuje všem zaměstnavatelům poskytovat příplatkové odměny. Jde o příplatek za práci ve svátek, v sobotu a neděli, v noci a ve ztíženém pracovním prostředí. Všechny příplatkové odměny s výjimkou příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí jsou odvozeny od průměrného výdělku. U příplatku za práci v sobotu a neděli a za práci v noci se lze dohodnout jinak, tedy v nižší procentní výši nebo v absolutní výši. Platí tedy v plném rozsahu §§ 115 až 118 zákoníku práce.
O výpočtu průměrného hodinového výdělku pojednávají ustanovení §§ 352 až 355 ZP. Jak správně uvádíte, žádná výjimka dosud neplatí ani pro dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pokud nebude v rozhodném období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí, splněna podmínka odpracování alespoň 21 směn/dnů, bude nutné použít pravděpodobný výdělek. Pokud bude sjednána hodinová odměna, pak pravděpodobným výdělkem bude právě sjednaná hodinová odměna.